| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 02. 03. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 02. 03. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Tranďák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2006 
|
Jedna zajímavost: na západě Ukrajiny je "ostrov" přenosové soustavy, který funguje synchronně s kontinentální sítí UCTE. Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska. 750 kV linka zhruba zde na podzim 2016: |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1017 Registrován: 6-2006 |
HK: bylo! Muselo se "držet napětí" a tak se trochu kleslo s kmitočtem... Mohl byste nám vysvětlit tuto tezi? Byly doby (konec let 70.), kdy se Mir reguloval na 49.5 Hz kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu. To ale na počátku let 80. přestalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2648 Registrován: 6-2016 |
M_g: odpověď je jasná - "kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu"![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Moje formulace pochází od již nežijícího silnoproudaře a není tak sofistikovaná. "Počátek let 80." je dost neurčitý pojem, protože zmiňovaná 2. polovina 80 let začíná 1.1.1985. Nechci se nikterak hádat, ale kolem roku 1984 bývaly slušné zimy, takže výše zmíněný "nedostatek" byl velmi pravděpodobný. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 6-2006 |
Hmmm, počátek 2. poloviny jste si stanovil na 1.1.1985, abyste pak zápasil se zimou 1984... Jinak si najděte hesla Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Dukovany. Třeba něco pochopíte... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8768 Registrován: 9-2002 
|
 honzaklonfar:"V té době začínaly domácí digitální hodiny/budíky, řízené kmitočtem sítě a prý byly v Tuzexu stížnosti na zpožďovaní těch prohnilých kapitalistických výrobků "Ty, co byly u nás doma, prochází ze Svazu. Možná eště existujou, ale já je nemám.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13515 Registrován: 3-2007 |
Ano. Ty byly osazeny progresivními elektronkami a nepřímo žhavenými digitrony ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3359 Registrován: 5-2002 |
M_g: Byly doby (konec let 70.), kdy se Mir reguloval na 49.5 Hz kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu. To ale na počátku let 80. přestalo. Proto jsme v laborce na MFF UK pravidelně ještě dlouho po roce 1982 těch 49,5 Hz měřili - když už z výroku "kolem roku 1984" děláte výrok "abyste pak zápasil se zimou 1984". Řekl bych, že stabilizace se podařila až po připojení Dukovan. Jinak k věci - imperialistický budík Braun od tetičky ze západního Německa, dovezený jako dárek někdy v roce 1987 funguje dodnes. O nějakých pět až deset minut za den se zpožďoval od spuštění až do poloviny devadesátých let (zřejmě do toho roku 1994). No a loni v zimě začal zase. Domníval jsem se, že dodělává, dokud jsem si nepřečetl, že Západobalkánci nedodávají zasmluvněný výkon a celá Evropa má problém . https://oenergetice.cz/elektrina/v-evrope-se-zpozdovaly-frekvenci -rizene-hodiny-na-vine-jsou-spory-mezi-srbskem-a-kosovem/
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18406 Registrován: 5-2002 
|
J11: No a loni v zimě začal zase. jojo, taky se nám začal zpožďovat sporák... |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 6-2006 |
Ty, co byly u nás doma, prochází ze Svazu. Možná eště existujou, ale já je nemám. V těch byl vždy krystal. Zpravidla 32768 Hz. Já ještě mám, i když už z dob jednočipových, ale měl jsem i pouze s běžnými pro hodiny specializovanými IO (K176IE3,4,5 nebo 12). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2649 Registrován: 6-2016 |
Johny11: Dík za zastání![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 7-2017 |
Když už se tady probírá velké elektro, o kolik MW přijdou Němci bez jádra a bez uhlí? Teda spíš asi GW nebo dokonce TW? (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18408 Registrován: 5-2002
|
mot: Teda spíš asi GW nebo dokonce TW? No, zůstal bych spíš u těch GW. V TWh se obvykle udává roční výroba. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1277 Registrován: 4-2014 |
Podle Bundesnetzagentur k 19.11.2018 Celkový výkon: 215,5 GW (bez rezerv 204 GW) Černé + hnědé uhlí: 45,5 GW (z toho 4,5 GW jako rezerva) Jádro: 9,5 GW (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9698 Registrován: 4-2003 |
Júúúú, když jsem zkoumal vedení 2 x 22 kV z Miřejovic do Stochova, tak jsem objevil, že tady jsou stejné trubkové stožáry, jako u Únětic, ale s vedení. To je krása: https://mapy.cz/turisticka?x=14.2077242&y=50.2318088&z=15&pano=1& pid=62583745&yaw=4.339&fov=0.357&pitch=-0.018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 1-2012 |
Však je to taky zbytek páteřních vedení Elektrárenského svazu okresů středočeských - Miřejovice - důl Anna s elektrárnou (nepatřila svazu) - Krhanice. Další elektrárnu měl svaz ještě v Nespekách taky na Sázavě a Doksanech na Ohři, tam se z Miřejovic taky zachovala spousta sloupů, stejných jako třeba Vydra - Klatovy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9699 Registrován: 4-2003 |
Princezno, myslíš třeba tenhle stožár: https://mapy.cz/turisticka?x=14.1987356&y=50.2347856&z=13&pano=1& pid=62557668&yaw=4.356&fov=0.157&pitch=-0.073 Ten je podobný, jako ty, co vedou od Vydry, ale stejné nebudou určitě: https://mapy.cz/turisticka?x=13.4610695&y=49.1642400&z=14&pano=1& pid=41655745&yaw=2.791&fov=0.557&pitch=-0.264 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 1-2012 |
Kdepak, tohle bylo dycky 2x22kV, myslím tenhle: Miře-Doksa Krom toho se stále nemohu zbavit dojmu, že v análech miřejovické rozvodny jsem potkala informaci, že bylo provozovaný 60kV jako na Vydru, nebo alespoň připravované. Ono totiž pokračuje za hranice ESOS třeba tady: Doksa - Výš jako dvojité do Výškova a to jsou stejné stožáry, jako Klatovy - Červený Újezd. Ale protože za Lounama přechází na Vámi uvedené, lze předpokládat, že skončilo pouze u záměru a budování 60kV Výškov - Doksany - Miřejovice skončilo buď na penězích, anebo mezitím šel vývoj jinudy. |
|
František_souček
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 9-2006 
|
Princezna+Bram: O 60kV ESOS jsem už něco psal dřív tady a několika dalších příspěvcích. Ta vedení ESOS byla stavěna jako 60+22kV, což bylo dříve patrné z izolátorů (jiný počet čapek v řetězci na každé polovině). Týká se to jak vedení Doksany - Louny, tak Miřejovice - Lány - Krhanice a krátkého úseku Miřejovice - Vepřek (odkud šla k Doksanům jednoduchá 60kV). Jinak stožáry Doksany - Louny nejsou úplně stejné jako Zbůch - Vydra. K Vydře jsou modernější konstrukce, ale oboje je Mannesmann z Chomutova.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5381 Registrován: 9-2005 |
Proč byla dvojitá odbočka do Radotína z krhanickeho vedení? Nepamatuju si, zda na té odbočce byly stejné izolátory na pravé i levé straně. Každopádně když bylo z Krhanic do lán vedení dvojité 60 + 22 kV, tak nechápu, k čemu by do Radotína odbočovalo 2*22 kV. Napadá mě, že buď do Radotína původně vedla obě napětí a pozdji byla jako celá Krhanická linka přepnuta na 22 kV, nebo že byla odbočka jako dvojitých 22 kV spuštěna až po přepnutí Krhanické linky na 2x22. Kdy se Krhanická přepínala a kdy byla odpojena úplně, než ji naposledy protáhli novými lany a vystrojili?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 10-2015 
|
Já bych rád podotkl k lednové diskusi o elektrárnách Vrané a Štěchovice, že práce na Vranské elektrárně nebyly za války zastaveny z velmi jednoduchého důvodu. Vranská přehrada s elektrárnou 1) už stála, byla postavena v letech 1931 až 1936 2) byla Němci obsazena a využívána (a velmi pečlivě hlídána) nejen jako zdroj energie, ale jako velmi bezpečný sklad, s jediným přístupem lanovkou přes betonovou zeď. Ke konci války s ní byla přepravena z vagonů a v prostorách elektrárny uložena řada beden přivezených vlakem odkudsi od Mníšku, a ty už pak nikdo neviděl. Údajně byly odvezeny po válce ruskou armádou za přispění československé. Ale to je jen spekulace. Pamětníci již nežijí.
Netlučte do počítačů... Jsou to taky jenom .. lidi...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18420 Registrován: 5-2002
|
Qěcy: Každopádně když bylo z Krhanic do lán vedení dvojité 60 + 22 kV, tak nechápu, k čemu by do Radotína odbočovalo 2*22 kV. A byla to opravdu odbočka nebo těch 22 kV bylo do Radotína jen zasmyčkováno...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5382 Registrován: 9-2005 |
Takové smyčky se dělají? Jaký to má smysl? Okružní vedení chápu, ale smyčku na jedněch stožárech, to moc ne. Taková smyčka se dá s velkou pravděpodobností narušit v jednom místě na obou vedeních, čili přerušit.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 7-2017 |
Něco k Energiewende a aktivistům v ČR od pana Wagnera. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") } |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1782 Registrován: 4-2010 
|
Qěcy Takové smyčky jsou k vidění na 100 kV. I když se jedná o velmi krátké odbočky. |
|
František_souček
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 9-2006
|
Qěcy (+ další): Ta dvojitá vypadá na 2x22kV. Jestli tam někdy dočasně šlo 60kV, nevím, ale Lány - Radotín stálo dřív než Radotín - Krhanice. Já bych tam ale spíš viděl, co už jiní naznačili. Byly to jakoby 2 linky, které šly do Radotína podél Berounky, jedna ze směru od Lán, druhá od Krahanic. Jinak "dvojité odbočky" z jednoduché linky nejsou u přípojek k továrnám zas tak neobvyklé.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13566 Registrován: 3-2007 |
>Jinak "dvojité odbočky" z jednoduché linky nejsou u přípojek k továrnám zas tak neobvyklé. A důvod ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6003 Registrován: 9-2011 
|
"My jsme se učili", že trakční měnírna (a tedy v podstatě libovolné odběrní místo) se dá na vedení (ať už jednoduché či dvojité) "natéčkovat" nebo "zasmyčkovat". No a to zasmyčkování je případ dvojité odbočky z jednoduché linky (u dvojité linky pak do měnírny vede 12 drátů). Důvod je v konfigurovatelnosti sítě. V případě potřeby - např. poruchy v síti - lze v daném místě linku přerušit a odběrné místo připojit buď k jednomu či ke druhému konci linky. Pokud je to "natéčkované", tak je celá linka vypnutá a odběratel může akorát tak třít ocas (ebonitovou tyčí ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") )
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5393 Registrován: 9-2005 |
No a ty dvojité odbočky z jednoduchých linek byly připojeny na odbočném stožáru paralelně, nebo do smyčky, nebo přepínatelně? Pokud paralelně, musí se při poruše přetnout některé vodiče. pokud přepínatelně, prostě se přepnou větve okruhu. Pokud do smyčky, tam netřeba nic přepínat VV místě odbočení.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18510 Registrován: 5-2002
|
Q: Pokud paralelně, musí se při poruše přetnout některé vodiče Dost často stačí rozpojit přeponky. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 4-2014 |
Jurek_fm: "Ale pokud mě paměť neklame tak třeba na Půlgruni u hranice ČR/SR (kousek od Mostů) byť je to osada na české straně tak platívali na Slovensko." Abych se vrátil k železnici: trochu jsem to v minulosti nakousl v regionálním vláknu, ale zeptám se tady. Nakolik je běžné u optimalizovaných úseků, že se podél trati tahá kabel 22 kV, ze kterého je napojena trafostanice na každé zastávce? Viděno na trati 320 (a snad i na ostravském úseku 323), kde je kabel zavěšen přímo na trakčních stožárech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 834 Registrován: 7-2017 |
https://zdopravy.cz/cd-zvazuji-prestavbu-casti-regiopanteru-na-vi cesystemove-kvuli-trati-do-kadane-23795/ A ten kilometrový cancourek Kadaň - Kadaň-předměstí bude šukafonem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 769 Registrován: 3-2010 |
Zatím je 22 kV kabel výsadou zejména Ostravska. Postupně se tento způsob napájení plánuje zavádět všude, kde to má smysl, tedy od určité úrovně odběrů a na základě jejich rozvržení po trati. Jinak desítky let je zejména na hlavních tratích využíván v zemi uložený kabel 6 kV, který napájí ZZ. Tendence je tento kabel měnit na závěsný pro hladinu 22 kV a využívat jej nejen pro napájení ZZ, ale i pro silnoproudé technologie. Docílí se tím kromě zálohovaného napájení ze dvou stran také levnější ceny za elektřinu, neboť napájení kabelu je obvykle z trakčních napájecích stanic, ze sítě 110 kV. Na 290 se kabel 22 kV využije i pro přenos trakční energie (napájení podpůrných měníren). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3096 Registrován: 12-2007 |
mot: To mně taky hlavy nebere![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 4-2014 |
K tomu úsměvná historka: když byla někdy na konci říjnu větrná bouře, tak kvůli škodám na vedeních VN bylo bez proudu všechno od Návsí až po Mosty. A do ranního šera prý provokativně svítily jen nástupiště (právě díky napájení ze zmíněného kabelu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 646 Registrován: 11-2009 
|
když tady tak hezky probíráte problematiku napájení trakce atd tak bych měl dotaz: jak se pro napájení 1f AC trakce 25kV transformuje ze 3f 110kV? zajímá mě problematika rovnoměrného zatížení 3f 110kV když se na trakci odebírá jen 1f 25kV.. díky za osvětu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 770 Registrován: 3-2010 |
V případě trakčních transformátorů nikdy není zatížení rovnoměrné. Transfomátory jsou nejčastěji připojeny tzv. do V, na primární straně první například k fázím L1, L2 a druhý L2, L3 - tedy vždy je jedna fáze společná. Na sekundární straně mají oba jeden pól spojený a uzemněný a druhý tvoří jednofázový přívod do R27 kV. Tenhle způsob zapojení zákonitě způsobuje nesymetrický odběr, který je jedním z řady důvodů, proč je snaha tuto technologii nahradit frekvenčními měniči. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3934 Registrován: 5-2004 |
Viz taky starší článek: https://www.k-report.net/clanky/stahovacky-prezitek-nebo-nutnost/ ?kapitola=1 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 3-2010 |
Šikovný článek, jen doplním, že v otázce povoleného nesymetrického zatížení se již nejedná o 2% limit, ale o 0,7 %. Není vyloučené, že se v budoucnu bude dále zpřísňovat, navzdory představám některých zástupců SŽDC, kteří se domnívají, že je dráha natolik významný odběratel, že se jí budou provozovatelé DS přizpůsobovat. Samotná nesymetrie v síti nepůsobí problémy transformátorům, jako spíš citlivým pohonům a elektronice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1292 Registrován: 7-2017 |
http://www.osel.cz/10387-obnovitelne-zdroje-a-jejich-spolehlivost .html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 5-2004 |
TL;DR: potomci ať si naserou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 8-2017 |
Tantin27 1292: Theodora jsem nezkoumal, ale předpokládám že je to něco jako to co mám napsané já v pythonu, což je 3. verze něčeho co začalo před 5 lety v C. marně přemýšlím co tím chce pan Kašinský říct. Napadá mne že je to pokus, poněkud chabý, o to jak odůvodnit výstavbu nových JE za každou cenu. Říkám ještě jednou, aplikaci, kterou použil, neznám, ale obecně je třeba uvažovat u hydroelektráren přítok vody, akumulační prostory v nádržích, je třeba mít k dispozici třeba logické bloky, což je buď fyzický blok JE, nebo spojených několik bloků uhelných, nebo jiných, elektráren do jednoho se kterým se pracuje v simulaci. Musí tam být možnost k tomu provést přeskládání priorit v různých ročních obdobích... Každá elektrárna musí mít pak ještě svoji relativní produkci, v daném období, to je důležité třeba z pohledu dostupného výkonu PPE, plynová turbína startuje do asi 15 minut, ale parní si vezme klidně hodiny. Teď to musíte dát všechno dohromady, vstup je pak opravdu gigantický excel a ne jeden. A s prominutím, to co se pak ukazuje v diskusi pod tím... No řekněme že projevy těch některých pánů znám až moc důvěrně abych ji téměř nemusel číst. Zejména pana W., který v jednom komentáři má sakra velkou logickou chybu, kdy prohlašuje o jednom scénáři že nefunguje, protože nefunguje v jednoduchém modelu, ovšem nikde nám třeba pan Kašinský nedokázal že ten model má vůbec šanci správně fungovat. Eventuálně došlo až k přílišnému zjednodušení, zde to na ten případ vypadá. Takže jako čtenáři nemáme vůbec jistotu že to to dává nějaká slušná data. Proč si troufám tvrdit že ten excel je více méně k ničemu? Protože jsem sám kdysi napsal velmi podobný program, jen mírně sofistikovanější a pak jsem jej musel okamžitě předělat aby se dal použít. Nemůžete posadit hydroelektrárny až na . pozici, protože velké akumulační dělají jen asi polovinu produkce, MVE představují asi 350MW, do toho máte Střekov, což není MVE, ale je průtočný, do toho průtočné Vrané... což dává, pokud se pamatuji 380MW výkonu závislého na průtoku, ale vyrábějícího každou hodinu, nemají jak akumulovat. Chyb v tom má kopec, takže se tím článkem stresovat nemá cenu. O Oslu si od jisté aféry co jsem tam viděl myslím své. Mazání komentářů, účtů a pak zrušení diskuse protože tam někdo měl jiný než "vědecky správný názor", v momentě kdy už o vědu ale fakt nešlo, nebo se po autorovi dožadoval, i vzhledem k tomu co to bylo za téma a jaké názory tam v článku publikoval, toho kdy naposledy na dané téma dělali studii, jestli do toho zahrnuli nějak technologické změny minimálně od 90. roku, jestli mají počítačový model (což tedy myslím něco jiného než excel a pokud možno od expertů na simulace), jak je možné že jsou mezi jejich komise a komisí v okolních zemích poměrně zásadní rozdíly... A jejich odpověď je ve stylu "My jsme řekli že to tak bude a basta!" Promiňte, to není seriózní server, za který se vydávají, to je obyčejné komora ozvěn. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 8-2017 |
Ohledně elektrifikace do Židlochovic, bude tam klasická trolej, nebo nějaké odlehčená verze (například s trojúhelníkovým závěsem)? Z vlaku mi přišlo že těch sloupů je tam nějak moc a blízko sebe. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18600 Registrován: 5-2002
|
KS: Napadá mne že je to pokus, poněkud chabý, o to jak odůvodnit výstavbu nových JE za každou cenu. No, on je to spíš celkem úspěšný pokus ilustrovat, že energetický představy Greenpeace jsou pěkné sračkobití, ale chápu, že na některé jedince to působí jako červenej hadr na bejka. který v jednom komentáři má sakra velkou logickou chybu, kdy prohlašuje o jednom scénáři že nefunguje, protože nefunguje v jednoduchém modelu Tady bych taky nesouhlasil - někdy lze něco vyloučit už poměrně jednoduchým modelem. Ono jde o to, jaké jevy je potřeba podchytit. Podotýkám, že modelů jsem si za život dělal docela hodně, a mnohé z nich měly při srovnání s později naměřenými skutečnými průběhy velmi dobrou "okenní afinitu", aniž by kvůli tomu musely být kdovíjak sofistikované... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18600: Gratuluji k hezkému kulatému číslu komentářů. No, on je to spíš celkem úspěšný pokus ilustrovat, že energetický představy Greenpeace jsou pěkné sračkobití, ale chápu, že na některé jedince to působí jako červenej hadr na bejka. Problém ale je že pan autor to nepostavil jako "scénář greenpeace je nemožný", ale "scénář s OZE je nemožný", vzal jeden možný a dost pravděpodobně ne moc dobrý scénář a kolem něj postavil článek a argumentaci. Pokud by mělo jít opravdu o snahu ilustrovat že to s OZE nebude fungovat, tak by pan autor musel trochu více experimentovat a pokusit se najít něco co funguje. Tady bych taky nesouhlasil - někdy lze něco vyloučit už poměrně jednoduchým modelem. Ono jde o to, jaké jevy je potřeba podchytit. Jenže, pokud se mu podíváte do konfigurace mixu pro scénář GP, tak i bez toho excelu je vidět že to nemůže fungovat, stačí sečíst výkon parních elektráren a nemá cenu to ani pouštět, pokud provedl simulaci takového scénáře a postavil kolem něj článek s daným názvem, tak to vyvolává otázku. Že GP nejsou zrovna dobří experti na tuto oblast je snad obecně známo, stejně jako že je to politická organizace. Jev změny odběru v průběhu roku, zejména denních minim, a proměny výroby FVE jsou dost velké na to aby je bylo třeba podchytit změnou pořadí užívání elektráren. To tu bohužel není. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 6-2011 
|
No vida, posun ke změně trakce z 3 kV DC na AC 25kV 50 Hz na Nedakonice-Říkovice https://zakazky.szdc.cz/contract_display_3887.html
Jdi za štěstím!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 8-2017 |
Igct 153: : "Realizace stavby zajistí plynulé napájení se stabilizovaným napětím v TV, omezí výpadek napětí do vlakových souprav v místech styku napájených traťových úseků, umožní neomezenou rekuperaci, výrazně sníží ztráty v TNS a v TV. Řízeným stabilizovaným napětím v TV umožní vyšší využití dopravní cesty bez omezení elektrickým mezidobím. Symetrický odběr z distribuční soustavy, nezbytný podle připojovacích podmínek DS, zajistí efektivnější využití výkonu DS v každém odběrném místě podle potřeb nových vysoce výkonných hnacích vozidel." Chápete to také tak že má vzniknout střídavá měnírna, eventuálně několik střídavých měníren? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7137 Registrován: 8-2007 
|
Ano. A jenotná drážní fáze. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 6-2011
|
Přesně tak, bude jednotná fáze-střídavka bude s novými technologiemi fungovat jako stejnosměrka. Bude dvoustranné napájení TV z TNS, což zvýší možnosti pro rekuperaci hnacími vozidly, sníží úbytky.... Nebude to jak dnes funguje střídavka-napájení z jednoho zdroje(trafa). Nově budou paralelně napájet TV jednotlivé napájecí stanice.
Jdi za štěstím!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 6-2011
|
Jedna z největších výhod napájení z měniče je, krom samotného dvoustranného napájení a bezproblémové rekuperace, je symetrický odběr(při rekuperaci symetrický zdroj) z distribuční soustavy.
Jdi za štěstím!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 514 Registrován: 8-2017 |
Apollo 17 7137: To bude první úsek myslím, ne? Každopádně je to pokrok myslím že dobrým směrem. Asi náhodou nevíte jestli budou využity současné pozice, nebo vzniknout zcela nové měnírny, že? Jak to vlastně vypadá s jejím zaváděním? hádám že tento úsek nebude možné připojit přímo na navazující střídavý aby nedošlo k toku zpět do DS, nebo už jsou některé napájecí stanice vybaveny střídavými měnírnami? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 6-2011
|
K.S. Otevřete si veřejně dostupnou zadávací dokumentaci, ta Vám řekne téměř vše podstatné. Nevzniknou žádné nové napájecí stanice. Ba kdyby nebylo zlínky, se kterou se počítá elektrifikace, tak by byla zrušena měnírna v Otrokovicích.
Jdi za štěstím!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2665 Registrován: 3-2004 |
No vida, posun ke změně trakce z 3 kV DC na AC 25kV 50 Hz na Nedakonice-Říkovice https://zakazky.szdc.cz/contract_display_3887.html Honzu.St. asi omejou - to musí být nějaká podlá účelovka! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3199 Registrován: 5-2002 
|
Nějak se mi z té zadávačky nepovedlo pochoptit, jestli ta jednotná fáze bude od severu končit v Nedakonicích, nebo se zdejší TNS stane součástí té "minisítě" a jednotná fáze tak bude zasahovat ještě k SpS Rohatec. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 3-2010 |
Jak píšete, měniče by v normálním provozu měly být nafázovány na výstupní napětí z trafa v Nedakonicích, čímž vznikne od Říkovic po Rohatec elektrický propojený úsek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3203 Registrován: 5-2002
|
Takže ty nové napáječky se vlastně budou "řídit podle té jedné, co zůstane stará"? Zajímavé, proč ne. Akorát co bude dál, až by se měla připojit TNS Břeclav, Modřice atd? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13602 Registrován: 3-2007 |
A v čem je problém mít tu frekvenci de facto řízenou sítí až do úplného oddělení ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 3-2010 |
TZ: pokud by měla být síť dál rozšiřována, nepůjde to bez dalších měničů - nelze spojit TV napájené dvěma různými transformátory. Tedy teoreticky lze, pokud by byly oba na stejné fázi, ve stejné rozvodně. V praxi se fáze prostřídávají, aby se omezilo nesymetrické zatížení distribuční soustavy. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13609 Registrován: 3-2007 |
>Tedy teoreticky lze, pokud by byly oba na stejné fázi, ve stejné rozvodně. To sice ano, ale přes trolej potečou vyrovnávací proudy mezi VVN 110 kV. Takže nepraktické. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3204 Registrován: 5-2002
|
Takže teoreticky by mohla vždy každá třetí napáječka (resp. "jeden a půltá" = každý třetí úsek) zůstat bez měniče, a ty ostatní by se podle nich řídily? Nebo se tady jen využije, že holt je to první úsek jednotné fáze, takže ono jedno jediné trafo bez úprav může být třeba právě to v Nedakonicích, ale další už pak nikde? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 3-2010 |
Mladějov - stejnou rozvodnou mám na mysli stejnou TNS. Žádné vyrovnávací proudy by netekly, ale kvůli nesymetrii se to nepoužívá. TZ: teoreticky je jedno, kolik měničů připadne na každé jedno trafo. Neřeklo se, že se začne sledovat systém s každým třetím trafem. Teď je pilotní projekt a uvidí se, jak se osvědčí. Podstatná bude provozní spolehlivost, schopnost rychlé identifikace místa přetížení (zkratu), omezení dopadu výpadku napájení na minimální rozsah sítě a podobné aspekty, kvůli kterým není bez ověřování moc jisté, jak rozsáhlé sítě bude vhodné tvořit. |