| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 01. 08. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 01. 08. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 597 Registrován: 8-2017 |
Aleš Lisek 6245: Spodní voda je. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19485 Registrován: 5-2002 
|
KS: Spodní voda je. Nicméně pořád to není důvod říkat jí PVE Vrané. Stejně jako neříkáme PVE Mohelno. ona známá australská baterie reaguje v milisekundách To si právě nejsem jist, jestli to je dobře - důležité je, jakým způsobem reaguje, nejen jak rychle. Ono by totiž chování, kdy by to drželo frekvenci jako bejk, bylo poněkud nekompatibilní se zbytkem sítě, kterej očekává, že je mu kolísáním frekvence dáváno najevo, co se děje... Znamenalo by to totálně překopat řízení celé sítě - což není nemožné, jenom je k a) potřeba říct i b). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4873 Registrován: 3-2004 |
Ono by totiž chování, kdy by to drželo frekvenci jako bejk Není právě tohle chování právě ten rozdíl mezi levným měničem 12Vdc/230Vac do zapalovače a drahým fotovoltaickým měničem? (který umí (když si to někdo zaplatí) udělat jak ostrov, tak i jet se sítí (a případně regulovat dodávku jalového výkonu) - a to se sítí jak tvořenou "velkou sítí", tak v synchronismu s dalším střídačem). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6246 Registrován: 9-2011 
|
KS: PVE Štěchovice má horní vodu na Homoli a dolní vodu ve Štěchovicích. Na Vrané je to napojeno leda tak, že co už není ve Št. "potřeba", tak odteče do Vraného.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4119 Registrován: 5-2004 |
Hajnej, T27, to je fakt takovej problém si to přečíst? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3361 Registrován: 12-2007 |
K PVE Štěchovice: Pokud si někdo udělá krásný pěší výlet z Třebenic do Štěchovic podél Štěchovické přehrady, tak před Štěchovicemi přejde přes dvě velké roury, kterými je vedena voda ze Štěchovické přehrady na Homoli a zpět. Vranská přehrada ani nemůže být použita, protože podle mne ani při plném vzdutí hladina její vody nedosahuje do blízkosti štěchovické nádrže. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19492 Registrován: 5-2002
|
DJ: to je fakt takovej problém si to přečíst? Na pomalým připojení, na kterým jsem byl přes víkend, zbytečně nikam nelezu. No a po přečtená na rychlým lze připustit, že moje zvědavost byla uspokojena v tom smyslu, že se na to pachatelé nevysrali a věnovali tomu pozornost. V každém případě to ovšem dává za pravdu původnímu tvrzení: bez setrvačnosti turbín, ať už skutečné nebo emulované, to fak nejde... W: Vranská přehrada ani nemůže být použita, protože podle mne ani při plném vzdutí hladina její vody nedosahuje do blízkosti štěchovické nádrže. Vranské vzdutí dosahuje až ke Štěchovicím (snad vyjma plně vyhrazeného jezu) - a to jak kvůli PVE Štěchovice, tak i kvůli plavbě. Takže s tím "podle mne" příště raději šetřete... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3362 Registrován: 12-2007 |
Hajnej: Domníval jsem se, že to vzdutí tak vysoké není. Obvykle v přehradách moc voda neproudí, ale když jede člověk parníkem proti proudu, tak zhruba od soutoku Vltavy se Sázavou se potýká s dost silným proudem, což je samozřejmě způsobeno také užším korytem řeky. Ale jinak děkuji za vysvětlení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3171 Registrován: 6-2016 |
Podle mapy.cz teče Vltava ze Štěchovic do Vraného do kopce![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") U hráze ve Vraném je 201 m.n.m., pod hrází ve Štěchovicích je 200 m.n.m. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19496 Registrován: 5-2002
|
Podle knihy Vltavská kaskáda se provozní hladina ve Vraném pohybuje v rozmezí 119.50 - 200.50 m (ještě v Jadranu). Tytéž kóty jsou vyznačeny i na výkresu Štěchovic, dno vývaru je 197.50 a dno dolního vjedu do plavební komory má 196.50 (což vcelku odpovídá grantované plavební hloubce 2.50 při minimální hladině ve Vraném). W: zhruba od soutoku Vltavy se Sázavou se potýká s dost silným proudem, což je samozřejmě způsobeno také užším korytem řeky Jestli zrovna jela elektrárna (2x75 m3/s), tak tomu mohly odpovídat tak 1-2 m/s. K dosažení takovéto rychlosti stačí do 20 cm spádu (a něco málo k tomu na její udržení během dalšího toku)... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3363 Registrován: 12-2007 |
Hajnej: Děkuji za vysvětlení.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 598 Registrován: 8-2017 |
Wagon 3361: Já vám tak nějak nevím, ale zde je na str. 9 (dle PDF) výkres, který spíš ukazuje na odběr vody z Vraného. A zde je PDFko o VD Vrané, to spíš dává za pravdu mě. Hajnej 19485: Sám jste se ptal v komentáři 19480 kdy jste mne citoval pro novou PVE na Vraném, na což jsem odpověděl ...nicméně jsem myslel výstavbu případné nové PVE s nádrží vedle silnice., zde Vám pravda dlužím šotoprojkeční plánek. Jedna varianta je takováto s potrubím pod dnem Vltavy a rozšířením elektrárny, druhá je s novou samostatnou elektrárnou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 6-2016 |
K.S.: S tou přečerpávačkou Štěchovice máš pravdu, přecedo Ale to potrubí pro hypotetickou PVE Vrané by byl "ořech" - svahy nad levým břehem Vltavy jsou kurevsky nestabilní. Bylo by to hodně drahé a neumím si představit postup stavby takový, aby se nemusela uzavřít silnice do Davle a Štěchovic. Objížďka přes Čisovice by mezi motoristy nebyla oblíbená... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4072 Registrován: 3-2006 
|
Když už jste u těch PVE na Vltavské kaskádě, tak ČEZ nějaký čas zvažuje i PVE Orlík. S tím, že Kamýk by se trochu zvýšil, aby bylo co čerpat zpátky do Orlíku. odkaz Ale asi to bude na delší dobu, stejně jako velký lodní výtah anebo trakční transformovna Milín. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19502 Registrován: 5-2002
|
KS: Jedna varianta je takováto s potrubím pod dnem Vltavy a rozšířením elektrárny, druhá je s novou samostatnou elektrárnou. Poněkud mi uniká smysl stavby dvou PVE, které se navzájem přetahují o stejnou spodní vodu (zde o vranskou zdrž). To je fakt šotoprojekce... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 600 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 19502: Horná nádrž Štěchovic má objem asi 500 000m3, vzhledem k ploše VD Vrané to představuje kolísání asi 20cm, Nová PVE by při nejhorším přidala jen dalších 20 cm změny hladiny. takže nějaké velké přetahování o vodu by se vůbec konat nemuselo. Mořepetr 4072: Ten projekt znám, někde od toho mám uložený i kříďák, ale ten projekt selhává na jedné podstatné věci, řekl bych, ČEZ v současnosti tu elektrárnu nepotřebuje. Určitě by se dal najít takový model aby se vyplatila, ale nemyslím sei že by pak zapadal do politiky ČEZu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6248 Registrován: 9-2011
|
Hajnej: hladina ve Vraném pohybuje v rozmezí 119.50 - 200.50 m Huh, to se ani nezdá, že ve Vraném kolísá hladina o 80 metrů PS: na Bidýlku klesla hladina skoro o půl metru, ale voda dobrá, lidí málo a zmrzlinář přítomen
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19511 Registrován: 5-2002
|
KS: Nová PVE by při nejhorším přidala jen dalších 20 cm změny hladiny. takže nějaké velké přetahování o vodu by se vůbec konat nemuselo. Ony existují ještě takové maličkosti, jako je povolené kolísání hladiny - třeba proto, aby se davelská silnice nevydala umejt si nohy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 7-2012 |
Panove ( a jestli jsou i damy ), ono s provozem precerpavacky ve Stechovicich to byvalo ( nevim jak dnes, ale nemam duvod predpokladat velike zmeny ) trochu jinak. Popisuji moje subjektivni pocity vodaka, ktereho rodice tahali od sesti let po Vltave ( muj otec patril mezi prukopniky tzv."vodniho motorismu" ) a v rodine jsme meli stryce, kteri kapitanovali prazkym parnikum, takze jsem se v te oblasti dost hodne motal. Samozrejme, odpad z z precerpavacky a tim take nasavani je dole pod hrazi, kdyz se stavela prehrada, tak tam vystrileli a vybagrovali dost velkou a hlubokou diru, jenze - opet podotykam - jde o me osobni poznatky, na kopec se cerpalo v noci a soucasne bezela take "klasicka" elektrarna aby napajela elektrinou cerpadla, takze bylo pod prehradou dost vody. Kazde rano pak byla hladina stechovicke prehrady zaklesla i o vice nez dva metry a trvalo to cele dopoledne, nez se to trochu dohnalo, prvni ranni parnik to mel nekdy jen tak tak na prejeti horniho prahu komory ( a to meli maximalni ponor 85 cm) a pokud jsme nekdy musely s lodi nocovat na prehrade a alespon trikrat ji neprakotvovali, rano jsme sedeli bezmocne na suchu. Takze tolerance kolisani vody na Stechovicich byla a je znacna, radove v metrech za nekolik hodin. Pod prehradou to take neni zrovna slava s hloubkou plavebni kyvety ( mimochodem aby se tam dalo plavit, museli ji vystrilet dynamitem do dna ) kdyz rano plaval prvni parnik, tak prehrada poustela vodu pres turbiny, proteze pro drobecky typu Devin ci Vysehrad to jinak neslo, jel jsem tam se strycem mockrat a vzdycky jsme meli protiproud od mostu az do zdymadla, vzduti Vraneho nestacilo. Vloni jsem se tam byl podivat, elektrarna stala a pod prehradou to bylo hodne melke a kamenite, tam bych se bal malem i s vetsim hausbotem. Takze cerpani vody od spoda z Vraneho nevidim zrovna moc realne, jak rychle by to tam obracene pritekalo, byt by teoreticky vyskove koty dna tuhle verzi umoznuji. Navic nezapomenme, ze posledni roky je fakt maly prutok a tak take nevidim zrovna ruzove z neho jeste odebirat narazove velke mnozstvi vody pro akumulaci, Vranska prehrada neni zas tak velika, aby snadno vyrovnavala staly hygienicky prutok pro Prahu pri takovemhle stridavem rezimu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4075 Registrován: 3-2006
|
 K.S.:" Mořepetr 4072: Ten projekt znám, někde od toho mám uložený i kříďák, ale ten projekt selhává na jedné podstatné věci, řekl bych, ČEZ v současnosti tu elektrárnu nepotřebuje. Určitě by se dal najít takový model aby se vyplatila, ale nemyslím sei že by pak zapadal do politiky ČEZu." Je to v plánu realizovat při generálce elektrárny, která má proběhnout někdy mezi lety 2021 až 2027. Příští rok se začne realizovat nový bezpečnostní přeliv (bude zavřená silnice po hrázi), který má být hotov v roce 2022. Takže pak bych viděl tu generálku s výměnou dvou turbín. Jinak Orlík má poté tvořit hlavně UPSku pro Temelín při black-outu. Zároveň se snaží opravit malý výtah a dostavět velký výtah, jenže ani na ten malý se nikdo nepřihlásil. Takže zatím trasa pro nadměrné náklady pro dostavbu JETE, má vést po vodě do Solenic, pak po silnici na hráz a tam přeložit na horní vodě zase do člunu. Obdobně mají mít suchou objížďku Slapy. Bohužel s železniční dopravou PLM už se nepočítá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 601 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 19511: Bavíme se o kolísání hladiny na úrovni 20cm, ne 20m, tedy +-10cm od ustálené hladiny, takže silnice se nevymáchá. O všem na základě toho co píše pan Heracek by to mohlo být trochu problematické, uznávám. Jiri Heracek 60: To zní zajímavě, Ze které doby zhruba jsou Vaše postřehy o paroplavbě ve Štěchovicích? Dnes by měla hladina Štěchovic kolísat i o 3,5m, nebo na tolik je plánován lodní výtah. Hltnost elektrárny (přečerpávací) je asi 27 kubíků za vteřinu, takže by to teoreticky snad jít mohlo. Dnes se tam hladina drží na 199-200m.n.m., možná to tehdy bylo jinak, Československu trpělo po válce a snad až do 70.-80. (někdo to ví asi lépe) nedostatkem výkonu elektráren, takže bych se nedivil kdyby výroba elektřiny dostala na Vraném přednost před dodržováním plavebních parametrů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 602 Registrován: 8-2017 |
Mořepetr 4075: To jsou mi věci, naposledy když jsem se o tom s někým bavil (A mám důvod mu věřit že přehled o dění v ČEZu má), tak mi to vyznělo jako by o to ztratili zájem v momentě tendru na Temelín, ale je možné že si to naplánovali takto. Nesdílím ale Váš optimismus ohledně stavby JE či dokonce přepravy nákladů po vodě. Celá akce kolem dostavby JE vypadá (už zase) jako politické divadlo a přípravné akce na tunelování. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 7-2012 |
K.S. To jsou vzpominky z sedesatych a sedmdesatych let, od roku 1980 uz uraduji ve Francii. Tenkrat paroplavba byla skutecne vyznamna a rano z Prahy vyjizdely za sebou po hodine tri parniky (8 - 9 - 10) kazdy narvany po caru ponoru, na Devinu ci Vysehradu to slo pres 800 cestujicich a i stara Praha ci Hradcany jich braly minimalne 600.Stejne do bylo s posazavskym pacifikem, kolik tisic cestujicich odjizdelo v sobotu rano na chaty a vandry vi snad jen uz Buh. Tim padem byla nutnost zajistit plavebni podminky az do Trebenic pod Slapskou prehradou, kdyz byl prvni velky parnik, tak se otacel uz kilometr pod trebenickou konecnou, pri zaklesle prehrade tam by nebylo dost mista a na pristaviste docouval. Tech 3,5 metru je sice technicky proveditelne, ale stechovicke zdymadlo by to asi na horni vode nezvladlo, nevim v jake vysce je horni prah komory, ale silne,pochybuji, ze je tam dost mista na prujezd pri takovemhle poklesu vody, zvlast pro vetsi motorove lodi, parnik mel preci jenom mensi ponor. V tech sedesatkach ci sedmdesatkach to urcite moc pres dva metry kolisani neslo ono i tak to je hodne za velice kratkou casovou periodu.Jsem sice velky milovnik plavby, ale silne pochybuji, ze se nejakeho vytahu ci zdvihadla na Slapech dockame, o Orliku si myslim totez, i kdyz tam alespon existuje nevybavena draha ( pokud si vybavenim nemyslim ty ozubene hrebeny, ktere tam byli namontovany od pocatku, jsou tam vubec jeste?). Ale vzhledem k velice studene vode nejsou zrovna Stechovice ( a stejne tak Kamyk ) zrovna idealnim cilem pro milovniky vodnich radovanek, takze tam ten elektrarensky priliv a odliv tolik nevadi. Jinak na Orliku jsem byl poprve lodi ( s rodici) jeste kdyz maly vytah nejezdil a prehrada byla napustena teprve do Podolska, pres hraz nas vezli ze Solenice povesene na autojerabu T111 s ramenem otocenym dozadu ( rad bych to dneska videl ) a spousteli pres korunu hraze. A pokud mi pamet neklame, jeste tam existovala pozemni lanovka typu Petrin pro zamestnance ( na levem brehu, kousek od elektrarny ), aby stavebnici nemyseli behat do kopce z ubytoven v Solenici. Ma nekdo fotku? Ale to jsme uplne ujeli z tematu elektrizace zeleznic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4077 Registrován: 3-2006
|
O pozemní lanovce na Orlíku nevím. Zajímavá informace. V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz. Zuby ještě jsou, ale dokončení velkého zdvihadla vidím, také jako hudbu daleké budoucnosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8867 Registrován: 5-2002 |
V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz. Jezdím tam od roku 2002, bydlel jsem v hotelu pod hrází a nikdy jsem ho v provozu neviděl :-( |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19525 Registrován: 5-2002
|
KS: Bavíme se o kolísání hladiny na úrovni 20cm Nikoliv, bavíme se o kolísání celkem 40 cm, protože Ty chceš k dnešním 20 cm přidat dalších 20 (viz Tvůj "jubilejní" #600). ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") takže silnice se nevymáchá Nešlo o vymáchání ve smyslu stoupnutí hladiny nad její niveletu, ale o zvýšené riziko utržení břehu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 9-2009 |
Zdvihadlo Orlík, rok 2014 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4078 Registrován: 3-2006
|
Petr_Šimral: " V současnosti je v hrázi osobní výtah, jen je na mne nějaký alergický, kdykoliv jsem na "návštěvě", tak je mimo provoz. Jezdím tam od roku 2002, bydlel jsem v hotelu pod hrází a nikdy jsem ho v provozu neviděl :-(" V Kostínku jsem bydlel naposled v roce 2013 (školení při zavádění IMS), ale to jsme ani do elektrárny nešli. Byla zima a přes noc napadlo asi 40 cm sněhu, tak jsme byli radši v teple. Ten výtah ale musí někdy jezdit, tady je vyfocený v reportáži na iDNES ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 19525: Dobře, pokud to budeme brát takto, tak se ale bavíme o kolísání hladiny asi o 90 cm, protože je třeba připočíst i kolísání dané nevyrovnaným přítokem ze Štěchovic a naopak téměř konstantním odtokem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 7-2012 |
K.S. Dneska to asi uz nebude pravda ( elektrina pro cerpani se vyrabi take jinde nez ve Stechovicich a Vranem) ale v tech sedesatych ci sedmdesatych letech bylo bezne ranni zaklesnuti i Vranske prehrady odhadem podle mne tak minimalne o 40 az 50cm. Nevim presne kolik, ale kdyz jsme nocovali s lodi na Librici ci Kilianu, vzdycky byl rano solidne obnazeny kus brehu a my jsme lod kotvili a vyvazovali vzdycky alespon dva ci tri metry od brehu. Na skalach mezi soutokem Sazavy a Kilianem to taky bylo videt a ty tri ci ctyri pricne hrazky z praveho brehu pod Stechovicemi na tlaceni vody do plavebni kyvety byvali dost vylezle z vody, nakonec je tam dodneska kvuli tomu vybojkovana plavebni draha. Pripoctuli znacny saci efekt kolesoveho parniku, ktery stahuje vodu pod sebe byl ten pokles vody v tehle oblasti dost markantni. Proto take z techto duvodu jela (vetsinou jedna turbina ) elektrarna Stechovic pro nadlepseni prutoku. Jenze mam takovy pocit, ze se cely provozni rad vltavskych elektraren zmenil s prichodem jadra, tenkrat i Slapy tocily na jednu turbinu temer cely den, dobre si vzpominam, jak hraz hucela a pod ni bylo videt odtok. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19537 Registrován: 5-2002
|
JH: Pripoctuli znacny saci efekt kolesoveho parniku, ktery stahuje vodu pod sebe Pokud máš na mysli pokles hladiny při plavbě úzkým korytem, tak bych to nespojoval až zas tak s kolesy, ale s tím, že je potřeba přemístit vodu zpřed parníku za parník - a ta se pro nabrání rychlosti neobjede bez poklesu hladiny, bo zákon zachování energie. Obzvlášť hezky pozorovatelné je to vidět při plavbě horním kanálem podbabského zdymadla - voda se chová jakoby naopak, než by "selský rozum" očekával... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4129 Registrován: 5-2004 |
Díky stejnýmu principu fungujou karburátory, fixírky, křídla letadel, doplňování vody do kotle parních mašin a kdo ví co ještě dalšího. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6252 Registrován: 9-2011
|
Stejný efekt (pokles hladiny) je vidět i u šroubového motorníku Jinak jsem nějak nepochopil účel čerpání vody do horní nádrže pomocí energie získané z turbín štěchovické elektrárny. Snad účelem čerpačky je využít energii z trvale jedoucích, obtížně regulovatelných zdrojů (jádro, příp. uhlo) a ne z vody, kterou i v těch "velkých" Štěchovicích můžu zadržet až do špičky (kolísání hladiny ve Štěch. je 4.5 metru, což odpovídá 4.5 mil. m3)
Všichni jste volové. Servít
|
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 6-2006 |
AL: Letecký snímek na mapách ve mně vzbuzuje dojem, že přečerpávačka "jede" na vodu pod hrází Štěchovic I. Ale nemám čas to podrobněji zjišťovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19540 Registrován: 5-2002
|
M_g: Letecký snímek na mapách ve mně vzbuzuje dojem, že přečerpávačka "jede" na vodu pod hrází Štěchovic Je tomu tak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 604 Registrován: 8-2017 |
Jiri Heracek 63: Navrhuji v diskusi pokračovat ve vlákně o říční plavbě vypadá to že se od elektrárny ve Vraném přesouváme spíš k lodní dopravě. Aleš_Liesk 6252: V 60. panovaly v síti jiné poměry, řízení parních elektráren bylo jiné a hlavně mohl být zcela jiný manipulační řád. Slapy potřebují na plný výkon asi 300 kubíků vteřinových, to znamená že průměrným průtokem tam denně nateče na 6 hodin provozu, zhruba. Jenže asi nebyla potřeba na délku špičky, ale na výkon, a Štěchovice se 40 kubíky zaplní sice až za 20 hodiny, ale zatímco ze Slap může přitékat až 300 kubíků, ze Štěchovic může odtékat jen 160 kubíků, rozdíl bude zadržen. Tedy klidně mohlo jít o situaci kdy se kontinuálně upouštělo 40 kubíků, což vedlo na kontinuální produkci proudu v průtočném režimu a při plné výrobě na Slapech se zvýšil výkon i na Štěchovicích, eventuálně Vraném. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 7-2012 |
Ales Liesk. Bavime se o jine epose, jaderky byly v planech ci v pytlich cementu, nektere uhelky (Detmarovice, Chvaletice) taktez, jine meli jeste mensi vykon a nekde tu elektrinu bylo nutno brat, notabene nejsem si jisty se chopnostmi nasi prenosove soustavy te epochy. Takze co se doma vyrobilo, to se sezralo, opet zduraznuji, ze jde o subjektivni vzpominky, vecer kolem devate Stechovice I najely a zaclo se cerpat ve Stechovicich II a na zdrzi klasala voda. Kolem seste rano se najizdelo na spickovy rezim a Slapy zacaly davat Stechovicim vice vody nez mohly semlejt v turbinach, takze si mohly dovolit v noci velky zakles hladiny, i s jedouci elektrarnou Stechovice I voda stoupala. Dneska je to utopie, ztratit tolik vody, ale v kontextu doby to byl normal. Prvni proplavovani komorou bylo okolo desate, takze vody uz byla na hornim prahu dost i pro parnik. A Stechovice II sjizdely hlavne tu rani spicku, v te dobe byla ta odpoledni o hodne slabsi. A kdyz si tak vzpominam, je mozne, ze okolo seste rano to bylo i vice nez dva metry zaklesu hladiny, ale na prvni parnik uz to bylo tak nejak v tehle vysi.Ale 4,5metru ne, tolik se v te dobe nesjizdelo, to by byl horni prah komory z vody a to bych si pamatoval. Hajnej - uz neumim poradne cesky, nejak mi ta franina dominuje, sanim jsem chtel rici ze parolod sala vodu pred sebou a strkala ji za sebe, tak jak to popisujes, navic u parolodi s kolesy uprostred lodi to je viditelnejsi nes u jednosroubaku na zadi, ta sirka koles a velke lodni teleso tomu napomahaji, nejhorsi byla Praha, nejlepsi byly stary sasky parnik Hradcany, ten mel velice dokonaly a stihly trup, Praha byla bachrata na spici. Zbytek lodi byl mezi tim. Jen si rikam, ze uz taky patrim k dynosaurum, osobne si jeste pamatuji parnik Primator Dittrich, pozdeji Maxim Gorkij v provozu. Jinac az budu v Praze, musim se s tebou nejak spojit, meli by jsme co diskutovat. M-g samozrejme, ale je nutno take videt, ze strojovna elektrarny Stechovice II je 45 metru pod hladinou spodni vody a tim se dosahuje vyskoveho rozdilu 220m. Jen pro porovnani, prutocna Stechovive I dava 22,5MW, Stechovice II az 45 MW.A kdyz dvojka cerpala nahoru, tak ji tam jednicka cukrovala vodu zvrchu. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 6-2006 |
Jiri_Heracek: "M-g samozrejme, ale je nutno take videt, ze strojovna elektrarny Stechovice II je 45 metru pod hladinou spodni vody a tim se dosahuje vyskoveho rozdilu 220m." Jiri_Heracek:"Jen pro porovnani, prutocna Stechovive I dava 22,5MW, Stechovice II az 45 MW.A kdyz dvojka cerpala nahoru, tak ji tam jednicka cukrovala vodu zvrchu." Pokud bylo při dřívějším uspořádání napojení čerpadel Štechovic II do nádrže Štěchovic I (teď nemám čas to zjišťovat, jestli to tak bylo, ale vzhledem k trojstrojovému uspořádání to není nemožné), tak se mohla vyskytnout také potřeba současně s čerpáním udržet průtok do nádrže Vrané, dané provozním řádem pro vodní dílo Štechovice I. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19548 Registrován: 5-2002
|
Mg: Pokud bylo při dřívějším uspořádání napojení čerpadel Štechovic II do nádrže Štěchovic I (teď nemám čas to zjišťovat, jestli to tak bylo, ale vzhledem k trojstrojovému uspořádání to není nemožné) Já se na řezy díval a vypadá to oboje na spodní vodu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 7-2012 |
M-g Mas pravdu, to zapusteni do zeme je zejmena kvuli kavitaci, voda musi zpatky nahoru a tim se to nepocita do rozdilu hladin. Ale podivej se na dnesni nocni odtoky ze Stechovic I a vidis, ze zacinaji poustet na zacatku cerpani a jedou v prutocnem rezimu celou noc takze maji z ceho cerpat. A o to od zacatku jde, o vodu ne o elektricky prikon. Proc by jsi ale zatezoval rozvodnou sit a privadel zvenci, kdyz mas vykon na miste? Kdyby jednicka stala tak urcite, ale takhle? Tady nejde o potrebu, ale o praktickou stranku veci. Po rekonstrukci Stechovic II v devadesatych letech je tam ted jen jedna revezni Franciska, puvodne, v obdobi mych vzpominek a vyskytu tam byly dve turbiny mensi . Ale vzdycky se cerpalo z pod hraze, uz v originalnim usporadani. Datum Hladina [m. n. m.] Odtok [m3s-1] QN 22.07.2019 07:20 216,26 79,50 22.07.2019 07:10 216,22 61,31 22.07.2019 07:00 216,25 21,50 22.07.2019 06:00 215,94 22,00 22.07.2019 05:00 216,04 21,50 22.07.2019 04:00 216,13 24,56 22.07.2019 03:00 216,24 24,50 22.07.2019 02:00 216,34 24,50 22.07.2019 01:00 216,43 24,40 22.07.2019 00:00 216,53 24,50 21.07.2019 23:00 216,67 74,00 21.07.2019 22:00 216,60 65,00 21.07.2019 21:00 216,45 5,00 21.07.2019 20:00 216,45 0,00 21.07.2019 19:00 216,46 0,00 21.07.2019 18:00 216,46 0,00 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19550 Registrován: 5-2002
|
JH: Výška - tlak - teplota - rosný bod...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 7-2012 |
Hajnej, ja to tak dostal od povodi Vltavy, tak jsem to preposlal pro ukazku rezimu Stechovic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19556 Registrován: 5-2002
|
To jsem vcelku pochopil, jen mi to připomnělo úvodní přednášku k jedné z Cimrmanovic her. Po citaci podobného hafa čísel následoval komentář "vidíte, že lepší počasí jsme si nemohli přát".. Jestli jste pryč už dlouho, tak jste tu hru buď už nezažil nebo zapomněl - a dnešní mladá generace pro změnu zase nepochopí, že se v době předinternetové tahle čísla šířila prostě tak, že se odvysílala v rádiu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3201 Registrován: 6-2016 |
Posel z Liptákova![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13989 Registrován: 3-2007 |
Nojo,no. Už je to staré a poněkud ohrané.. Tenkrát bomba, ale nedávno jsem (zase) koukal na Nejistou sezónu a ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6256 Registrován: 9-2011
|
že se odvysílala v rádiu... Vasrštandberichderbémišeflysehojtefrýimsíbnúr
Všichni jste volové. Servít
|
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 5-2019 |
Ano, dneska bude na Ruzyni hezky :-) : Metar/Taf (Příspěvek byl editován uživatelem ridic_vlaku.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 7-2012 |
Hajnej, chvile to uz je,co se potloukam mimo, od roku 1980, takze jsem uz trochu ztratil kontakt s ceskym denim, kulturou a stylem a nabyl mistni.(35 let primo v Parizi). |
|
Jeffer
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 1-2005 
|
ridic_vlaku Až na ten vietor v priebehu dňa, teraz už v pohode. A síce sa to šíri aj rádiom, ale kto by bežne ladil 122,160.
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3213 Registrován: 6-2016 |
Pokrok nezastavíš... https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nemecka-verejna-doprava-bud e-bezemisni-diky-autobusum-vlakum-pohanenym-bateriemi/ "„Elektrovlaky jsou bez emisí a během jejich 30leté životnosti jsou jejich provozní náklady menší než u dieselových vlaků,“ uvedl ministr financí Šlesvicko-Holštýnska Bernd Buchholz." Tuší pan ministr něco o životnosti trakčních baterií? Na Káčku bude muset vzniknout vlákno "baterizace provozu" |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2192 Registrován: 5-2002 |
Mluvil o provozních nákladech, tak možná má opravdu kalkulaci, že to i s měněním baterek bude levnější. Nebo zdraží naftu, pak to taky vyjde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3725 Registrován: 5-2002 |
Nové baterie budou jinoho typu a tak se prohlásí za rekonstrukci/investici (viz zdejší diskuse na téma údržba, oprava, rekonstrukce, přestavba...) a tím z kalkulace provozních nákladů vypadnou. To by bylo, aby to nevyšlo ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") .
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3215 Registrován: 6-2016 |
Johny11: To je velmi kreativní nápad, to se u soudruhů v NSR ujme |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8882 Registrován: 9-2002 
|
Neco se psalo před časem v debatě o panterech, ale zase to ztichlo.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19597 Registrován: 5-2002
|
HK: Na Káčku bude muset vzniknout vlákno "baterizace provozu" Něboj, však ono se něco objeví, až začneme jezdit s hybridem... |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 11-2015 |
Hajnej: "HK: Na Káčku bude muset vzniknout vlákno "baterizace provozu" Něboj, však ono se něco objeví, až začneme jezdit s hybridem... " Soudě podle toho, že tu jsou speciální vlákna pro pár lokomotiv jedné obskurní řady (např. 340 - modrá laminátka) a v dalším se "tísní" desítky lokomotivy různých řad a výrobců (383 a další nové lokomotivy zahraničních výrobců), je proces vytváření nových vláken hodně nahodilý. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2196 Registrován: 5-2002 |
A už je to jasné, jak Němci dosáhnou ekonomické "výhodnosti" bateriového vlaku. https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/uhlikova-dan-co2-emise-ne mecko-zdrazeni-nafty.A190730_121635_automoto_fdv |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2777 Registrován: 10-2009 
|
Ad P_v: A už je to jasné, jak Němci dosáhnou ekonomické "výhodnosti" bateriového vlaku. Ano, to vypadá velmi kreativně. Ale jsem zvědav, jak se popasují s tím, že ani výroba baterií, ani samotného "štrómu" není tak úplně "kohlendioxidfrei" (a vzhledem k německému přístupu k jaderné energetice asi ani hned tak nebude). Protože třeba podle údajů uvedených v tomhle dokumentu BMU představovala v Německu v roce 2017 produkce 1 kWh elektřiny 615 g CO2, což jenom na provozu dělá při předpokladu spotřeby osobního auta 15 kWh/100 km něco kolem 90 g CO2/km. Do roku 2030 sice slibujou u výroby elektřiny prakticky poloviční hodnoty, ale je otázkou na kolik je to reálné. Každopádně by bylo za současného stavu poněkud pokrytecké penalizovat benzín/naftu za CO2 a zároveň se tvářit, že 90 g CO2/km z provozu elektromobilu je cajk a naopak si to zaslouží podporu. Asi není CO2 jako CO2... :-/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3727 Registrován: 5-2002 |
Asi není CO2 jako CO2... :-/ Samozřejmě, že není...na oslavu dosažení smělých cílů budou létat špunty z lahví se sektem...tohle CO2 se také nepočítá Tedy pokud "alternouši" mezi tím neprosadí v Bruseli prohibici azákaz pěstování vinné révy a výroby alkoholických nápojů. Jim stačí mařena... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8891 Registrován: 9-2002
|
Pálením zeleniny vzniká taktéž CO2, nemluvě o nákladech a energii na pěstování, zejména v různých skříních, kumbálech a halách, jak často zveřejňují média po nějakým větším zátahu.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |