| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 04. 02. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 02. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 11-2014 |
Zdravím. Vymýšlím jízdní řád pro své modelové kolejiště a mám na vás zde dvě otázky. 1. mohl v sedmdesátých letech jezdit smíšený vlak ve složení lokomotiva+osobní vůz+nákladní vůz, který plnil společně s funkcí osobního vlaku i funkci vlaku manipulačního a zanechal na manipulační koleji zastávky+nákladiště nákladní vůz, po čemž pokračoval dále s osobním vozem? 2. musel mít takovýto vlak služební vůz, když měl osobní vagon? |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Blazinek: Pamatuji smíšený vlak v letech 1965-68 (přesný rok nevím) na trati Čáslav-Třemošnice. Ve stanici nechal osobní vůz se služebním stát na hlavní koleji a se zbytkem obsluhoval skladiště a vlečky. Ten služební zřejmě tahali proto, že ho potřebovali i u ostatních manipulačních vlaků (smíšený byl jen jeden pár denně) a (moje domněnka) potřebovali vůz s vyzkoušenou ruční brzdou, kterou nesměl odbrzdit někdo nepovolaný - tedy zvědavý parchant cestující, jako třeba já. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Blazinek 10: 1. Ano, napadá mě třeba Lomnice nad Popelkou koncem 70. let ještě i s párou (434.2), složení Ds/Bai/nákladní skupina, nebo tak jezdily soupravy na bechyňce (místo hytláku byl BFalm + osobní Balm, osobní skupina byla na konci). Určitým přelomem byl rok 1976 a tzv. "zředění" osobních vlaků, kdy právě dost smíšených vlaků vzalo za své. Ale smíšené vlaky s motoráky se udržely až do začátku 90. let - Dobruška, Netolice. 2. Nemusel, ale často míval. |
|
JVM
|
|
|
Neregistrovaný host 88.102.63.151 |
Blazinek: napadá mě ještě Jemnice-M.budějovice. Bez hytláku Opočno-Dobruška, Netolička,JHMD. |
|
malý bobeš
|
|
|
Neregistrovaný host 81.200.57.135 |
ještě v GVD 1983/84 jezdily smíšené vlaky na tratích: St. Paka - Lomnice Vraňany - Lužec Krupá - Kolešovice Čelákovice - Mochov Jemnice - M. Budějovice Litovel - Mladeč Kroměříž - Zborovice Nezamyslice - Morkovice (dva páry) Bzenec - Moravský Písek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 10-2009 
|
Blazinek: třeba na trati Moravské Budějovice-Jemnice jezdil smíšený vlak ještě v grafikonu 1998/1999. Ale složení, jestli měli vždy služební vůz nebo ne, si už nepamatuju. Koukám, že JVM byl rychlejší, příště si prvně kliknu na aktualizovat, než to napíšu a odešlu. (Příspěvek byl editován uživatelem Prdík83.)
Kronika žst. Znojmo 1869-2011, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1353 Registrován: 9-2008 
|
Smíšené vlaky na trati Jemnice-Moravské Budějovice jezdily bez služebních vozů.Na konci vlaku jel vždy osobní vůz, který měl služební oddíl.V posledních letech provozu na lokálce jezdily smíšené vlaky dokonce ve složení motor 810+zátěž,motor 830,831+zátěž.Po skončení provozu Jemnické a Uherčické pily už jezdily smíšené vlaky pouze sporadicky většinou dopoledne a odpolední smíšený vlak byl už zrušený a nahradil ho osobní.To už se éra smíšených vlaků na Jemnické lokálce blížila ke konci.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
|
ze škodovky
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
ad.malý bobeš - Bakov-Kopidlno taky ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bardotak 1353: Múžeš prosím upřesnit, kdy do Jemnice se smíšenými vlaky jezdily 830/831? Byly ty vlaky vedeny jako MMn nebo MPv? Kolik denně jich bylo a jaký podíl ze všech Os to byl? A bylo to podle oběhů nebo jen zaskakovaly za 810? Jakou tam měly normu hmotnosti? Já si tam pamatuju provoz lokomotiv 704 se smíšenými vlaky na přelomu 80. a 90. let, ale ty motory mi fakt unikly... měl jsem tou dobou úplně jiné starosti ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Děkuji předem za upřesnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 5-2002 
|
Na trati Krupá - Kolešovice jezdil Mn s přepravou cestujících tak, že za lok byl řazen vůz Bai/By s kamnama, který sloužil jako osobní i jako služební zároveň. MPv jezdily taky do Dobrušky. |
|
ze škodovky
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
ano..na kopidlnce jezdila také Baika s kamny |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1355 Registrován: 9-2008
|
Hank:Motory řady 810,830 a 831 jezdily na Jemnický turnusově.Řada 810 byla turnusována na Jemnické do konce roku 1996 pak odešla a náhradou přišly motory 830,831 vystavované Pj Znojmo.810 196 která byla naše turnusová s přehledem dovezla prázdné 2 easy,Resy a dokonce si kluci troufli dorvat s 810kou do Jemnice 2 malé esy ložené uhlím.Vozy řady 830,831 jezdily na Jemnické od roku 1997-2002.Za 830kou se tahaly 2-3 prázdné vozy a maximálně 1 plně ložený eas uhlím bo dřevem,ložená zetka,závečko normy si už nepamatuju.Denně byl veden 1 pár dopoledne jako Mpv s odjezdem v 10:00 z M.B a příjezdem do Jemnice kolem 11:30.Dopoledním smíšenákem se většinou vozilo uhlí a prázdné vozy pro balírnu a vlečku lesů. Ještě krom motorů vypsaných řad a tebou řadou 704 jsme měli v Jemnici ještě z výroby dodanou 708 009 která na rok nahradila ve vozbě vozy řady 830,831 a na manipulácích řadu 721.708 009 jezdila na osobácích s vlekem Btx a dokonce si zajezdila i se smíšenáky dopoledne i odpoledne,ale jak píšu řada 708 tu byla jen rok pak odešla a nyní slouží u ČD Cargo v PP Rakovník. Jinak na Jemnický jsme měli 2 páry smíšených vlaků 1 pár dopoledne Do M.B z Jemnice jako Os v 8:00 hod a v 10:00 z M.B. jako Mpv a druhý odpoledne odjezd Jemnice 16:00 z Jemnice Mpv a příjezd M.B. byl v 17:10.Zpět z M.B. už byl v 18:00 vlak veden jako Os.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bardotak: Děkuji. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Našel jsem na netu z té jemnické dokonce i fotky smíšených vlaků... http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r831&loko=5802&cislo=831&e rr=1 http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r831&cislo=831&loko=5803 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 378 Registrován: 5-2010 
|
Před Jemnicí 721 204 - 7.7.1995 |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bardotak - ještě dotaz k provozu v Jemnici 1996 - 2002: Bývala v té době ještě nějaká nákladní zátěž do/z Třebelovic? Jestli jo, co a zhruba kolik? Jestli tou dobou už ne, do kdy se tam něco vozilo? Děkuji předem za odpověď. |
|
Neregistrovaný host 109.80.150.200 |
Podle začátku tohoto článku z novin Ascher Zeitung z 1.8.1885 přijela do Hranic v roce 1885 lokomotiva se jménem Schiller, tedy pár dní před otevřením lokálky Aš - Hranice. Dráha neměla nikdy vlastní lokomotivu a používala lokomotivy provozovatele kkStB, první doložená je až před koncem století a to 9778 (310.023). Dráhu stavělo podnikatelství staveb Wilhelm Rzizek z Vídně. Neříká někomu něco prosím lokomotiva se jménem Schiller ? |
|
532
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.150.200 |
Mohla by to být lokomotiva kkStB, podnikatelství i něco pronajatého, klidně německého. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1357 Registrován: 9-2008
|
Pavel 379: příspěvek 378:Foceno ze silnice do Slavíkovic a dále na Dešov a Znojmo 2/408.Mohl bych poprosit ve velkém na mejl,Děkuju. hank:V Třebelovicích se naposledy ložilo kalamitní dřevo po vichřici a kůrovci z okolních lesů v roce 1995.Chodily odtud ucelené dodávky v počtu 7 vozů denně.Většinou se to vozilo nočním manipulákem a přetěž z Jemnice se vozila dopoledním a odpoledním smíšeným vlakem.Začátkem roku 1996 byly v Třebelovicích na kusé koleji odstaveny správkové vozy různých řad,které zde stály půl rok a pak byly odtaženy z Třebelovic nadobro.Od roku 1996 se už v Třebelovicích nic neložilo ani vykládalo a dopravna Třebelovice byla degradovaná na zastávku.Zpět se povýšila v roce 2001 kdy byly Třebelovice opět dopravnou.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bardotak 1357: Děkuji ještě jednou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 10-2009
|
V době kdy se bourají kdejaké strážní domky, vodárny a další budovy, konečně jedna zachráněná. Dobrý počin z Grešlového Mýta: www.radkovakulna.com Kdybyste někdo věděl o vodním jeřábu, tak se prosím ozvěte buď do kontaktu na stránkách nebo sem. Díky.
Kronika žst. Znojmo 1869-2011, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6882 Registrován: 5-2002 |
Mapa Střední Čechy zřejmě z roku 1911 obsahuje slušný počet uvažovaných, ale již většinou neuskutečněných železničních tratí z konce monarchie v okolí Prahy. Jen ojediněle se z toho něco postavilo nebo rozestavělo. Zřejmě ale u každé ze zakreslených čar bychom našly nějaký doklad z té doby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6579 Registrován: 9-2003 
|
Prdik.. chvalyhodna snaha..vodáren ČD prodávaly několik.. jen ať si proboha opraví ten pravopis ,zbytečně si "kůlna" snižuje důvěryhodnost.. Držím palce..já chtěl strážní domek..teď je tam prázdná plocha s pařezem téměř stoleté lípy..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5524 Registrován: 6-2002 
|
Borovička (6882): To trasování je ale potřeba brát s hodně velkou rezervou. Koukám na trať Vlašim - Mladá Vožice a ta trasa je velmi přibližná. Existovalo sice několik variant, ale tohle je dost mimo - aspoň teda podle těch "závěrečných" možných tras, které jsem viděl. Vlašim-Louňovice to mělo jít mnohem více podél Blanice - tj. západně od Dubu. Kolem Kamberka byly preferované trasy velmi výrazně západněji (kvůli napojení zlatodolu Roudný), i když je tam i nějaká nepreferovaná varianta podél Blanice až do Mladé Vožice. U Šebířova se to dostávalo k Blanici ve všech variantách, takže od Šebířova by to šlo východně.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Z F J
|
|
|
Neregistrovaný host 62.141.0.146 |
Borovička: zajímavé, díky. A mapa západních Čech by nebyla? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6884 Registrován: 5-2002 |
Zatím jsem takovou neobjevil. Ze západu jsem našel krásnou vojenskou mapu (III. mapování) se železnicí do Doupova z roku 1938. Doupov 3. vojenské mapování |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2071 Registrován: 8-2009 |
Dám to i sem. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Po větším úklidu, nalezení dalších drážních věcí a zjištění, že je mám duplicitně nebo je pro své další záměry nepotřebuji, nabízím k prodeji: Komposter. Pružnice (bohužel nevím, ani nikdo z mých známých, z jakého vozu či loko jsou, ale třeba někdo pozná a budou se hodit). Starší drážní čepice. Modrá v dobrém stavu, červená v horším stavu. A ještě je k mání jeden z těchto novějších komposterů. V případě zájmu mne kontaktujte mailem pod nickem a já Vám sdělím cenovou představu. Dále samozřejmě platí nabídka rozprodeje sbírky lepenkových jízdenek. 1 ks - 1 kč, v prodeji nejméně po 100 ks. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1148 Registrován: 12-2007 |
Mal by som jednu asi jednoduchú otázku, ale toto nie je moja parketa. Čo to bolo "OMÚ Bratislava"? V súvislosti s nákupom strojnej čističky zo Švajčiarska v roku 1951. ČSD dostali totiž ponuku na jej dodávku, ale keďže ju nemali v pláne investícií a tvrdej valuty nebolo nazvyš, tak to v "Prahe" odložili ad acta, ale objednala ju "Bratislava" a táto bola v roku 1952 do Tranvy aj dodaná... Myslel som, že Povereníctvo dopravy si svoje záležitosti spravovalo do roku 1948 a potom celá agenda prešla do Prahy, ale asi to bolo zložitejšie? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 2-2010 
|
Mám opět po čase prosbičku, na internetu jsem objevil následující snímek, který by měl být snad z doby ČSR a tedy dle nejvyšší pravděpodobnosti z provozu v Muničce v Poličce. V pozadí by měla být dle stránek snad lokomotiva 310.921, tedy ex 377 MÁV, která sice náležela Železničnímu pluku Pardubice a v Poličce se objevit mohla, ale v roce 1919 měla být ve Vrútkách opancéřována. Vedeme diskuzi, zda to opravdu v Poličce je nebo ne a zda se může skutečně jedna o 310.921, která by však musela být opět odpancéřována. Snímek v lepším rozlišení bohužel nemám. Nedokázal by nám být někdo prosím nápomocen? Děkuji. Zdroj: http://www.bahnen-im-rheinland.de/beil/hb_al01.htm
fb: Poličská lokálka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 11-2014 |
Zdravím. Pro potřeby železničního modelářství na vás mám otázku: mohla být v období parního provozu (D3 1955) v dopravně D3 běžně provozovaná výtopna? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1093 Registrován: 9-2005 |
Dle mého ano.Například v Budišově n.B. byla ne výtopna,ale remíza.Je to trať D3. Fulnek měl také jedno stání,které se využívalo hlavně v zimě pro M 131. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Blázinek. Samozřejmě. Zabezpečení provozu lokomotiv nemělo nic společného s řízením dopravy. Např. v Sedlčanech - výtopna o jednom stání spojená s vodojemem a před ní popelová jáma + kolna s uhlím a rampou na zbrojení pomocí košů. Ve Štětkovicích možnost dobrání vody ze studny pomocí pulzometru. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 7-2012 
|
Ad. 310.921 (pár poznámek - nedělám si právo na úplně přesné údaje): 310.453 MAV 1626 1902 1919 pancéřována v dílnách Vrůtky MÁV 377.483 1919 sestavena souprava IOV č.7 betonové kulometné vozy IOV č.7 ČSD 310.921 1920 lokomotiva přidělena k OV č.3 (oprava jeho stroje 377.455) 1920 lokomotiva přidělena k OV č.4 26.11.1921 MNO souhlasí s nájmem 120,- Kč na den za lokomotivu ř. 377 od ČSD 1923 přesun do Milovic 1.12.1923 žádost MNO na ČSD o odprodej lokomotivy ř.377 pro pancéřový vlak MNO č.j. 447895/25-23.odd. 6.12.1923 ČSD souhlasí s odprodejem 4 lokomotiv ř.377 k MNO - panc.vlaky MŽ č.j. 78.164-V/1-23 1924 pancéřování lokomotivy částečně odebráno (ponechána budka, dóm) PÚV 6 (cvičný) Milovice ?.1925 pancéřování lokomotivy úplně odebráno - uloženo v Milovicích 31.12.1925 převod-odkoupena od ČSD (výt.Košice) pro MNO (ŽP Pardubice) MŽ č.j. 48059-V/4-25 23.3.1926 ŘSD Košice odesílá kotelní doklady lokomotivy na MŽ / posláno na MNO ŘSD Košice č.j. 14194-IV-26 16.1.1934 MNO požaduje (pro mobilizaci) vystrojení lokomotivy pancéřováním v díl.Nymburk MNO č.j. 1446-IV-1.odd. 1.10.1937 MŽ požaduje po MNO data lokomotiv k novému číslování MŽ č.j.240-V/1-1937 4.11.1937 MNO zasílá data lokomotiv na MŽ 310.453 VVD Milovice MNO č.j.13390/taj.-IV/1-37 24.2.1938 MŽ navrhuje nové označení lokomotivy 310.4104 (neprovedeno) MŽ č.j.9307-V/1-38 8.4.1938 přeznačena dle systému ČSD 310.921 MŽ č.j. 20408-V/1-38 ?.8.1938 nasazena na VVD Polička-Bořiny 25.9.1938 v díl.Nymburk pancéřována, vyvázání-výměna pružnic 3.osy MD č.j. PV-330-Taj.-39 doplněno obrnění - pancéřována ze zásobního skladu (plechy uloženy z r. 1924) 15.3.1939 převzata Wehrmacht Milovice přidělena k PZ 24 ?.03.1940 lokomotiva OV začleněna do Wermacht Panzerzug No.24 PZ 24 měl dvě lokomotivy 14.8.1940 lokomotiva OV - dílny RAW Königsberg - přestavba PZ ?.5.1941 RAW Königsberg - ukončena přestavba - loko ČSD nahrazena loko DR 93.??? ?.7.1941 RAW Königsberg - lokomotivě odstraněn pancíř / vrácena zpět do Milovic 1942-1945 vojenská vlečka Wehrmacht Milovice 1.6.1945 MNO Pardubice ústřední sklad 23.4.1949 prodej Moravskoslezské cementárny Štramberk (vlečka) |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Blázínek 14: Otázka je, co si představuješ pod pojmem "výtopna". Jestli jen "kůlničku pro mašinky", které tam třeba i denně nocují a zbrojí, ale doma jsou jinde, tak takových byly v uvedeném období v dopravnách D3 mraky - určitě několik desítek. Pokud jde ovšem o služebny aspoň na úrovni vozební stanice, tj. lokomotivy nebo motorové vozy tam byly trvale přidělené i s jízdním a výtopenským personálem, tak těch už tolik nebylo. Ale přece jen by se něco našlo: např. Jemnice, Bezdružice, Koryčany, Dobruška, Polná, Vyšší Brod klášter, Osoblaha. (Neřeším teď trakce ani rozchod.) Jinak samozřejmě zlatým obdobím samostatných výtopen se dvěma - třemi lokomotivami bylo období soukromých lokálek cca do r. 1925. A jestli se chceš dozvědět víc, nakoukni na fórum modely.biz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2008 Registrován: 7-2005 |
K lokomotivě 310.921 a 922 si dovolím malý dovětek. Po roce 1945 byla tato čísla podruhé obsazena a nemají nic společného s lokomotivami Železničního pluku před rokem 1939. Koncem války byly na Novojičínské místní dráhy zataženy dvě třínápravové parní lokomotivy z místní dráhy Katscher-Gr.Peterwitz (dnes Polsko). Lokomotivy č.21 a 23 (někde uváděny i jako č.9 a 10, což však bylo pořadové číslo v předávacím protokolu), postavené v roce 1901 (23) a 1895 (21) byly vrámci zestátní uvedené místní převzaty ČSD. Více méně administrativně se v rámci číslování prostá čísla doplnila o to co měly ostatní lokomotivy dáné místní dráhy. Z 21 se stala 310.921 a z 23 pak 310.922. To že vojáci měli také lokomtivu 310.922 nikoho evidentně netrápilo. Obě lokomotivy se ve stavu ČSD moc neohřály a 310.921 byla 9.5.1949 prodána n.p. Moravsko-slezské cementárny a vápenky Brno. A 310.922 pro Drevokombinát Košice 23.4.1949 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 11-2014 |
Děkuji, měl jsem namysli jednomístnou výtopnu se zbrojením. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Blazinek: V roce 2004 vyšla modelářská příloha Železničního magazínu - stavba depa. Je tam i kapitola Malé remízy na místních drahách. Stojí to za prostudování. |
|
Škoda 1 ELo
|
|
|
Neregistrovaný host 78.102.119.76 |
Dobrý večer, našel by se tu někdo natolik znalý, aby mi poradil s informacemi k lokomotivám řady E466.0/E467.0? Jak dopadly tolik sledovane zkoušky těchto lokomotiv? A má někdo technický popis? Hledal jsem, ale nic jsem k těmto krásným lokomotivám nenašel... Na závěr ještě jeden dotaz, tentokrát všeobecný. Má někdo přehled, zda-li elektrizace pražského uzlu přinesla ovoce a opravdu došlo k podstatnému "odkouření" města Prahy? Diky pánové za pomoc! |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 7-2008 
|
Škoda 1 ELo: elektrizace pražského uzlu řešila "odkouření" města jen částečně, neboť dálkové spoje se nikde nepřepřahali a byly i nadále taženy parní trakcí až na Wilsonovo nádraží (případně jiné). A naopak samozřejmě též. Ke zkouškám lokomotiv E 466.0 mám protokoly o zkouškách, které proběhly vesměs bez problémů.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5532 Registrován: 6-2002
|
dálkové spoje se nikde nepřepřahali a byly i nadále taženy parní trakcí až na Wilsonovo nádraží A nejen to. Na Wilsonově nádraží i částečně probíhal parní posun a v zimě tam parní lokomotivy předtápěly soupravy. Hlavně v zimě bylo proto Wilsonovo nádraží zakouřené docela dost.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7754 Registrován: 3-2007 |
"podstatnému odkouření" - no tak v té době se topilo v Praze převážně v lokálních topeništích, tedy klasická kamna na (čoudící) hnědé uhlí, takže vzduch stejně v zimě nebyl nic moc Jinak v Praze se měla (rozumně) elektrizace vyzkoušet, získat nějaké praktické zkušenosti a měla následovat trať do Plzně (tedy nikoli nejexponovanější, zas pro získání zkušeností s el. provozem) 1,5kV = po vzoru Francouzů, našeho prvorepublikového vzoru skoro ve všem, od železnic přes armádu po školství. Jenže přišla okupace, pak válka a bylo všechno jinak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 12-2013 |
Celoroční průjezd desítek parních vlaků centrem hlavního města byl uváděn jako jeden z důvodů, proč byla elektrifikace zahájena právě na pražských spojkách. Jinak kotelna vytápějící budovu Wilsonova nádraží sloužila i k předtápění souprav. Dodnes je zachován její komín na sever od střední části. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24562 Registrován: 5-2002 
|
Simba - elektrizace pražského uzlu řešila "odkouření" města jen částečně, neboť dálkové spoje se nikde nepřepřahali Co to znamená "dálkové spoje"? Si myslím, že na Wilson ani nic jiného než dálkové spoje v meziválečné době nejezdilo... Nebo jaká doba je tím myšlena? Podle mě se to dost vyvíjelo. Vámos - Na Wilsonově nádraží i částečně probíhal parní posun A jakými lokomotivami? Nepamatuju se, že bych někdy viděl fotku nebo filmový záběr parní posunovací lokomotivy na elektrifikovaném Wilsonu. Co se týče popisu lokomotiv E 467.0 bych asi doporučil tuto knihu. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5533 Registrován: 6-2002
|
Záběr na "odkouřené" Wilsonovo nádraží ve 30. letech (je to z nějakého hraného filmu). I když tedy část kouře je pára. McBain: Já jsem nějaké záběry nebo fotky viděl, ale pokud se pamatuju, ta to byla nějaká starší (kouřící) lokomotiva v pozadí na odstavných kolejích pod Žižkovem. Ale teoreticky to mohl být záskok za nějakou akumulátorku. Ale o tom, že tam nějaký parní posun zůstal i po zadrátování, jsem i někde kdysi i něco četl.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24563 Registrován: 5-2002
|
Záběr na "odkouřené" Wilsonovo nádraží ve 30. letech Je zajímavé, že tam není vidět vůbec žádná ![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") . Čistě teoreticky je totiž možné, že je to nějaký den bez elektrického provozu (napěťovka, porucha atd.). Protože pokud vím, tak v tehdejší pražské elektrifikované "síti" neexistovala možnost odpojení její části a v případě jakékoli mimořádnosti se prostě elektricky nejezdilo vůbec nikde. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5535 Registrován: 6-2002
|
Je zajímavé, že tam není vidět vůbec žádná Vidět není, ale na tom druhém obrázku zajíždí nějaká souprava do tunelu. I když ten záběr začal až téměř při tomto pohledu a žádná lokomotiva v čele vidět nebyla, tak bych v případě parní trakce předpokládal minimálně nějaký zbytkový kouř nad tou soupravou. Takže bych tak nějak usoudil, že asi právě zmizela v tunelu.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7779 Registrován: 3-2007 |
Lidi, uvažte, kolik že těch elektrik dohronmady bylo a hned vám bude jasné, že to mělo charakter pokusu, ať se o tom dneska píší legendy. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24564 Registrován: 5-2002
|
Vámos - tak bych v případě parní trakce předpokládal minimálně nějaký zbytkový kouř nad tou soupravou. Když ty dvě fotky porovnám, tak na té druhé vidím "zbytkového kouře" docela dost. Zakrývá téměř celou halu . Mladějov - kolik že těch elektrik dohronmady bylo Traťových: 5x E 467.0, 2x E 465.0, 4x E 436.0 a 1x E 466.1, to jest dohromady 12 loko. To mi pro tehdejší intenzitu provozu a kapacitu návazných tratí (z Wilsonu vedly jen jednokolejky, pouze do Libně částečně dvojkolejka /od Hrabovky dále/) nepřipadá zas tak málo. "Comeback" ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") ve větším počtu na Hlavák nastal až po válce po plném spuštění elektrického provozu na rameni Smíchov - Vršovice os. - Vršovice vjezdové a přesunu části elektrik do nákladky, včetně později tří Italek E 666.0. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2122 Registrován: 7-2008
|
Tady je pár fotek elektr.provozu na Wilsonově (Hlavním) nádraží Ale to asi všichni znáte - to neva
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 10-2007 |
http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotoarchiv,praha-hlavn i-nadrazi,82.html zkuste copy a paste, odkaz to nějak žere |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2123 Registrován: 7-2008
|
Tak si klikněte na sekci "Fotohistorie" a pak do vyhledávacího okénka "Náměty abecedně" VEPIŠTE NEBO VYHLEDEJTE "Praha hlavní nádraží" a mělo by to naskočit. Jsou zde i jiné, zajímavé fotografie (a nejen železniční) Snímky z elektrizace jsou sice ze sbírky Scheufler, ale defacto jsou z fondu AEG, jak patrno. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2124 Registrován: 7-2008
|
McBain: odkaz na dnes již nedostupnou knihu je opravdu žertovný - vyjma větších měst a jejich knihoven, potažmo tedy ÚTKD na Žižkově (zatím, než odjede do jiného města nad Vltavou) ji horkotěžko nějaký zájemce sežene (na antikvariáty bych moc nesázel). Ale tak já vím, že jste to myslel tak, aby jsme věděli o její existenci - což je nám tak či tak houby platný (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24565 Registrován: 5-2002
|
odkaz na dnes již nedostupnou knihu je opravdu žertovný - vyjma větších měst a jejich knihoven, potažmo tedy ÚTKD na Žižkově A to je málo? Tuhle poznámku jsem teda nějak nepobral ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Navíc si myslím, že kdo hledá ten určitě najde. A ještě k těm počtům elektrických lokomotiv: k dispozici tedy bylo 12 traťových lokomotiv. Teoreticky na Vršovice stačila jedna, na Vysočany asi taky, na Smíchov a Libeň bych dal po dvou. To mám šest lokomotiv jako základ. Když k tomun přidám ještě další tři na nějaké mimořádnosti a špičky, tak mi ještě stále zbývají tři záložní loko do opravy a podobně. A navíc mám na Wilsonu sedm posunovacích lokomotiv závislých (v turnusu pět, šest?) + dvě akumulátorové, přičemž si myslím, že minimálně Adamovky na trať s nějakým osobákem klidně vyrazit taky mohly. A když si odmyslím nějaký ten Pařížák, který na Smíchově asi opravdu nepřepřahal, tak mi to odkouření vychází docela bez problémů . |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
V literatuře se občas traduje, že Pařížák byl jediný, který měl to privilegium na Smíchově nepřepřahat... |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5536 Registrován: 6-2002
|
V literatuře se občas traduje, že Pařížák byl jediný, který měl to privilegium na Smíchově nepřepřahat... Ale při pohledu do jízdních řádů je vidět, že to pravda není. Počty vlaků bez přepřahu se v průběhu let měnily (třeba během 30.let jejich počet narůstal), ale rychlíků vynechávajících přepřah na Smíchově, Vršovicích, Libni či Vysočanech bylo vždy více.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 6-2006 |
McBain: Navíc si myslím, že kdo hledá ten určitě najde. No já jsem našel, že "vyprodáno"... :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2183 Registrován: 9-2009 |
V roce 1946 se na ministerstvu píše, že po zavedení elektrické trakce na trati ze Smíchova spol. nádraží do Vršovic seř. nádraží budou postačovat elektrické lokomotivy ze současného stavu, aniž by rozsah elektrického provozu utrpěl újmu. Po zavedení elektrické trakce se ušetří používání postrkových a přetahovacích parních lokomotiv. Ukončením parní trakce nákladních vlaků na Smíchově bude znamenat další úsporu. (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2125 Registrován: 7-2008
|
McBain: pekne ďakujeme. Áno, kto hladá, nájde, len, že aj na Slovensku je titul vypredaný ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Ja by som si takú publikáciu za takéto peniaze aj tak nekúpil
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24567 Registrován: 5-2002
|
Kuřil p - V roce 1946 se na ministerstvu píše, že po zavedení elektrické trakce na trati ze Smíchova spol. nádraží do Vršovic seř. nádraží budou postačovat elektrické lokomotivy ze současného stavu, aniž by rozsah elektrického provozu utrpěl újmu. Tady je samozřejmě otázka, co se tím "rozsahem elektrického provozu" v roce 1946 myslí. Protože jak píše Vámos situace se v průběhu let dost měnila. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 5-2011 |
Vážení kolegové, lze v dnešní době dohledat plné znění dokumentů Úřadu vlády ČSR? Například: Usnesení vlády ČSSR č. 295/1972 (znalí jistě ví, proč je zajímavý tento dokument). Děkuji |