Zlámalík: Stroj na fotce byl ovsem puvodne vyroben jako plnohodnotna normalni masina.
Karoserie byla opravena, dostala puvodni lak, ale uvnitr je prazdna. Je z ni neprovozni exponat.
Majitel se ji snazil prodat na e-bay za 103 197 EUR.
odkaz

Zlámalík: Nene žádný jiný najbrtí nátěr již neplánuji...ještě jsem dělal zamračenou s druhou verzí najbrtu,ale ta se mě tedy nelíbí vůbec....Jinak stránky které jsi posílal znám,některé lokomotivy ve smyšlených nátěrech jsou celkem povedené

Fiktivní nátěr 754.075 bude i v TT, obtisky už jsou, chybí jen mašinka a trocha času. Hlavní je, že udělá radost na kolejišti.

Zejmi:mašina bude a čas snad bude také brzo,co?

J_p: já vím, já jsem se právě tím nedávným příspěvkem na káčku nechal inspirovat, proto je tam taky ten xicht .

Odbočka k hračkolejišti. Stavební firma Matlal & Vobejda získala tři ojetiny až z daleké Velké Británie (podle údajů Matchboxu by to mělo být měřítko 1:116) a na imaginární vlečku mimo kolejiště bylo instalováno první návěstidlo vlastní konstrukce. Ovšem svítí jako blázen, takže naštěstí neuvidíte přes to světlo, jaká je to zbastlenina. Ale byl to prototyp a hlavně náklady na něj dosáhly asi 15 korun...

Ještě si dovolím jednu diodovou. Vyzkoušel jsem si osvětlení starých mašinek, z cvičných důvodů pro moje volšový pracky jsem zvolil tohohle BTTB hektora s polámanou kastlí. Prozatím tedy svítí jen horní reflektory, ale sám sebe jsem překvapil, že se to povedlo celkem bez problémů...

353 A nějaký soupis zkušeností práce s malými diodami a jejich zapojením pro diodového laika by se časem nedal spáchat? :-)

Vašut: Trocha teoretické praxe... Nikdy nezapojovat LEDky bez Zenerovek, LEDky k smrti nesnáší zpětné rázy od trakčních motorů. Jinými slovy pokud mašinu přereverzuješ ještě při jízdě, uděláš to 5x a LEDka ti shoří. Čím blíže je to motoru, tím horší to je. Já takhle měl indikaci proudu v kolejích. I když jsem loko nechal zastavit, stejně jsem jednou za půl roku měnil LED. Po dodání Zenerovek problém naprosto ustal. Za další nesmíš zapojit LEDky paralelně na jeden odpor. Můžeš třeba 5 např žlutých diod na jeden odpor, to nějak jde, ale zapojit červenou, zelenou a modrou na jeden odpor, tak svítí jen červená. To nejde. Taky to zapojuj nejlépe na ss, střídavinou LEDkám krátíš životnost. Jinak jsou parádní patent, o LED žárovkách ani nemluvím. Klasické žárovky ani úsporné na kolejišti ani doma nevedu.

Jedna LEDka je tak na 3V, takže zásadně dávám bez odporu tak 5 LED a více, na svitu to moc znát není. Tedy za předpokladu, že máš 12V. "Palubní" síť na kolejišti mám 24V, to mám i v troleji kvůli relátkům. Kdybys něco potřeboval, tak napiš, moc rád poradím

Dobrý večer,
můžete mi to prosím zhodnotit s ohledem na funkčnost, jako je napojení depa a podobně? Nechci modelářské hodnocení, protože si nechci postavit model.
Myšlenka je taková, že se jedná o přednádraží větší stanice s odbočkou na lokální trať a pobočným depem (točna není v měřítku), které slouží i pro lokálku. Epocha není nijak vyhraněná, budu používat vše, co se mi bude líbit a podaří sehnat.
Nejspodněji bude skryté nádraží zobrazené zeleně (hmmm, ta zelená nějak nevyšla ). Z něj trať vystoupá do hlavní stanice, zobrazené černě, aby následně sklesala do skrytého nádraží zobrazeného červeně.
Nebude se jednat o obdélník, ten jsem použil jen pro informaci o velikosti 4400*1600, ale o panel ve tvaru "U" u zdi "ode zdi ke zdi".
Použité kolejivo je Tillig, výhybky EW1, IBW a DKW 1. Jen pro informaci, na tom nechci nic měnit, protože si nechci ke každé výhybce kupovat motorický přestavník PILZ, nebo Tillig.
Díky za vaše podněty.

Koukám, že o LEDkách bylo pohovořeno viditelně zkušenějším než jsem já. Já se přiznám, že tam zenerku nemám, uvidíme, co to vydrží.
Dobré čtení je tady - http://www.masinky.info/2014/01/led-led-a-zase-led/

Emil Švec - prosím tě nakopni dávno mimo obor působícího elektrikáře, jak stanovit parametry té zenerky pro běžné napájení 0-12 V a jestli bys použil jinou pro pulsní napájení 12V? Ta moje zkušební lokomotiva se zatím tedy chová způsobně na obojím, na klasice svítí LEDky dřív než se loko rozjede a na pulsním si bliknou jen v hodně malých rychlostech těsně po rozjezdu a to tam mám ještě asi o 200R větší odpor než by bylo nutné.

Ještě edit - na jednom ragulinovi mám LEDky už delší dobu a ony ty zpětné "rázy" od trakčáku nebudou tak velký problém, pokud ovšem jsou napájené s opačnou polaritou LEDková osvětlení na obou čelech ze stejného místa. Pokud tam proleze něco obráceně, tak prostě blikne za jízdy osvětlení na opačné straně. Je to sice taková nedokonalost na pohled, ale tu diodu ve správném směru by to mělo ochránit od nejhoršího.

(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

A naposled - jen takový praktický tip. Konkrétně v tom mém hektorovi svítí tohle http://www.svetsoucastek.cz/led-dioda-1-8mm-hebei-130pwc-p100/. Průměr je údajně 1,8 mm, nemaje podobný vrták jsem to vrtal dvojkou a vyšlo to akorát. Dioda je vlepená kapkou vteřiňáku. Aby vedení od LEDek nezabíralo místo, je natažené tenkým lakovaným drátkem z vinutí starého motorku z nějaké hračky. Odpor je společný přímo na "trakčáku" a diody pro obě čela jsou paralelně s opačnou polaritou. Fotku vnitřku nemám a ani mít nebudu, ona ta kastle je tak rozsypaná hlavně z druhé strany, že jsem ji musel na rám nalepit a teď je to zrovna nerozebiratelné .

Tak já taky nejsem odborník. Já chodím do pražského GM, řeknu co chci a oni to dopočítají. Ne že bych to kolikrát neuměl, ale je to pohodlnější. Řekl jsem nesvítící diodu na ochranu LED, protože u vláčků mi to shoří. Áha pane, tak to Vám dělají motory. Ony to LEDky nemají rády a dal mi Zenerovy diody. Z minulosti musím říci, že na Ragulinovi jsem měl bipolární LED a léta bez ochrany a v pohodě.

To problikávání co popisuješ - to odrušuje televizi, pokud jí jízda vlaku ruší. Po dodání soustavy tlumivek mě to netrápí, ale zaznamenal jsem to. Bílá mi nikdy neshořela, vždy žlutá, zelená nebo červená.

LED a spol: Díky za info. budu se tím muset prokoustat a možná třeba nějaký z rozestavěných modelů dostane i osvětlení. Ikdyž svítící loko považuji za nemodelové, protože v epoše, do které se snažím "nacpat" se svítilo pouze za tmy. Na druhou stranu "je to líbivé" a proč si nenasimulovat třeba jízdu za šera, že... ikdyž mnohé medely svítí nemodelově mnoho... Takže, jestli se pustím i do osvětlení, asi to vyřeší nějaký mikrovypínač.

Ještě jeden dotaz: dovedl by někdo pro laika rozklíčovat "červíky" na tišťácích běžných současných mašin (Hektor Tillig, V 100, Sergej a Ragulin Roco, ...). Jde mi o to trochu poznat současnou techniku (přeci jen řešení žárovka BTTB už je trochu za zenitem :-) ). A v neposlední řadě posoudit, jestli bych byl schopen opravit na Hektoru Tillig nesvítící jedno světlo. (Zatím nevím, jestli je problém v diodě, cestě, studeňáku apod). Za všechny info předem díky.

Jo jo, je to líbivé a my multiepochální zoufalí pseudomodeláři klidně nacpeme ty LEDky všude . Dneska je dostal jednak dosud nezledkovaný ragulin (tam to bylo samozřejmě jednoduché) a potom odlitkový darovaný brejlák a tomu to tedy hodně sluší. Na fotce je vidět že to malinko prosvítá nad reflektory čelem, ale to odstraním. No a na hektorovi vpravo je vidět, že ta dioda svítí až moc, proto brejlák dostal se stejným odporem dvě LEDky do série a svítí to o něco normálněji.


(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

Vašut: ono na tom není moc co vymýšlet - dnes je to většinou tak, že LED jsou připojené přes odpory na příslušné výstupy dekodéru. Pokud tam dekodér není, je místo něj propojka, která proud z kolejí propojí na výstupy pro motor a LED.
Typické zapojení osvětlení je tady: http://lokopin.wz.cz/loko/loko_led.htm
a mohlo by se ti hodit i toto: http://www.zababov.cz/index.php?id=595&L=http%3A

Jinak třeba ve V100 jsou na každé straně tři LED, zapojené přes svoje odpory (katoda LED, tedy její minus pól, je směrem k dekodéru). Na horní straně tišťáku najdeš dvojitou diodu, zapojenou dvěma konci na přívod z kolejí. Na svém středovém vývodu vytváří + pól pro společné napájení všech LED (dekodéry totiž "spínají mínus", více viz plánky v odkazech). Pak ještě nějaká tlumivka a kondenzátor pro analogový provoz a to je vše.

Jozka001
Trošku jsem to upravil, podle sebe.
Místo anglické vyhybky při vjezdu od lokálky jsou dvě vyhybky, Dále v depu je změněna jedna vyhybka. Na místní trati je anglická vyhybka moc velký luxus. Změnit na normální vyhybky.
Je to prosím můj názor, jinak pěkné.

353: nebál bych se zvětšit předřadné odpory v prvním kole 2 až 3 krát.
A pak ještě jedno kolo, když to nestačí.

Ale jestli skutečně potřebujete, aby mašinky svítily na cestu, tak odpor nezvětšovat. :-)

Tempotaxi
Díky za podněty. Angláni jsou použity z důvodu úspory místa. V Praze Řeporyjích, to je také taková lokálka, jsou také (no vlastně nevím, jak je to po novu, ale když jsem tam v roce 97 hákoval, tak se přes ně jezdilo, hlavně na pražské straně). Odstranění dvojitého vjezdu k točně by mohlo způsobit provozní komplikace při obsluze depa. U té přímé koleje není zakresleno zauhlování a jáma (jo, trochu jsem to depo ve znázornění odfláknul, vím).


Naneštěstí jsem včera při pečlivějším přeměřování zjistil, že se mi vratná spirála do toho levého rohu nevejde a pokud budu chtít mít něco doma mít, tak budu muset jít do eNka. Nebo protáhnout příjezd do dolního skrytého nádraží kolem topení až do dalšího rohu, kde bych se mohl vytočit. Prostě klasické potíže růstu

Dobrý den,

nemáte prosím někdo starý katalog, ze kterého by se dala oskenovat geometrie kolejiva ROCO v eNku? Na netu se mi nic podobného nedaří najít. Byl bych vám moc vděčný za přeposlání na sykora.jozka@email.cz.

Díky.

kolejivo ROCO N se dál vyrábí u Fleischmanna - je to ta verze bez štěrkového podloží. Ke stažení zde. A stejnou geometrii používá i Minitrix...

Petr_k
Velice děkuji. Hledal jsem to na netu dvě hodiny a neuspěl. Ještě jednou velké díky.
Josef

Dobrý podvečer,
asi jsem slepý, ale nějak nemohu v novém katalogu od Fleischmanna v eNku najít minimální pojížděný poloměr. Hledám špatně, nebo je to jedno a všechny páry, i třeba Němka, projedou poloměr R1 194,6mm?
Chci jinak použít ve skrytém nádraží poloměr R2. Tedy v případě, že ho ty páry také projedou.
Díky.

Min. poloměr od FLM je zmíněná R1.
Němka ho projede bez obtíží,ale např. 98.8 ne.
56 občas šplhá po kolejnici nahoru.
R2 je bezproblémová.

eNko
Velice děkuji. Snad mi to s N vyjde, když TT se mi nevytočilo. Sice má dost odlišnou geometrii, ale doufám, že se mi podaří sestrojit něco podobného výše uvedenému námětu.

(Příspěvek byl editován uživatelem jozka001.)

Přesně jak píše Zlámalík, bohatě stačí toto zapojení, případně před vstup dvojité diody dát keramický kondenzátor.

Hlavní kritérium je typ motoru a sběr proudu. Osvětlení se bude výrazně lépe chovat při pětipolové Mashimě než při stařičkých motorcích BTTB a chatrném sběru, nečistotách a velké rychlosti.

Ohmův zákon je krásná věc, ale při jeho důsledném dodržení vám LEDky brzy odejdou navíc v lokomotivách. Pro každou LED je definováno U_f (závislé na typu LED), a také I_max maximální dlouhodobě povolený proud, který může protékat LED aniž by ji zničil (obvykle 20 mA). Pro červenou LED s parametry U_f = 2,1 V a I_max = 20 mA vychází odpor při napájení 12 volty 495 Ω, což je také minimální hodnota rezistoru. Pro mnou vyráběné osvětlení dávám před červenou více než 15 kΩ rezistory, což razantně snižuje protékající proud přes LED → ochrana LED a navíc nesvítí jak nevěstinec. Pozor, hodnota předřadného rezistoru je také závislá na hodnotě svítivosti LED.

M_g: nebál bych se zvětšit předřadné odpory v prvním kole 2 až 3 krát.
Ale no jistě. Pouhým výpočtem tam stačí u těch mých diod na 12V asi 450Ω, a u brejláka je tam 680Ω na dvě a ještě by to mohlo být klidně víc. Pro další použití budu dále násobit .

Leptané novinky TT. Níže je stavebnice staniční budovy.

Kremák TT - kolegovci, dávnejšie tu bol prezentovaný Kremák v TT - búda,ochozy a uši lept a kotol odliatok. Nemáte niekto info, či ho výrobca aj predáva, alebo je to súkromý lept? Dík

353:
Ech, takový odpory tam stačily před 30 lety ve slavných dobách bludiček LQ100.
Mladíku, dnes se nám vesnice změnila... :-)

Dále viz Zejmi

M_g - máš pravdu, předsedo. Už jsem to taky zjistil .

Ahoj kolegové. Na http://www.trainmania.info/reportaze.html#drazdany2015 je report z Drážďan. Ta zetková kolejiště vypadají luxusně.

Minule tu někdo dal perfektní návod, jak dělat fasády. Tak si člověk osvojil novou technologii

To ze bipolarne zapojene dvoubarevne LED neodchazeji bez ochrany ma proste vysvetleni - jako ochrana funguje vzdy ta druha LED.
Zenerka neni jedinou moznou ochranou, jednodussi je dat do serie diodu, nejlepe Shottkyho se snizenym prahovym napetim.
To ze pri odpadnuti napajeni problikne LED na druhe strane je normalni, motor se v takovy okamzik zacne chovat jako dynamo a na svorkach se objevi napeti opacne polarity, cimz se sepnou LED zapojene opacne nez ty co svitly kdyz loko jela.
Odpor v radu stovek ohmu je na muj vkus maly, tim osvetlujete stadion, ne? Ja davam na cervenou 3k3 a na bilou 11k5 aby to tak nejak rozumne svitilo. Samozrejme zalezi jake tam jsou LED, ale pokud se sahne po dnesni bezne produkci tak to tak nejak radove odpovida.
Davat vice LED paralelne na jeden odpor nedoporucuji, ani pri stejne barve. A ani pri vyndani z jednoho pasku se soucastkama... casem odejdou.

Já na fasády používám smirek v hrubosti 220 pro H0...

Petrspk : Ten bude asi lepší pro "novostavby". Při patinování je právě dobrá ona mouka. Druhý pokus o fasádu...

Mám (no vlastně ještě nemám ) os. vůz Tillig, který bych chtěl přeznačit. Co mám použít a jak nápisy sundat tak, aby spodní lak zůstal? Díky.

Něco málo z 11.Erlebnis Modellbahn v Drážďanech: http://www.youtube.com/watch?v=aZW7K58xY-8

353: S těmi odpory a diodami to neberte tak vážně, já to plácám leta podomácku, jezdím tam i zpět a ještě mi nikdy žádná dioda neodešla.

Ale co se týče těch autíček na vašem kolejišti (do kterého jste se opřel tak, že by vložený čas, investice a dřina postavilo nové spolehlivě jezdící s profily, ale to je vaše volba) - mám po letmém shlédnutí, že jejich hodnota je možná větší, než celé té ostatní legrace. To jsou původní Matchboxy?

Potřeboval bych se nutně zbavit čtyř kotlových vozů ze setů ROCO 37621 a 37619 starých jeden rok párkrát provozovaných. Neměl by o ně někdo zájem vcelku za 2.000 Kč.

Karlík: beru hned, vše. Viz mail.

(Příspěvek byl editován uživatelem Zlámalík.)

Uuuf... tak už jsem zase zpět a nestačím koukat kolem sebe :-) Děkuji všem za info o diodách, teď se tím budu muset nějak prokousat. Bohužel elektrotechnika mě nejen ve škole poněkud minula a stále míjí, takže jsem vděčen za každou pomoc a radu.

Zdravíčko, kolegové. Na http://www.trainmania.info/clanky.html#377_tillig je nová recenze. Týká se páry 377 ČSD od Tilliga.

VIA - jsou to původní Matchboxy, ale zcela běžné kousky, navíc nesběratelsky otlučené. Stály kolem stovky jeden, stačí kouknout na Aukro - podobných je bývá dost. A nahoru lezou jen vyslovené TOP kousky nejlépe v krabičkách.

kolejišti do kterého jste se opřel tak, že by vložený čas, investice a dřina postavilo nové spolehlivě jezdící s profily, ale to je vaše volba

Ale no jistě ... ale to by nebylo ono . Tady si pořád zdůvodňuju další investice jako náklady na modernizaci. Kdežto dělat něco nového, tak by to muselo být na první dobrou OK a nic by se modernizovat nemělo. A taky jsem už psal, že tohle kolejiště už beru trochu jako tréninkovou plochu, třeba se k tomu komplet novému taky propracuju. Ale na to bude potřeba hlavně plánovací příprava velice pečlivá.

Hezký den,
koukám, že do digitální sekce se zástupy lidí příliš nehrnou
Můžete mi prosím někdo odpovědět na otázku, jak dlouhý má být izolovaný úsek ve smyčce při použití smyčkového modulu? A to jak pro jízdu neosvětlených vlaků, osvětlených vlaků a vlaků s postrkem? Má-li to tedy nějaký vliv.
Díky.

Jozka001:

Pro jízdu s osvětlenými vozy nebo postrkem musí být úsek delší než souprava.

Jacek:

Díky. Klika, že to jen nějak překreslím a nemusím to pracně bourat

Taky to nemusí být vyloženě úsek koleje, mám takto zapojenou celou část skrytého nádraží i s odstavenými soupravami. Modul přepíná polaritu i pod nimi. Tím je délka "úseku" mnohem delší než nejdelší souprava.

Jacek:

A zvládne ten smyčkový modul takovou zátěž včetně možnosti, že jedna souprava na jednu kolej vjíždí a jiná z jiné koleje odjíždí a obě mají postrk? Jistě, kolikrát se mi to asi ve skutečném provozu povede, ale asi bych měl uvažovat i tuto maximální variantu. Tedy 4 HV stojí na odstavných kolejích, dvě HV vjíždí a 2 HV odjíždí. Něco málo jsem si na netu našel, ale toto jsem nedohledal.
Díky.

Zdravím vás kolegové,prosím o radu.Čím ovládat přestavníky Conrád v analogu ? Vím že mají koncové vypínání,ale nemám zkušenosti,jak je spolehlivé....
Rozhoduji se mezi páčkovým dvoupolohovým přepínačem,nebo tlačítky...Jakou máte zkušenost ?Děkuju Petr

Jozka001:

to už je spíš do toho sousedního vlákna. Výstup ze smyčkového modulu jde do dekodéru obsazení koleje a ten napájí 8 úseků. Proto je to část kolejiště, z čehož jsou dvě odstavné koleje se soupravami a zbytek trať. To celé je přechodový úsek, ale samozřejmě není možné jet současně dvěma soupravami na obou přechodech. Jedna by to ani nešlo a jednak by to byl zkrat.

paulias: Docela se mi líbí řešení (kdysi ho někdo popisoval na internetu), že na ovládacím panelu jsou páčky, tudíž je jasně dáno, jaká poloha je nastavená a celé se to aktivuje zmáčknutím (podržením)jednoho hlavního tlačítka, které do panelu přivede na "chvilku" proud. Jediné, co by mohlo dělat problém, je jednorázový odběr přestavníků... ale to by snad mělo jít nadimenzovat...

V rámci experimentování mám už i přestavníky Condrad a koncové vypínání funguje spolehlivě. A doporučoval bych to co píše Vašut - tedy páčky na nastavení polohy a tlačítko pro sepnutí. A nemusí se to zase moc předimenzovávat, stačí třeba vždycky tlačítko pro jednu skupinu třeba do deseti výhybek - i kdyby na některé koncové vypínání nefungovalo, tak by to v tomhle rozsahu nemělo vadit.

Jinak na hračkolejišti se zvolna snažím po přestavbě zhlaví vrátit vše do funkčního stavu, aktuálně už všechno jezdí a výhybky se přestavují... Kromě toho jsem dneska věnoval mazání a čištění hnacích vozidel, tak jen ilustrační foto ze zkušebních jízd.


Vlastně jedinou novinkou je tenhle skládací "rám" pro zaplachtování kolejiště...

hmmm...Nohabky...ty já můžua koukám hned 2 stejné vedle sebe!...

Jacek:

Díky. Věnoval jsem trošku času tužce a papíru a myslím, že jsem problém vyřešil. Koleje zůstaly stejně dlouhé a ještě zbylo místo na jednokolejný cca 1,5 metrový izolovaný úsek.

Vašut, paulias: to je zajímavý nápad. Navolit cestu a stisknout. To by šlo vylepšit - přepínače přstavníků by byly zapojeny na jednotlivé polohy otočného přepínače, po navolení cesty by se (kličkou) pomalu otočilo kolem dokola a tím se pustil proud postupně vždy do jednoho z přestavníků. Navíc by to imitovalo skutečnost.

K přestavníkům Conrad ještě něco - při provozu na nějakých 6 voltů nelétají jak zběsilé a neodskakují, přehazují pěkně kultivovaně. Protože ale 6 V= je pro spolehlivý pohon málo, dají se napájet z pulsního napaječe (jako pro mašiny), nastaveného na cca půlku - tím se zachová síla, ale nevzroste rychlost.

Vašut :měl jsem kdysi podobný systém na starém kolejišti....skládal se ze tří šroubků,dva vyznačovaly směr odbočení,po třetím byla přidělána packa z pozin.plechu a dotykem se přestavovaly vyhybky.Mělo to výhodu mžikového sepnutí a packa zůstala ukazovat směr odbočení.Chtěl jsem tento způsob použít,ale Conrád potřebuje delší podržení napětí,mžik nestačí...
353:pokud jsem dobře pochopil,ovládáte přestavníky právě dvoupolohovým přepínačem a nemáte problém ?

Ne, ovládám je tlačítky. Ale zkoušel jsem opakovaně, zda koncové vypínání při delším podržení vypíná a nestalo se mi že by zablblo.

A pro "ze škodovky" NOHABky z druhé strany s pohledem na flexi oblouky v předělané části kolejiště.