dědku,dědku, měl bys vědět, co je vozební rameno.
To co tady píšeš, jsou dvě ramena, Přerov-Praha a Přerov-Košice.
Něco jiného byli albíci v Brt, kde jel skrz z Prahy až do Szobu. A žádný pobyt v depu Brt.
A určitě při pobytu v depu kromě zbrojení dělali i kanál, tedy celé provozní ošetření.
Ještě dotaz - v kterém GVD a u kterých vlaků tomu tak bylo, jak to popisuješ ?

vonHenry : 477.043+zelená směska+753 101

a pokud jde o tu "dělenou expanzi", tak ještě v tom roce 1950 těch mašin tu možná byla stovka, ale o 20 let dříve, jich tu bylo mnoho stovek. Takže pro strojvedoucí nic "málo obvyklého".

Friedman : Keď behali Albatrosy tak išli s Pannoniou až do Komáromu, tam sa prepriahalo. Vrátili sa späť do Komárna do depa, vyzbrojili , otočili a potom išli do Komáromu pre obratový R, Pannoniu, alebo Poloniu.
Naopak, v Štúrove sa prepriahalo na maď. Vitézy, alebo občas aj Nohaby. Maďari vozili nákl. a osobnú dopravu až do Štúrova. Tam je spoločná PPS a výmenná stanica.
V rámci colnej a pasovej a tech-vozňovej prehliadky tam mali klasické R pobyt 40 min. Hungaria, ktorá sa neprepriahala,( 2 mot. jednotky ) mala pobyt 20 min.

(Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)

atoris - aj štúrovké štokry chodili do Budapešti.
A ten Szob a Štúrovo sa v roznych rokoch striedali. Ten výkon Praha-Szob,to vozily Nulky (R6 v GVD 51/52), jednotky už nie, tam bolo striedanie v Brt.
Ještě 13 let po válce jely na „jižním hlavním tahu“ do Maďarska pouze dva rychlíky ! V roce 1956 oba přes Štúrovo, o dva roky později jel R4/R3 přes Komárno, a R6/R5 Balt-Orient přes Štúrovo. Víc toho nejezdilo, nepočítáme-li dvakrát denně osobáček s M 131.1, vezoucí do Szobu k vystřídání železniční zaměstnance.

Friedmann - není sdružená jako sdružená, zatímco dvou a čtyřválce jsou poměrně v pohodě, tříválec je trošku o něčem jiném.
Za prvé jich u nás nebyly stovky ba ani asi desítky, za druhé sdružený tříválec dal mocně zahulit i Chapelonovi a stejně to nebylo nic moc.
Konečně za třetí - neustálé laborace se 476.0 během třívalcového provozu a výsledky laborací nevalné i pozdější reko na dvouválec svědčí o čemsi jiném.

Friedmann: Celkem dost dobře nechápu, o co Ti jde. O tom, co je to "vozební rameno", určitě něco vědět budu. A uvádím tu fakta, která jsou dávno známá a ne něco, co bych si vymyslel. Uvedená fakta popisuje ve svých článcích např.ing.Jindřich Bek, ale najdou se i jiní autoři. Až budu doma, rád se tím prohrabu. A mimo to - jak píše Ivan. Sdružených tříválců u nás opravdu nebyly ani desítky, ani stovky..A 476.0 byla úplně nová řada, nová konstrukce, těžko se s nimi dá něco srovnávat...a už vůbec ne nějaké starší stroje.





(Příspěvek byl editován uživatelem zeleznej_dedek.)

No on Friedmann spíš asi myslel dělenou expanzi jako takovou.

Ohledně vozebních ramen: Dejme tomu takový prvorepublikový rychlík R2 Praha - Jasiňa. Kde přepřahal? Tipnu si Přerov (úvrať), Bohumín (tehdy úvrať), Vrútky? (dle letního JŘ 1938 pobyt 5 min), Košice, možná ještě Královo nad Tisou (nynější ukrajinské Korolevo). Vlak r. 1938 odjížděl z Prahy večer v 21.03 a do Jasiňy přijel následující den v 15.23 (jízdní doba 18 h 20 min, vzdálenost 1060 km).

V rokoch 58/59 chodili cez Štúrovo R 3/4 Pannonia a R 5/6 Balt - Orient.
Cez Komárno len R 3/4 Pannonia. Dunajské mosty boli obnovené po vojne až v r. 1954, odkedy bola obnovená medzištátna doprava cez Dunaj.
V r. 1968 cez Štúrovo R 156/157 Metropol, R 20/19 Mamia L, R 282 / 283 Nord - orient, R 150 / 151 Favorit, L, R 58/59 Balt - Orient, R 154 / 155 Hungaria.
V r. 1968/1969, pred elektrifikáciou
Komárno R 1/2 Polonia, R 56 /57 Pannonia, R 152/153 Saxonia L, R 398 / 397 Transbalkan L , R 17/18 Adriatica L,
Zo Štúrova do Chľaby a späť 6 - 8 párov Os vlakov, z toho 2 - 3 zašli až do Szobu.
Okrem toho 3 páry Os Budapest - Štúrovo, pre striedanie maď. zamestnancov . Mimochodom s tlačnou súpravou tlačenou parným Vitézom. Štokre ČSD jazdili s nákladnými vlakmi až do Budapesti Ferencváros, čo bola v tom čase zriaďovacia stanica v Budapesti. Na R som ich nevidel. Ja popisujem stav v r. 1964 - 1966, už bola otvorená spoločná PPS a výmenná st. a ešte pred elektrifikáciou.

atoris - díky, parádní přehled provozu.Ještě by mne zajímalo, kdo vozil 1960 ten Transbalkan z Prahy do Bratislavy, do NZ to vozily 477.0.
Ten Os do Bp, vpředu řídící vůz, vzadu Vitéz. Viděl jsem ale nefotil, bylo tam moc policajtů, nechtěl jsem přijít o film. Nebyla by fotka ?

Cogwheel- a nevyhejbal se Přerovu ?
Vozební ramena - mašin, vlakových čet nebo vlaků ? Co takhle vozební rameno Stockholm-Istanbul ?

Přerovu se onen rychlík nevyhýbal, vždyť jsem se do toho historického JŘ koukal.

Cogwheel- přepřah - Ruttka ne, Kassa ne, Királyháza jo. Igló jo.
A teď koukám na ty km, jestli máš těch 1060 km správně, tak z Chebu by to bylo 1280. Někde jsem četl, že prý nejdelší vzdálenost u nás bývala 1200 (což bylo na R příplatku), takže i tohle bude asi jinak, než psaly učené knihy.

Friedmann: Já bych byl s tím sčítáním kilometráže poněkud opatrnější. Košicko-bohumínská dráha (a některé navazující tratě) byla totiž do r. 1948 soukromou společností (do roku 1927 dokonce zahraniční společností se sídlem v Budapešti) a ČSD zde pouze zajišťovaly od r. 1921 provoz na účet vlastníka. Takže jak to bylo s cenou jízdného je někde v archivech mezi ČSD a KBD. Omezení rychl. příplatku na 1-1200 km po válce s ohledem na zmenšení státu vystihovalo situaci.
Znalejší doplní...

Friedman : Neviem, v r. 1960 som ešte v Štúrove nebol, ale v strednej škole, v inom meste a býval 45 km od Štúrova. Neviem, či už vtedy Transbalkan behal. CP z tých rokov sa mi nezachoval.
Z toho parného Push - pulla nemám ani ja. Bohužiaľ vtedy ešte nebol digitál, dnes by to bolo jednoduchšie. Okrem toho súprava stála na colnom nástupišti, a motalo sa tam veľa zelených panáčkov, alebo aj tajných.Vlaky doprevádzali od NZ až po Szob. Aj Hungaria mala pri ceste do Maďarska zastavenie len pre nástup príslušníkov OPK.

Ešte pripomienka k parnému Push - pullu, mne sa veľmi páčilo ovládanie súpravy, keď bola tlačená. Väčšinou som vypravoval súpravu od rušňa, lebo nástupište bolo vzdialené od st. budovy,oproti colnici. Jasne bolo počuť, že vedúci rušňovodič dával návesti na rušeň, také ako v náv. predpise prostredníctvom zvončeka. Mal zvuk ako bežný bytový zvonček na batérie. Bolo to počuť pri otvorených okienkach a dvierkach rušňa.

Už před válkou jel jeden R přes Szob a druhý přes Komárno, oba dva dlouhé roky vozili do Uher Břeclaváci. A pak 3x týdně jel Orient Expres, a ten vozila výt.Brt. Víc těch R nebylo, to jen v učených knihách byla rychlíková výtopna NZ.

Vlaky přes Szob jely na Bp Nyugati, přes Komárom na Keleti.

Na stránkach vlaky.net je v rubrike trate sken CP z r. 1938, pred Viedenskou arbitrážou, a asi aj Mnichovským diktátom.
Zaujímavé je číslovanie CP z Prahy do Szobu, pod číslom 1, R 63/64, mal podobnú trasu akú mala Pannonia v 80- 90. rokoch , Berlin - Bucaresti.
A ten druhý štúrovský bol tuším Jadran.

http://vlaky.net/upload/trate/trate/prilohy/001024-GVD-1938-leto. pdf
http://vlaky.net/upload/trate/trate/prilohy/000853-GVD-1938-leto. pdf

Tak dnes Papoušek 477.043 také nemá svůj den :-(
Příjezd nefunkčního Papouška do Loun

no vypadá to, že 476,0 posloužila za vzor,
jak o kousek výš ji hodnotil dědek.
Asi si to tady někdo včera přečetl a dnes to uskutečnil.

Něco málo k Maďarskému parnímu push-pullu je tady:

http://iho.hu/blogpost/ingavonatok-a-mav-halozatan-i-resz-130215

atoris - tam je hezký ten pobyt 1 minuta v Komárnu. A to se celých 20 let tam "budovala" společná přechodová stanice. Aspoň to depo se tam vybudovalo, bývalo tam kdysi jen malé bez točny, 1 kolej, když už ten ranžír v přístavu zůstal jenom na papíře.
Větší depo bylo v Dunajské Strede ?

Papoušek 477.043 sunutý Brejlovcem T478.3101
Dětský den v železničním muzeu ČD 30.5.2015

https://youtu.be/r90jwARAxWQ

Friedman : V DS depo nie je . Trať obsluhovali z depa Bratislava s M 286, a ostatné typy rušňov depo NZ. V Komárne je tzv Vozebná stanica, teraz s už nepoužíva, s jednou remízou a dielňou, robili sa tam aj tzv R 0. Točňa bola dlhá, točili sa tam aj albatrosy, keď behali do NZ a Bratislavy.
Pobyt bol v Komárne , krátky, nakoľko prepriahalo sa a pas. kontrola prebiehala v Komárome. V Komárne sa prepriahalo v r. 1969 - 1972, keď ešte po elektrifikácii trate 135 sa cezhraničný úsek zelektrifikoval až r. 1972.
Ten 1. plán. Je to výrez, neviem z ktorého roku, neviem sa v tom zorientovať, predpokladám, že táto varianta sa realizoval len čiastočne. Trať do Komáromu sa preložila spolu s traťou 131 a ide 2,5 km spolu, až potom sa otočí na juh cez Dunaj.
Na 1. pláne sa tá červene vyznačená plocha zastavala novou stavbou Lodenice a jej vlečkou. A prístav zostal vpravo od žel. prípojky, až na východ po sútok Váh - Dunaj. Tá časť prístavu, zimný prístav, sa má preložiť na východ, do koryta Váhu, ale nie sú €.

Friedmann: Něco jsem slíbil (ohledně 476.0), tak tady je upřesnění: Mám před sebou cca 20stránkový elaborát "Výzkum prototypu tříválcové sdružené lokomotivy ř.476.0". Autor ing. Vlastimil Mareš, rok zpracování 1955. Z uvedeného vyplývá, že zmíněná řada byla ověřována mezi Prahou, Přerovem a Košicemi...v některých případech způsobem, který zde byl popsán. Tento zkušební provoz trval od března 1951 do května 1953. Nejednalo se však o turnusové nasazení...už jen z toho důvodu, že s "ďábly" byly v průběhu zkoušek poměrně značné potíže.
V článku je spousta zajímavých a cenných poznatků a mimo jiné z něj vyplývá, že počátek provozu ř.476.0 nebyl vůbec jednoduchý. Lokomotivy byly značně specifické zejména na obsluhu a technologii jízdy. Asi nemá cenu zde omílat známá fakta...že největší problém nastal, pokud došlo ke skluzu dvojkolí, které zapříčinilo poškození tyčoví, což mělo za následek dlouhodobé odstavení lokomotivy. Samozřejmě jsou zde analyzovány příčiny, proč k tomu docházelo...mimo jiné proto, že i při vysokých rychlostech a malém vyložení rozvodu bylo malé škrcení páry (šoupátka měla dvojitý vstup i výstup) a lokomotiva tak byla schopná "zabrousit" i při velké rychlosti.
Jedním za zajímavých údajů je zmínka o lokomotivě 476.003, která od dubna do října 1952 byla zkoušena (turnusově nasazována) na rychlících R 34/R 33 do Košic, který míval hnmotnost až 735 tun. Nejvyššího výkonu 2 900 koní bylo dosaženo při rychlosti 102 km/hod.
Rovněž je konstatováno, že při využívání lokomotiv v těžké rychlíkové dopravě s málo častými rozjezdy je zřejmá jejich velká hospodárnost - až o 23% nižší spotřeba páry než u lokomotiv ř.475.1 a až o 32% nižší oproti řadě 498.0.

A co se tentokrát stalo tomu nešťastnému Papouchovi?

lokomotiva tak byla schopná "zabrousit" i při velké rychlosti.
Tak došlo k poškození 18.201 DR v listopadu 1964 na ŽZO ve Velimi během zkoušek. V jedné z knížek o VÚŽ jsou fotky, na kterých má mašina zprohýbané klacky jak z másla.

Při jedné z jízd (než došlo k poškození mašiny) byl tehdy ustanoven dosud nepřekonaný rekord parní lokomotivy na území Československa tj. 176 km/h.

4341100- pokud dobře vidím na fotce výše, stal se z něj dvouválec, nedobrovolně.

Já posílám snímky z dnešního Dětského dne z Braníku

U té jízdy Louny-Lužná, není ten třetí vůz za Brejlovcem doprovodný vůz ke 475.101?

423 009 v Kutné Hoře

Dnešní Den dětí v Braníku.
Na mostě bylo několik šotoušů, kteří před odjezdem parního vlaku šli dolu. Zajímavý. Nebyl to náhodou někdo ze zdejší komunity?

Papoušek asi potřebuje větší opravu, jak se zmiňoval Jarda Pecháček a to dříve, než vzniknou větší problémy.

35 1097-1, 475.111: Parní vlak MÁCHA - Rozloučení s 35 1097-1 http://www.youtube.com/watch?v=-tkxhUOEywk

Video z akce ve Vrútkách: https://youtu.be/A8QC8CE6sbU

Jedna fotečka odjezdu 423 009 ze Světlé nad Sázavou.

Teda, vy si fakt na ty fotky vybíráte uplně pitomý místa… to je zase hitparáda...

mkcomp-super zabery s pekne akce.jednoznacne palec...jen tak dal...

andy.475: to jsou super záběry asi tak jako tvůj pravopis.

honzinus,starej se o sebe a ne o muj pravopis,jooo.pisu to v rychlosti a vynechavam hacky a carky schvalne,,jinak zabery mk-comp hanit nemusis,myslim ze kazdy ma svuj nazor

Video z rozlučkové jízdy německé parní lokomotivy 35 1097-1 za asistence plzeňské "Pětasedmy" 475.111
www.youtube.com/watch?v=ZBb8uPmwrcA

andy.475: o háčky a čárky vůbec nešlo.

Při vší úctě, takový snímek branické stanice z mostu Inteligence (oficiálně Branického mostu - to jen aby pravopis ani mimojazyková realita netrpěly) - to je lokace ze zlatého fondu českého šotoušstva, nesrovnatelná s trapným pozadím Ještědu...

Teda, vy si fakt na ty fotky vybíráte uplně pitomý místa… to je zase hitparáda...

Tak sem dejte něco vy. My pak vaše fotky zhodnotíme a uvidí se, jestli dovedete fotit lépe. Teoreticky víte o focení dost, ale jestli ty vědomosti umíte použít i v praxi... Osobně pamatuji jednoho jediného učitele, který uměl použít svoje vědomosti i v praxi, a také je používal (jste přece učitel, ne?).

čmelák 770: dáváš trollovi do ruky kyj...

Pětasedmy se vrací domů
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3355129

perníku, já myslím, že na tu blbost co napsal čmelák 770, nemá ani cenu reagovat, ne?

Právě projela 475.179 Chocní.

Honzinus, proč myslíš, že jsem napsal blbost? Dej sem fotky, popř. odkaz, ať se konečně podíváme!

Slechticna 475.179 projela Chocni kolem 19:30.

423 009 na Postřižiském expresu zachycena poblíž Čáslavi v sobotu.

...z pohledu nezávislého pozorovatele. Honzinus je arogantní namyšlený jouda který NEUSTÁLE narušuje toto fórum. Prosím Vás už nebuzerujte a pište k tématu! P.S. Téma jsou parní lokomotivy a ne fotografování nebo pravopis.
Děkuji

Ví někdo, jak by měly vypadat J. Rachotou proklamované oslavy 170 let od příjezdu prvního vlaku do Prahy? Nejdříve jsem myslel, že to bude spojené se dnem Jana Pernera, to mně bylo pardubickými organizátory vyloučeno, takže oslavy proběhnou již v srpnu nebo kdy? Ono to koneckonců na ten srpen datumově vychází.

vč: spíš si myslím, že to bude spojené s Národním dnem železnice v Hradci. V kalendáři ČD není zaznamenaná samostatná akce k tomuto výročí a u NDŽ je trasa Česká Třebová-Praha, ačkoliv Hradec není na této trati.
Ale ještě uvidíme, je to ještě daleko a čekají se další oslavy, třeba 150 let Turnovsko-kralupské dráhy.

ZBmaster:

To tu samozřejmě ví všichni, bohužel až na Honzinuse...

Konvoj historických vozidel při návratu ze Slovenska se "královsky dělil" ve stanici Prosenice https://www.youtube.com/watch?v=mwYEHszDgi4

Dobrý večer. Dnes okolo 18.45 hod. jel přes Hodonín směrem na Mutěnice nějaký parní vlak a krátce po 19.30 hod. jel od Mutěnic zpět do Hodonína. Já to viděl jenom z dálky. V čele byla snad nějaká černá parní lokomotiva. Nevíte prosím někdo o jakou akci šlo ? Předem díky za případné informace.

Plukovníku, vem si koště a dělej s ním víš co?