Flaiser: V sobotu v Lanškrouně, to jsi byl ty, co se mě vyptával na rozšíření Metransu? Jestli ano, mohl jsi se představit a mohli jsme dát delší řeč.

Ze studijní cesty v zahraničí, jak to dělají jinde. Pro české šotoodborníky. Je to správné? Je to žluté, jezdí to po silnici, je to rozebiratelné, je to omyvatelné a dětem a rodičům to udělá taky radost.
:-)

MN2 - zpět k té naší diskuzi. Ještě jednodušší by bylo mašinku odstavit někam do šturcu, počkat až se vypáří, opravit vymývku, objednat hasiče k naplnění (otázka redukce na výtlačnou rouru) sehnat 2 palety, rozlámat, trochu hadrů, půl kýble nafty a do večera vymalováno.
Slyšel jsem však na nějakém rádiu, kde se vyjádřil pan emeritní strojvedoucí Pecháček ze zmíněné mašinky, že se tato banální oprava provádět nebude a loko se odstaví k rozsáhlejším opravám. K jakým, neřekl.
Ještě ohledně zatápění běžná praxe ve Falknově - 14:00 utažena poslední vymývka, 14:30 naplněná vlažnou vodou a zatápěná ve 20:00 na ranžíru přivěšená k vlaku.
Na sklonku parní trakce a bouřlivém rozvoji motorové bylo nutné nasazovat již odstavené a studené mašinky za často neschopné diessly, jak na nákladech tak na osobácích. A to byl frmol při zatápění.

Jaká vymývka foukla? Pokud v horní části kotle, tak se snad kvůli opravě kotel vypouštět nemusí - jen po vymývku. A jak na tom byly tlakoměry, rychloměr a podobná zařízení? Došlo k jejich zapáření, případně poškození? Přeci jen když byla kuchyň plná páry...

frako: Vaše příspěvky jsou hodnotné, pro laiky přínosné a dobře čitelné. Díky za ně. Lze z toho všeho usoudit jeden fakt - když se chce, tak to jde. Pokud je někdo připravený, nemůže ho toto zaskočit. Jenže dle předchozích příspěvků je realita někde úplně jinde...

Frako:pan emeritní strojvedoucí

Co znamená emeritní strojvedoucí? Je to sice trochu O.T., ale docela by mne to zajímalo....

Železný děděk - vysloužilý strojvedoucí .....

Frako - vím,že to tak jde. Jen se mi to moc nelíbí. Ale to je můj problém.
Ad Sokolov - jezdil jsem tam jako študák na brigádu do chemičky, tenkrát / 1969, 1970/ tam bylo mašin... Bohužel na focení nebyl čas.

Mad noodel2:
Z vypravování a hned několikerého, nezávislého jsem se dozvěděl, že v jedno nejmenovaném depu se několikrát stalo, že mašince došla voda, nebo přestali být funkční napaječe. Proti všem předpisům s ní četa odjela do cílového místa ale již s holým stropem a tekoucími nebo načnutými olovníky, těsně před nádražím i shozeným ohněm a co to šlo kropením do popelníku. Protože nebyla další schopná mašina pro další výkon, šla okamžitě do dílen (vzdálených cca 400 m). Již cestou vyrovnávali tlak na atmosferický topnými hadicemi, na kanále vysypali popel, odkalovačem snížili hladinu v kotli. Nejhubenějšího navlíkli do vodou namočených vaťáků, okolo hlavy namočené prostěradlo, že mu koukali jen oči. Takto upraven vlezl do pece, ventilátorem mu tam foukali vzduch, zahradní hadicí na něho stříkali vodu. On rychle vyměnil olovník, honem ven. Pokud byla i ta nefunkčnost napaječů, tak je druhá parta měnila za funkční. Kotel byl doplněn studenou vodou, žádná zkouška těsností, prostě se zatopila a za tři hodiny již brala další výkon.
Ve finále vlaková četa byla vyznamenána a finančně odměněna, že dovezla vlak do pro ní místa určení, který mohl dle JŘ nezpožděn pokračovat dále. Neblokovala svojí případnou neschopností trať a nezpozdila tím i další vlaky. BSP dílen byla vyznamenána a odměněna za rychlou opravu a umožnění nasazení stroje na mezinárodní rychlík, aniž by dostal zpoždění.
Osobně to považuji za prasárnu.

Spacula - nevím jaká vymývka to byla, jestli to bylo někde nahoře, tak mohl nastat případ, že se kotel ani nemusel napuštět, pokud bylo trochu vody ve skle. Pokud to byla dolní u nožního rámu tak je to asi jasné. Trochu páry zmíněným přístrojům nikdy nevadilo.
MN2 - v r. 65 jsem začínal jako strojvedoucí na 1. zál. na stroji 524 0202, později 277 a to byla ta která obsluhovala chemičku, říkali jsme jedeme do chemický, obsluha byla 3x denně, mnohdy jsme z "chemický" tahali takovou zátěž, že nám museli chemičáci pomoci vystrkat na most, oni měli snad CS 400.
Já na focení nebyl, z celé kariéry mám pár fotek, ale jejich autorem nejsem. Jó kdybych k tomu měl vztah, to by bylo fotek.

mirek55: Osobně si neumím představit fíru nebo četu, která by si tohle vzala na triko. Není to trochu přitažený za vlasy?
Ono po 40 letech po skončení páry se dají slyšet všelijaký bláboly. Např. taky to, jak se absolutně nic nesmělo...natož fotit vlaky. A jak každýho fotografa pronásledoval milicionář se samopalem. Atd. atd. atd...

Já osobně to považuju za povídku z mytologie nebo definitivní blbost.Dalo a dělalo se asi ledasco ale tohle sotva.

Frako - určitě ale měli i nějakou CS 500 - viděl jsem ji ve fabrice. Jinak mám někde fotku jak CS400 jede s Kremákem z chemičky. Bejvávalo.....

mirek55:Z vypravování a hned několikerého, nezávislého jsem se dozvěděl, že v jedno nejmenovaném depu se několikrát stalo, že mašince došla voda, nebo přestali být funkční napaječe. Proti všem předpisům s ní četa odjela do cílového místa ale již s holým stropem a tekoucími nebo načnutými olovníky,

Nedojeli náhodou jen mezi Jince a Bratkovice?

Ví někdo z Vás v jakém stavu před dokončením se nachází EP 1000 a zvolenská 354.1178?

Bram - ne nedojeli, tam se shození ohně nekonalo a návrat do stanice byl o něco později, do pece už nebylo třeba lézt.Další výkony se rovněž nekonaly.....

Bohužel pro všechny zúčastněné.

Chemické závody v Sokolově měly v šedesátých a sedmdesátých letech dvě vlastní parní lokomotivy. Od roku 1956 to byla lokomotiva typu 1435 CP 600. Později v šedesátých letech byla z vlečky Škodových závodů zakoupena lokomotiva typu 1435 CS 500. V osmdesátých letech lokomotiva typu 1435 CP 600 byla odstavena v sokolovském depu. Asi v roce 1993 se dostala do Zubrnic. Druhá se v roce 1986 předala vlastivědnému muzeu v Nymburce. Obě by měly existovat dodnes.

Zdroj: NOVOTNÝ J. a TYLLER R. Z historie kolejové dopravy v ESAS-III. Časopis Chemie Sokolov, Zpravodaj a. s. č. 5/2004. Sokolov 2004.

Bylo běžné, že v době oprav vlastních lokomotiv si podniky zapůjčovaly lokomotivy z jiných podniků nebo také od ČSD.

Pavel Kuřil, Sokolov.


(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

A obě stojí na jedné koleji za sebou ve Výtopně Zlíchov. Jen má každá jiného majitele.

Petr_barchánek: Dík.

Tu lokomotivu typu 1435 CP 600 pamatuji v osmdesátých letech odstavenou v sokolovském depu spolu s lokomotivou 556.0304.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

kuřil_p.- v depu Sokolov se těmto chemickým mašinkám také poskytoval servis. To ano. Na dlouhodobé odstavení ve výtopně zmíněné CP 600 si však nepamatuji.

na tomto odkazu jsou lokomotivy chemických závodů Sokolov popsány...

http://www.csimc.net/zajimavosti/chz/chz.php

Mad noodle 2:ne nedojeli, tam se shození ohně nekonalo a návrat do stanice byl o něco později, do pece už nebylo třeba lézt.Další výkony se rovněž nekonaly.....

Bohužel pro všechny zúčastněné.

Tohle já pochopitelně vím. Jen jsem chtěl nastínit, kam mohlo to, co tu mirek55 uváděl, dojít. A došlo by velmi rychle, takže to je potřeba poslat do říše báchorek a pověstí.

Pánové jak může dojít k problémům s napáječi a co s tím může četa na trati dělat?

rampa: K problémům s napaječi může dojít z mnoha příčin.
Častou příčinou může být vniknutí nějakého cizího předmětu do soustavy hubic injektoru. Může to být hlavně kus uhlí( ale též nějaký borčus, který se dostane do vany při dobírání vody), které spadne do vodních van při zbrojení-a o "zábavu" je postaráno.
K odstranění této závady stačí většinou " zavermovat"-zavřít chloptací záklopku a pustit páru do vodních van-stejně jako se to dělá v zimě coby ochrana před zamrznutím.
Pára většinou tento humus vyrazí zpět a je na čas vystaráno. Odstranění je tedy poměrně snadné.
Pokud to nepomůže, je nutno demontovat síto napáječe či hubice a tyto vyčistit.
Samozřejmě ve všech případech je nutné záhy provést vyčištění vodních van a prohlídku přítokových sít.

Další možnost je přílišný ohřev napaječe vinou netěsnícího připouštěcího či výronkového ventilu.
pomůže nechat napaječ "protéci". Tím se napaječ ochladí a umožní se vznik vakua.
Horší ovšem je, pokud je příliš ohřátá voda ve vodních vanách.

Další příčinou může být zanesení hubic, výtlačného potrubí nebo výronku vodním kamenem. Hubice se rovněž časem " vyšlehají"-opotřebí. Tento děj je dlouhodobý.

Taktéž může dojít k uváznutí chloptačové záklopky či zpětného ventilu výronku.

No a konečně v zimě může dojít k zamrzání napaječů a přítoku vody do nich.
Čelí se tomu "vermováním"-pouštěním páry do tendru , ohřevem inkriminovaných částí fakulemi apod.
Zde dám prostor "fachmanům" jako je Frako či Mad_noodle, kteří zažili pravidelný provoz.

Dodávám, že jsem psal o napaječích, které jsou v našich končinách nejběžnější-tj. nesací injektory na ostrou páru ASZ a nesací injektory na výfukovou páru ("metkalfy") třídy LF.
O ostatních napaječích nemám tolik informací.
Co se týče sacích napaječů( mají je některé starší mašiny-třeba turnovská 310.0134, z novějších průmyslové mašiny-jako je " béeska" BS 80 v Kolíně, též by je měly mít Němky( BR 52)-naše 555.0), tak u nich je sice výhoda, že jsou umístěny v budce a tedy chráněny před zamrznutím, ovšem nevýhoda je, že pokud se ohřejou vinnou netěsností na výtlaku či přípusti páry, tak tento injektor se nedá ochladit tím, že se nechá" protéci".

O pístových napajecích pumpách nemám info skoro žádné.

Jinak- budu rád,když mne staří "fachmani" doplní či opraví, jsem teprve parní elév .

Co se týče příspěvku mirka 55 na téma údernické opravy vytavených olovníků-považuji to za smyšlenku.
za prvé-pokud nemají vodu ve vanách-co by asi mohli střikat do popelníku?
za druhé-v peci mašiny musí být naakumulovaného tolik tepla, že by i přes zmiňovanou "ochranu" dotyčný brzy padnul horkem.
Nehledě na to, že soukání se do pece by se neobešlo bez vážných popálenin.
A dalo by se pokračovat. Takže těmto historkám věřím asi tak stejně, jako různým Stachanovcům(Posádka v ohrožení) či McGyverům apod( většina současné produkce) v televizi

pterodaktyl Taky si myslím,že by se opařil jak prase po zabijačce z těch mokrých šatů. Jinak nejsem profík, jen poučený laik z dob běžného parního provozu.

Bram - no u uhelky by to tak drasticky nedopadlo.
Ale celé to je nějaký nesmysl, je tam tolik zádrhelů a kdyby, že je to prakticky nemožné.
Bez vody to je průšvih vždycky.....

Před rokem a měsícem proběhla zpráva o úmyslu KPHŽD rekonstruovat litevku 399.005. Bohužel se mi nedaří najít nějaké informace, zda ten projekt probíhá anebo nikoliv. Ví o tom někdo něco víc?

http://www.kphzd.sk/?avada_portfolio=oprava-parneho-rusna-399-005 -s-tendrom-932-006

vonschirz: Na fb stránce KPHŽD jsou průběžně přidávány fotky z její opravy - foto zde

Neúčinkující příliš teplý sací napaječ lze také ochladit (aby začal účinkovat) jeho poléváním studenou vodou z kýblu, nejlépe nabranou z chladivé horské bystřiny u trati. Bývalo to časté zejména u ne zrovna ideálně udržovaných mašinek na lesních železnicích.

Mad noodle 2:Bram - no u uhelky by to tak drasticky nedopadlo.


S tím si nejsem moc jist, ale pokusy v tomto směru dělat není moc vhodné. Nechal bych to raději plavat.

Pterodaktyl - poruchy napaječe jste vyčerpal takřka, jen byl ještě opmenut spouštěč, resp.přepínač napaječe, funkce buď na výfukovou nebo ostrou páru. Tam se často podkládala záklopka, která pak znemožnovala funkci na výfukovou páru, ale zlepšila se spolehlivost. Možná to někdo ještě upřesní, už si to tak nepamatuji. Další závadou bylo tzv.troušení, - půl přítoku šlo do kotle a půl vytékalo ven, příčinou většinou vyšlehaná hubice. Hubice a netěsná výronková záklopka byly myslím nejčastější závadou. Opomíjím nečistoty pod záklopkami. Řeč byla o L. napaječi, s P. problém nebýval, je také mnohem jednodušší.
Mirek 55 - něco akceptovatelné je a mnohé není, chtělo by to rozbor krok po kroku.
Všeobecně, kterému z tehdejších parních fírů se někdy nesvírala prdel, protože voda ve skle nebyla, táhnete vodu na dva napaječe, přehoupnete se přes kopec a zbytek vody odejde ke komínu. Olovníky vydrží, vlak máte na kopci a deset minut na udělání vody a páry před dalším kopcem. To je byl adrenalin.
Mimochodem natavený, netěsný olovník, pokud to nebylo v závitu byl vždycky průser, alespoň u nás.
MN2, Bram - o co šlo?

frako:Měl sem dá se říct dobrýho topiče,ale byl dost aktivní a celkem rád odkaloval,jednou v zimě přes 1metr sněhu a Láďa si odkalil ale odkalovač si nesedl.Po zastavení a po prdel sněhu hledáš v páře kolečko na uzavření odkalovače,když už se to povede tak vodu v kotli hledáš a přitahuješ jí očima,tenkrát se nestačila zapotit košile,dneska to je adrenalin.Co se týká napaječů tak to tenkrát bylo snad normální,jeden vždy šel.

Vlasta51- připoměl jsi mi malou příhodu na 556.0242, jel jsem s jaroměřským fírou nějaké šmízo z Hradce Králové do Jaroměře. Byla toho norma a mě se valice dobře dařilo. I když mě fíra nadoporučoval odkalit ,přesto jsem to zkusil. Za jízdy je to nejlepší. No a odkalovač si nesedl. Před Černožicema zastavit .Zavřít odkalovač a už bylo po legraci. Teď mašinku rozkejvat do Jaroměře. Štokřík jenom duněl ,ale fíra byl dobrej. Povedlo se ,ale zadrbali jsme co se dalo.No ,dostal jsem pěkně vynadáno.
Jinak Pterodaktyl a frako , velká pravda. Jen dodám,že pravý napaječ , dával míň vody než levý.

Frako - o výbuch kotle 555.3280 depa Zdice.

Mad-_noodle, Cogwheel, frako-díky, chlapi!

frako-
díky za doplnění. Také jsem od starých fírů slyšel, že se u "metkalfů" zaslepoval přívod výfukové páry.
Jinak Váš dotaz k debatě M_n2 a Brama-podle indicií(" Nedojeli náhodou jen mezi Jince a Bratkovice?")hádám, že jde o jednu z vybuchlých " mazutek"-ten malér u Jinců se stal právě kvůli tomu, že četa neměla v tendru ani kapku vody.(nebudu ale mluvit za pány, určitě mají více informací, jak já).
Jen jsem si na to vzpomněl,současně s tím, že o poruchách lokomotivních kotlů vyšla i jedna kniha-nemohu si ale vzpomenout na autora-nevíte prosím Vás někdo? Děkuji!
edit: Mad_noodle byl rychlejší

(Příspěvek byl editován uživatelem pterodaktyl.)

Když nechtěl napaječ nasadi a "vyfoukl" , většinou pomáhalo ,nechat delší dobu odtéct vodu , ochladit jej a pak se dal nasadit. Jinak si nepamatuju ,že by nešel pravý aparát. , Jen jednou vnoci dokonce s cvičným se podařilo fírovi s cvičákem nasadit ,ale na vermování a pak byl malér , voda se ohřála a nešel nasadit žádný, mašinka se přehoupla , voda ,tak slabě ve skle,zadní pole schozený adrenalín jako blázen, cvičnej naprášek a nakonec záchrana po zastavení ve Dvoře Králové a dobrání vody. Pak šlo vše jako na drátkách. Napaječ se podařilo nasadit, rozhrnul jsem zbytek žhavého a už se dělala pára jen to syčelo. V Jaroměři cvičnej utek ,jen se mu za patama prášilo. Bohužel si nevzpomenu na číslo štokra.

Pánové všem Vám moc děkuji.

A jestli ještě můžu poprosit o vysvětlení rozdílu sací x nesací napáječ. Popř. jejich klady a zápory.

Ještě jedna příhoda z mnoha,když sem topil tak sme měly řazení písku v Jestřebí a postrky na Bezděz. bylo léto a fíra říkal abych často stříkal do dýmnice.Tož to jsem splnil ale pak sme usnuly a odjezd.Štokr vařil dobře všeho dosti ale při průjezdu přes Okna ,jak se zvedla dýmnice do kopce tak mašina přestala vařit,koukám do pece a polovina ohně studená.Z trubek se valila voda přímo na oheň.Tak jsem zavřel stříkání do dýmnice a čekal jak to dopadne.Byli sme rádi že nás vytáhli na kopec.Než sme jeli pro další várku tak sem se z toho vzpamatoval ale byla jistota že nic nezapálíme.

rampa: Rozdíl mezi sacím a nesaím napaječem je patrný z jejich názvu. Když bych to vzal velmi stručně, obecně. Sací napaječ vodu nasává(a poté vytlačuje do kotle), nesací nikoliv...voda do něj přitéká samospádem. Je tedy umístěný na tomu odpovídajícím místě, tj. v místě nejnižší vodní hladiny v tendru, zpravidla pod budkou.

Provozní praxe ukázala, že výhodnější je injektor nesací. U sacího injektoru, díky jeho umístění na skříňovém kotli v budce, docházelo mnohdy k jeho přehřívání, což mělo za následek i případné selhání injektoru. Naproti tomu mohlo u nesacího injektoru, při extrémních mrazech, dojít k jeho zamrznutí. Nicméně provozní zkušenosti ukázaly, že konstrukce nesacího injektoru je výhodnější a byl proto u lokomotiv vyráběných pro ČSD, v podstatě bez výjimky používán.

(Příspěvek byl editován uživatelem zeleznej_dedek.)

U malých parních mašinek pro stavební či průmyslové dráhy apod., které měly vodojem pod kotlem v rámu - příkladem může být BS 80 nebo mladějovská "1":

také dole u země jaksi nebylo místo pro umístění nesacího napaječe, resp. mohlo by tam dojít k jeho poškození - proto bylo nutno použít napaječe sací.

Na oslavu korunovace krále nostalgie, jsme se rozhodli přispěti svojí trochou do mlýna. Líza má nový tuning, myslíme že se vydařil

dědku od železa, tady na těch mašinách je sací nebo nesací ?

Pro Tunig Líza: A kde jsou mažoretky s technickými parametry 90-60-90 ? Nebo, že by E.T. a Blízká setkání třetího druhu dohromady od Spielberga? A nebo jak konstatoval komisař Ledvinka v podání pana Hrušínského v Adéle: Jak primitivní, ale účinné !!!!! Takže RUM ????(popřípadě : Jeřabinka, Kontušovka a Vanilkovááá)
Ale ono to bude jinak: Režije Kotěnočkin, scénář Rusakov...Nu pogodi !!!!

Friedmann: když není není napaječ vidět pod boudou, tak je v boudě, tj. rakouská konstrukce, tzn. že je sací.Ostatně Zeleznej dedek už problém polopaticky vysvětlil.

Pro pana Friedmanna: Na prvním obrázku si myslím, že ssací s výronkem na dveřnici skříňového kotle. A na druhém to samé....
Všiměte si prosím, že na válcovém kotli není výronek.Klasickou existující ukázkou umístění výronků na dveřnici skříňového kotle je 375.007 v hale NTM na Letné (pravý napáječ ssací).

Zeleznej_dedek, Cogwheel: Děkuji moc za vysvětlení.

Bohumír Golda: v podání pana Hrušínského v Adéle: Jak primitivní, ale účinné
Ne, ne. Začátek řekl Carter a druhou část dodal zahradník. (dokonce mám pocit, že tam bylo "leč účinné" - ale jistý si tím nejsem.

Tuning líza - k té Kremelské už jenom krůček.

Tuning líza:Blahopřeji vyhráli jste konkurz na dopravu Alexandrova souboru.

Tuning Líza: To zvýraznění hvězdy Rozruch způsobí.
Ještě tak zahrádku mezi lucerny s duchaplným budovatelským heslem.

- Jak primitivní!
- Ale jak účinné! Jen se pokochej pohledem na tuto krásnou zemi, brzy ji spatříš zblízka!

1:34:45

Jsou to Vršovice?

Áá...další pěkná fotka, co se k ní dá dostat po vydražení na Auckru. Vršovice ani omylem. Rudí ďábli sice v 50. letech obsluhovaly na rychlících rameno z Prahy až do Košic...to ale není tento případ. Mašina už má sundaný pohon středního válce, neboli jinými slovy je už po rekonstrukci na dvojčitou lok. Tipuju Přerov...asi tak rok 1967.

Nebo Olomouc?

Také bych se přidak k Přerovu

Podle údajů prodávajícího je fotka z r. 1968. To již Ďáblové do Prahy ani Košic nejezdili (elektrifikace) a zajišťovali osobní a rychlíkovou dopravu z Přerova do Břeclavi. Takže bych hledal někde tam...

Pterodaktyl - autorem knihy je ing.L. Zikmund

Mám dotaz ohledně dne dětí zítra, v kolik dorazí čtyřkolák do Braníku a víte někdo kam potom večer odjede? Ani nechci točit pře den, to už mám a líp to asi neudělám.. https://www.youtube.com/watch?v=DqIHI78IGJE ale chtěl bych spíš večerní šíbování jestli teda po poslední jízdě hned nezmizí, díky.

Zeleznej_dedek : obsluhovaly na rychlících rameno z Prahy až do Košic...

dědku , to místo hytláku měly za sebou véesák s uhlím ?
Jestlipak víš, kolik km je z Prahy do Košic ? A kolik se tam spálilo uhlí ?

Mohu se zeptat jak bude vypadat souprava vlaku na dětský den v Lužná?
To není otázka na nudli ani na Honzinuse

Asi nejhezčí by bylo pořadí lokomotiva a za ní nějaký ten vagon, ale třeba pan král to bude (chtít) vidět jinak...

Friedmann: Zeměpis mi opravdu potíže nedělá. Ty mašiny, když byly dodány z výroby do Přerova, staly se předmětem mnoha měření a zkoušek. Byly totiž tříválcové s dělenou expanzí...což u nás nebylo zase tak obvyklé. Byl pro ně vytvořen turnus na rychlících, kdy mašina jela z Přerova do Prahy, tam se pochopitelně dozbrojila, pak jela z Prahy do Košic. V Přerově byla úvrať, mašina se otočila a dozbrojila v depu během pobytu vlaku ve stanici. Věř nebo nevěř...ale tak to bylo. Vím to od jiných kapacit přes páry, než jsem já.

(Příspěvek byl editován uživatelem zeleznej_dedek.)

Ten RUDIN je focen v Přerově.