ad Petr_Šimral : problémy s napětím měl "Holanďan" jezdící jen na 1 500 V =, místo přechodu na střídavinu, ktery by byl logický, zvýšili napětí na 1 800 V ...
Belgičan zjevně nemá taky problém, o Italovi to platí stejně ... ten by navíc nemusel mít na hlavních kolejích dvojitý trolejový drát ...
Francouz taky moc nespěchá s přechodem z 1 500 = na 25 000 ~ > v současnosti Bellegarde (Ain) - Geneve (Cornavin) v návaznosti na nově postavenou trať TGV, takže v Geneve bude přepínatelná trolej 25 kV / 15 kV ...
Pomineme-li změnu trakční soustavy na Lipence, v podstatě z jiných důvodů, změnu napětí = > ~ udělali na trati z Churu do Arosy na RhB.

problémy s napětím měl "Holanďan" jezdící jen na 1 500 V =

Připomínám, že Holanďan má omezený výkon na 1,5 kV = na max. 4 MW.

Opět výměna na nejvyšším postu ČD: http://ekonomika.idnes.cz/sef-ceskych-drah-daniel-kurucz-byl-odvo lan-fih-/eko-doprava.aspx?c=A141110_095817_eko-doprava_nio

měnírny maj výkonu dost. problém je Imax na rychlovypínačích. ten musí bejt jen tak max, aby zjistil zkrat na nejvzdálenějším místě. takže bez 2-troleje asi

Bobo: tak, tak... Ohmův zákon je swiňa a nebere ohledy na potřeby osobní či nákladní dopravy.

A zesilovací vedení by na to nestačilo? Ono už leckde visí, možná by stačilo zvětšit "jen" průřezy...

(I když i to je asi sci-fi.)

Bobo: problém je Imax na rychlovypínačích. ten musí bejt jen tak max, aby zjistil zkrat na nejvzdálenějším místě
Přičemž je dobré vědět, že při dvoustranném napájení a vazbě mezi rychlovypínači není nejvzdálenější místo nutně až u druhé měnirny.
Hezky je to vidět při výluce měnírny, kdy při jednostranném napájení od sousedů je to více než dvojnásobná bída...

tak tak. různé "poruchové+ nouzové" stavy ty hodnoty a umístění slušně rozhodí

měnírny maj výkonu dost. problém je Imax na rychlovypínačích. ten musí bejt jen tak max, aby zjistil zkrat na nejvzdálenějším místě. takže bez 2-troleje asi [nene]

To s 2trolejí přímo nesouvisí, 2trolej je nutná jen tam, kde je problém v těch posledních metrech, tzn. je problém přenést ten výkon z trolejového vedení do mašiny. Pokud je problém příliš nízký zkratový proud, dá se to (navzdory Ohmovu zákonu) řešit

- zesilovacím vedením
- přesunutím rychlovypínače pro to "nejvzdálenější" (elektricky) místo z měnírny blíž tomu místu
- postavením další měnírny

- přesunutím rychlovypínače pro to "nejvzdálenější" (elektricky) místo z měnírny blíž tomu místu
Což si jinak, než bodem 3, představit neumím.
Nebo žeby se do nějaké boudičky u konce úseku postavil samostatný rychlovypínač?

ad A.L.: a co třeba spínací stanice?
Jako příklad bych uvedl třeba SpS Pyšelka. Při výluce jedné TK třeba z Čerčan do Benešova by se úsek Pyšelka-Strančice nenapájel jen od Strančic, ale přes vypínač i ze sousední koleje od Čerčan a Strančic. Nebavím se o penězích (o ty jde až na prvním místě), ale o technickém řešení. Na střídavině je to docela běžné. Boudičku máme v Rybníku a nově se staví i u Ševětína, kde dosud byly jen dva odpojovače pro každou kolej. Dost pochybuju, že v té boudičce nebudou rychlovypínače a měření. Nejsem si jist, zda s přesunutím dělení u Hradce nevznikla i boudička. Tímto řešením by se snížily úbytky v postiženém úseku (při výluce TK a jednostranném napájení) a zároveň by se mohly zvednout zkratové proudy v měnírnách, protože by se proudy mohly měřit i ve spínací stanici.
Martin

M2: spíš bys na té Pyšelce potřeboval měřit napětí, proud troleje je tak nějak všude stejnej, resp. není důvod, aby na té Pyšelce byl větší než u měnírny...

Kontroverzní nápad: v budoucnu bude nutné řešit souvislou obnovu pravobřežky, která je využitá zejména pro nákladní dopravu. Nevyplatilo by se propočítat variantu souvislé střídavé elektrifikace téhle tratě?

kdyby byl někdo po dnešním dnu málo nasra*ej, tak si může přečíst:
http://byznys.lidovky.cz/exsef-cd-cargo-mazanek-povede-drazni-ins pekci-fa0-/doprava.aspx?c=A141111_171542_ln-doprava_pave

Martin2: přesně, takovou boudičku jsem myslel

Hajnej: Na boudičce by se pochopitelně měřil proud - nejde o to, že (s jedním spotřebičem) je proud podél délky troleje tak nějak stejný, ale že zkraty "za boudičkou" budou mít nižší zkratový proud než před boudičkou, takže ty první odpojíte na boudičce citlivějším vypínačem (dle proudu) a aspoň u měnírny to Petr Šimral bude moci se svými závodnickými sklony pořádně rozpálit. (trochu problém může být s rekuperací)

Ad Hajnej: trochu jsme se nepochopili. Myslím, že PŠ potvrdí, že stejnosměr není moc tvrdej, hlavně na kopcovatých nebo zatíženách tratích a když se někde vyloučí traťová kolej, tak je to ještě horší.

Boudička by pomáhala hlavně při výlukách TV, protože by se zbytek nevyloučené koleje napájel ze sousední koleje, což nyní nejde. Zároveň by byla znát i při normálním provozu, protože by se všechny čtyři napájecí úseky (1,2TK od Senohrab, 1,2TK od Čerčan) mohly přes čtyři vypínače a čtyři proudová čidla spojit do jednoho uzlu (jedna sběrnice). Tím by se reálně snížil odpor mezi mašinkou a měnírnou o 1/4 až 1/2 (podle polohy). Mělo by to další výhodu, že by se napájecí úseky z pohledu zkratových ochran mohly zmenšit na polovic (jedno měření v napáječce, druhé v SpS), což by vcelku logicky mohlo vést ke zvednutí zkratových proudů, protože nemusím počítat se zkratem 11km daleko od napáječeky, ale jen cca 6km od napáječky při oboustranném napájení. Další kouzlo by se mohlo vynořit v případě výpadku celé měnírny, kdy se zkratové ochrany musí přenastavit na zkrat vzdálenej cca 24km (předpokládám, že v době počítačů se dají ochrany měnit podle napájení a tedy při oboustranném napájení je součtový maximální či zkratový proud obou měníren vyšší než proud při jednostranném napájení). Další výhodou při výpadku jedné měnírny a bezvýlukovém stavu by bylo, že by kolej z kopce mohla zároveň sloužit jako zesilovací vedení, tedy při stejném zatížení by napětí tolik nekolísalo, protože díky příčnému propojení na Pyšelce by se odpor Strančice-Pyšelka zmenšil.
Martin

Martin2, dovolím si ti to ještě trochu zkomplikovat: "REKUPERACE !"
A fčíl nastavuj čidla.

JiřikP, Martin2: zkuste to načrtnout, já se v těch Pyšelích a Čerčanech nějak ztratil.
Jinak dneska jsou už obě koleje příčně propojené a jsou i propojené podélně (díky, Pendolíno )

Honzaklofar: Tak Sigut jede dale...
http://www.novinky.cz/domaci/353261-prvni-ministr-jde-z-vlady-ven -sef-dopravy-prachar-skoncil.html

S těma personálníma výměnama už to začíná být legrace,kdyby to nebylo smutné.S tím Šigutem bych si tak moc jistý nebyl..

kpt.Hejl - samozrejme muze Sigut byt odvolan tim dalsim kasparkem....Asi bude dalsi min.dopravy betonovej mozek Dan Ťok ze Skanska....

kdy se zkratové ochrany musí přenastavit v současnosti se nic nepřenastavuje. rychlák má svoje nastavení a to nejde změnit zmáčknutím čudlíku.
představa Ičidlo-> vypnu napájení rychláku je dost pomalá.

ad 4 Martin2: stačí se podívat do Vědeckotechnického sborníku ČD pár let zpět a není potřeba objevovat objevené. Znalejší to popsal tak, že i já jako obyčejný mašinfíra tuším o co jde, na co si dát pozor a tak podobně.

ad A.L.: jenže to příčné a podélné propojení je jen u měnírny (prostřednictvím vypínačů a sběrnic). Což je třeba mezi Strančicema a Benešovem nedostatečné, tedy dostatečné, dokud se někde náhodou nepotká cargo dvojče s tuplovaným panťákem. Pokusím se snad zítra, až dojedu do Prahé a pošlu mailem.

ad Bobo: takže se od dob bobin tak nějak nic nezměnilo? Jsem jen prostý žrout elektriky, která na stejnosměru často není. Jsem si říkal že třeba má vypínač vlastní ochranu, ale pak jsou další čidla, která ho ve většině situací odstřelí dřív než zareaguje ochrana přímo na vypínači. Díky za info.
Martin

dokud se někde náhodou nepotká cargo dvojče s tuplovaným panťákem.

Stačil jednoduchý panťák z kopce a naprosto perfektně jsem poznal rozjezd ze zastávky (poslední noční panťák).

UBL: Asi bude dalsi min.dopravy betonovej mozek Dan Ťok ze Skanska
Tomu to prej Babiš už dřív zkoušel nabízet a byl poslán do někam.

Martin2: propojení je i v půlce úseku, kde bývá spínací stanice (pokud tam teda je).

že třeba má vypínač vlastní ochranu, ale pak jsou další čidla, která ho ve většině situací odstřelí dřív než zareaguje ochrana přímo na vypínači.
Rychlovypínač má vlastní statickou a dynamickou spoušť a "vlastní" jsou právě proto, aby byly rychlé.
Zkusím se zeptat kolegy, co na měnírně dělal (jestli teda ještě funguje jeho mail...)

jj, rychlák musí bejt kurva rychlej, aby vznikající Ik stihnul vypnout, dokut jeho hodnota je ještě tak malá, aby vůbec vypnout šel. vypínat ustálený 3-4kA nebo kolik to dává

pro zpomalení nárůstu Ik je v měnírně reaktor. na obr. průběh Ik s a bez L. gde sem vycucal ty konkrétní hodnoty už vůbec netušim

Bobo: ten "reaktor" (indukčnost) má i střídavá 22 kV/50 Hz v "divočině". Viděl jsem to letos na Čenkově pile a maník od rozvoďáků to zdůvodnil omezením zkratového proudu při pádu stromů do vedení.

...rychlák musí bejt kurva rychlej, aby vznikající Ik stihnul vypnout...

Stačí počkat, až soudruzi z Asie vymyslí tramzistor na 3kV/4kA a bude po problému

F tramfaji už to fíce méně funguje a je to docela srandovní pohled na osciloskop - proud jede nahoru, pak ho tranzistor zavře (bohatě do 50ms i s vyhodnocením počítačema), pak se dlooouho (pár set ms) neděje nic a pak konečně odpadne linkáč

Jenže na měnírně kde jsou ve hře kiloampéry to prostě zatím neumíme, takže holt nastupuje klasika - doteky, cívky, komory (bohužel už bezazbestové) a rány jak z děla.

Jenki: Já si myslím, že takovýto transistor/jiný polovodičový spínací prvek už musí existovat. Minimálně u vysokonapěťového DC přenosu, kde budou taky kiloampéry (pravda, asi nebudou takové jako na měnírně) s napětím ve stovkách kV.
Problém tady bude spíš v tom, že bude řádově dražší než starý dobrý rychlovypínač.

Letmým nahlédnutím na stránky Semikronu vidím maximum u IGBT tranzistorů 600V/1700A nebo 900V/1200A. U Mistubishi jsou drsnější a je tam k mání jako lahůdka 3,3kV/1,5kA, ale to je na rychlák na měnírně furt málo.
Taky je otázka, jaké tam jsou ztráty a jak moc by takový tranzitor topil.

A ať googlím jak googlím nic výkonnějšího než IGBT asi neexistuje. Pak už mne napadá jen rychlovypínač á la kazašský pastevec.

Co to je kazašský pastevec a jeho rychlovypínač : vykládal mi člověk co se ještě za CCCP potuloval kazašskou stepí jak pastevci řešili získávání elektřiny v končinách kde není lautr nic :
- najdi nejbližší dálkové VN nebo VVN vedení
- do země zatluč kovovou tyč
- na ní připoj kus kabelu, ten zapoj na jeden konec primáru trafa (to trafo prý byla strašně velká bestie)
- na druhý konec primáru připoj oholený drát o vhodné délce
- konec oholeného drátu přivaž k šípu
- lukem šíp s drátem vystřel tak, aby se omotal kolem VVN vedení
- na sekundáru trafa je moře odboček a žárovka 220 V
- otáčej přepínačem odboček výstupu od nuly směrem nahoru, žárovka se postupně rozsvěcí
- až svítí "akorát" získal jsi 220V a můžeš prát, vařit, poslouchat rádio, smatrěť TV...
Jenže až dobytek spase vše kolem a je třeba změnit polohu nastává problém, jak se bezpečně odpojit od VN/VVN. Postup je jednoduchý :
- vezmi kulovnici
- zamiř na drát co visí z VN/VVN
- proveď bezpečné odpojení

bohatě do 50ms
Což je v Bobově příkladu rozdíl 15 nebo 30 kA
"Mechanický" rychlovypínač má jednu sekundární dobrou vlastnost: v tom oblouku, který se v něm udělá a řízeně zhasne, se spálí energie z indukčnosti vedení. Kdyby tam byl "tranzistor", tak tam musí přibýt nějaký žrout. Né že by to nešlo, ale není to až tak jednoduché. Takže kromě tranzistoru ještě nějakou podobně výkonnou zenerku

Jojo, zlatá střídavina, ta 100x za sekundu prochází nulou a tam se to vypíná bez problémů...

a když se ten IGBT prošlehne, tak to vypnu jak?
tramvajácké měnírny prej mají v - větvy směrniče tyristory, který narůstající Ik sestřelí. (funguje tak zkratová ochrana trakčáků u 210) ale jejich věčné spínání produkuje harmoniky a jené rušení. + trochu jiný hodnoty U a I u a

No dle http://en.wikipedia.org/wiki/High-voltage_direct_current už něco na vysoká napětí a proudy musí být, ale netvrdím že přímo IGBT.

Říká někomu něco označení trakčního motoru AD 4346?

Boris: Motor z šestikoláka.

Bobo:"větvy směrniče"
Zlámat ti ruki!

Bobo:"který narůstající Ik sestřelí".

Nesestřelí. Nechá jej normálně projít do konce půlvlny a pro další půlvlnu už nedostane zapalovací impulz na bránu, takže další proud už nepustí/nenastartuje.

S200: Dík.

4 - tak jsme to sestřelení myslel.
pak je ještě možnost různých sério-paraelních kombinací více IGBT.

A.L.- ani na střídavině není vypínání velkých výkonů bezproblémové i když snadnější než na stejnosměru. Hořící oblouk v rychlovypinači je součástí obvodu ale maření energie z troleje která je ve zkratu?-o tom se bavíme že?-

maření energie z troleje která je ve zkratu?-o tom se bavíme že?
Jo, o tom se bavíme.
Jenže ta energie není daná jmenovitým napětím soustavy, ale indukčností smyčky (trolej, kolejnice) a kvadrátem proudu .

Jo, tady to bylo: sehnal jsem kolegu od drážní energetiky, jak jsem tuhle avizoval.
Tak příčné propojení je běžně rozpojené (až na nějaké zanedbatelné výjimky), a je to kvůli lepší identifikaci zkratu a hlavně kvůli tomu, že napaječe nejsou (napříč) vázané.

Hm, to je zajímavý, mně zase známej elektrodispečer (na stejnosměru) říkal, že to mají popropojovaný, aby měli stabilnější napětí. V případě poruchy je to otázka pár vteřin si všechny "trojky" odpojit.

Ten můj kolega je východočech a zná to "od Svitav a Zábřehu po Poříčany". Ještě je (teoreticky) možný, že na severu to mají jinak.

ad Mikulka: Máte pravdu, dneska odpojovače "trojka" jak jste to pojmenoval ( 3A, 3B, ) dříve v základním stavu byly rozpojené, nejen pro snažší "vyhledávání", neb většinou ovládání bylo místní a tak to dlouho trvalo. Dneska si to dálkově dispečer "hází" jak chce během pár vteřin ......

tak tak. 3A 3B obsluhoval , což byla záležitost na minuty. když si to obluhuje dispečer dálkově, lze je mít propojený, ale při poruše lehne sudá i lichá sekce.
asi je to jak gde.
nepropojenost trojek je taky důvodem k nařízený stahovačce při přejezdu sudá-lichá

nepropojenost trojek je taky důvodem k nařízený stahovačce při přejezdu sudá-lichá

A protože tu stahovačku sudá-lichá skoro všude(na severozápadě Čech)zrušili,asi jsou příčné propojení běžně propojené(až na nějaké zanedbatelné výjimky).

A.L.-2486-to souhlasí, ale tím obloukem teče do poslední chvíle proud z elektrárny do troleje. Pozitivní vliv lze spatřovat v pomalejší změně proudu (oproti tranzistoru) a tím i nižší napěťové špičce vzniklé na indukčnosti smyčky.

a17- konkrétní info nemam, sjř u vás sem nestudoval. ale jestli stahovačky zrušili, jedině dobře.

Jedna zajímavost - Jak se dělá trať ..

Pěkná automatizace skoro všeho. Nejvíc mě zaujal ten přípravek v 2:41.

Láďa Ahoj,stejnej werk jsem měl možnost potkat předloni na "naší" výluce v Polsku..

https://www.youtube.com/watch?v=Au691BGP2b8&list=UUOv3LwfHpoM8NjA 6GBDIMyw

U nás přece máme SUM 1000.
http://www.youtube.com/watch?v=egHP1C3EONk

(Příspěvek byl editován uživatelem ES499.0009.)

ES499.0009
Ad SUM 1000.1 CS .. Trochu jiná technika,ale výsledek je stejnej.Řekl bys,že "Sumec" se nejen našich kolejích pohybuje už víc jak 25 let?

Paveldacicky: v roce 1986, tu byl na ukázku a dělal obnovu Ivanovice na Hané - Luleč

Trochu jiná technika vím.Proto ten smajl.Ale že je to už 25 let...To bych fakt netipovval.Letí to letí.

Stát prodá 5 regionálních tratí:

Čelákovice - Mochov
Čížkovice - Obrnice
Dolní Bousov - Kopidlno
Čejč - Uhřice u Kyjova
Kralovice - Mladotice

Zdroj: Lidovky.cz

Pláči aktuálně nad jedním: Chtěl jsem se z Otrokovic svézt rychlíkem do Luhačovic (jenž jede od severu dolů). Ve Starém městu vyměňovali lokomotivu na naftovou snad čtvrt hodiny. To nejde, aby elektro lokotka stahla ty tykadla typu prázdné prostorové kosočtvercohranoly a jela dál ?