Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 17. 12. 2025

Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 17. 12. 2025

autor	příspěvek
Zdepa	Úterý, 29. července 2025 - 07:46:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4069 Registrován: 7-2005	ad Mahel - no vidíte. Já tehdy přišel za kol. Fojtíkem s dotazem, předložil dokumenty z písemnosti EM a GI. On po nějaké době zareagoval s tím, co měl nabádáno z jiných materiálů a došlo se k závěru, z jeho strany, že to bude č.19. Když to člověk vezme kolem a kolem, tak je to "bejkárna", která dnes dokáže vzrušit pár jednotlivců.
Mahel	Úterý, 29. července 2025 - 09:42:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 6-2004	Zdepa: A č. 18 je přitom uváděno v několika publikacích DP, na nichž se Pavel Fojtík také podílel.
Bw_Ig	Úterý, 29. července 2025 - 18:48:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 7-2012	Tak jo, trochu více textu: S nástupem tzv. vystřídačů na strážnické, závorářská a hlídačská stanoviště se musel začít řešit problém, kde budou mít služební prostor, tedy kancelář. Toto však nebylo hned vyřešeno a Ředitelství pro stavbu a údržbu dráhy ÖNWB to řešilo přes 10 let. Konečné řešení bylo až v letech 1898 a 1899. Projektové oddělení budovní stavby navrhlo dvě dřevěné přístavby k strážním domkům, které byly prostorově aplikovatelné na strážní domky jak ÖNWB, tak i SNDVB. Základní myšlenka projektu byla zakrýt prostor [tzv. Thürvorbau] před vstupními dveřmi do kuchyně před „nepohodou“. A pak k tomuto před-dveřnímu prostoru přidat dlouhou přístavbu [tzv. Dienstraumanbaues], podél boční stěny domku, kde by se zřídila služební místnost pro strážníka-vystřídače. Toto řešení bylo schváleno v říjnu 1898 Ing. Hoheneggerem a zahájena jako aplikace na všechny služební místa u strážních domků jak u ÖNWB, tak SNDVB. Pokud byly přístavby u domků ÖNWB prováděny i v dalších letech, byl stavební projekt schvalován znovu, proto se na každém projektu objevuje jiné datum a rok vyhotovení. Konstrukční řešení přístavby mělo toto provedení a označení (používáno ve služební korespondenci a stavební dokumentaci): - varianta A [Thürvorbau für Wärterhäuser], projekt z října 1898 – dřevěná přístavba před vstupními dveřmi do strážního domku, rozměrů 165 x 276 cm s dveřmi š. 90 cm a v podélné stěně jedno pevné okno š. 115 cm. Vnější provedení bylo se svislým bedněním a lištovým překrytím, kde u prken ve spodní části byly řezbářské oblouky. Šikmá střecha představku měla stejný sklon (nebo upravený), jako střecha strážního domku a její krytina odpovídala též strážnímu domku, tedy cihlové tašky (pokud v daném regionu nebyl zvolen jiný typ střešní krytiny, např. břidlice). - varianta B [Vorbau für Wärterhäuser], projekt z října 1898 – dřevěná přístavba před vstupními dveřmi a podél boční stěny domku, délky 6,0 metrů, šířky 2,0 metru. Vnější provedení bylo se svislým bedněním a lištovým překrytím, kde u prken ve spodní části byly řezbářské oblouky. To se vnitřně dělilo na vstopní prostor d. 1,90 m, a služební místnost pro vystřídače délky 3,70 m. V ní byla obvyklá zařízní jako u služební budky, tedy stůl, židle, lavice, kamna s keramickým komínem (později upravená na zděný cihlový komín) a přemístěná ovládací skříň zvonkového aparátu. Současně bylo zazděno boční okno strážního domku a v dřevěné přístavba byly dvě dvojitá otevíratelná okna š. 42 + 42 cm. Šikmá střecha představku měla stejný (neo upravený) sklon jako střecha strážního domku a její krytina odpovídala též strážnímu domku, tedy cihlové tašky (pokud v daném regionu nebyl zvolen jiný typ střešní krytiny, např. břidlice). - Pro strážní domky SNDVB s jiným půdorysným uspořádáním přední části domku, byla dřevěná přístavba služební místnosti upravena a i její šikmá střecha. Projektově to však zůstávalo stejné. Šířka stěny 2,0 metru, stěna s vstupními dveřmi měla šířku 2,95 m. Vnější provedení bylo se svislým bedněním a lištovým překrytím, kde u prken ve spodní části byly řezbářské oblouky. Délka podélné dřevěné přístavby 6,30 metru. Dřevěné vstupní závětří u obvyklých strážních domků SNDVB mělo shodné rozměry d. 276 cm a š. 165 cm. Obě varianty schváleny stavebním ředitelstvím ÖNWB/SNDVB v srpnu 1900. - Pokud dveřní vstupní závětří [Thürvorbau] nevyhovovalo svojí velikostí, byla roku 1900 vyprojektována i jeho zvětšená varinata, ale bez služební místnosti. Tato dřevěná přístavba před vstupními dveřmi do domku, byla rozměrů 165 x 376 cm s dveřmi š. 90 cm a v podélné stěně jedno pevné okno š. 115 cm. Vnější provedení bylo se svislým bedněním a lištovým překrytím, kde u prken ve spodní části byly řezbářské oblouky. Šikmá střecha představku měla stejný sklon (nebo upravený) jako střecha strážního domku a její krytina odpovídala též strážnímu domku. Tato přístavba se doložena u strážního domku č. 54 (trať N. Brod – Pardubice) ve stanici Slatinany, projekt z listopadu 1901. - Pokud ani toto zvětšené vstupní závětří [Thürvorbau] nevyhovovalo, byla v srpnu 1900 vyprojektována dřevěná přístavba před vstupními dveřmi, rozměrů 168 x 401 cm s dveřmi š. 90 cm a v podélné stěně jedno pevné okno š. 115 cm. Šikmá střecha představku měla stejný sklon (nebo upravený) jako střecha strážního domku a její krytina odpovídala též strážnímu domku. Tato přístavba je doložena u strážního domku č. 258 (trať Nymburk – Děčín) ve stanici Všetaty. Projekt byl ze srpna 1900 a stavební kolaudace proběhla 12. 4. 1901. - Pro dvojité strážní domky garantované sítě ÖNWB byla projektována i zdvojená vstupní zakrytí. Jelikož vstupní dveře tohoto typu domku byly vedle sebe, bylo možné dřevěnou stavbu koncipovat jako spojenou. Ta měla délku 5,06 metru a obvyklou šířku 1,68 metru. Vnější provedení bylo se svislým bedněním a lištovým překrytím, kde u prken ve spodní části byly řezbářské oblouky. Vnitřní prostor tak byl rozdělen na shodné místnosti délky 2,35 metru, kazdé s bočním oknem. Projektově je to doloženo v srpnu 1897 u strážního domku č. 1 R ve stanici Německý Brod (trať N. Brod – Pardubice). Mimo uvedený systém dřevěných přístavků a závětří vstupních dveří byla i individuální řešení, i když trochu jednotných rozměrů. Ty se objevovaly především u dvojitých strážních domků (d. 12,50 m) na úseku doplňkové sítě ÖNWB od Nymburka do Děčína. Pokud tento typ strážního domku měl samostatný boční vchod, byla možnost k němu přistavět dřevěné závětří rozměrů 168 x 270 cm, s bočními dveřmi, čelním oknem a šikmou střechou. Doložen je projekt ze srpna a září 1901 pro stavby vstupního závětří k strážnímu domku č. 258 ve stanici Všetaty (zkolaudováno 14. 2. 1902) a domku č. 8 M stanice Dobřenice-Syrowatka (zkolaudováno už 14. 11. 1901) . Jakmile byly stanoveny jasné stavební parametry, rozjel se úřední schvalovací proces, aby se mohly tyto stavby provést po celé síti ÖNWB a SNDVB. Ústřední ředitelství ÖNWB zaslalo 17. 2. 1899 žádost o schválení navrhované přístavba pro všechny strážní domky na území Čech. To bylo obratem schváleno 7. 3. 1899 českým místodržitelstvím v Praze.
Bw_Ig	Úterý, 29. července 2025 - 18:49:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 7-2012	Pokračuji: Už v říjnu 1898 vyhotovilo stavební ředitelství ÖNWB rozsáhlý seznam strážních domků na tratích ÖNWB a SNDVB, kde budou provedeny tyto přístavby . Tedy zvlášť přístavby jen před dveřmi a pak přístavby jako služební místnosti vystřídače. Jen na trati SNDVB Pardubice – Seidenberg (strážní domky č. 1 Sd až 190 Sd) se přístavba typu A týkala 18 domků a přístavba typu B pro 10 domků. Na trati Jaroměř – Liebau se týkala přístavba typu A jen 7 domků. Zde se velká přístavba pro vystřídače neprováděla. Nesmíme zapomenout, že veškeré stavby podléhaly i územnímu stavebnímu řízení. To prováděl příslušný okresní úřad (nebo okresní hejtmanství). To po vykonání politické pochůzky zůčastněných stran vydalo dráze potřebné stavební povolení. Po ukončení stavby opět proběhla komisní úřední kolaudace a bylo vydáno povolení k užívání stavby. Můžeme se podívat na jeden příklad . Přístavba varianty B ke strážnímu domku č. 85 Sd (SNDVB Pardubice – Liberec) měla úřední komisi 19. 10. 1900 s povolením ke stavbě. Stavební kolaudace s povolením k užívání však proběhla až 11. 6. 1902. Přístavby strážních domků a jejich službní místnosti byly ředitelstvím ÖNWB plánovány na každý rok, jak se rozvíjela náročnost traťové služby na daném služebním místě. Dne 9. 7. 1900 předložilo ústřední ředitelství ÖNWB projekt na přístavby služebních budek a vstupních závětří, varianty B do strážních domků (č. 234, 241, 246, 268, 278, 328) na trati Nymburk – Děčín a domků (č. 21 M, 50 M) na trati Chlumec – Mezilesí. Toto jim obratem 19. 7. 1900 schválilo české místodržitelství v Praze s příslušným stavebním povolením. A dřevěná přístavba byla provedena vcelku rychle. U strážních domků č. 234, 241 byla stavebně zkolaudována 27. 9. 1901, u domků č. 246, 268, 278 zkolaudována 12. 6. 1901, u domku č. 328 kolaudována 20. 1. 1901 a u domků č. 21 M, 50 M kolaudována 14. 3. 1901. To stejné proběhlo i v moravské části ÖNWB. Projekt přístavby strážních domků (ve variantě B) na úseku Šatov – Jihlava ÖNWB, podaný 19. 1. 1899, prvně schválilo 15. 2. 1899 ministerstvo železnic, přičemž na to byla uvolněna investiční částka ve výši 18.700 zlatých. Pak ústřední ředitelství ÖNWB oznámilo moravskému místodržitelství, že bude provádět přístavby ke strážním domkům a potřebuje povolení ke stavbě. Prvně místodržitelství 20. 3. 1899 zahájilo administrativní akci, určenou pro jednotlivá okresní hejtmanství, podle území kde daný strážní domek ležel. Jmenovitě se jednalo o tento dotaz „Vzhledem k tomu že místodržitelství vybízí za nejdéle 3 dny sem podati zprávu, zdali ze stanoviska lokálních zájmů proti této stavbě žádných námitek nestává?“. V dubnu a květnu 1899 byla písemná jednání s příslušnými hejtmanstvími a obecními či městskými úřady, zdali nemají problém s povolením těchto přístaveb. Vždy se vrátila kladná stanoviska. Toto řešení bylo rozdílné od českého místodržitelství, sice administrativně náročnější, ale podstatně omezilo vykonávání individuálních komisních pochůzek k jednotlivým objektům, které byly náročné (i finančně) na účast všech potřebných úředníků. Jelikož zpětné písemnosti od okresních hejtmanství během května a června 1899 byly kladné, mohlo moravské místodržitelství 3. 7. 1899 vydat správě ÖNWB centrální stavební povolení . Podle žádosti stavebního ředitelství ÖNWB z 15. 2. 1899 se jednalo o přístavby ke strážním domkům č. 67 (OkH Znojmo), 69 (OkH Znojmo), 78 (OkH Znojmo), 79 (OkH Znojmo), 94 (obec Vesce, OkH M. Budějovice), 100 (obec Lukov, OkH M. Budějovice), 118 (obec Hvězdoňovice, OkH Třebíč), 131 (obec Bítovčice, OkH Jihlava) a 137 (OkH Jihlava), tedy na úseku Šatov – Jihlava. U těchto domků tedy byla provedena boční dřevěná přístavba délky 6,0 metrů se vstupním závětřím a služební místností pro vystřídače strážníka či závoráře. Součástí stavby bylo i přemístění mechanizmu pohonu zvonkového aparátu do služební místnosti. Jenom dodáme, že ve stejném podání z 19. 1. 1899 ke schválení přístavby strážních domků na úseku Šatov – Jihlava, na ministerstvo železnic, byly ústředním ředitelstvím ÖNWB přidány i další stavby. Jednalo se o schválení výstavby dvou návěstních budek [Signalhütten] ve stanici Bransouze, dvou návěstních budek ve stanici Okrouhlice a jedné budky ve stanici Kyšperk. Součástí stavby návěstní budky bylo i přemístění mechanizmu pohonu zvonkového aparátu do služební budky a zvonu s úderníkem na jeho střechu. I toto schválilo ministerstvo železnic 10. 2. 1899.
Bw_Ig	Úterý, 29. července 2025 - 18:52:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 7-2012	Pokračuji: Z důvodu vystřídání strážníka tratě či závoráře byly k strážním domkům realizovány přístavby návěstních budek a to i ve formě samostatného objektu. Jeho architektonický vzhled byly v několika provedeních. Poslední typová varianta návěstní budky, jako samostatného objektu, byla realiována po roku 1908, tedy ještě před zestátněním společnosti ÖNWB. Poslední typ jednotné návěstní budky [Signalhütte] se služební místností [Dienstraum] byl stavebním ředitelstvím ÖNWB asi poprvé zaveden od roku 1908 a pokračoval od března 1909. Kdo byl autorem architektonického řešení tohoto objektu, z roku 1908, však není přesně známo. Na normovaném výkrese stavebního ředitelství ÖNWB a poté i Nordwestbahndirektion, vlevo dole, není uveden žádný podpis či schvalovací formulace. Jednotný objekt zděnné stavby měl základové rozměry 3,70 x 3,00 metru, kde v zadní stěně byla mírně předsazená komora, pro umístění pohonného mechanizmu zvonkového přístroje . Základová deska z litého betonu, už měla 7 mm tlustou asfaltovou izolaci, proti pronikání vody. Vnitřní výška činila 2,88 metru, přičemž mírně prolomená střecha s převisem, byla s dřevěným krovem, krytým litou betonovou směsí tzv. Holzzement. V rohu stavby byl zděný komín pro lokální vytápění s litinovými násypnými kamny. Vstup byl bočními dveřmi a v další boční stěně bylo malé okno. Vnitřní vybavení bylo obvyklé jako u jiných typů služebních budek, tedy postel s lavicí, služební stůl, židle, kamna, skříňová komora a případně i návěstní či zabezpečovací zařízení. Budka byla umístěna na volné ploše přímo před strážním domkem u koleje. Pokud zde nebylo místo, byla umístěna vedle domku zprava či zleva, nebo i blízkosti silnice vedoucí k přejezdu (např. strážní domek č. 295). V případě nedostatku místa, z důvodu konfigurace terénu, mohl být objekt postaven i na odlehlé straně kolejí, než byl strážní domek. Tento případ známe u strážního domku č. 89 (km 125,795) u obce Pavlice. Pokud byl tento typ objektu použit i pro stanoviště hlásky či hradla, mohl stát samostatně na násypu tratě, někdy i dosti vzdálen od strážního domku, služebního bytu hláskaře či hlídače dráhy. V tom případě byl v jeho blízkosti (do vzdálenosti 10 až 20 metrů) postaven dřevěný objekt suchého záchodu s jímkou. Pokud je možné doložit tak první a téměř hromadné použití bylo naplánováno v březnu 1908 pro garantovanou síť ÖNWB. Ta byla schvalována jednotlivými okresními úřady, podle místní příslušnosti daného strážního domku. Samozřejmě souhrnné stavební povolení návěstní budky vydávalo jak místně příslušné Moravské místodržitelství v Brně, nebo České místodržitelství v Praze. Většina těchto budek dostala stavební povolení v červenci 1908 a stavebně byla realizována do října 1908. Tato stavební akce zahrnovala rozsáhlý počet strážních domků, u kterých byly postaveny zděné návěstní budky. Podle stavebních plánů se na trati Vídeň – Děčín jednalo o tyto budky u strážních domků: č. 203 (katastr obce Církvice, km 284,562), č. 319 (Velké Březno, km 438,952), č. 322 (Malé Březno km 441,471), č. 325 (Tuchlovice km 444,580), č. 329 (Neschwitz km 449,130), č. 333 (Staré Město u Děčína km 454,159). Na doplňkové síti ÖNWB se jednalo o tyto strážní domky: č. 2 Pr (Velká Lysá km 3,387), č. 17 JB (Velké Čejtice km 28,314). Tento typ zděné návěstní budky se po schválení roku 1908 postupně rozšířil po celé kolejové síti bývalé ÖNWB i SNDVB. Tedy většina nově schvalovaných staveb návěstních budek po roku 1909 byla tohoto zděného provedení se základovými rozměry 3,70 x 3,00 metru. Další část návěstních budek z programu v březnu 1908 byla stavebně realizována až od února 1909. To už běžel další stavební program , projektovaný v březnu 1909 (a prodloužený v červnu 1909) a následně 24. 3. 1909 schválena ministerstvem železnic ve Vídni. Jelikož zahrnoval stavbu 12 návěstních budek podél tratí ÖNWB v Českém království, byl poslán na České místodržitelství v Praze. To jej prvně projednalo s příslušnými okresními úřady (podle územní příslušnosti daného strážního domku), provedlo místní stavební komisi a pak je schválilo až 11. 9. 1909 současně s udělením jednotného stavebního povolení . To byly budky u strážních domků garantované i doplňkové sítě ÖNWB: č. 290 (Kržešice km 402,940), č. 244 (Lysá n.L. km 338,574), č. 252 (Lhota km 352,379), č. 7 Pr (Čelákovice km 10,562), č. 283 (Wobrutz km 395,759), č. 287 (Polepy – Litoměřice km 399,507); č. 295 (Litoměřice – Žernoseky km 409,451) , č. 331 (Křišvice km 451,786), č. 332 (Křišvice km 452,786), č. 7 M (Dobřenice km 13,576), č. 11 M (Lhota u Libčan), č. 46 M (Záměly), č. 60 M (Luhavice), č. 64 M (Erlitz). Většina těchto návěstních budek byla stavebně zahájena již v září 1909 a asi za 30 dnů dokončena, tedy v listopadu 1909. Například návěstní budky u domku č. 287 byla stavebně zahájena 27.září, dokončena 8.listopadu, stavebně kolaudována 9. listopadu a úřední povolení k užívání stavby vydáno 30.listopadu 1909. Další etapa výstavby zděných návěstních budek pokračovala roku 1910, podle projektu ředitelství NWB schváleného v červnu 1910 se stavebním povolením od 20. 8. 1910. To byly budky u strážních domků garantované i doplňkové sítě ÖNWB: č. 69 (Nový Šaldorf km 95,714), č. 89 (Pavlice km 125,795), č. 200 (Čáslav km 278,763), č. 229 (Nymburk), č. 262 (Malý Újezd), č. 291 (Litoměřice), č. 315 (Horní Sedlice km 433,407), č. 8 R (Rozsochatec km 10,945). Ten mimo těchto samostatných objektů obsahoval schválení i čelní přístavby služební místnosti ke strážnímu domku. Program stavby zděných návěstních budek opět pokračoval v dalším roce, podle projektu z května 1911, schváleného ředitelstvím NWB dne 5. 5. 1911 se stavebním povolením z 30. 8. 1911. To byly budky u strážních domků garantované sítě ÖNWB: č. 108 (Horní Újezd km 151,752), č. 268 (Vehlovice, Mělník), č. 284 (Webrutz km 396,475). Je docela zajímavé, že tento typ zděné návěstní budky se hromadně nedostal (až na jeden případ v Rozsochatci) na odbočnou dráhu Německý Brod – Rosice, kde byly stavěny jen samostatné dřevěné návěstní budky nebo čelní zděné přístavby ke strážnímu domku. Ale proces úředního schvalování objektu zděné návěstní budky, před jeho stavbou, probíhal vždy a opakovaně. Například u návěstní budky ke strážnímu domku č. 55L (trať Poříčí – Královec SNDVB km 48,525) byl projekt stavební kanceláře NWB předložen 8.května, schválen ředitelstvím NWB 17.května, pak schválen českým místodržitelstvím v Praze 5.června a stavební povolení udělilo ředitelství NWB 17.července 1913. Budky u strážního domku č. 50L (trať Jaroměř – Liebau SNDVB km 45,131) byl projekt kanceláře NWB předložen v květnu 1914, schválen ředitelstvím NWB 13.května, schválen českým místodržitelstvím v Praze 28.května 1914 ale z důvodu válečných omezení bylo stavební povolení uděleno ředitelství NWB až 16.září 1915. Výčet míst kde byl postaven tento typ unifikované zděné návěstní budky u strážního domku je značně rozsáhlý, a proto jsme uvedli jen názorné příklady či číselné soupisy. Jednalo se například roku 1915 o návěstní budku (trať St. Paka – Martinice km 82,447) v přestavované osobní zastávce Kruh na železniční stanici. I u tohoto jednotného provedení zděné návěstní budky se objevily modifikace, podle místních podmínek. Doložená je návěstní budka před tunelem v Litoměřicích (poloha v km 408,377). Ta byla otočená kolmo k ose koleje, čímž zadní – kratší stěna byla opatřena prostorem pro umístění zvonkového aparátu. Jinak základová deska se neměnila, rozměrů 3,70 x 3,00 metru, v podélné stěně jedno malé okno, naproti ve stěně vstupní dveře. I když byla zahrnuta do projektové přípravy z března 1908, její stavba byla povolena až v únoru 1909. Dalším odvození jednotné zděné návěstní budky vznikl objekt pod názvem „Signalhütte für Schrankenwärter“, který vytvořilo projektové oddělení III/15 ředitelství NWB ve Vídni. Tento výkres nesl označení „Regelblatt Nr. 33 X.“ Základ objektu byl přibližně shodný, rozměrů 3,80 x 3,00 metru. Ovšem v zadní stěně byl přístavek poměrně rozšířen (115 x 210 cm) aby se získala místnost záchodu. Umístění bočního okna a vstupních dveří bylo mimo středovou osu objektu. Vnitřní vybavení nábytkem a inventářem nijak nevybočovalo z dobových zvyklostí. Například služební stůl rozměrů 75 x 60 cm a nebo postel (190 x 70 cm) s úložným prostorem. Stojatá litinová kamna dodávaly Brankovické železárny a slévárny v Opavě akc.společnost. Výkres této varianty návěstní budky však opět nenesl schvalovací datum. Pravděpodobně první jeho použití je pod schvalovacím razítkem z 3. 8. 1916 od ředitelství NWB ve Vídni, oddělení č. III. Určeno bylo pro nově zřízená závorářská stanoviště v km 326,675 u zastávky Kamenné Zboží, km 357,671 u Všetat a km 284,563 u zastávky Církvice (str.domek č. 204), s novými sloučenými tahovými dálkově ovládanými závorami. Kdo byl projektantem budovní stavby v letech 1915 až 1917 u ředitelství Severozápadní dráhy ve Vídni však není jednoduché určit a dokázat. Zvláště když výkresy nebyly signované, hlavně v levém spodním rohu. V letech 1916 a 1917 odd. III. – Stavba a údržba dráhy vedl přednosta Ing. Wustrow Albert a zastupující náměstek Ing. Engel Emil. Jeho podpis je známý z většiny stavebních výkresů NWB Wien, jako schvalovatel. Kancelář odd. III/7 – Budovní stavba vedl přednosta státní stavební rada Ing. Pelikán Richard. Jeho zástupci a vedoucí jednotlivých projektových kanceláří byli Ing. Tersch Adolf a Ing. Entner Anton, oba s titulem státního stavebního rady. Další jména této kanceláře jsou známa, ale není přesně určitelné, kdo byl architekt projektant či architekt kreslič.
Bw_Ig	Úterý, 29. července 2025 - 19:03:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 742 Registrován: 7-2012	A u c.k. státních drah trochu jinak pojato: Tímto ministerským nařízením byla od května 1886 u c.k. státních drah zavedena zaměstnanecká kategorie „střídač“ pro funkce strážník tratě, hlídač dráhy, závorář, výhybkář, hradlař a signalista. Po zavedení tohoto nařízení se však objevil sociální-společenský problém. Totiž strážní domky neměly samostatnou místnost pro výkon dopravní služby závoráře. Tím určený střídač [n. Ablösewächter] byl v místnosti domku spolu s jeho manželkou a dětmi. Na tento problém se zpočátku tolik nehledělo, ale s postupným navyšováním počtu nočních vlaků, vyvstávala nutnost častějšího vystřídání strážníků a závorářů v místě jejich služebního bydlení. Ovšem objevil se i služební problém s prací střídajícího strážníka tratě na strážním stanovišti, kde nemohl během noční služby vstoupit do domku, který měl jeho majitel uzamčený. Tak v okamžiku ohrožení, nemohl službu konající střídající strážník tratě, dát včas předpisovou zvonkovou návěst „Všechny vlaky stůj“ [„Alle Züge aufhalten“]. Totiž uvnitř uzamčeného domku byl ovládací mechanismus návěstního zvonu pro dávání elektrických zvonkových návěstí [n. Glockensignalapparat], pokud nebyl přemístěn do vnější skřínky nebo služební místnosti. Generální inspekce proto roku 1892 požádala železniční správy , aby zajistily, že střídající strážník tratě bude mít možnost kdykoli, v případě potřeby, dávat elektrické zvonkové návěsti. I toto byl úřední důvod ke konečnému vyřešení problému se služební místností v obydleném strážním domku pro střídače strážníka/závoráře. Ale trvalo to několik dalších let... Další ministerské nařízení o omezení délky pracovní doby strážníků tratě (závorářů, signalistů, hláskařů, hradlařů, atd.) stanovilo od ledna 1898 max. 16 hodin. To navázalo na podstatné zvýšení počtu vlaků, hlavně v nočních hodinách, čímž bylo nutné zajistit i další střídající zaměstnance. Tímto se plně otevřel sociální a společenský problém známý od roku 1886, kde střídač nemohl sloužit v bytě s rodinou obyvatele. To muselo vyřešit až nově vzniklé ministerstvo železnic. Účelné řešení bylo koncem roku 1898 nalezeno v nutnosti stavby vedlejšího samostatného služebního objektu ke každému strážnímu domku, kde probíhala dopravní služba. Uvedený problém řešily nejen c.k. státní dráhy, ale všechny soukromé železniční společnosti. Proto v letech 1898 až 1900 byla ministerstvem železnic hromadně povolována stavba nebo přístavba objektů návěstních budek jak u strážních domků, tak u přejezdů. Objekt návěstního domku [n. Signalhütte] byl po roku 1898 zřizován podle stavebních výkresových normálií kkStB. Domek byl buď volně stojící, nebo bočně přistavěný ke stěně strážního domku. Na střechu této návěstní budky se pak přemístil návěstní zvon „hekafon“, z původní střechy strážního domku s elektrickým zvonkovým aparátem uvnitř. Objekty těchto návěstních domků byly nejednotných rozměrů a tvarů (byť podložené několika typovými výkresy nebo normáliemi kkStB), dané prostorovými požadavky na služební místnost a její vybavení. Obvyklý objekt návěstního domku rozměrů 2,50 x 2,30 metru, dřevěné stavby výšky 3,11 metru na kamenné základové desce, byl jako normálie č. 2/2c vyhotoven ředitelstvím pro státní železniční provoz ve Vídni, již v srpnu 1883. I když není signován, tak je značný předpoklad, že jde o architektonickou práci Ing. Friedrich Setz. Uvnitř objektu nebylo značného prostoru. Byla zde litinová kamna, služební stůl, židle a sklopná lavice s úložným prostorem. Ta lavice sloužila též jako služební postel. Litinová kamna byla označena typem „Signalhüttenofen“ (vzor Südbahntype) a jejich dodavatel pro c.k. státní dráhy byl opět nám známé Salmovy knížecí železárny Blansko. Keramický vrchol komu s hlavicí, dodávala továrna šamotových výrobků Lederer & Nessényi Wien. Na jedné stěně budky, směrem ke kolejím byl umístěn mechanizmus hodinového strojku se závažím k pohonu signálního návěstního zvonu, na střeše.
Němec_z_ova	Úterý, 29. července 2025 - 21:23:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4995 Registrován: 4-2009	Bw_Ig: Děkuji Vám za vyčerpávající informace ke strážním domkům Čím jsem starší, tím mne více zajímá dřevní historie železnice. Mufloni nepatří na koleje
J.M.	Středa, 30. července 2025 - 08:58:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6111 Registrován: 12-2020	Zajímavé povídání
Quadrophonia	Středa, 30. července 2025 - 23:14:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1194 Registrován: 10-2012	Alf: Zdravím Tě Aleši, foto je tzv. kabinetka, a vlastním originál. Jinak jsem rád, že se tu rozpoutala taková diskuse ohledně strážních domků, neboť je to zajímavá historie nejen českých železnic. A v dnešní době bohužel mizející historie. Takže díky všem !!!!
Zdepa	Středa, 30. července 2025 - 23:27:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4070 Registrován: 7-2005	kolega Bw_Ig ve svém textu odkazuje na závětří u vechtrů na SNDVB, tož takto to vypadalo v originálu schváleném GI
Alf	Pondělí, 01. září 2025 - 00:39:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7891 Registrován: 9-2003	Jelikož ne všichni jsou na fb, zde část mojí dokumentace domků Rakouské severozápadní na trati Chlumec - Lichkov.Jde o citovanou dřevěnou verandu,či závětří. Nové Město nad Cidlinou, domek ex. č.2. v Km 4,072.též jako hláska Písek, od 60.let přestavěno kolejiště na výhybnu.Původní zastávka v Km 3,746 od r.1946. ..pořádná mašina má kotel a komín..
Zdepa	Pondělí, 01. září 2025 - 21:34:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4090 Registrován: 7-2005	Hezká dokumentace. Jen drobná vsuvka - podle pomůcky z roku 1881 měl strážní domek č.2 M kilometráž 4,072. Dodatek z roku 1935 udává těch 4,096. Zastávka otevřená 4.8.1946 v km 3,836 uvádí označení Nové Město - Písek nad Cidlinou. Nové vydání seznamu stanic a zastávek z roku 1961 už uvádí označení zastávky Nové Město nad Cidlinou.
Quadrophonia	Úterý, 02. září 2025 - 12:43:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 10-2012	Zdravím opět všechny železniční badatele! Dnes tu mám dvě nádraží. Nevěděl by někdo??? Předem děkuji.
Alf	Neděle, 07. září 2025 - 13:38:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7892 Registrován: 9-2003	Zdepa , díky za doplnění tématu.Zde Dodatek 1947, viz. Nově Město nad Cidlinou atd. ..pořádná mašina má kotel a komín..
Honza_-_St.	Pondělí, 08. září 2025 - 17:39:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 8-2017	Tak jsem konečně aspoň na leteckém snímku našel fotku výhybny Neplachov (datované 3. července 1990). https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1 990.VESE74.12809&bz=-743940.37,-1151026.33 Co mě ale překvapilo, je ta opačným směrem odbočující kratičká kusá kolej. Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě! Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Mahel	Sobota, 13. září 2025 - 14:00:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 6-2004	Nepoznal by, prosím, někdo lokalitu? Vůz ze snímku Ing. Miroslava Knížka měl domovskou stanici Louny
Alf	Středa, 17. září 2025 - 18:38:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7893 Registrován: 9-2003	Z facebooku,vlevo je železniční most.Pozná někdo? ..pořádná mašina má kotel a komín..
Jenajv	Čtvrtek, 18. září 2025 - 18:11:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1147 Registrován: 9-2007	Alf: Nové Heřminovy, most "Clondike" trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem, foceno z místa kde se nachází Bunkr ... moje weby Zastávkopedie a Tunelmánie
dědek_hank	Čtvrtek, 18. září 2025 - 20:41:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6044 Registrován: 7-2017	Jenajv: "Alf: Nové Heřminovy, most "Clondike" trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem, foceno z místa kde se nachází Bunkr" Dá se ta fotka aspoň zhruba datovat? Původně tam byl příhradový nosník typu Fischbauch, který neunesl ani lokomotivy ř. 422.0, takže se měnil někdy za I. republiky, ale bohužel mi není známo kdy.
Alf	Sobota, 20. září 2025 - 01:45:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7894 Registrován: 9-2003	Díky, Nové Heřminovy mi už potvrdil jiný zdroj.Foto s četníkem bude asi z doby předválečné a souvisí s bunkry. ..pořádná mašina má kotel a komín..
Quadrophonia	Středa, 24. září 2025 - 13:44:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1209 Registrován: 10-2012	Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most????
Country	Středa, 24. září 2025 - 14:24:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1846 Registrován: 7-2007	Quadrophonia: příspěvek 1203, 2. fotografie: Praha - Hlubočepy, vjezd od Řeporyj, řekl bych.
JirkaR	Středa, 24. září 2025 - 16:25:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 8-2019	Country: "Quadrophonia: příspěvek 1203, 2. fotografie: Praha - Hlubočepy, vjezd od Řeporyj, řekl bych." Mohlo by být, letecký snímek 1938 vcelku odpovídá.
dědek_hank	Středa, 24. září 2025 - 18:42:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6049 Registrován: 7-2017	Quadrophonia: "Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most????" Holubov?
BmbČ	Středa, 24. září 2025 - 20:23:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9589 Registrován: 1-2007	Holubov to nebude. Ten je jiný. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
dědek_hank	Středa, 24. září 2025 - 21:08:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6051 Registrován: 7-2017	BmbČ: "Holubov to nebude. Ten je jiný." Asi ne. Nosník byl až do výměny před 10 lety úplně stejný, ale opěry vypadaly jinak. Stav v červenci 2004:
BmbČ	Středa, 24. září 2025 - 21:34:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9590 Registrován: 1-2007	Ano, a také se zdá být oproti holubovskému nižší. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Regent	Středa, 24. září 2025 - 22:32:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4243 Registrován: 3-2005	Nebude to most ve Vladislavi?
Vysočina	Čtvrtek, 25. září 2025 - 09:59:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 11-2011	A co HSŠ
Quadrophonia	Čtvrtek, 25. září 2025 - 18:48:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 10-2012	Jirka R: bohužel odkaz nefunguje, a na stránky se mi nedaří přihlásit....
JirkaR	Čtvrtek, 25. září 2025 - 19:42:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 8-2019	Quadrophonia: "Jirka R: bohužel odkaz nefunguje, a na stránky se mi nedaří přihlásit...." Je to sice volně přístupné, ale setkal jsem se už s technickými problémy na starších a méně výkonných počítačích. Dávám screenshot. Jinak snímků je tam hromada, i mladší ročníky.
Jáchym_rotor	Čtvrtek, 25. září 2025 - 20:30:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 6-2009	Quadrophonia: "Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most???? " A co tohle místo?
dědek_hank	Čtvrtek, 25. září 2025 - 22:16:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6053 Registrován: 7-2017	Jáchym_rotor: "Quadrophonia: "Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most???? " A co tohle místo?" No však už to tu navrhl(a) Vysočina 170: HSŠ = Hora sv. Šebestiána.
Jáchym_rotor	Pátek, 26. září 2025 - 09:48:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 6-2009	dědek_hank: "Jáchym_rotor: "Quadrophonia: "Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most???? " A co tohle místo?" No však už to tu navrhl(a) Vysočina 170: HSŠ = Hora sv. Šebestiána." Aha, tak to jsem si nepropojil. Takže vtipe vylez.
K.T.	Úterý, 30. září 2025 - 15:44:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 1-2018	Železniční cisterna firmy BZ, 30.léta 20.století. Foto: Pozůstalost F.Škody ml., In: Rodinné podnikání v moderní době, Hlavačka-Bek
Hajnej	Středa, 01. října 2025 - 14:00:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34044 Registrován: 5-2002	A hele, ta říkačka s Mogulem je docela věkovitá... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
S4991023	Středa, 01. října 2025 - 16:08:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6481 Registrován: 9-2003	Na Slovensku se říkalo "Keď olej,tak Mogul, keď kopnúť, tak do gúľ". NOBLE BRICKS
M_g	Středa, 01. října 2025 - 18:56:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2225 Registrován: 6-2006	Nepoznal by prosím někdo, kde je tento most???? A trocha jiný archeologický pohled. Gaber muehle
Hajnej	Středa, 01. října 2025 - 20:25:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34047 Registrován: 5-2002	S499: ... keď chodiť, tak rovno, keď robiť, tak h**no. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Středa, 01. října 2025 - 22:50:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6061 Registrován: 7-2017	M_g: "A trocha jiný archeologický pohled." Tohle je jeden z nejsympatičtějších modelářských projektů současnosti v tuzemsku. https://ustti.cz/
Hajnej	Čtvrtek, 02. října 2025 - 09:50:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34050 Registrován: 5-2002	Zaujal mě ten nápad rozšířit modul s mostem o popředí - a ještě k tomu s krásnejma fachverkovejma barákama. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Sobota, 18. října 2025 - 15:30:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6081 Registrován: 7-2017	Tohle mi přistálo v e-mailové schránce s dotazem, jestli je to v České Třebové. Řekl bych, že není, ale kde to je, nevím. Můžete to prosím někdo upřesnit, případně včetně doby pořízení snímku?
pudr.kolsky	Sobota, 18. října 2025 - 16:37:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 447 Registrován: 7-2017	Na Geoportalu - ortofotomapa padesátá léta je něco hodně podobného v depu Nymburk - počet zásobníků uhlí sedí, ale nelze poznat zda jsou v zemi či nad zemí.
Zdepa	Sobota, 18. října 2025 - 18:05:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4130 Registrován: 7-2005	toto je Česká Třebová, po dokončení nového zauhlování snímek už slovenští kolegové popsali jako Zvolen 1940
pudr.kolsky	Sobota, 18. října 2025 - 19:54:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 7-2017	Depo v Třebové je pěkně popsáno a nakresleno v 1.dílu Železničního modelářství od pánů Kotnauera a Maruny vydané roku 1959
Zdepa	Sobota, 18. října 2025 - 21:08:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4131 Registrován: 7-2005	koukám, že kresby vznikly podle fotografií z pamětního fotoalba sestaveného v roce 1934
Radar007	Sobota, 18. října 2025 - 21:11:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 816 Registrován: 7-2010	dědek_hank: Foto bylo zveřejněno na fb a foto bylo prý pořízeno ve Zvolenu. www.veselidepo.cz
Jnd	Neděle, 19. října 2025 - 22:04:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14991 Registrován: 4-2003	To je pecka ta Třebová. Fotky na Krp
Quadrophonia	Úterý, 16. prosince 2025 - 21:11:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 10-2012	Měl bych jednu fotografii k identifikaci. Netušíte kde by to mohlo být? A ten vůz co veze M262 je vážně Altenberg???
J.M.	Úterý, 16. prosince 2025 - 21:18:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6605 Registrován: 12-2020	To je moc pěkná momentka
J.M.	Úterý, 16. prosince 2025 - 21:24:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6606 Registrován: 12-2020	Mě to trochu připomíná místo křížení hlavní silnice s tratí 081 před vjezdem od Veselého p. R. do České Kamenice.
Petr_vlček	Úterý, 16. prosince 2025 - 21:31:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18205 Registrován: 5-2004	No kdyby ta kredenc jela k Benešovu tak by to mohlo být. Taky to ale může být úplně jinde A co to táhne? To je nějaký přestavěný kořistní německý předválečný motorák?
Němec_z_ova	Úterý, 16. prosince 2025 - 22:25:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5090 Registrován: 4-2009	Quadrophonia: Řekl bych, že kolega J.M. má pravdu. Jde o přejezd P2604 pod dohledem vrchu Ptáčník. Strážní domek stále stojí na svém místě. Petr Vlček: Popis připojeného vozu najdete tady, včetně renovace vozu zachráněného na našem území. Mufloni nepatří na koleje
Quadrophonia	Středa, 17. prosince 2025 - 07:59:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 10-2012	Pánové děkuji moc! Zase jedna fotečka místopisně určena!
honzaklonfar	Středa, 17. prosince 2025 - 08:35:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8525 Registrován: 6-2016	Mě zaujalo i to auto - je to Erena?
dědek_hank	Středa, 17. prosince 2025 - 09:18:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6155 Registrován: 7-2017	honzaklonfar: "Mě zaujalo i to auto - je to Erena?" Nebo Aero/Praga A 150? https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_150
dědek_hank	Středa, 17. prosince 2025 - 09:28:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6156 Registrován: 7-2017	Ta fotka provozního altenbergu v polomáčeném nátěru je unikát. Nedalo by se upřesnit její datování? Zatím jsem viděl jen čb fotku 2 vozů v jednobarevném nátěru v soupravě jiných 4osáků za lok. 365.023; těžko říct, jestli byly červené nebo zelené.
J.M.	Středa, 17. prosince 2025 - 09:33:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6615 Registrován: 12-2020	Datování by mě taky zajímalo. Tipuji na 50-60 léta, přesněji těžko říct.
Hajnej	Středa, 17. prosince 2025 - 10:17:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34523 Registrován: 5-2002	DH(6156): To je odkud, ta fotka...? Vypadá ta stanice, že se zrovna podrobuje nějaké přestavbě... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Středa, 17. prosince 2025 - 11:07:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6157 Registrován: 7-2017	Hajnej: "To je odkud, ta fotka...?" Fotka byla údajně pořízena ve Strakonicích v r. 1957. Zdroj: Eisenbahn Journal 10/2004, str. 39, sbírka Jörg Köhler.