Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 28. 7. 2025

Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 28. 7. 2025

autor	příspěvek
dědek_hank	Neděle, 17. března 2024 - 00:27:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5154 Registrován: 7-2017	K6S31ODR: "Kde to může být focené?...Vyfoceno 23.6.1953" No tak k tomu datu byly jenom tři možnosti: Tovární kolej Škodovky v Plzni, pražské spojky a traťový úsek Žilina - Varín.
J.M.	Neděle, 17. března 2024 - 06:37:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3629 Registrován: 12-2020	Třetí možnost je nepravděpodobná.
Mladějov	Neděle, 17. března 2024 - 07:02:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21940 Registrován: 3-2007	Je to 1. možnost.
dědek_hank	Neděle, 17. března 2024 - 08:41:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5156 Registrován: 7-2017	Mladějov: "Je to 1. možnost." Taky si myslím, i když to tam dneska už vypadá úplně jinak. Ještě mě napadlo, že první bobina se po vyrobení zkoušela taky v Polsku, kde prý před předáním ČSD najezdila asi 100 000 km.
Sey	Neděle, 17. března 2024 - 10:10:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1005 Registrován: 5-2013	Mohu se zeptat, v kterých místech ta kolej tovární vedla?
Kuřil_p	Neděle, 17. března 2024 - 10:39:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3064 Registrován: 9-2009	Mělo by to být focené v Plzni-Doudlevcích. V pozadí jsou vidět domy v ulici Šípková a U Vlečky. Mohu se mýlit.
Sey	Neděle, 17. března 2024 - 11:47:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 5-2013	Aha, děkuji! Takže mašina je na dnes zrušené koleji, co vedla pod mostem Vinohradské ulice do dnešního areálu výroby trolejbusů, před pár lety jsem se v tom areálu po zbytcích dnes kusé koleje pohyboval a zaujal mne bujnou vegetací zarostlý zbytek sloupu trakčního vedení.
Quadrophonia	Úterý, 09. července 2024 - 14:44:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1137 Registrován: 10-2012	Zdravím Všechny! měl jsem připravené k identifikaci dvě st. fotografie, ale mezi tím jsem jednu vyřešil sám, a to tunel. Dle letopočtu 1906, je to tunel rybenský, tedy u Rybné nad Zdobnicí. Tak poprosím o identifikaci nehody, nevěděl by někdo???
AlpenFlair	Neděle, 28. července 2024 - 15:13:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 5-2022	Zdravíčko, neměl by někdo zájem o cca 500 - 1000 kusů železničních pohlednic? Přenechám klidně zadarmo. Jsou to starší kousky cca 20-30 let ale v zachovalém stavu
Radar007	Neděle, 28. července 2024 - 20:16:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 7-2010	AlpenFlair: Ozvěte se mi prosím na mail: cedulka007@seznam.cz www.veselidepo.cz
K6S31ODR	Neděle, 04. srpna 2024 - 12:36:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1344 Registrován: 6-2015	Z předválečné brožurky o Berlínu z r. 1936:
Mahel	Úterý, 06. srpna 2024 - 11:13:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2800 Registrován: 6-2004	Nepoznal by, prosím, někdo lokalitu? Autorem fotografie byl Vlastimil Novotný
K._A._F.	Úterý, 06. srpna 2024 - 11:38:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 5-2013	Mahel 2800: Vypadá to na ŽST Davle, za Vltavou stěna bývalého lomu.
Mahel	Úterý, 06. srpna 2024 - 12:04:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2801 Registrován: 6-2004	OK, děkuji.
Maty	Čtvrtek, 15. srpna 2024 - 20:31:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1073 Registrován: 8-2007	Quadrophonia: Ta první fotografie zachycuje nehodu rychlíku č. 160 v Grygově dne 9. 11. 1931 v čele s lokomotivou 387.004.
Quadrophonia	Středa, 21. srpna 2024 - 20:54:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1162 Registrován: 10-2012	Maty: děkuji !!!!
Ondra	Středa, 09. října 2024 - 04:56:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 10-2005	Zdravím přátelé. Mám velkou prosbu. Nemáte někdo prosím jakékoliv fotografie z nádraží ve Slatinicích. Marně se snažím něco najít, jde mi o období kdy to bylo nákladiště s jednou objízdnou a jednou kusou kolejí. Nebo prostě cokoliv z dřívějších dob před "modernizací". Chtěl bych je stavět jako modul v TT. Děkuji moc předem.
Zdepa	Čtvrtek, 10. října 2024 - 19:21:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3917 Registrován: 7-2005	ad Ondra - fotky sice nemám, ale určitě bych oslovil podnikový archiv ČD v Července, kde by určitě našli nějaké kolejové schéma či plánek zastávky/stanice Slatinice. A v knihovně jistě najdou i brožurku p.Londina k historii lokálky Olomouc-Čelechovice, kde by něco mohlo také být.
dědek_hank	Čtvrtek, 10. října 2024 - 20:32:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5637 Registrován: 7-2017	Kolejové schéma nz Slatinice ze sbírky výkresů ing. Londina:
Hajnej	Čtvrtek, 10. října 2024 - 21:54:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31884 Registrován: 5-2002	Ondra: máš prohlížeč na .DWG soubory...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Ondra	Pondělí, 21. října 2024 - 21:10:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 10-2005	dědek_hank: "Kolejové schéma nz Slatinice ze sbírky výkresů ing. Londina: Těch náčrtků je asi víc, mám z jeho knížky podobný. Ale díky 👍"
Ondra	Neděle, 27. října 2024 - 07:45:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 10-2005	Hajnej: "Ondra: máš prohlížeč na .DWG soubory...? Ano, mám prohlížeč na DWG"
Viados	Čtvrtek, 07. listopadu 2024 - 20:16:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 4-2003	Fakt si s tím vyhráli Hope for the best, but be prepared for the worst.
kamarul	Pátek, 08. listopadu 2024 - 10:32:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 6-2020	Vypadlo na mě z pozůstalosti po manželčině otci p. Koláčkovi. Tušíte někdo, co je to za žst.? Na zadní straně je pouze datum 22.5.1967 a připsáno zdvojkolejnění a elektrifikace, její otec nebyl od ajznbónu. p.s. tak už vím, ale nechám chvíli na typování. Drobná nápověda je staničení.
kamarul	Pátek, 08. listopadu 2024 - 12:56:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 6-2020	kamarul: "Vypadlo na mě z pozůstalosti po manželčině otci p. Koláčkovi. Tušíte někdo, co je to za žst.? Na zadní straně je pouze datum 22.5.1967 a připsáno zdvojkolejnění a elektrifikace, její otec nebyl od ajznbónu. p.s. tak už vím, ale nechám chvíli na typování. Drobná nápověda je staničení. " Ale raději tipujte, netypujte
Orlí_spár	Sobota, 09. listopadu 2024 - 10:04:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1650 Registrován: 8-2004	Řehlovice K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME
kamarul	Sobota, 09. listopadu 2024 - 22:42:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 6-2020
Jnd	Čtvrtek, 14. listopadu 2024 - 22:10:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14726 Registrován: 4-2003	Vlečka do Káraného https://www.facebook.com/photo?fbid=2738177749698375&set=pcb.8543 884872375908 Fotky na Krp
Honza_-_St.	Pátek, 20. prosince 2024 - 21:08:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 8-2017	Našly by se někde fotky Pražského viaduktu přes Koliště v Brně po elektrizaci ale před přeložením na nový most v létě 1968? Jediná, o které vím je z Jihomoravského Železničáře, bohudíky i za ni, ale přinejmenším v tom dobovém vydání je hodně nekvalitní. Rusko + Ukrajina + Bělorusko = bratrské země. Západe, dej od nich ruce pryč a přestaň je poštvávat proti sobě! Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
Radar007	Čtvrtek, 02. ledna 2025 - 18:02:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 7-2010	Pozná prosím někdo toto nádraží ? www.veselidepo.cz
K6S31ODR	Čtvrtek, 02. ledna 2025 - 19:25:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1424 Registrován: 6-2015	Veselí nad Lužnicí (???)
dědek_hank	Čtvrtek, 02. ledna 2025 - 19:26:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5744 Registrován: 7-2017	Radar007: "Pozná prosím někdo toto nádraží?" Louka u Litvínova.
K6S31ODR	Čtvrtek, 02. ledna 2025 - 19:31:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1425 Registrován: 6-2015	Ajaj, nojo, eternitový bok...
Radar007	Pátek, 03. ledna 2025 - 15:43:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 7-2010	dědek_hank: Děkuji za identifikaci. www.veselidepo.cz
J.M.	Pátek, 21. února 2025 - 12:10:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5145 Registrován: 12-2020	Zdroj Fortepan
J.M.	Pátek, 21. února 2025 - 12:11:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5146 Registrován: 12-2020
Davca	Sobota, 29. března 2025 - 14:44:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 4-2018	J.M.: " Zdroj Fortepan" Zdravím a moc děkuji. Podle všeho jde ještě o stojící budovu, ale současný stav je tragický. Jestli si dobře pamatuji, v době modernizace Bohumína tam měla "základnu" jedna ze stavebních firem, která si ji kvůli tomu i opravila. Je to již ale dvacet let ... https://mapy.cz/letecka?vlastni-body&l=0&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9q I58xWrOk&ud=18%C2%B020%2743.124%22E%2049%C2%B053%2732.874%22N&x=1 8.3450869&y=49.8928850&z=17 Fotograf odjíždí buďto směrem na Orlovou po ex. KBD nebo pak po levé spojce na ex. SDCF do Ostravy. David (Příspěvek byl editován uživatelem Davca.)
Quadrophonia	Sobota, 31. května 2025 - 20:32:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1187 Registrován: 10-2012	Zdravím všechny železniční badatele, a anžto že to tu moc nežije, tak Vás trošku zaměstnám. Množí se mi doma fotografie u kterých není popis. Tak jako vždy poprosím, zdali by někdo neporadil. U třetího snímku jsem se domníval že jsou to Heřmaničky, a zjevně nejsou.
K._A._F.	Sobota, 31. května 2025 - 23:35:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1064 Registrován: 5-2013	Třetí snímek je Nepomuk, plzeňské zhlaví.
Quadrophonia	Čtvrtek, 19. června 2025 - 10:26:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 10-2012	Netušíte kde byl, či je tento strážní domek?? Číslo 22, Č.P. 59.
Quadrophonia	Pondělí, 30. června 2025 - 21:11:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 10-2012	Tak další várka k identifikaci.... U obrázku č 3, je fotograf z Konice na Moravě.
22michal	Neděle, 20. července 2025 - 21:32:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 798 Registrován: 7-2017	Před dvěma roky jsem od někoho dostal kalendář s historickými fotkami s dopravní tematikou. Kalendář mám nachystaný na vyhození, tak kdyby měl někdo zájem, klidně předám. Fotky s jinou než železniční tematikou dám do jiných diskuzí.
22michal	Neděle, 20. července 2025 - 21:37:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 800 Registrován: 7-2017	Měchenice, číslo stroje snad někdo doplní?
Mahel	Pondělí, 21. července 2025 - 08:39:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2867 Registrován: 6-2004	Číslo stroje je 18 dráhy Praha - Libeň - Vysočany
Zdepa	Pondělí, 21. července 2025 - 17:00:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4062 Registrován: 7-2005	Kolem zkoušek této akumulátorové tramvaje je několik zajímavých spisů ve spisové agendě vídeňského ministerstva železnic, uložených v Národním archivu. Je tam i žádost podepsaná přímo Křižíkem. Je ještě snímek z nabíjení vozu ve výtopně Nusle a snad ještě i provozní záběr.
22michal	Úterý, 22. července 2025 - 09:29:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 7-2017	Pánové, díky za doplnění střípků z historie
Cernosickej	Čtvrtek, 24. července 2025 - 16:01:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 9-2012	Quadrophonia: "Tak další várka k identifikaci.... " Mě obrázek č.1 trochu připomíná trať u Červeného Poříčí (mapa). (Příspěvek byl editován uživatelem Cernosickej.)
Zdepa	Čtvrtek, 24. července 2025 - 23:36:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4063 Registrován: 7-2005	ad 22michal - fotografie pravděpodobně vznikla 24.4.1899. V tento den proběhla prezentace uvedeného provozu akumulátorovým vozem zástupcům Zemského výboru království Českého. Proto je tam i ten Křižík. Jinak první jízda proběhla 6.3.1899 v úseku Nusle-Krč. Poprvé do Měchenic přijel vůz 5.4.1899. 12.4.1899 oznámil Křižík prodloužení zkušební jízd, s tím že bude jezdit vždy odpoledne v pondělí, středu a pátek. O zkoušky s akumulátorovým vozem na vhodných tratích kkStB žádala firma Křižík v roce 1897 ministerstvo železnic Ohledně vozu na snímku bych si dovolil opravit informaci kolegy Mahela. Popis vozu uvádí, že je osazen dvěma trakčními motory TM 20. Podle inventáře vybavení el.drobné dráhy Praha-Libeň-Vysočany k 15.8.1906 měl tento typ motorů vůz č.19. Druhý akumulátorový vůz č.18, který firma Křižík koupila v letech 1898-1899 ve Vídni (dovezeny oba z USA v roce 1894), měl motory typu AB 55 Schuckert. Jinak vůz č.19 Elektrické podniky měly zrušit v roce 1913 (v průklepu ocenění majetku kvůli pojištění za rok 1913 je škrtnut). A autorem snímku by měl být Eckert.
Alf	Neděle, 27. července 2025 - 21:51:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7889 Registrován: 9-2003	Quadrophonia - strážní domek, určení od člena facebookové diskuzní skupiny věnované strážním domkům. Je to domek ÖNWB č. 54 Pa v Tampli, trať 040. Našel bych i jméno vechtra, mám fotku od kamaráda, odkud ji máte Vy? Tato je celkově větší a světlejší, jinak je to stejný záběr. Řetízkové závory a ovládání dálkových, pravděpodobně jednodrátovek? Č.p. 59 sedí. Domek sloužil cca do 50 let, kdy bylo několim těchto vechtrů na dnešní trati 040 (44 Valdov, 54 Tample, 57 Roztoky, 58 Martinice, 71 Klášterská Lhota) zbořeno (nebo totálně přestaveno?) na moderní domky cca čtvercového půdorysu s novějšími okny a břízolitovou fasádou. Dodnes stojí č. 44 (má namále), 57 (v soukromých rukou) a 71 (taktéž pěje labutí píseň), ostatní před 5-15 lety zbourali. Takže toto je původní vechtr ÖNWB. Později jeho funkci přebralo Zv Tample ve stejnojmenné zastávce, jehož činnost byla ukončena v rámci "revitalizace" trati S.Paka - Roztoky v r. 2012, další "revitalizace" (rozuměj zničení všech technických památek na slavnou minulost našich drah) v loňském roce 2024 přinesla totální likvidaci opuštěné budovy zastávky a její nahrazení "antivandalem" a "desinfekci" okolí od vlivu přírody.... František Felicián Dobrota ..pořádná mašina má kotel a komín..
Kuřil_p	Neděle, 27. července 2025 - 23:56:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3170 Registrován: 9-2009	Patrně i na této fotografii je výše uvedený akumulátorový vůz ze zkoušek: Podle detailů budovy v pozadí by se mělo jednat o výtopnu v Nuslích, kde se vůz nabíjel. Část z článku Františka Křižíka (překlad AI): Nabíjecí stanice v Nuslích S c. k. ředitelstvím státních drah bylo za účelem nabíjení akumulátorové baterie umístěné v motorovém voze dohodnuto, že k tomuto účelu bude použito parního stroje topírny v Nuslích, který slouží k pohonu pracovního stroje opravárenské dílny. Tento parní stroj o výkonu cca 15 koní pohání hlavní transmisi, z níž se prostřednictvím řemenice a krátkého meziřetězce přenáší pohon na hřídel dynama. Dynamostroj (s válcovým vinutím), dodaný firmou Fr. Křižík, pracuje – pokud výkon parního stroje postačuje – s napětím 300–400 V a nabíjí akumulátory ve dvou paralelně zapojených řadách. Pro kontrolu a regulaci tohoto procesu se u stroje nachází zvláštní rozvodná deska s potřebnými měřicími a regulačními přístroji, z níž vede vedení k sloupu umístěnému vně budovy. Na tomto sloupu je připevněna skříňka se svorkami sloužícími k rychlému připojení izolovaného kabelu za účelem spojení vozu se zdrojem elektřiny. Tento kabel je opatřen kovovými koncovkami, z nichž jedna má kruhový a druhá čtyřhranný průřez, aby se zabránilo záměně. Nabíjení akumulátorů se provádí během dne a provozu parního stroje pro opravárenské dílny, pokud je k dispozici přebytek výkonu, nebo také během noci, případně po 6. hodině večerní a během polední přestávky, pokud se stalo nutným rychlé dobití. Že tato nepravidelnost má vliv na přesné zacházení a výpočet, je zřejmé. Za účelem provádění nabíjení byl akumulátorový vůz umístěn na kolej v bezprostřední blízkosti dílen, čímž bylo spolehlivé obsluhování a údržba zařízení během nabíjení podstatně usnadněno. Úplné zprovoznění této nabíjecí stanice zabralo asi 5 dní, takže poté, co byla tato práce zahájena počátkem března 1899, již 6. března po předchozím formování baterie první zkušební jízda mohla proběhnout na úseku Nusle–Krč. Dne 10. března 1899 byla kapacita baterie změřena vybitím přes vodní odpor a bylo zjištěno, že kapacita odpovídá udané hodnotě 20 ampérhodin. Akumulátorový vůz Pro zkušební jízdy byl použit akumulátorový vůz, jehož uspořádání a vnější tvar zcela odpovídá typu běžně používanému u elektrických tramvajových vozů, protože takový vůz byl k dispozici ve vozovně elektrické dráhy Libeň–Vysočany v Praze. Tento pro zkušební jízdy upravený vůz je vybaven normálními koly, jaká používají státní dráhy, a skládá se z vozové skříně, která je na obou stranách opatřena čtyřmi spouštěcími okny a uvnitř dvěma podélnými řadami sedadel, a z pevně vyztuženého železného podvozku se dvěma nápravami. Na obou čelních stranách se nacházejí prostorné plošiny, kde je umístěn kontrolér. Vzdálenost náprav činí 3,51 m; vůz je vybaven ruční brzdou a je navíc uzpůsoben pro velmi intenzivní brzdění elektrickým proudem. Oba brzdné systémy byly během zkušebních jízd často používány a zejména okamžitý účinek elektrické brzdy se pokaždé velmi osvědčil. Pod podélnými sedadlovými řadami vozu je akumulátorová baterie zabudována s dvojitým zakrytím, a sice dřevěným víkem a dobře polstrovaným sedadlem, a je vůči vnitřnímu prostoru vozu celkově dostatečně vzduchotěsně uzavřena. Aby bylo dosaženo požadované výměny vzduchu uvnitř akumulátorového prostoru, je vůz na obou stranách opatřen vždy dvěma ventilačními otvory zvenčí. Celková délka vozu činí 7,0 m, délka skříně 4,83 m, šířka 2,36 m, výška 3,35 m, průměr kol 0,85 m a vůz pohodlně pojme 40 míst k sezení a stání.Elektrické vybavení vozu sestává ze dvou motorů každý o výkonu 25–35 koňských sil, dvou kontrolérů, dvou hlavních vypínačů, reostatů a pojistek, jakož i z akumulátorové baterie. Celková hmotnost vozu bez zatížení osobami činí přibližně 11,5 tuny.
Kuřil_p	Pondělí, 28. července 2025 - 00:01:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3171 Registrován: 9-2009	Motory Oba motory typu T. M. 20 firmy Fr. Křižík s výkonem 25–35 HP (koňských sil), vyrobené z ocelolitiny, jsou čtyřpólové a opatřeny sériovým vinutím, celý motor váží 11 q (tj. 1100 kg). Na měděném komutátoru leží 2 páry uhlíkových kartáčů, vinutí v rotoru je uloženo v uzavřených drážkách. Rotor, který se otáčí ve dvou ložiscích, pohání na jedné straně ozubený převod v poměru 1:5 a s ním i nápravu vozu. Motor dosahuje při normálním zatížení 550 otáček za minutu, při menším zatížení se počet otáček zvyšuje. Pro posouzení práce motoru slouží diagram (obr. 1), který znázorňuje výkon, rychlost v kilometrech za hodinu a tažnou sílu při různém zatížení. Měření prováděná během všech zkušebních jízd na trati Nusle–Měchenice ukázala, že motor nikdy nepracoval při plném zatížení, neboť i při plně obsazeném voze, za nepříznivého počasí a při největším stoupání 20 ‰, se projevovalo sotva poloviční zatížení. V diagramu jsou dvě svislé čáry, které vyznačují meze, v nichž se výkon motoru pohyboval. Z toho vyplývá, že by pro tento účel postačovaly i slabší motory, u nichž by bylo možné ušetřit jak na hmotnosti, tak i na spotřebované energii během jízdy, a lze zde vyjádřit přesvědčení, že v míře, v jaké by bylo zamýšleno použití akumulátorových vozů, je v zájmu věci výhodné, aby se všude, kde je to jen možné, šetřilo na hmotnosti jednotlivých součástek – a to nejen u baterie samotné, ale také u motorů, kol a samotného vozu, kde lze lehčí konstrukcí podstatně snížit hmotnost. Výroba akumulátorového vozu použitého pro tyto zkušební jízdy bohužel neumožnila v tomto ohledu uvažovat o úsporách, neboť bylo nutno – vzhledem k pro podnikatele již tak značným nákladům – sáhnout po tom, co bylo k dispozici. Výsledky pozorování je proto třeba považovat za méně příznivé ve srovnání s těmi, kterých lze dosáhnout při definitivním provozu. Pokud jde o ostatní elektrická zařízení – kontroléry, vypínače, automaty, pojistky, reostaty atd. – odpovídají všechny typům, které firma Fr. Křižík v poslední době používá u elektrických městských drah. Kontrolér je konstruován pro sériové a paralelní zapojení motorů s přechodovými stupni a zapojeným odporem, čímž – jak známo – se provádí regulace jízdní rychlosti podle potřeby. Řidič vozu ovládá kontrolér pomocí kliky, a to jak pro jízdu vpřed, tak vzad, přičemž je třeba zvláště zdůraznit, že brzdové kontakty jsou umístěny na téže válcové dráze jako jízdní kontakty, takže je možné během jízdy jedním otočením kliky rychle zabrzdit. Nabíjecí stanice pro akumulátory ve Zbraslavi Po úspěšném provedení několika zkušebních jízd s akumulátorovým vozem na části trati Nusle–Modřany (km 0,0–12,3), při nichž bylo možné tuto trať projet tam i zpět pouze s jedním nabitím baterie ve stanici Nusle, se iniciátor technického projektu rozhodl pokračovat ve zkušebních jízdách na delší trati za účelem získání ještě spolehlivějších provozních údajů a zároveň k prokázání, že s velmi malými prostředky lze dosáhnout značných výsledků. Za tímto účelem byla ve stanici Zbraslav (Königsaal) provizorně zřízena druhá nabíjecí stanice; se stavbou strojovny pro umístění dostupné lokomobily a dynama bylo započato 23. března a dne 28. března 1899 byla celá instalace nabíjecí stanice včetně postavení lokomobily a dynamostroje s příslušenstvím dokončena. První zkušební jízda z Nuslí do Měchenic, 23,5 km, se uskutečnila dne 5. dubna 1899. K pohonu dynama se zde používá jednoduchá pojízdná jednoválcová lokomobila o výkonu 12 koní, která již dříve sloužila v továrně firmy Fr. Křižík k nabíjení akumulátorů. Pohon je prováděn ze setrvačníku pomocí řemenu přímo na řemenici dynama téhož typu, jaký je použit v Nuslích. Protože se ve všech případech usilovalo o co nejrychlejší nabití akumulátorů, pracovala lokomobila pravidelně nad hranicí svého jmenovitého výkonu, a to v rozsahu, který její konstrukce ještě umožňovala. Nabíjení probíhalo při napětí 300–400 V s průměrným proudem 42 A, a to vždy před jízdou z Zbraslavi (Königsaal) do Měchenic a před jízdou ze Zbraslavi do Nuslí, v trvání vždy 25–30 minut. Rychlejší nabíjení nebylo s ohledem na velikost lokomobily možné, tento fakt však nebyl na překážku, neboť šlo především o to, uskutečnit jízdy na delší trati za účelem získání průměrných údajů o spotřebě proudu při různých stoupáních. Za tímto účelem byly při každé jízdě uvnitř vozu používány potřebné měřicí a kontrolní přístroje. Je zřejmé, že by prostřednictvím odpovídajících konečných opatření bylo možné dobu nabíjení baterie ještě podstatně zkrátit, a bude úkolem projektanta, aby podle okolností při definitivním řešení těchto otázek učinil odpovídající opatření. Je nasnadě, že zkrácení doby nabíjení by bylo dosažitelné výkonnějším parním zařízením, které by ovšem znamenalo větší investici, nicméně lze doufat, že i zde bude možné nalézt střední cestu. Je možné, že by použitím elektrických lokomotiv s vyměnitelnými akumulátorovými tendry, které by po vybití během jízdy byly v určitých nabíjecích stanicích snadno a rychle vyměněny za čerstvě nabité, mohlo být dosaženo dobrých výsledků — a při takovém uspořádání by nabíjecí stanice, protože by pracovaly s menšími zařízeními, zato však celý den při stejném zatížení pracujících strojů mohla pracovat ekonomicky. Zkušební jízdy na trati Nusle–Měchenice Část trati Nusle–Měchenice, která je součástí dráhy Praha–Dobříš, patří do kategorie místních drah (lokálek) a rozděluje se na dvě části: trať Nusle–Modřany, která byla postavena státem, a trať Modřany–Dobříš, která byla postavena s podporou zemské subvence. Provoz na celé místní dráze byl převzat c. k. státními drahami. Kilometr 0,0 se nachází uprostřed stanice Nusle–Vršovice a střed stanice Modřany leží v kilometru 12,6. Odtud, a sice od kilometru 39,3, se dále kilometráž počítá sestupně až do Dobříše, která jako počáteční stanice této trati leží opět v kilometru 0,0. Celá tato trať vykazuje obvyklou a odůvodněnou vlastnost místních drah, totiž poměrně značné rozdíly ve sklonových poměrech, přičemž v některých místech dosahuje stoupání 20–22 ‰ s oblouky o poloměru až 175 m. Nejpříznivější místo je v úseku Nusle–Krč, nad překladištěm Rostel, kde se vyskytuje stoupání 20 ‰ v délce 1600 m. V tomto úseku, jak vyplývá z tabulky I, bylo spotřebováno poměrně nejvíce proudu a okamžitá spotřeba proudu stoupala v ampérech až na normálně přípustnou intenzitu, ba i nad ni. Neméně nepříznivý je úsek Braník–Krč až k překladišti Rostel, kde se nejprve vyskytuje stoupání 10 ‰ a poté 20 ‰ v délce 4000 m. Zkušební jízdy na trati Nusle–Měchenice byly zahájeny 5. dubna 1899 a opakovaly se třikrát týdně – vždy v pondělí, ve středu a v pátek. Při dřívějších zkušebních jízdách na trati Nusle–Modřany byla spotřeba proudu přibližně měřena tak, že se vždy po projetých 100 m odečetla intenzita a napětí proudu na voltmetru a ampérmetru a zároveň čas v sekundách, který jízda trvala. Tyto údaje posloužily k sestavení diagramu na podélném profilu trati, z něhož je zřetelně vidět, jak akumulátory a motory během jízdy pracovaly a v jakých mezích se měnila rychlost jízdy na jednotlivých místech. Podle toho byla regulována spotřeba proudu a vhodným použitím zapojení motorů – za sebou nebo paralelně – bylo zařízení nastaveno tak, aby bylo možné na jedno nabití baterie projet co nejdelší úsek. Teprve po zahájení jízd z Nuslí do Měchenic byla provedena přesnější měření, pro něž byla ve vnitřku vozu instalována spínací deska s potřebnými přístroji: Westonovým ampérmetrem, Siemensovým voltmetrem a počítadlem Thomson.
Kuřil_p	Pondělí, 28. července 2025 - 00:27:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3172 Registrován: 9-2009	I noviny ze dne 22. března 1899 kladně referovaly o těchto zkouškách: Rozšíření pokusných jízd s akumulátorovým vozem firmy Fr. Křižík Poněvadž dosavadní jízdy s elektrickým pohonem na místní dráze Praha-Dobříš mezi stanicemi Nusle-Modřany (13.3 km.) skončily vesměs s uspokojivým výsledkem, jak zejména při včerejší jízdě dokázáno, která vzdor silnému větru a sněhu s úplným zdarem provedena byla, bylo usneseno, aby se jízdy tyto ve větší míře, a sice z Nuslí až do Měchenic konaly. S přípravami pro toto rozšíření pokusů bylo hned začato, a jakmile přípravy se ukončí, zahájí se opětně další jízdy. Při jízdě včerejší uvítal ing. Fr. Křižík pp. odborníky železniční k jízdě se dostavivší, načež jízda provedena za účastenství pp. prof. techniky M. Body, radů Ed. Baziky a Rybáře, řiditele železn. oddělení při zem. výboru Fr. Jahody, insp. Posta, kontrolora vozby Gebera, vrchního rev. Havlíčka, insp. Schreitera, vrchního inženýra Hladkýho a od firmy Frant. Křižík: řid. elektrické dráhy Troltsche a Kurfürsta a správce dopravy Fialy. Účastníci si také pochvalovali klidnější jízdu vozu ve srovnání s běžnými vagony (vůz nedrncal).
Zdepa	Pondělí, 28. července 2025 - 07:52:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4064 Registrován: 7-2005	ad Kuřil_p - ano, to je text, který jako dobrozdání zaslalo řsd Praha do Vídně na ministerstvo železnic. Z jejich agendy znám německou verzi textu. Firma Křižík, pokud někdo od nich nebyl také spoluautorem, zprávu / dobrozdání převzala a vytvořila z něj propagační materiál. Ten v českém jazyce znám z písemností Zemského výboru a z písemnosti firmy Křižík uložené v archivu NTM. Zde je i uvedený snímek z Nuslí. A vyšel i v nějaké knize o pražských tramvajích, kde p.Fojtík víc řešil provozovatele před vznikem Elektrických podniků.
Zdepa	Pondělí, 28. července 2025 - 08:07:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4065 Registrován: 7-2005	ad Alf - původní normálie ÖNWB pro vechtry na trati dnes uváděné jako 040 plánek přiložený u žádosti o zřízení zastávky Tample a podepsaný tiskopis z obce, bez kterého by tam od 3.7.1944 nemohly zastavovat vlaky
dědek_hank	Pondělí, 28. července 2025 - 10:15:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5983 Registrován: 7-2017	Jak se zdá, tak ÖNWB byla - aspoň soudě podle plochy strážních domků - jedna z nejšetřivějších drah z gründerských dob našich železnic. O trochu menší strážní domky se stavěly v samých začátcích Ferdinandky a státních drah převzatých STEGem a normálii úplně nejmenšího domku určeného k trvalému bydlení jsem našel ve sbírce dokumentů k místní dráze Kroměříž - Zborovice: 2 místnosti, základová plocha 7x5 m, obytná plocha 23,36 m². Všude jinde byly dráhy ke svým zaměstnancům přece jen štědřejší. Ale ani ty dochované str. domky ÖNWB by jejich původní obyvatelé dnes asi nepoznali - často se rozšiřovaly ještě za císařpána i později za ČSD. A pro srovnání: Novostavby strážních domků ČSD ze 20. let minulého století nabízely obytnou plochu 40,65 m².
Mahel	Pondělí, 28. července 2025 - 13:01:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2868 Registrován: 6-2004	Ad Zdepa 4063: dovolím si lehce nesouhlasit ohledně čísla vozu. Do roku 1906 uběhla od zkoušek dost dlouhá doba a motory mohly být mezitím vyměněny. Z likvidace vozu č. 19 existuje fotografie (Losos a kol.: Atlas tramvají, Nadas Praha 1981, str. 255, Linert-Fojtík-Mahel: ¨Kolejová vozidla pražské městské hromadné dopravy, Dopravní podnik hl.m. Prahy 2005, str. 50), kde má tento vůz podvozek s krátkým rozvorem (1980 mm), zatímco při zkouškách byl použit vůz s prodlouženým rozvorem, jak je vidět na snímku, co dodal Kuřil_p. Jsem přesvědčen, že ze zkoušek na "pacifiku" existuje také čelní záběr, který by měl dát jednoznačnou odpověď (Příspěvek byl editován uživatelem Mahel.)
Zdepa	Pondělí, 28. července 2025 - 21:40:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4067 Registrován: 7-2005	ad mahel - i to je možné, řešil jsem to před léty s kol.Fojtíkem a v důsledku přesných podkladů na ověření je dnes hrozně málo
Zdepa	Pondělí, 28. července 2025 - 21:56:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4068 Registrován: 7-2005	ad d_h - strážní domek na snímku byl rozšířen dvakrát. Nejprve o představek k trati pro samostatnou strážní službu. To souviselo se zaváděním "jiného typu" strážní služby. Už strážní službu v daném domku neřešil jen strážník, který tam bydlel, a případně mu vypomáhala jeho žena, ale v rámci turnusu docházel vystřídač. A toho nebylo nutně potřeba pouštět do domku. V případě ÖNWB a SNDVB jsou tyto přístavby od začátku 90.let 19.století a táhnou se celá 90.léta. K tomu se přidává přístavba zástěn / předsíní či verand. To je záležitost konce 19.století a první roky století nového viz
Mahel	Pondělí, 28. července 2025 - 23:04:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2870 Registrován: 6-2004	Zdepa: Já jsem to právě s Pavlem Fojtíkem řešil taky, ale řešili to jiní už mnohem dřív. Např. v tom Atlasu tramvají z roku 1981 se také uvádí č. 18...
dědek_hank	Pondělí, 28. července 2025 - 23:07:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5984 Registrován: 7-2017	Zdepa 4068: Ano, kkStB to cca ve stejné době řešily novou normálií 101/H s přístavkem odděleným od obytné části stěnou a se samostatným vchodem. A podobné přístavky se přidávaly i ke starším stavbám soukromých společností, takže dnes už se to bez měření těžko rozeznává.