Diskuse » Archiv 2020 » Automobily, lodě a letadla » Youngtimery » Archiv diskuse Youngtimery do 14. 05. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Youngtimery do 14. 05. 2020

dolů
   autor příspěvek
Středa, 06. května 2020 - 16:07:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7529
Registrován: 3-2007
Ja zas Mirousovi rozumiem, niekto má radosť práve z tej originality [happy]

Ideálny stav je pôvodný lak, o stupník nižšie lak v pôvodnom odtieni toho konkrétneho kusu, o ďalší stupník lak v odtieni aký sa v danom čase na tento model/vyhotovenie ponúkal, ďalej lak v ktorom sa tento model vyrábal bez ohľadu na vyhotovenie či modelový rok... no a niekde na konci je dvojfarebná matná perleť [biggrin]

Ktorým smerom kto zamieri je už jeho osobná voľba. Je fakt, že držať sa striktne pôvodnej farby keď medzi tým už bola menená karoséria, je asi zbytočné.
Ja osobne by som si zvolil buď pôvodný lak v akom auto bolo vyrobené (ak by som ho dával do stavu po vyrobení), alebo prvý lak menenej karosérie (ak by som auto dával do stavu pri výmene karosérie, čo je tiež svojím spôsobom dokumentácia doby).
Ak by som ale robil kompletnú generálku a celý život sníval napr. po tmavozelenom, či bordovom polskom fiate (pokiaľ možno v originálnom odtieni), asi by mi to ťažko niekto vyhovoril [happy]
Středa, 06. května 2020 - 17:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2193
Registrován: 10-2007
Jak píše Tomino. Ona radost je věc hodně pomíjivá a důvod k radosti se dost může měnit. Rozhodně rychleji než se dá změnit lak na autě. Zatím nejlepší obrana, kterou proti změně radosti na rozčarování a frustraci máme, je pořádně si to promyslet. Bohužel, i když se to do dnešní doby, která nás přesvědčuje, že emoce jsou lepší než rozum, vůbec nehodí.

Když je to hybrid mezi dvěma modely, tak je to těžké rozhodování, kam se přiklonit. Rozhodně ale není na škodu zvolit jedno z toho a držet se toho ve všem, včetně barvy. Protože radost z toho, že mám “nejakého Fiata” fakt brzy přejde. Pokud se už to auto dělá “pořádně”, dřív nebo později se endorfiny rozplynou a začne hlodat červíček “proč já jsem to tehdy nedotáhl do konce”.

Problém uvádění auta do stavu “po dobové modifikaci” je třeba ten, že i když se důsledně uvede vše do stavu odpovídajícímu určitému modelovému roku, pořád zbývá techničák, kde auto nikdo neomladí. Leda by se pak člověk utěšoval tím, že je tam záznam o výměně kastle. Jenže pozná se z něj, jak auto má správně vypadat? Moc jsem tomu nepomohl, co?
Středa, 06. května 2020 - 19:52:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7895
Registrován: 12-2005
A tak u auta který dávno neni původní bych si to udělal podle sebe. Prostě pokud chci úzký zadní světla tak je tam dam a je mi fuk jestli k tomu mam kliky zapuštěný nebo vypuštěný. Stejně tak bych neřešil barvu jaká se dávala když to bylo nový nebo když to bylo přestavěný. prostě bych si dal barvu která se mi líbí. Akorát bych se držel vzorníku danýho modelu bez ohledu na rok. Prostě líbí se mi jásavá žlutá z posledních měsíců výroby? No tak šup tam s ní. Líbí se mi usedlá šedá co se na ty auta dávala v únoru na přestupnej rok během novoluní když byl merkur v konjunkci s venuší? No tak proč ne.
Vyvaroval bych se asi zelený metalíze z felicie mystery nebo matný černý z Hellcatu.
Co je komu do toho? Majitel to auto má, majitel to všechno platí zo svojho vrecka, nikdo mu na to nedá fenik, tak ať každej drží pysk. I gdyby z toho divnýho žigula udělal VéBééééééé [satan]
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Středa, 06. května 2020 - 22:12:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1830
Registrován: 6-2010
V podstatě souhlasím se všemi názory, co tu padly, ale ten poslední od Martina 100 je mi naprosto, zdůrazňuji naprosto nejbližší. Lépe bych to opravdu nevyjádřil. [happy]
Středa, 06. května 2020 - 23:38:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4713
Registrován: 11-2006
Tak když pominu neviditelné detaily jako je počet listových per či regulátor brzdné síly, tak dle TP je to model 1969. Karoserie je modelový rok 1973/74, s tím, že tedy v aktuálním provedení je to takový mix čtyř modelových roků.

Když porovnám tedy rok dle TP a rok karoserie, na pohled se liší v podstatě jen dveřními klikami ("vypuštěné" x zapuštěné), rok 69 měl ještě chromovou masku, ale jak jsem zjistil v Polsku, i v roce 72 bylo ještě dost aut, které jí z výroby měly, neboť se dávalo, co bylo. Pak se to liší na podvozku (počet listů v pérech např., ale to nikdo nevidí). Takže zadní úzká světla, interiér..to vše sedí pro oba roky. Jen ty dveře a odlišný barevný vzorník. A protože tahle světlá modrá není tak obvyklá a dle Poláků byla hlavně na vývoz a mně se líbí, tak se přikláním spíš k variantě roku 73. Ty modely 69 měly prostě ty barvy strašně nudný, to jsou v podstatě buď varianty bílé, šedé nebo tmavé hnědé. I když jak by řekl asi Risan, je to tak správně, protože to tak kdysi prostě bylo [proud]. No ale největší důvod asi je, že prostě dveře s vystouplými klikami nejsou k sehnání.

Martine, toho žigula si strč víš kam [proud][zadnice]
Čtvrtek, 07. května 2020 - 01:56:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7897
Registrován: 12-2005
No ale tak mohl bys udělat Risanovi radost a polejt to dvoubarevně [biggrin] [satan]
603 jezdí dneska dvoubarevných víc než fabrika kdy vyexpedovalava za první republiky bylo dvoubarevný absolutně všechno co kdo vyrobil [rofl]
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
George
Čtvrtek, 07. května 2020 - 09:07:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1664
Registrován: 5-2002
Mirous:Tak z toho mezitypu co máš, můžeš těžit výhody. Nikdo nikdy Ti nedokáže že to takhle vyrobené nebylo. Mezitypy mají prostě tu výhodu že je na nich možné téměř vše. Co bylo ve skladu to se montovalo něco se třeba i zkoušelo.
Čtvrtek, 07. května 2020 - 10:05:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 348
Registrován: 4-2007
Martin 100: nech bejt, po výměně kastle v 80-tých letech jsme místo modrošedého origo měli krásně červeného se střechou v černém čeřínku a to byla pecka změna [biggrin]
Mirous: ta chromovaná maska se v PL prodává 8-12 tis. podle stavu a třeba lišty na prahy za 4-6 tis....
Čtvrtek, 07. května 2020 - 10:09:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2194
Registrován: 10-2007
Nejde přece o to, co mně udělá nebo neudělá radost. Je mi fakt jedno, co kdo udělá se svým autem. Nevím, proč mají někteří takový problém pochopit, že mi jde o to, abych majitele varoval před jím samým. Za tu dobu, kterou se věnuju veteránismu, jsem už viděl hodně zklamaných, co do toho šli srdcem - a dnes už nemají žádné staré auto. Zaklínadlo “každý si se svým autem za svoje peníze může dělat, co se mu líbí” je smrtící pastí právě proto, že je vcelku pravdivé. Ale to jsem tady mockrát (zbytečně) vysvětloval. Líbí se mi, že Mirous o tom přemýšlí, a to je z mého pohledu dobře. On ví, že se nebudu zlobit, když se nezařídí podle mého názoru, ale pochopil jsem, že ty názory jej zajímají.

Je to z mého pohledu smutný pozůstatek uvažování 90. let, ten buranský přístup “spotřebuji dědictví po předcích pro svoje potěšení, protože teď je to moje a tak můžu”. Modernější přístup, který u nás zatím moc lidí neobjevilo, je “dostalo se mi té cti uchovat dědictví po předcích pro budoucí generace a udělám to tak, aby nad mým počínáním nemuseli jednou kroutit hlavou”. Já jsem to samozřejmě napsal teď hodně pateticky a budu se usmívat nad těmi, co nad tím proto budou moci mávnout rukou, že přece tisící první dobastlený polák není žádné extra kulturní dědictví. Jenže to v tuto chvíli nikdo neví. Je mladý a z pohledu “spotřebuju to já pro svoje vlastní momentální uspokojení” tedy definitivně bezcený, protože s budoucností se nepočítá. Kdybych ale měl být jen článkem v řetězu budoucích majitelů veterána? A tak právě to, že je dobastlený, tu úvahu nedělá jednodušší, ale složitější.
Čtvrtek, 07. května 2020 - 14:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 393
Registrován: 1-2017
Tak převařit dveře by asi šlo, to je jenom mechanika... Ty další díly - mechanismy, kličky, tapecírung - k sehnání jsou?
Mimochodem, na ty dveře jsem koukal a nejsou to tyhle? odkaz
Čtvrtek, 07. května 2020 - 21:50:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 388
Registrován: 10-2014
Tak jestli je to jak u š 1203,tak jsou jiné i západky ve sloupcích,a ty převarit z hlediska pevnosti a možnému zkroucení sloupků není,jen tak.
Čtvrtek, 07. května 2020 - 21:51:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4714
Registrován: 11-2006
Hřib: jo jo, maska je drahá jako prase. To je výhodnější tady sehnat vrak a vzít to z něho. Prahové lišty naštěstí mám, ty jsou stejné až do roku 1974. Ono všeobecně ty díly na "klasiky" jak Poláci nazývají tyto staré typy, jsou sakra drahý. Třeba zadní světla a přední blinkry (nové nebo v top stavu) se prodávají za 6. tisíc pár.

Risan: ano, zajímají mě názory ostatních, protože je to mé první staré auto, zatímco většina z Vás má dalekosáhlejší zkušenosti. Kromě toho, většina zde pravidelně diskutujících jsou rozumní lidé (nebo se tak alespoň tváří [biggrin]). Ve výsledku je to rozhodnutí stejně na mně. A právě stále se ptám sám sebe, jestli se držet té původní originality pro "budoucí" generace, a nebo to brát tak, že to auto dělám primárně pro sebe a na originál ať si zajdou čumilové do muzea. Na druhou stranu, moje žena, postižená historií a roky pracující na historické památce mi na tohle říká, že památkáři se také vždy musí rozhodnout, do které podoby danou památku opravit. Protože značná část těchto památek byla v průběhu věků různě přestavována, dle potřeb tehdejších vlastníků. A i ta výměna karoserie je prostě odkaz doby. Zatímco dnes je taková věc nemyslitelná, dříve se to prostě tak dělalo. To auto mělo nějaký příběh a měl bych ho nechat modelově k té kastli, která na něm nyní je.

Jussi: tapecírung by měl pasovat stejný, kliky vnější jsou jiné, ale sehnat by se v Polsku daly. Problém asi bude v těch mechanismech uvnitř dveří. Zapuštěné kliky to budou mít jinak, ale to zkusím u Poláků zjistit. Jop, jsou to ty na Allegru.
Pátek, 08. května 2020 - 11:58:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7899
Registrován: 12-2005
Risane to bylo jen takový popíchnutí v dobrym.
Rozumim tomu co tu říkáš. Na druhou stranu dělat auto pro nějaký budoucí generace tak jak ho mít úplně nechci mě nedává smysl. Celej život je to auto potom kompromis. A koukat na auto a pokaždý si říkat "tuta barva nebo tuty světla se mi tak nelíbí ale když to tak musí bejt..." To mi přijde na prd.
A jak víš co a tim ty generqce udělaj? Nezájem a nechaj to shnít v kopřivách? Odvezou to šrotu? Ujezdí to v lese při výpravách na dřevo? Budou mít zájem provozovat veterána? Bude legální vlastnit auto?
Prostě teď to dělá radost mě. Až nebudu tak ať s tim dělá každej jak uzná za vhodný.
Kikiny brouk 1302 byl červenej, po nakladný renovaci je zase červenej. Přesto že všude kam oko běžně nevidí na nás skákal původní odstín biege weiß (ušmudlaná bílošedá něco jako trabantí papyrus weiß lehce řízlej taxíkovou protézovou ale hodně zesvětlený). Několikrát jsem jí a jejího tátu zkusil přesvědčovat ať se to nalakuje do původní barvy. Ale jim se líbí ta "červená rallye". To auto by v biege weiß bylo neskutečně sexy. Jenže co s tim když by z toho oni neměli radost. Co z toho když to auto odpovídá modelu 1302 cca rok 71 ale noty tvrdí že to je model 1300 o par let starší. K čemu to směřovat? Sehnat jiný auto odpovídající modelu v tp? Sehnat tp odpovídající skutečnýmu stavu auta? Jakou barvu tomu dát? Tu kterou kastle kdysi měla nebo se držet tp?
Prostě to auto je udělaný tak aby dobře sloužilo a dělalo majitelce radost. Neni to žádná zběsilost, neni to ani originál s původnim vajglem od výstupního technika v popelníčku.....
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Pátek, 08. května 2020 - 14:30:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2195
Registrován: 10-2007
Martine, však v pohodě, já se neurazil. Z toho, co píšeš, bychom mohli odvodit, že jsou různé přístupy k ojetinám. Někdo to vnímá jako svoji vlastní hračku, protože se mu líbí konkrétní retro tvary (broukaři typicky), a tu hračku si tvaruje k obrazu svému bez ohledu na přesahy v čase od bodu své existence ať už dopředu nebo vzad. Prostě jsem tady já a jsem pánem jakési hmoty.

Jiný to zase vnímá jinak, vidí předmět, který tu byl před ním a (nejspíš) bude po něm a sebe jako drobnou epizodu v existenci toho předmětu, kterému pomáhá se vzpírat drtivému tlaku entropie. Za to má odměnu v tom, že může být v jeho blízkosti a užívat jej. Jsou to dva extrémy, většina lidí začíná v tom prvním a k tomu druhému nikdy nedojde (ostatně je to děsivá představa pro dnešního člověka “poručíme větru-dešti”, že je jen epizoda a že i to blbé auto jej v existenci může oběma směry daleko přesahovat).

Ten první typ člověka by se trápil, kdyby jeho auto nemělu tu jeho vysněnou barvu (která se mu iracionálně, ale o to definitivněji “líbí”). Přesně takto ovšem funguje entropie - “organizovaná” barva je nahrazena náhodnou, a pak následují další změny, směřující k propadu do chaosu. Ten druhý typ člověka by se trápil, kdyby jeho auto nemělo tu barvu, která demonstruje největší vzdor entropii - co nejblíže té původní. A každý, kdo něco takového dělal, mi musí dát za pravdu, že dosáhnout co nejpřesněji té původní je mnohem těžší než dosáhnout takové, která se mi prostě iracionálně líbí.

A v tom je vlastně skryta i odpověd Mirousovi na jeho poslední příspěvek. Z pohledu na problematiku péče o stavební památky by se mohlo zdát, že dosáhnout stavu po vyrobení nebo stavu po nějakých úpravách je srovnatelné, co do hodnoty. Jenže není, dosáhnout stavu po vyrobení je hodnotnější. Podvědomě to cítíš. A důkazem může být třeba i ten pohled na veteránismus jako boj proti entropii. Výměnou karoserie totiž entropie narostla. Z původní organizované výroby navlas stejných kusů se postupně stává pestrý chaos. Protože každému z původně stejných kusů se přihodí něco jiného.

Se stavbami je to trochu jiné, nejde zpravidla o sériový průmyslový výrobek, ale o unikát, který reprezentuje jednoznačně sám sebe. Výjimečně i u aut to tak může být, jde-li o vozy vyrobené jako unikáty, u nichž došlo v průběhu jejich života k nějakým změnám, čímž vznikl další unikát. Pak je skutečně velkým dilematem, zda návratem k prapůvodnímu stavu nedojde ke zničení jiné historicky cenné vrstvy. Jenže u anonymního kusu z masové produkce jsou všechny změny během života jen projevem chaosu. Dokumentujeme průmyslový výrobek, ne peripetie nějakého konkrétního kusu. Pokud víme, že výměna karoserie byla typickým rysem pro tyto Fiaty, bude to o něco cennější než když se to přihodilo jen sem-tam některému. O stupeň výš v boji proti entropii než “mně se to tak líbí”. Ale pořád o stupeň níž než původní stav.
Pátek, 08. května 2020 - 14:43:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7903
Registrován: 12-2005
No vidíš. Chápu tvuj pohled ale to bych aplikoval u vozu co není můj nebo je můj ale vystavuju ho v nějaký expozici a dokumentuju tím nějakou dobu. Tam je dobrý aby to bylo co nejvíc jako z fabriky. Aby i neznalec mohl posoudit jak tehdy vypadalo daný auto. Takže ano auto v muzejní expozici by mělo bejt v nějakym korektnim stavu. Tam je šance že bez újmy přetrvá xy generací jako doklad doby.

Pokud mám starý auto pro radost a užívam ho. Pak mi přijde zbytečný držet se striktně nějakých nalajnovaných vzorů.
To auto dneska mam, zejtra mi shoří pro technickou závadu nebo mi ho zdemoluje nějakej vocas co neumí dát přednost. A nebo mi vydrží celej život a děti to jednou zdědí s tim že v tom táta nechal kus svý duše a to auto je to jediný tátovo. Neni stejný jako 10 dalších. Je takový jak se tátovi líbilo jak ho měl rád.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
-OndraS
Pátek, 08. května 2020 - 16:44:50  
Neregistrovaný host
Já to řeším dvouma autama stejného modelu [proud]. Jedno je porůznu vyvařený, má zadní okno z jinýho modelu, několik neoriginálních byť nerušivých dílů, vyměněnej motor byť za stejný typ, několikrát lehce bouraný atd. Druhý je jak z fabriky. Ovšem, srdcovka je spíš to první.
Pátek, 08. května 2020 - 18:42:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1832
Registrován: 6-2010
Risan: Doporučoval bych prostudovat ekonomické termíny jako Nákladová teorie hodnoty (již více než 100 let vyvrácený koncept, přesto s ním i dnes mnozí socialisté koketují) a Subjektivní teorie hodnoty.

Jinak vůbec nijak Tvůj názor nerozporuju, dokonce s ním i částečně souhlasím, hlavně s tím, že různí lidé mají různé náhledy na věc, ale už se neztotožňuju s tím, že by jeden z těch náhledů měl být "obecně lepší" a nějak o tom přesvědčovat ty lidi. Respektive proti přesvědčování nic nemám, pokud to zůstane v rovině dobrovolnosti a ne donucení.
Sobota, 09. května 2020 - 09:16:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2196
Registrován: 10-2007
Venca21: řekněme, že si ty modely z financí znovu prostuduju, ale stejně mi budeš muset vysvětlit, jak to s tím souvisí. Nemohu souvislost najít.

Argumenty, proč by měl být jeden z náhledů obecně lepší jsem tady přednesl. Můžeme přidat další, třeba z těch Tvých oblíbených financí, ale rád bych četl nějaké argumenty pro ten druhý náhled. Tedy jiné, než že to uspokojí jednotlivce = rozhodnutí z té části jeho mozku, kteoru máme zděděnou po plazech, mu zajistí dopaminovou odměnu. Uspokojení jednotlivce nalakováním veterána podle toho, jak se jemu zrovna líbí, je v podstatě efekt na úrovni radosti z koupeného čínského spotřebního zboží. Stavíš se tady jako odpůrce člověka zotročujících ideologií a přitom zde prosazuješ tu dnešní, že totiž momentální rozmar jednotlivce má stejnou cenu jako promyšlené rozhodnutí roky kultivovaného, vzdělávaného a vkus pěstujícího mozku (v tomto případě například Mirousova), snažící zachytit širší souvislosti u věci, která širší souvislosti opravdu má.
Sobota, 09. května 2020 - 17:12:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1833
Registrován: 6-2010
Risan: řekněme, že si ty modely z financí znovu prostuduju, ale stejně mi budeš muset vysvětlit, jak to s tím souvisí. Nemohu souvislost najít.
Právě že to hodně souvisí.

Argumenty, proč by měl být jeden z náhledů obecně lepší jsem tady přednes
Ne, to není vysvětlení proč by měl být OBECNĚ lepší, ale Z TVÉHO POHLEDU lepší.

ale rád bych četl nějaké argumenty pro ten druhý náhled. Tedy jiné, než že to uspokojí jednotlivce = rozhodnutí z té části jeho mozku, kteoru máme zděděnou po plazech, mu zajistí dopaminovou odměnu.
Ale vtip je v tom, že žádný jiný argument není. Stejně jako Ty máš svůj argument, tak tito lidé mají tenhle svůj argument a stejně jako pro Tebe je lepší a silnější Tvůj argument, pro ně je lepší a silnější jejich argument. A to právě vysvětluje ta subjektivní teorie hodnoty. Že prostě neexistuje žádný obecně lepší posuzování hodnoty, ale že je to VŽDY subjektivní.

Takhle teoreticky se to vysvětluje dost těžko, ale v praxi takhle jedná každý pořád a stále. Je důležité si uvědomit, že ten pojem "hodnota" nezahrnuje pouze nějakou finanční, nebo jak se často říká "historickou" hodnotu, v té hodnotě je obsaženo naprosto vše - od finančních nákladů, přes emoce, pocity, duševní uspokojení apod. Ve výsledku to znamená, že jedna a ta samá věc má nějakou hodnotu pro Frantu a úplně, někdy i diametrálně jinou hodnotu pro Pepu. Typicky třeba jediná dochovaná fotografie Frantovo pradědečka bude mít zcela jistě jinou hodnotu pro Frantu, než pro Pepu (předpokládám, že Franta a Pepa nejsou příbuzní). Pro Frantu bude mít obrovskou cenu a pro Pepu to bude jen kousek papíru s podobiznou nějakého neznámého chlapa. A teď mi zkus říct, jako má ta fotografie hodnotu obecně? A čí pohled na hodnotu té fotografie je lepší - Frantův, nebo Pepův? Já prostě jen tvrdím, že žádný pohled není ani lepší, ani horší, je jen jiný. A pro oba naprosto logický a z jejich pohledu správný, ačkoli když to sleduji jako nezávislý pozorovatel, tak jejich pohledy jsou naprosto odlišné a často i protichůdné.

A s těmi veterány je to úplně stejné, jako s fotografií. Pokud se ta jediná dochovaná fotografie Frantovo pradědečka ztratí, nebo zničí, vznikne tím pro Frantu nevratná, nevyčíslitelná škoda, ale pro Pepu (a pro většinu ostatních lidí) se vlastně nestalo vůbec nic. A já nejsem a ani nemohu být schopen to nějakým způsobem zobecnit a určit, jaká vznikla OBECNĚ škoda. To prostě nedává smysl. A tohle neplatí jen pro nějaké fotografie, to platí prakticky pro všechno. Pro stará auta, pro obrazy, pro památky, pro běžné spotřební zboží. Kdyby teď někdo zničil obraz Mona Lisy, tak by to byla ohromná škoda pro všechny historiky umění, fanoušky malířství, historiky obecně atd. Ale třeba mě osobně by to bylo úplně jedno. Mě je naprosto šumák, jestli nějaké Mona Lisa někde visí v galerii, nebo u někoho doma, nebo jestli s ní někdo zatopí. Mě je to fakt jedno. A pravděpodobně nebudu sám. Jistě - těch, kterým to jedno není bude asi hodně, možná opravdu hodně, třeba 90 % ze všech lidí (i když nevím, jestli by tohle řešili třeba křováci v Africe), ale vtip je v tom, že PRÁVĚ PROTO, že těch lidí je hodně, tak je také hodně pravděpodobné, že nedopustí, aby se Mona Lisa zničila. Kdybych se já teoreticky rozhodl, že jen tak pro svoji radost zničím obraz Mona Lisy, a tím myslím jako "legálně", ne, že se tajně vloupám do galerie, ale tak, že si ji koupím a pak zničím, tak to nemohu udělat z toho důvodu, že bych musel vynaložit obrovskou sumu peněz, které ani nemám. Kdyby ten obraz stál třeba 1000,- Kč, tak bych si ho mohl normálně koupit a zničit. Jenže to nedává smysl, protože by to mohl udělat prakticky kdokoli a právě proto má ten obraz takovou vysokou hodnotu, že se prakticky koupit nedá. Ale ta hodnota nespadla z Marsu, ani z Měsíce, tu mu dávají právě ti lidé, kterým záleží na tom, aby nebyl zničen, poškozen apod.

Pokud by tedy to každé staré auto hodné veterána mělo přisuzováno od lidí smýšlejících stejně, jako Ty, takovou hodnotu, která by zabraňovala přesně tomu, co Ty chápeš jako ničení, či poškozování toho historického artefaktu, pak by se taková auta jen velmi, velmi těžko dostávala k lidem, kteří by to mohly dělat. To, že ta auta jsou relativné levná a dostupná a běžní lidé je mohou libovolně "prznit" jen dokazuje, že nemají takovou hodnotu, jako má třeba ta Mona Lisa. A to pomíjím fakt, že praštěný odstín laku není nic devastujícího a nenávratného, protože uvést auto (nejen lak, ale celkově) do původního stavu lze téměř vždy. Záleží jen na tom, kdo a jestli vůbec je ochoten do toho investovat a kolik.
Sobota, 09. května 2020 - 19:01:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7904
Registrován: 12-2005
Venco přesně. Já bych Monu Lisu v tý úvaze vyměnil třeba za Ferarri 250 GTO.
To je něco jako ten obraz. Prostě nejspíš na celym světě známá ikona a podle toho má cenu. A Jak píšeš. Kdo na to auto má na koupí ho tak ho klidně může přelakovat na růžovo, nasadit obrovský litý kola, diodový světla a předělat vnitřek na multimediální inferno. Nohl by ale nikdo to neudělá.
Ty auta se děklaly 2 roky, bylo jich 39 a dochovalo se jich jen pár. Ty auta jsou tak drahý že když to ukazovali v Top gearu tak se s tim ani na uzavřený trati nesměli svézt. Jednoduše proto, že ani pořad s tak neskutečnym rozpočtem jakej mu BBC dopřává neměl na zaplacení pojistky pro jízdu s tim autem. Takže auto bylo pojištěný jen jako statickej exponát kterej ukázali zvenku, zevnitř ale ukázka jízdy nebyla....
Z tutěch důvodů to auto nikdo nepřelakuje do odstínu kterej by neodpovídal stavu s zafriky.
Naopak u běžných hnojáků který my si tady veteráníme nějaký polemiky nad provedenim laku nebo i kastle nemá žádnej smysl. Ty auta nemaj ani hodnotu pojištění na jeden den toho GTO.
Tak o čem se tu vlastně bavíme?
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Sobota, 09. května 2020 - 20:27:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1834
Registrován: 6-2010
Když už se tu motáme kolem té Mona Lisy, tak mě ještě napadla taková myšlenka. Je asi velký rozdíl, v čem je ta obrovská historická hodnota nějakého obrazu a historická hodnota nějakého auta. Konkrétně u Mona Lisy tu takřka nevyčíslitelnou hodnotu určuje osoba autora. Pokud by byl zničen, už ho nelze nijak nahradit, nebot Leonardo da Vinci už nežije a tudíž ho znovu nenamaluje. Jenže u starého auta je ta hodnota v něčem jiném, než v osobě (osobách), které ho vyrobily. Když mám dvě stejné auta stejné značky, vyrobené ve stejné době ve stejné továrně, je asi lhostejné, že při výrobě jednoho byli zrovna na směně Franta s Pepou a u druhého Jarda s Lojzou. To vůbec nijak neovlivní historickou hodnotu toho auta. Ale u obrazu, nebo jiného uměleckého díla je vlastně rozhodující, zda ho vytvořil Leonardo da Vinci, nebo Franta Jouda z Kotěhůlek. I kdyby ty díla byla podobná k nerozeznání, už jen ten fakt, kdo je autorem má značný vliv na hodnotu díla.

Jenže obraz, socha, hudební skladba apod. je už od samého začátku tvořené jako umělecké dílo. Jeho účel se v průběhu času prakticky nemění. Naopak auto je až na marginální výjimky vyrobené za jiným účelem, než je muzejní exponát. Proto se v průběhu času značně opotřebovává, různě opravuje, modernizuje, bastlí a drtivá většina na konci životnosti skončí v kovošrotu. Jen nepatrný zlomek se dostane do rukou veteránistů, ať už těch "lepších", nebo těch "pseudo". To podstatné ovšem je, že obě tyto skupiny vlastní něco, co nebylo původně určeno k účelu, pro který ho mají nyní. To znamená, že pokud chtějí vrátit stav a vzhled vozu do podoby jako měl v době výroby, pak nutně musí provést na autě nenávratné zásahy. Třeba nahradit některé prvky zcela novými, byť dobovými, ale nově vyrobenými, nebo i staršími, ale pořád už to nebudou ty konkrétní z výroby. A velké dilema může být právě u toho laku - musíme si uvědomit, že nikdy ten lak nebude úplně původní. Buď můžeme ponechat původní lak, pokud ho vůz má a nebyl nikdy přelakován, nebo opravovány jednotlivé části, ale je zcela nepravděpodobné, že by se ten lak po desetiletí běžného provozu vůbec neopotřeboval a nezměnil. Takže přesto, že je původní, neodpovídá prostě stavu z výroby. A nebo můžeme auto restaurovat a nalakovat do přesného laku, jako měl z výroby, ale pak sice vzhledově to může odpovídat, ale opět se nejsná o původní lak.

Takže pokud bychom chtěli, aby veterán vypadal přesně jako ve stavu, kdy opustil továrnu a aby zároveň vše na něm bylo původní, musel by se již vyrobit za tímto účelem. Možná to tak i automobilky dělají, že vyrobí pár kousků přímo pro muzejní účely, to nevím. Ale otázka zní, jestli by takto vyrobená auta měla skutčně tu "historickou" hodnotu, tak jak ji tady vnímáme my. Já si spíš myslím, že ta historická hodnota každého veterána, nebo youngtimera je je právě především v tom, že to auto mělo nějaký osud, příběh, majitele. Když tím Fiatem už jezdil můj děda na chalupu, pak táta do práce a nyní já jen tak pro radost a rozhodnu se, že ho nějak uchovám, zrenovuju, třeba i za cenu toho, že ho natřu na fialovo a nalepím na něj kytičky, pořád je to více "sexy" příběh, než když někde v muzeu koukám na auto, které je sice přesně ve stavu, v jakém vyjelo z fabriky, ale nikdy nikam normálně nejelo, nikdo ho nikdy nebral jako člena rodiny a stojí tam jen proto, že ho tenkrát vyrobili jen proto, aby tam stálo a lidi na něj mohli čumět.
transit01
Sobota, 09. května 2020 - 20:45:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2782
Registrován: 9-2012
jako stodvacítky už teď fotím jenom ty ve stádiu rozkladu, nebo naopak fakt pěkný, ale tohle mě do očí fakt praštilo

vysokej jalovec, vysokej jako já, ve stovce sedím já, a cejtím se jako pán
Sobota, 09. května 2020 - 20:50:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4829
Registrován: 4-2003
Venco21, díky za další možnost nahlédnout do smýšlení anarchokapitalisty. Jen mě to víc utvrdilo v přesvědčení, že se filozofie ankapu zakládá na salonních řečech bez znalostí reality.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Sobota, 09. května 2020 - 22:30:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 215
Registrován: 2-2013
No jo, Martine, ale když to budeme brát takhle, tak se čím dál tím víc aut bude směřovat do té kategorie Ferrari 250 GTO. Stačí se podívat na mýho oblibenýho Rapida. To je takovej lakmusovej papírek automobilové blbosti národa. Původně to bylo auto, který se získávalo přes známosti, s úplatkama, ve snaze přijít v motoristické mizérii konce 80. let aspoň k něčemu lepšímu, potom si prošlo érou prasení po poli, popřípadě chronicky kýčovitýho tuzení a dneska je v originálním stavu akorát nepříliš suchým snem všech překupníků, jejichž jediným pozemským posláním je udělat z kapitalismu sprostý slovo. A taky to bylo jenom proto, že to byl hnoják, kterej neměl žádnou hodnotu. A bum, dneska je to pro určitou skupinu lidí akorát předmět diskusí v anarchistických kroužcích (Cimrmanologové pochopí). Není lepší tomu předcházet?

(Příspěvek byl editován uživatelem cendix.)
Sobota, 09. května 2020 - 23:31:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1835
Registrován: 6-2010
Doktor: Za mým prvním příspěvkem si stojím. Ten vychází z rakouské ekonomické školy, ze které vychází i anarchokapitalismus, když už jsi ten termín tedy zmínil. Ale v tomhle případě je úplně lhostejné co jsem zač, jestli jsem anarchokapitalista, komunista, zelenej magor, nebo nácek. Ten princip, který jsem popsal v těch příkladech s fotografií pradědečka a s obrazem Mona Lisy platí pro všechny lidi. Pokud si myslíš že ne, tak mi napiš jasně a konkrétně pro koho to platí a pro koho to neplatí a proč. Napsat, že nesouhlasíš a že jsou to jen salónní řeči není pádný argument.

Ten druhý příspěvek, ale to jsem tam psal hned v úvodu, že je to jen taková myšlenka, která mě zrovna napadla, jsou jak říkáš "salónní řeči", tady s Tebou souhlasím. Možná i bez znalosti reality - a zase to tam jasně píšu, že nevím, jestli to tak automobilky dělají a nevím, jestli pokud by to dělali, bude mít takový vůz stejnou, menší, nebo větší historickou hodnotu. Já sám veteránista nejsem, mám jiné zájmy a do tohodle moc nevidím, a ten druhý příspěvek byly spíš takové mé filozofické domněnky jak to vnímám já. Na tom nestojí žádná teorie, ani žádný anarchokapitalismus, tak v tom, prosím, nehledej něco, co tam není.
Neděle, 10. května 2020 - 05:34:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7907
Registrován: 12-2005
Ehm Cendix.... Jestli chceš srovnávat 250GTO s Rapidem tak nemá cenu se bavit.GTO nikdy nebylo levný, nikdy nebylo dostupný obyčejným smrtelníkům. Rapid i teď stojí pár desítek tisíc. Ten kdo má 250 GTO si z fleku může dovolit zkoupit téměř všechny dochovaný rapidy světa a prohnat je vysokou pecí. Pak těch pár kousků zbylých v muzeích vystřelí s cenou o trochu vejš. Ale furt to budou szejný hnoje který bude znát jen málo lidí.
Tu 250 GTO keyž ukážeš kdekoli na světě bez vysvětlivky beze znaků tak většina lidí pozná model nebo aspoň výrobce. Když to uděláš s rapidem moc lidí vědět nebude. Beru to celosvětově. Australan nebo Urugvajec pozná spíš koníka než slepici.
Z rapida nebo erka taky v naší malý zemičce udělali krpálci zlatý tele ale zbytek světa o to auto valnej zájem nemá. Bylo jich dost, bylo to špatně udělaný a bejt tu volnej trh tak si to ani u nás moc neškrtlo.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Neděle, 10. května 2020 - 09:06:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 216
Registrován: 2-2013
Chraň Bůh, že bych to chtěl srovnávat. Spíš jsem toho Rapida schválně nadsadil. Co tím chci říct je to, že kdyby nikdo nepřemýšlel o tom jak má auto vypadat, nastříkal to na růžovo a narval tam o několik palců větší kola, tak za chvilku budem znát původní stav jenom z obrázků. A je jedno, jestli je to Golf GTI nebo Oltcit.

Ještě jsem si vzpomněl na jednu věc. Když jsem předloni sháněl garáž, měl jsem nabídku od jednoho pána, kterej měl shodou okolností poláka po dědovi. Starý dvoupísmenný značky, snad rok 1972, původně taková ta krásně šedá barva, zachovalej, děda mu ho nechal. Jenže okolo roku 2000, když to bylo v podstatě bezcenný auto, ho chytil rapl. Snížil tomu podvozek, přestříkal na zelenou metlu, dal tam široký kola atd. No prostě tuning jako prase. Před těma dvěma lety už říkal, že by ho nejradši dal zpátky do původního stavu jak byl.
Neděle, 10. května 2020 - 11:30:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2197
Registrován: 10-2007
Venca21: OK, když to chceš takto, řeknu Ti, kde má ta teorie subjektivní hodnoty pro předmět naší debaty slabinu. Nezahrnuje faktor času. Že totiž ta subjektivní hodnota se může proměňovat, například jak člověk získává nové informace, uvažuje nad nimi a konfrontuje si je v hlavě je mezi sebou. Pro účely ekonomie to nevadí, protože smlouva se uzavře v určitém okamžiku a pak už je to jedno. Jenže naše debata byla o tom, že se člověk rozhoduje, jakým způsobem zrenovuje veterána, aby ho těšil ne ted, ale i později, až bude o všem přemýšlet, bude konfrontován s dalšími přístupy. Bagatelizovat to tím, že to pak snadno předělá, je to, co Doktor trefně označil za salonní řeči bez vazby na realitu. Ono to v realitě tak snadné není a navíc to často končí frustrací původně hrdého a sebevědomého autora nového originálního a úžasně svébytného díla ze starého auta. Já se v tom veteránismu pohybuju a tak vím, že to tak je. Proto jsem varoval Mirouse před příspěvky typu “udělej to, jak se Ti to líbí” (protože to nebere ohled na vývoj v čase a nese velké riziko rozhodnutí, kterého později mohu litovat) a podporoval jej v jeho úvahách. Je mnohem lepší jít do renovace s vyzrálým názorem než s momentálním produktem emocí. Není to srovnatelné, jak tvrdíš.

Proto považuji tu “subjektivní teorii” narychlo napasovanou na problematiku veteránismu za objektivně horší, i když budeš prohlašovat, že ekonomové ji považují za stejně dobrou. Ona je výborná pro dnešní trh, protože impulsivní rozhodnutí na základě emocí se dají snadno manipulovat promyšlenými kampaněmi. Ale spotřebitel, který se rozhoduje subjektivně, není vůbec svobodný. Je ve skutečnosti snadnou obětí těch, kteří stojí na druhé straně smlouvy. Ti přemýšlí, až se jim z hlav kouří, jsou racionální až běda a proto budou mít v ruce vždycky delší konec provazu.
Neděle, 10. května 2020 - 19:14:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 621
Registrován: 5-2013
Venca21:
" Já si spíš myslím, že ta historická hodnota každého veterána, nebo youngtimera je je právě především v tom, že to auto mělo nějaký osud, příběh, majitele. Když tím Fiatem už jezdil můj děda na chalupu, pak táta do práce a nyní já jen tak pro radost a rozhodnu se, že ho nějak uchovám, zrenovuju, třeba i za cenu toho, že ho natřu na fialovo a nalepím na něj kytičky, pořád je to více "sexy" příběh, než když někde"
...[crazy]

"Sexy"příběh, který přispívá k historické hodnotě si dovedu představit třeba u veterána co se vylodil v Normandii, Lopraisovy Tatry z Dakaru či kočár v kterém vodstřelili JFK....
Příběh vozidla nějaké rodinky z Kotěhůlek, co si v něm po tři generace vyvážela zadnice hned tak někoho nedojme, notabene, když nástupce další generace svými neuváženými zásahy to auto dojebe. Stejně tak nepřispěje k tomu, aby zástupce z davu "odborné" veřejnosti, po srazech se potulující, nad vozem uznale pokýval hlavou, nebo v případě prodeje se kvůli tomu zájemce o to více plácnul přes kapsu.
Neděle, 10. května 2020 - 20:27:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1836
Registrován: 6-2010
Sey: Uděluji Ti titul "mistr vytržení věty z kontextu". Já jsem porovnával A s B a Ty porovnáváš B s C.

Polopatě:

A = výroba automobilu s účelem - muzejní exponát (nikdy normálně nejezdilo, nebylo běžně používané, od momentu vyjetí z fabriky stojí někde v muzeu)

B = výroba automobilu k naprosto běžným účelům (cesty do práce, na chalupu, ne dovolenou, na nákupy, na ryby,..., shodou náhod neskončilo ve šrotu, ale u nějakého nadšence

C = výroba automobilu pro Karla Lopraise na Dakar, limuzína pro Kenedyho, Škoda 120 V. Klause, Golf V. Havla...

Já jsem vůbec neporovnával s nějakým C. Je jasné, že historická hodnota bude pro většinu u C nejvyšší. Mě spíš zajímalo, jak by to bylo v případě A, pokud tedy vůbec nějaká varianta A existuje. Zajímal by mě názor ostatních, co si o to myslí a jestli je PODLE JEJICH SUBJEKTIVNÍHO NÁZORU historicky hodnotnější varianta A, nebo B.
Neděle, 10. května 2020 - 20:41:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7909
Registrován: 12-2005
A se vyskytujou zcela běžně. Automobilky běžně dávají rovnou z pásu do firemního muzea třeba úplně první, poslední nebo třeba miliontý auto co vyrobí. S tim se povětšinou nejezdí a buď to čeká v depozitáři na svou chvíli kdy ho vystaví nebo je rovnou vystavený a někdo to pak oprašuje.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Neděle, 10. května 2020 - 22:31:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 622
Registrován: 5-2013
Venca 21, jakékoliv škatulkování na A,B či C je k jádru téma této diskuse stejně nesmyslné, jako veškerá polemika co pro koho má či nemá historickou nebo jinou hodnotu. Chce-li někdo zrenovovat, provozovat a svého veterána veřejně mezi veteránisty presentovat, měl by si tu svou káru dát do stavu dle pravidel v této komunitě zavedených, půjde-li cestou ústupků a kompromisů, vždy se najde šťoura co mu to pohaní a veškerá radost tím odteče do hajzlu. Nebo se má na status "veterán" vykašlat, jít snadnější cestou, přestože ví, že jej to jednou může mrzet? Toho si je Mirous vědom a tak zde hledá jakési rozhřešení, které mu svými přednáškami stejně neposkytneš, nebo snad jó? Auto má až na kost odstrojené a tak proč jej nějakým relativizováním "hodnot" ještě více rozviklat v otázce trnitosti cesty jeho renovace? Za mne "Polák" v provozním stavu s kutilskými zásahy není ještě nijak zajímavá kára, takže renovace do stavu z fabriky tomu jedině prospěje
Pajzák
Pondělí, 11. května 2020 - 15:49:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3772
Registrován: 6-2015
Dovolím si jednu úvahu "zvenčí."

Souhlasím s tím, že po čase může nastat nějaké prozření a přijít vztek na sebe sama, že to neudělal jinak. Ale nemůže dojít v tom mezidobí mezi renovací a (případným) prozřením k ještě jednomu stadiu (zaměřím se v něm jen na barvu, která se tu dost řeší)?
A sice, že mám sen mít ostře zeleného žigula, protože takového měl pan X a mně se tehdy strašně líbil (žigul, ne pan X). Koupím si orezlinu ze stodoly "za pár šušňů," vrazím do toho pár desítek tisíc na opravě podvozku, motoru a kastle a vezu ho na lakování. Tam bude echt veteránista, který mni vysvětlí, že ostře zelená se na žiguly nedávala, že by to byl strašný bastl, ať to nechám udělat v barvě slonové kosti, ta tam patří a bude to super "jako z fabriky." Ale na zelenou ať zapomenu, jednou bych totiž strašně litoval. Nechám si to projít hlavou, uvědomím si, že jiného lakýrníka neznám nebo asi neseženu, tak abych měl aspoň žigula, tak mu na to kývnu, nakonec on je veteránista, tak tomu asi rozumí víc jak já, který chci mít auto jen tak pro radost na letní vyjížďky. Konečný produkt se mi sice nelíbí tolik, jak by se mi líbil v mé vysněné zelené, ale řeknu si, že tedy počkám na to prozření, že nakonec budu spokojený. Jenže po pár letech se mi ten šedivý krám líbí čím dál míň, až mě přestane těšit úplně, jezdím s ním stále méně, až ho jednou odstavím a nechci ho už ani vidět, nemám k němu žádný vztah. Takže ho v lepším případě střelím někomu, kdo jeho kvality ocení (1), anebo ho nechám zchátrat na zahradě (2), popř. ho prodám prvnímu zájemci, který s ním pak bude krosit po louce (3). Nebylo by bývalo pro vůz (v případě 2 nebo 3) i mě lepší (ve všech třech případech), aby mě lakýrník poslechl a udělal to podle mě?
Pondělí, 11. května 2020 - 16:48:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7911
Registrován: 12-2005
Pajzáku přesně si vystihnul co jsem se tu snažil naznačit.
Někomu dělá radost používat jen a pouze originální věci včetně extrémů jako jsou šrouby adekvántní modelu a době výroby.
Znam člověka co má ten přístup. Přijel z nějaký vyhlášený burzy daleko v říši a přivezl si hrst špinavých orezlých šroubků a matiček ketrý vyhrabal po dnech beden s drobnýma dílama co tam měli prodejci vystavený. Byly to totiž dobově korektní pevnostní šrouby snad Kamax nebo tak něco. Přesně ty co se na jeho autě používaly tehdy. Jemu to dělá radost že i kravinu jako šrouby má dobově korektní a baví ho je očišťovat, opravovat jim závity a použít je na autě. Z popelníku vysypal i vajgly (auto přes 30 let stálo) a uschovat je v pytlíku a po dokončení renovace je do popelníku vrátil.
Extrémista. Ale tak dělá mu to tak radost proč ne.

Na druhou stranu pokud mam udělat auto a nakonec mu dát lak jakej se mi totálně nelíbí jen aby pár dědků na srazu pokejvalo uznale hlavou? Ne díky.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Pajzák
Pondělí, 11. května 2020 - 17:10:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3773
Registrován: 6-2015
Inspirací pro tu myšlenku taky byl tvůj příspěvek ohledně červeného brouka.
Pondělí, 11. května 2020 - 18:34:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7912
Registrován: 12-2005
Tak já bych ho do tý původní nalakoval protože se mi tak líbí a tu červenou na tom moc nemusim ale muj neni.
Na druhou stranu kdybych ho měl já a byl origo třeba stříbrnej tak bych ho nalakoval do jiný barvy protože stříbrný auta nemam rád.... [andel]
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Pajzák
Pondělí, 11. května 2020 - 18:40:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3774
Registrován: 6-2015
No, to nejsi sám. Sice mám doma dvě, ale zrovna tuto barvu jsem cíleně fakt nehledal.[lame]
Pondělí, 11. května 2020 - 20:04:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2198
Registrován: 10-2007
Zatímco o příběhu chlápka, co se rozhoduje emotivně a čeká, že ho samo od sebe osvítí a bez vlastního přičinění bude Božím zásahem kultivován (a nedočká se), jak jej barvitě vylíčil Pajzák, jsem v životě neslyšel, opačných případů jsem pár viděl. Ale ono to není poprvé, co Pajzák proti mému odargumentovanému a vysvětlenému názoru postaví vyfabulovanou blbost, protože přece názor jako názor. Pajzáku, opět gratuluji.
Pajzák
Pondělí, 11. května 2020 - 20:29:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3775
Registrován: 6-2015
Čekal jsem, že mě nepochopíš. Zřejmě proto, že se pohybuješ mezi veteránisty, co smýšlejí obdobně. Od začátku vidím, že nevěříš, že existují lidé, co staré auto nemají jako exponát, ale jako hračku pro radost. Já v ně totiž věřím, proto jsem nadhodil jinou možnost. Ale přesvědčovat tě nebudu.
Mauricio
Pondělí, 11. května 2020 - 20:46:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9465
Registrován: 4-2005
jsem v životě neslyšel
Vskutku. A i přes to mám pocit, že minimálně tři ks lidí se najdou jen zde a to v příspěvcích posledního týdne. A nemyslím, že to je jen proto, aby ti záměrně oponovali.
Úterý, 12. května 2020 - 09:16:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2199
Registrován: 10-2007
Já zde nevidím lidi, kteří se nechali přesvědčit na špinavě bílou a pak nezvládli vlastnít bílé auto, protože radost jim zajistí jedině zářivě zelená. Jsou zde jen lidi, kteří jsou ochotni uvěřit, že by Mirous neměl u renovace přemýšlet a svoje touhy konfrontovat s (minulou) realitou. Nevidím zde obecně nikoho, kdo by se nechal přesvědčit na původní stav a pak toho litoval, že nemá bastl. Jistě je to možné, ale velmi nepravděpodobné. Stejně tak je velmi hypotetická úvaha, že člověk, pohybující se v komunitě majitelů starých aut se nepotkává s lidmi, kteří vlastní staré auto pro radost. Vidím zde pár lidí, kteří si jedou svoje (nazval jsem to guerillový veteránismus a nemyslím to nijak pejorativně). Ti se ovšem nenechají ovlivnit řečmi přemoudřelých hejsků, jako jsem já, takže výše fabulovaná frustrace z originality u nich nehrozí.

Je zbytečné zde zdůrazňovat hranici mezi “zapšklými dědky, co si myslí, že mají patent na rozum” a “normálními lidmi, kteří mají auto pro radost”, takže kolem něj asi hlavně křepčí jak opravdoví chlapi v reklamě na pivo. Nejenom já, ale dokonce několik lidí se zde pokoušelo vysvětlit, že až na pár samorostů i ten normální člověk obvykle prochází nějakým vývojem a že si začne postupně uvědomovat souvislosti, které u běžného spotřebního předmětu “pro radost” neexistují.

Jak vznikla celá tato debata? Mirous nad věcí přemýšlí, uvědomuje si souvislosti, má strach z pravého opaku toho, co zde popisuje Pajzák. A dostane rady “udělej to, jak se Ti momentáně líbí”. Před takovými radami varuji na základě zkušeností s lidmi, kterým se to nevyplatilo, “prozřeli” (sic) a pak se radost změnila ve zklamání. Je mi jasné, že někdo může říct - však jej otrávili sami veteránisti. Kdyby mlčeli, případně mu chválili jeho výtrysk tvůrčího ducha, nic by se nestalo. Jenže tak to není. On sám musel připustit, že na tom, co říkají, něco je, jinak by se jej to nemohlo dotknout. Nepodsouvejte mi, že chci lidem sahat na jejich majetky a dělat jim z jejich “aut pro radost” muzejní exponáty ve prospěch lidstva. Jestli je někdo fakt přesvědčen, že ví, co dělá, když si auto natře na fialovo a nalepí na něj kytičky (sic), já mu rozhodně bránit nebudu. Jen si myslím, že “vědět, co dělám” neznamená “mně se to tak prostě líbí”. Vysvětlil jsem proč, tak se nebudu opakovat.
Pajzák
Úterý, 12. května 2020 - 10:13:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3780
Registrován: 6-2015
Já rozhodně žádnou hranici mezi dědky a normálními nekladu. Jen jsem hodil potenciální neveteránistický pohled na vlastnictví starého auta, u kterého chápu, že je v rozporu s tvým přístupem k problematice, nicméně bych jej nevylučoval. A už vůbec jsem nechtěl zviklávat Mirouse, jehož auto naživo asi nikdy neuvidím a do hlavy mu nevidím, tak nevím, co bych z toho měl.
Smrq
Úterý, 12. května 2020 - 14:46:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 100
Registrován: 5-2011
Podle mého je asi nejlepší varianta vrátit veterána do původního stavu.
Ale v případě Mirousova Fiatu to podle mého nejde. Auto má papíry z roku 1969 - fajn. Pak někdo vyměnil kastli, počítám že použil kastli vyrobenou v roce 1974 (možná to lehce pletu). Nevím jestli se jednalo o papírové přihlášení ojetého auta na jiné papíry, nebo někdo dal novou kastli s fabriky. Ale je to jedno. Podle mého výměnou kastle skončil život Fiata 69 a začal se psát život skládačky ala 1974. Podle mého by se měl snažit přiblížit stavu 74 podle roku výroby kastle. Barvu bych volil podle toho co se dávalo v době výroby kaste.
Co zůstalo původní – motor, nebo je taky vyměněný?
Smrq
Úterý, 12. května 2020 - 15:17:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101
Registrován: 5-2011
Jinak doma mám několik starých aut a každé má nějaký ten historický problém:

Škoda 1000MB, rv.1968; v průběhu času přestavba na jinou Š1000MB, naštěstí také model 68. Původní barva nějaká špinavá bílá (původní i vyměněné kastle), ale protože to bylo auto mé ženy a ta chtěla modrou 1000vku, tak jí někdy kolem roku 2000 tchán nastříkal na divnou modrou. Během těch 20 let se z toho ta modrá syntetika částečně umyla, bylo by potřeba s tím něco udělat, ale co??? Žena na modré trvá. Takže se snažíme vybrat nějakou modrou, která se na 1000vku dávala, bohužel v modelovém roku 68 není z čeho vybírat, takže vybereme nějakou jinou modrou z jiného roku. Dalším drobným problémem je, že s barvou auta souvisela i barva interiéru, k modré by měl patřit žlutý a my máme červený…

Škoda 100L,rv.1974 kterou mám po mém dědovi. Děda chtěl červenou stovku a taky se mu jí nakonec podařilo novou sehnat. Červená autu sluší, při renovaci nebude problém s volbou barvy. ALE. Někdy v roce 1975 bylo auto nabouráno (děda nedostal přednost). V rámci opravy byl měněn nárazník a přední čelo. Děda chtěl 4 oké a tak mu ho na auto v rámci opravy namontovali (jiná legenda říká, že 2 oké čelo nebylo tou dobou k sehnání). Auto většinu svého života má 4 světla. Co s tím? Předělat zpět? V tomto případě tam nechám to 4 oké čelo z nostalgie, protože takto si to auto pamatuji z dětství.

Škoda Tudor 1102. Nepodařilo se mi zjistit původní rok výroby auta, zatím jsem nenarazil na nějaké původní výrobní číslo. Karosérie vyměněná za náhradní 1102 rv.1957 výrobce Rousínov. Rousínovská kastle se mírně liší od originálu, má jinak prolisy, a podobně. Rám snad 1102. Motor první Spartak, převodovka asi Spartak (nebo Octavia) s řazením na podlaze. Karburátor Jikov BS, dodělaná benzínová pumpa a vodní topení. Elektroinstalace 12V, ukostřen - pól. Co s tím??? Můj plán je to uvést do stavu po výměně karosérie, takže přiznat, že je to Rousínov. Nechám tam blinkry, kastle už neměla mávačky, ale díry na kulaté blikače. Motor asi dám do kupy z Tudora, na převodovce vyměním víko, aby tam byla správná řadička (ale bude na podlaze). Co elektro? Předělávat na 6V? Co to přinese? Zatím nemám jasno. Volba barvy je v tomto případě ten nejmenší problém.
Úterý, 12. května 2020 - 17:07:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7913
Registrován: 12-2005
Předělávka z5 na 6V přinese spoustu zábavy. Třeba že budeš auto často startovat klikou, kopcem či roztlačenim. Při dlouhym výletu ti auto nejspíš někde zastaví. 6V dynamo nevydrží celodenní svícení živit a tak pujde většina potřebných trpaslíčků z baterky až nezbyde dost na jiskry.
Udržovat na silnici auto se 6V instalací je strašný sebemrskačství. To je dobrý leda do muzea.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Úterý, 12. května 2020 - 18:11:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1295
Registrován: 3-2011
Mirous: čo je vlastne za problém s tým Fiatom? Modrý lak nezodpovedá modelovému roku vymenenej karosérie? Spomenul som si na jednu fotku, kde je "žigul" v modrej farbe, zadné čelo s úzkymi svetlami, kľučky zapustené. Keď zrenovuješ svojho, necháš modrý lak a vymeníš zadné čelo, tak to aj tak nebude OK?

E pericoloso sporgersi - Nicht hinauslehnen - Не высовываться - Ne pas se pencher au dehors

Středa, 13. května 2020 - 10:00:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1135
Registrován: 4-2006
Proč v 80'/90's došlo u malých/kompaktních vozů k oblibě jednoho stěrače - Uno, AX, BX, ZX, Ibiza. Přecijen - nesetřená plocha v horním rohu na místě řidiče asi nebyl příjemný. Otázka taky, zda jeden stěrač stačil stírat v prudkem dešti (v zásadě se musel otáčet o 180° namísto 90° - velmi přibližně)

Mercedesy nepočítám - s jejich vysouvacim mechanismem.
Pajzák
Středa, 13. května 2020 - 10:55:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3785
Registrován: 6-2015
Uno jsem měl. Stírat nestíhal, ale ne kvůli absenci druhého stěrače, nebyla tam "druhá rychlost" stírání, jestli si to dobře pamatuju. Co mi vadilo nejvíc, byla jeho stálá poloha vpravo, takže neustále přede mnou tekly čůrky zespoda, i když už nepršelo.
Za nejlepší variantu považuji stěrače proti sobě, kdy jsou oba horní rohy krásně setřeny.
Smrq
Středa, 13. května 2020 - 10:55:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102
Registrován: 5-2011
Jiné důvody než úspora nákladů a snaha se odlišit mě nenapadají.
Měl jsem jeden stěrač na Citroenu CX – což bylo drahé a velké auto, takže šetření nákladů tady asi nebylo hlavním důvodem. Jezdit se s tím dalo, ale ten nesetřený roh před řidičem mě štval, musel jsem si kvůli tomu dát sedačku dolu a sklopit víc opěradlo. Pokud si dobře vzpomínám, tak motůrek točil o něco rychleji, aby to stíhal setřít, což ale gumička na stěrači to úplně nedávala. Celkově nic moc, nebylo to něco, kvůli čemu bych dal auto pryč, ale otravné to docela bylo.
Stovka
Středa, 13. května 2020 - 11:15:03  
Neregistrovaný host
Ad Smrq, 12. května 2020 - 15:17:24

Š 100 L se čtyřokou maskou není žádný prohřešek na veteránovi - alespoň v očích těch, kteří ví jak to za bolševika chodilo.
- Š 100/110 rezavěly před očima, pamětníci pamatují
- Náhradních plechů bylo všeobecně málo a tak je logické, že více nedostatková byla dvouoká maska, protože to byl četněji používaný náhradní díl. Výměna blatníků či masky po 4-5 letech provozu nebyla vzácností...
- Rekonstrukci na čtyři světla si udělali ti, kteří byli ochotni dát do opravy karoserie více peněz. Platy nebyly velké a tak se všeobecně šetřilo (viz ceny aut přepočítané na počet měsíčních platů: https://www.extra.cz/srovnani-cen-automobilu-za-socialismu-a-v-so ucasnosti-nejlevnejsi-byl-trabant-nejdrazsi-tatra)
- Našly se i případy, kdy měla "stovka" po výměně karosářských dílů přední masku čtyřokou, ale díry pro přídavné reflektory zaplechované.

Shrnuto a podtrženo - čtyřoká maska na stovce je dobová úprava originálním dílem zobrazující tehdejší reálie. Žádný úlet, ale srovnatelně demontovatelná úprava jako dodatečná montáž mlhovek, což v 70. letech mělo tak každé dvacáté auto.
Středa, 13. května 2020 - 14:46:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 217
Registrován: 2-2013
Nedala se koupit stovka se čtyřokou maskou i jako nová? Strejda měl totiž jednu z posledních z jara 1976 a na fotkách, kde je nová už ji má. On měl na autech vždycky nějaký přídavný světla, z fotek těch aut by se dal udělat seriál vývoje mlhovek v RVHP (na stodvacítce užovce, která následovala měl kulatý béžovy na nárazníku, na Rapidu hranatý s mřížkou pod nárazníkem, až felicia je měla integrovaný v něm), ale tohle je zrovna takovej díl, kterej se blbě dokupuje a mění, takže už ji s tím musel koupit.

Jinak stovky skutečně hnily jak zjednaný. Dva nebo tři měsíce před strejdou si koupili stodesítku babička s dědou a to byla kapitola sama pro sebe. Babičce tehdy někdo poradil, aby tomu nechala nastříkat podvozek, jenže se do toho nikomu nechtělo, sehnali někoho až 30 kilometrů daleko, kam se vydala po prosněžené noci čerstvě posolenou silnicí. Chlap to ani neumyl a ten gumoasfalt naflákal na slanej podvozek. Za čtyři roky to mělo najeto 10 tisíc kilometrů a podběhy na kaši, po dalších pěti letech vaření a látání se dočkala druhé karoserie, která už byla překvapivě lepší. Přestože se auto v roce 1997 utopilo, následně prodalo a až do smrti druhýho majitele v roce 2009 stálo pod širým nebem, rezavý to skoro nebylo.
Smrq
Středa, 13. května 2020 - 15:10:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 5-2011
Nedala se koupit stovka se čtyřokou maskou i jako nová?

Žiju v přesvědčení, že 4okou masku mělo pouze provedení 110LS a 110R. Jinak pouze 2 oko. Tedy alespoň podle literatury.
Co se koroze týče, asi záleželo kus o kusu. Naše stovka je z roku 1974 a nikdy nebyla vyvařovaná. Rezavá samozřejmě je, ale žádná hrůza to není. A to jezdila i v zimě.
Středa, 13. května 2020 - 15:54:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7914
Registrován: 12-2005
Cendix no jo když holt babička s dědou měli hlavy jen proto aby jim nepršelo do krků tak jim stovka shnila.
Snad i malý dítě chápe že vozit na nástřik spodku a dutin auto v zimě když je mokro sníh a všude sůl je hovadina. Tuto se přece odjakživa dělá v létě když je dlouho sucho a teplo aby bylo auto ve všech záhybech suchý a nejlíp i prohřatý aby vrstva vosku/ bodyšutzu/ rezistinu přilnula a zatekla do všech škvír.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Středa, 13. května 2020 - 17:44:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 218
Registrován: 2-2013
No víš to ty, vím to já, věděl to asi i ten chlap, co to zfušoval, ale světe div se, chodí mezi námi i lidi, kterým auta nic neříkají, nežijí nima a je to pro ně kus plechu. Takoví se pak svěřují do rukou odborníků, to že oni se na ně zvysoka, protože vidí, že tomu nerozumí, je věc druhá. Vždycky se to evidentně v létě nedělalo a už jsem se párkrát setkal s podobnou zkušeností, kdy to měl někdo na salámu a stříkal to celoročně. Prostě ber nebo nech být. Takže pro každýho to není elementární znalost a není kvůli tomu důvod k posměškům lidem, který ani neznám.

Mimochodem stovku měl i soused, ten ji natíral pravidelně v létě a staral se a stejně, když mu odešel startér, tak ji roztlačoval dírou v podlaze a po najetí do kaluže měl z blatníků vodotrysk. Kamarádův děda si dokonce pak blatníky a prahy vyráběl sám, protože už ho nebavilo co dva roky obíhat Mototechny a shánět. Známej karosář zase každej rok kitoval blatníky takovým způsobem, že když mu nedala ženská na křižovatce přednost, doslova jeden z nich zametl na lopatku. Takže stovky se stran antikorozní úpravy fakt nepovedly.
Středa, 13. května 2020 - 19:07:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7916
Registrován: 12-2005
Hele pokud si pořizuju něco tak nákladnýho jako je auto tak buď bych o tom měl něco vědět a nebo se na to radši vyprdnout. Kort v době kdy byl automobil fakt majetek. Já kupříkladu nevim nic o lodích a letadlech. proto nemám ani loď ani letadlo.
Ale myslim si že i člověka autem nepolíbenýho napadne že mokrý slaný auto asi neni nejlepší nápad ošetřovat proti korozi.
Nebo že by děda natíral třeba plot v dešti nebo za sněžení? Asi by ho to ani nenapadlo.

(Příspěvek byl editován uživatelem martin_100.)
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]
Středa, 13. května 2020 - 22:22:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1137
Registrován: 4-2006
Pajzák:
" Za nejlepší variantu považuji stěrače proti sobě, kdy jsou oba horní rohy krásně setřeny."

To ale dává smysl jen u MPV, co mají čelní sklo o poměru stran, který je blízký čtverci. Jinak by tam vznikal - na místě vnitřního zpětného zrcátka až moc velký "šíp", připadně by čepy stěračů musely být dále od rohů skla a pak by se zase musely otáček o více jak 90° a tím by nepřiléhaly ke svýslým stranám skla.

BTW: U Mercedesů ty experimenty se "stěračovým layoutem" byly takřka unikum.

W114 "Žralok" - zmiňované stěrače proti sobě, ovšem nevhodné pro sklo s poměrem stran 2:1
https://www.youtube.com/watch?v=n88yccgNkzw
https://youtu.be/IrRGWAh36Pw?t=122
Též to měl Fiat 130

W116 (S-kláda před Čínou) - Tam jsem fakt nikdy nechápal, co tim mělo být řečeno.
https://www.youtube.com/watch?v=e5R-Zb3zdxI

W201, W202, W124, W210 - Známý vysouvací stěrač, který částečně korigoval nevýhody běžného jednostěrače.
https://www.youtube.com/watch?v=KHtEAMwcWI4

W140 "Mamut" - Další zajímavá kombinace jednoho vysouvacího stěrače a jednoho běžného stěrače, ovšem s opačnou orientací, než by bylo obvyklé
https://www.youtube.com/watch?v=r71c8pf0W5w

Údajné vysvětlení:
it's a "mercedes mono wiper mechanism" extended with another wiper arm. because this car is more wide than W124 or W210. In veary heavy rain, normal wipers have a puddle of water in front of the driver, while they change from upwards to downwards. This wide-angle wiper always throws water away from the driver.
Středa, 13. května 2020 - 23:52:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 249
Registrován: 6-2011
Smrq (101) + Stovka:
Mě bylo řečeno, že v té době bylo čtyřoké čelo levnější (méně plechu, jistě půjde dohledat v katalogu ND) než to klasické dvouoké, proto se mnohdy pak dalo čtyřoké...
Jestli to ale vyšlo při doplnění dálkovek levněji jsem se už nedozvěděl. [nene]
Čtvrtek, 14. května 2020 - 00:18:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4715
Registrován: 11-2006
Uff..tady se rozjely slohové práce a nemám úplně čas teď odpovídat na vše, tak to vezmu stručně. Mám tak nějak problém s tím, že pravdu vidím na obou stranách [proud].

Sey: Za mne "Polák" v provozním stavu s kutilskými zásahy není ještě nijak zajímavá kára, takže renovace do stavu z fabriky tomu jedině prospěje

Výměnu kastle bych nenazýval kutilským zásahem. Tehdy se to prostě tak dělalo. Polák, kterého jsme měli doma, děda začátkem osmdesátých let otočil na střechu a následně servis také vyměnil kastli. Kutilský zásah vidím v tom, že někdo vyměnil zadní čelo, které nemá co dělat ani u té vyměněné karoserie. Ale chápu, že pokud to někdo zezadu bouchnul, nebo zrezlo, tak majitel použil to, co sehnal.

Fero: nikoliv. Fiat na Tvé fotce má pravděpodobně stejný odstín, jako ten můj. Což je správně. Správně k vyměněné kastli. Pokud bych ale vrátil auto do provedení v roce 1969, tak by tahle modrá byla špatně, ta byla jen pro modely 73/74.

Chápu postoj "vrátit auto do původního vzhledu" i postoj "udělej to podle sebe". Vím, že správně by mělo být to první a z hlediska veteránismu bych to tak měl udělat. Vyměněnou kastli beru jako součást doby, kdy to auto jezdilo, takže mě to také nějak extra nepohoršuje. Odstíny barev byly ale výrazně hezčí právě pro tyto novější modely. Tam bych vybral hned několik odstínů, kdežto pro model 69 mám fakt problém vybrat mně líbivou barvu. Chápu, že možná slonových kostí byla většina (a dokonce původní kastle na mém autě měla slonovou kost), ale mně se ta barva enormně nelibí. Nesnáším bílá auta. Navíc, tehdy to možná bylo běžné, ale já si myslím, že v rámci uchovávání veteránů by měl být zachován určitý průřez tehdejšími variantami. Takže když příjdu na sraz, kde vedle stojí deset Škodovek 100 v barvě slonová kost, kouknu se na jednu a přestává mě to bavit. Asi jako když před Penny stojí vedle sebe 10 stejných Fabií.

No, ale nakonec to možná bude jednoduché rozhodování vzhledem k možnostem. Řekněme, že bych vybral pro rok 69 jedinou modrou, tedy petrolejová modrá. Je tmavší, ale také hezká. Největším zásahem je ale výměna dveří. Řešil jsem to nezávisle na sobě se dvěma klempíři a oba se shodují, že by se do převaření dveří nepustili. Zvlášť ne, když nemáme mustr. Vnitřní mechanismus dveří je jiný, tudíž ten také nemám. Pokud se mi do fáze lakování nepodaří sehnat komplet pěkné dveře s klikami ven i s mechanismy, bude uveden do stavu po výměně karoserie.

Pokud by to někoho zajímalo, zde je vzorník barev pro jednotlivé roky.

https://www.fiat125p.pl/kolo.html
Čtvrtek, 14. května 2020 - 10:54:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2200
Registrován: 10-2007
Mirous: Vím, že správně by mělo být to první a z hlediska veteránismu bych to tak měl udělat.

Myslím, že toto je jedna z věcí, která zbytečně polarizuje. Někteří mohou chápat to “měl udělat” jako kdyby je k tomu někdo nutil. Když si k tomu ještě představí, že ten někdo je jim nesympatický jakýmsi samolibým mentorováním, tak to nemůže dopadnout dobře.

Takže ve skutečnosti je to tak, že určitá zájmová skupina dává doporučení. Snaží se o kultivaci soukromých majitelů. Z titulu toho, že má zkušenosti a hodně přemýšlení za sebou. A nejde zdaleka jen o to, uchovat nějaké hodnoty pro lidstvo. To není primární úkol veteránského hnutí = soukromých osob (proto jakékoli srovnání s muzei a míchání jejich funkcí a přístupu je mimo). Proto bychom se neměli upínat primárně k dokumentační funkci. Ta je možná důsledkem naší činnosti, nikoliv příčinou. Rozhodnutí dokumentovat jisté náhodné příhody, které se udály konkrétním vozidlům (rychlé opotřebení karoserie, havárie a z toho plynoucí variace původního výrobku) je odvážným vykročením mimo doporučení. Doporučení veteránistů jsou tu proto, aby soukromí majitelé (jednotlivci) dostali šanci neudělat hned zkraje drahou chybu. Hrát si na dokumentaci každodennosti předvaděním příběhů “ze života aut”, případně poutání znuděné laické veřejnosti pestrostí na srazech, to si ale musí řešit každý sám. Veteránisti neříkají “nedělejte to”. Veteránisti jen říkají, že rozhodnutí toto udělat si dobře promyslete.
Čtvrtek, 14. května 2020 - 21:08:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7917
Registrován: 12-2005
Takže veteránisti jsou nějaký nadlidi co kdesi snad získali mandát k udílení hraběcích rad a rovněž mají patent na rozum....
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš) [masinka]