| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 14. 11. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Slovensko do 14. 11. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11554 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Důvod - technická podobnost a úspora nákladů. To zcela jistě a byl to tedy správný krok. Jen bylo zbytečné tyto vozy přeznačovat, to muselo stát docela dost peněz a času (a tedy zase peněz ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ), než se to ve všech dokladech opravilo a fyzicky se to na vozech změnilo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9719 Registrován: 5-2007 
|
Bram: No, vtedy bola dráha ešte v poriadku, takže systematickosť značenia bola asi dôležitejšia, než to, koľko to stálo ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 7-2017 |
Vtedy hlavne bola vysoká prezamestnanost v štátnych podnikoch, tak mali ľudia čo robiť a kýbeľ farby toľko nestojí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3610 Registrován: 11-2006 
|
Že by akurát vtedy v lokomotívnom hospodárstve bola veľká prezamestnanosť sa mi akosi nevidí.Je to skôr čím ďalej, tým horšie.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 2-2016 |
Mladějov : ke sloučení služby 12 a 15 došlo poprvé na OŘ Praha, šéfem se stal ing. Jiří Kloutvor, CSc., ještě v Politických věznů, hantýrkově se tomu říkalo služba 125. Krok ke slučování LD a VD do DKV ... Na "Nábřeží" došlo ke sloučení odborů 12 a 15 do odboru kolejových vozidel později, ale ještě před rozpadem federace. Prvním šéfem "společného" odboru byl ing. Josef Novotný ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1004 Registrován: 6-2005 
|
Dovolím si oživit diskusi snímky z letní cesty (především) po východním Slovensku mezi 17. až 19. srpnem: 17. 8. 2020: 18. 8. 2020: Dokončení příště. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4010 Registrován: 5-2002 
|
Ona tam ta šílená výzdoba pořád je? Vtipné už proto, že skoro 30 let už nejde o hraniční přechod mezi státy se jmenovanými hlavními městy, přičemž jeden z nich je napůl ve válečném stavu s tím, co na té hranici skutečně leží, a na straně druhé obyvatelstvo mluví převážně jazykem úplně jiné země...![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Mimochodem co Štrba, furt je na vrcholu stoupání "lev v rakvi"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2090 Registrován: 7-2002 
|
Taky mi východní Slovensko chybí. Tam se nádherně zastavil čas. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 855 Registrován: 7-2017 |
Najväčší problém tamojších obyvateľov je určite neaktualnost danej plastiky, nemali by sme zrušiť aj mozaiku v Pardubiciach alebo v stanici metra Andel?![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4714 Registrován: 9-2007 
|
Koukám, že jsi asi taky využil autobus z Pribeníku do Velkých Kapušan. Já to mám teda zatím jen v plánu, ale nebýt koronaviru, už bych si to projel taky. Fotodokumentace je ale super, alespoň vím nač se těšit. Akorát teda usuzuji, že jsi v ČnT byl "ob-vlak". V našich podmínkách by to sice jelo rychleji a v ČnT točilo hned zpátky, na Slovensku tam ale stojí souprava přes 2h. Dá se ten přeskok (x:57-y:04) realizovat, nebo vlaky do ČnT dojíždí pár minut zpožděné a otočit hned zpátky se nestíhá? Přestup na autobus pak byl předpokládám bez komplikací, od vlaku v 16:04 se (ještě letos) chytá autobus Pribeník - Velké Kapušany a hned poté Os 17:10 z Kapušan (a i při jízdě přes Michaľany se stíhá večeře v Košicích do odjezdu 442). Je tomu tak, nebo je třeba si na něco dávat pozor? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3849 Registrován: 5-2002 |
Dřív bylo líp, když tenkrát někdo vytáhl v Čierné foťák, tak to v místních soudruzích vzbudilo nebývalou aktivitu a fotograf byl rád, když to neskončilo výslechem. Dneska jsou leniví a šotouši se couraj po lávce. Před nádražím v Bánovcích mají pěkné růže. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 10-2020 |
Brr - ale prdlajs, žádnej výslech, jen takové popovídání, a dokonce býval k tomu i servis, kde ti během toho povídání zdarma vyvolali film. Ale asi hoši šetřili, a ta jejich vývojka už byla nějaká vyšisovaná, takže kvalita nic moc. Oni i profíci ve Fotochemě to někdy dokázali zmršit |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15397 Registrován: 3-2007 |
Jo jo, ona to byla vlastně taková idylka |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7876 Registrován: 12-2011 
|
A dneska se dá fotit i v Čopu. Kde jsou ty staré časy, kdy z Dráhy nebyl takový holubník![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8434 Registrován: 8-2003 
|
Kdy vlastně v Československu skončila doba, kdy na železnici šlo vyfotit něco strategického významu a tedy i mělo smysl takovémuto focení bránit. Pokud teda někdy taková doba byla. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15400 Registrován: 3-2007 |
Tady nejde o smysl, ale o nějaký zákon, nařízení, vyhlášku, který se dodržoval za totality a platil ještě nějaký čas po, což patřičné složky zvláště dále od Moskvy (teda chtěl jsem říci Bratislavy) respektovaly poměrně neochotně. Třeba nám to tady ten pán, co má v Avataru Brzobohatého v esenbáckém kožeňáku, poví, co to bylo za zákony (čísla) a jak to bylo s koncem kontrarozvědné ochrany objektů železnice po 1990. |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 660 Registrován: 2-2016 |
Reálně doba skočila v okamžiku, kdy z místa focení odešlo bdělé oko SOOŽ nebo příslušníka VB pokud ve stanici byla služebna VB. Rizikem mohl být paranoidní zaměstnanec ČSD, který někoho z těch dvou mohl zavolat .... Obecně to řešil Zákon č. 102/1971, § 21: Zákaz fotografování a filmování, nicméně výslovně o železnici to nebylo, ten výklad byl - jak je zvykem velmi široký. Reálně se nesmělo fotit tam, kde byl"zákaz fotografování" vyjádřený tabulkou .... což platí dodnes, nejen v Česku ... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15401 Registrován: 3-2007 |
No a tento zákon přestal platit kdy, resp. byl nahražen čím ? Já si pamatuji jakýsi výklad FMD, že se smí na železnici (za totáče) fotografovat pouze z veřejně přístupných míst (nástupiště), ale že se to nevztahuje např. na PPS. A znám lidi, co fotili jen takto dovoleně (v Žilině) a nakonec je StB otravovala i doma a ve škole. V Čiernej dělali z focení tyjátr ještě někdy v roce 1997, takže ono to podle zákona většinou moc nebylo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1005 Registrován: 6-2005
|
Vantju: Pro strávení času mezi příjezdem vlaku do Pribeníku a odjezdem autobusu do Královského Chľmce doporučuji využít staničný bufet![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") nebo se lze nechat během čekání ostříhat asi za 2 € ![[bomba]](https://www.k-report.net/discus/clipart/bomba.gif "[bomba]") V Čierne jsme strávili 2 hodiny a stihli i prohlídku "města" včetně posezení v nějaké venkovní nálevně. My to měli volné, ještě s návštěvou a konzumací v Královském Chľmci, na přesun do Veľkých Kapušan bylo taky dost času. Zajímavě vypadá i autobusové nádraží ve Veľkých Kapušonech: Venkovní květinová úprava v Bánovcích je opravdu (bez ironie) pěkná. |
|
Špáňa
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4874 Registrován: 9-2007 
|
Tak třeba výpravčí v Považské Bystrici s tím měl velký problém ještě v roce 2011, ale na víc než na nekonečné vyhrožování železníčnou políciou se nezmohl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3638 Registrován: 11-2006
|
tento zákon přestal platit kdy, resp. byl nahražen čím ? V obvodu východoslovenských prekladišť jsou bohužel dodnes zóny persona non grata, kam normálně nevlezeš a foťák bez povolení taky není vítán. Např. výklopník rudy v Bieli. To je úplně stejná pakárna s ochrankou, jako v severních Čechách. A v Čierné z té lávky na druhou stranu taky jen tak jednoduše nesestoupíš. Tam jsou pro změnu velmi bdělí celníci. . Ale po domluvě předem lze třeba navštívit třetí patro "rozhledny" u výpravčích, kteří paradoxně nejsou v nádražní budově, ale v tom červeném stavědle u hrbu. Odtud je luxusní vyhlídka po celém ranžíru.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 856 Registrován: 7-2017 |
Tak poznajúc českých sandalkarov sa vypravcom na východe ani nečudujem Východňar ho pošle do rici a ma kľud. Bánovce za tie kvety mali tuším aj nejakú cenu, a skloňovanie je vo Veľkých Kapušanoch |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 6-2005
|
A ještě dokončení včera započaté reportáže z cesty z 19. srpna: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 6-2005
|
A ještě přidám pár snímků 10 let starých, z 1. prosince 2010. V té době náhle skončil provoz na trati Šaľa - Neded: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 733 Registrován: 1-2004 
|
Máte něco pozitivního k diskusi, šéfe, nebo jen zase budete mlít tu svou mantru? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 11-2005 
|
Mě by zajímalo, jak se správně vyslovuje Neded. Můžete to někdo napsat v české transkripci? Neded, Neděd, Něded, Něděd? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 857 Registrován: 7-2017 |
V českej transkripcii by to bol Něděd. Všetky slabiky de te ne le di ti ni li sa majú spisovne čítať mäkko. Ale záleží od slova, napríklad Tisa snáď nikto nečíta Ťisa, no Žilinu napríklad veľa domácich číta Žiľina, kým väčšina Slovákov to číta tvrdo. Podobne Tisovec niekto číta Tisovec a iny Ťisovec, všeobecne platí, čím viac na západ, tým tvrdšie, najtvrdšie okolo Trnavy, tam snáď ľ Ľ ani nevyslovuju. K diskusii, je vidieť, že časom dôjde civilizácia aj do ČnT aj ked väčšinou je to skôr odchodom starších do dôchodku, mladší uz netrvajú toľko na predpisoch. Napríklad v Trebišove nadpis nad podchodom hlása, ze na nástupište sa bez lístka nesmie ísť, no reálne to od pádu režimu nikto nekontroluje. V takých USA je za to flaster az do 1000USD. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1835 Registrován: 4-2014 |
"V Trnave aj mačka robí mnau."
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 7-2017 |
Dovolil by som si nesúhlasiť.. Neded sa číta Neďed, problémom je skôr idem do Nededi ženský rod alebo idem do Nededu mužský rod. Spravne by malo byt údajne Nededu, rovnako podľa pravidiel slov pravopisu by sa malo čítať mäkko ale sú aj výnimky a domáce obyv z maďarčiny vyslovuje mäkko len druhú čast |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 7-2019 |
Dovolím si nesúhlasiť. V Slovenčine neexistuje výnimka pri de,te,ne,le a di,ti,ni,li. Teda správne je Ťiso, Ťisovec a Ňeďed. //Doplním svoje tvrdenie o výklad odborníkov: Neded a Tisovec (Příspěvek byl editován uživatelem BRKS.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 7-2017 |
Mňa by celkom zaujímalo, kde sa podľa jazykovej poradne v slove cmiter vyskytuje d t n alebo l. Hlavne to pravidlo platí len v tých slabikach de te ne le a di ti ni li, napríklad s da alebo du to neplatí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7141 Registrován: 9-2011 
|
Mňa by celkom zaujímalo, kde sa podľa jazykovej poradne v slove cmiter vyskytuje d t n alebo l. V slove cmiter sa d t n alebo l vyskytuje na 4. pozícii. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 7-2017 |
Vďaka, uz to vidím |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7143 Registrován: 9-2011
|
To změkčení platí i pro "l"? To je mi divnô. Lebo medveď.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1704 Registrován: 11-2005
|
Podle Slováků, kteří to vysvětlovali mě, takové výjimky jsou, třeba ČnT se vyslovuje "nad tysou". Nebo, co mě bejvalka opravovala opakovně, se neříká "těraz" ale "teraz". Proto jsem se taky ptal na ten Neded, je vidět, že ani to není jednotné, takže buď "něděd" nebo "neděd" ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1836 Registrován: 4-2014 |
Pravidlá slovenského pravopisu, strana 17 Celý chaos vznikl tak, že se jedna hláska bude zapisovat dvěma různými písmeny (podle kontextu) a ve výsledku budou dvě různé hlásky zapsané stejným písmenem. Takový velmi lehký nádech angličtiny ďakovať - hláska "ď" zapsaná písmenem "ď" nedeľa - hláska "ď" zapsaná písmenem "d" jeden - hláska "d" zapsaná písmenem "d" (Příspěvek byl editován uživatelem Pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1363 Registrován: 3-2011 
|
Skrátka Neded sa po česky povie ako Něděd. A po zrušení vlakov tam os. doprava ešte nejaký čas pokračovala vo forme NAD.
E pericoloso sporgersi - Nicht hinauslehnen - Не высовываться - Ne pas se pencher au dehors
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9203 Registrován: 5-2002 |
Mě při návštěvě v jedné slovenské základní škole (asi byla i jistě s maďarským vyučovacím jazykem) zaujala slovenská vyjmenovaná slova po r na obrázcích. To Češi nemáme, ale asi to zvládneme právě díky výslovnosti r/ř. A pokud žáček chtěl napsat že někdo chtěl ryť, a popletl to, tak napsal riť. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7880 Registrován: 12-2011
|
Já když jsem to jel projíždět, tak jsem Neded vyslovoval podle maďarského názvu, Neděd. Jo, to bejvávaly časy. foto (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 7-2017 |
Veľa robí nárečie, ktorým sa rozpráva okolo daného miesta. Slovenčina vznikla zo stredoslovenského, kde hovoria skôr mäkko, Ľiptov Žiľina atď. Neded budú čítať domáci polomäkko, Trnavcan to vysloví tvrdo a Vychodnar to vysloví mäkko. Každopádne slovenčina od Trenčína po Bratislavu znie hrozne, to uz radšej budem počúvať ženu alebo cirkularku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 863 Registrován: 7-2017 |
Človeče, Žilina bude rozkopana 4 roky, panecku, to je rýchlosť. To bude celé robiť jeden človek, nie? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2832 Registrován: 12-2007 |
A ešte sa pri tom bude špárať jedným prstom v nose a drhým v ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") ... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") EDIT: pozerám (https://www.vlaky.net/diskusia/link/890978/), že ani netušíš, čo sa bude diať - hlvane, ale, že máš opäť vo všetkom jasno... Že ma ale vobec prekvapuje, že ti unikol taký "detail", že sa to prekopáva všetko od Strážova/Budatína pomaly až po Strečno... (Příspěvek byl editován uživatelem tratovak.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8050 Registrován: 1-2007 |
intelpetr: Na úseku Šala - Vlčany stále funguje nepravidelná nákladní doprava v podobě ucelených vlaků soukromých dopravců. Platí to ještě dnes? Jak je to se sjízdností tratě? |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8437 Registrován: 8-2003
|
Mladějov: Tady nejde o smysl, ale o nějaký zákon, nařízení, vyhlášku, který se dodržoval za totality a platil ještě nějaký čas po, což patřičné složky zvláště dále od Moskvy (teda chtěl jsem říci Bratislavy) respektovaly poměrně neochotně. Upřímně, mě ani nešlo o právní úpravu, ale o nějaký důvod. Co tak strategicky důležitého se focením na nádraží dalo zjistit? Že osobák z Prešova do Košic má čtyři vozy ze kterých vystoupí 120 lidí? Nebo se dalo spočítat (odhadnout) množství rudy dovážené do VSŽ? No jo, ale na to nepotřebuju foťák, stačí zápisník. Údaje typu kudy která trať vede, nebo kde jsou na ní (větší) mosty a uzly mohly mít nějakou strategickou váhu za císaře pána, za studené války je už ale druhá strana měla dávno k dispozici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1706 Registrován: 11-2005
|
Bkp: právní úprava nemusí mít důvod. I v dnešní požehnané době vznikají úplně nesmyslné a zvrácené právní normy (třeba opatření vlády proti čínské chřipce), u nichž lze sice uhádnout, co měl autor na mysli, ale ve skutečnosti nefungují a zároveň omezují leccos zbytečně. Není divu, že za socíku to nejspíš bylo ještě markantnější. Také je známo, že spousta lidí vynucuje (ve svém okolí nebo podle své funkce) doslovné dodržování právních norem i tam, kde to má nulový význam. Takže platilo jednoduché "co je dráha, to je vojenský, a co je vojenský, to se nesmí fotit", a basta. A jestli to má nějaký smysl, není třeba rozebírat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3852 Registrován: 5-2002 |
mohly mít nějakou strategickou váhu za císaře pána což v kombinaci s paragrafem jedna dává ten důvod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 11-2017 |
Také je známo, že spousta lidí vynucuje (ve svém okolí nebo podle své funkce) doslovné dodržování právních norem i tam, kde to má nulový význam. Jenže milý pane vytu nejste od toho, abyste určoval zda má právní norma smysl nebo ne. Od toho jsou zde soudy. Platná norma platí pro všechny bez výjimek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4012 Registrován: 5-2002
|
V diskusi na vlaky.net se objevil odkaz na projekt Žiliny. Celkově mi to nepřijde špatné, měl bych ale pár dotazů na případně přítomné znalce problematiky: a) Proč nešlo nebo se nechtělo i směr Blava umět od perónů 80 km/h? Aspoň ze 4. koleje by to přece nebyl problém (přidáním paralelní spojky hned za nástupištěm), těch 50 pro komplet osobku (resp. 60 z vybraných kolejí za cenu kolize se směrem Čadca) mi přijde podobný úlet, jako vjezd všeho od Košic šedesátkou do Popradu... b) Jaká je předpokládaná role III. nástupiště? Je sice dlouhé, ale rozsekané cesťáky, a zapojené do obou zhlaví padesátkou. Přitom IV. nást., které je na východě na 80 km/h, má zase jen 180 m. Problémy s NZV snad vyřeší ETCS, ale proč tedy nešlo (?) udělat výhybky 30 a 32 s ohledem na tento výhled 1:14? c) Neuvažuje se ve výhledu s propojením výh. Váh do kolejí 22a+24a (mimo 4a-4b) osobního, aby vlaky od Čadce do vjezdové či tranzitní skupiny a z tranzitní skupiny do Čadce nebyly kolizní vůči košické trati mezi osobním a Tepličkou (a navíc mohly jezdit současně s odjezdem N směr Púchov)? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1364 Registrován: 3-2011
|
Mouka: je to zjazdné, na railtrains.sk sa dajú nájsť fotky z tej trate. Ale jazdí sa tam dosť málo.
E pericoloso sporgersi - Nicht hinauslehnen - Не высовываться - Ne pas se pencher au dehors
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10779 Registrován: 4-2003 
|
Údaje typu kudy která trať vede, nebo kde jsou na ní (větší) mosty a uzly mohly mít nějakou strategickou váhu za císaře pána, za studené války je už ale druhá strana měla dávno k dispozici. O tyto údaje vůbec nejde. Z map ani z leteckých či družicových údajů nevyčtete parametry stavebních objektů a z nich odvozené vlastnosti toho, co je či není možné z pohledu toho co je ve válce i přípravě na ni nejdůležitější - logistiky. Zrovna v ČnT mě ten zákaz ani trochu nepřekvapuje, to bylo úzké hrdlo logistiky těžké techniky.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7888 Registrován: 12-2011
|
Mouka: Do Vlčan se stále nárazově jezdí, na konečnou se jelo pro veřejnost naposled v roce 2017. |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 2-2016 |
Libcha : podle pravidel českého pravopisu se Neded v češtině vyslovuje tak jako ve slovenštině, protože místopisné názvy, vlastní jména, úřední názvy - se až na výjimky, kdy existuje obecně známé pojmenování místa v češtině, nepřekládají .... do kategorie výjimek patří např. Vídeň místo Wien, Drážďany místo Dresden, nicméně v úředních materiálech - jízdní řády, hlášení apod. se musí použít "originální" název. Tudíž v jízdních řádech a hlášeních se nepoužívá česká Vídeň, ale Wien, Dresden / Hbf (Hauptbahnhof), v českém hlášení je v Bratislava Hlavná stanica, ve slovenském zase Praha Hlavní nádraží .... Ale tohle bylo - za bolševika - součástí učiva jazyka českého na základní škole. Ve jménech jsou přípustné výjimky. Např. britská královna - anglicky Elizabeth II - ale v češtině se používá obecně známé jméno Alžběta II, nicméně třetí následník trůnu je i v češtině princ George, nikoli Jiří. Ale o otci Alžběty II. se v češtině hovoří jako o Jiřím VI. Podobně je to i v jiných jazycích - WIEN je ve slovinštině Dunaj, v chorvatštině + srbštině Beč |
|
Österreich
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 5-2018 |
Úžasná odpověď!!! Libcha se ptá, jak se Neded ve slovenštině správně vyslovuje a MZ mu odpoví, že podle pravidel českého pravopisu tak, jak se to vyslovuje ve slovenštině. Četl jste vůbec, na co se Libcha ptal? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 950 Registrován: 3-2018 |
Österreich: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 7-2017 |
Pritom sa mi ani jeho odpoveď nezdá správna, keďže v češtine sa skloňuje vidím Petera/Pavola a nie Petra/Pavla ako v slovenčine. Každopádne, spisovne je to mäkko v oboch slabikach, ale reálne to bude záležať od človeka, za mňa z východu by to bolo mäkko, no Tisa Žilina Liptov tvrdo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 7-2017 |
No myslel som že sa začnete venovať zaujímavejším témam ,keď nie tak ja trocha prilejem ohňa k pravopisu.... Neded sa číta Neďed či sa to niekomu v jazykovom ústave páči alebo nie, lebo tak je to historicky a pochybujem že je to zo slovenského slova dediť - nedediť podľa mňa z maďarčiny - štvrť (rok) háromnenyed - trištvrte. Napísal som že sú v slabikách de, te , ne, le výnimky kedy sa aj v slovenčine vyslovuje tvrdo ako napr. teraz, televizor, je ich veľa.Rovnako tak pri mestách, dedinách napr Žilina, Levice tak to vyslovuje väčšina naroda a to že nejaký okres si vyslovuje ťeľevizor, rifľe,mňa absolutne nezaujíma , aj tak sa bude používať to načo je národ naučený.Hlási staničný rozhlas teda plechová Anča teda na celom Slovensku Žiľina alebo Žilina, hlási Levice alebo Ľevice takže Velký šéf dosť slovíčok ste doniesli na západ , ale s týmto na mňa nechoď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 7-2019 |
Rifle aj Televízor sú zlé príklady. Ide o cudzie slová, kde sa spravidla preberá (ak sa dá) aj výslovnosť. A kedže nemáme [Ťeľevižn], tak nemáme ani Ťeľevízia. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 7-2017 |
BRKS tých slov je veľa tak čo budeme hovoriť ťeraz ako v ruštine ťiper....ak sa jedná o zemepisné názvy roky zaužívané v danom území nerozumiem prečo by sa mali zmäkčovať môžem pokračovať Nesvady okr Komárno to kto chce nariadiť aby sa čítali Ňesvady? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 7-2019 |
Durdiť sa nemusíte. Nikto nič nenariaďuje. Na začiatku len bola otázka, že ako sa Neded SPRÁVNE vyslovuje. A ani bežná prax spravnosť nezmení (aj keď pravda, jazyk sa stále vyvíja). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9207 Registrován: 5-2002 |
V Česku máme obec Nečín, která byla v minulosti Něčín (jde to dogůglit) nebo dokonce Něčiň tedy nečiň to bratře (vrahu) - podle vyprávění velmi starých štamgastů v místní hospodě .-) Takže i u nás ta výslovnost ne ně kolísá. |
![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]")
![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]")
