Mapa protektorátu se mi taky moc líbí - kromě toho všeho, co tu už zaznělo, mě zaujala i dráha od Vizovic ke Vsetínu - vyznačená je úplně stejně, jako z Vizovic do Otrokovic, tak by tehdejšího čtenáře ani nenapadlo, že taková dráha neexistovala a existovat nebude ani v dalším století...

intelpetr 4022: Jestli máš opravdu vážný zájem, mohu ti návštěvu archívu v Července zprostředkovat, když mi napíšeš na e-mail pod nickem.

Já mám na Glucholazy velmi intenzivní vzpomínku na rok 1991..Jel jsem tamtudy vlakem ČSD asi po třetí ..to je jedno ,ale při objíždění našeho stroje tuším..jsem úpěl v tóninách vysokých a pod dozorem bdělých pohraničníků svolával kletby..
u vjezdu od Nysy stála a kouřila parní lokomotiva Ty2 (běžný provoz!)která pak po povolení vjezdu pomalu dojela naproti našemu vlaku přes peron..nedbaje na riziko zatčení od bdělých Poláků jsem stihl asi 2-3 fotky..náš vlak se rozjížděl..když jsem se o rok později do depa Nysa dostal už jsem našel jen konvoje studených mašin..a jedna tam v roští stojí dodnes..

asi po třetí

Ve tři odpoledne, nebo snad ve tři ráno...?

Tranďák: Asi myslí třetí staniční kolej

Ach vy šťouralové..alespoň jste mě přinutili podívat se do archivu..Takže,jen drobná chyba ..datum..můj zážitek je datován 17.3.1990 a lokomotiva byla Ty2 1169.fotky jsou zažloutlé ale třeba je sem někdy dám..

Stanice se od konce druhé světové války prakticky nezměnila...

To není zase taková pravda s koncem války třeba zmizela věžová stavědla i s původním zabezpečovacím zařízením. To současné je polské provenience z roku 1950 (Stavědla 1,3 a řídicí přístroj - Fabryka signálów kolejowych Bydgoszcz) a 1962 (Stavědlo 2 - ZWUS). Řekl bych že se tam mohlo stát něco podobného, jako na trati Kladsko - Mezilesí, tedy že zabezpečovací zařízení v posledních dnech války zničila postupující polská armáda.

DÍKY VŠEM za povídání o Glucholazech.
Archivy jsou fajn, ale na ně zaměstnaný člověk nemá tolik času, kolik by chtěl, ani provozní doba mnohých z nich není zrovna ideální. Nehledě na to, že o takové Července mi ani strýček gůgl nic nenašel (ale možná jen neumím hledat). Ani doprava do tohoto městečka není zrovna ideální.
Vídeň nepřichází v úvahu vůbec (ani se tam prý nesmí fotit a skenovat).

Pepa l: skvěle nalezená fotka a mnoho díky za info o zab.zař. Nebyly by fotky ze služebních prostor? Já byl jednou uvnitř v N.Swietově a byla to

Simba 1946: Platí, co jsem napsal nahoře, jestli máš vážný zájem, mohu ti návštěvu archivu v Července zprostředkovat. Pod mým nickem je e-mail. Sám tam zase půjdu až někdy v září, přitom můžu aspoň zjistit, co tam ke Glucholazům vůbec mají.

Aby si ale nikdo nedělal iluze, většina archivních fondů bývalého ředitelství Olomouc se týká staveb, lze tam najít mapy, profily tratí, smlouvy o výkupu pozemků, zápisy z pochozích komisí, situace stanic, nájemní a vlečkové smlouvy, povolování staveb v ochranném pásmu dráhy, normálie, projekty a výkresy pozemních staveb a mostů, stavební deníky, evidenční plány staveb apod.

Dotaz znalcům historie plánování tratí na moravskoslovenském pomezí: Je pravda, že při projektování myjavské dráhy byla navržena i varianta překračující Bílé Karpaty někde v prostoru Starého Hrozenkova? Co je o tom známo?

Pár poznámek ze spisů ŘSD Olomouc za r.1903,1904
(č.spisu/oddělení/popis/rok/č.krabice)
3649 3 Společné náklady ve stanici Ziegenhals 1903 28
3867 1 Náklady na zaměstnance ve společné stanici Ziegenhals a na trati Ziegenhals-hranice, hlášení pro německou železniční statistiku (1895-1903) 1903 28
30509 3 Společný celní úřad ve stanici Ziegenhals – náklady 1903 33
1195 3 Výměna kolejnic na trati Ziegenhals-říšská hranice, úprava trati a oblouků na trati Olomouc-Opava na vyšší rychlost (1899-1903) 1904 34
5340 3 Zřízení přepážek v budově společné stanice Ziegenhals, korespondence 1904 35
6364 3 Stavební úpravy v budově stanice Ziegenhals – veranda, úpravy ve společných částech (1896-1904) 1904 35
21631 3 Instalace plynových lamp ve stanici Ziegenhals, úpravy v kolejišti, účty, plány 1904 37

Připomeňme si jedno významné železniční jubileum, přesně před 40 lety (24.8.1975) se na trati Jedlová – Děčín odehrála jedna kuriózní železniční nehoda. K tomuto výročí vyšla speciální publikace, která podrobně mapuje tento dramatický okamžik. Netřeba psáti více (viz. Odkaz českolipského deníku) pro ilustraci, jak publikace vypadá přikládám několik fotografií. Zbývá ještě několik kusů, které je možné objednat na : tubifex@seznam.cz a nebo michal.kozuk@centrum.cz.

http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/za-hranicemi-ceskolipsk a-pred-40-lety-vykolejil-vlak-s-uhelnym-prachem-20150823.html

A kde jste ji kupoval, jestli se smím zeptat? Moc prodejních míst není, posíláme spíš po internetu, tak ať to případně můžeme předat konkrétnímu prodejci, aby si na to dával pozor.

Ptal jsem se v diskusi o 4.koridoru, ale nějak se to tam neujalo, tak zkouším ještě zde:
Před lety se tu probíralo zdvojkolejňování trati v úsecích Dynín - Ševětín a Chotýčany - Dobřejovice. ( https://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/527-archiv-26.html ). Vrtá mi hlavou, proč nebyla druhá kolej dovedena alespoň až do Hluboké n.V.-Zámostí, ale jen do odbočky (dříve výhybny) Dobřejovice (předtím zde byla hláska). Že už by se tehdy v osmdesátých letech plánovalo zaústění do Nemanic I mimo Hlubokou? Nebo jen došly peníze? Neví někdo?

Dobřejovice byly hradlo (alespoň to uvádí SJŘ 704 1987/8 až do léta 1987, kdy se začalo jezdit dvoukolejně v úseku Chotýčany - Dobřejovice a aktivoval se obousměrný AB ČB - Nemanice. Pokračování do Nemanic nebylo z důvodů nutnosti náročných skalních prací a financí do roku 1989 zahájeno a po roce 1990 již nebylo potřeba.

Kejml: I na Hluboké n. Vlt. - Zámostí probíhaly rozsáhlé stavební práce, takže se se stanicí stále počítalo.
Rekonstrukce spadala pod akci "Zvýšení výkonosti trati pro JE Temelín 2. stavba" s rozpočtovým nákladem 7 mil. 773 tis. Kčs.
Zahájení stavby: 08.85
Dokončení stavby: 11.88
Zhotovitel stavební části: ŽS Brno, stavební závod
- 04 inženýrské stavby
- 02 železniční svršek
- 05 elektromontážní práce
- montáž OK
Hlavní stavební práce v žst. Hluboká - Zámostí:
- rozšíření a prodlouž. kolej. 3. a 5. řádu
- oboustranné prodloužení mostu km 10.9
- opěrná zeď
- boční rampa
- nákladiště
- přístupová komunikace
- garáž MUV
- budova traťového okrsku
- návěstní lávka
- nástupiště
- osvětlovací věže
a další...
Výkopy celkem: 49100 m3
z toho - 44000 m3 trhací práce na skalním odřezu
Násypy celkem: 24000 m3

Skalní práce v rámci 2. stavby Zvýšení výkonosti trati pro JE Temelín.

Zdroj: Sborník vydaný v rámci staveb (Přesný název neznám)

BmbČ: Krásná ukázka skalních prací. Vzhledem k tomu, že celý úsek až někam k Hosínu by vyžadoval skalní práce v tvrdých metamorfitech (pararula, migmatity) s nutností trhacích prací, nedivím se tomu, že se do stavby druhé koleje nešlo . Na fotce je navíc evidentní, že musí být vyloučen provoz v traťové koleji kvůli riziku pádu bloků horniny do kolejí. Několik bloků je dole v kolejišti.

Na fotce je navíc evidentní, že musí být vyloučen provoz v traťové koleji kvůli riziku pádu bloků horniny do kolejí.

Dokonce i včetně sneseného TV?

Nebo spíš ještě nenatáhnutého. Podle kilometráže jde o místo nedaleko předvěstí PřL do Chotýčan od Dobřejovic. Kolej v záběru je pak 2.TK, toho času ještě neprovozovaná a fotograf má pod sebou provozní 1.TK.

Kolej v záběru je pak 2.TK, toho času ještě neprovozovaná a fotograf má pod sebou provozní 1.TK.

Jako, že do zářezu nejdřív narvali druhou kolej, a pak teprve zářez rozšiřovali..??

Vypadá to zvláštně ale je to tak. Ten zářez je dnes tak o 2 metry širší, než na fotografii.

(Příspěvek byl editován uživatelem Václavs.)

Pro toho pána co se ptal na archivní zdroje ke Glucholazy, tak něco v MZA Brno (červená škatule):
fond B14 Moravské místodržitelství - mladší:

73/13 ka.6819 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy 1. / 1882-1887:
6820 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy 2. / 1882-1887:
6821 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy / 1888:
6822 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy / 1889-1895:
6823 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy / 1896-1902:
6824 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy / 1903-1907:
6825 XV. M.dr. Hanušovice-Glucholazy / 1908-1918:

Ale prosím obrnit se trpezlivostí - stále trvá odpočítávání archiválie k bádání - 50 listů přepočítat - předat - odevzdat - přepočítat a další znova.

Alfe, tak co bude s tou párou?

Václavs: k přísp.z 29.8.15 - Dobřejovice jakož i tehdejší Horusice před stavbou výhybny byly ještě na přelomu 60/70 let jako hlásky. Mezi Veselím a Nemanicemi bylo udáváno telef.dorozumívání. To se patrně pak změnilo s aktivací Horusic a nějakou to tehdejší částečnou modernizací. Také začátkem 70.let začala postupná drátizace z CB do Veselí.

ad Dobřejovice: Děkuji všem za informace.

Chtěl bych poprosit, zda by někdo neměl nákres nebo aspoň detailní foto, jak vypadala u ČSD (resp v Rakousku) používaná koncovka pro sací brzdu ? Jde mi o ten kovový díl, které se u spojovaných vozů do sebe vzájemně zaklesnou.

Znáte parní dvoudílné topné spojky Friedman a jejich zaklesávací koncovku-spojku? Tak na stejném principu je to řešeno.
V NA, ve fondu MŽ/R, odd.strojní, je jeden spis zabývající se úpravou a řešením nových návrhů na provedení spojkových hlavic sací brzdy.

A nebude lepší sjet kousek do Rakouska - třeba do Gmundu a tam si to přeměřit?

Richarde, pro Zdenka bude jednodušší, když mu napíšeš to číslo krabice, on to má v baráku....

Tak to jsem nevěděl, čímž se omlouvám.
A píši: NA, MŽ/R, karton 755, rok 1912, spis (čj. jsem si nepoznamenal)- Propojovací hadice sací brzdy - patentní spojky.
Hledal jsem tam spisy k "domácí" tramvaji a vozům KPS, tak jsem si toho povšiml.

Jinak obecně řečeno - ono to téma "Sací brzdy" na c.k.drahách je i tak dost výživné a stálo by za historicko-technické zpracování (v češtině), které kompletně nebylo ještě provedeno.
Ale už je toho moc...

Děkuji za pomoc!

Když tedy intelpetr tak hezky prosí.. :-)

Glucholazy 17.3.1990 a lokomotiva Ty2 1169

Na kvalitu přefocených fotek nehleďte..čas a levný fotopapír..

No vidíš a já si takovou věc nezapsal. A to tam jsou další zajímavé věci
Kt.755
Rok 1905
-napaječe Friedman pro loko ř.108
-vyúčtování loko PČM (22922, 20614)
-stížnost na zařazení vozů MD ř.BCi do obvozu řsd + typové plány vozů 1:75
-opravy točen ve výtopnách řsd Olomouc + plán žst.Olomouc kkStB
-nabídka pro EM – vynález vozové samočinné brzdy
-účty za dodané vozy Ringhoffer Ci 10461-10462, 10471-10473
-BEB – schválení rekonstrukce salónního vozu č.1 + plánek
-BNB - schválení vozů pro MD
Rok 1906
-vodní vozy č.047-050 v dílnách Louny, přestavby z tendrů + plánek přestavby, problematika přestaveb vodních vozů
-BNB provoz na tratích, problematika vozby, návrhy rychlíků, plán JŘ 1904/1905
Rok 1907
-ATE - osazení brzd 38 krytých nákl.vozů – plánky vozů
-Kopřivnice – předání 24 vozů Ke 71347-71370
-Vítkovické železárny – žádost schválení 2 nových typů úzkorozchodných lokomotiv Krauss & Co.Linz (23.9.1907)
-Kopřivnice – schvalování jímkových vozů + plán
Rok 1908
-ručení za lokomotivy od PČM pro ZvkČ (17840, 17841, 17842, U 33, U 34)
-objednávka 2 lokomotiv ř.U pro MD Obrataň-Jindř.Hradec (obj. č.135574/V z 27.12.1905, prov.předán 28.6.1906)
-provizorní převzetí 178.40-42 pro MD Kolín-Čerčany
-zkoušky s uhelným přikladačem od PČM, protokol řsd Plzeň ze zkoušek na loko 59.172+36.282
Rok 1909
-KPS – faktura za vozy BCe 5100, 5094-5096
-tramvaj Jihlava – přemístění Jihlavského potoka, schválení vozidel (plánek mot.vozu AEG)
Rok 1910 není – viz kt.752
Rok 1911
-ATE - žádost o schválení akumulační lokomotivy Borsig Duchcovského kamenouhelného těžařstva na dole Amálie IV.
-schválení vlečkové lokomotivy fy. J.Liebich & Co., Eisenbrod (Železný Brod)
Rok 1912
-tramvaj Jihlava – problematika provozu, úpravy na vozech
Rok 1913
-vodní stanice Sichelsdorf – StEG
-státní kolaudace MD Kounice-Ivančice-Oslavany (PČM loko 41.006,007)

Původně jsem si myslel, že píšeš o další krabici
Kt.756
Rok 1914
-KFNB – Bohumín – vodní stanice + přívod, mj. plán stanice Bohumín
-BEB – vlečka fy.Rütgers ve stanic Kladno (jen spis)
-Rak. spolek pro chemickou a hutní spol. v Hrušově – žádost schválení nové trolejové lokomotivy, protokol z komise
elektrické dráhy, základní data hnacích vozidel (el.loko, parní loko)
-řsd Plzeň – reko loko 174.01 v dílnách Louny
-projekt pozemní lanovky Karlovy Vary – projekt, plány i vozů (Sprudelstrasse-Panorama-Dreikrenzberg) 1910-1914
-pivovar České Budějovice žádost o reko vozu na pivo č.221116 (jako již povolený 221010)

Rok 1915
-korespondence o rekonstrukci regulátoru ssací brzdy na vozech a reko vozů (1911-1915) + plány
-žádost o schválení vlečkových lokomotiv SDF v koksovně Franz (Borsig 6805 a 7099)

Alf, hezký A nádraží vypadá snad líp než dneska.

Právě teď se schyluje k dalšímu demoličnímu barbarství v Praze. AKTUALITA 6.9.2015: V nádražním areálu Praha-Bubny má podle našich informací započít v pondělí, 7. září 2015, demolice mimořádné technické památky, budovy Dílen bývalé společnosti Státní dráhy v Bubnech.
Více na webových stránkách Klubu za starou Prahu:
http://www.zastarouprahu.cz/aktuality/159-prave-ted-se-schyluje-k -dalsimu-demolicni

Právě teď se schyluje k dalšímu demoličnímu barbarství v Praze. AKTUALITA 6.9.2015: V nádražním areálu Praha-Bubny má podle našich informací započít v pondělí, 7. září 2015, demolice mimořádné technické památky, budovy Dílen bývalé společnosti Státní dráhy v Bubnech.

Jen úplně blbej dotaz: jak hluboko je pod touto "mimořádnou technickou památkou" asi kontaminována půda?

P.S. správně by asi mělo být budovy dílen bývalé Společnosti státní dráhy v Bubnech...

Pekne zachovalý drevák v pôvodnom nátere

DPH-VAT: Shodou okolností jsem dnes v rozhlase zaslechl něco o tom, že památková ochrana bubenských dílen StEG zůstala v platnosti i pro nosné sloupy, které si památkáři mají odvézt a "odborně" se o ně postarat... nechápu logiku takových rozhodnutí.

hank: na iděsu píšou, že investor nechá sloupy odborně demontovat a "uvažuje o jejich začlenění do nové stavby". Když architekt NEBUDE "nekonformní avantgarda", ale normální člověk, tak by to mohlo být nejen funkční, ale i pěkné.

ad Atoris no,vypadá tak,ale buďto to stínování tam chybí nebo je už tak vybledlé...

atoris: Původně měl oblé horní rohy oken a kovové okenní rámy.

Jistě jste všichni již obdrželi "smuteční oznámení", že cca 8 let po Plzni zavírá své brány i Archiv ČD v Praze - Libni.
To snad ani nemá cenu komentovat.

Doufejme, že po přestěhování na Chodovec dodrží místní archiváři slovo a podle stávajících soupisů nechají zájemce opět bádat......

I archivy se odebírají do historie. V Libni to bylo stylové, na ranní chůzi po vystoupení z vlaku přes kolejiště k hrbu budu dojatě vzpomínat Samozřejmě na Chodovci bude všechno "tak jak má být" s plusy i mínusy. Otázka je za jak dlouho.
Minulý rok jsem byl v archivu Pražských vodovodů a kanalizací, což je mnohem menší firma než ČD a byla to paráda, hýčkají si to a vydávají publikace, třeba o historii veřejných WC
Pracoviště archivu ČD v Července by zatím mělo dle informací pí správcové fungovat jako dosud.
Apropó Chodovec: Neví někdo, jak je na tom už před rokem "slíbená" digitalizace staničních kronik?

Kejml 146: Potvrzuji, Červenka funguje.

Taky doplním - Červenka funguje a fungovat bude dál. I Libeň by měla zůstat depozitářem "novějších" písemností, ale už to nebude přístupný "archiv".
Horší je že se má stěhovat knihovna ze Žižkova a to mimo Prahu. Už teď mají otevřeno jen ve středu a to jen po telefonické domluvě....viz jejich web
Archiv PVK neznám, ale znám taky skvělý podnikový archiv - České národní banky. Sepisují až se z nich kouří a to na spis. Ze zápisu zasedání dělají elektronické rejstříky. Protože banka než někomu něco půjčila, tak si ho nechala proklepnout (prolustrovat). Občas tam jsou zajímavé věci.... A toho "finančního pozadí" kolem známých strojírenských podniků, ale i drobných podnikatelů. Třeba i investorů do železničního podnikání (lokálek...)

Dobré odpoledne, opakovaně jsem se v různých hlášeních z války setkal s termínem Schutzwagen. Prosím, šlo o vůz různého typu, který byl zařazen za lokomotivu? V některých případech to mohl být i plošinový vůz s protileteckými kanony.

ad Filnorm: Schutzwagen = pojem pro ochranný vůz obecně, nejčastěji byl používaný pro transport kolejového jeřábu ve složené přepravní poloze, kde chránil rameno jeřábu, vůz většinou plošinový nebo nízkostěnný. V případě těch protileteckých kanonů se to používá evidentně dohromady tedy Flak-schutzwagen.

Pokud se bavíme o době válečné, tak ochranný vůz bude mít stejný význam jako tzv. předběhový vůz. Jeho smyslem bylo vyvolat výbuch případné nálože nebo vykolejit na jinak poškozené trati bez fatálních dopadů na lokomotivu či vozy vezoucí lidi nebo náklad (případně vyzbrojené vozy pancéřového vlaku). Obvykle se používaly plošinové vozy naložené kolejnicemi - jednak kvůli zatížení (snížení rizika vyšinutí při sunutí lehkého vozidla) a jednak proto, že byl po ruce materiál na případnou opravu poškozené trati.
Rozhodně bych nepovažoval za ochranný vůz "Flak-schutzwagen". Zde je význam toho slova "ochranný" v protiletecké obraně. Bylo by nelogické vystavovat riziku vykolejení nebo zničení vůz se zbraněmi a vojáky.

V mírových dobách se ochranné vozy používaly/jí např. při přepravách ucelených souprav s automatickým spřáhlem (mají z jedné strany standardní hák, šroubovku a nárazníky a z druhé automatické spřáhlo). Nebo jezdily při přepravě širokorozchodných lokomotiv z Plzně do Černé nad Tisou, obvykle se do nich nakládaly v bednách díly, které se montovaly až při oživování. Řadí se také při přepravách hlubinovými vozy (naposledy trafo z Mochova do Frýdku) atd.

Ochranné vozy se používaly také v parním provozu při přepravě vlaků se snadno zápalnými látkami.jejich počet byl stanoven předpisem.Když jsme vozívali výbušninu pro lomy,byl stanoven jeden ochranný vůz mezi karkulou a vozem s výbušninou.Většinou to byla zetka.

ad johny: s flakovým vozem souhlas, ochranný ve smyslu protiletecké obrany, nikoli drážní terminologie. Na ochranné vozy u pancéřových vlaků jsem pozapomněl. Pro zajímavost, traduje se, že ochranný vůz na jednom z německých pancéřových vlaků dělala i kořistní drezína TATRA T18. Každopádně nevím, jestli tento soubor odpovědí je pro kolegu Filnorm od hloubkařů dostatečný.

Dobré poledne, pánové, díky, zjevně šlo popsaný Johny11. Nepředpokládám, že by ke každému osobnímu vlaku připojovali flak:-)

Pánové,měl bych skromně neskromný dotaz na normálie strážních domků.Ať jsem hledal,jak jsem mohl,nic jsem nenašel,čeho bych se mohl chytit.

133a

eNko 204: Můžeš prosím upřesnit trať?

hank: Vršovický ranžír, pod lanovým mostem na Jižní spojce

Já myslel tak zhruba střední čechy.

Samozřejmě jsem zapoměl dodat,že preferuju tr.220,ale neodmítám cokoliv z čech.
St.,Hr.,Hl. a Zv.

eNko: myslíte typický "dvoják", které se kupř. stavěly jako náhrada za demolované původní domky či jako potřeba (např. závory apod.) na bývalé KFJB při zdvoukolejňování z Benešova do Prahy. Kdy ale přesně vystavěly 133a bych se musel podívat.