Simba 2005: Ale on to už někdo dělá... Sice ne v původní podobě, patrně měl za vzor už nějaký objekt po přestavbě, a číslo normálie má nejspíš špatně opsané, ale skoro určitě je to ono:

http://www.kb-model.eu/mtbmodel/eshop/4-1-Stavby-a-doplnky-laser- cut-TT/0/5/144-Strazni-domek-KkStB-18a-1896-TT

Hank:převelice děkuji zadám do výroby
Takovýho kdyby bylo víc...

Ten Bartákův model vychází z plánku z Modeláře.

Simba 2006: Já bych měl o ty normálie taky zájem... případně mohu výměnou nabídnout, co jsem "vytěžil" z archívu v Července.
eNko 207: Ano, vypadá to, že to je ono. Zdá se, že jsem střelil vedle , ten plánek z Modeláře je skoro na 100% z ferdinandky - pravděpodobně z tzv. Dráhy Moravskoslezských měst, tj. Kojetín - Bílsko. Akorát mě mate to číslo normálie. Nesedí mi to do číselných řad kkStB ani KFNB. Na druhé straně Karel Barták je z těch, kdo při návrhu modelů až úzkostlivě dodržují historické předlohy, takže to asi bude správně.

Simba:ano,byl bych moc vděčný za jakékoliv plánky v jakémkoliv množství
N.1.160@seznam.cz

hank: určitě je to ono,ovšem nemůžu říct půl slova o číslování,neb o tom skoro nic nevím.

Tento kousek jde teď do nabídky,snad budou historici ukojeni věrností a přesností.
Dřevěné části jsou ze dřeva,plechové z plechu,jen cihly zatím neumíme.

Rádi uvítáme jakékoliv podněty a podklady.

eNko 208: Do nabídky? V eNku? Kde to bude k sehnání?

hank : O,H0,TT,N možná i Z.

resinové modely

eNko 209: No to je bomba, přesně tohle tu chybělo... v eNku nedělá podle českých předloh skoro nikdo. Nepotřebuješ nějaké podklady? Mám celkem slušnou sbírku normálií drážních pozemních staveb... E-mail je pod nickem.

hank:poslal jsem mail

Lehce mimo mísu,ale odpověď na předešlé...

Nová stavebnice v měřítkách H0, TT a N. Novinka, plechová střecha z profilovaného hliníku(zatím H0).

odkaz

Dávám sem sken z aktuálního čísla Železničáře, týkající se budoucnosti archivů ČD a ÚTKD. Kdyby to byl článek do Blesku, mohl by mít titulek "Do tří let: Skartace a rozprodej."

To si snad někdo dělá pr.....!!!!!!!!!!!

To co naši předkové vytvořili - teď budeme rozprodávat?, nebo dokonce vyhazovat do sběru?, hlavně ať se na tom finančně vydělá - zisk je zisk! Ať žije kapitalizmus na ČD!
A co na to archivní správa NA.

Myslím, že by bylo dobré si to nejdřív pořádně přečíst. Píše se tam, že většina archiválií skončí ve Státním archivu.
Koneckonců, ty z Libně se právě přemísťují do SOA Praha na Chodovci, kterému defacto ty archiválie patří.
Podobné to bude i s ÚTKD, tedy bývalou knihovnou Min.dopravy.
To, že archiv a knihovnu nechce dále spravovat ČD (tedy nechtěné dědictví), plně chápu. Možná to tak po létech stagnace a přístupnosti jen někomu bude vlastně lepší.

Simba: Vracím se ke tvému dotazu č. 1946 k archivním podkladům týkajícím se stanice Glucholazy. Dnes jsem byl v archívu v Července a koukal jsem na to. Podklady jsou ± z let 1888 - 1928 a týkají se především smluv o spoluužívání stanice Glucholazy, dále jsou tam situace stanice (poslepovaný plán z x archů dlouhý asi metr ) a vleček místní papírny, celulózky a pily a konečně i materiály týkající se částí pozemních staveb ve stanici Glucholazy v užívání ČSD. Vše je uloženo v kartónech č. 10/2, 10/4 a 18/5. Protože přesně nevím, co konkrétně potřebuješ, asi by bylo nejlepší, kdyby ses na archivářku obrátil sám, spojení už jsem ti myslím posílal (nebo jestli ne, dej mi e-mailovou adresu a pošlu ti ho).

Stěhování archivu z Libně na Chodovec má dle zodpovědné archivářky začít 12.10. Bude odvezeno 2 km dokumentů. Jejich následná přístupnost bude závislá na tom, zda budou archivářům z Chodovce stačit soupisy užívané v Libni. To co stačí obyčejným badatelům občas nestačí Archivní správě...

O knihovně a jejím stěhování do K...... n.Vl., spojené s likvidací (rozdáním) částí fondu (multiplicity od roku 1960), raději nemluvit. Ono bude ještě jedno stěhování, ale to moc badatelskou veřejnost nezasáhne.

Červenka zůstává.

V listopadu 2011 tady

https://www.k-report.net/diskuse/archiv2011/28/54456-archiv-10.htm l

proběhla diskuse na téma správného překladu a významu pojmu "Schilderhaus". Včera se mi z archívu podařilo vylovit toto:



Na archivním výtisku je to označeno jako normálie 2c a datováno v roce 1893.

Na stejném výtisku je i další stavbička označená jako "Signalhütte", ta už byla x-krát zdokumentována v různých publikacích, nicméně pro pořádek to sem přikládám taky:



Od výše zmíněné se tato stavbička kromě rozměrů liší hlavně tím, že je v ní mechanismus "číňana", tj. zvonkový návěstní přístroj.

Když už to mám v ruce, tak sem přidám ještě jednu budku, pro změnu plechovou Velice úsporné stanoviště, neumím si představit, že bych trávil 12hodinovou službu v krabici o půdorysu 3 x 2,8 m, notabene v zimě, kdy se dá jen bídně vytopit...

Konkrétní výkres byl použit na trati Krnov - Jindřichov ve Slezsku, km 3,9 a 7,8.

Když už to mám v ruce, tak sem přidám ještě jednu budku, pro změnu plechovou

Nestávalo něco takového v Sezimově Ústí, u mostu přes Kozský potok?

hank: Ona ta plechová boudička měla vevnitř obložení z povrchově upraveného Heraklitu a za ním byla nějaká vláknitá izolace. Tehdy se to s šetřením energie moc nepřehánělo.

Nabízím zdarma následující knihy a předpisy:
-motorová lokomotiva T 444.0(Václav Šesták-1967)
-motorový vůz M 240.0(Pavlousek,Londýn,Růžička-1967)
-předpis V 4 o bezpečnosti dozoru na parní kotle a tlakové nádoby na železnici(1963)
-dílčí předpis o brzdách pro strojvedoucí sešit 1(1951)
-V 9 poučný list o polohách rukojetí tlakových brzd(1947)
-elektrická výzbroj mot.lok.řady T 435.0(Al.Chmelík-1966)
-Op 16 Pradidla o bezpečnosti při práci(1974)
-D 22 Výkon dopravy a činnost na železnici za mimořádných podmínek při vyhlášení všeobecné pohotovosti nár.hospodářaství(1978)
-předpis D 1(1987)
-předpis D2b výtah pro strojvedoucí(1987)

hank: jo, plány "signálky" jsou snad všude po archívních fondech, ale za "plecháček" díky. Ještě by se na FJB jejich pozůstatky našly
Ale jestliže jste objevil jeho plánek, muselo to být v souvislosti se zřízením někde nějakého hradla apod.,nemýlím-li se

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

J.Marek - o ten předpis V4 bych zájem měl. Mejl mám pod nickem, kdyžtak, ať to tu neplevelíme.
Díky

Zdepa: mě by třeba zajímalo, co se ale stane třeba s těmi ročenkami a věstníky I.republiky z Libně či některými svázanými ročníky časopisů apod.
Věstníky byly zajímavé - personálie, kdo, kde, kam. Dalo se z toho mnohé zajímavé vyčíst - obsazení služeben, včetně vechtroven atd. Inu, škoda, počítám s tím, že to už nikdo neuvidí

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

ad Simba - já bych nebyl tak skeptický...nebo na to mám možná trochu jiný pohled. Zrovna ročenky a věstníky jsou taktéž v knihovně. A Ročenky i za fondem MŽ I. v NA běžně dostupné...

Simba 2017: Ano. Ta stanoviště byla zřejmě zřízena dodatečně, trať byla vystavěna v roce 1872, zatímco výkresy obou plechových budek mají datum 1899.

Hank a spol..zdravím pánové,vy jste mi nahráli..vrátil jsem se z dovolené na Šumavě a kromě vrcholů jsem ještě dokumentoval kus historie trati do Železné Rudy co nemávratně mizí..Holt betonový koridor mezi lesy..no chápu..takže popořadě..plechová budka ve stanici Špičák,uvnitř slabě obezděno a zbytky vybavení..Dřevěná klasika ve stanici Hamry Hojsova Stráž..ten deník u okna tam fakt ležel..Trochu víc jsem vrčel ve stanici Nýrsko..měla tam být u výtopny skříň vozu Zlb(ex.Zsb)na letecké mapě ještě je..bohužel stanice v přestavbě a místo vozu hromada štěrku..Tak jsem do patřičné diskuze dokumentoval alespoň převodovky s klikami mechanických závor..

A dřevo .. Hamry Hojsova Stráž

Při bádání v archívu olomouckého ředitelství ČSD mi přišly do rukou nerealizované návrhy pozemních staveb, které vytvořil ing. arch. Josef Danda.

J. Danda jako mladý architekt nastoupil v roce 1936 na tehdejší olomoucké ředitelství ČSD, kde setrval až do r. 1939, kdy byl přeložen do Prahy. Podílel se na přípravě projektů staveb při zdvojkolejnění úseku Hranice - Púchov. V Olomouci nakreslil údajně přes 50 návrhů staveb, z nichž asi 30 bylo realizováno, od drobných objektů až po zřejmě nejznámější a nejhodnotnější realizaci z tohoto období - funkcionalistickou přijímací budovu zastávky Teplice nad Bečvou.

V archivu se kromě výkresů pořízených podle skutečnosti po dokončení stavby dochovaly i další tři nerealizované skicy. Budova měla vytvořit stylově jednotný celek spolu s tehdy budovanými novými objekty lázní. Jak se to podařilo, to lze posoudit dodnes.

Toto jsou ty nerealizované návrhy:

Pohledy na skutečný stav budovy zastávky Teplice nad Bečvou po realizaci, jak byla schválena příslušným úřadem v roce 1940:



Pro srovnání současné fotografie:



(Fotky jsou z internetu, bohužel neznám jejich autory, takže je nemohu uvést.)

Radši sem nedávám detaily dokládající současný stupeň chátrání budovy a úroveň "péče" jejího současného majitele o čistotu a pořádek. Z fotek je vidět, že i po 67 letech stále slouží původní okna a dveře... Člověk by doufal, že objekt, který je pořád ještě vstupní branou do lázní, bude vypadat přece jen jinak, nemluvě o (ne)úctě k práci jeho tvůrců. Dám sem ale odkaz na reportáž z tisku, která ten stav zdokumentovala v roce 2013. Dnešní stav neznám.

http://www.denik.cz/olomoucky-kraj/rosti-spina-devastace-mensi-na drazi-na-hranicku-chatraji-20130801-uj7y.html

Alf: V Roztokách u Křivoklátu byla v roce 2006 budka ještě i se zbytkem zvonkového návěstidla coby stanoviště.

Plechové budky (ale dokonce i zděná stavědla) pravděpodobně nabízeli i výrobci hradlových aparátů jako součást dodávky (Zde Breitfeld&Daněk 1898)
P.S. Ten stolek v Hojsově Stráži je neuvěřitelný, slouží možná přes sto let.. Díky za dokumentaci.
Hank: O Architektu Dandovi vyšla před lety pěkná knížka, jsou tam i fota a výkresy staveb, včetně staveb stavědel, kterým vtiskl typickou (typizovanou) tvář s lichoběžníkovým "kšiltem".

kejml 149: Já vím, kniha už je na cestě ke mně...

Mám tu dalším skicy nerealizovaných návrhů J. Dandy, včetně škrtů nadřízeného úředníka...




Pro srovnání realizované provedení, v Jablůnce ho zprasili panelovou provozní přístavbou, ale v Hustopečích se dochovalo v původním stavu dodnes...



... což dokládá třeba tato náladová fotka:

hank: Vy asi bydlíte v národním archivu.. Kolem nádraží v Teplicích n.B. jsem jel o víkendu, když vidíte lázeňské budovy na protějším břehu řeky a nábřeží, tak je jasné proč byla taková budova zrovna zde.
Ještě k budce v dopravně Špičák - dle detailů bych tipoval spíše německou provenienci, ale je možné, že původní skelet přepláštili.

Ty budky jsou prostě klasické..nedávno proběhla tuším na facebooku zpráva jak byla takhle "nalezena" původní stavba tramvajové čekárny tuším z Olomouce.. na soukr.pozemku jako bouda.. Bohužel to mám napříč republikou..budek by se myslím stavební firma ráda zbavila..A na té Šumavě jsem vzápětí navštívil moc pěkné muzeum lokálních drah na německé straně nádraží v Železné Rudě..doporučuji.. a jedna budka se našla..

Jo a ty Roztoky jsem v nějakém foru viděl..ten zvonek mě dostal,že to tam vydrželo tak dlouho..předpokládám,už je to pryč.. v lepším případě v nějaké soukromé sbírce..Zvonky jsem viděl takto ještě v reálu v Rakovníku na budově stavědla či co to bylo ..vlečka Rakona..a litinové držáky už bez zvonků jsou tuším dodnes na stavědle Nymburk hl.n. na pražské straně..

(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)

dle detailů bych tipoval spíše německou provenienci, ale je možné, že původní skelet přepláštili

Taky bych to tak viděl. Vlnitý plech je více než charakteristický pro obdobné stavby Říšské dráhy se širokým spektrem použití. A i to přepláštění je reálné, neb např. ve Starém Městě pod Sněžníkem je tak proveden domek kolejové váhy.

Flexo (02.10.2015): ano tento typ plechové boudy stával v Sez.Ústí nad Kozským potokem - bylo to Hr. U potoka

ještě jednou opatovice

Zajímavá diplomka nejen o Centrální moravské dráze a historii nedokončeného projektu Opava - Fulnek - Trenčín.
https://is.muni.cz/th/65024/ff_m/diplomka_holy_text.txt

Mám již dávno staženo v pdf. Tady se to snad zobrazuje lépe: http://is.muni.cz/th/65024/ff_m/

Mám několik nejasností ohledně rychlostí 120/130 za poválečných dob ČSD platné pro vlaky s lokomotivou / s motorovými vozy):
1. Na kterých tratích tyto rychlostníky bývaly? Ja mám poznamenáno jenom z roku 1983 Poříčany - Choceň, Rudoltice - Krasíkov a Zábřeh - Přerov (mimo některých místních omezení a všech stanic); to už ale tyhle rychlostníky neměly uplatnění.
2. Přes všechny stanice v úsecích dle bodu 1 pamatuji už jenom (nejvýše) 100 km/h. Platila dříve (záhy po elektrizaci?) ta 120/130 i přes stanice? (vím jen o 120 v Pardubicích)
3. Od kdy tyhle rychlostníky (120/130) platily? A kdy byly odstraněny? (odhaduji 1984-85)
4. Byly motorové vozy (kořistní Leipzigy, Kölny atp., M 295.0, M 298.0 aj) schopny rychlostí 125-130 kmh v reálném provozu vůbec dosahovat (dobové jízdní řády tomu moc neodpovídají)? Jakou dráhu např. M 298.0 potřebovala ke zrychlení ze 100 na 125-130 km/h?
Díky za pomoc, ZdŠ

Zdeněk_Šindlauer:

Mě se dvoupatrový rychlostník 120/130 nějak vybavuje i třeba pro úsek Běchovice - Úvaly a to ještě možná i koncem 80.let - za odbočkou Blatov (ale paměť může být ošidná).
A pamatuju si, že mi tenkrát vrtalo hlavou, proč tam jsou, když stejně u ČSD není vozidlo, které by podle nich mohlo jet

(Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)

dvoupatrový rychlostníky byly i na lokálkách. podle toho spodního=většího mohli jezdit všechny motoráky, nebo to bylo nějak řešený v dodatku?

V článku věnovaném jednotkám Ganz v Dráze někdy v devadesátých letech byla zmínka u nasazení řady M498 na Hungarii o tom, že (parafrázuji) to byly první vlaky, pro které platily horní rychlostníky. Bohužel to mám někde na chalupě, nemohu sloužit přesnější informací.
Takže bych to datoval někdy do šedeátých let, možná už v tom roce 1961.

Pokud si pamatuji, přes stanice bývalo jen max. 120, a to někdy do začátku 70. let. Pak se rychlost přes stanice omezovala na 100, co si vzpomínám, tak kvůli zpřísněnému požadavku na zabezpečení výhybek. Snad někdo upřesní.

Příspěvek k výkladu pojmu "Schilderhaus". V železničním slovníku německo-českém z roku 1923, tedy zdroji poměrně důvěryhodném, se praví, že jde o "strážní budku". Slovník existuje i ve verzi z roku 1911, která však mi není dostupná. Slovník celý zde naskenoval jeden nadšenec: http://www.zelam.cz/nemeckoceskyslovnik/
(Došlo k přesunu ze starších www)

Zdeněk_Šindlauer: "Dvoupatrové" rychlostníky jsou popsány (například) v NP vyd.1960. V Dodatku vyd.1962 jsou v tabulce 8 uváděny rychlosti u některých tratí zvlášť pro parní (elektrický) a motorový provoz. 130 na trati Praha-ČT viz sken, je tam poznámka: "Pro rychlé dvou a třídílné motorové vlaky ř.296.0 a ostatní motorové vlaky jedoucí max. rychlostí 130 km/h, u nichž nepřesahuje nápr. tlak 17,07 t" Další Vámi uvedené trati nemám v roč.1962 tabulku 8 k dispozici (pokud chcete celý úsek Praha-ČT ten Vám můžu poslat mailem). Rozdíly rychlostí pro trakce většinou o 10km/h byly v r. 1962 stanoveny Dodatkem i na mnoha dalších tratích. V Dodatku r.1987 se na 010 130ka nevyskytuje.

Kejml: moc děkuji za informace, skutečně v Dodatcích z roku 1987, které tu a tam mám, ty 130 už nejsou. Mohu-li poprosit, tu trať ČTř - Praha na mail dejte, zejména Kolín - Libeň mi z té doby dosti chybí. Ještě jednou velké díky, ZdŠ

Kejml: Neměl byste prosím nějaký dodatek z doby, kdy byl vydán ten, z něhož byl pořízen přiložený sken?



Jde mi o to, kdy platil (odhaduju těsně po válce, pravděpodobně 1945 - 1953) a které řady lokomotiv byly v té době zařazeny do jednotlivých skupin přechodnosti - potřeboval bych jejich úplný přehled.

Děkuji předem za ochotu.

Hank: To je ŘSD Ústí nad Labem 1948, platnost nejspíše s mnoha změnami až do vydání 1955. Z této doby jsou dodatky zvlášť pro vedlejší a hlavní dráhy, pro jednotlivá ŘSD Praha, Plzeň, ÚnL, H.Králové, Olomouc, Brno, Bratislava, Košice. Navíc aby to nebylo moc jednoduché, mají ještě díl I-III. Údaje o tom, které řady vozidel byly v které skupině přechodnosti obsahuje nejspíš I.díl Dodatku. Tento první díl jsem měl v ruce jen z roku 1935 (ŘSD HK), kde to bylo v tabulce č.6, kterou ale bohužel nemám nafocenou a vzhledem k tomu, že to bylo v libeňském archivu ČD, tak se k němu asi jen tak nedostaneme. V záhlaví tabulky přechodností pro trati není uvedeno, kde lze najít tabulku řada/přechodnost. Od padesátých let byly myslím tyto údaje uváděny v Doplňku DP, ale tam jsem už na tenkém ledě, doplní/opraví někdo?

Dobré dopoledne, 23. ledna 1945 byly v protektorátu zrušeny rychlíky (D-Züge) - prosím, stalo se tak na základě výnosu ministra / ministerstva dopravy a techniky (číslo jednací?) a vztahovalo se toto opatření také na spěšné vlaky (E-Züge)? Děkuji. F. Vojtášek

ad Zdeněk_Šindlauer č.příspěvku 76: Přes Pardubice 120 Km/h ? To někdy bylo ? Co já pamatuji tak nejméně od roku 1979 tam je jen 100 Km/h. Zato třeba v Kostěnicích a Moravanech, bylo přes stanici těch 120 Km/h .

Výpravčíxy: např. v Dodatku 1962 je skutečně 120/130. Ale pravda, hned vedle ke Kostěnicím je v tomtéž Dodatku 50 a 100 (přech).

Ta 50 je v km 304,... A to už je někde u vjezdu do žst Pardubice

Výpravčíxy: pamatuji ten rachot, když někdy kolem 22. hodiny Pardubicemi projížděl moskevský rychlík a těch 120 měl... Psal se rok 1969...

Zdravim, nemate nekdo z vas vykresy k temto vymenovym prestavnikum?
Diky Pavel

Mám dotaz, byly někdy v železničním depu č.p.94 v Hostivicích u Prahy deponovány lokomotivy a vagóny či vždy v depu fungoval pouze traťový okrsek? Dále předpokládám správně, že v budově depa byla dvojice kolejí? Dnes je do budovy vjezd pro jednu kolej, ale podle starého výkresu byla v budově kdysi dávno skutečně dvojice kolejí. Dnes je na místě druhé koleje, snad kuchyně, koupelna a jiné místnosti.

Dobrý den, neuměl by prosím někdo identifikovat k jakému vozidlu patří výrobní číslo 1957 ze Škodových závodů v Plzni z roku 1948? Děkuji