Ojakup: Právě jste podal důkaz neexistence dopravní indukce, bacha na to, aby vás dopravní teoretici za to nesežrali.

Prváků je tolik (i letos cca 280 denních), že není v našich silách vodit je za ručičku.

Z toho necelá polovina již studujících studentů, dle JPP. Každopádně v roce 2012 nastupovalo snad 470 studentů, jakto že všichni najednou nemají zájem?

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

Kdo chce studovat na ČVUT v Praze Fakultě dopravní a ještě si neodvykl používat mozek a soustavně pracovat, může si podat přihlášku.

(jak je vidět, i blbci zevlující na VŠ místo na sociálce se díky demografickému vývoji stávají nedostatkovým zbožím...)


Aha, na jiných VŠ mozek a soustavná práce asi netřeba.

Franz: Budete se divit, ale skutečně znám dokonce dvě VŠ, kde jsou šíleně jednoduché obory, které vystuduje i cvičená opice. Ale uplatnění = 0.
Desiro: Ono se to dá takhle pojmenovat?

Ojakup:
Na kolik vyjde měsíčně ubytování v Děčíně na zámecké sýpce? Dostávají studenti ČVUT FD Děčín ubytovací stipendia? Pro zájemce o studium, jaké jsou výhody studia v Děčíně oproti Praze, neberu-li v potaz rozdílné finanční náklady?

Výuka je v Děčíně lehčí, a nebudeš mít laborky z fyziky.

Lukáš123: Výuka v Děčíně je taková rodinná, málo lidí. Kolej je myslím 2300,- na měsíc, škola dává stipendium těm, který bydlej v dostatečný dálce. Ubytování lze dohodnout i za 120,- za jednotlivý noci. Výhody: kolej je blízko školy, všichni se tu znaj, nevýhody: míň volitelnejch předmětů, jenom dva obory a míň projektů.
Intelpetr: Lehčí je tu fyzika, ikdyž letos se laborky zavedly. Matika prej lehčí neni.

To vám zbudovali laboratoř? Jedna nejmenovaná paní vyučující říkala, že vybavení te povedené laboratoře přišlo na dva melouny, a proto v Děčíně není

Dalším důvodem prodloužení termínu přijímaček je nová akreditace jednoho z oborů. To, co bylo pod názvem Management a ekonomika dopravy, bude se nyní jmenovat Logistika a řízení dopravních procesů. S tím, že logistiky o trochu přibylo.

Kdo neprošel klasickou fyzikou paní RNDr. Malé, "nestudoval" na dopravce... Děčíňáci nemají žádné zážitky...

Zážitky, to je asi jedinné pozitivum na studiu fyziky Měsíc po zkoušce člověk nic neví.

K zamyšlení...

http://www.online.muni.cz/udalosti/6086-bakalarske-studium-nestac i-kritizovat-musime-ho-zmenit#.VVDBhvntkbg

IP: ale naučí myslet a jít si tvrdě za svým, protože tam to jinak nejde

Skoro čtvrtina maturantů pohořela v matematice

Já si nemůžu pomoct, ale 24 % mi přijde hodně. Hlavně, ať takoví lidi (pokud to nedejbože na podzim zvládnou) nelezou na dopravky.

FD by se docela hodili, ať má škola peníze na topení

Mne to hodně nepřijde, když vidím, jak člověk s maturitou na vysoké škole neumí řešit trojčlenku, netuší nic o přímé a nepřímé úměře... tak nechci vidět výkony těch 24%.

Nestuduji sice dopravku, ale nedá mi to sem napsat. Ono se nelze těm výsledkům divit při pochybné kvalitě některých středních škol. Bohužel je vytvářen tlak na to aby měl maturitu každý. Dokazuje to, že i prodavačka musí mít dnes maturitu. Já ačkoliv jsem v matematice nikdy neexceloval (spíš naopak) a díky neschopné vyučující, která mi matematiku zprotivila (tak že jsem z ní maturovat nechtěl) tak jsem si test zkusil a podle výsledků bych uspěl. Ano, jsem z gymplu. Státní maturita byla pro nás gympláky velice jednoduchá (maturoval jsem vloni). Celý problém je nátlak společnosti, že maturitu musí mít každý, stejně se tak se to bohužel začíná projevovat ve VŠ titulech, kdy soukromé VŠ v ČR jsou dávačky oproti veřejným.

Ad Mouka:

Já si nemůžu pomoct, ale 24 % mi přijde hodně.
Při pohledu na samotné číslo s Tebou souhlasím, že je to hodně a někde se stala chyba. (Možná ne jen jedna, ale tuším, že jedna z těch chyb se stala někde kolem zavádění RVP a odbourávání osnov za paní ministryně Buzkové.) Na druhou stranu musím souhlasit s Koudym - když vidím "výkony" některých prváků na VŠ, tak mám dojem, že neúspěšnost v matematice 24 % je strašně malé číslo... :-/

Spíš by mě zajímalo, jak je možné, že nejméně problémů dělala při maturitách čeština a angličtina. U angličtiny je jednak zarážející to porovnání s problematickou němčinou a jednak si nejsem jist tím, že znalosti angličtiny (ve smyslu schopnosti praktického využití jazyka) u středoškoláků odpovídají tomu, že se ten jazyk učili 10 let. A u té češtiny musím opět vzpomenout prváky (ale i druháky) na VŠ, kteří totálně ignorují diakritiku, dopouští se brutálních hrubek a překlepů (ti "nejlepší" jsou schopni udělat překlep ve vlastním jméně na titulní straně semestrálky) a hlavně nejsou často schopni zformulovat myšlenku do srozumitelné věty. Nebo už se maturuje jenom z literatury? :-(

Ythomas_ct: Já jsem tedy dělal maturitu z ČJ pouze z literatury. A bylo to před 20 lety.

Mne to hodně nepřijde, když vidím, jak člověk s maturitou na vysoké škole neumí řešit trojčlenku

To už je na pováženou, neboť trojčlenka a procenta (krom jednoduchého sčítání, odčítání aj.) jsou to jediné co z matematiky ve svém zaměstnání uplatním, byť se mně vyučující, jak na střední, tak na výšce snažili přesvědčit o opaku

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

Jo pánové, už leta platí "lepší chytrej průmyslovák, než blbej inženýr" no a dnes si každý myslí, že základ je umět anglicky. Takže máme fůru lidí, kteří umí perfektně anglicky, ale do praxe je nemůžeš nasadit.

Ad S200:
Já jsem tedy dělal maturitu z ČJ pouze z literatury.
A fakt nebylo něco jako maturitní slohovka, kde kdyby člověk nasekal takové chyby, se kterými se setkávám, tak by to prostě neudělal? Protože před 11 lety, kdy jsem maturoval já, jsme takovou nějakou práci určitě psali a do výsledku maturitní zkoušky z ČJ se její výsledek nepochybně promítal... ;-)

Ad vonHenry:
...dnes si každý myslí, že základ je umět anglicky. Takže máme fůru lidí, kteří umí perfektně anglicky, ale do praxe je nemůžeš nasadit.
No, ona zas ta fůra lidí, která umí opravdu perfektně anglicky, extra velká nebude. Jinak já si třeba myslím, že umět anglicky sice není základ, ale spíš takové nutné zlo... :-)

Nebo už se maturuje jenom z literatury?
Teď jsou státní maturity, takže všichni musí psát slohovku a didaktický test. Slohovka už není tak dlouhá jako "za nás". Já maturoval v roce 2010 a měli jsme 4hodinovou slohovku. Didaktický test člověk musí dát nejhůř na tu čtyřku naprosto bez přípravy. Pokud ne, tak byl na střední naprosto zbytečně. On ten didaktický test s češtinou jako takovou úplně nesouvisí.

Osobně bych kladl větší důraz na matematiku oproti světové literatuře (jména jako Gogol, Boccacio, Homér by člověk znát měl, ale zase všeho s mírou).

Ad Mouka:

Didaktický test člověk musí dát nejhůř na tu čtyřku naprosto bez přípravy. Pokud ne, tak byl na střední naprosto zbytečně.

Zase si na druhou stranu říkám, že čistě teoreticky by maturita z ČJ ve smyslu zkoušení z gramatiky neměla být vůbec nutnou, neboť praktickou znalost rodného jazyka lze považovat za tak základní dovednost, že by jí měl ovládat i člověk, který vychodil základní školu. Že tomu tak v reálu není, to je věc jiná... :-(

Ythomas_ct: Tak slohovka samozřejmě byla a stačilo pár drsnějších hrubek typu i/y (přesná pravidla si už samozřejmě nepamatuji) a člověk neprošel. Ale u samotné ústní maturity už byla výhradně literatura.

neboť praktickou znalost rodného jazyka lze považovat za tak základní dovednost, že by jí měl ovládat i člověk, který vychodil základní školu

Maturitu má dneska kde kdo, stejně to neovládá. Podmínky pro splění maturity z češtiny jsou možná až příliš benevolentní. Naopak bych přitvrdil, aby se nestávalo, že někdo napíše "vječinou".

Malá poznámka k jazykům. Stává se, že někdo kdo hledá práci, uvede při přijímacím pohovoru že umí dobře jazyk. Ale až později se zjistí (např. když se má jet na jednání do zahraničí), že ty znalosti až tak dobré nejsou. Možná mezitím zapomněl... nebo si původně trochu přidal (viz např. tady). Nebo to možná ve škole stačilo... laťka je holt někdy nízko

Joe: Jo, to vidím (a slyším) dnes a denně na údajných němčinářích, co mi přicházejí na pohovory.

Jo jo. Druhá věc je, že i když někdo má certifikát, tak ani ten nezaručí celoživotní znalost, časem se naučené věci vytrácejí, zvlášť když se aktivně nepoužívají... ale to platí vlastně o všem, nejen o jazycích.

Potvrzuji, u mne např. zcela zakrněla znalost vyšší matematiky (derivace, integrály apod.), neboť to v praxi nepoužívám. Nedávno jsem měl hrůzyplný sen, že bych měl absolvovat těžkou zkoušku z matematiky, o které vím, že ji nemám šanci udělat. Přitom před takovými >30 lety (na VŠ) bych možná ty příklady úspěšně vyřešil.

Přesně tak. Někdy si říkám (i podle sebe) k čemu jsou vlastně různé diplomy, certifikáty atd.? Když dokazují jen to, že jsem něco uměl v tu chvíli, kdy jsem ten papír dostal. A od té doby jsem to už třeba ani jednou nepoužil, tudíž zapomněl

V určitých oborech techniky ale jsou požadavky na prokazování znalostí dlouhodobé, ne jen jednorázové. Když člověk získá nějaký kvalifikační stupeň např. v oboru ultrazvukové defektoskopie, pak (i když se touto činností soustavně zabývá) musí každých 5 resp. 10 let absolvovat náročné přezkoušení, zahrnující teoretickou i praktickou část - aby nepřišel o certifikát. Podrobněji viz např.: http://www.apccz.cz/upload/ck/files/Std-101-13-R4.pdf

Když dokazují jen to, že jsem něco uměl v tu chvíli, kdy jsem ten papír dostal.

Mnohdy ani to ne.

k čemu jsou vlastně různé diplomy, certifikáty atd.? Když dokazují jen to, že jsem něco uměl v tu chvíli, kdy jsem ten papír dostal

Ovšem tyhle diplomy atd. taky dokazují, že jsi schopen se něco naučit, zvládnout. Podobně funguje i VŠ studium - žádný zaměstnavatel neočekává (ani nepotřebuje), že absolovent umí vše, co se naučil za pět let na VŠ, ale jeho diplom dokládá, že je schopen se něco naučit, dotáhnout něco do cíle. To jsou podstatné informace. Samozřejmě se potenciální zaměstnavatel taky podívá, z jaké školy ten diplom je, nicméně to nejdůležitější - schopnost vykonávat svěřené úkoly - ukáže až vlastní akce.

Ano, souhlasím.

Bonus: Diplomka na klíč

Žádný zaměstnavatel neočekává (ani nepotřebuje), že absolovent umí vše, co se naučil za pět let na VŠ

Souhlas, protože kdyby můj zaměstnavatel očekával že umím to, co jsem se naučil třeba vrámci předmětu Stochastické modely operačního výzkumu, tak bych asi musel vrátit diplom. Možná však bych nějaké poznatky z tohoto předmětu s velkým osobním sebezapřením aplikovat zvládl, jako že se třeba dá naučit mnoho a mnoho vzorců, tvrzení, pouček atd. nazpaměť (celkem asi 17 stran) a pak to někde ze se sebe vyblejt bez hlubšího porozumění „vo co v celé věci vlastně kráčí”, atd.

Pepa_L: Vy jste museli všechny vzorce umět zpaměti? Fuj! My měli možnost je mít vytištěný u zkoušky. Ale pokud se na to člověk nepřipraví a nespočítá si dopředu hodně příkladů, tak mu to je k ničemu. Ono teoreticky se to pochopit asi aji dá, co se tam vlastně počítá. Některé situace i nastat mohou a za určitých předpokládů by se nějakým modelem od Lindy řešit daly, ale otázkou je, jestli to v praxi někdo dělá. K tomu potřebuje určité vstupní údaje, které může být obtížné zjistit (jaké je rozdělení pravděpodobnosti, zda jsou jevy nezávislé, jaký proces tvoří apod.)

Ale jsem rád, že se mi to podařilo loni v srpnu na 2. pokus. Fakt nezávidím lidem, kteří tam byli i 10x (ano, i takoví jsou, někdo dokonce i 15x) a někteří kvůli tomu navazující studium zabalili. Je to škoda.

Tak vzorečky sebou mít u zkoušky můžeš, jen na to nesmí nikdo přijít, že...

Vy jste museli všechny vzorce umět zpaměti?

Z teorie ano. Ke zkoušce byla povolená A4, ale u mě prostě nefunguje, že si je napíšu na papír a tím je všechno vyřešené, neb bych na ně bez naučených souvislostí vejral jako z jara a byly by mě slušně řečeno k ničemu. Nebudu se chlubit, ale já tam byl jednou a dostal jsem za jedna, tak že metoda nauč se 17 stran zpaměti jako obrázky a pak je rychle zapomeň funguje. Ještě že doktořina se takhle třeba vystudovat nedá

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

Intelpetr: Tak vzorečky sebou mít u zkoušky můžeš, jen na to nesmí nikdo přijít, že...

Jsou oficiálně povolené!

Pepa_l: My jsme teorii dělali bez pomůcek a na příklady jsme měli povolený vzorce na 8 stranách. Však říkám, že člověk musí mít propočítaný příklady dopředu, jinak mu ty vzorce bez znalosti souvislostí a postupů jsou k ničemu.

Malá poznámka k jazykům. Stává se, že někdo kdo hledá práci, uvede při přijímacím pohovoru že umí dobře jazyk. Ale až později se zjistí (např. když se má jet na jednání do zahraničí), že ty znalosti až tak dobré nejsou. Možná mezitím zapomněl... nebo si původně trochu přidal (viz např. tady). Nebo to možná ve škole stačilo... laťka je holt někdy nízko

Myslím si, že ve skutečnosti umí aktivně jazyk používat daleko méně lidí, než si možná mnozí myslí.
Lidé své znalosti jazyka přeceňují. Oni sice dokážou zhruba porozumět psanému textu nebo zhruba pochytí o čem asi mluvčí mluví, ale pokud maj sami promluvit a říci něco složitějšího, tak to prostě absolutně nezvládnou. Kolik lidí se naučilo cizí jazyk v útlém dětství, kdy je to tak snadné? Kolik lidí v průběhu dětství a dospívání jezdilo pravidelně do zahraničí, aby pochytilo tamní jazyk? Ve škole se nikdo aktivně jazyk nenaučí. A opravdu si myslím, že zase tolik lidí do zahraničí nejezdí, když nebudu počítat dovolené.
Já to těm lidem za zlé nemám, málokdo si skutečně ověřuje, jak na tom doopravdy je, navíc v dnešní době se prostě občas musí i lhát, je moc velká konkurence a upřímnost se nenosí.
Já bych lidem doporučil ať nechaj učit cizí jazyky již své čerstvě narozené děti, předškolní děti jsou mašiny na cizí jazyky, každej den si průměrné dítě aktivně osvojí zhruba deset nových slov a je zcela schopné se učit několik jazyků naráz, dítě je dokáže odlišit. Samozřejmě je podstatné, aby je učil pokud možno rodilí mluvčí, protože u jazyka jsou základem fonémy (zvuky řeči ze kterých tvoříme slova), které jsou u každého jazyka jiné nebo minimálně jsou rozdíly mezi slovanskými jazyky a germánskými. Děti jsou na tyto fonémy citlivé a dokáží je přesně rozlišovat, dospělý to nedokáže, školní děti tuto schopnost nenávratně ztrácejí, proto je v dospělosti (ale i ve škole) tak obtížné naučit se nový jazyk. Nemožné to není, ale je třeba vynaložit hodně velké úsilí, což dělá asi minimum lidí.

Lesíček:

- fonémy lze pochytit kdykoli, pokud k tomu máte předlohy (např. imitátoři). Je to otázka hudebního sluchu a umění reprodukovat (napodobovat), co slyšíte, to je celé;

- rodilý mluvčí: za sebe musím říct, že nejhorší varianta učení cizího jazyka. Proč? Protože Vám to většinou nevysvětlí česky, protože česky neumí. Vlastní zkušenost. Anglinu jsem se nejlíp naučil na základce, protože jsem měl kliku na učitelku - rodilou Češku. Na střední mě učil rodilý Ukrajinec, bývalý právník. Anglicky uměl výborně. Dál už to šlo z kopce a až na výjimku (VŠ, tam to byla taky Češka a učit neuměla to byli právě rodilí - Američanka, Jihoafričan, Kanaďanka). Ruštinu na základce Češka - už si to nepamatuju. Pak mě ji učila Běloruska, tedy opět rodilá a opět to byla naprostá tragédie /neuměla česky a na dotazy "proč to tak je?" univerzálně odpovídala "protoč" a "že si to prostě musím pamatovat". Kráva...). Nejvíc mě naučil profesor (Čech jak poleno), kterej byl vynikající a dal mi výborný základ dál. Zbytek samoučení, praxe, čtení, hudební sluch a reprodukce.

On je taky rozdíl přijet do cizí země, kde je ten cizí jazyk "rodný" a chtít se tam domluvit. To nefunguje skoro nikde, pokud ten, s kým se bavíte, se Vám jako nerodilému nepřizpůsobí. To není ale chyba školních znalostí. Vezměte si kromě spisovné i hovorovou a obecnou češtinu, různá nářečí, ustálené fráze, které se navíc s dobou mění... A teď si představte s tím mluvit na cizince, co se někde ve škole učil česky. A asi v každém jazyce je nějaká taková forma. A když k tomu někdo rychle mluví a špatně artikuluje, nezachrání Vás ani sto padesát státnic z onoho jazyka a ani to, že Vás učil rodilý mluvčí. To se snáz domluvíte třeba anglicky s někým, kdo není rodilý mluvčí, jako Vy. Bude umět asi stejně blbě jako Vy a bude mu to dělat stejné potíže, ale rozumět si budete;

- u školních a předškolních dětí, při tom náporu výuky cizích jazyků, co se tam na ně (za sebe říkám bohužel) valí, bych já osobně kladl i zvýšený důraz na češtinu, aby neupadala její znalost (která zcela evidentně upadá)

Dejte si do huby horkej brambor a budete mluvit jak rodilej Angličan!

Souhlas se Statistikem. Vyslovovat umí leckterý hlupák, ale umění číst (a porozumět psanému textu, i v mateřském jazyce), a také psát, jsou všeobecně na ústupu. To se vztahuje i na pochopení a schopnost vysvětlení gramatických pravidel.

Statistik:
Fonémy nelze pochytit kdykoliv. Nevím odkud čerpáte vy, ale já čerpám z odborné literatury. Dospělý člověk ztrácí schopnost rozlišovat fonémy, to je podloženo výzkumy. Dokáže rozlišovat jen ty fonémy, které se naučil v dětství. Dospělej mozek nemá čas na to řešit jazykové dovednosti, k tomu jsou určeny první roky života, věřte že toto je v psychologii dobře zmapovaná oblast. A výslovnost a přízvuk je něco jiného. Fonémy jsou tak citlivá oblast, že dospělý mozek je ve vztahu k cizím fonémum v podstatě nahluchlý a nedokáže (i kdyby chtěl) jisté rozdíly rozeznat. Někdo má možná pocit, že mluví bez přízvuku, ale rodilej mluvčí by docela snadno poznal, že bez přízvuku nehovoří. To je ale jedno, důležitý je se umět domluvit.

Rodilý mluvčí a malý děti je právě ta nejlepší možná kombinace. Nesmíte do toho tahat dospělé, protože malé dítě se jazyky učí zcela jinak než dospělý člověk. Pokud ho bude učit člověk, který se naučil anglicky až v pozdějším věku (a nutně hovoří s přízvukem), tak ho sice naučí anglicky mluvit, ale nenaučí ho anglické fonémy, nýbrž fonémy mateřského jazyka. Pokud bude rodilý mluvčí učit dítě anglicky stejně jako ho matka učí mateřský jazyk, tak se dítě naučí anglicky perfektně stejně jako česky. Bylo by fajn mít mateřské školky, kde by se dětem věnovali rodilí angličani. Ještě navrch by bylo dobré dělat kroužky i pro batolata, kde by opět figurovali rodilí mluvčí a maminky by si zatím daly někde vedle kávu. Je to dokonalej způsob, jak se naučit jazyk a netrápit se s ním roky na všech školách. V prvních letech života by bylo klidně možné dítě takto naučit i dva cizí jazyky.

On je taky rozdíl přijet do cizí země, kde je ten cizí jazyk "rodný" a chtít se tam domluvit. To nefunguje skoro nikde

Když sem přijel poprvé do Anglie, těšeje se jak oslním svoji ze školy pilovanou oxfordskou angličtinou (vše myšleno samozřejmě ve velké nadsázce neb mě postihlo něco podobného, ne-li horšího jako pana Statistika, prostě zabitý roky) a Indka na mě zpoza šaltru biletkové kasy na Victoria station vyhrkla něco v jazyce kt. se angličtině nepodobal ani zdaleka rozuměje pouze slovu „šity” (rozuměj city a nezaměňuj s jiným slovem podobně znějícím), kam jsem zrovna nechtěl (ani do shitů), neb sem chtěl za přízní do Beckenhamu, tak jsem z toho byl na první dojem z Londýna notně rozvrkočen

Lesíček: díky za upřesnění. Žil jsem v bludu, maje na mysli jinou schopnost napodobovat.

K těm ideálním mateřským školám: já bych batolatům do hlavy cizí jazyk asi necpal nebo ne na úkor češtiny, ale věřím, že jsem v tomhle zpátečník.

Statistik: Ono to není na úkor češtiny.

A na úkor čeho?

Na úkor ničeho. Proč by to muselo být na úkor něčeho?

S499: budeme-li považovat počet buněk v mozku za zhruba konstatní, tak to na úkor něčeho být musí.
Ale třeba to může být zrovna na úkor nevyužívané části mozku, takže žádná škoda...

Slovíčkaření hezké, já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton a na tom, že když to využije jinak nevyužitou část mozku, tak to není na úkor ničeho.

Když mě na vysoké vyhodí od zkoušky nebo i z jiných důvodů ukončím v průběhu školního roku studium, musím se hned hlásit na úřadu, resp. předá tuto skutečnost úřadu škola? Platí za mě stát zdravotní a sociální pojištění pouze k měsíci ukončení studia nebo řádně až do konce srpna daného školního roku?

Lukáš 123: Vyhazuje se zpravidla na konci semestru. V rozhodnutí máš uveden den, ke kterému je studium ukončeno. Na ÚP a na zdravotní pojišťovně se musíš nahlásit sám.
Pokud se tam zavčas nahlásíš, tak za Tebe bude platit zdravotní pojištění stát i nadále.

Sociální pojištění do toho netahej. Pokud nepracuješ, není povinné. Můžeš si ho jako nepracující platit dobrovolně sám, ale stát ho za Tebe nikdy neplatí.

Tak po včerejšku je to konečně za mnou. Před měsícem jsem ještě nevěděl, co vlastně v té diplomce budu navrhovat, ve čtvrtek jsem pořádně ještě nevěděl, z čeho budu státnicovat. Bylo to taktak, ale podařilo se. Pokud Vám bude 24 hodin před odevzdáním diplomky ještě půlka chybět, tak se neděste. Když máknete, dá se to ještě stihnout. Sice se člověk moc nevyspí, ale tak co už!

Ne, moje zkušenosti raději neberte jako příklad. Já jsem prostě takovej, že začnu makat, až když mi teče do bot.

Tak to bude určitě velmi kvalitní diplomka...

Asi špatný výběr oboru, když Vás to nebaví ...