Něco foto z výletu minulého týdne:
Zagreb, 9. 10. 2014

Sarajevo, 10. - 11. 10. 2014

Že v Zagrebu a Bělehradě mají lepší tramvajovou dopravu (lepší vozy i tratě) než v Praze je jen optický klam?

Jarmile, tak to je opravdu jen optický klam, hlavně co se Sarajeva týče.

Snad ani ne tak optickej klam, jako Jarmilova těžká vada zraku...

Čo je horšie, nikto si tu nevšíma prvé KT8 A3-M-LF made in Ethiopia!

https://twitter.com/HahuDaily/status/519356273519636480/photo/1

http://www.youtube.com/watch?v=6T-oc4ffS3g
(Ten pán v maskáčoch sa o nich vyjadruje dosť nevyberane )

Jarmil: To ses definitivně pomátl? Shnilou K2 a stejně takový trolejbus, dále vcelku ucházející K3, nějakou zápaďáckou ojetinu a trávou zarostlé zpustlé tratě považuješ za něco lepšího než třeba 15T, reko-kachny, RP-čka či čisté štěrkové lože s novými betonovými pražcemi a pružným uložením, které v Praze díky masivním rekonstrukcím na periferních tratích už převládají? Zastávám názor, že někteří lidi si kvalitní MHD ani nezaslouží a měli by povinně po dobu alespoň 1 roku žít ve svých vysněných destinacích a pak by možná rádi začali vzpomínat.

Mám pocit že to tam iba skladali z dielov ktoré im poslali asi z Maďarska. Je to ďalšia reinkarnácia T6A2/B6A2.

Řekl bych, že nejen Jarmil tu trpí vadou zraku, bude jich víc a možná ještě s větší...

Jarmil nic nepsal o Sarajevu ...

Jarmil o Sarajevu nepsal vůbec nic, a kdyby v Zagrebu vypravovali všechny nízký vozy tak by tomu tak i bylo, vždyť byla plná maštal nízkých vozů a po městě vesele jezdily T4

Zdenda999: Jsou dny, kdy T4 ve městě nepotkáš a jsou dny, kdy snad nejezdí ani jedna souprava. Celá organizace tramvajového provozu je poněkud prapodivná.

Nemaj přidělený vozy?

Nemají. To vím zcela přesně.

UT: Jo toho jsem si všiml, bohužel neumím amharsky a moc informací o ní není, kromě toho, že se to mělo dostat do Etiopie skrze Debrecínský pokus o modernizaci KTeček, ze které však sešlo kvůli novým tramkám od CAF. No pikantní je, že ten METEC group je vlastněna armádou, která tam toho má více a tohle se k nim dostalo víceméně jako součást vojenského obchodu s Maďarskem. Podvozky by snad měly i být původní ČKD. Ale tohle mám víceméně jen z doslechu. Marně se snažím získat jakékoliv nové info. Faktem je, že v Addisu budou jezdit čínské tramvaje od CNR a o tomhle projektu se skoro nemluví. Takže vůbec nevím jak to s tím vším bude.

Vzpomínám, že zhruba před 30 lety studoval na VŠD v Žilině obor Vozidla elektrické trakce jeden Etiopec, prý bývalý voják-důstojník. Jmenoval se Berhane Aberra nebo tak nějak. Kde je mu asi konec?

ASD: Nějaké články z Etiopie jsou v angličtině dostupné na: http://www.ethiopianopinion.com/cnr-signs-tramcar-contracts-with- ethiopia/ (tam další odkazy).

Zkusím, zda se někdo nezajímá o Maďarsko - konkrétně by mě zajímalo, zda Škoda uspěla v opakovaném odvolání v souvislosti s nákupem nových tramvají pro Budapešť. Poslední zprávu mám, že byla podepsaná smlouva s konkurencí, ovšem Škoda nabídla to samé jako konkurence levněji, tak se pokoušela odvolat a dosáhnout zrušení smlouvy. Víte někdo k tomu něco bližšího a aktuálního?

Cogwheel: Děkuji za info. Tohle už je přeci jen exotika.

Ještě se vrátím k Vídni: Na blogu wienerlinien je článek i s fotkami z nočního přetahu nového vozu linky U6 z ústředních dílen po tramvajové síti do depa. Vzhledem k tomu, že je vůz čerstvě dodaný, není ještě "zpojízdněn", proto je tažen.
http://blog.wienerlinien.at/nachts-in-wien/

Dva dotázky k Sarajevu, tak snad se najde někdo s odpovědí.
1) U zastávky Nedžarići Oslobodenje jsou pozůstatky jakési odbočky. Výhybky jsou vyškubaný, a v silnici je to zalitý betonem. To bylo plánovaný pokračovaní někam?
2) Mezi Ilidžou a Energoinvestem, u mostu po kterým vede nájezd na dálnici či co to je je zastávka. Tady
Jeden plánek sítě jí vůbec neuvádí. Druhý je sice starší, ale uvádí ji jako "Kasindolska" ale zjevně mimo provoz. Za naší návštěvy se tam normálně zastavovalo a oba ostrůvky měly i zvýšenou nástupní hranu

Honza: Soud v Maďarsku rozhodl, že nabídka Škodovky byla neplatná. Arbitr se postavil na její stranu, ale soud jeho rozsudek změnil. Do Budapešti přijdou tramvaje CAF.

Celý text je zde

Trollino: děkuju za informaci, Maďarštinou nevládnu. Jen nechápu několik věcí - jak je možné, že si Škoda nepohlídá splnění požadavků na nabídku, aby byla platná? To mi přijde buď jako neschopnost, ale spíš jako naschvál ze strany Maďarů, protože se jim z nějakého důvodu Škoda nehodila do krámu. CAF jim přeju a třeba příště to bude zrovna Škoda. Vcelku by mě zajímala vizualizace té Škodovky, ale tu asi nikdo nezveřejní

Zxs91: Jsem schopen odpovědět na první otázku. To byla plánovaná odbočka na sídliště Dobrinja. Kdysi tam byly snad i výhybky. V nějakém plánu je to asi furt, ale vzhledem k situaci v zemi to asi nikdy nebude.

Osobně bych také dělal vše pro to, aby do mého města nebo do mého DP Škodovka žádné tramvaje nedodala. Stačí, jaké jsou s nimi problémy v Praze, a to nejen se 14T, ale i s 15T. Stačí se zeptat Demona. Se všemi tramvajemi, co kdy vyrobila Škoda, byly vždy jen problémy. Jsem proto rád, pokud Škoda na trhu s tramvajemi neuspěje.

No uvidíme, ja mám z 29T/30T zmiešané pocity ale tie sú úplne irelevantné. Teraz ide o to akými chorobami budú tieto tramvaje trpieť (a nejaké určite budú, nakoľko sú to "výkresové" tramvaje). Dúfam že sa závažným vadám ako pri 14T/15T vyhneme, keď už BA bude mať 60 ks 29T/30T.

Já jsem na tramvaje pro Bratislavu hodně zvědav. Z dosud vyrobených vozů mne příjemně překvapily tramvaje pro Miskolc. Na to, že mají pevné podvozky, jsou výrazně tižší, hlavně uvnitř vozů, oproti předchozím (14T). Tak jde o to, zda se u nich po čase neobjeví nějaké problémy. Bratislavské mají mít krajní otočné podvozy, díky nimž budou mít lepší nájezdy do oblouků a pokud ty střední pevné podvozky budou podobné těm pro Miskolc, nemusel by to být špatné vozidlo. Vozům 15T se střední podvozky při větších rychlostech občas podivně houpou. Ještě aby již bylo vyřešeno to protáčení kol, když krajní podvozky bratislavských budou asi podobné těm z 15T.
Jinak bratislavká tramvaj prý již lítá na zkušební trati výrobce.

Prvek:
29T/30T vychádza z 26T/28T. Podvozky majú klasické dvojkolia, vrátane krajných a úplne iný pohon než 15T. V Miškolci som sa ešte nebol povoziť, ale moc by ma to zaujímalo. Totiž chovanie 26T by mohlo dať dobrý obraz o tom ako pôjde 29T/30T v BA. Rozloženie hmotnosti vďaka krátkemu strednému článku 29T/30T vyzerá nádejne. Ostáva dúfať že to pôjde dobre aj na rozbitých BA tratiach.

Kamarad mi udelal video z Tramwaytagu 2014 ve Vidni: http://www.youtube.com/watch?v=OfNDzbtZmO0

kwasi: ja tam byl a toto video me hodne zklamalo, ctvrt videa nadpis,pak jen pohne s E1 tam a zpet na tyci a jizda slapaci dresiny, to je bida, bylo tam toho o mnoho vice k videni a o mnoho zajimavejsich veci jako historicke tramvaje, autobusy, pohledy do dilen,jizdy navstevniku co by ridici tramvajemi ULF a E2 a dokonce i novymi vozy U6, vystavene bylo metro a tramvaj z místní dráhy do Badenu, na tom videu dohromady nic neni, pokud je to ovsem jen polotovar nebo nejaka cast tak potom, jakobych nic nerekl.

Jarmil: No tohle je typický český přístup. Místo hrdosti na naší firmu, která boduje v zahraničí a dělá nám ve světě jméno a českému rozpočtu značný příjem, tak negativní postoj. Mě by jen zajímalo, který moderní nízkopodlažní vůz neměl od své výroby žádné problémy, obzvláště v začátcích výroby. Pesu, Solaris, Siemens, kdysi ČKD, všechny tyto firmy měly a mají se svými vozy problémy a je třeba vychytávat nejrůznější závady. Prostě to tak je a není to chyba jen Škody. Chtělo by to trochu více hrdosti a takové té zapálené podpory českého podniku

Chtělo by to trochu více hrdosti a takové té zapálené podpory českého podniku
Tak to ses u mě opravdu netrefil, protože já rozhodně nejsem patriot, ba naopak. Je pravda, že většina výrobků má počáteční mouchy a ty se pak vychytají, ale Škoda z tohoto vybočuje tím, že u ní se ty mouchy nevychytají. Prostě to je a bude křáp. Navždy.

No tohle je typický český přístup. Naopak český přístup by byl, kdybych chtěl prosadit českou firmu jenom proto, že je česká, bez ohledu na to, jak kvalitní jsou její výrobky. Příkladem může být v celé ČR snaha brát tramvaje jen od české firmy (nebo jezdí někde v ČR jiné než české?) a v Praze brát autobusy od českých firem (SOR místo třeba Mercedes-Citaro), ačkoliv jsou to křápy. Mně jde především o to, aby kdekoliv na světě jezdily kvalitní a dobré vozy, bez ohledu na to, kdo je vyrobí. A ty špatné aby neměly místo.

Jarmil:
Nerob si ilúzie, tendre vo Francúzsku vyhrávajú tiež (prevažne) domáci výrobcovia s vozidlami pochybnej kvality. O taliansku radšej pomlčím...

Česko má dlhoročnú tradíciu v strojárenstve a firmy majú svoje pevné miesto v Európe, napriek kolapsu hospodárstva po roku 1989 (lebo ten systém nebol aj tak udržateľný). Ja na rozdiel od teba očakávam pozitívne zmeny v 29T/30T oproti predošlým tramvajám zo Škodovky. To že 14T je "křáp" vieme hádam všetci, ale donekonečne Škodovka také šmejdy hádam robiť nebude. Verím že sami chcú ponúknuť niečo lepšie. S 15T si nastavili latku hodne vysoko, tak si aj pri nej "vyžrali" nie malé detské choroby. Ja len dúfam že pri 29T/30T ich bude čo najmenej. Know-how Škodovka určite má a nie malý. Po problémoch so 14T a 15T v Prahe Škode určite moc záleží na tom aby boli ďalšie tramvaje spoľahlivejšie.

Samozrejme, SOR je socka s debilne riešeným interiérom, pričom aj to je daň za nadšandardný počet dverí. Poddimenzované kastle s vidinou nízkej spotreby sa ukázali ako chyba (neviem ako na Pražské, ale na každú Bratislavskú NB 18 navárali tonu želea). SORy radu NB sú low cost dobytčáky a práve kvôli tomu že všade hľadia na cenu vyhrávajú zakázky... Ja by som za tým nehľadal nejaké skryté "konšpirácie", ale obyčajnú ekonomiku (a typické "komunálne" úplatky, ktoré sú rakovinou v ČR ako aj na SK).

No a Polsko je příklad sám pro sebe. Ovšem Poláci mají mnohem-mnohem vyšší národní hrdost a proto budou hájit Pesu nebo Solaris do vykrvácení. Nicméně pokud zajedete do vozoven, kde Pesy nebo Solarisy mají a budete se bavit s techniky nebo řidiči atd., tak zjistíte, že mají +- stejné problémy. Třeba v jiných oblastech, ale znamená to to samé. Repase, řešení s výrobce, odstavení vysokého procenta vozů atd. Sice se to z Poláků hůře dostává, ale nakonec se zpravidla rozmluví.

Přidám názor jednoho řidiče, s kterým jsem se seznámil v Poznani. Ten má zkušenosti z dřívějška na vozech 16T a 19T ve Vratislavi. A porovnávat Solaris Tramino a Škodu 16T nebo 19T se mu vůbec nechtělo, řekl, že se to porovnávat nedá ve prospěch vozů Škoda. Říkal, že pro řidiče je vůz Škoda mnohem příjemnější pracoviště než vozy Solaris. (Samozřejmě je to jen názor jednotlivce, ale existuje a ukazuje, že není všechno tak černé a bílé.)

Ad :Zxs91:
Dva dotázky k Sarajevu, tak snad se najde někdo s odpovědí.
1) U zastávky Nedžarići Oslobodenje jsou pozůstatky jakési odbočky. Výhybky jsou vyškubaný, a v silnici je to zalitý betonem. To bylo plánovaný pokračovaní někam?
2) Mezi Ilidžou a Energoinvestem, u mostu po kterým vede nájezd na dálnici či co to je je zastávka. Tady
Jeden plánek sítě jí vůbec neuvádí. Druhý je sice starší, ale uvádí ji jako "Kasindolska" ale zjevně mimo provoz. Za naší návštěvy se tam normálně zastavovalo a oba ostrůvky měly i zvýšenou nástupní hranu

K první otázce:
Na Nedžarićich jsou ty napůl zaasfaltované oblouky jediným pozůstatkem plánované trati na Dobrinju. Měla vést v pravém úhlu podél zdevastovaného Domu penzionera (dokončen v březnu 1992, zničen v dubnu/květnu). Dále měla vést nahoru do kopečka, překonat Dobrinjský potok na mostě, který existuje v hrubé stavbě a dokonce jsou v něm vybetonované žlaby pro uchycení kolejnic, a dále měla procházet středem sídliště Dobrinja až přibližně k základní škole, která je na dnešní entitní hranici FBiH/RS. Stavba je nejspíš ztracená, i kdyby byly peníze, tak už nikdo neuvolní koridor trati, který byl po roce 1996 načerno zastavěn rodinnými domky, které jsou už z politicko-nacionalistických důvodů dávno legalizovány (živelná výstavba bydlení mj. pro vyhnané bosňácké venkovany z východní Bosny).


Druhá otázka: Zastávka Kasindolska existuje fyzicky už asi šest let, ale nikdo se nedokázal dohodnout na jejím legislativním uvedení do provozu. Dopravní podnik z toho není nadšený, protože na Ilidži jsou instalovány branky, které snižují počet černých pasažérů k nule, a tahle zastávka je max. pět minut od Ilidže, takže leckterý černý pasažér si dojde tam.


(Příspěvek byl editován uživatelem dresdener.)

Honza: Tak zrovna Pesy a Solarisy se mi taky vůbec nelíbí, takže bych je, podobně jako Škodovky, nechtěl.

Ja by som naopak Solaris Tramino bral radšej než to čo príde zo Škodovky:
https://www.youtube.com/watch?v=9_w-RKTGaX0
Samozrejme široké minimálne 2,4 metra a štvorčlánkové. A na rozdiel od Škodovky by to nemalo pevné povozky, zato však 100% nízkej podlahy. Ono je to kópia nemeckých GTxN resp. GTxM.

Jarmil: A viděl jste to Tramino pro Jenu zevnitř? to interiér 29T a obzvlášť 30T budou proti tomu připomínat taneční sály (minimálně v krajních článcích). Nemluvě o tom, že toto sedí na třech pevných podvozcích, 29T a 30T na 4 podvozcích, z nichž krajní jsou otočné. Myslím, že to nejde vůbec kvalitativně porovnávat.

Tramino pro Jenu nemá pevné podvozky,ale otočné.

Pro Jenu jsem neviděl, viděl jsem jiné, nevím označení. Ale já netvrdím, že musím mít pravdu. Co tady píšu, je jenom můj názor.

Hej, interiér 30T, teda krajné články, budú fakt dobytčák. Nie že by to nutne znamenalo niečo zlé, je to aj daň za obojsmernosť. Jediná tramvaj z ktorej je tiež možné spraviť také dobytčáky je Avenio (mimo podvozkov státie na celú šírku vozidla, čo je vlastne tiež prípad 30T).

S těmi podvozky máte pravdu, nicméně koncepčně budou ty u 29T a 30T jednodušší, protože odpadne hydraulika natáčení podvozků a článků vůči sobě (bez toho si nějak neumím představit, že by to Tramino bylo schopné jízdy).

Jarmil, 3 zpravy nad tvym prispevkem je video s Traminem z Jeny, tam muzes videt koncepci vozu, bez otocnych podvozku by to nefungovalo. Jinak Nemci jsou s kulturou cestovani trochu jinde nez my, tady se porad musi do vozu nacpat co nejvic lidi a dat co nejmene sedadel, v nemecku jde o pohodli a proto se do vozidel cpe co nejvice sedadel, navic Jena jezdi na metrovem rozchodu coz take asi ulicku kapanek zuzuje, me osobnese tato tramvaj a tato koncepce velice zamlouva, navic jsem odpurce klasickych ceskych dobytcaku jako je 1+1 rada sedadel staci.

Hhoonnzzaa:
Solaris Tramino má hydraulické natáčanei podvozkov? A ja som si myslel že to je prachsprostými "schubelastische" bazmegmi... Mal som pocit že to poliaci obkreslili alebo riešili metódou spätného inžinierstva...

M2359: Zase si někdo nasazuje růžové brýle... Nelze srovnávat dopravu v Německu a v ČR... Představa, že mi tahle německá pohodlnost přijede v 7:30 na IPP a nebo na Anděl je docela děsivá...

dopravopat: Já se nechám rád poučit, jak natáčení podvozků a skříní u Trmina pro Jenu funguje. Myslel jsem si, že to jsou 3 pevné podvozky pod 3 články. Ale když by měly být otočné, jak jsem se tu dověděl, tak to musí být nějak omezené a ovládané (třeba jako KT4), protože jinak by to nefungovalo ne?

Hhoonnzzaa:
Ja predpokladám (neviem na 100%) že natáčanie podvozkov je riešené rovnako alebo velmi podobne ako pri Siemens Avenio (alebo Combino Plus v Budapešti) alebo v AEG/ADtranz/Bombardier GT6N/M/S, GT6M-ZR & GT6N-ZR. T.j. články sú "voľne" uložené na podvozkoch a vracajú sa do stredovej polohy pomocou elastických pružiacich elementov. Tie zároveň tvoria kvázi medzipodvozkovú väzbu.

Představa, že mi tahle německá pohodlnost přijede v 7:30 na IPP a nebo na Anděl je docela děsivá...

No když by k tomu byla zatunelovaná magistrála, Prag-Autobahn-Ring, rozsáhlá síť U-Bahnu (navrženého jako U-Bahn, ne jako atomový kryt s přidruženou dopravní funkcí) a na povrchu pro lokální obsluhu Strassenbahn s preferencí v taktu 2 minuty tak by si to představit šlo, ne?

Jawohl, nach der Endlösung der tschechischen Frage wird's möglich...

Přišlo to dřív, než se čekalo. V pátek 17. 10. 2014 se Erfurt oficiálně rozloučil v pravidelném provozu s českými tramvajemi ČKD Tatra KT4D.

► http://mhd86.cz/2014/10/20/erfurt-po-38-letech-skoncily-v-provozu -tramvaje-kt4d/

Sice už jsem dával do "Tramvaje v Praze", ale sem to také tak nějak patří.
KT8N pro Strausberg v Praze - FOTO: http://mhd86.cz/2014/10/22/vcelka-s-cislem-22/

V Piatok idem do Viedne lebo do školy robím roľník o dopravných zaujímavostiach viedne. A tak sa chcem spýtať čo by ste mi poradili natočiť okrem badenbahn. A este na ktorej linke jazdí to nové klubové citaro



Dakujem

Badner bahn je zajímavá úplně v každém úseku tak záleží na vás co si vyberete. Třeba podzemní úsek u Matzleinsdorfer platz, bloková smyčka u Opery, stanice Vösendorf SCS uprostřed obřího nákupního centra nebo úseky otervřenou krajinou mezi Wiener Neudorf a Badenem. Informace o provozu nových Citar jsou na stránkách FPDWL

a na tej 7A budú premávať určite?
lebo ja som počul že premávajú aj na 13A čo ide z hauptbahnhof

a prosím vás neviete ktorá zastávka na linke 26 je lavostranná?

a este ma napadlo ked si kupujem z BA ten lístok čo platí aj na mhd tak platí aj na autobusy drrichard?

Michal b: Na 13A budou kloubáky až od příštího roku (nyní se tam párkrát objevil jen jeden vůz na zkoušku - odkaz). 7A i 62A obě začínají na nádraží Meidling, takže tam bude největší četnost nových citar, navíc i sól na 8A a 9A.

Z autobusů bych ještě doporučil elektrické minibusy Rampini na linkách 2A a 3A (tuším nejezdí v neděli) a hybridní busy Volvo na lince 4A.

A nějaké hybridní kloubové citaro jezdí i na nákupní lince z Floridsdorfu do nákupního centra G3 (též předpokládám, že nejezdí v neděli)

Levostranný provoz je u zastávky Gewerbepark Stadlau na před rokem otevřené estakádě na nové trati mezi Kagraner Platz a Hausfeldstrasse. Kromě toho je levostranný provoz i u zastávek Kagran a Donauspital na lince 25.

Lístek platí na veškerou MHD, jedno jakého dopravce (i S-Bahn, Badenská dráha, linky s číslem větším než 100 atd.), ale jen na území Vídně, tj. například u Badenské dráhy do stanice Vösendorf-Siebenhirten včetně.

Jinak bych určitě doporučil projet se linkou U6 po viaduktu uprostřed města.

A narozdíl od českých a slovenských zvyklostí se můžeš na většině tramvajových linek projet i smyčkou mezi výstupní a nástupní zastávkou (resp. mnohde je výstupní i nástupní společná)

dakujem za objasnenie

Michal b:
Ak pôjdeš z HLST cez Marchegg, tak vystúp rovno na prvej zastávke vo Wien, Hausfelfstraße, odtiaľ ti ide tramvaj cez Gewerbepark Stadlau, t.j. po ľavostrannom úseku s jednou ostrovčekovou zástavkou.

dopravopat: ved hej tak aj plánujem len som nevedel ako sa volá tá zastávka

Zatopení berlínského U-Bahn v roce 1945.
Před časem se tady řešilo, jak to bylo se zatopením berlínského metra v roce 1945. Nedávno se mi dostaly do ruky 2 materiály, pocházející z roku 1948 a druhý pravděpodobně kolem roku 1950.
Jedním je zpráva plukovníka Wehrmachtu Wilhelma Willemera THE GERMAN DEFENSE OF BERLIN, 1945, kterou psal patrně pro US Army, resp. její "historické oddělení" (existuje anglický překlad, evidentně do americké angličtiny, nikoliv britské) týkající se analýzy bitvy o Berlín z vojenského hlediska. Tento důstojník píše, že zatopení U-Bahn a S-Bahn nemělo vojenský význam, bylo pouhým vedlejším důsledkem odstřelu Ebert Brucke nad Landwehrkanal (po nímž vedl Nord-Sud S-Bahn). Zpráva je zajímavá i z dalšího hlediska - uvádí, že civilisty a německými vojáky nejvíce využívaný úsek U-Bahn bylačást trasy AI mezi Bhf. ZOO a Ruhlebenem - a to hlavně pro pokus o únik na západ (to samé potvrzuje i svědectví jednoho důstojníka z Panzerdivision Muchenberg, která v Berlíně bojovala), který nebyl zatopen.
Drhá informace pochází z článku v německém časopise Straßen- und Tiefbau z roku 1948 od Dipl.-Ing. Rudolf Bergera. Tento autor se opěz zmiňuje o odstřelu na Landwehrkanal ale kromě toho uvádí, že se metro začalo zaplavovat již dlouho před tím, a to díky zásahu těžkými pumami v noci z 3. na 4. 4. 1945 do Mühlendammschleuse (zdymadla)na Sprévě, pod kterým prochází tunel trasy A mezi stanicemi Märkisches Museum a Klosterstraße. Exploze pum měly vyhloubit ve dně Sprévy velké krátery a hlavně narušit těsnost tunelu, do kterého pak zatékala voda. Nejdříve to čerpali hasiči, s postupem bojů toho nechali a tunely se zatopily. Navíc již před rokem (1944) došlo k dalšímu zásahu do Sprévy a porušení těsnosti tzv. Waisentunnel mezi trasami E a D.
Takže jak to vlastně bylo?

...něco málo z podzimního Rakouska.

Ve Vídni jsem, ač byla sobota, potkal na lince 2 vlečňák ev.č. 1200, který brázdí tamní koleje už úctyhodných 54 let a nevypadá, že by za tu dobu prošel jakoukoliv modernizací...



Následně jsem navštívil Graz, kde kromě tramvají a autobusů je v systému MHD zahrnuta i pozemní lanovka, která se vyznačuje hodně velkým sklonem a futuristickým designem vagónků


Vynechat jsem samozřejmě nemohl ani Gmunden


Klasicky byl v provozu celodenně vůz ev.č.8 a v ranní špičce mu sekundoval vůz č. 10. Ve městě se už naplno rozběhla stavba propojení tramvajové tratě s místní dráhou do Vorchdorfu. Původní koncová stanice místní dráhy byla posunuta, aby se mohla stát průjezdnou, a hned za ní už se rýsuje dvoukolejné pokračování tratě do centra města. Z toho se zatím staví cca 200 m úsek na Klosterplatz. Trať gmundenské tramvaje je modernizací prozatím nedotčena, ale to už asi dlouhého trvání mít nebude. Jako předvoj budoucnosti už dnes na dráze do Vorchdorfu jezdí dvě zapůjčené innsbrucké nízkopodlažní tramvaje. Jedna zajišťuje garantované nízkopodlažní spoje, druhá jezdí negarantovaně. Jen na jednom ranním páru školních spojů je potřeba třetí vozidlo, takže tam je stále záruka výskytu starého elektrického vozu. Jak se zdá, tak podstatné části veřejnosti se propojení tramvaje s místní dráhou nelíbí - považují ho za předimenzované (na tom něco bude - ono prohánět dlouhou NP tramvaj tam, kde by bohatě stačila wana, fakt není úplně hospodárné) a tedy za plýtvání penězi.


Nakonec ještě Linz - krátká tramvaj Pöstlingbergbahn a nejnovější typ městské tramvaje