Tak nezabudol, ja som tie Düwagy akosi prehliadol.

Když se tady furt chválí 15T .. nedavno jsem dvakrát jel skrz Malou stranu v zadnim článku a docela mě dojalo, jak se v oblouku vyklápí ven, je to jen stavem trati, nebo i nedořešenou kinematikou kloubů (resp nepomohl by proti tomu kloub s šikmou rovinou)?

15T se chválí, no a už jsou všechny dodané vozy provozní? nebo je stále velký počet pro závady odstaven?

Prosím vás, nemám vůbec přehled, tak bych se jen chtěl zeptat, jestli někdo z vás neví. Začátkem června jsem viděl 2x skrze okno vlaku, když jsem přijížděl do Vídně, v závodu Bombardieru nějaké žluté tramvaje a nyní vídám bíločervené (případně bych mohl vyfotit, jak budu mít cestu zase). Mohu se zeptat pro jaká města to je?

Petrof:
Minulý týždeň v piatok sme išli ráno znovu odklonom cez Gänserndorf a ja som videl akýsi bielo-červený päťčlánkový multigelenk sťáť vonku, tipoval by som Łódź (až na to že mu chýbala žltá farba, šikmý bielo-červený "muster" ale sedel). Ináč vídaval som tam aj vozy pre Stuttgart (občas chodíme odklnom keď vlaky meškajú).

oprava:
Nie Stuttgart ale Karlsruhe. Furt si tieto dve mesta pletiem, neviem prečo. Tie žlté vozy čo si videl boli asi Karlsruhe (resp. žlté s červeným pásom).

http://www.bombardier.com/en/transportation/projects/project.flex ity-karlsruhe-germany.html

Aspoň tie som tam vídaval keď sme občas išli odklonom, ale neviem či už dodávky skončili alebo už objednalo ďalšie. Vídaval som ich aj denne na Stadlau, preprava po vlastnej osi, boli "chránené" plošinovými dvojnápravovými vozmi.

Díky za odpověď a to Karlsruhe by taky sedělo, jen jsem si dobře nezapamatoval ten červený pruh, ale když koukám na obrázek, tak to sedí. Ještě jednou díky.

http://technet.idnes.cz/vyroba-tramvaje-0jt-/tec_technika.aspx?c= A140721_154706_tec_technika_vse

Výroba 26T

Výběrové řízení-Ostrava:
Mohu se zeptat, jestli by technické podmínky splňovala tříčlánková verze EVO? Zaslech jsem totiž, že výběrové řízení je "psané" na ně. Díky za odpověď

tazatel-Ostrava : vidím, že fámy jedou ve velkém Stávající ostravské VŘ je psáno tak, aby vyhovělo co nejvíce vozů. Důvodem je jednak snaha o tlak na cenu (více soutěžících = větší konkurence) a jednak snaha o minimalizaci rizika, že se nepřihlásí nikdo nebo jen jeden uchazeč, VŘ skončí bez vítěze a nevyčerpají se dotace (bohužel v ČR není vůbec podstatné jestli se koupí něco užitečného, ale že se dotace vyčerpají dočista dočista; třeba kdyby EU vyplácela dotace na bublinky do vodováhy tak se masově nakupují bublinky do vodováhy a všichni by se chlubili jak mají vyčerpáno, což je naprostá kravina, ale to je jiný příběh na jinou diskuzi).

Tříčlánkové EVO by s velkou pravděpodobností technické podmínky VŘ splnilo, byly by s ním ale dva zásadní problémy :
- jistý nejmenovaný 30% akcionář firmy Pragoimex si prý nepřeje, aby existovalo
- i kdyby hned zítra ráno přivezla do KOS Krnov dodávka s logem Aliance TWT několik beden výkresů a hned se začalo dělat tak by bylo hodně těžké stihnout typové schválení do 12/2015.

V rýchlosti som prebehol specifikace na velkokapacitní tramvaje a zaujali ma tieto veci:
- stačí 70% NP
- pri dĺžke max. 33 metrov stačí štvoro dverí, z toho tri s minimálnou svetlou šírku 1300 mm
- min. šírka uličky nad podvozkom je iba 45 cm
- klimatizácia salónu
- otočné resp. dynamicky otočné podvozky

Vie niekto čo sú to tie dynamicky otočné podvozky? Lebo ja si pod tým viem predstaviť všeličo.

Heh, už vidím ako sa Škodovka prihlasuje s niečim takýmto odvodeným od 29T:



Takže klasicky dvojkolia s jedným trakčákom na nápravu, je to 85% NP. Šírka uličky nad vnútornými podvozkami by mohla vojsť do podmienky 45 cm za predpokladu rozchodu 1435 mm a min. oblúka 18 metrov. Interiér 2+1 resp. 2+2 v stredbnm článku. Aj tak nebrať vážne, to vozidlo nikdy nevznikne. Navyše krajné články by mali veľké vnútorné vybočenie. A vôbec, Škodovka má dosť zakázok...

Proč velké vnitřní vybočení? Kloub půjde z oblouku ven, vnitřní vybočení krajních článků by zhruba odpovídalo 9205-2165mm, tedy méně než Vario či KT8.
"Škodovka má dost zakázek": Jak říkal sir Humphrey, když jeho ministrovi nabízeli další kompetence: "Stojíme o veškeré nové pravomoci a ty stávající úzkostlivě střežíme". A pokud by nestíhala, zpomalí 15T pro Prahu, kde jí za to budou ještě vděčni. Ale jak píše Jenki - není moc času.

Me spis zaujalo ze nikde neni specifikované kolik ma byt hnaných podvozku. V principu se dá říct že trakční vlastnosti jsou popsany vzorcem "Musí to za deště vytlačit kachnu do Hulváckého kopce".

Jva:
Ja stále považujem všetko čo má viac než 6,7 metra za priveľa podľa Bratislavy. Na odbočke z Nám. SNP na Obchodnú sú na stĺpoch kvetináče a T6A5 ide tesne okolo, neviem čo by tam spravilo vozidlo so vzdialenosťou čapov 7,5 metra. Alebo odbočka zo Štúrovej v smere z Kamenného nám. na Jesenského, tam by to tiež bolo zaujímavé, ľudia sa tam lúbia grupovať pri priechode tesne pri koľajách. Ale síce, odkedy vypli CDS tak už sa tam také tlupy nevytvárajú.

Mayg:
No to špecifikovať nemusia, nech sa výrobcovia popasujú s nasledovným zadaním:
Tramvaj je schopna na největším dovoleném sklonu koleje 70 ‰ i za nepříznivých adhezních podmínek před sebou tlačit tramvaj o hmotnosti velkopacitního vozidla = 41,5 tun.

Ináč na stránke Škody pribudla nová prezentácia 29T/30T:

http://skoda.cz/cs/produkty/tramvaje/forcity/tramvaj-29-t/Content s.3/0/72EB67C394546F67CBBF59CA3E498226/resource.pdf

Kvapalinou chladené trakčáky, už sa teším. Hlavne keď predným podvozkom rozbije nejaké SUVčko na prejazde, prípadne sa pri tom vykoľají keďže je veľká šanca že auto naberie podvozkom. Tá mláčka Fridexu pri každej väčšej nehode tram vs IGK bude zaujímavá.

Ad Dopravopat - "Ja stále považujem všetko čo má viac než 6,7 metra za priveľa podľa Bratislavy. Na odbočke z Nám. SNP na Obchodnú sú na stĺpoch kvetináče a T6A5 ide tesne okolo, neviem čo by tam spravilo vozidlo so vzdialenosťou čapov 7,5 metra."

Tak tohle si nemůžu odpustit. A je v Bratislavě technický problém odstranit ty květináče ze sloupů? Asi je technicky řešitelné posunout i ty sloupy, byť vím, že to už si může vyžádat třeba zásah do inženýrských sítí.
Ale neshození květináče ze sloupu projíždějící tramvají je hodně specifický parametr při posuzování vzdálenosti otočných čepů u potenciálních nových tramvají. Nové tramvaje mnohdy vyvolávají potřebu úpravy infrastruktury, tak byste si ty květináče museli převěsit na sloupy u přímé trati...

že_by:
Klídek, nové 29T/30T majú malé vybočenie skrine, určite výrazne menšie než KT8D5 resp. LF2 a pod. deriváty.

"Tá mláčka Fridexu pri každej väčšej nehode tram vs IGK bude zaujímavá."
Byl bych zrovna v tomhle ohledu v klidu, ani u nás se po nehodě 15T vs. gumokol netvoří kaluže Fridexu a to už pár takových nehod proběhlo...

Martin: Ale cokoliv nového, co Poláci kupují, je již 100% LF.

Ani ne. Hned v nedalekých Katovicích právě probíhají dodávky Pesy Twist s cca 75% NP a nejnovější výběrové řízení je vypsáno na 12 nových vozů s podílem nízké podlahy ne menším než 20% (!). Neříkám, že by si DPO měl brát příklad zrovna z Tramwají Śląskich, i když na druhou stranu objem modernizace (zejména infrastruktury) je tam v posledních letech poměrně impozantní.


A dotaz do pléna: je v nějaké normě specifikované, co je to "100% NP"? Ono ani 26T a 28T z určitého úhlu pohledu nejsou 100% NP.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pad.)

Hned v nedalekých Katovicích právě probíhají dodávky Pesy Twist s cca 75% NP
Řekl bych, že je ten podíl výrazně větší, asi tak 90%. Kromě zadního foyer, je to komplet LF:
http://www.wpk.katowice.pl/photo/ts/ts-twist_wn.jpg

Pad:
To by zaujímalo aj mňa, čo je 100% NP. Istý obraz nám môže dať výberko v Ostrave, ktoré sa odvoláva na EHK č. 107:

http://mezinarodni-predpisy.tuv-sud.cz/cs/predpisy/ehk-osn-integr ovane-ceske-preklady/ehk-107.html

Podľa predpisu 2001/85/EG:

http://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ve d=0CB8QFjAA&url=http%3A%2F%2Feur-lex.europa.eu%2FLexUriServ%2FLex UriServ.do%3Furi%3DCONSLEG%3A2001L0085%3A20070101%3Ade%3APDF&ei=l lHVU_i6Kcv-ygPCqIH4Cw&usg=AFQjCNFVSTxu_nDfr5mxiGUemOXheeNgxQ&sig2 =ZJBdfWJ3L2NJw5dJqxT7GA&bvm=bv.71778758,d.bGQ&cad=rja

Je za nízkopodlažné vozidlo považované také, pri ktorom minimálne 35% podlahovej plochy určenej pre státie je prístupné z výsky nástupnej hrany a minimálne od jedných dverí.

Nuž, ale čo je 100% NP? Ako sa to počíta? To som sa ani v tom predpise nedočítal (alebo som to prehliadol)...

Môj osobný názor:

Platí nielen pre autobusy, ale celkovo tzv. nízkopodlažné vozidlá. Jediné vozidlo ktoré je 100% NP je Škoda 15T a ULF. Všetko ostatané má nejaké sedadlá na podestoch, aj keď je to považované za 100% NP. Napr. SOR NB18. Údajne 100% np vozidlo, ale čo z toho že od predných po zadné dvere prejdem bez schodu (zato po rampách), keď na drvivú väčšinu sitzlov musím liezť cez schod? To radšej mať jeden schod niekde pri 2. náprave a normálny prístup na sedadlá. Ja by som nízkopodlažnosť definoval ako priestor vozidla prístupný z nástupnej hrany bez prekonania schodu, s maximálnym sklonom 8% v pozdĺžnom smere a 5% v priečnom (áno, presne tak ako sa spomína vo výberku pre Ostravské tramvaje). Ešte by som dpolnil že dĺžka sklonu nemôže byť nekonečná, limitoval by som ju kým by podlaha nedosiahla max. výšky 550 mm nad TK resp. nad cestou, prípadne ako 200 mm nad úrovňou podlahy pri dverách. Aj v prípade že by takto bez schodu pokračovala ďalej, už by som tú plochu nepovažoval za súčasť nízkej podlahy. A vo výpočte % nízkopodlažnosti by som ju nerátal. A samozrejme akýkoľvek schod, aj k sedadlám, by už bol mimo nízkej podlahy. Bolo by ťažšie určite celkové % nízkopodlažnosti, lebo tá by pri inom výpočte podielu stojaich cestujúcich (4 osoby na m², 5 osôb na m², etc.) vychádzala odlišne. Lebo pri sedadlách na podeste by sa počítali iba tie miesta na sedenie. Takže nízkopodlažnosť by bola samostatne pre sediacich cestujúcich (tá ostane vždy rovnaká a nie nepočítal by som sklápacie sedadlá) a potom pre stojacich. A táto druhá by bola v prípade SORu NB18 100%, lebo nikde sa nestojí na schode. Alebo nie? Ten maličký trojuholník vzadu pri motorvej veži, cez ktorý sa lezie na sedadlá ešte vyššie, je určtený na státie? Počíta sa ako podlahová plocha pre stojacich cestujúcich? Vie niekto? No a celková nízkopodlažnosť by sa potom udávala ako NP sediacich cestujúcich a NP stojacich cestujúcich bez ohľadu na to koľko osôb na m² uvažujeme.

dopravovat:
Ještě 100% LF (myšleno, včetně sedadel bez podest) je PESA SWING a samozřejmě metro .-)

Martin:
PESA Swing nepoznám. No a metro NIE JE nízkopodlažné, metro má bezbariérový vstup, ale nie je nízkopodlažné. Preto som jasne definoval max. výšku nízkej podlahy, aj keby si na ňu išiel plynulou rampou od dverí. Lebo to už nie je nízkopodalžné, to je bezbariérové (aj keď taká dlhá rampa sa už dá považovať za bariéru).

Nuž podľa mojej definície je Škoda 30T 50% nízkopodlažná tramvaj z pohľadu miest na sedenie a koľko % na státie neviem, lebo nemám výkresy zo Škodovky a neviem čo presne považujú za miesto na státie (a či v jednom smere jazdy považujú nástupný priestor pri dverách v ľavej bočnici v smere jazdy za nástupný priestor alebo miesto na státie). 29T je z pohľadu miest na sedenie 57% nízkopodlažná tramvaj, na státie neviem z rovnakého dôvodu ako pri 30T. Celková nízkopodlažnosť by bola potom pomerom podľa počtu toho koľko stojacich a sediacich sa na svoje "miesto" dostalo bez prekonanai schodov vo vozidle a podľa toho koľko ľudí by sme pchali na meter štvorcový by nám vychádzal odlišný pomer určujúci výsledné číslo. Reku na sedadlo predsa nebudeme počítať viac než jednu osobu.

Martin: Podobné foyer to má i vepředu (hnací podvozek není jen zadní). Podlahu jsem neměřil, ale 90% to podle mě určitě není. No ale celkově je to hezká tramvaj, nebránil bych se jí.
Mmch, v delší čtyřčlánkové variantě by měly jít i do Krakova.

Dopravopat: Jestli se ta nízkopodlažnost uvažuje z podlahové plochy určené pro stání, tak pak asi jo. Ale je to takhle pitomost, když by byly všechny sedadla přístupné jenom po schodech na vyvýšené podestě, ale ulička by byla po celé délce nízká, tak už takhle by to byl 100% NP vůz.

Když by se to definovalo jako 100% podlahy (pro stání i pro sezení) přístupné bez jakéhokoliv schodu od nástupní hrany (a zároveň nástupní hrana v nějaké nízké výšce od temene kolejnice). Tak takové definici by vyhovovalo víc tramvají, kromě 15T, ULFu, Swingu ještě i Tramino pro Poznaň, Twist pro Bydgoszcz, CAF v Bělehradě, rozličná Combina aj. Asi by se jim pro odlišení mělo začít říkat nějak jinak, třeba 100% BB (bezbariérové) .

Pad:
CAF Bělehrad má taky zadní foyer na schodech

Martin: Pravda, takže CAF škrtám. A ještě si tam nahraďte Bydgoszcz na Czestochowa (to asi dělá to vedro )

Pro Dopravopata: PESA Swing interier zadního článku

dopravopat: No a metro NIE JE nízkopodlažné, metro má bezbariérový vstup, ale nie je nízkopodlažné.

Proč metro není NP, ale je bezbariérové?

Protože má podlahu asi metr dvacet nad hlavou kolejnice, což mi přijde poměrně vysoko.

Ale ze všech nástupišť v celé síti (aspoň v Praze) je vstup přímo na všechna místa. To spíš bych bral, že ne všechny stanice mají výtah a/nebo plošinu.

Pro srovnání: do 914 ze sypaného nástupiště invalida nenastoupí a to má někde poloviční výšku nad TK.

Kůň: bezbariérové řešení nepotřebuje nutně nízkopodlažní vozidla. Nízkopodlažní vozidla nezaručí zase vždy bezbariérový provoz...

Před asi měsícem a půl jsem tady četl informaci o zkušebním provozu tramvaje Inekon Superior v Ostravě. Mohu se zeptat, v jakém časovém horizontu by mohla poprvé dosednout na ostravské koleje? Případně jestli bude k vidění na DOD v září?

Na DOD se to bohužel nestihne. Ostravských kolejí se poprvé dotkne snad ještě v září, kdy se poprvé dostane do ulic (nejprve bez lidí, pak snad i s lidmi) těžko říct (závisí to hlavně na DÚ).

Jenki
jak dlouho tu zůstane v Ostravě ?
a bude možnost si to vozidlo nechat nafotit ( interiér,kabina, exteriér atd. ) Ještě se chci zeptat zda je známá pořizovací cena toho vozidla.
Dík Daniel

jak dlouho tu zůstane v Ostravě ?
minimálně tak dlouho, aby bylo provedeno typové schválení, takže 3/4 roku určitě

a bude možnost si to vozidlo nechat nafotit ( interiér,kabina, exteriér atd. )
součástí typového schválení musí být i zkušební provoz s cestujícími, v té době to půjde zcela určitě

Ještě se chci zeptat zda je známá pořizovací cena toho vozidla.
cena by měla být konkurenceschopná (jinak by bylo zbytečné se s tím vyrábět, že).

Kůň: Nízkopodlažné vozidlo je len jeden zo spôsobov riešenia bezbariérového nástupu. Je to také vozidlo, ktoré má za účelom bezbariérového nástupu podlahu (v časti vozidla/celom vozidle) zníženú až niekam k úrovni osi otáčania náprav, niekedy až pod ňu. Oproti tomu metro má podlahu normálne nad podvozkami a bezbariérovosť sa dosahuje vysokými nástupišťami.

Jenki:
je možné že by DPO tramvaj (prototyp) odkoupil ? jako to bylo například u trolejbusu SOR.

Tramvaj by mohla zůstat v Ostravě, pokut vím tak v Martinově má pobočku Inekon, pokut by chtěl Inekon tramvaj prodávat v Evropě tak si myslím že by bylo zbytečné převážet pokaždé tramvaj přes půlku světa, když může zůstat v Ostravě, což je blíž.

Jenki:
Bude mít ten prototyp výzbroj postavenou tak, aby šla přestavět na opačnou polaritu v troleji pro případný předváděcí provoz v jiných městech?

Jak je vůbec elektrikářsky taková výzbroj řešena?
Já osobně bych natáhl kabel z pantografu a podvozkového sběrače a u skříně to dle polarity prohazoval.

Ono by se dalo říci, že žádný kabel od "podvozkového sběrače" není, pól, co je v koleji, pomoci několika propojek končí na kostře vozu

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Co jsem kdy četl, tak největší problémy prý jsou v silové kabeláži, kdy jeden z kabelů je vždy kratší, protože delší není potřeba. U univerzálního provedení je třeba, aby i ten "kratší" byl stejně dlouhý a dosáhl na protipól.

2 změna polarity: Představte si, že na potřebu změny polarity připadnou konstruktéři nové výzbroje již dříve, než je vozidlo hotové ... (tj. žádné zkrácené kabely apod).
Jinými slovy - výzbroj je na příslušných místech připravena na to, aby bylo možno polaritu celkem jednoduše změnit. Toť vše.

Go_go: To bych čekal u prototypu, který bude obrážet města. U série to asi bude přízpůsobené ne?

Údajne prebiehalo nejaké protikorupčné vyšetrovanie v Pragoimexe zo strany EÚ pre podozrenie z podplácania. Vraj je o tom písané v Železničnej revue. Nakoľko nie som odberateľom, môže niekto aspoň v skratke napísať o čom to bolo, ak to čítal? Díky.

2 polarita:
Nevím, jak u jiných, ale u těch výzbrojí, se kterými jsem se potkal, to bylo vymyšleno tak, že i pro sérii změna polarity byla celkem jednoduchá.
A pokud mě paměť neklame, tak kontejnery pro Superior do této kategorie spadají.
Stručně - změna polarity není při spanilých jízdách obvykle ten největší problém...

Zástupci vedení DPmB nekoupili pražské RT6 i kvůli nutnosti přepolovat. Je to kec nebo to tam bylo složitější?

Ja som si myslel že Praha aj Brno majú rovnakú polaritu...

Ne, nemají.

Minus pól v troleji mají zcela určitě Ostrava, Brno, Košice, Heidelberg (DE) a Grudziaz (PL).

Někde jsem zaslechl, že taky Miskolc (HU), protože otočit výstupy z měníren bylo jednodušší než předělávat KT8 ex Košice (vozům Bengálí je podobně jako všem vozům s odporovou regulací polarita troleje ukradená, resp. pokud je třeba přizpůsobení je velmi jednoduché). Ale ověřené to nemám.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.)

Jenki: No nevím, KT8 z Košic byly na mínus v troleji, ale mostecké byly na plus v troleji, takže jedny se tak jako tak předělávat musely.

Mohli by tam dát Graetz a bylo to univerzální

To měly některé trolejbusy, ale kdo chce rekuperovat, nemá to tak snadné.

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-62646810-skode-tran sportation-klesl-mezirocne-zisk-o-42-procent-nejvice-si-pohorsila -skoda-vagonka

Do výzkumu a vývoje investovala skupina za poslední tři roky celkem 3,2 miliardy korun, za rok 2013 částka činila 862 milionů korun. Nejvýznamnějšími projekty byl vývoj nové tramvaje X53, souprav metra, kloubového trolejbusu s bateriovým pojezdem a nové lokomotivy.

Divan Design


Co to má být? Nebo pro koho by to mělo/mohlo být určené?

Načo investujú do diajnu ďalšieho multigelenku, mali by radšej "skopírovať" koncepciu Avenia, prípadne Inekon Superior Plus ktorý ostal akurát na výkrese.

dopravopat: X53 nevypadá jako multigelenk. Je to klasika alá citadis - 5 článků, tři podvozky.

Tej koncepcii sa vraví Multigelenk.

Pět článků a tři podvozky - to budou zajímavé nápravové tlaky.

úplně stejné, jako 14T nebo 26T... takhle podle obrázku od designéra, kterého většinou nezajímají technikálie pohonu, se nedá usuzovat na vůbec nic.