Ostravské_tornádo - v žádné jiné tramvaji se mi v létě nestalo, že bych byl durch vypocen po dvou zastávkách jako ve 14T/15T.
To je můj pohled co by kaštana
No a jako řidič pochopitelně preferuji to, co se dobře řídí a v čem se i dobře cítím, tedy cokoliv začínající na T3

Fkam: tak to nemůžu sloužit, tramvaj jsem nikdy neřídil
Kokpit 14T ale vypadá zajímavě, jak je do něj vidět z prostoru pro cestující.
Hic jsem zažil v odporovce zatím v zimě, jaké to bude v létě v hicech, to teprve poznám. Devítkou teď skoro nejezdím a nikde jinde (až na výjimky 24) mi to teď nejezdí.

Chlapci, ak ste takí odborníci, mohli by ste nastaviť regulátor v historickej tyristorovej 9 Tr v Bratislave? Mala by vyspevovať, ale iba kňučí ako bežné 14 Tr. Osciloskop snáď v dielni majú, len to nevedia nastaviť. Je to škoda, z detstva si ten zvuk 9 Tr pamätám, aj Sanosy tak vyhrávali, rovnako ako staré série 14 Tr.

Čo sa T3P týka, preferujem ten šumivý zvuk bratislavských T3P.

Ještě s tím šumivým zvukem - třeba v Praze když si vezmu klasickou soupravu wana+wlk, tak wana šumí, a wlk má klasický zvuk digitálního erpé 85xx. Ale v Liberci je to přesně naopak, tam šumí erpéčka a wany vydávají stálý zvuk digitálu. Zdá se mi to nebo tam mají něco jinak? Někde jsem se dočetl, že tam mají "tiché verze progressů", co to znamená? Je to dražší, proč to není u všech T3R.P ?

martin8211: zaplať pánbůh, že to není
Škoda že nepískají i wany

"Tichá verze progressu" je i na Olomouckých T3R.P 153+154. Zbytek klasicky "kvičí".

Ten zvuk se liší podle toho, jak je "rozebrán" napájecí stejnosměrný proud na impulsy a z nich složen zpět na něco, co se stejnosměrnému opět podobá (a ona nevyhlazenost pak vyvolává různé rezonance a zvuky). U TV 1 to bylo něco kolem 400Hz, u novějších výzbrojí frekvence vyšší, u digitálních a "syčivých" (vč. výzbrojí asynchronních) je "rozborka a sborka" poněkud sofistikovanější. To, že to není stejná verze u všech vozů, je spíš otázka času a vývoje (digitál v době "sumperských" rekonstrukcí pražských Progresů nebyl), stejně tak dřívější Europulsy byly takové "zvonivé" (třeba Tria v Olomouci), až pak přišlo "šustící listí".
Ty zvuky se dají zatlumit (úpravy na olomouckých 153 a 154), ale to už je o ochotě do plně funkčních vozů investovat jen kvůli hlučnosti.

K hluku Progressů / Europulsů:
Základní dělení je analog / digitál, kdy analog používá tzv. hysteresní proudovou regulaci - a ta z principu přelaďuje spínací frekvenci v určitém pásmu, takže to "hraje". Pro digitální regulátory jsou zase dvě kategorie softu - s pevnou spínací frekvencí (tj. "piští") a proměnnou frekvencí ("syčí", "šustí"). Požadavky na snížení hlučnosti přišly později, takže starší vozy nemají použitu onu zmiňovanou "tichou versi". Změna chování je principiálně možná, ale jde o výměnu SW v pohonu (a s tím spojené schvalovací kroky ...), takže ... "když to někdo zaplatí" ...

Takže se dá říct, že nejnovější/nejmodernější verze je "šumění", které mají pražské wany a liberecké erpéčka.

Nevidím důvod, proč by se to mělo měnit. Moc hlučné to není, ale zato krásné
To ty analogové kňouraviny nebo T6 to už je o něčem jiném.

Už podle nového názvosloví Škodovka dodá do Konyev příštím roce dalších 12 tramvají ForCity Classic, navíc vybavených bateriovým pohonem, více třeba ve zpravodajství.

Go_go to vystihl poměrně přesně. Dříve se rešil zvuk u Progressů (jedno v které kastli) a to pouze dělením na analog / digitál.
Po příchodu Europulsů začaly být výtky už ani nevím proč kvůli nepříjemnému pištivému zvuku digitálních regulátorů (v té době na Progressech ne moc rozšířených) - toto se rešilo úpravou řídících karet a SW. Výsledkem je dnes známé šumění. První pokud si dobře vzpomínám byla některá z Ostravských wan - snad 1319?

Kdysi se této problematiky ujal zde na K-repu jeden z nejpovolanějších lidí, a to Jenki (kterého tímto zdarvím).

Řeší si kraviny. Místo hracích tramvají tak jsou syčící. To je spíš na obtíž, když ten zvuk není pěkný. Kdo vymyslel ten původní pískavý (byť to asi určitě nebyl cíl), by měl být oceněn, že zkonstruoval nejlépe znějící tramvaje.

A teda jestli jsem to správně pochopil, tak ten zvuk se bere až na trakčních motorech v důsledku zvlnění a ne na měničích?

Vzpomínám, že když před mnoha lety v Praze začaly jezdit první T3 s tyristorovou výzbrojí, tak v Rudém právu vyšel nadšený článek "Zpívající tramvaje".

Víc než ty rekotramvaje, zpívaly nové trolejbusy.

martin8211: V Liberci "šumějí" z výroby jen některé wany, z eRPéVéček pak 26 a 27. U ostatních eRPéVéček se to doplňovalo dodatečně, už ani nevím kdy. Pokud si dobře pamatuju, tak u wan to bylo náročnější a řádově dražší než u eRPéVéček, tak se do toho nešlo ...

ad nové značení u ŠT - od kdy se používá ForCity Alfa / ForCity Classic?

od kdy se používá ForCity Alfa / ForCity Classic?

Veřejně pár dní. K tomu patří ještě ForCity Plus - aktuálně pro Bratislavu.

Bkp:
Tak to označenie je zábavné, asi preto aby Bratislavčania nezávideli Košičanom že oni majú Plusové tramvaje a Bratislava nie. Síce to budú úplne iné vozidlá od úplne iných výrobcov, ale slovíčko Plus sa v názve objaví.

Myslím, že sem se toto téma hodí:

Jak je to, prosím, s těmi T15 Forcity?
Kam sahá jejich historie a na co byly vlastně určené?
Jsem totiž se dostal nedávno do hovoru s nějakými lidmi v tramvaji, kde pán tvrdil, že tyhle tramvaje byly vyvynuté a vyrobené v 90. letech (nějaké kusy) a byly určené pro (už jsem zapomněl jaký stát). A až teď v poslením desetiletí se je podařilo dozkoušet a schválit a pokračuje se v jejich výrobě.
Nezdá se mi to vůbec pravděpodobné, ale kdysi jsem viděl v televizi nějaký dokument, kde ukazovali, že ČKD na sklonku své existence vyvinula a vyrobila několik nových tramvajích, ale nešly schválit, protože tam byly nějaké problémy, které už neměl kdo vyřešit, a tak jen bez užitku leta letoucí stály ve vozovně.
Myslím, že to určitě není tento případ, ale zajímá mě, co to teda bylo za typ a jak to dopadlo.

Dotyčný si 15T spletl s RT6N1 a přidal si k tomu pár vlastních nápadů. RT6N1 se částečně vyvíjely podle požadavků DP města Brna a nakonec jich 10 skončilo v Poznani. V Česku byly schváleny až v roce 2008, a v jejich výrobě se rozhodně nepokračuje. 3 vozy a jedno vybrakované torzo jsou v Brně a 4 pražské byly odprodány do Polska, kde po rekonstrukci jezdí v Poznani.

viz článek na BMHD.CZ

Kondra89 :
Díky moc

29T:
http://www.skoda.cz/cs/produkty/tramvaje/forcity/tramvaj-29-t/Con tents.3/0/349AFDE4667B69962F84696554C74ECF/resource.pdf

30T:
http://www.skoda.cz/cs/produkty/tramvaje/forcity/tramvaj-30-t/Con tents.3/0/F49347265B465C18E5BCAE341EE70B14/resource.pdf

Škodovka zverejnila definitívnu podobu interiéru 29T a 30T. V 29T by som ho riešil inak, v prednom článku by som zrušil to dvojsedadlo oproti smeru jazdy a v strednom článku by som dal usporiadanie 1+1 (čím by vzniklo 6 miest, rovnako ako v 30T). Trošku nechápem usporiadanie sedadiel v 29T v zadnom článku na strane okien. Žeby kvôli vykurovacím telesám??? Navyše by som vyhodil sedadlo medzi dverami a nechal tam čo najviac priestoru na státie.

Ty sedačky v zadním článku u 29T mě taky překvapují. Pak jsem čekal, že budete mít nad posledním článkem u 29T schod, který na typáku vidět není. Pokud tam schod nebude, nevím, proč není řešeno jako u 15T?

Asi lounge oddíl.
No, stále jsem nepochopil, proč si Bratislava vybrala ne 19T, ale kočkopsa 29T a pohled na ty typáky otázky jen přidal.

Proč? Větší podíl nízké podlahy (pod krajními články 19T je schod), otočné krajní podvozky značně sníží 1. škubnutí v oblouku. Rozchod 1000mm by ještě zúžil (u 15T tolik kritizovaný) průchod klouby, proto kompromis (navíc proti 19T jsou nižší nápravové tlaky díky 4 podvozkům).
Obávám se, že schod nad otočnými podvozky (tedy i vepředu) být v této konfiguraci musí, podlaha 350mm nad TK jaksi nemůže být v šíři větší (nehledě na vybočení podvozku v oblouku) než rozchod s koly o průměru těch 350mm značně převyšujícím.

Martin:
Neviem čo iné by pod sitzlami malo byť, ak nie nejaké veľké vykurovacie telesá. Piesočníky to určite nebudú. Schod vpredu aj vzadu bude, len to na tom výkrese nie je nakreslené (zato schod k sitzlom nad vnútornými podvozkami zakreslený je). Určite to nebude riešené ako v 15T, to by tam muselo byť 2+2 a aj tak ťažko povedať či by sa to tam zmestilo ak má byť pojazd klasickými dvojkoliami s jedným trakčákom na nápravu s prenosom momentu cez prevodovku. 29T/30T majú úplne iné podvozky ako 15T.

Bkp:
Lounge oddíl možno miesto búdy vodiča vzadu. Dúfam že tam bude aspoň dosť madiel. 19T? Žartuješ, že? To by si nám vážne doprial takú príšernú vec? Našťastie podmienky tendra vozidlo takej koncepcie vylučovali. Tender bol šitý na mieru vozidlu koncepcie 29T/30T. Stále neverím že to bola náhoda.

Jva:
Schod, resp. v prípade 29T/30T schody (budú dva) sú iba v krajných častiach, ktoré sú nepriechodné. Od predných dverí po posledné prejdeš bez prekonania schodov. Niečo čo ani v 19T nie je. Rozchod 1000 mm by šírku uličky v 15T nezúžil, Škodovka tú tramvaj koncipovala veľkoryso a modulárne pre rozchody 950 - 1524 a šírky skrine 2,3 až 2,65 metra (viď produktový list) bez toho aby boli zásadné konštrukčné rozdiely v pojazde. Lenže koncepcia 15T je asi trošku drahšia než 29T/30T, navyše tiež nie je samospásna. 15T považujem za veľmi dobrú tramvaj, ale nie dokonalú. Prejazd pozdĺžnych nerovností na vnútorných podvozkoch vyvoláva "poskakovanie" článkov, čo nie je práve pohodlné. Navyše tie vnútorné podvozky, hoc otočné, nie sú skutočne otočné ako podvozky pod kĺbmi KT8D5. Nápravnice miesto dvojkolí zasa neposkytujú takú "kľudnú" jazdu v priamej trati a boli v bratislavských tendroch slabšie bodované. Samozrejme presne ako píšeš, nemalo by byť "šklbnutie" pri vjazde a výjazde oblúkov. Dúfam že inžinieri v Škodovke naozaj dobre vymysleli to čiastočné natáčanie vnútorných podvozkov s rozumnou mierou tlmenia, aby nebolo príliš tvrdé ani mäkké. A dúfam že rozumne poriešili kinematiku kĺbov. Ak budú vnútorné obyčajné "pánty", tak by 29T/30T mohla spojiť výhody koncepcie 15T a 26T v jednom vozidle. Predsalen 15T má plno "mŕtveho" priestoru v oblasti kĺbov, ktorý 29T/30T aspoň využíva na miesta na sedenie (aj keď polovica z nich je na schode, stále lepšie ako nevyužitý priestor).

Predsalen 15T má plno "mŕtveho" priestoru v oblasti kĺbov, ktorý 29T/30T aspoň využíva na miesta na sedenie

Já zase preferuju uspořádíní pražské verze - na každý článek dvoje dveře. Vystupovat u 29T z té čtyřky u okna v 2. nebo ve 4. článku při narvané tramvaji bude určitě lahoda. Navíc ještě z podesty.

Na stejnou délku mít namísto 6 dveří jen 5 se mi zdá taky málo. Víme jak to funguje u KT8 nebo u 14T.

Proč byla nakonec u bratislavských tramvají zvolena koncepce jiná než 15T bude pravděpodobně z kompromisního důvodu pro metrový rozchod.

Martin:
Kvôli rozchodu to určite nebude, skôr kvôli podmienkam v tendri, kde by 15T na 29T výrazne strácala. Jednak tým že miesto dvojkolí používa nápravnice, dvak tým že je kratšia a do tretice je 15T zrejme drahšia než 29T (resp. 30T). Počtom dverí tiež nie som nadšený, ale 29T určite lepšie pobere návaly v špičke než 15T ako pozerám na interiér. Vystupovať z tej štvorky nad vnútornými podvozkami bude porovnateľné s vystupovaním z priestorov nad vnútornými podvozkami v 15T.

Vystupovať z tej štvorky nad vnútornými podvozkami bude porovnateľné s vystupovaním z priestorov nad vnútornými podvozkami v 15T.
To rozhodně ne, jednak je to blíž z kloubu ke dveřím a druhak se v kloubech nevyskytuje zdaleka tolik lidí, co v samostatném článku s uličkou a 16 sedačkama. Navíc má 15T dveře po obou stranách kloubu. Uspořádání interiéru bratislavské verze je vhodné pro západoevropské provozy. Nevím jak Bratislavě, ale na některých pražských úsecích je takové uspořádání sedadel ve vztahu k výměně cestujících naprosto nevhodné.

Ještě ke zvuku výzbrojí
Co vím, tak v Brně ze stejnosměrných výzbojí tramvají
(pominu-li teď odporovou a starší tyristorové TV1,TV3,TV8 a TV14) máme i TV Progress analogový se spojitě měnícím se pískavým zvukem (podobá se zvuku TV14), pak digitální jednotónový a digitální třítónový ( nevím, který je vývojově novější). Asynchonní výzbroje TV Europulse máme jak v "pištivé"(4ks T3R.EV - klasického vzhledu) tak i "syčivé"( všechna nová Varia ) verzi a jezdí třeba i spolu v soupravě.

Digitální třítónový? Který vůz to třeba má?

"Třítónový" způsob patří do starší varianty software s pevnou spínací frekvencí. V tomto případě jde o něco podobného, jako je na prešingách = 3 pevné, přepínané frekvence.
Měl jsem za to, že již všude opuštěno.

Izidor: Soupravy Vario+T3R.EV jsou již minulost.

martin8211: Digitální třítónový? Který vůz to třeba má?

Všechny T3P v Brně, které nejsou analogové. Jediné progressy "jednotónové" jsou K3R-N.

První 30T pro Bratislavu:

Myslel jsem si, že výroba pro Bratislavu bude probíhat v Parsu. Něco jinak?

Pokud vím, tak výroba v Parsu byla jen úvahou jednoho zdejšího diskutéra ovlivněná domnělou přetížeností mateřského závodu. V Šumperku zatím probíhá modernizace, takže nějakou kompletní výrobu tramvaje, zejména prototypu, bych tam v současné době nečekal.

Čo mám "info", tak výroba 29T a 30T má byť priamo v Plzni.

Bkp: Právě že přímo v Plzni mi řekli, že v Šumperku budou dělat část z 28T pro Konyu a to nejen svařování ale komplet vozy. Už prý byli zaměstnanci z Parsu na školení v Plzni. Případ těch bratislavských to ale myslím nebude.

ASD: Tak ono to je logické. Přišlo mi, že ve Škodovce začínájí mít trochu těsno a jestli se zakázky budou množit, tak proč nevyužít prakticky nevyužitých kapacit závodu v Šumperku.

O nových tramvajích pro Turecko: http://ekonomika.idnes.cz/tramvaj-skoda-forcity-v-turecke-konya-d xc-/ekoakcie.aspx?c=A140610_140818_ekoakcie_neh

Tak na dezyng to nejezdí, ale ta tramvaj tam do toho města sedne jak zadel na hrnec.

Na stránkách Sdružení DP si můžete stáhnout prezentaci tramvaje Inekon Superior.

Jenki: Diky, hezke. Zajimava je primarne odpruzena kolebka... Skoda, ze se vyroby dockal az v Cine, koncepce mi pripada idealni pro mesta s poloholou riti (rozumej, ceska mesta). Neexistuje i varianta s beznymi podvozky pod strednim clankem?

(Příspěvek byl editován uživatelem raquac.)

Jenki:
Moc hezký. Je šance, že se jeden vůz přiveze do ČR a bude tady zkoušet? Trochu se obávám kapacity kvůli zúženým průchodům nad podvozky, ale jinak moc pěkný.

Martin: V kloubu je vic mista nez v 15T, dokonce kapacitne odpovida 2xT3.

Tuším, že se někde psalo o zkouškách u DPO.

Raquac:
V kloubu je vic mista nez v 15T
To sice ano, ale 15T má dva klouby, zatímco v interieru Superioru vidím regulérní 4 úzké průchody nad podvozky.

Nejvíc bych se ve špičkách obával návalů předními dveřmi, které ústí do úzkého prostoru nad první podovozkem.

Oproti 15T se mi zase líbí lepší rozložení hmotnosti na podvozek a možnost inteligentněji rozmístit venkovní transparenty do oken.

Martin: Superior take nema megakabinu ridice, na druhem konci pulty a klouby jsou kratsi... Chtelo by to poradne porovnat - takove srovnani jiste v Inekonu budou mit.

Hlavně díky koncepci by Superior měl být konstrukčně jednodušší, než 15T, čímž by měl být levnější na pořízení a provoz, a měl by mít jednodušší udržovatelnost.

No konečne sa tá tramvaj dočkala realizácie. Použitie klasických dvojkolí určite komfortu pridá a celkovo sú všetky podvozky skutočne 100% otočné okolo jedného pevného bodu (čapu). Navyše použitie "klasického" trakčáku s prevodovkou na jednu nápravu je určite lepšie než hafo motorov na každom kole. Počet dverí je super, aj keď krajné sú iba jednokrídlové. Celkovo priestranný interiér. Vozidlo mi pripomína NGT8-1 v Bremene, ale to nie je 100% NP, navyše je výrazne širšie (2,65 m).

Zaujímajú ma dve veci:
1. Je spracovaná aj verzia na 1000 mm rozchod?
2. Ako to vyzerá s tramvajou Inekon Superior Plus ktorá bola vyvájaná pôvodne pre Toronto? Dokčá sa aj táto realizácie? Myslím že by mohla byť ešte lepšia. http://www.inekon-trams.com/toronto/superior-plus-100percent-low- floor-tram.html

Raquac : běžné podvozky jsou možné, ale musely by se dopracovat. Každopádně škrtnout motor s převodovkou a dát na každý konec nápravy disk a brzdič není až tak složité.

Martin : ano, tzv. evropský prototyp (ten co je na fotkách, jednosměrný, šířka 2,45m) se bude zkoušet v Ostravě (pokud ho v Adenském zálivu nepotopí somálská ponorka). Pro čínské podmínky je v plánu ještě obousměrný prototyp se šířkou 2,65m pro LRV, ten zůstane v Asii.

Dopravopat :
- verze 1000mm zpracovaná není. Potenciální zákazníci Inekonu jsou většinou z 1435mm a 1524mm oblastí. Němci si tramvaj z ČR nekoupí, v Polsku vládne Pesa a těch pár ostatních 1000mm provozů v Ostu jsme si dovolili zanedbat, protože verze 1000mm by znamenala úplně novou kastli (hlavně protože dvojkolí 1000mm nemá šanci se pod stávající kastli vejít, leda že by nebyla 100% np).
- verze pro Toronto byla koncepčně zpracovaná pro požadavek na průjezd obloukem R=11m. Pro "lidské" podmínky (R=18m) je lepší méně komplikovaná stávající verze.

Kéž by se to dočkalo realizace v ČR například pro Ostravu nebo Brno. Konečně další moderní tramvaj vyrobená českou firmou.

Nebylo lepší otevírat dveře dozadu? Řidič toho asi moc v zrcátku neuvidí, co?

Jenki: ty jízdní zkoušky se prováděli na zkušební trati nebo na tratích nějakého místního DP?

Jenki: Každopádně škrtnout motor s převodovkou a dát na každý konec nápravy disk a brzdič není až tak složité.

To ano - ale pak se nabizi upachat neco podstatne mensiho, na zpusob podvozku VV60LF, a k tomu upravit i skrin a mit prubeznou NP. Mel jsem na mysli takovou moznost.

Jenki:
No ono keby sa len prehodila poloha kola a nosníka v podvozku tak by to možno vošlo. Síce neviem presne ako vyzerá "výrez" na podvozok (a ako ide presne rám skrine), ale aj keby sa to dalo jednoducho "prehodiť" v podvozku, nebol by min. polomer 18 metrov, ale okolo 20-21 m, záleží od konkrétnych rozmerov. V prípade BA by min. polomer 20 metrov nebol problém, možno aj trošku viac. Sieť v meste má všade min. 25 m, 20 m je iba na vnútorných koľajách obratísk a menej iba na niektorých miestach vo vozovniach, to by šlo upravť. To vozidlo by som radšej videl v BA miesto Škody 29T/30T už len kvôli koncepcii, 100% adhézii, prevedeniu interiéru a počtu dverí. Viem že aj keby to bolo na 1000 mm tak to už nezmením, ale napísať to môžem. Nuž dôvody pre ktoré sa nepočítalo s vývojom metrovej verzie sú racionálne... Dúfam že v Ostrave to bude voziť aj vlky, to by som sa určite rád prišiel povoziť. Držím palce aby skúšky dopadly dobre a tramvaj sa vyrábala vo veľkých sériách.

Martin : zrcátka netřeba, máme kamery.

Náhradník : zkušební trať

Raquac : ježišmarjá VV60 nééé Když už tak pořádnou nápravu, pořádné kola, pořádné ložiska a disky o pořádném průměru s pořádnýma paknama, ať se stíhají uchladit a nemusí se měnit ob týden. Minipidipodvozečky pod VV60LF připadaly všem jako super nápad, ale dopadlo to úplně naopak.

dopravopat : pokud si dobře vzpomínám na jedno povídání si s konstruktérem podvozků tak kdyby byl podvozek úzkorozchodný a od středu by na ose byly nejdřív kola, pak rám s ložiskama a vně převodovka nebo brzdový kotouč tak by se přenášené síly mezi kolem a kotoučem nebo převodovkou na tom ložisku dost "vyřádily" a muselo by se to celé spočítat úplně jinak hlavně qůli vibrací, rezonancí a podobných radostí.
Zkušební provoz by měl být i s cestujícími, ale pár měsíců to potrvá.

Jenki: Bude ta tramvaj i v Ostravě ?

thoomas:
Jo, bude, máš to o několik příspěvků výš - viz odkaz.