Ty německé maj i jinej "dezén", nejsou ještě vyrobené a nebudou je přece z Przně do Mnichova tahat přes Děčín...

zázrak bude, pokud to vydrží tolik, kolik vydržely stroje vyrobený za totality (dost pochybuji, že díky těm svým podvozkům budou po 20-ti letech smět jezdit max. rychlostí - asynchron - prakticky stejný podvozky - měl na konci svýho života Vmax 80 km/h právě kvůli těmto podvozkům)

Practicus: to je zas dobrej výkřik, todleto...

Omezenou rychlost měl i Kraken kvůli podvozkům vyrobenejm na sklonku totality, zatímco Ešusy jezdí furt Vmax.

Ad Practicus:

...dost pochybuji, že díky těm svým podvozkům budou po 20-ti letech smět jezdit max. rychlostí...
A to z jakého důvodu, mohu-li se zeptat? Anebo jinak - co tam tedy může časem změnit jízdní vlastnosti toho podvozku? Kola se soustruží častěji než jednou za 20 let a případný vyžvejkaný/zestárlý silentbloky se dají vyměnit celkem snadno...

...asynchron - prakticky stejný podvozky - měl na konci svýho života Vmax 80 km/h právě kvůli těmto podvozkům...
Které podvozky máte na mysli? Jestli ty s rychloběžnými trakčními motory, tak ty se už v principu liší vedením dvojkolí a uspořádáním pohonu. A nevíte náhodou, co přesně bylo příčinou toho omezení rychlosti asynchrona, které zmiňujete? Důvod "podvozky" mi - nevím proč - přijde takový obecný až nicneříkající... :-)

Practicus: kvůli podvozkům to určitě není, podvozky jsou udělané docela dobře. Problém je malý rozvor mezi čepy podvozků. Lokomotivy prošly několika úpravami a podařilo se to kmitání docela omezit. Díky těmto úpravám prošly rychlostními testy tj. rychlostí 225 km/h myslím. Ten malý rozvor čepů je podle mě dám tím, že chtěli, aby lokomotiva mohla projíždět zatáčky o malých poloměrech a na horní rychlostníky což se povedlo.

Ad bycek380:

Problém je malý rozvor mezi čepy podvozků.
A to soudíte na základě čeho, mohu-li se optat? Nějaké simulační výpočty, nebo výsledky porovnávacích zkoušek? :-/

...aby lokomotiva mohla projíždět zatáčky o malých poloměrech...
...snad oblouky, ne? ;-)

Tuší se, jestli ta mašina bude jezdit podle nové dohody za rok a půl až do Hamburku, nebo bude někde (v Drážďanech) zase přepřah?

Pokud vím, tak záměrem je, aby to jezdilo durch až do Hamburku.

Mám dotaz: Může na t300 bez problémů 380? Odklon nočních R CHOPIN. Díky.

Otrokovice-výluka : to je v pohodě , už tam jezdila , když byla v Ostravě s nákladama

Otrokovice-výluka: Ja myslím, že 380 sú už v stave, že môžu v rámci SŽDC na všetky v úvahu pripadajúce trate (tzn. z pohľadu prechodnosti, samozrejme s trakčným vedením,...).

Menší video z odklonů R Chopin po trati 300:
http://www.youtube.com/watch?v=W4CXB0PPmmk

Marco: No super video! Tak tos asi celou noc nespal,že? Já v pátek a sobobotu čekal "jen" do cca. 2.30 na Chopin směr Přerov a byl sem za víkend nevyspalej.Ten na Brno už bych nedal! Na oba směry měl pěknou sekeru!

Chopin300: Tu jednu noc jsem této mimořádnosti obětoval. Ten na Brno měl pěkné zpoždění. Z neznámého důvodu stál ještě 20 minut v Chropyni.

Marco:A nevíš, jen tak pro zajímavost, jestli jel R Chopin přes Křenovice či Blažovice?
Nestál v Chropyni třeba kvůli nějakému křížení s nákladem? I když 20 min je dlouhá doba...
Od Brna v neděli ráno měl taky pěknou sekeru.

A může jet vlak v nočních hodinách přes Křenovice? Není tam výluka služby?

22 michal: teoreticky může, ale normálně se tam "spí" od 23.30 do 3.30

Určitě jel přes Blažovice

Neslyšel někdo, jak uspěly 380tky při posledním testování minulý měsíc v Německu? Bylo vše OK a čeká se na papíry nebo zase nějaký problém?

->Tommasel: Kdo bude platit ten vysněný prahobrněnský hodinový zázrak, když se do Brna z Prahy nevyplatí ani létat? Zlatý plzeňský EZ na 160/200 koridory, což v ČR (a střední Evropě) bohatě a za rozumných nákladů vyhovuje!

->Zázrak: No, nikdo se nepodiví, jak budete za svá slova posuzován vy. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a v Plzni se flákači moc dlouho neohřejí...

Když se zde nakousla ta výluka dopravní služby. V Pivíně a Bedihošti se postaví do rovna na průjezd a zamknou se vexle, souhlasy se pak posílají mezi Nezamyslicema a Prostějovem a "hraje se na to", že ty dvě stanice neexistují, takže se musí křižovat v Nz či Pj, v případě Křenovic to bude stejné, ne?

Pavel Večeřa: Mělo by to tak být. Ale přes Křenovice je fakt, že v noci nic nejezdí.Max.,kdyby se nedej bože něco stalo na vláře, tak by měla být trat přes Křenovice v pohotovosti jako odklon./V noci pro nákl.dopravu/.
A přes Prostějov v noci po t301 něco jezdí? Náklady asi hlavně přes Kojetín, ne?

Insideři, kolik má 380 předepsaný max. kilometrický proběh mezi EO? Že prý si to mám zjistit u vás Dík.

Chopin300 Pavel_Večeřa: není to tak , od 23.30 do 3.30 (sobota + 4.30)je "střežení pracoviště " pokud by byla potřeba aby tam jely vlaky dozorčí "ve směně" v Brně hl. n. zruší "přetržku" a zaměstnanci vykonájí dor. službu

Nedávno jsem zase po delší době nahlédl do ERATV a vzpomněl jsem si na místní dohady ohledně příčných účinků různých lokomotiv na trať, což pak souvisí s opotřebením kol a kolejnic, třídou přechodnosti, povolením jízdy podle určitých rychlostníků apod. Měla-li být tato otázka "rozlousknuta", chtělo to konkrétní čísla, konkrétně ty slavné kvazistatické vodicí síly. No a tato čísla teď jsou. Škoda, že tam nikde (zatím) není Vectron, ale jinak vyšla u typu ŠKODA 109E hodnota 62,8 kN (viz záznam) a u typu BOMBARDIER TRAXX DE hodnota 66,9 kN (viz záznam). Vzhledem k tomu, že ten TRAXX je skoro o 5 tun lehčí, tak to není pro 380 vůbec špatný výsledek. Jo, ten TRAXX je sice motorový, ale vzhledem k prakticky shodnému pojezdu, rozměrům a hmotnosti na tom elektrická verze bude zřejmě velmi podobně... ;-)

Chopin300: Dopravní služba v Pivíně je od 5:30 do 18:xx, Bedihošť má podobný začátek a konec v 15:30. Údaje berte +- s 15-30 min rezervou. Ráno se cpaly nějaké osobáky přes zamčené stanice v obou směrech někdy od 4:30 no a k večeru jezdily vlaky až někdy k půlnoci, jinak samozřejmě čas od času hrozil nějaký náklad.
Kdybych si tak vzpoměl, kudy v noci jezdily Mattonky. Ono se totiž jezdilo horem i dolem a já nevím, co je normální a co objízdná trasa.

To střežení pracoviště mi něco říká, to se snad praktikuje v Prostějově.

Ythomas/ERATV: zajmavý, jak si tam každej zapisuje něco jinýho (namátkou body 3.1.3.1.5, 4.14.2.1) Na to není jednotná metodika?

Pje: Kdo bude platit ten vysněný prahobrněnský hodinový zázrak
Ten samý co přestane platit ty konkurence víceméně neschopné koridory. O moc dražší to nebude.

, když se do Brna z Prahy nevyplatí ani létat?
Proč by se mělo vyplatit lítat když je tu dálnice a vlak? Nechápu. Možná považujete VR dopravu za něco dražšího než letadlo, asi raketoplán. Pak by ta otázka měla svůj smysl.

Zlatý plzeňský EZ na 160/200 koridory, což v ČR (a střední Evropě) bohatě a za rozumných nákladů vyhovuje!
Vysvětlete okolním středoevropským státům, že jsou úplně pitomé a probíhající železniční boom je fantasmagorie co vlastně není.

Ale tady je to celkem OT, i když by pak zřejmě 380 po VRT jezdit mohla s vlaky II. kategorie.

(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)

Co je s 380.018 (ta rozbita o auto ?)

Agent: Ještě nedávno, cca 2 týdny, stála netknutá ve Vršovicích.

Jestli to tu už proběhlo, tak se omlouván. http://eisenbahn-kurier.de/startseite1/3233-die-skoda-doppelstock zuege-fuer-die-db

Zlatý plzeňský EZ na 160/200 koridory, což v ČR (a střední Evropě) bohatě a za rozumných nákladů vyhovuje!
A kolik že těch kilometrů na 160 vlastně máme? Např. na 3. koridoru pro klasiku ani kilometr. Ale to je stále stejná písnička dokola. Připomíná mi to pohádku 3 veteráni, kdy neustále odlívali z kulek písmenka a naopak.

Alex 74 zaujala mne věta - ... řídící vagóny mají sympatický design...
Naši někteří kritici jej stejně strhají jak borůvky v lese...

Dokáže mi někdo vysvětlit, proč má 109 E (i ve verzi pro DB) max. tažnou sílu 275 kN a trvalou 220 kN, když Vectron a Taurus mají při shodném trvalém výkonu jako Škoda hodnoty 300 kN resp. 250 kN? Moc tomu nerozumím. Díky.

Ad Zlámalík:
Na to není jednotná metodika?
Tak to netuším, nicméně teoreticky by asi být měla. Ale je pravdou, že občas se tam nějaká bota vyskytne. Na druhou stranu mě vůbec nepřekvapuje, že je to tak "evropsky jednotné"... :-)

Ad Fanouš:
Dokáže mi někdo vysvětlit, proč má 109 E (i ve verzi pro DB) max. tažnou sílu 275 kN a trvalou 220 kN, když Vectron a Taurus mají při shodném trvalém výkonu jako Škoda hodnoty 300 kN resp. 250 kN?
U té maximální tažné síly je to proto, že papír snese všechno, ale adhezi "och*at" nelze. Za blbého počasí a na blbém svršku bude i ten vectron rád za 200 kN, byť by měl někde na papíře napsáno 330 kN. Trvalou tažnou sílu by pak mělo být možno používat trvale, takže by tomu měly odpovídat maximální proudy, které nezpůsobí trvale neudržitelné oteplení příslušných komponent. Ale zase to bude záviset třeba i na tom, jestli je léto, nebo zima...

Neni nahodou jednosystemova 109E3 lehci nez jeji dve starsi vicesystemove sestry?

A cim se krmi ? Tlemifka pouzivana na stejnosmeru je "prezapojeny" trakcni TF, takze o moc lehci to nebude, nejvyse o ten primar a ten zrovna (proti sekundaru) zas tak moc nevazi.

Jak se resi u el. masin kompenzace jaloveho vykonu? Kazda si vozi kondenzatory?

Ano i ne - castecne se kompenzuji zpetny proudy - to aby nematly kolejovy obvody a zbytek dokompenzuje trafacka.

Update

Ted mi doslo, ze ta 109E3 bude nejspis verze pro DB a predpokladam, ze ta masina bude mit trafo jak se slusi a patri s tim, ze nebude uzpusobeno pro 25 kV. Jenze nemecky proudy s frekvenci 16,67 Hz maji ponekud horsi magnetizacni vlastnosti, takze jadro bude asi stejny, jako u tech pro CD...

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Zdarvím,

http://oszdepopraha.czweb.org/technika/Reseni%20provoznich%20stav u%20380%20-%201_12.pdf zde jsem se dočetl, že -> Ve smyslu Rozhodnutí o zařazení vozidla řady 380 ČD mezi stanovená vozidla čj. 43333/2012-OTH platí pro HV 380 horní rychlostníky. V případě vypnutí mazání okolků není možno horní rychlostníky využít!

Moje otázka pro znalé je, jaké mohou být situace, při kterých se vypíná mazání okolků?

wiz: Keď je pokazené, keď dojde náplň,...

No za normalnich okolnosti to nevypina asi nikdo. Ale uz jsem zazil, kdy delimon strikal kam nema a porad ta stejna naprava v lufte - muselo se to vypnout (jisticem.) Taky muze dojit mazivo.

Jinak legendy rikaji, ze nekteri jedinci to "schvalne" kurvili, aby to nebylo funkcni. Ja sam za sebe na tom nevidim nic jinyho, nez snahu o mensi obrus okolku pri jizde v oblouku, ale jinak je to spis GH...

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Ta nefunkčnost je logická, spíš mě zajímali jiné situace a na to mi odpověděl Agent, takže díky

@Spelcr: Na 3. koridoru pro klasiku 5 km (mezi Bystřicí a Třincem.).

To jsem zvědav,kolik let budou ty 109.3 brousit Cerheokruh...i ty Vectrony tam přirezávají ke kolejím minimálně 4 roky...

Kosac: Jak se resi u el. masin kompenzace jaloveho vykonu? Kazda si vozi kondenzatory?
Řízením čtyřkvadrantového měniče. Prostě se vytvaruje proudová vlna tak, že není úplně ve fázi s napěťovou, ale je šouplá o trochu dřív.

Agent: Ja sam za sebe na tom nevidim nic jinyho, nez snahu o mensi obrus okolku pri jizde v oblouku
Namazaný okolky nemají takovou snahu šplhat po boku kolejnice, čímž se zvětšuje bezpečnost proti vykolejení (a je možno jet s větší vodicí silou a tedy rychleji).

Smysl mazani okolku je snizeni opotrebeni - to ostatni je jen bonus navic, se kterym se nepocita (nemuze pocitat).

Raquac: "...to ostatni je jen bonus navic, se kterym se nepocita..."

Tak to jsi zas něco plácnul. Počítá se, počítá...Například s vypnutým (nebo nefunkčním) mazáním okolků nesmíš jet na horní rychlostníky. To nemá nic s opotřebením, ale právě s bezpečností průjezdu obloukem.

Ad Hajnej, Raquac, Rudolf_33:

...okolky nemají takovou snahu šplhat po boku kolejnice ... smysl mazani okolku je snizeni opotrebeni ... počítá se, počítá...

No, když to tak čtu, tak bych to shrnul asi následujícím způsobem:

1) Primárním účelem instalace zařízení pro mazání okolků (a/nebo kolejových mazníků) je opravdu SNÍŽENÍ OPOTŘEBENÍ KOL A KOLEJNIC V OBLOUCÍCH...

2) To snížení opotřebení musí být něčím způsobeno a to něco jmenuje nižší součinitel tření. Nižší součinitel tření má za následek (při dané rychlosti jízdy v daném oblouku) NIŽŠÍ VODICÍ SÍLY (Y), což je právě příčinou toho nižšího opotřebení, ale také to samozřejmě vede na VYŠŠÍ BEZPEČNOST PROTI VYKOLEJENÍ. (Ono to prostě všechno souvisí se vším!) Limitní hodnota Y/Q (viz Nadalův vztah) pro úhel okolku 70 ° vychází při součiniteli tření 0,36 těch známých 1,2, zatímco při součiniteli tření 0,2 to je asi 1,6 a navíc vede nižší součinitel tření na nižší skutečnou Y...

3) To "(ne)počítání s tím" může mít opravdu tak maximálně formu povolení jízdy na horní rychlostníky, avšak nikoliv primárně z důvodů bezpečnostních (bezpečné by to bylo i s vypnutým mazáním okolků), ale právě z důvodu snížení opotřebení kol a kolejnic v obloucích. Nebo snad bylo nebezpečné před instalací kolejového mazníku za Choceň směrem na Bezpráví projíždět těch pár oblouků před Brandejsem podle horních rychlostníků? Anebo by snad mohlo být schválení vozidla pro jízdu s nedostatkem převýšení 150 mm (což je dnes standard podle TSI CR LOC&PAS) podmíněno funkčním mazáním okolků? ;-)

Přikládám jednu fotku z Prahy Běchovic ze 12.7.2014.
Děkuji za pozdrav.

včera u nás

Rudolfe, neplacej ty. Funkce mazani okolku neni nic zapocitatelneho pri navrhu vozidla. Ze potom jeho funkci neco podminuje provozovatel (vozidla nebo infrastruktury) je vec druha a nema to co delat s BPV, i kdyz ji mazani objektivne zlepsuje.

Ythomas_ct: bod 2 je možná trochu zavádějící. Obecně samozřejmě nižší souč. tření vede na nižší Y. Ovšem toho se nedá dosáhnout mazáním okolků. Dosáhne se jen zvýšení limitní hodnoty Y/Q, zde souhlas.

Je pravdou, že pokud chceme řešit vztah mazání okolků za jízdy podle horních rychlostníků versus bezpečnost proti vykolejení, nenajdeme souvislost. Jestli má vozidlo tendenci někde vykolejit vlivem vyšplhání okolku, pak to bude při výjezdu z převýšeného oblouku rychlostí blízké nule.
Bezpečnost proti vykolejení se zkouší pro hodnoty tření blízké 0,4, žádné mazání nepřichází v úvahu.

Když se tu řeší i možné vykolejení, tak bych se chtěl podělit o menší zážitek, který jsem zažil v Leoexpresu. U Benkova za Červenkou kde je do oblouku na horním rychlostníku 140, jsme do něj vjeli 160 a fíra brzdil až v druhém oblouku před Moravičany. Takže i přes to, že ta Leošova jednotka bude mít jiné fyzikální vlastnosti vůči kolejnicím oproti klasickým soupravám, musí být z hlediska bezpečnosti připsána procenta k naklopení kolejnice ne? Pokud se mílím, tak mě prosím opravte

wiz: mýlite se. Nezáleží jen na náklonu v obloucích, ale i na tom, na které straně jsou usazení cestující.

ex fíra: trochu ironie nikdy neuškodí, že ano?

wiz:
Co to znamená "připsat procenta k naklopení kolejnice"?

wiz: však jo, momentálně si nevzpomenu, ale bylo to v Slunce, seno....
nebo Kalamita?