notor. Někoho to může zajímat. :-) Mě je to vcelku taky šumák, jen jsem si toho všim a napsal zde.

Tak stačí si sednout na zastávku (nebo zahrádku blízké hospody) třeba na Klusáčkové nebo i jinde a vidím, že na dvanáctce bývají i negarantované nízkopodlažní kurzy, většinou tak čtyři poršata, z nich určitě některé negarant. Sledování ze všedního dne, kdy se v téhle oblasti dost pohybuju a kolikrát vidím na dvanáctce jet Poršata za sebou nebo někdy taky proti sobě. Z právnické fakulty slyším/vidím jezdit trojku okolo a řekl bych, že na té je výskyt nízkých podlah horší, pominu-li souběžnou jedenáctku s cílovou obsluhou jiných uzlů od České směr. Malinovského nám. a Lesná

Osamocená 1586 byla dnes na ZJ, její stálý B vůz 1582 byl přepojen za 1555.



1023 jezdí už poměrně dlouho bez reklamy JD money.

Netradiční souprava T3M 1555+1582


1539+1598 je stále provozní


a 1635 dnes absolvovala TBZ

Jojo dnes ty zrychlovačky prohání odpoledne Renda na 5/1. Bavil sem se ním na konečný a říkal, že jezdí dobře, ale pomaleji brzdí. Ale při dobržďování nedobržďuje Bečko, takže nárazy při zastavování pořád dokola . :-) Přeji všem krásný prosluněný den.

Nedobržďuje Bčko?? Pomaleji brzdí??

Oba vozy brzdí úplně normálně, kupodivu se ani nehádají (nenaráží do sebe). Pohupování při dobržďování je

Tak je pravdou, že to pohupování není už tak razantní jak to bylo kdysi, ale pomaleji brzdi bylo myšleno, že pomaleji reaguje na pedál. Tak mi to bylo řečeno. Jinak brzdové vlastnosti asi v pořádku.

Zdá se mi to, nebo na té vnitřní koleji jsou tram odstaveny nějak až moc blízko sebe?

Řekl bych, že se ti to asi zdá. Kdyby došlo k nějaké kolizi, patrně by byly oba vozy staženy do vozovny. Přední vůz může být buď 1088, nebo 1126, a oba jsou stále na lince. Zadní je 1130. Ta podle iRISu na lince není, ale vzhledem k tomu, že poslední záznam je z dnešního rána, tak bych řekl, že se v iRISu nezobrazuje, ale na lince stále je.

Kondra89 právě protože si nejsem uplně jist, je to pohled z blbého úhlu tak jsem se raději ptal zda se mi to zdá. Pokud by se něco stalo tak se to určitě časem bude vědět.

BYLO TO NAJETÍ!

Dnes stojí 1126 s nabořeným zadkem ve vozovně. Taky jsem na to z trolejbusu koukal, jestli nevidím špatně.

Včera večer jsem od plotu 1126 viděl, ale toho zadku jsem si nevšiml.

ŠPATNĚ NEVIDÍŠ, BYLO TO NAJETÍ VE SMYČCE. VIDĚL JSEM TO. PŘIJEL JSEM V TÉ DIVADELNÍ ŠALINĚ.

Snad to není třeba na nás křičet, ne?

NA NĚKTERÉ ANO.

Uživatel K-rep zřejmě dostal loni ke dni dětí capslock.

SPÍŠE MÁM SLABÝ ZRAK, A TAK MÁM NASTAVENÁ VELKÁ PÍSMENA. NASTAVIT MALÁ TAK NEVIDÍM CO PÍŠU.

Zajímavé, že po ostatních to přečteš...

NECHÁVÁM SI TO PŘEČÍST.

Jaká je šance, že zítra potkám v provozu RT6?

Záleží kdy. Na zejtřek se tvářila nachystaně.

k-rep: Místo caps lock používej raději ctrl +
Nebudeš tak zatěžovat ostatní svým špatným zrakem.

Zdravím. Pánové chci se jen zeptat neměl bu tu někdo nějakou pěknou fotečku vaší poslední původní KT8D5 ev.č 1724 ? Chtěl bych udělat takovou koláž posledních třech KTček v ČR. tzn. Brno 1724 a praha 9048 ( ještě původní butníky a pragostrony ) a 9030 už s buse. Předem děkuji případně mi to hoďte na mail Roman.hloch@gmail.com díky.

Dneska jezdí 1754 po zkušebních jízdách, mimo jiné viděna i u Židovského hřbitova...

1544 byla dnes netypicky sólo na 6/10.

Zkušebky aktuálně:

1610


1636

Janatak:

Super. Konečně sem dal fotky i někdo jiný, než já.

Janatak: od mendláku jen kutají materiál kolejiště a nebo bude nějaká reko?
P.S.: Překvapily mne ty dřevěné pražce (při pohledu z projíždějící jedničky) a zvědavost se ptá - kolik dřevěných pražců (%) v Brně je a používají se dále či mění postupně za betonové?

Pokud si dobře pamatuji, co jsem v cca roce 2005 slyšel ve škole, tak dřevěné pražce se používají na některých místech stále kvůli hluku, ale už si přesně nepamatuji, jak to je... Hluk, vibrace a ještě něco... Většinou jsou v centrech měst, na tratích v sídlišti a na mostech. Pokud si pamatuji něco špatně, budu rád, když mne zdejší odborníci opraví. Přecejen za tu dobu jsem hodně zapomněl a u hrnce na plotně nemám až tolik přehled o novinkách...

Řekl bych, že dřevěných pražců je v Brně ještě spousta. Co vím tak jsou v Líšni mezi Kotlanovou a Mifkovou, na Renenské mezi Rondem a nájezdem na estakádu přes Vídeňskou a mezi zoologickou zahradou a přístavištěm. Plus jich bude spousta pod výhybkama ve smyčkách a mimo město.

Dřevěné pražce se stále používají hlavně pod výhybky. Jednak kvůli variabilní délce a taky kvůli možnosti navrtat si otvory pro upevňovadla jak je zrovna potřeba.

X-host - netuším, jestli proběhne nějaké reko, ale vzhledem k vlnobití, co na tomto úseku je, by tento počin byl docela záhodný.

V Praze budou tento měsíc končit tramvaje KT8D5. Z tohoto důvodu jsem nechal vyrobit kravatové spony s touto tramvají. Pokud máte zájem, tak mi pište na email: stepan.pavlicek@seznam.cz . Není problém je poslat i do Brna.

Ad pražce:

Na mostech ano, protože konstrukce koleje s dřevěnými pražci umožňuje nižší konstrukční výšku, má nižší hmotnost a dále je možné na dřevěné pražce bez problému namontovat některé další záležitosti nutné na mostech, což jsou například pojistné úhelníky. Eventuálně by mohla být stejně vodná na most i pevná jízdní dráha, což je - mám dojem - na mostě v oblouku před výstavištěm, kde je kromě pojistných úhelníků ještě i přídržná kolejnice.

Pak jsou vhodné ještě do koleje s menšími poloměry oblouků s Vignolesovými (širokopatními) kolejnicemi, u kterých je nutné od poloměru 200 m a menším namontovat k vnitřnímu kolejnicovému pásu přídržnou kolejnici.

U výhybek je podle mě mnohem lepší než dřevěné pražce použití panelů DZP, na které se můžou jakkoliv namontovat veškeré kolejové konstrukce, nemusí se nikde nic vrtat a má to mnohem delší životnost a variabilitu při případných rekonstrukcích. A ještě mají výhodu v tom, že kolejnice je kontinuálně podepřená a je tam konstatní tuhost. To je vhodné do míst, kde dochází k dynamickému namáhání, což jsou hlavně srdcovky.

Co se týče hluku od koleje s betonovými nebo dřevěnými pražci, o tom příliš nevím, nicméně vzhledem k větší pružnosti dřevěných pražců by bylo logické, že utlumí více dynamických účinků. Ale určitě bych nenavrhoval dřevěné pražce do center měst. Tam jsou dle mého názoru jednoznačně nejlepší panely DZP a kolejnice případně opatřit nějakými bokovnicemi nebo nějakými dalšími antivibračními prvky, kterých je dneska k dispozici celá řada, čímž se sníži hluk resp. vibrace na dostatečnou úroveň a nebudou se případně na kryt trati "kopírovat" pražce (což se děje hlavně v případě asfaltového krytu a velkých intenzit automobilové dopravy).

Eisenbahningenieur: Není také důvodem používání dřevěných pražců na mostech jejich větší pružnost oproti betonovým?

Řekl bych, že rozdílný modul pružnosti dřeva a betonu při výběru pražců na most nehraje až tak roli. Obecně na železnici můžou být na mostech s mostovkou s kolejovým ložem pražce dřevěné i betonové. Co si teď vybavuju nějaké tramvajové mosty - třeba na Renneské přes Vídeňskou a na mostě přes Žabovřeskou, jsou na nich podle mě ty dřevěné pražce hlavně z důvodu těch pojistných úhelníků (ale mohou tam být samozřejmě i z jiných důvodů).

Eisenbahningenieur: Jo, panel DZP jde dobře podbít. Osobně jsem rád, že se v Praze takovéto opičárny nově nezřizují. Je to sice mnohem menší hloupost, než panel BKV, ale také nic dobrého, co by bylo žádoucí nově zřizovat. W-tram je proti této methodě v podstatě dokonalá věc.

Na třídě Generála Píky jsou tři mosty za sebou. Vždy na mostě jsou pražce dřevěné a i na velmi krátkých úsecích mezi mosty pražce betonové. Z jakého důvodu? Na dřevěných pražcích žádné přídržnice nejsou a nezdá se mi, že by zde hrála významnou roli hmotnost pražců.

Tak na Veletržní patrně zůstanou stávající dřevěné pražce. Jen těsně za křižovatkou byl kratší z úsek z nějakých dvoublokových železobetonových pražců, tak je měnili za dřevěné.

Oproti dřevu jsou betonové pražce méně pružné, více přenášejí vibrace a víc namáhají kolejové lože. A jsou mnohem těžší. (objemová hmotnost železobetonu je oproti dřevu čtyřnásobná)

Bram:
Hlavně, že Vy v Praze ten W-Tram podbíjíte, že... :D Pokud vím, tak je to konstrukce na monolitické desce. A v centru města, kde je mraky inženýrských sítí, které křižují trať a ke ketrým je potřeba se občas dostat, při systému W-Tram musíte řešit tak, že kus rozbouráte a pak znova vybetonujete. Při systému s panely DZP se oddělá deska a pak se tam zase vrátí. Já neříkám, že panely DZP jsou dokonalé, W-tram má určitě svoji budoucnost... Každé město si jde jinou cestou při rekonstrukcích/budování nových tratí, Brno jde poslední dobou konstrukcí koleje s panely DZP, což si myslím, že až tak špatné není.
Chimp:
Tak to opravdu nevím, možná, že tam skutečně hraje roli ta hmotnost.

Nejsem stavař, tedy ani projektant. Ale nejde u použití dřevěných pražců na mostech hlavně o to, že méně přenášejí vibrace? Největší problém u mostů je přenesení kmitání (vibrací) z provozu na mostovce do konstrukce, což může mít za následek i zhroucení celého mostu. Třeba proto vojáci před mostem musí změnit chůzi (tedy přestat jít všichni "levá, levá"...). Šalina by mohla právě vytvářet pravidelné kmity, které by mohly časem způsobit poškození mostu.

Eisenbahningenieur: W tram se podbíjet nemusí, respektive to nejde:-).

Když už vychvaluješ DZP, tak si všimni, jak hezky vám tam v Brně ty DZP plachtí..... Ať si každý jde svojí cestou, ale není moc hezký pohled na to, když se zrekonstruuje tramvajová trať a zanedlouho je geometrická poloha koleje mírně řečeno všelijaké.... Já osobně jsem rád, že se v Praze likvidují ve velkém BKV panely, méně jsem však rád, když konstrukce se W tram zalije až k hlavám kolejnic betonem a hodí se přes to asfalt. Jo jo, zlatá dlažba........

Bram:

Když se pořádně udělá spodek trati, tak k rozpadu GPK není důvod. Dlažba je moc pracná a drahá.

A proč jim to drží ve Vídni??

Lehce navážu na téma zkušebky. Dnes se na ZJ po VP objevila 1048.


A po delší době se v provozu objevily 2 RT6 současně.

Mě se líbí ten úšklebek, s jakým se řidiči dvou míjejících se RT6 vždycky zdraví

Dnešní ráno na Kraví hoře.

Dokumentačně setkání 6/4 a 8/4

Kondra89 - koukám, že sis přivstal. Pěkné.

Janatak: Děkuju.

1725 (kurs z odjezdem z Kotlanové 7:24) před zastávkou Vlhká srazila dodávku... Dodávka je nepojízdná, má zničenou nápravu, šalina vypadá bez zjevných škod. Místo je neprůjezdné...

1037 chcípla před chvílí u Milošů, odtlačena vozem 1064, nejspíš do smyčky u hřbitova.

Na brzdovkách na jundrovském Δ se před nějakou tou hodinou vyskutovala K2P 1048:

Koukám, že 1048 je stále bez Janozy.

Jinak dnes se po d-6 potulovala 1724.

Omlazená dvojička 1635+1635 dnes na 00315:

1635+1635

Aneb jak vyřešit problém nedostatku vozů - postačí klonování

Vojtík:

S klonováním bych si radši moc nezahrával. Některý vozy bohatě stačí v současném počtu.

(Příspěvek byl editován uživatelem kondra89.)

Před nějakou dobou jsem slyšel, že by mohla být zrušena tramvajová trať na Kraví horu a nahrazena trolejbusy - něco o tom, že se to nevyplatí kompletně opravit atd. Jak je vidět, naštěstí s tím Brno nepočítá:

Rekonstrukce Údolní město má stát asi 220 milionů korun. „Bude to kompletní oprava. Opravíme kanalizaci, vodovod, silnici a koleje," nastínil vedoucí magistrátního odboru dopravy Vladimír Bielko.
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/opravy-udolni-ulice-za-220 -milionu-korun-priblizi-zastavky-20130511.html

Ještě bych ale rád dodal, že Minská se měla opravovat již v roce 1997 (to slibovali, když jsme se na ni v roce 1992 přestěhovali) a stále to není, takže uvidíme v budoucnu... Předpokládám, že napřed bude M. Horákové, pak Minská - Horova, takže dřív jak 2017 to fakt nebude. Je otázkou, zda nejsou nějaké ulice ještě v horším stavu - např. Jana Babáka, Merhautova, Benešova atd. Přece jen 220 mil. Kč je dost.

Vojtík - aha, jsem se přepsal...pokud je to ve tvé moci, zkus to prosím opravit a související příspěvky vymazat, díkes.

Tak bude na Minské jezdit ND

Když už ta Minská měla být údajně opravovaná už před 15lety, tak to musí být vážně v katastrofálním stavu.. To stačí fakt málo aby to tam popraskalo ve velkém a začalo by to během týdne