Frako - to byl právě ten polokoks, něco podobného vznikalo i při některých zpracováních ropy. Jen se tomu říkalo petrolejový koks. Na rozdíl od vysokopecního to dokázalo i nějaké plameny vyloudit.

Nejezdí náhodou na koks parková železnice v Drážďanech? Byl jsem tam naposledy asi před 25 lety, ale celkem zřetelně si vybavuju charakteristický puch z komína, který spálené uhlí příliš nepřipomínal. Je ale možné, že třeba míchají.

Parním vlakem na Josefský jarmark_16.3.2013

Koukám na zelenou pětasedmu a nestačím se divit co mi nějak uniklo, oni měli pětasedmy (mají) válečkové ložiska? Kolik strojů 475.1 mělo tedy válečkové ložiska? (od výroby či po reko)
http://youtu.be/Nr9qD5P5zFY?t=44s


Ještě jsem našel totok, kterak slovenský albatros 498.104 Orient express táhnul...
Albatros - Gyertyafény express indul


(Příspěvek byl editován uživatelem Flaizer.)

Fraizer: U čísel lokomotiv 475.1138 až 475.1140 byla valivá ložiska na hnacích čepech a od čísel 475.1141 až 475.1147 byla již valivá všechna tyčová ložiska. Nevím, jak to bylo s lok. dodanými do Koreje.

Přidám též něco z akce do Rožnova pod Radhoštěm:

Když už se tu tolik objevuje ten Matěj... Chtěl bych se zeptat, jak přesně je u řady 433.0 řešeno ojniční ložisko - jaké tam je a čím se maže. Díky.

Lokomotiva a návod k jejímu použití :
to v pětačtyřicátom museli fírové znát maďarsky , polsky, rumunsky, italsky, francouzsky, holadsky atd atd atd, aby napřed proštudovali návody od mašin ,než s nima začli jezdit ?

Pilštyk > zbytečné rytí. To je jako říct, že všechna osobní auta jsou v podstatě stejná, tak na co návod. Jsou a nejsou. Něco jiného je s tím jen jezdit a něco jiného je to užívat a ošetřovat tak, aby to při specifikách toho konkrétního typu vydrželo co nejdéle a bylo provozováno ekonomicky...

Ikdyž je mašina ze železa, tak po...vit ji nemusí být tak těžké a je to škoda a zbytečná.

V roce 1945 se mohly vyskytnout situace kdy stačilo pochopit kudy se do toho cpe uhlí, kudy voda a kudy to kouří a kterým směrem to tak může jet, to ale nebyl původní dotaz...

Co ale podepisuji, je názor, že naši předci byli technicky vzdělanější, měli větší praxi a úměrný respekt před technikou...

Pavle a nezapomínali při práci myslet. To dnes bohužel leckdo neumí...

Josefovský jarmark v Rožnově pod Radhoštěm 16.3.2013

Reportáž z roku 1953 o ťažkotonážnom vlaku z Bratislavy do Štúrova bez zastávky, vedenom parnou lokomotívou 475.1132:
http://www.youtube.com/watch?v=Q-RxAMYq8z4

Na té pětasedmě od Weavera je zajímavý ten deflektor za komínem.To jsem taky ještě neviděl :-)

Těch 128 km z Bratislavy do Štůrova se mi moc nezdá..

Komentátor spomínal priemernú rýchlosť 40 km/h. Rýchliky a os. vlaky sa mohli za ním pásť na poli.
A problémy museli byť aj s uvoľnením zadného námedzníka.

(Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.)

Proto jel bez zastávky...

Tá bílá linka i přes tendr vypadá zajímavě...

Bevelo: Proč se ti nezdá 128km z Blavy do Štúrova???
Mě se naopak zdá, že například z harfy starého Rendezu do Štúrova je to na chlup přesně.

Já jsem si vždy myslel, že těžkotonážníci ty svoje rekordní zátěže tahali především mašinami 556.0 a nebo možná 534.03, ale ta pětasedma je pro mne v tomto ohledu překvapením. I ten celkem svižný rozjezd mi nasadil do hlavy brouka, jestli mimo kameru do toho "nemydlil" nějaký postrk.

Nějak nám tu v diskuzi zapadla Albatrosova otázka https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2752867 - že by nikdo neznal odpověď? Mne by také docela zajímalo, jak je to s těmi "nadplátovanými" tendry...

No u toho "těžkotonážního" vlaku s pětasedmou mě zaujal u te 1132 límec kolem komína. Co to bylo nevíte někdo?? Je to něco co mývali 365.0 či některé 354.1. Tam jsem to chápal jako usměrňovač kouře, ale u pětasedmy která měla pěkné pěkně střižená ouška mi to přijde zvláštní.

Ten deflektor nebyl u 475.1 běžný. Nevím ani, proč ho tam dávali.

Bevelo: Investigativní železniční novinář tvého formátu by taky měl znát, kromě vzdálenosti odněkud někam, že Štúrovo se píše s čárkovaným u, jelikož slovenština kroužkované u nemá.

Ještě k tomu těžkotonážníkovi a pětasedmě, hm 2300t, mírně po spádu, sem tam rovinka s jedním rozjezdem. To by zvládl i váš Matěj, mít velkej kompresor. Vím co pětasedmě dalo za fušku rozhoupat 7 bajek, bratru 300t, do stoupání 10‰. Nedej bože, aby bylo posmrkáno.

475.101 9. května 1991 v místě dnešní zastávky Střelice dolní.

frako: Malý kola by si s tou zátěží určitě poradily daleko líp než pětasedma. Zrovna se mi vybavují vzpomínky na to, co kdysi předváděla 423.009 v pískovně v Jestřebí, když přetahovala ucelenou loženou soupravu sypáků z vlečky do stanice.Mohlo být i nasmrkáno, tam se pískovalo furt a všude.

E499001- Pravda, Jak 009,tak 094. Občas jsem se taky na ně jezdil podívat. Bylo neuvěřitelné, co dokázaly z vlečky do stanice vyrvat.

Jo písku bylo a je v Jestřebí dost, hlavně z návětrné strany, proto se také na pravé straně skoro každé 3-4 měsíce vylejvaly klacky.

Pravda, směs oleje a křemičitého písku je dobrá leda tak na ruce místo solviny. K mazání kluzných ložisek se zjevně příliš nehodila.Zajímavý poznatek z provozu o němž mnoho lidí asi ani netuší.

Neví někdo ze zde přítomných, zda se v následujících měsících chystá nějaká nostalgická jízda s lokomotivou 464.008? Předem díky za zodpovězení.

Neví někdo ze zde přítomných, zda se v následujících měsících chystá nějaká nostalgická jízda s lokomotivou 464.008? Předem díky za zodpovězení.

Z vlečky pískovny v Jestřebí správně pískovny Provodín to není třeba nijak "rvát"Vlečka je směrem ke stanici na mírném klesání.Horší je to na konci stanice ubrzdit.Po skončení páry na vlečce tam byla na čas půjčená T212 a ta v pohodě zvládla vytáhnout celou vlečku ložených vozů tj kolem 40ti vozů.Akorát se muselo dát část vozů na vzduch aby to šlo ubrzdit.Je pravda ,že po sezoně byl spalovací motor zralý na výhození jak byl od písku zničený.
V r.1975 odpolední písek jezdilo LD Děčín a celkem dost často byla na vlaku použita 475.1.Bez problémů odtáhla vlak běžně 25 ložených sypáků 1700-1800t.Z Jestřebí do Srní jezdíl nezavěšený postrk.Známé je nasazení těch lok.na nákladech v Lovosicích.Štěrk z Dobkoviček(Chotiměři)do Ústí,přetahy Lov.-Ústí,Mn vlaky v okolí Lovosic a pod.K vydění 475.147,151,179,1104,1106,1108,1115,1137...

434 - je vidět, že jsi pamětník. Já ale taky. A pokud by to bylo tedy do jestřebí mírně ve spádu bráno od výsypek, mohl fíra jen odbtzdit a vlak by ho do stanice vytlačil. Přesto, že už jsem dost starej tak v hlavě místo mozku řezanku ještě nemámám. Navíc se mi povedlo jeden takový odjezd nafotit a na jízdu se zavřeným regulátorem to nevypadá.
Nasazení pětasedem je mi taky známo. Mám za to, že Ti tam chybí 153. Na suchu je pětasedma dodrá, až na na nasmrkaném se stává tanečnicí. Mohl bys mi upřesnit v kterých letech vozily pětasedmy písek z Jestřebí a kdy tam bylo Prase ? Asi jsem to nějak prošvihnul. Já po 423 pamatuju na vlečce 735 a na odvoz 753,781. Před tím taky 464.0 a na odvoz výhradně lipské 556.0

464 008 se na letošní rok připravuje. Podle nepotvrzených info má jet na 27. a 28.4. do Wolsztyna. O jiné akci není známo nic.

434 a nudle: to ještě 720.0052 zelená ,pak už to bylo v relaci 735

PD - to mě mrzí,že tu jsem tam nezastih s foťákem.....

Pískovna neměla svého motorového fíru a hektor potřeboval větší opravu, tak tam lipské depo zapůjčovalo mašinu s fírou většinou pilštika ale někdy tam byl i brejlovec jednička nebo bangle.Po vzniku Carga pak udělali smlouvu s Cargem v Ústí

Ještě poznámka k ,,těžkotonáži" do Štúrova s ,,pětasedmou". Jak už tady bylo konstatováno, vzhledem k traťovým poměrům opravdu nešlo o žádné hrdinství. Bez ohledu na komentář to nebyla ani skutečná ,,těžkotonáž", vlaky o uvedené hmotnosti byly v té době, ale i dlouho potom, zcela běžné. Jak ale nasvědčuje číslice 500 na tendru, jednalo se spíše o hnutí ,,pětistovkařů". Znamenalo to najezdit denně s mašinou min. 500 km, což v nákladní dopravě nebylo právě málo. A ještě k mašině. Ono se na ř. 475.1 stále pohlíží jako na ,,vysoká kola". Byla to ale mašina vyrobená jako univerzální, o čemž svědčí např. zdvih pístů, adhezní váha a také průměr spřažených kol. Ten byl jen o málo větší než měl osvědčený tahoun ,,bulík" a přece jen menší, než měl typicky rychlíkový ,,albatros".
V běžném parním provozu tak dosahovaly ,,pětasedmy" udivujících výkonů ve všech druzích vozby. Viz LD Praha-střed a bratislavské rychlíky přes Vysočinu (když nebyla 498.0), LD Hradec Králové a těžké osobáky H. Brod–Liberec, LD Brno a osobáky na Vláře, famózní bylo nasazení těchto strojů také např.v depech Plzeň, Chomutov, Zvolen a dalších. Ale to už jen tak na okraj.

Joska: Ano, byla to první mašinka, kde se uváděl pojem "Univerzální". Následný stroj byla E499.0, pak se od tohoto pojmu upouštělo. Provoz, ale vyžadoval i od jiných strojů být "universální".

P36-120
http://ru-railway.livejournal.com/1930601.html

Ad albatros a jeho dotaz na dřevěné bednění na tendru. Toto se používalo už u kkStB tak se těžko najde nějaký výnos ČSD k tomuto tématu.

Joska: Mě nejvíc zaujala "jásací nástěnka".
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=Q-RxAMYq 8z4#t=48s
Gottwald, Široky, Zápotocký, Stalin. To je panečku zloduchů na jednom tablu.

fanda cd
supr odkaz, je vidět kde vzali nátěr pro
451 25/26

Pětasedmy a nákladní doprava: Já bych jako jejich gardové výkony v nákladní dopravě viděl spíš vozbu mezinárodních nákladních expresů TEEM ve 2. polovině 60. let. Tehdy ještě neexistovaly kamióny na dálnicích jako sklady na kolečkách pro tzv. systémy just-in-time. Tehdy ještě náklady na skladování pro výrobu i obchod nesly podniky a ne jako dnes daňoví poplatníci ve veřejných nákladech na silniční dopravu. Vlaky TEEM měly u nás kategorii NEx, byl brzděny 1. způsobem brzdění, rychlost tam, kde to šlo, byla až 80 km/h, přednost měly často i před Os vlaky a zastávek minimum. Přes naše území vozily převážně (samozřejmě ne jenom) rychle zkazitelné zboží v poledníkovém směru, tj. od Baltu a Severního moře ryby a maso a z Balkánu ovoce a zeleninu. Přeshraniční odbavení bylo zjednodušené, takže prostoje v PPS (pohraničních přechodových stanicích) byly většinou jen na výměnu strojů a jednoduchou zkoušku brzdy. A tohle všechno vozily 475.1 přes Žitný ostrov a po Ferdinandce. Hlavním jejich úkolem v této vozbě nebylo ani tak trhat rekordy v zátěžích jako spíš dodržovat grafikon. A snad tu nějaký lepší pamětník než já vzpomene, jestli a jak se jim to dařilo.

Hank - já zase NEX Praha - H. Dvřiště.

jojo,ta 52 tam pak dlouho stála na konci vlečky ve šturcu,a pak už i já ta pamatuju T 466.0130,převezenou z Turnova do Lípy.snad i 278,s těma modrejma baterkama

Mad_noodle2: Jojo, na KFJB jsou samozřejmě mnohem horší sklonové poměry než na "placaté" Ferdinandce... o Žitném ostrově nebo Záhorí ani nemluvím.

Já si teď nemůžu vzpomenout, kde přesně na České Sibiři házeli topiči kus uhlí do rybníka jako oběť a poděkování vyšším mocnostem za to, že to stoupání zvládly strojní čety i mašina...?

Hank
např. jeden takové malučké rybníček je před Střezimířem, házeli tam vodníkovi jako dík kus uhla , ale ne jedna lopata letěla i s tým kusem černoty

Baja: Ano, Střezimíř, to je to místo, na které jsem si nemohl vzpomenout... děkuji.

jsem něco našel na kladenských fb stránkách...pokud to tu ještě nebylo... a pak ještě taková jedna zajímavá fotka...

Přikládám odkaz a zrároveň ohlédnutí na zdařilou fotovorbu momentek z parní jízdy do Rožnova pod Radhoštěm od Hasseho:

Josefský jarmark v rožnově pod Radhoštěm

Fanda cd: něco o tom náletu je třeba tady : http://hloubkari.wordpress.com/2010/03/12/837726-nejprve-hloubkar i-pak-bombardery-takovy-byl-osud-kladenske-lokomotivy-c-354-437/

Jedno parní soustrojí, kteréžto se dnes po delší době provětralo v Posázaví...

Taky jedny "Splašený kamna" na dnešním Pacifiku...

Tomuhle dotazu se asi budete smát, ale já parní provoz už nezažil. Ale docela by mě zajímalo, jak to depa dělala s popelem. Třeba taková Třebová nebo jiné velké depo. Co se s ním dělalo?
Byla k tomu někde zřízená skládka?

AD Povstalec: Popel se používal k stavbě údržbě trati. Viz odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)

Mořepetr - díky, takže někde za depem nějaká skládka?
A nebo rvnou pryč. V jakých vozech se to převáželo? V normálně otevřených asi né.

Povstalec: v některých depech a obdobích byly na škváru pořadníky. Velkou část odebírala správa silnic na zimní posyp, zbytek zaměstnanci na svoje stavby a stavbičky. Dělaly se z toho podomácku tvárnice nebo třeba zásypy plochých střech na garážích. Dneska by se hygienici pomátli, kdyby to viděli :-D.

ad Povstalec Popel se z kanálových vozíků sypal do normálních dvouosých, někdy i do vysokostěnných véésáků, většinou to šlo k jednotlivým odběratelům, různé Prefy, asi do panelů, nebo k nějaké stavební výrobě, dost také odebraly povrchové doly (HDBS) na úpravu svých skrývkových kolejí. Potud tedy ze Sokolova . Kam šel z jiných dep, nevím. U ČSD se na úpravu tratí nepoužíval. V zimě, za silných mrazů byl problém z vykládkou , protože popel byl silně prolit vodou a pak zmrzl na kost.