Ještě v dubnu 2011 stála v Brně dolním původní ostravská A-03.

Díky, tím pádem A 918 ex Úžín bude v tom ACHP u vojenské vlečky Chotěboř - Bílek.

já jsem v kovošrotě objevil stejný štítek,jen s číslem 10099

ad ze škodovky:

Mohu poprosit o zaslání fotky toho štítku na e-mail.

jojo není problém...ale jak říkám,je ůplně stejný jen má číslo 10099

Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat na původem německé kryté nákladní vozy Za typu Bromberg - byly u ČSD vozy s brzdařskou plošinou na čele nebo i bez ní? Kolik těchto vozů u nás jezdilo, jaké byly číselné intervaly těchto provedení, a kdy u ČSD dojezdily? Případně jestli by nebyl obrázek těchto zajímavých vozů? Děkuji předem.

Zdravím chlapci.Prosím pěkně,nezabývá se tu někdo provozem vozů typu Y u ČSD (cca 68-85)?

Tak jednomu z kořenovských obytňáků zřejmě plynou poslední dny existence - byl přesunut od bývalého st. 2 směrem k pruské celní budově...

Komu to patří? Také VŠE, jako ten předpancéřák?

Jaké jsou vlastnické vztahy teď, to nevím, ale Bečko na fotce bylo součástí rekreační soupravy SDC Ústí nad Labem. Byly to dvě ex. Be a jedna ex. (osmidveřová) Baika, všechno označené čísly SV xxxxx. Vůz na fotce sloužil jako sklad topiva, interiér byl (jakžtakž) zachovalý a jednotlivá kupátka byla plná uhlí a dřeva. Ostatní dva vozy sloužily k bydlení, baika byla přepažená na dvě "obytné jednotky". Do Kořenova se ta souprava přesouvala v první polovině 90. let z Nové Pece (nebo z Horní Plané, teď si nejsem jistý). Někde v papírových poznámkách mám i čísla, pokusím se to najít, pokud je zájem...

ad Bromberg - existuje jen jedno foto v Československu, vůz v neprovozním stavu, bez zřetelného čísla a k tomu číslo vymyšlené, které naplácalo ROCO na model, ale nikdo jim neřekl, že patřilo zcela jinému vozu

Mcx: děkuji. Mohl bych poprosit o správné číslo?

To správné číslo já neznám, zároveň nevím zda to byl jen jeden vůz.

ze škodovky:
10099 by měl být jeden z mnoha krytých vozů bez brzdy pro KFJB

ExMax:
Existence fotografie vraku navíc nutně neznamená, že vůz byl u ČSD v běžném provozu. Celkem se jich vyrobilo 77 kusů, včetně prototypů. Takže bych víc ani nečekal. Číslo na ROCO modelu je podle mne také blud.

Přátelé, nebylo by více fotek těch vozů z Kořenova?

Dnes se mi konečně podařilo vyfotit tárovací vozy firmy SEVA Plzeň, v Praze-Libni. Směřují z Lenešic do Jarošova nad Nežárkou.



Ten třínápravový je druhý provozní, co znám. První je pana Jirkovského, který od letošního ledna jezdí pod novým číslem 40 54 950 1001-0.

Mcx,drake: děkuji za vysvětlení.

pro kapitana:Doporučuji knihu internanationale schnelzúge der DDR,tam lecos je

ad.Drake-ano přesně tak!i toto mi potvrdil p.Mahel!ikdyž pro Karl-Ludwigsbahn,č.1825,jinak ostatní sedí

Omlouvám se, přehlédl jsem se ve svých poznámkách, jedná se opravdu o CLB.

Ad Bromberg: Asi před půl rokem tady nebo ve vláknu Nákladní vozy proběhla diskuze na téma Bromberg u ČSD; dle p. Mahela jeden vůz u ČSD existoval a to číslo, co použilo Roco na svůj model, odpovídá tomuto vozu...

Jarda001: děkuji, zkusím prohledat starší záznamy. Pokud by p. Mahel mohl napovědět, bylo by to super :-)

Číslo na Bromberg mě před časem sdělil člověk, který se o vozy zajímal už od 60. let, bohužel bližší podrobnosti k tomu nejsou a dotyčný člověk mezitím zemřel.
Namítá-li někdo, že číslo odpovídá vozu bez ruční brzdy, je u modelu pomoc jednoduchá - plošinka se dá celkem jednoduchým způsobem (bez poškození modelu) demontovat po vyjmutí nárazníků.

Vážení, dokážete mi pomoci s identifikací?

Výrobní štítek F. Ringhoffer, 1893, výr. č. 46100

Měl by to být chlaďák, možná pivák. Ví někdo něco víc? Pro koho vůz byl, atd...?

Není tam překlep? Nemělo by být výrobní číslo 45100?

Možná ano, dostala se ke mě fotka štítku...bohužel dost tmavá...

Ještě ve větším:


Vypadá to spíš na 45100. Jsou bližší údaje?

Pohrál jsem si se světlostí a kontrastem, a na 95% se kloním k 45100. Sice se to kolečko dole zdá spojené jako u šestky, ale v levém horním rohu jsou jasně rovné linky. Na druhou stranu úplně nevylučuju, že by to poslední mohla být nějaká šestka nebo osmička.

Něco mám v papírech, do kterých budu moci nakouknout až zítra. Odkud pochází fotografie? Není z Rakouska?

45100 byl Gb pro plzeňský pivovar, snad č. 221068, 46100 byl Jk pro kkStB.

je z Rakouska. Ale na voze jsou prý ložiskové domky ČSD.

Výr.č. 45100/1893 je Gb 221068, později Gb 221-068, u ČSD pak Lp 510399. Měl brzdu a plošinku. Byl vyroben pro Měšťanský pivovar v Plzni (Prazdroj) a tomu sloužil až do roku 1940. V červnu 1940 pak bylo prodáno několik vozů Lp z Prazdroje do Voralberger Illwerke AG, mezi nimi i tento. Firma existuje dodnes, provozuje soustavu vodních elektráren (http://www.illwerke.at). Vozy tam už nesloužili jako chladicí, ale jako pomocné nebo nářaďové. Někde jsem měl černobílý xerox z jednoho rakouského časopisu, kde je vyfocena řada bývalých piváků, ale nemůžu to teď najít.

Vorarlberger Illwerke mají vlečkové překladiště v lokalitě Tschagguns, což je na odbočce z trati Bludenz - Schruns (těsně u Schrunsu). Historické foto odtamtud: http://www.panoramio.com/photo/82346055 Dříve dokonce existovala úzkokolejka Tschagguns - Partenen, provozovaná Illwerke.

Na té první fotografii s naloženou lodí jsou v pozadí vidět 3 kusy. Tschagguns by měl být domovskou stanicí těchto vozů, stály tam zcela jistě ještě začátkem 90.let. Měly šedivou barvu, bíle popisy, dvoumístná čísla. Tehdy jsem nevlastnil foťák, ocitl jsem se tam omylem při jedné výpravě do hor.

pebe: ložiskové domky (a mnohé další, třeba celá dvojkolí i s ložisky) se v provozu dají vyměňovat...

Jo, to já vím, že se dají měnit...dokonce je spodní polovina jednoho domku kkStB a druhá ČSD.
Vůz je v muzeu v Lienzu.


Foto: Jiří Berka, 30.5.2013

Na internetu jsem objevil snímek Petrova s vagony v popředí, na jednom je toto značení

Je to asi K 255-062. Má sedadlo pro brzdaře bez zastřešení, komu patřil, neví někdo? Díky!

Pokud je to klasický uhlák se sedátkem, tak to první musí být trojka a bude to uhlák původně DBE.

Kdyby poslední číslice nebyla 2, tak bych připustil, ale takhle max připustím 7, ale jen na 1 %

Myslím, že je celkem jedno co připustíš
Jedná se o číslo z číslovacího plánu platného od roku 1913, kde uhláky měly čísla 3xx-xxx a 4xx-xxx. Jinak podle fotky je to zcela jednoznačně uhlák DBE s rozvorem 2,7m, tedy první část je opravdu 355.

Už i na fotky se člověk nemůže spolehnout, , díky.

drake: Byly tyhle krátké uhláky s jednoduchými dveřmi uprostřed dodávány původně i jinam než na Kozinu?

Určitě byly dodávány přímo pro kkStB v druhé polovině 80.let. Model tohoto vozu kdysi chystala i firma Bavaria. Další příklad je EPPK (výkres je v publikaci 130let Plzeňsko-březenské dráhy na str. 140). Asi by se našly i další, na historických fotkách jsou vidět, ale s identifikací je to horší.

drake: Ty staré vozy konstrukce dodávané EPPK i jinam (ÖNWB, ATE...) měly uprostřed dveře dvoukřídlové, zavěšené na normálních pantech, otevírané ven. Ale vůz na té fotce má spíš něco, co bych nazval klapkou - ono to není pořádně vidět, buď se to vysune nahoru nebo je to zavěšené nahoře a dá se to posunout do boku, podobně jako na vozech KFNB nebo na standardních uhlácích kkStB a ČSD z let zhruba 1890 - 1920. Ty klapky byly na drtivé většině vozů na každé boční stěně dvě, právě proto mě zajímají ty vozy, kde byla jen jedna. Někdy před 30 lety jsem viděl fotku původního uhláku DBE, který vypadal právě takhle. BTW, podobná konstrukce byla v 19. století běžná v Anglii, dokonce už tehdy tam měly některé vozy tohoto typu klapky v podlaze a i tam měly rozvor < 3 m. Ale u nás to byla podle mých znalostí spíš výjimka, tak se na to ptám, protože mi není známo, že by se u jiných společností tento druh uhláků používal.

Měl by někdo fotky nebo fotogalerii všech obytných vozů, které se nyní nacházejí v Kořenově?

Uhláčky s jednou klapkou měl i StEG, momentálně je jeden v Rostmuseu ve Strasshofu. Narozdíl od jiného jsou uhláčky opravené, mají tam 3, s klapkou jen jeden, zbylé 2 mají dvoukřídlé dveře.

Stačí si přečíst to pojednání k uhláku a zjistíš, že to žádný uhlák není :-) Na spodku piváku je postavená vymyšlená novostavba. Číslo K 18700 StEG je vymyšlené.

Jediné posuvné dveře uhláky neměly, pokud byly dveře jednodílné uprostřed, pak s panty nahoře.

Skládek nářadí v Semtíně,
bohužel bez jakéhokoliv štítku,čísla, ale hledám...

Přátelé, neví někdo původní označení vozu By-k 60 56 20-04 004-4 (osmidveřák)? Díky moc

Prosím, neví někdo z kolegů, zda-li se ve stanici Louny předměstí stále nachází odstavené staré 2n.kotl.vozy?
Děkuji za info.

Dobrý den, pracuji na přestavbě chladícího vozu La a chtěl jsem poprosit, zda někde stojí odstavený tento vůz, ideálně s brzdařskou budkou. Viděl jsme ho před pár lety v Brně a seřaďovacím nádraží. Nemáte prosím fotografie spodních partií tohoto vozu, konkrétně brzdová soustava?

http://ostramo.parostroj.net/vozidla/La_uprava/La_uprava.html

Kokr: Louny ale nevím to jistě, jestli ještě žije.
Zkusím to zjistit a dám vědět.

Něco od Nymburka..jedna zahrada mezi Ny.hl.n. a město a skříň snad ex.Zm jaký mají u muzea v Rosicích..

No a něco z muzejního.. vrata a repas budky..

Hezky vám to jde od ruky, jen co je pravda...

Alfe, Alfe... ty máš v tom Nymbursku trošku bramboračku)))

Polabský: moc děkuji a budu rád když napíšete. Asi bych se tam vypravil a nafotil. Podkladů je opravdu málo. Dělá někdo ještě popis na La, krom Jiran obtisky. Rád bych nejstarší provedení bez reklamních nápisů. Děkuji.

Kokr: Podle posledních informací La ještě žije, v Lounech. Více v tuto chvíli nevím.

Kokr: jeden je aj v MDC Bratislava

Kdo byl dnes v Táboře, měl unikátní možnost porovnat si konstrukci "původního" vozu Da a brzdařského vozu MV4 patřícího VUZ, ale vzniklého právě z původního vozu Da...

Zde alespoň dva orázky, na druhém jsou vidět rozdíly v podvozcích (modrý vůz VUZ je u nás jediný na pensylvánkách, který může jezdit 160 km/h).

Nevěděl by někdo náhodou původní označení tohoto vozu?? (Praha-Libeň, 21.6.2013) Děkuji!