Pro kolgu Mahela - k těm foto přperavy zbytku monolitu:

O větší část zlomeného prvního monolitu projevila zájem Rada hlavního města Prahy. Prezident republiky jí vyhověl a daroval jí úlomek o délce asi 10,8 metrů na vybudování pomníku padlým Pražanům za první světové války. U této větší části monolitu se ovšem nedochovaly přesné záznamy o jeho přepravě z Telče do Prahy. Tato část monolitu měla délku 10,8 metrů a hmotnost asi 70 tun, byla naložena plošinový vůz v květnu 1929 ve stanici Telč. Takto ložený vůz spolu s dalšími doprovodnými vozy byl dne 21.června 1929 vypraven z Telče jako zvláštní vlak 5430 do Kostelce a dále do Prahy.
Tento monolit byl vystavěn v areálu pod klášterem Emauzy na Novém Městě Pražském v ose Zítkových sadů. Základní kámen pomníku byl položen již 25.října 1928. V konečné verzi byl žulový pomník s bronzovými figurami vysoký 10,5 metrů. Slavnostně byl odhalen 29.října 1932 za přítomnosti dr. E. Beneše. V roce 1940 byly z rozhodnutí německé opační správy zlikvidovány plastiky na monolitu a tento zde zůstal stát dodnes ovšem bez bronzových figur, které byly roztaveny.

Bw-Ig, Mcx: pravděpodobně se ze 14% kopce rychlost vozu podařilo pomocí brzdy a klínů přecijen mírnit natolik, že následky utržení nebyly větší. Musela to být hrozivá podívaná pro účastníky této události...

Bw_Ig - ještě malá poznámka:
Film 1929:
Přeprava mrákotínského monolitu vlakem z Telče do Prahy. Kámen je za velkého zájmu přihlížejících kolem trati, převážen do hlavního města rychlostí 5 km za hodinu. Po příjezdu je pražskými ulicemi dopraven na nádvoří hradu. Následuje podrobný popis zasazení a vztyčení monolitu včetně technických nákresů (autorem animovaných částí je Karel Dodal). Sledujeme konečné opracování monolitu a jeho slavnostní vztyčení.
Zdroj: odkaz a odkaz
Film 1925:
Lom, monolit, monolit opracování, monolit přeprava, rumpál, tahač vojenský, traktor kolový, traktor pásový.
Zdroj: odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

NAšel jsem v Německé encyklopedii tyto výkresy...

Ještě k nehodě při přepravě mrákotínského monolitu.
Podle zde zveřejněných fotografií, z vozu Jh 903 700 byly před přepravou odebrány budky (to se na podobných vozech dělalo a vozy na to byly připraveny), ale na jedné straně je odebraná i ruční brzda (mělo to asi vliv na schopnost vozu udržet se na spádu - ale na spádu 140 promile se neudrží na brzdě žádný železniční vůz, ještě takto přeložený), protože monolit je uložený nesymetricky k příčné ose vozu - měl nestejný průřez. Takže se dle fotografií stalo to, že vozy po ujetí narazily nárazníky na sebe přitom došlo k posunutí kašny a mírnému posunutí monolitu (opět podle fotek), takže najetí nárazníky na sebe a jejich pravděpodobné zničení náraz ztlumilo a pak již narazil monolit přímo do kašny a vozy zůstaly "ušetřeny" dalšího bourání, přitom došlo ke zlomení monolitu. Kluzné uložení nákladu utlumí náraz - zde se posunuly oba náklady... až se nakonec zastavily o sebe, to jsou ty popisované dva nárazy.
Zároveň je to ukázka, jak byla železniční technika dimenzovaná.

Ad Bw_Ig a ostatní: Kvalitní historická studie o přepravě monolitů a kašny na Pražský hrad by si zasluhovala publikování v časopise Svět železnice. Myslím, že jeho čtenářská obec takovéto materiály ocení.
Ještě doplnění k legionářskému pomníku pod Emauzy (u Palackého nám.): Je znám jako "Praha svým vítězným synům", viz např. odkaz: http://www.hrady.cz/?OID=3350 Jeho kamenná část byla také zničena za 2. světové války (buď okupanty, nebo při leteckém bombardování této oblasti). Nově byl zřízen až r. 1998 - takže nynější kamenný pylon určitě není původní prvorepublikový.

Zdroje z mého šuplíku potvrzují, že oba vozy se skutečně potkaly na stranách osazených nárazníky, ovšem náraz nešel přes ně, ale monolitem do horní poloviny kvádru pro mísu. Srazil vůz s mísou z kolejí na silnici. Po nárazu byl monolit neporušen, vůz s ním se účinkem zpětného nárazu dostal do zpětného pohybu a trochu se vrátil proti svahu. Při druhém nárazu však slabší konec monolitu nenašel pohyblivou přepážku, ale vůz s mísou pevně zarytý do silnice. Vzepřel se o něj a tím se trochu nadzvedl. V tom okamžiku se však změnily náhle a velmi podstatně a krajně nepříznivě poměry uložení monolitu, který už neležel na mostu železničního vozu, ale stal se sám namáhaným nosníkem. Silnější konec spočíval sice na voze, který stál na kolejích, ale slabší byl vzepřen o mísu. Podvozek, který měl podpírat monolit blíže slabšího konce se teď na něj zavěsil a způsobil spolu s vlastní vahou kamene velké namáhání ohybem, které nezbytně vedlo ke zlomu a potom teprve k dosednutí podvozku opět na koleje.
Kámen pro mísu utrpěl nárazem poškození, které však nemělo vliv na jeho rozměry při čistém opracování.

Trochu mi nesedí to info " po kolejích ujel vůz po přetržení závěsné krepny (osazené ve skále sahající až k povrchu silnice) ... asi 1500m se zvyšující se rychlostí ... ", po 1000m na spádu 8degs by měl dole rychlost 50m/s ?
Když se podívám do mapy, tak od místa, kde se stará silnice (stoupání) odděluje od nové (kolem rybníka), je to k prvnímu vrcholu ca. 450m. Ten údaj o 1.500m nebo 1.800m položené kolejové tratě se podle mne nerovná čistému stoupání. Pak ta výpočtová rychlost při srážce nevychází tak hrozivě.

Nicméně stalo se, což dnešním historikům přineslo další materiál ohledně přepravy druhého, vlastně třetího monolitu

ale marketingově to bylo ošetřeno pěkně

Bw_Ig - ještě přídám námět na bádání.
Archív Pražského hradu.
Osobní fond Miloslav Klement
inventář Č. NAD 45, Č.pomůcky 48
1. karton - Mostárna Škodových závodů v Plzni Doudlevicích. Protokol o výsledku předběžného převzetí jakosti, zpracování o vážení železné konstrukce pro dopravu monolitu po silnici.
2. karton - fotografie a výstřižky
3. karton - fotografie, výstřižky a doprava monolitu.
6. karton - z dopravy monolitu.
7. karton - fotografie ve skleněném rámu a doprava monolitu.

Celkem je dokumentace v 7 kartonech.
Přeji krásné bádání.

golemklusacek: pro můj příspěvek na portál"Palba" vlákno R-U kriegsmarine, jsem přefotil z článku " Gigant na kolejích " obrázek původního vozu.

Golemklusacek: Encyklopedie je rakouská, nikoli německá.

Vůz na prostředním výkresu představuje vozy kkStB Jyyt 742-450 a 451 vyrobené v Kopřivnici v roce 1917. Jeden z nich byl po roce 1925 u ČSD označen Paz 3-14490.

Pane kolego Tempotaxi - děkuji za námět, vím o něm již několik desítek let, ale stále nemám čas se tam dostat. Ale zkoumal jsem MVP - ministerstvo veřejných prací, které to celé zastřešovalo. Dnes jsme v archivu něco dost vyhledal.
Všem děkuji za podměty.

Zdá se mi to, nebo je to přesně obráceně než by to mělo být?

A co obráceně? Vozové třídy? Každý vůz má nápisy z jiné epochy...

Vůz se žlutými popisky 2. třídy má ještě (nebo už zase) návěstní toulce a žebříky, vůz s bílými popisky 3. třídy toulce ani žebříky nemá.

Vůz 2. třídy je zhruba do poloviny 60. let mohl mít.
U toho vozu 3. třídy je to o tom, zda ten, kdo zadával opravu, věděl či nevěděl, jak by výsledek měl vypadat, popř. zda na to měl peníze...

No já mám radost, že už si takových detilů začínám všímat a orientovat se v nich.

aaano a tak by to mělo být...i já si už všímám...

Hledam vozu

Dne 20.11.2011 r. muj kolega Roman Tarabcak vyfotografoval v Prešove byvaly oddilovy osobni vuz 2 třídy (pred 1956 r. 3 třídy) nimecke predvalecne vyroby, tzv. 'Eilzugwagen', typ Bauart36, řada C4ü-36 DRG:



Na strane mel napsane "pomocný vůz", "Sprava elektrotechnika a energetika Košice, Dom.st. Košice" a číslo 812-8.

Toto je neobvykle zajmavy a řídký příklad predvalecneho osobniho vozu nimecke vyroby, ktery pravdopodobne dodnes přežíl.

Mel bych velky zajem dostat si do toho vozu a udelat nejaky dokumentacne fotografie. Zna asi nekdo misto, kde tento vuz je dnes odstaven anebo kde je pouzivany? Budu velice vdecny za vsichni informace.

Pánové kolegové ještě jednou se vrátím k problematice přepravy kašny. Jedná se o tento vůz řady Jh 900-02 s osmi nápravami, traverzovou konstrukcí (určený pro přepravu velkých ozubených kol), čtyřmi dvounápravovými podvozky zapůjčený od Škodových závodů v Plzni.

Prosím o jeho údaje jak rozměrové-hmotnostní z předpisu ČSD tak i historické o původu či označení?
Děkuji

Omlouvám se za špatný dotaz. Na fotu s naloženou kašnou je očividně vůz Jn 903-700. Tedy ten stejný vůz jaký byl použitý k přepravě prvního monolitu i při něm byl rozbit.
Ale moje otázka zůstává co je vůz Jh 900-02 (možná špatně naspané číslo)?, který uvádí st.kronika Telč, že na něj byla prý kašna naložena. Což tedy očividně není pravda.
Děkuji za odpověď.

Ten vůz číslo Jh 900-02 patří správně k druhému monolitu. Vůz přijel do Telče ze Škody Plzeň k nakládce druhého monolitu a naložen 26.11.1925.
Foto viz příspěvek Tempotaxi č. 2016, kde je tento vůz vyobrazen.
Takže otázka zůstává co je to za vůz - parametry, historie?
děkuji.

Nemáte prosím někdo poznamenaná čísla rychlíkových vozů, které stojí v Jaroměři? Především těch dvou Fa pošt, ale nepohrdnu ani ostatními.

To číslo 900-02 je zjevně chybné, v novějším rakouském číslovacím systému, kam toto číslo patří, byly za pomlčkou vždy tři číslice (a v tom starším systému byla čísla bez pomlčky). Ty podvozky ze zmíněného příspěvku (Tempotaxi 2016) v zásadě odpovídají pozdějšímu Paz 530014,jen jim chybějí čelní partie...

Colonel32: z hlavy si pamatuji jen jeden, Fa 9-0152. Hodně toho mám v poznámkách, jen teď nemám čas to hledat - třeba by mohl pomoci někdo, kdo má poznámky při ruce.

Jen doplním, že pod čísly 900-xxx se skrývaly samovýsypné vozy Kes ostravské montání dráhy. Takže těžko soudit, co chtěli do kroniky napsat. Ale na fotografii u rybníka je vidět, že kašna je naložena na voze 999-902 (vidět je však jen 902), takže půjde asi o zkomoleninu tohoto čísla.

drake: podobné hlubinové vozy jako Škodovy závody (s výměnnými mosty) měly také Vítkovické železárny. Čistě teoreticky by asi bylo možné, aby podvozky byly z Vítkovic a ze Škodovky jen most...

Colonel32:
kouknul jsem teda do naší "databáze" a v souvislosti s Jaroměří mám poznamenány tyto vozy:

?a 3-4600 ? (1957-66) - EMV 34600 (po 1966) - ?/? - na bočnicích nápisy: Elektrizace železnic PRAHA, Prvního Pluku 5/211, STR 04028, PRAHA Modřany; zařaditel Elektr. Žel. PRAHA, dom. st. V.Osek
ABa 1-6860 ? (1918-39, 45-57) - ? (1939-45) - ? (1957-66) - EL 53743 (po 1966) - ?/? - Vl.v. 33 250 kg, na voze nápisy: Dom.st. PRAH Střed, ELEKTRO ÚSEK PRAHA, OUV 603; na rámu i podvozku č. 1-6860
K.K.St.B. ABa 2156, ABa 6-762 (před 1918) - ABa 1-6624 ?, Ba 2-3516 (1918-39) - SŽ ABa 2059 (1939-45) - BCa 2-8624 (1945-57) - SVS 78102 (po 1966) - Ringhoffer, 1897/51514 - vlastní váha 31,o t; rozvor podvozku 2 500 mm; vzd.otoč.čepů 12,00 m; dél.př.nár. 17,90 m, označení ABa 1-6624 pravděpodobně neobdržel (mohlo být i jiné); poslední prohlídka v dílnách ŽS Benešov u Prahy (1985)
Ca 4-5093 (1918-39) - ČMD Ca 4-5093 (1939-45) - Ca 4-5093 (1945-57) - Ba 3345, Ba 3-0345 (1957-66) - Ba 50 54 21-21 034 (po 1966) – Ringhoffer, 24.9.1931/124624 - bez větráků nad malými okénky představků, rozvor podvozku (se jhy) 2,5m, vzd. ot. čep. 15,5m; v 50. letech některé upraveny pro doprovod zásilek Uranu
Ca ? (1945-57) - Ba 3483, Bac 4996 (1957-66) - ?/? - reko na řadu Bac ?, bez ozdobné lišty
Calm 4-7180 (1945-57) - Bam 5110 (1957-66) - Bam 70 54 21-29 039-0, 80 54 89-00 187-7 (po 1966) - Studenka, 1949-50/? - podvozky TATRA
Calm ? (1945-57) - Bam 5107 (1957-66) - Bam 70 54 21-29 036-6, Bnp 80 54 89-00 186-9 (po 1966) - Studenka, 1949-50/? - podvozky TATRA
Calm ? (1945-57) - Bam 5113 (1957-66) - Bam 70 54 21-29 042-4, 80 54 89-00 189-3 (po 1966) - Studenka, 1949-50/? - podvozky TATRA
Calm ? (1945-57) - Bam 5159 (1957-66) - Bam 70 54 21-29 087-9, Bnp 80 54 89-00 197-6 (po 1966) - Studenka, 1949-50/? - podvozky TATRA
DFa ? - DFa xx 54 89-80 026-5 (po 1966) - ?/? - čtyřnápravový vůz asi německého původu; dvojice dvojitých dveří v jedné bočnici; přechodové měchy
Fa 5-2080 (1918-39) - ? (1939-45) - Fa 5-2080 (1945-57) - Fa 9152, Fa 9-0152 (1957-66) - Fa 50 54 90-10 xxx, 619xx (po 1966) - Kopřivnice, 1933/? - větrací nástřešek a vyvýšená brzdařská budka; podvozky K.K.St.B. Ib (If); vl.v. 34 220 kg, vzdál.otoč.čep. 13,5 m, dom.st. PRAHA Střed, dílny Bubny
Fa ? (1918-39, 45-57) - Fa 9111 ? (1957-66) - Fa 50 54 90-10 510-1, ČSD 34208 (po 1966) – ?/? - délka 19,80m; vzd.ot.čepů 13,5m; na podvozcích č. 90-10 510-1; na rámu č.9111

snad jsem na nic nezapoměl
nezaručuji, že je to úplně bez chyb, protože data jsou čerpána z několika zdrojů a né každý je 100% věrohodný (nejlepší je opsat údaje přímo na voze )
případné doplnění od někoho dalšího by jsme samozřejmě také uvítali
mohu poskytnou i fotografie některých vozů, ale musel bych je nejdříve dohledat

teda!to je databáze!

Jamesc:
Nic proti, ale Bamy jsem v Jaroměři naposledy viděl v roce 2009 v soupravě s 475.111. Nevylučuji, že by nějaký od té doby tranzitoval, ale že by tam byl dlouhodobě, to .

Ty Bamy jsou v současnosti v Lužný

Jamesc:

Děkuji za obsáhlý přehled. Pokud to zvládnete nalinkovat jednotlivé vozy na moje fotky, nemusíte hledat vlastní:

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Jaromer_-_Muzeum/

Da 89-80 026 je maďarského původu, EMV 34600 se předtím (od roku 1957) jmenoval Ba 3-0217, EL 53743 se po roce 1957 jmenoval Aa 1-0001, Fa 9-0152 už fyzicky dvanáctimístné číslo (90-10 545)nedostal, vozy Calm/Bam Jaroměři nikdy nepatřily.

Neví, prosím, někdo, zda ten Bac 4996 ještě existuje?

p. Mahel: Děkuji za upřesnění.
A omlouvám se za ty Bamy , u fotografií to je uvedeno, ale z databéze nám to vypadlo - foto 2009 Jaroměř, přesně jak piše Šmajchl. Ještě jednou se omlouvám.
Colonel32: rádo se stalo pokud to bude možné rád vyhovím (s to Jaroměří to mám podobné, prostě hodně dat, ja těch fotek udělal tehdy za den 900 )

Teď bych měl i já jednu, možná trochu laickou otázku.
Můžete prosím někdo objasnit označování nákladních vozů čísly majícími pět míst a bez pomlčky (místo obligátních 6ti s pomlčkou)?
viz příloha Vut 49309 (zdroj ČTK)

Děkuji.

Jedná se o číslo Slovenských železnic. Nápis SŽ je zamalován nad číslem a proto je nápis ČSD oproti zvyklostem proveden až v druhém poli.

drake - bezva objasnění, a věděl byste něco i o vozu Ca 4-5506 ? /rok 1929/

Ca 4-5506 byl vyroben v roce 1916 a po válce měl domovskou stanici Bratislava

Mahel - děkuji, - po "první" válce ?
Tedy vyroben pro kkStB ?

Ano, vyroben pro kkStB. Bratislava doložena 1946 až 1948, v tu dobu také dílny Vrútky

Tyto vozy jsem nafotil koncem 90. let na koleji za bývalou základnou Železničního vojska v Sázavě u Žďáru. Věděl by někdo k těmto vozům něco bližšího???

Dobrý den,
Sháním jakékoliv informace nebo i fota k vozům Poštovním typu Rybák 2. série z roku 1955 v počtu 30 ks. Původní čísla i přeznačení až do doby vyřazení , výr. čísla, dom. st. i rok působení a vyřazení. Děkuji předem za každou informaci.
Potřebuji ke kompletaci vozu.

Dále sháním informace a fota k předělaným vozům původně Dsd 93-21 na F 00-21 v roce 1981 v ŽOS KRNOV v počtu 18 ks. Původní ozn. Dsd, přeznačení až do vyřazení včetně výr. čísla a dom. st působení atd.

RBJ: muniční vozy k německému železničnímu dělu (snad k Doře?). Po válce používány jako nákladní vozy v depech, možná i ve volném oběhu, to ti tu snad ještě někdo doplní... Jeden z nich stojí dnes ve vojenském muzeu v Lešanech.

Legiovlak na BVV festivalu mile překvapil. Už se těším, až příští rok vyjede kompletní!

V letech 1962 - 1964 byly dodány z vagonky Dessau vozy Lp, typ EKB2 pro pivovary. Vozy dostaly čísla 5-17300 až 5-17499 a 5-18000 až 5-18299, tedy všechny jako P vozy. K přečíslování na 12- místné už došly o pár let později jako vozy v majetku ČSD s čísly 2-17xxx a 2-18xxx. Na vozech docházelo k zatírání nápisů s názvem pivovaru, zůstaly pouze reklamní nápisy. Neví někdo kdy přesně k převedení majetku došlo.

Kousek výš byl vůz Ca 4-5506, zde je 5504. Je zajímavé, že 4osáků bylo málo pro rychlíky, a tenhle jel na Os 2110. Opět rok 1929.

V knize Zmizelá Praha - Továrny II se úplnou náhodou objevila i fotografie Zlíchovské výtopny, v té době dílen společnosti Wagons-Lits - v knize to totiž vyšlo z toho důvodu, že na fotografii je Inwaldova sklárna.

Dále tu mám sešítek spolku zaměstnanců Wagons-Lits (až bude čas, naskenuji celý, včetně stanov spolku) a jeden výřez fotografie na kterém toho bohužel moc vidět není. Měl by náhodou někdo ve sbírce stejnou fotografii celou? Nebo poznal kdo/co na obrázku vlastně je?

Dost zdevastovaná souprava rybáků + další stroje deponované v ACHP Chotěboř - znalí určitě doplní majitele (KPKV Brno?). Vně areálu je dost zarostlo, takže jsou to takové lesní obrázky...

Parní akumulační lokomotiva typu CS 40A je buď A 918 (ČKD 3539/1955) z plynárny Úžín, nebo A-03 (ČKD 3541/1955) z Ostravy. Nebo jsou tam za sebou obě? Doposud jsem se domníval, že obě tyto dochované "akumulačky" se v souvislosti s likvidací staré trati z Přibyslavi do Sázavy dostaly do depa Brno-dolní.

Podle mne tam stojí jen jedna. Neměl jsem sebou dlouhé sklo, takže tohle je nejlepší kvalita jaká šla vyfotit.

Neměl by někdo nějakou pěknou provozní fotografii z Pacifiku, na které by byly zachyceny legendární "dobytčáky" a byl by ochoten se podělit?

Já jsem jednu z akumulaček fotil 29.4.2006 v Brně Dolním úplně na konci: FOTO ZDE

Ještě by to chtělo zjistit, která je která. (Ke starším diákům, pořízeným když obě akumulačky byly vystaveny v Sázavě u Žďáru, se t.č. nedostanu.)

Zdravim,
mohl poprosit o určení roku výroby a co to bylo za vůz? Je to hodně staré a v tu dobu jsem byl 100%ně na houbách.

http://aukro.cz/cedule-stitek-vagon-lokomotiva-draha-csd-zeleznic e-i3235048319.html#tabsAnchor

Děkuji.

"výtopna Zlíchov" - ano remíza Wagons-Lits. Hodně často se udává, že to byla remíza salonních vozů. Ta ale byla za 1.republiky jinde na Smíchově - někdejší "nová" vozová remíza. Zhruba dnešní kusá nástupiště 1a.

Bafy: krytý nákladní vůz bez brzdy pro plzeňsko-březenskou dráhu z roku 1873