Hooku,
celý život jsem se živil jako geolog . Diplomovou práci jsem psal na téma vápence. Z Vašeho vyjádření je vidět, že jste strojář, protože jenom nezasvěcená osoba může tvrdit, že Ca a Mg je dolomit. Jsou to p r v k y pane kolego. Necháme si každý svůj názor, v mém případě znalosti.

Modřaňák

Nechci Vám fušovat do řemesla.
Někdy koncem 90. let jsem tohle svinstvo vozil v krytých návěsech /tehdy ještě klasické kapsové "brandýsáky"/ přes vytěžovák do Tušimic v rámci nájezdu a zkušebního provozu nové odsiřovací linky vápencové vypírky, kterou tam tehdy stavěla nějací japonci.
Náklad v papírech i samotné návěsy musely být takto označeny, tedy "CaMg", a o to asi i u těch rajek zřejmě jde - tedy o zjednodušení, což na podstatě nic nemění, v tom se - doufám - shodneme.
Přeji hezký večer.

Hook
Máte pravdu. Dolomit se používal též k odsiřování. Jsem skutečně rád, že jsme se dohodli. Přeji též Hezký večer.

Modřaňák

Děkuji, nápodobně i Vám.

Modřaňák "hořečnaté cementy" neexistujú, aspoň nie podla ENV 197-1. Mg (vo forme MgO) sa samozrejme v niektorých druhoch cementu nachádza - v jemne pomletej vysokopecnej struske(odpad zo železiarní).


Další:
Vo Varíne je vápenka (predtým patrila Třineckým železiarňam) a dolomit je hlavnou surovinou na výrobu vápna.

Takže z toho vyplýva, že v Raj-kách sa doviezol dolomit do železiarní v Třinci, tam sa z neho vyrobilo železo a struska (MgO, CaO, SiO) a následne sa struska odviezla pravdepodobne tiež v Raj-kách do cementárne.

Matus7532:
Kolego, jsme na diskusi na téma železnice. Takže dělat si zde přednášky je sobecké vůči ostatním. Váš příspěvek bych ignoroval kdybyste se v něm nedopouštěl fatálních chyb. Vámi uváděná ČSN ENV 197-1 je v podstatě nová norma se zaměřením na stavebnictví (například je v učebnici pro zednické učně), čili je to jiný pohled nežli geologů. Mimochodem, i tato norma uvádí h o ř e č n a t é maltoviny.
Můžete nám prosím vysvětlit Vaší větu ...sa doviezol dolomit do železiarní v Třinci, tam se z neho vyrobilo ž e l e z o ... ? Z dolomitu se v životě nevyrobí železo ! Ten se dává do pecí k ochraně jejich stěn před žárem. Nezaznamenal jsem, že by v chemickém vzorci dolomitu bylo Ferum.
Nebudu se již tímto tématem zaobírat, je to zbytečné. Pouze na závěr speciálně pro Vás uvádím jeden ze zdrojů. Česká geologická služba-Geofond (vysoce renomovaná firma) uvádí:
DOLOMIT
1. Charakteristika a užití
Jako dolomity jsou v ČR klasifikovány karbonátové horniny s obsahy MgCO3 nad 27,5% a MgCO3 + CaCO3 nad 80%. Čistý dolomit je významnou surovinou pro sklářský, keramický a chemický průmysl. Dolomitické horniny se dále používají pro výrobu dolomitických vápen a hydrátů, h o ř e č n a t ý c h cementů, žáruvzdorných hmot v hutnictví, pro odsiřování spalin tepelných elektráren, pro dekorační účely, na výrobu hnojiv a jako průmyslová plnidla.
Omlouvám se všem železničním přispěvatelům.

A jéje, tady se zase míchají hrušky, jabka a ještě k tomu rybíz. Tak k tomu taky přispěju.

1. norma EN 197 se týká "cementů pro obecné použití" a definuje složení cementů na bázi portlandského slínku (s větším či menším množstvím dalších složek). V těchto cementech je případný obsah MgO velmi nežádoucí, protože způsobuje objemovou nestálost (praskání) výrobků z tohoto cementu vyrobených. Ve slínku se obsah MgO vyžaduje pod 6%, reálně je mnohem menší. Ani další složky - včteně vysokopecní strusky - tam žádný zásadní obsah MgO ani dalších sloučenin s jeho obsahem, nepřidávají, maximálně stopy.

2. modřaňákem zmiňované hořečnaté cementy, zvané též hořečnatá maltovina nebo Sorelův cement, jsou materiály svou povahou naprosto odlišné od cementů na bázi portlandského slínku. Jsou to směsi MgO a roztoku MgCl₂, které tvrdnou na hydratované chloridhydroxidy hořečnaté. Tímto pojivem se pojily xylolitové podlahy a původní heraklit a jeho dnešní význam je velmi malý.

Osobně si také myslím, že rajky s CaMg popisem v Radotíně tam žádný dolimit ani nic s hořčíkem nepřivezly (nikdo to tam nechce), bylo to jen staré označení, bez vztahu k aktuálně přepravované strusce (s naporstým minimem MgO).

Jen malá poznámka.

Radotím – Třinec.
Jen musím připomenout, že v železárnách se stále vyrábí surové železo ve vysokých pecích a bez vápence to jinak nejde. Vápenec jedna část strusky. Dále struska se může přidávat i do cementu.

Poznámky:
Vysoká pec je uzavřený systém, do kterého se zavážejí materiály obsahující Fe (kusová železná ruda, aglomerát a nebo pelety), aditiva (struskotvorné přísady jako je vápenec) a redukční činidla (koks) a to plynule vrcholem pecní šachty pomocí zavážecího systému, který zabraňuje úniku vysokopecního plynu.
Zpracování strusky
Množství vyrobené strusky je určeno použitou železnou rudou a množstvím tavidel, které se vyžadují, aby se dosáhlo potřebné jakosti surového železa. Strusku lze použít k mnohým účelům včetně materiálu pro stavbu silnic, přísad do cementu, jako tepelnou izolaci (minerální vlna) a náhradu cementu.

Nevíte kam míří souprava více než 20 vozů Gbgs a Gbgkqs co projela v 16:15 Chocní tažení strojem řady 742 TSS?

Václavs: Do Šumperka.

Tak to asi bude důsledek toho, že ŽOSka v Bubnech bude končit. Neboť bude v Dubnu kolejově odpojená.

V rámci JPP se tvrdí v květnu konec.

Kolegovia, vrátim sa opäť k Raj vozom Třineckých železáren. Tieto vozy veľmi často chodia do podniku DolVap Varín, do ktorých sa sype dolomitický vápenec pre potreby hutí ako ochrana žiaruvzdorných materiálov. Tieto vozy majú na boku ložné zboží CaMg bez ďalších značiek. Niekedy som videl namiesto toho ložné zboží (Dolomity). Prečo to tak značili neviem, ale je to asi zrejme ako slang, teda zjednodušené značenie. Príkladne na cisternách Fosfa sa písalo kyselina akumulátorová a nie 37% H2SO4. A takto nájdem aj iné značenie.

Proč mají vozy dvojí vinuté pružiny - vnitřní a vnější? Má to nějaký důvod a efekt?

Vnější je pro vypružení prázdného vozu, vnitřní pruží až když je vůz naložený.

Podobně fungují některé typy parabolických pružnic, viz např na této stránce dole:

http://www.vagony.cz/pojezdy/vypruzeni/listova_pruznice.html

A zde dole je popsán systém vypružení dvojicí vinutých pružin.

http://www.vagony.cz/pojezdy/vypruzeni.html

Zdravím.
Osobní vůz co je na fotu, jestli je udělaný podle nějaké skutečné předlahy? Jsou na něm správné popisy? Model hnědý vojenská přeprava ep.IV,Loco/Deltax velikost TT .
ČSD
51-5424-27 239-
Be-k
Poslední inventarní číslo nejde,ani z jednéstrany přečíst je na hraně.
Dík.

Suky: je st stavebnice, která typově příliš neodpovídá (jiné a jinak umístěné okno u záchodu apod.). Tyto vozy se pro vojenské přepravy v období bílého písma (po roce 1990) už nepoužívaly, číslo je špatně (provozní dvounápravové vozy měly interval 24-20 až 24-23, vozy pro vojenské přepravy pak dostávaly režim 60 a čísla podle obvodů správ drah, do kterých patřily, těžko mohl mít kamna v místě, kde je příčka mezi oddíly atd. atd.

ad Dzouza89: nějak to nevypadá, že dojely do Šumperka . V Hulíně asi bude nová pobočka České pošty .
No ale teď vážně, neví někdo co je s těmi vozy zamýšleno??

Asi to bude část vozů které dlouhodobě byly odstavené v Bubnech. A stěhovaly se protože Žoska bude odpojená od celostátní sítě.

Haldir

Aha!A potom už len bagre a nakoniec tam vyrastie nádherné business office center,shopping center a podobné developerské sračky.Chce se mi zvracet...

No tak že by autobazary, smeťáky a trosky žosky, co tam byly doteď, byly taková výhra...

Áno,lenže tým pádom je osud zvyšných historických budov /ne/jasný,"náhodou" narušená statika objektov a pod./praktiky developerov,česť výnimkám,poznáme.../.Najprv od 2005 "Památková péče" a o tri roky je "záhadne" zrušená.Holt industriál nemá u nás na ružiach ustlané...a biznis je biznis

Včerejší SD-KD Faccs při průjezdu Chocní.

ad Valach - loni nabízela pošta k odprodeji vozy 2n i 4n a tak asi TSS, TSS Cargo, OOS nakupovali.

Ví někdo, odkud kam ty SD-KD Faccs jezdí a kde se případně odstavují? Celkem bych si je pofotil.

Počkej si 4 roky a pojedou možná na další revizi do Ostravy

A nejsou to Faccs, ale Facc kdysi Sav.

Tady vyjíždí po revizi z OOS.

Tak snad jich SD-KD má víc jak 12.

jagg: možná i že jo, koukal jsem na ně dost často ale nenapadlo mě je spočítat :D ale přes 12 jich muselo bejt určo :D

Vozy Facc jsou poměrně často k vidění v Berouně při nakládce vápence a poté tradá nach Kadaň.

No, pánové měli těch Facc 12 a nevím kde by koupili nové
84 54 5893 370-8 až 381-5

Kde opravuje CD Gargo svoje nákladní vozy?

roky280:Já vím o Jihlavě v tamním Depu.

Zdar přátelé, potřeboval bych sehnat použité fošny z podlah nákladních vozů tloušťka cca 5-7 cm, slyšel jsem že je možné je koupit. Nemáte ponětí kde se akt. šrotují nákl. vozy resp. od koho by šlo je odkoupit?
Díky za radu! (p.s. ano jsem si vědom jejich stavu, stejně je chci)

roky280: Nevím, zda myslíte ČD Cargo, ale pokud ano, tak těch míst bude určitě víc, větší opravny jsou třeba v Ústí nad Labem a Ostravě.

no v podstatě myslím kohokoliv kdo rozebírá, opravuje a šrotuje nákladní vozy v ČR...

Dneska už velká rarita - tři ložený hlubiňáky: 1xčeský 6-kolo a 2xKonstal Ostrava Střed - Mukran:
http://archiv.chocen.tv/archiv.php?path=201303/chocen_20130328_16 0331M.jpg

Kdyby měl někdo zájem:
http://aukro.cz/fotografie-a4-zeleznicni-vuz-i3150293451.html

Na stránce http://parostroj.net/katalog/nv/clanky/Nas_KPas/Nas_KPas.php3 mám nový článek o vozech Na, Pa, Nas, KPas, Res...

Mcx: díky!

Připraven na čtvrteční prezentaci v Križovanech nad Dudváhom..:

V lednu jsme si tu povídali o vozech Ztr, o jejich konci provozu. V té době na nich ŽOS Trnava začala provádět "modernizace" kdy část dřevěného bednění stěn bylo nahrazeno překližkovými deskami. Většinou byla takto vylepšena jen část vozu nebo jen boční vrata, ale někdy i víc. I když jsem takové vozy zahlédl, nikdy se mi je nepodařilo vyfotit, teda alespoň jsem si to myslel. Včera při skenování rodinných fotek se na pozadí jedné z nich takový Ztr objevil:

Neznáte někdo něco víc o těchto "modernizacích"?

Prosím o identifikaci obou typů vozů na obr. Sklářský písek z Libuně v Bakově nad Jizerou

Francouzské vozy,označení nevím,v r.97 jsem podobný typ s brzd.plošinami fotil v Turnově.

Turnov 1997

Má někdo zájem , nechci to hodit do kamen.
Předpis V 62 Provozně technický předpis
za krabičku cigaret na Aukru
http://aukro.cz/show_item.php?item=3218651547

Paveldacicky - kdo to? co to? Že by polská konkurence pro Innofreigth?

jagg: Francouzské výsypné vozy s podlahou tvaru W, od našich wapek se liší tím, že klapky nejsou svislé, nýbrž šikmé. Ve své poloze jsou drženy palcovým hřídelem při spodním okraji, po uvolnění se otevřou tlakem nákladu a vlastní tíhou. U většiny takových vozů se klapky do výchozí polohy vrací ručně, nemají žádná táhla.

První vůz odpovídá tomu, co mám na fotkách posbíraných všemožně z internetu jako 33 87 666 6 XXX-X a 84 87 655 3 XXX-X, odpovídající písmenné označení Fals, resp. Fal, ale na voze není napsáno. Ty další by mohly být totéž, jako poslal DepoZB, potom se to shoduje s 33 87 664 1 XXX-X, což by měl být Falns. Oba vozy mají na čelech pákový mechanismus pro ovládání obou palcových hřídelů současně.

DepoZB a Petrv: díky

Nechci to vyhodit do popelnice, má někdo zájem o předpis z roku 1968.
http://aukro.cz/show_item.php?item=3224558323

Facns typ 9-422,0 Technický popis a typový list na prodej
http://aukro.cz/show_item.php?item=3233825525

Překvapil mě tento Falls, myslel jsem, že tyto podvozky neodpovídají RIV.

To bude zřejmě toto:

http://www.parostroj.net/katalog/nv/formular.php3?ind=136

Nevěděl by někdo, kolik bylo celkem vyrobeno vozů Es 11, 12, 13 ve Vagónce Česká Lípa a kolik jich je stále ve stavu ČDC? Předem děkuji.

Nemáte někdo výkresy s rozměry nástavby vozů Raj (Uacs)?

V nedávné době jsem narazil na vůz Daa-k, který mě na první pohled upoutal nezvyklými konstrukčními prvky.Především ale svým označením s inv.číslem 001. Měl jsem pocit, že vozy původní řady Ds vyráběla pouze českolipská vagónka. Tento,podle mě značně zbastarděný,vůz však nese výrobní štítek polského Pafawagu Wroclaw.Už na první pohled je na něm kopec netypických dílů, které s řadou Daak nemají pranic společného. Nemáte někdo bližší informace o tomto voze? Není to zrovna moje parketa a rád bych měl trochu jasno.

Lumíre, malou sérii Ds/Daa-k skutečně dodal Pafawag a tohle je jeden z mála dochovaných.

Není to novovýroba, ale přestavba z krytých vozů původní řady Zt polské výroby z počátku 50. let, kterou realizovali v ŽOS Trnava počátkem 90. let. Důvodem byl tehdejší nedostatek vozů Ds/Daa-k. Několik těchto vozů bylo pak upraveno na bateriové k řadě 210.