| Autor |
Příspěvek |
MaSo
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.225.212
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 21:01:26 |
|
Ten páreček voní... budu muset jít na návštěvu do lednice...
Ještě něco z gastronomie na a u kolejí:
|
jk bez registrace
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 08:05:54 |
|
To mi připomíná "našeho sudeťáka", tedy potomka bývalých majitelů našeho domu, který si česky pamatuje jen toto slovo "pifochorkeparky". Odposlechl ho při cestách za babičkou z Reitendorfu (Rapotína) do Mähr. Altstadt (Staré Město pod Sn.) a to na nádraží v Hanušovicích. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 803
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 00:36:48 | 
|
ještě jednou Hrabovka - osobní zastávka pro dělnické vlaky zřízena 1921 (viz MŽ I. kt.189) |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 201
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 15:00:04 |
|
V Národním archívu jsem narazil na nabídku motorových lokomotiv pro ČSD z doby kolem roku 1930. ČSD ji neakceptovalo. Ale je možné že firmy mohly být úspěšnější u vlečkařů a někdo si lokomotivy mohl objednat. Nepoznal byste někdo tyto lokomotivy ?
(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.) |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2829
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 15:48:43 |
|
Ten ze Studénky vypadá na T202.0. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.148.209
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 16:53:21 |
|
Přesně tytéž výkresy jsou také reprodukovány v knize Encyklopedie železnice - Motorové lokomotivy ČSD (1) z vydavatelství Corona. První na straně 86 (u pojednání o řadě T 202.0), druhý (nerealizovaný návrh z Královopolské) na straně 51. V knize je také podrobně popsáno zákulisí tehdejších výběrových řízení, která trpěla obdobnými nectnostmi, jako dnes. |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 19:21:04 |
|
Děkuji ! |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 236
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Středa, 19. května 2010 - 21:44:49 |
|
Dobrý večer, před časem to v této rubrice už zaznělo: Co znamená OKH v označení válečných lokomotiv? Díky.
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3813
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 19. května 2010 - 22:05:53 |
|
Ober Komando Heeresbahn?Přibližně..něco jako železniční vojsko-určení?!nejsem germanista,znalejší určitě rádi doplní a opraví..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1573
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 20. května 2010 - 07:56:52 |
|
Heer : vojsko, Bahn : dráha . |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 237
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 20. května 2010 - 09:53:08 |
|
Oberkommando des Heeres?
|
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Čtvrtek, 20. května 2010 - 12:59:24 |
|
OKH - prostě asi "armádní lokomotivy". Jinak OKH - Hlavní (vrchní) velitelství pozemního vojska (armád, sil). Nad tím bylo OKW - vrchní velitelství branné moci ......... |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 20. května 2010 - 14:08:21 |
|
Jawohl - http://de.wikipedia.org/wiki/Oberkommando_des_Heeres |
Martin Pravda
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.45.139
| | Odesláno Čtvrtek, 03. června 2010 - 18:44:24 |
|
V časopise Dráha byl otisknut, tuším v první polovině roku 2006, grafický historický přehled výstavby žel. uzlu Praha. Na internetu byla dříve zveřejněna jeho nečitelná zmenšenina (viz obr. níže) na webu ČD.
Nemáte někdo uvedený přehled výstavby žel. uzlu Praha k dispozici?
|
Martin Pravda
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.45.139
| | Odesláno Pátek, 04. června 2010 - 07:43:12 |
|
Dodatek k předešlému přísvěvku:
Nemáte někdo zmíněný přehled výstavby žel. uzlu Praha k dispozici v čitelnější podobě? Díky |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 641
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 10. června 2010 - 20:07:39 |
|
Neznal by, prosím, někdo bližší podrobnosti k rychlým sběrným nákladním vlakům ("raketám"), zaváděných ve 30. letech, popř. odkaz, kde by se o nich dalo něco dovědět? Pro připravovaný článek o vozech pro tyto vlaky by mě zajímalo, v jakém rozsahu tato služba fungovala - na jakých tratích, kolik vlaků, popř. z kolika vozů byly takové vlaky řazeny, do kdy tento systém fungoval atd. |
Milanklewar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 678
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 10:42:19 |
|
Prosím hradečáky,bylo by možno zjistit rok výroby a rok instalace točny v Hradci Králové?Údajně tam byla přestěhována z jedné moravské strojovky.Děkuji. |
Joe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 310
Registrován: 10-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 23:49:11 |
|
k pražské žel. síti: v plánku je uveden autor Bc. Marek Binko takže pátrejte na jeho webu - hlavně v úctyhodném Schématu vývoje železničního uzlu Praha
(Příspěvek byl editován uživatelem Joe.) |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 406
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 16. června 2010 - 16:42:33 |
|
Neví někdo kde působila linecká Krausska tov.č.3047/1894 ? Díky. |
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 09:09:14 |
|
Parní tramvajová lokomotiva č. 6 "Hedwig" Brünner Local Eisenbahn Gessellschaft.
|
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 09:16:04 |
|
Mimochodem - ví někdo něco bližšího o provozu této lokomotivy?
|
Tepich
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 14:37:18 |
|
Na webu http://kontaminace.cenia.cz/ se objevily ortofoto mapy z přelomu 40. a 50. let. Možná se to někomu bude hodit pro identifikaci průběhu dnes již snesených úseků. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 21:19:21 |
|
TMB : Podle názvu lokomotiv z plánku Mirošov a Všestary by mělo jít o stroje Českých obchodních drah (BCB) z roku 1881 řady III Ka. Zrušeny byly někdy před velkou (první) válkou jako kkStB 193.02 a 01 (1913 ?). Lokomotiva Mirošov se snad krátce měla jmenovat i Příkosice. Zda jezdily na tratích BCB poblíž těchto měst a vesnic si neodvažuji tvrdit. Obrázek těchto lokomotiv jsem nikdy neviděl a tak ani nevím zda plánek "sedí". |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 815
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 23:08:06 |
|
ad modřaňák - Krauss 3047 byla po později vlečkovou lokomotivou v Adamově. Určitě ještě v r.1932. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 816
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 23:23:49 |
|
ad TMB - jak konstatoval kolega 532, jedná se o lokomotivy Českých obchodních drah (ČOD / BCB). I když je v hlavičce označení StEGu, lokomotivy vyrobily u Krausse jako č.977 a 976 v roce 1881, po zestátnění (1909) u kkStB 193.01 a 193.02. Jak je všeobecně známo, po několika málo letech provozu "sežral" akciově StEG společnost BCB. Uvedený plán velmi pravděpodobně pochází z přílohy žádosti, kterou řešila StEG provoz v síti brněnských tramvají (BLEG) v červenci 1887 a to pro přepravu z nádraží Brno (StEG)do skladů cukrovaru Bauer. Tyto mašinky chtěli provozovat nezávisle na BLEG, protože mohly projíždět malými poloměry. Rozsáhly spis (bez plánů) je na Chodovci v ŘSSD/R kt.94 - StEG čj.32125/1888 (přílohou jsou mimo jiné grafikony dopravy brněnských tramvají do kterých jsou vkresleny návrhy vlečkové dopravy) |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 817
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 17. června 2010 - 23:30:59 |
|
no jo, kdybych si to pořádně prohlídnul a přeložil, tak je to jasný na první (druhý) pohled
prostě návrh úpravy proti případnému strčení údu do stroje, kdyby jim schválilo využití jako šaliny.
můžete se ozvat na můj e-mail ? |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 818
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 18. června 2010 - 07:57:45 |
|
ad modřaňák - původně jezdila v Adamově od roku 1892 tramvajová lokomotiva Grete, což byl Krauss 864/1883, který v roce 1886 linecká pobočka přestavěla a s číslem 1629 prodaly dál. V Adamově už nebyla 1913. To už byla jinde. |
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 14:35:14 |
|
Díky za zajímavou informaci, na ten spis se na Chodovci příležitostně podívám. Zmínka o této lokomotivě byla též v dokumentech týkajících se brněnské parni tramvaje, kdy již v roce 1884 proběhla na Dolním nádraží v Brně zkouška průjezdnosti oblouků malých poloměrů se
soupravou vozů právě s lokomotivou Mirošov. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 466
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 16:53:27 |
|
Modřaňák: Jak píše "Zdepa", tak ta par. tramvajová lokomotiva výr. č. 3047 byla v Adamově. Je zde i fotograficky zdokumentovaná. Má tabulku se jménem "GRETE". Bohužel fotografie není moje, tak jen ořez.
|
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 18:03:14 |
|
Takže Adamov měl minimálně dvě parní tramvaje, obě "Gréty".
1. Krauss 864/1883 (zajímavé, že v Brno měla být "bezejmenná" parní tramvaj o číslo větší 865/1883 1884 ?)
2. Krauss 3047/1894, tedy bývalá Hedwig z Brna v Adamově přejmenovaná na "Grétu".
Potom v Adamově měla být snad i třetí parní tramvaj Krauss 1678 ? snad také "Gréta" . |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 467
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 19:23:55 |
|
532: Výr. čísla 863 až 865 tvoří něco jako sérii typu XLIV. Stroje 864 až 865 se až později dostaly na naše území. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 20:10:42 |
|
Kuřil p : Jo díky, mě jen "zaujala" ta blízkost čísel 864 a 865. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 20:19:07 |
|
Kuřil p : A co ten Krauss 1678, není to jen překlep a správně má být 1629, tedy přestavěný a původní Krauss 864 - viz. příspěvek Zdepa. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 408
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 21:46:21 |
|
O víkendu jsem trochu prohrábl něco poznámek a originálních fot z Adamova. Dospěl jsem k závěru, že v Adamově byly 2 stroje.
Kuřil.p: přikládám výřez fota Grete. Patří ke stroji, jehož výřez jste uvedl. Grete je již prosklená.
Na dalším fotu nemohu přečíst název, ale název není určitě Greta. Obě fotografie pochází přibližně ze stejné doby.
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 820
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 21:47:39 |
|
fotka původní Grety v Adamově je v tramvajovém atlase Dr.Lososa z počátku 80.let. tato mašinka nikdy nejezdila v Brně. o tom, že s lokomotivou 864 /1629 není něco v pořádku mě navedl zápis v Centralblattu z roku 1892, který konstatoval TPZ loko 1629 dne 30.3.1892 na vlečce továrny Märky, Bromovsky & Schulz v Adamově. kolega Cila našel plánek a popis, když tuto mašinku v roce 1913 schvalovali na vlečce cukrovaru v Hrušovanech a tam byly další zmatečná data. no až korepsondence ing.Bauera s archivem Krauss-Maffei v Mnichově rozřešila problém. prostě v tom seznamu lokomotivek Krauss, co vyšel knižně, je nasekáno dost chyb. vždyť ten knižní zápis zní takto 864/1883 M - 1435 mm, Bt, 44 ; dod S. & L. Kievits, für Ausstellung, T.b.v. Kolonial Tentoon stelling, Amsterdam [NL] (18xx Umbau in 1629 mm-Spur ?) /1892 Märky, Bromovsky & Schulz, Prag
ať žije rozchod 1629 ! |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 468
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 21:53:33 |
|
532:
Ten stroj výr. č. 1678 je typu XLIV (parní tramvaj). Byl dodán nejdříve do Augsburgu. Potom byl předán do Vídně.
Lokomotiva výr. č. 1629 byla dle výr. seznamu tříspřežní tendrová lokomotiva dodaná údajně pro Marmor-Bahn, Carrara (Itálie?).
Ale jak píše "Zdepa", v tom seznamu jsou chyby.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 821
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 22:02:53 |
|
jinak podobně hezký zmatek je s tramvajovou lokomotivou Gartenau co mají v NTM. na cedulce v NTM byl popisek, že byla na Moravu zavlečena za války (v r.1916). na internetu lze najít tyto informace - Salzburger Lokalbahn bzw. Salzburger Eisenbahn & Tramway-Gesellschaft (SETG)
StEG 1911/86 SALZBURG 1 S ´13> Maschinenfabrik E. Kulke, Prerau
StEG 1913/86 GRÖDIG 3 S´11> Brauerei Kaltenhausen bei Hallein
StEG 1942/87 HELLBRUNN 4 S ´02 verkauft
StEG 1943/87 DRACHENLOCH 5 S ´13> Zuckerfabrik Müglitz (Mohelnice) bei Olmütz
KrLi 1879/87 GARTENAU 6 S ´11> Zuckerfabrik Doloplazy, ´55> TM Praha
No a ve vlečkových spisech mezi cukrovarem a ck ředitelstvím severní dráhy z října 1911 se můžeme dozvědět, že se shání dokumenty lokomotivy Gartenau, aby mohla zajíždět z vlečky na veřejnou dráhu.
tady se opět vynořuje problém, že se velmi špatně vyvrací co je dlouho někde napsané a všichni to berou jako jistotu |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 469
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. června 2010 - 22:41:02 |
|
Modřaňák: Koukám na tu fotografii druhé parní tramvaje v Adamově (asi tu co myslíte), a na továrním štítku je patrně vidět to výrobní číslo "1629". Jméno žádné nevidím.
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 409
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Úterý, 22. června 2010 - 08:22:36 |
|
Kuřil.p:
Máte pravdu. Mě už nestačí ani brýle + lupa. |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 241
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 22. června 2010 - 09:22:42 |
|
V nějaké monografii Jiřího Jaroše se tento zmiňuje, že starší a menší lokomotiva byla přejmenována na Rosalii po příchodu větší a novější, ta pak zdědila jméno Greta |
Z F J
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.129.10
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 13:28:41 |
|
Když se počátkem 60-tých let 19.století stavěla trať Praha-Plzeň, tak vznikla i odbočná místní trať Chrást u Plzně-Stupno-Radnice, kvůli dolům v okolí Břas. Tato trať měla ale původně vést z Holoubkova. Protože Rokycansko docela znám, zajímalo by mě zda je známé, kdy přesně ta trať v úseku Holoubkov-Břasy/Stupno měla vést. Z jakého důvodu byla nakonec ta trať postavena z Chrástu ?
Díky za jakoukoli informaci ! |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 417
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 15:21:19 |
|
Z F J:
Obraťte se na spolek Localka Group Rokycany (ing.Jiří Svoboda). Nejlepší řešení. |
Z F J
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.129.10
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 15:44:25 |
|
Modřaňák: dík za info, zkusím to. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 17:25:40 |
|
ZFJ : V knížečce Stopou radnické lokálky (Lokálka Group) se píše něco o korupci  , aby se velmi levně těžené uhlí u Radnic nedostalo přímo železnicí na trh ..... |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 20:52:08 |
|
ZFJ: obě varianty byly dost dlouho v "kurzu" (projekt dělal insp. Schiele v roce 1860). Řešilo se něco kvůli baronu Riese-Stallburg, je k tomu právní rozbor a protokol o jednání s ním (1861). Podrobnosti jsem nesledoval (pro mě bylo zajímavější trasování na Cheb), ale měl jsem v ruce spisy (bohužel ve Vídni - přesnou citaci mohu dodat).
532: připojení Radnic a Heřmanovy Huti bylo plánováno od začátku projektování BWB, šlo jen o to zaústění. Brožuru nemám při ruce. |
532
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.182.9
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 21:34:11 |
|
Nemělo by se ale zapomenout, že do samotných Radnic se železnice dostala až o 30 let později. Stanice Stupno Břasy se dlouho jmenovala Radnice. Trať z Chrástu sice zpřístupnila okraj zdejší uhelné pánve, ale ani tak nešlo o uhlí, ale o chemické výrobky nástupců J.D.Starcka. Většinu vytěženého uhlí stejně spotřebovaly zdejší podniky. Trať z Holoubkova by celou uhelnou pánev protnula, tedy i samotné Radnice patrně až do Stupna. Tím by uhlí vzhledem k tomu, že se nalézalo nehluboko bylo nejspíš mnohem levnější, než jinde těžené z větších hloubek. Daleký dovoz k železnice uhlí prodražovalo. |
Ú.Di.Š.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.22.62
| | Odesláno Středa, 07. července 2010 - 22:09:10 |
|
Daleký dovoz k železnice uhlí prodražovalo.
A po BWB bylo výhodnější vozit uhlí do Bavor než do Prahy. Ve vedení BWB byli totiž nějací kladenští uhlobaroni či čo...tak šikovně nastavily tarify Více v oné knížce |
Jan Svoboda 1
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.170.97.229
| | Odesláno Úterý, 13. července 2010 - 21:17:16 |
|
Zdravím chci se tady zeptat na jeden vlak a to na Touristenexpress.cokoliv řazení,jízdní řád atd.Děkuji předem. |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1897
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. července 2010 - 14:06:37 |
|
Můžete někdo naznačit, kudy ta trať z Holoubkova do Radnic měla vést? Z mapy ten terén vypadá docela kopcovitě.
Napadají mě tyto varianty: var. 1 var. 2, obě se šílenými převýšeními. |
Kucharczyk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 168
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Neděle, 25. července 2010 - 14:00:57 |
|
Chtěl bych se zeptat, k čemu sloužilo zařízení umístěné na střeše tohoto strážního domku? Děkuji.
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2783
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 25. července 2010 - 14:37:46 |
|
Navestni zvon ?
http://abc.blesk.cz/clanek/system-nezarazeno/3805/stara-zeleznicn i-navestidla-navestni-zvon-a-telefon.html
Treba ...
Pavel |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 25. července 2010 - 18:34:19 |
|
Tak. A nevěděl by někdo, kam zmizel obdobný zvon (už dávno bez všech "hejblat"), který byl na konstrukci lávky do depa v Přerově na 1. Bahnsteigu? V roce 2002 tam ještě byl. Pak, nevím přesně kdy, zmizel. Jde jen o to, jestli skončil ve šrotu, nebo se ho ujali dobří lidi a zachránili ho (třeba žel. modeláři do svojí klubovny). Dneska už je i lávka po smrti. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 420
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 26. července 2010 - 13:39:38 |
|
Kucharczyk
Říkalo se mu hekafon. Smluveným znamením dával strážníkovi návěst, že ...1). pojede vlak a 2). z které přilehlé žst. |
Ú.Di.Š.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.22.62
| | Odesláno Pondělí, 26. července 2010 - 15:42:40 |
|
Hekafon toho uměl mnohem více. Dali se podle něj třeba řídit hodinky (odcinkal poledne) a taky by měl umět návěstit cosi jako "stůj, zastavte všemi prostředky " (vlak) a mnoho jiných návěstí... A nakonec tomu zvonu se říkalo "číňan" a nebyl hekafon takové to komplet vypadající jako suché WC s číňanem na vrchu a stálo to v blízskosti dopravní kanceláře? |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3134
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 21:59:57 |
|
vypadající jako suché WC  
Ještě byly litinové a právě ty silně připomínaly postavu čínského mandarína. Od 1. 10. 1953 se přestalo užívat hekafonů jako dorozumívacího zařízení při zajišťování provozu. Železnice tak ztratila svou typickou zvukovou kulisu přetrvávající desetiletí.
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3135
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 22:15:44 |
|
Na nekvalitním snímku (jiný nemám rychle po ruce) stojí dva litinový/plechový/ číňani vedle výhybkářské budky dole pod náspem.
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 579
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 22:52:13 |
|
Ú.Di.Š.: "suché WC" je oxymoron podobně jako Máchovo "vyhaslé světlo, ztrhané strůny zvuk, umřelé hvězdy svit a mrtvé milenky cit" a podobně. WC je totiž zkratka od slov Water Closet - tj. splachovací záchod.
 |
U37002
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 178
Registrován: 11-2002
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 23:06:35 |
|
Nevím, kam to dát, potřebuji poradit s barevným řešením lokomotiv E465.0, nejlépe po vyrobení a potom na konci jejich života. Po vyrobení jsem snad podle fotky barvy dekódoval takto: zelená tmavá, zeleň vozová, zeleň jedlová – skříň lokomotivy; zeleň hrášková – po vyrobení do 1940? linky 5mm široké kolem jednotlivých tabulí plechu na skříni; bílá - střecha a vše na střeše, vnitřní strana stínítek čelních oken, izolátory; černá – kompletní pojezd, tažné a narážecí ústrojí, pravděpodobně sběrače i s rámem nad izolátory, řadová tabulka černě patronována, stěrače; okrová, hněď dubová – vnitřní stanoviště strojvedoucího, strojovna?; šedá – brzdové hadice na čelech, sací světlejší, strojovna?; stříbrná, barva kovu – madla u dveří, madla na čelnících, kliky, náboje a obruče náprav, hřídel náhonu rychloměru; bronzová – státní znak, rozvod VN nad izolátory.
Podle fotek v Elektrichých lokomotivách mi toto barevné schéma přijde pro dobu velkého budování socialismu jako pouze zašlé, opršelé, neudržované (podle hesla: však na lak to nejezdí). Jo a hvězda na boku pochopitelně rudá.
Ještě bych měl prosbu, neví někdo, co měla jako výrobní tabulky a jak vypadaly? Dvě tabulky jsou pod řadovou uprostřed skříně lokomotivy a u vstupních dvěří na straně strojvedoucího je ještě jedna, pravděpodobně tabulka kontrol, oprav a vyvázání, neví někdo jak to bylo uspořádané? Měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční, dvouletá, vyvázání, - ještě na něco jsem zapoměl? Parostroj znám. Díky, Petr
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3136
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 23:07:46 |
|
Petr_barchánek: No, ale když dojde voda, tak je rázem z WC EC
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1672
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 27. července 2010 - 23:26:09 |
|
Chybí táhla a kladívko
|
