Archiv do 5. května 2010

Autor Příspěvek Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 5-2008 Odesláno Pondělí, 19. dubna 2010 - 22:32:38       M kunt: taky se tím pečetily náhradní klíče o výhybek Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 5-2008 Odesláno Pondělí, 19. dubna 2010 - 22:36:17       čtenář: ZU si dělal přednosta sám , normovaní byli až od určitýho počtu zaměstnanců, počet byl dané systemizačním předpisem S.D.Gotrek Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.167.162 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 09:51:30       Dobrý den, mám v objektu z meziválečného období klenby zaklenuté do kolejnic typ Xa, značených stejně jako kolejnice na obrázku zde: http://www.szdc.cz/cs/obrazky/zeleznice-cr/historie/bezna-kolej/o br.60.jpg s tím rozdílem že moje je z roku 1905. Zajímal by mě výrobce kolejnice, nedaří se mi podle těch prvních 4 znaků nic dohledat. Díky za radu! SDG Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 11:14:15       P.E.I.G. = Pražská železářská společnost (v úřední řeči té doby Prager Eisen-Industrie Gesselschaft). Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1537 Registrován: 6-2008 Odesláno Úterý, 20. dubna 2010 - 12:39:45       Jak vypadal černý most? Na tratích 160+170+183 jsem "našel" už 9 pilířů (viz. níže) dřevěného obloukového mostu, kterým se díky míře vyuzení říkalo černé. Neměl by někdo fotku nebo kresbu jak vlastně vypadaly? Děkuji (Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.) Březnové odklonové ohlédnutí Adolf_bleichert Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 22:04:02       Tak ještě jeden scan typáře. Nyní staniční úřad Jevíčko-Jaroměřice, materiál slitina mědi, průměr 36 mm, návrh státního znaku O. Španiel, výrobce Rýdl & Jílek s.r.o. Plzeň. Adolf_bleichert Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 21. dubna 2010 - 22:47:25       Jen pro upřesnění, typář st. úřadu Jevíčko-Jaroměřice musel být vyroben dříve než v roce 1925. Tehdy se už výrobce jmenoval Jílek a spol., firma sídlila v Plzni, Karlovarská 33. Plzeňáci zajisté budou vědět. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 10:49:02       Přenáším sem z jiného vlákna něco, co patří spíš sem. Kolega zmar na téma ringhofferovského archivu výkresů napsal: "Převážná část výkresů byla ještě někdy v sedmdesátých letech uložena v depozitáři mimo Prahu. Potom ji údajně převzal některý archív nebo muzeum na Moravě (přesné místo možná někdo doplní)." Má někdo z vás, kdo jste v archivech doma, bližší informaci, kde a jak dostupné (nebo zda vůbec) ty výkresy jsou? Děkuje a zdraví hank Adolf_bleichert Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 13:02:27       Typář staničního úřadu Boskovice, materiál patrně slitina hliníku, průměr 36 mm. Past Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 11-2005 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 13:18:54       Hank: koncem 90.let minulého století proběhla nějaká skartace dokumentace k vozům čs.vagónek, které snad byly uloženy u VÚKV. Skartaci provedla firma v P.Běchovicích. Bylo toho odhadem asi 10 beden. Měl jsem možnost před skartací z těch beden něco málo zachránit, bohužel jen nepatrnou část. Snažil jsem se zachránit hlavně tovární fotografie a typové výkresy. Jenže na kompletní prohlídku této dokumentace jsem měl jen málo času, co vše se ve skutečnosti zkartovalo nevím. Doma z toho mám 2 banánové krabice. Internetové stránky o železnici v České Třebové: www.klubfoticu.estranky.cz 021 Neregistrovaný host Odeslán z: 80.250.9.250 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 19:03:17       nemáte někdo zvás plán nádraží praha těšnov? MaSo Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.225.212 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 20:33:17       něco a ne málo přešlo do Studénky a dnes to zpravuje vagonkářské muzeum Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 21:49:38       to co má Studénka, je to co převzalo NTM a mělo deponováno na nějákém zámečku (na jméno si za boha nevzpomenu). ten po r.1989 muselo NTM vrátit. plány se vrátily na Smíchov, ale odsud šly obratem do Studénky. ten seznam je opravdu dlouhý. dle zájemců, kteří se tam snažili do materiálů dostat, je přístup zodpovědné osoby ve Studénce velmi zajímavý (až negativní). další výkresový materiál ze Smíchova získalo NTM nedávno. musí to ale někdo zpracovat. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 783 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 22:04:39       svého času se zde řešila zastávka Hrabovka - v 09/1946 je na Masarykově nádraží řešena komisí útulna pro myče vozů. je navržena přestavba objektu (přístřešku) nepoužívané budovy zastávky na Hrabovce. ve 12/1946 začala stavební firma Šámal s rekonstrukcí. místo zde našly čističky, čístiči, uhlíři výtopny, vozmistři a bylo počítáno se skladištní pokladnou. rekonstrukce proběhla, tak že mezi sloupky byly postaveny stěny z hrázděného zdiva. byly zrušeny i schody na ulici. akce byla s firmou zúčtována v 02/1947 Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 23:13:08       Past: o těch Běchovicích jsem slyšel, bohužel pozdě. Pokud jsem to zjišťoval, byla to zřejmě první republika a export. MaSo: ve Studénce jsou jen ty nejstarší věci Ringhoffera, tamní pobočku VÚKV (novější věci) snad převzal ZA Opava - zkusím zjistit podrobněji (už jsem se ptal). Je v tom neskutečný binec. ZdePa: nech se podat, kdo je MaSo MaSo Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.225.212 Odesláno Čtvrtek, 22. dubna 2010 - 23:55:48       Mkunt: svého času jsem procházel v ZA Opava fond Moravskoslezská vozovka, a. s. Studénka, ale ten má jen 9,40 BM - a je zpracovaný (až na kousek). Jsou tam zajímavé věci (skleněné negativy), ale tohle musí mít někde jinde - mám tam také kontakt, tak se zeptám. - bojím se sem něco napsat, aby mě Zdepa nepomluvil, že nic nevím přesně - ještě že ho mám jako "přítele na telefonu" :-) Zmar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 5-2009 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 08:30:28       mělo deponováno na nějákém zámečku (na jméno si za boha nevzpomenu) Ten zámeček se měl jmenovat Cerhonice (neplést s Cerhenicemi). Ale teď už to není důležité. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 10:06:58       Diplomka v pdf (o železnicích v BiH za Rak.-Uh.): http://othes.univie.ac.at/417/1/02-12-2008_8606753.pdf Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 10:09:47       Jen upozorňuji, že to má přes 8 MB. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 20:37:46       podle předávacích seznamů, co jsem viděl na Smíchově, se do Studénky dostala zajímavá směska. osobně jsem se zajímal o dva svazky materiálů k elektrickým úzkým lokomotivám (výroba mechanických částí pro SSW, BBC,...) datováno od začátku století po 30.léta, projektu služebních (zavadlových ?) vozů pro slovenské lesní dráhy z r.1948-9 (objednavatel EVIKA), plány úzkorozchodných vozů pro O&K, některé plány vozů KND,.... Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 20:57:14       se zpožděním reaguji na starší dotaz - traťová mechanizace - strojní podbíječky - vedle ručních podbijáků se od 30.let začínají používat pnemumatické podbijáky (obdoba sbiječky s jinou hlavou - traťovky mají občas ve skladech jejich elektrické varianty). strojní podbíječky se u nás objevily za války. V roce 1941 byl zájem o nákup nových u firmy Krupp, což se nepodařilo (proč nevím). Od DR byla v dalším roce jedna starší koupena na zkoušku. V roce 1946 objednalo MD šest automatických podbíeček u švýcarské firmy SFINDEX ze Sarnen. Disonovat s nimi měly TMS Kladno a Brno, ale určeny byly jedna pro každé ředitelství (bez Slovenska). První přišla v červenci 1946 a od srpna na ní probíhalo školení. První "ostré" použití bylo 15.8. na trati Lovosice-Ústí n.L. Zbytek došel do půlky roku 1947. ČSD se jimi chlubila a dokonce je představila novinářům při práci v Řeporyjích. V roce 1947 byly objednány ve Švýcarsku u firmy Vental čtyři čističky štěrkového lože. Výrobcem byla Ch.Aug.Scheuchzer, Bussigny Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 21:22:27       ad MaSo - jelikož máš "kamarády", tak jsi mi byl odtajněn. . takže v úterý u vás. neboj nikdo neví všechno. kdybych se před časem nezačet do časopisu včelařsví, který manželka nechala ležet vedle postele, tak stále nevím co je "strdí". tam jsou také hezké články k historii včelařství... MaSo Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.225.212 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 22:01:58       Zdepa: co je strdí vím, protože společně s vámi žiji v zemi, která strdím a mlékem oplývá. Ten časopis Včelařství manželka kupuje kvůli tobě? Jistě tam bude řada zajímavých článků o přestavbách různých vozidel včetně kolejových na pojízdné i stabilní včelíny - možná by jsi mohl přichystat článek o historickém vývoji tohoto fenoménu. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 22:59:03       Cogwheel: Ta paní Helga Berdan (narozená 1942 ve Vídni, dívčí jméno Kadleček...) začala studovat dějiny na vídeňské universitě po svém odchodu do důchodu v r. 1999 a tu "bosenskou" diplomku napsala a titul magistry filosofie získala ve svých 66 letech... klobouk dolů. zdraví hank hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pátek, 23. dubna 2010 - 23:16:16       Díky za nepříliš povzbudivé info na téma ringhofferovského archivu. Ve Studénce jsem před časem byl, odpovědná osoba byla k mým přáním vstřícná (za peníze v Praze dům a ve Studénce kopie výkresů...), ale to jsem ještě netušil, že část předmětného archivu skončila tam. Zkusím znovu navázat kontakt. Zkusím zde znovu zopakovat svou původní otázku z "úzkorozchodného" vlákna směrovanou na kolínské "řepmany": V kolínském cukrovaru jezdila úplně první "orenštajnka" v Čechách - tak stará, že její výrobce se tehdy ještě nejmenoval O&K, ale Märkische Lokomotivfabrik Schlachtensee. Stroj měl výrobní číslo 38 a do Kolína přišel v r. 1894. O rok později dostal od Ringhoffera dvounápravový přívěsný tendr. Nenašlo by se u vás více informací k tomu tendru? Měl bych tedy doplnit, i když si nejspíš budu předběžně umět odpovědět sám: Je šance zjistit, kde by se výkres toho tendru mohl t. č. nacházet? zdraví hank Zmar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 5-2009 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 14:01:34       hank: už jsem to jednou mezi řádky napsal: ve Studénce. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 14:02:49       zmar: dík Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 17:33:33       Nedávno jsem do této diskuse dával fotografii obrněného vlaku "Moskva". Chtěl jsem vědět, zda ten záběr byl pořízen dne 16. května 1945, kdy se vracel do Prahy prezident E. Beneš. Z článku od Ing. J. Beka uveřejněného v časopisu "Železničář" č. 8/85 se dovídám, že ten slavnostní vlak měl dva předvoje obrněných vlaků a vždy po 100 metrech byla celá trať obsazena vojáky a policií. Je tedy velmi pravděpodobné, že fotografie tohoto vlaku pochází tedy z tohoto dne. Pochopitelně si to někdy v budoucnu v archivu budu chtít ověřit. Já se spíše domnívám, že jeden vlak ty vojáky po trati rozvážel (hlídky), a druhý je zase po projetí slavnostního vlaku sbíral. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 19:10:52       Dodatek: Tou hlídanou tratí je asi myšlena především trať Ústí nad Orlicí - Choceň považovaná za nebezpečnou (německé obyvatelstvo). Snad tím druhým obrněným vlakem by mohl být vlak Blaník. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 787 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 19:40:37       MaSo-právě i nám to ve škole "tloukly" do hlavy, že tím naše zem oplývá, ale "souška" nám k tomu nic neřekla. teď to vím a jsem rád. ono teda aby bylo strdí musí předcházet ještě tzv. divočina. Budeš se asi divit, ale kolejové včelíny (asi kromě těch ze starých tramvají) se tam neřeší. Jinak do včeliček manželce nemluvím. Na tuhle práci potřebuješ klid, tak ho má.... (a já taky) Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 19:47:41       podbíječky - ještě doplněk (MD I. kt.1453) - v 04/1948 byly podbíječky a čističky nově označeny. Podbíječky jako SP-01 až 10 (3x z r.1946, 5x z r.1947, 2x z r.1948), čističky jako SČ-01 až 03 (1x z r.1947, 2x z r.1948). SP-11 až 14 a SČ-05 a 06 byly koupeny 1951-52 Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 20:07:30       ad Kuřil_p - prošel jsem opět článek Miroslava Görtlera "Květen 1945 na středočeských železnicích", který vyšel ve Středočeském sborníku historickém č.15 v r.1980 (str.17-43) ten čerpá především ze staničních kronik a archivu čsl.svazu protifašistických bojovníků. O vlaku Moskva se tam moc nedozvíš, ale jeho jméno figuruje ve staniční kronice z Vršovic. zde přímo uvádějí, že 5.5. byly získány protiletecké vlaky a pancéřový vlak. panc.vlak Žižka byl 6.5. rozstřílen něm.tankem, ten naopak rozstřílel panc.vlak Praha a byl přítomen i panc.vlak Moskva. němci naopak měli za tunelem (na Wils.n.) svůj panc.vlak Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 21:18:15       1. Název fondu (sbírky): Prapor obrněných vlaků Mladá Uloženo v archivu: Vojenský historický archiv Místa vzniku fondu ČR Časový rozsah: 1945-1955 Metráž: 0,50 bm (z toho nic není zpracováno) Fond je částečně přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů Původce fondu (sbírky): Prapor obrněných vlaků Mladá Tematický popis: Spisová agenda: tajné spisy, protokoly o úrazech, evidence zlepšovacích návrhů, rejstříky řidičů, rozkazy, záznamy o odměnách a trestech, knihy denních hlášení, válečné deníky panceřových vlaků z r. 1945. Archivní pomůcky: nejsou Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 22:04:04       Zdepa: Děkuji. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 24. dubna 2010 - 22:52:26       Uměl by někdo určit místo "km 331,5" z roku 1945 na trati Č. Třebová - Kolín? Mělo by se jednat o místo mezi stanicemi Přelouč a Řečany nad Labem. Zde se údajně 27. dubna 1945 převrátila na bok lokomotiva řady 52 snad z výtopny Moravská Ostrava (pronajatá lokomotiva od RBD Regensburg). Tisk z roku 1980 tu událost popisuje jako odbojářskou akci. Mahel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 6-2004 Odesláno Neděle, 25. dubna 2010 - 08:43:38       V minulých dnech se tady Ringhofferův archiv výkresů: pokud vím, bylo vše ze Studénky před několika (asi třemi) roky převezeno a umístěno na prakticky nepřehlednou hromadu v jedné z budov budoucího Železničního muzea v Praze; tam jsem to na vlastní oči předloni viděl. Doslechl jsem se však, že odtamtud to bylo přemístěno do depozitáře NTM v Čelákovicích. Ať je to tak nebo tak, zřejmě je to stále neroztříděno, takže hledat v tom něco konkrétního bude dost velký problém. I v té Studénce, když jsem tam v roce 1998 hledal několik konkrétních věcí, znamenalo to celý archiv balík po balíku vzít z regálu do ruky a teprve pak bylo vidět, jaké má číslo. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3785 Registrován: 9-2003 Odesláno Neděle, 25. dubna 2010 - 22:30:01       Ad.KuřilP. náhodou nevíte taky o jedné ležící 555.0(asi po nehodě?) mezi Velkým Osekem a Kolínem,ještě v 70.!letech ,jak to v jednom svém článku na Želpage popisoval Zdeněk Šindlauer,včetně tradičně pěkné kresby..prý tam ležela dost dlouho.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 16:14:37       Kuřil P. Řečany jsou v km 326,2, stávající z. Chvaletice 330,6, z. Kojice 332,2. Vyrovnání rozdílu staničení způsobeného přeložkou je v Záboří, takže by staničení kolem Řečan mohlo být bez podstatných změn. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 17:10:30       Alf - malovaný obrázek oproti fotce dokáže vytvořit cokoliv. I když dnes i s fotkama sa dají dělat kouzla. A co teprve "malované" výkresy - jistě víš co je mezinárazníkový rozdíl. A když malíř na výkresu tendru má rozdíl mezi plným a prázdným tendrem asi půl metru - co na to říkáš ? Mašinu znáš - tak kam by asi toho půl metru cestoval ložiskový domek tendru ? Nad takovejma "prkotinama" nikdo nepřemejšlí. Stejně jako když podlaha tendru je o 20 cm níž než u mašiny. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 461 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 19:25:47       Alf: To bohužel nevím, ale určitě se na to přijde. Budu to mít v paměti do budoucna. K. A. F.: Moc děkuji. Obdobné údaje mi již poslal známý historik. Při pohledu na leteckou mapu by to i mohlo odpovídat tomu okolí na fotografii. Snad lokomotiva jela ze směru od Č. Třebové. 230100 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1341 Registrován: 3-2007 Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 20:30:26       Alf" U Řečan ležela v roce 1945 převrácená 52 3747-17274/1944 WLF-u ČSD prošla opravou a 14.1.50 byla předána SŽD jako TE 3747. 12.2.62 byla zpětně odkoupena k DR a prvním Bw byl Seddin-1.1.70-Frankfurt nad Odrou-1.1.78-Wustermark-14.6.78-odstavena do zálohy-28.8.78-zrušena JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Úterý, 27. dubna 2010 - 18:45:19       230100 - máte nějaký doklad o tom, že se do SSSR předávala v letech 1945 až 51 nějaká loko označená řadou TE ? 230100 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1342 Registrován: 3-2007 Odesláno Úterý, 27. dubna 2010 - 20:46:38       JaKS" Už jsme to jednou spolu řešily-dobrá-takže 14.1.50 byla 52 3747 předána MPS kde byla bez přesného data přeznačena na TE 3747 SŽD.Modřanák mě říkal že jste štoural Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 27. dubna 2010 - 22:00:44       230100: V tom časopise Železničář 1980 se píše, že to byla lokomotiva 52 3737. Co je tedy správně? Právě proto jsem v příspěvku vynechal její inv. číslo, protože nevím, zda to byla 52 3747 nebo 52 3737. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 379 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 11:20:58       230100: Pánové, mě do toho netahejte. Já mám svých osobních problémů dost a nemám zájem být účastníkem jakýkoliv případných hádanic. Poznámku 230100 nepovažuji za korektní. 230100 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1343 Registrován: 3-2007 Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 18:12:50       Modřanák" Pepo omlouvám se ti,nemyslel jsem to zle Kuřil p" 52 3737-1388/1944-Krenau-v únoru 1944 patřila pod RBD Berlin, léto 1944 Ostfront,na konci roku 1945 je označena jako trofejní CCCP, ale zatím nevím kde se nacházela jen si myslím že zůstala v Rusku po ústupu Wehrmahtu, v 50. letech přeznačena na TE 3737 SŽD,ale zřejmě v měsící listopadu 1960 byla prodána do Bulharska a zde označena jako 15.143.Zrušena byla na rozhraní let 1988/1989. Bohužel více info k této loko nemám. 230100 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1344 Registrován: 3-2007 Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 18:21:17       Kuřil p" 52 3747-v roce 1944 RBD Regensburg a v témže roce RBD Opole, v roce 1946 je nárokována jako trofejní CCCP s určením na opravu. Po zpětném odkupu bylo prvním depem Seddin-1.1.70-Frankfurt /O-9.6.72-Wustermark nikoliv 1.1.78 jak uvádím výše ale k tomuto datu se nacházela ve stavu depa Wustermark. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 22:34:39       230100 :takže 14.1.50 byla 52 3747 předána MPS.... No já bych tak týden, dva přidal, někdy to do Čierné trvalo týden, někdy dva, převázat kola taky není hned.... Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 22:38:21       230100: Dík. Snad je to ta 52 3747. Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 14:40:54       AD Zdepa, traťove stroje, ďakujem, MD I som už "prepátral" a naozaj som krochkal blahom Hoci som našiel veľa odpovedí, mnoho otázok ostáva a nové sa vynorili... (Příspěvek byl editován uživatelem tratovak.) hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 19:33:12       Nemáte prosím někdo informaci o poválečném provozu polských lokomotiv Ty 23 (537.15 ČSD) zavlečených koncem války do protektorátu? Myslím tím domovská depa, tratě a výkony, kam byly nasazovány a také jestli zasáhly do provozu nějakým významnějším způsobem. zdraví hank hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 19:35:26       Ještě jsem zapomněl: Ty 23 = 58.23-27 DR. zdraví hank Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 798 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 21:44:46       ad hank - v 12/45 ve stavech 19 kusů, jen 2x ve Vršovicích provozní, 16 neprovozních a 1 násilně poškozená. v 12/46 537.1500-1507 vše neprovozní (1x Přerov, 3x Liberec, 3x Vršovice, 1x Masaryčka) + 17 nepřečíslovaných z toho 11 určitě neprovozních hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 05:38:36       Informace z Encyklopedie železnice a Atlasu lokomotiv o traťovém provozu přečíslovaných lokomotiv ve Vršovicích a Nymburku jsou tedy nesprávné? zdraví hank Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 799 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 21:02:34       netvrdím že jsou nesprávné, jen uvádím údaj uvedený u hlášenek za 12/1945 a 1946. u těch není psán důvod proč nejsou v provozu. mohly být odstaveny právě kvůli tomu, že se vracely do Polska. oproti seznamům (atlas 5) se objasnila ještě jedna mašina - 58.2317 (zrušena 1948). předání do SSSR není známo, naopak u 4 strojů je uvedeno zrušení 1956. zbytek šel do Polska už v r.1947 a 1949 M_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2170 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 05. května 2010 - 14:29:44       Zdravím, mohl by mi někdo napovědět, jak a v čem si ohřívali (drželi teplé) párky nádražní prodejci za I. republiky? To byly párky v rohlíku a nebo na tácku? Díky za odpověď (vobrázky). Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 05. května 2010 - 14:46:52       Párky byly podle mě na tácku a vyndavaly se na něj z nádoby s horkou vodou, kterou si "ponástupištní" (od slova podomní) prodavač nesl sebou. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Středa, 05. května 2010 - 17:11:24       Zdepa: Díky moc. zdraví hank MaSo Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.225.212 Odesláno Středa, 05. května 2010 - 18:55:40       V případě příjezdu více vlaků měl nádražní restauratér (který většinou v místě zajišťoval občerstvení na peróně), tedy jeho prodejce (často někdo mladší z obsluhy), již připraven určitý počet párků na táckách. Jinak z hrnce se čerstvé párky vyndavaly buď kleštičkami nebo "drátem" zakončeným háčkem (háčkem se párek nabral v místě spoje dvou nožiček - je to k vidění např. v jednom starém díle Hříšných lidí). Někde rovněž probíhal prodej přímo ve vlaku právě ze "zatepleného" hrnce. V létě se prodávala ve větších stanicích zmrzlina v papírových kelímcích. Je to zajímavá a mě osobně velice blízká kapitola z dějin našich drah, která až na Vůni pražských nádraží nebyla doposud zpracována. Zmínky lze nalézt v archivním materiálech nebo v různých knižně vydaných pamětech (které se často vůbec nevztahují k železnici..). Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 3-2006 Odesláno Středa, 05. května 2010 - 19:31:55       Zde je vidět prodej párků ve vlaku,sice už po válce, ale vybavení zřejmě předválečné výroby :-) odkaz