| Autor |
Příspěvek |
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 15:00:44 | 
|
Raqac
http://109-e.wgz.cz/image/9938445
http://109-e.wgz.cz/image/9938444
http://www.zeleznicne.info/textpicture/166_cd380_520.jpg
http://www.zeleznicne.info/textpicture/075_cd380_520.jpg
Dále pak sešroubovaný "bryndák" a někde jsem viděl fotku spodku (dutý hřídel + převodovka, atd.) a tam těch šroubů bylo, jen tu fotku nemůžu najít. Možná je to jen tím, že jsou "holé". Ptám se hlavně proto, jestli se tím nezhoršuje spolehlivost - možnost povolování. Přece jen dostává loko na trati (co se vibrací a rázů týče) "pěkně pohulit" |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 352
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 15:54:38 |
|
Sůva_duajer: Na tech fotkach neni nic neobvykleho. Nicmene, na napravach je opravdu vice sroubu, nez byva zvykem. "Na vine" je zubova spojka na konci duteho hridele, kterou nema prave moc vozidel. O ty srouby bych se nebal, i brzdove kotouce se ke kolum sroubuji a je to v pohode...horsi je, ze takova reseni neco stoji. |
Jen nahlížím
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.230.144.9
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 17:45:54 |
|
Zdeněk84: když jsme byli na prohlídce VÚŽ asi před půlrokem s KDH, tak jsme se byli podívat i ve východní hale kde, jak nám bylo řečeno, se akorát připravovala zkouška ložisek, kvuli německým předpisům. Ložiska musejí vydržet v pořádku prý 200.000 km, než mašina dostane nějaké německé razítko. Ložiska se měla nepřetržitě točit 4 měsíce aby onu hranici překonala. Nevím zda-li se ještě točí. Nicméně si myslím že k onomu naježdění 100.000km v tom článku nedojde, právě díky takovýmto testům.  |
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 18:00:21 |
|
To je tak, když je celá lokomotiva jedna velká fičura. |
Miszun
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.87.8
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 19:43:55 |
|
Šoubové spoje které by mohly rezonovat se navíc ještě lepí lepidlem a na každý spoj podle toho jaká pevnost šroubu a do jakého materiálu jde má svůj utahovací moment a předepsane lepidlo takže bych se nebál že se to povolí. |
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.240.96.2
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 19:46:49 |
|
No, spíš bych se bál, že někdo poplete ty momenty a lepidla. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3580
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 19:57:16 |
|
Comar: AFAIK tam byl specialni software.
Jojo, to si říkám taky.
Dokud nehrábnu do SW nebo někdo nenašteluje menší než skutečné průměry kol, tak se 109E při standardní ovládání o moc víc než na 225 km/h nerozjede, bo ochranné funkce v CRV... |
Miszun
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.87.8
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 20:05:55 |
|
to neregPetrS: No jo to máš pravdu debil se může vyskytnou kdekoliv  |
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 23:41:10 |
|
To Hajnej: Určitě by se dala vypočítat nebo zjistit nějaká teoretická rychlost, na kterou se je schopna lokomotiva rozjet při stejném HW, ale rozdílném SW? Prostě nějaká maximálka bez ochran, vše na max. apod. Zase tak do konstrukce lokomotivy nevidím, jsem jen prostý absolvent sdělovací techniky. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3586
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 00:23:12 |
|
Multi: to je asi jako kdybych chtěl spočítat, za kolik bys Ty (stejné HW) uběhl stovku, kdybych Tě strašlivě vytočil (vyřazené SW ochrany)... |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1866
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 00:30:19 |
|
Multi: jsou minimálně dva vzorečky, co 109E nepřeleze, protože fyzika:
v <= (2/(c_x * ró * A))^-3
v <= P / (m * g * sklon)
(v základních jednotkách, po pěti pivech už složitější převody opravdu nedávám )
|
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.93
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 09:29:41 |
|
David: ta piva vás omlouvají :-)
(když sklon je roven nule..., když je menší než nula..., kolik je P, to je taky skoro ve hvězdách (a wo to tady de - na kolik jí můžeme přetížit), ...) |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1098
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 09:55:15 |
|
David_jaša:
A kolik tak může být c_x pro 109E + RailJet?
Váha by mohla být asi tak 460 tun vč. lidí, že.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 11:23:38 |
|
To Hajnej: I to by mě docela zajímalo , ale teď vážně. Měl jsem za to, že o je možné, protože např. u osobního auta to údajně lze. Ale jak říkám, vůbec do této problematiky nevidím, tak proto takový těžce amatérský dotaz. |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 11:43:51 |
|
2D_J
K tej fyzice, v bude rozhodně menší než c
 |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1099
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 12:27:53 |
|
Tak trochu nechápu, co na těch vzorečkách D_J kritizujete. Kritiku si zaslouží leda to, že nemají popis. První je zjevně omezení rychlosti ohledně odporu vzduchu, druhé je ohledně stoupavosti při nezanedbatelném sklonu. Výkon mašiny si při dané rychlosti tato omezení musí nějak rozdělit, pokud nespoléháme na setrvačnost, tak si to aspoň laick představuju. 
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 13:13:13 |
|
2D_J příspěvek ze včerejška
máte pravdu, leda že by by to píchlo v nějaké marketingové kampani (kdyby (teoreticky) nějaká železniční společnost měla zájem, řekněme o dalších 40-80 kousků).
Příklad: mějmež rouru, kterou teče voda tlak max. 6bar. Ale trubka a ostatní armatury se dimenzují na tzv. návrhový tlak , teď střelím 25 bar. Tlaková zkouška se dělá na 8 bar, na 25 bar se to nezkouší.
Jiný příklad z letectví: B747 je dimenzováno na násobky +,- 5 g (nesmí dojít k destrukci draku) a musí vydržet pád do vývrtky. Dá rozum, že tohle nikdo zkoušet nebude.
Takže test 380 na mezní parametry (teda rychlost)pokud by nepřinesl nová zjištění je zbytečný |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.93
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 13:20:58 |
|
Což o to, ale je to jako kdybyste (či DJ) omezoval rychlost člověka pevností kostí při nárůstu hmotnosti při rychlosti blížící se rychlosti světla.
Myslím, že dřív než omezení dostupným výkonem se objeví jiná omezení, třeba maximálními otáčkami motorů. |
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 80
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 13:33:28 |
|
...maximální otáčky motorů lze kompenzovat vhodně zvoleným převodovým poměrem...
Ale teď vážně, kolik jsou ty max. otáčky trakčních motorů a jaký je použit převodový poměr? Při známém průměru kol se pak k nějaké teoretické maximální rychlosti snad dobereme, ne...? Má asynchronní motor také nějaký "elektrický" faktor, který omezuje otáčky (jako je třeba indukované napětí u ss. motorů)?
(Příspěvek byl editován uživatelem George VI..) |
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 13:58:23 |
|
To George vi: Přesně tak jsem to s mým dotazem myslel.  |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 14:59:39 |
|
2A.L.
To je přece samozřejmé, v návodu na většinu frekvenčáků (Danfoss,ABB,Siemens atd.) se píše, že se musí velmi pečlivě uvážit, zda pohon snese max. otáčky dané výst. kmitočtem frekvenčáku. Za škody, způsobené roztrhnutím rotoru výrobce neručí. Ale neslyšel jsem, že by k něčemu takovému někdy došlo.
jinak to c byla nadsázka ale fyzikální omezení to je, stejně jako T=0, míněno v Kelvinově stupnici |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1858
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 20:24:06 |
|
Teda pánové, co tu vymýšlíte nejrůznější rekody, navrhuji Vám jedno:
Kupte si jednu 380, udělejte si na ní libovolné úpravy, najměte si vhodnou trať a pak si klidně zkuste třeba 400 km/h. To vše za své prachy.
Pokud si myslíte, že takovou mašinu pak s výdělkem někomu prodáte tak Vám přeji úspěch v podnikání...
Račte si uvědomit, že 380 není první lokomotivou Škoda pro rychlost 200, takové stroje stavěla Škoda před 30 lety. Smyslem 380 není překonávat rychlostní rekordy. Asi tak patnáct let se stejně na žádnou trať s rychlostí vyšší než 160 nedostane (prohlédněte si, kam ČD jezdí). Těch 200 není ničím jiným, než 160 u gorily v sedmdesátých letech...
Nějak mě tak leží na mysli, proč gorila umí 160 a banány teď horkotěžko učime původních 140. No asi na tom něco bude, ale nebylo by rozumnější se zabývat se tímto, než nějakými fantastickými rekordy, nemajícími smysl v praktickém provozu? |
Bobi680
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 22:23:47 |
|
Tak jasné,ale byla by to skvělá reklama pro Škodu mít nejrychlejší lokomotivu na světě.Zase jde o reklamu tím pádem kšeft =peníze. |
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 22:32:35 |
|
Jestli jsem správně pochopil, co myslel JGR, tak všem ostatním prásknu, že symbolem c se v aerodynamice obvykle značí místní rychlost šíření zvuku v daném plynu (vzduchu).
Já osobně bych tedy s dopředu očekávanou platností fyzikálního omezení Vmax(109E) < c docela souhlasil...
(a to i v případě, kdyby to bylo Bf 109E) |
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 22:55:05 |
|
No vidíte, jaký jsem to přízemní člověk..., vůbec mi to nedošlo!!
JGR myslel spíše na Einsteina... ach jo... |
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 23:12:40 |
|
Tak to c nebyla rychlost světla? |
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Středa, 05. května 2010 - 23:49:59 |
|
No, JGR nám to jistě osvětlí.
Já sám jsem si to uvědomil až poté, když jsem zde spatřil jinou "tvrdou" fyzikální podmínkou - absolutní teplotní nulu, ovšem v první chvíli jsem tak nějak automaticky předpokládal ten zvuk (když JGR často mluví o letectví).
Každopádně to pro vozidlo Škoda 109E ve stávající konfiguraci (tj. neopatřené raketovými motory) berte jako jednoznačně dané omezující podmínky maximální rychlosti, formulované JGR a JR. Tečka.  |
Franta
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 857
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 08:58:06 |
|
Pánové, c_x je konstanta odporu vzduchu, bohužel K-rep neumí psát dolní index. Tím vzorečkem chtěl dokázat, že omezení je to, že díky kvadrátu rychlosti bude takový odpor vzduchu, že se ani maximální vyvinutou sílou nemůže zrychlovat. To ró je hustota vzduchu a A je plocha čela. Akorát mi tam neštymuje 3-tí odmocnina, já bych tam dal radši druhou a někam vpálil maximální tažnou sílu.
Ta třetí odmocnina jde spíše k rychlosti zvuku - tolik 109E nefandím.
Viz fyzika odpor proti proudění. Wikipedia.
Celé zhmotněno zde ve
Podle dostupných údajů jsem spočítal max. trvalou rychlost 363.
Pro běžný provoz by stačila půlka.
Kdo si pohraje, zjistí, že při rychlosti 140 km/h je odpor vzduchu asi 11,8 kN - tedy 6,5% max. tažné síly.
Pokud by však 363 jela 200, bylo by to už 10%.
Jaký bude přístup nové hejtmanky Ústeckého kraje k veřejné dopravě ??,
Program útlumu teplických trolejbusů snad přešel do jejich rozvoje.
|
|
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.93
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 09:33:10 |
|
Ru33: proč gorila umí 160 a banány teď horkotěžko učime původních 140.
Gorily se učily původních 160 stejně "těžce" jako krysy původních 140.
Franta: Akorát mi tam neštymuje 3-tí odmocnina,
Mě by tam taky neštymovala, kdyby tam byla . Takhle mi tam neštymuje reciproká třetí mocnina |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3592
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 09:57:58 |
|
Franta, AL: Akorát mi tam neštymuje 3-tí odmocnina, já bych tam dal radši druhou a někam vpálil maximální tažnou sílu.
Z toho prvního vzorečku zjevně vypadl výkon a ta třetí odmocnina tam naopak štymuje, bo obzvláště při hledání teoretické Vmax už dááávno nejsme v oblasti Fmax, ale v oblasti F=Pmax/v, kde rychlost ve jmenovateli dělá z obvyklé dvojmoci trojmoc. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1869
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 10:01:48 |
|
AL: jo už to vidím, to mi to trvalo. Měla to být opravdu třetí odmocnina a ne to, co jsem napsal Jo a ta stoupavost je jiné vyjádření zrychlení při dané rychlosti, a protože ani Nullarborská rovina není nekonečná a vlak se na rekord musí stihnout rozjet a pak ještě zpomalit před prvním obloukem, beru to jako další limit.
Franta: na třetí odmocninu to jde zjednodušit při zanedbání všech ostatních jízdních odporů, protože P = F*v.
|
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 10:08:40 |
|
2 Jindřich Rosa 22:32:35
myslel,jsem rychlost světla, to je fyzikální hranice.
No a co te týče rychlostí M=1 a vyšší, tak tam by zase prudil Machův třesk. Ten se ale dá (ovšem ne zcela) omezit vhodnou ajrodynamickou úpravou |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1105
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 12:29:50 |
|
David_jaša:
Jo jo, mít na rozjezd a brždění ani ne 500 km, tomu říkám problém.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Franta
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 858
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 12:31:04 |
|
No ale já chápal, že počítá jen při jaké rychlosti už nebude zrychlovat z důvodu odporu vzduchu. - viz můj scan.
Jaký bude přístup nové hejtmanky Ústeckého kraje k veřejné dopravě ??,
Program útlumu teplických trolejbusů snad přešel do jejich rozvoje.
|
|
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 13:44:42 |
|
Hádej, hádej, hadači
takže když budeme zvyšovat ten Power, odhlédněme od odporu vzduchu, tak co se vodhulí dřív, šíny a vstupní tranďák, nebo pohony, nebo se něco rozvibruje a rozloží   |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.93
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 13:46:28 |
|
Franta: V tom vzorci máte jednu zásadní chybu - těch vašich 182 kN udrží peršink jenom do trvalé rychlosti, tj. někam k 60 km/h.
Zkuste si spočítat, jaký výkon by musel mít, aby v té pětistovce (150 m/s) stále držel 180 kN (ulehčím vám práci, je to 27 MW :-)))
Pro výkon 6400 kW vychází pro S = 10 m2, ro = 1,3 kg/m3 a cx = 1 mezní rychlost cca 100 m/s. |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 13:47:38 |
|
Vlastně je to pitomost, páč jsem zase limitovanej mezními parametry frekvenčáku |
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.223.130
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 14:31:31 |
|
A kolik v tom potřebnym výkoně, potažmo rychlosti, udělá valivý tření na kolejnici a další mechanický odpory (vlastně taky valivý tření, ale v ložiskách)? Lítat to asi nebude, aby se dalo zanedbat všecko kromě odporu luftu. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1106
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 14:52:52 |
|
Aleš Liesk.:
Když už jsme u té legrace, kolik by tak mohlo být opravdu c_x esa a 380ky?
Franta:
Pro to eso jsem si to zkusil takhle: A=12m^2, ró=1,3, c_x=1,3, P_trv=3000kW.
Vylezlo mi jen na odpor vzduchu: v_max = (P_max * 2 / (c_x * ró * A))^(1/3) = 240 km/h.
Nevím, kolik může mít c_x celý vlak v klasice. Kdyby to náhodou bylo třeba c_x=4, tak mi vyšlo jen na odpor vzduchu mez 165 km/h u esa, 212 km/h u 380ky.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1870
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 15:04:36 |
|
Někde jsem viděl c_x okolo 3 pro klasiky a 1 pro VR jednotky, a taky že přes půlku aerodynamického odporu u ICE3 při maximálce dělá smeták. Co je na tom pravdy, netuším.
(Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.)
|
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 15:35:47 |
|
ad David Jaša:
No, pro "osobní vlaky (passanger trains)" (obecně) se obvykle uvádí C_x = 1,8, klasické TGV alá SNCF má 1-ku, MAGLEV TR07 má 0,65 a Maglift Monorail dává 0,75 viz. třeba koukněte sem (link):
http://www.monorails.org/webpix%202/Hopkins2.pdf
Předpokládám, že optimalizované VRT-jednotky co prošly při vývoji simulacemi pomocí různých specializovaných CAD-ů apod. by se mohly vejít pod 1-ku..
Další zajímavý link je třeba ZDE:
http://www.engineeringtoolbox.com/drag-coefficient-d_627.html |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 15:56:35 |
|
Na škole v Žilině jsme před cca 25 lety měli jako učební pomůcku pro dosazování do trakčních výpočtů tabulku se součiniteli odporu vzduchu Cx tehdejších vozidel ČSD. Vzpomínám si, že "nejaerodynamičtější" byla motorová jednotka Ganz M 298.0 (tehdy už nejezdily, poslední ještě stála jako vrak v Čadci). Jen o málo horší byla "laminátka". Na konkrétní hodnoty si ale už nevzpomenu. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3594
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 17:49:28 |
|
No ono hlavně u dlouhý špagety, kterou vlak nepochybně je, přestává Cx odpovídat realitě a mělo by se pracovat s dvojčlenem Cx krát plocha + Cjiné krát délka... |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1107
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 19:32:51 |
|
Díky za tu úrodu
Takže obyč vlak 1,8 a TGV 1.
prag:
V Hopkins2.pdf mě mj. zaujalo, že u TGV (300 km/h) je spotřeba energie na valení (lineární odpory) : aerodynamiku (kvadratické odpory) počítána 1,34 : 7.
Hajnej:
To je určitě pravda. Nezbývá než doufal, že do toho započítali nějakou "normální" délku. V Hopkins2.pdf je třeba u TGV uvedeno 200m.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2937
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 20:27:58 |
|
bohužel K-rep neumí psát dolní index}
Ale umí. Ačkos dolním indexem se dělá tagem zpětné lomítko mínus, horní plus.
Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou...
|
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1109
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 06. května 2010 - 20:43:37 |
|
Takže ještě složené závorky kolem argumentu a od příště už jen
vmax = (Pmax * 2 / (cx * ró * A))1/3
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Poborskiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12923
Registrován: 6-2003
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 00:34:24 |
|
nejlépe proštudovat nápovědu: https://www.k-report.net/cgi-bin/discus/discus.pl?pg=formatting
To "ró" se dá také snadno zapsat tagem, zpětné lomítko, za ním greek a v argumentu r: r |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 10:25:50 |
|
2 I.M.
Ten váš dvojčlen (jde to taky, ale je to trochu neobratný). V praxi se to dělá trochu jinak:
Součinitel odporu je ještě funkcí Reynoldsova čísla (anžto i vzduch má nějakou viskozitu) a jak jste správně postřehl vlak má nějakou délku (je nesprávné uvažovat jenom čelo)
Taže: mám li pravidelné definované těleso (ideální případ kouli) používá se ku stanovení Cx semiempirických, nebo empirických rovnic.
No a složitější tvary (třeba 380ka nebo nějaký sofistikovaný fighter) se ofukují v ajrodynamickém tunelu.
Boeing má údajně tunýlek, kam můžou prdnout model v měřítku 1:1, nevím nebyl jsem tam.
Jistě dnešní výpočetní technika umožňuje úžasné simulace, ale získáte jen nástřel. ( ale i za to dík, další alternativou je už pak bejt dutej) |
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 11:52:48 |
|
u dlouhý špagety, kterou vlak nepochybně je, přestává Cx odpovídat realitě (Hajnej, 3594)
Tak tohle není přesné vyjádření. Cx je typický "nějaký" součinitel použitý v modelovém vztahu v okamžiku, kdy si lidé povšimli zákonitosti, že na těleso působící síla nějakým způsobem závisí na několika základních parametrech. Tudíž tento jednoduchý koeficient platí právě pro ono zkoumané těleso a do modelového vztahu uvažované parametry a pro podmínky, za kterých byl součinitel "dovymyšlen" tak, aby modeloval realitu (výsledky experimentu). Takže Cx realitu na dané zvolené úrovni modelování popisuje.
To, že se pro návrhové účely a odhady používá dostupných podkladů a je tedy problém, že "nové" těleso není zcela totožné (v případě železničního vozidla či soupravy o několik metrů či vagónků delší) a výpočet tak nebude zrovna příliš přesný, je jiná věc.
Pokusit se rozpálit odporovou sílu na součet více členů tak, aby šlo uvažovat změnu délky tělesa jinak víceméně stále stejného průřezu, by asi přece jen přinášelo problémy se zobecněním.
A nakonec jedna poněkud kýčovitá středočeská krajinka:
|
Felix
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 646
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 15:50:52 |
|
ta fotka se jmenuje: "nad třista osmdesátkami už se smráká" ?? |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3701
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 16:07:47 |
|
Felix  |
Poljaq
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 210
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 17:02:57 |
|
Doteď tomu Fýra nerozuměl, ale díky JR dostal šanci se projevit.  Nevadí, už jsme zvyklí. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3598
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 17:13:18 |
|
Felix: podle rybníka a 400 kV vedení je to foto pořízeno poblíž km 2, čili pohled je směrem na západ, ale obloha je nahoře světlejší než dole. Krom toho pokud je fotka opravdu ze 7.4., tedy ze dneška, tak soumrak v zeměpisných délkách ŽZO ještě nenastal.
Z obou indicií tudíž musí jít nutně o ráno a správný titulek je tedy "Úsvit řady 380" |
Matus7532
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 124
Registrován: 11-2008
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 17:29:12 |
|
Hajnej uz je Maj takze 7.4. bolo pred mesiacom
| história a aktuálne nasadenie HDV 350,362,363 ZSSK http://knihajazd.tk/ |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1860
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 18:28:02 |
|
Maj: Hajnej se zjevně upsal. Na fotce je datum 7/5/2010. Důvěřuj a prověřuj.. |
Sep
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 328
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 18:35:08 |
|
Prý je na zkušební hale 380 009-1. |
Matus7532
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125
Registrován: 11-2008
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 18:55:09 |
|
Rudolf 33 no ja neviem, ja vidim nadpis fotky: "380.003+001, ZŽO Velim, 7.4.2010" Exif ma fotka zmazany takze nas moze rozsudit len autor
| história a aktuálne nasadenie HDV 350,362,363 ZSSK http://knihajazd.tk/ |
|
Jindřich Rosa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.155.50
| | Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 19:50:13 |
|
Tak tedy slyšte rozsudek jménem... (??)
Je to fotografováno přesně před měsícem, tedy 7.4.2010 v 19.50, tehdy již po západu slunce.
Obrázek tak mohl být se zapadajícím sluníčkem ještě "kýčovitější", kdyby si personál mezi kolečky nedal zrovna v inkriminovanou dobu pauzu na
- večeři
- úpravu softu
- stažení dat
- upřesnění zkušebního programu
či jánevím, co dělali...
Možná ještě omluva VÚŽ, a.s za zkomolení názvu jejich zkušebního zařízení, sice jsem na jejich webových stránkách žádný oficiální název pro okruhy nenašel (obecně pracoviště Zkušební centrum Velim), ale zvykem je psát asi spíše ŽZO. |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3702
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 08:39:47 |
|
ale díky JR dostal šanci se projevit.
A další dostal šanci se projevit díky mně
Nějak jsem nepostřehl, že byste zrovna vy exceloval v teoretické debatě o vozidlových odporech, která mě nikdy nebrala pravda, ale už jsem o nějakém tom Cx slyšel. Jistí chlaapci z DÚ se v tom vyžívají a dávají z toho otázky, ač dle mého názoru, je to fírovi GH. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 14:31:52 |
|
Ad jízdní odpory: Pokud chcete odpor vzduchu počítat "jen" jako Fo = 0,5*Cx*ró*S*v^2, pak údajně hodnota součinitele Cx vychází (při uvažování odporu celé vlakové soupravy) někam k hodnotě Cx = 4 pro klasický rychlík (eso/peršing + cca 7x UIC-Y), zatímco třeba pro ICE3 někde kolem Cx = 1. Toť mé informace! A když už jsme u toho, tak by mě celkem zajímalo, kolik by to vycházelo pro nákladní vlak, tvořený "rajkami" nebo kontejneráky loženými stylem "tu a tam kontejner"...
A ještě naokraj k tomu rychlostnímu rekordu Taura: Údajně mají TM na Taurech měděnou klec motoru ještě nějakým způsobem zvnějšku "vyztuženou" ocelí, jelikož setrvačné síly, působící v rotoru při těch vysokých otáčkách, nedělají té mědi zrovna dobře. Ale detaily neznám, třeba někdo doplní...
|
scan
