Archiv do 3. listopadu 2010

Autor Příspěvek Esox Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 11-2006 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 20:22:08       PŠ:Co třeba Přerov-Břeclav nějakých 98km nepřetržitě víc jak 100km/h . Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3120 Registrován: 3-2004 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 20:41:48       Čouďáku, on byl myšlen trochu větší a trochu jinak dimenzovaný přepínač, než pakeťák na pultě Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou... Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 20:58:36       Co třeba Přerov-Břeclav nějakých 98km nepřetržitě víc jak 100km/h. A kvůli tomuto úseku budete kupovat hromadu dražších vozů ("trochu" bytelnější brzda) umožňujících rychlost 120 km/h v loženém stavu? Pak tyto vozy třikrát častěji posílat do revize a modlit se, aby neposlal před takovou soupravou osobáček s průměrnou rychlostí pod 60? Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1741 Registrován: 10-2008 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 21:35:14       Němec_z_ova: Mezistátní NExy a pošťáky by ovšem měly mít přednost i před Sp. Diskuse vypukla kolem nákladů na 160 km/h. I ty by předpokládám byly položené k rovni pošťáků. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1742 Registrován: 10-2008 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 21:38:30       Jinak i hrozná technická úroveň nákladů (včetně brzd) kvůli hluku zabraňuje při současné legislativě rekonstrukci tratí. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Esox Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 11-2006 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:05:38       Němec_z_ova: No já neříkám, že je potřeba jezdit tak rychle, ale nejen tenhle úsek to umožňuje. Taky je pravda, že kvůli osobní dopravě spíš jen v noci. Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1040 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:07:29       Mezistátní NExy a pošťáky by ovšem měly mít přednost i před Sp. A věřte, že u pošťáků tomu tak na síti SŽDC nebývá. Omlouvám se, druhému příspěvku zcela nerozumím. To jako cca 10 vozů Kbkks (Nsk) brání spolu se zákony ve zvyšování kvality tratí? Jinak o "kvalitě" našich vozů mám docela slušný přehled. Více než deset let mne živil. I proto mají "rychlejší" vozy zkrácené periody technických kontrol. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7503 Registrován: 4-2007 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:22:21       Petře, z jakých rozjezdových a jízdních proudů vycházíš? Když bylo třeba, běžně jsem se rozjížděl na pětiminutové proudy. Se 122, 123 do Sebuzína se dalo 2400 z místa ze Střekova rozjet na 60 jako prd. s průjezdem V=50 na 75 a byl jsem v zelených. Myslíš, že konťáky bych takto nerozjel? Do Vepřový jsem vytáhl se 122053 po dílnách 1,5 normy, sice to bylo v U, samý kotle, a pod 70 jsem nešel, ano, jel jsem chvílema nad hodinovými proudy z ohřátého stavu. Ale těch 800t by si podle mne těsně pod kilo vzala, kdyby ho směla. Chtělo by to zkusit. Tabulky jsou na howno, jen pro povrchní informaci. A troufnu si říci, že Perš to sice ve 120 km/h udrží, ale ani na rovině nerozjede. Jedině když mu pomůže spád. Neznáš peršingy. Jak rychle myslíš, že jezdí Amicus? A táhne ho 162. Má přes 600t v Sv, 14 - 16 vozů. (Příspěvek byl editován uživatelem Drn.) Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1743 Registrován: 10-2008 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:25:06       Němec_z_ova: Máte bezpochyby mnohem lepší informace, ale nákladní vlaky, alespoň ty co vídám, jsou většinou velmi hlučné. A proto vylepšení tratě větší než malé podle naší legislativy a naměření celkového hluku za celý den okamžitě znamená PHS. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:36:37       Tommasel: Jo takhle. Nově vyráběné vozy (a tedy ty rychlejší) bývají i z důvodu hluku dodávány s nekovovými brzdovými špalky. Odvážnější majitelé potom požadují kotoučovky. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! Láďa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1711 Registrován: 7-2006 Odesláno Středa, 20. října 2010 - 22:45:11       Němec_z_ova Pepí moc tady neponocuj,bys zítra nezaspal ... ICQ 237-113-861 George_vi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 10-2008 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 06:31:11       ad Rychlé nákladní vozy: Tak jsem včera hloubal nad sekundárním odpružením u nákladních vozů a říkám si, jestli je to vůbec realizovatelné. On přeci jen rozdíl hmotnosti ložený-prázdný je dost značný. U některých vozů je to až 3-násobek... Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4066 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 07:57:02       G-vi: Tak jsem včera hloubal nad sekundárním odpružením u nákladních vozů a říkám si, jestli je to vůbec realizovatelné. On přeci jen rozdíl hmotnosti ložený-prázdný je dost značný. Jojo, přesně tohle mě napadlo taky. U elektrický mašiny se hmotnost nezmění ani o celé procento, i když tam vleze celé vedení RTT , u obsazeného osobního vozu se dostáváme někde k 20% (a v případě natřískání ke 30%, čemuž se dá elegantně předcházet místenkováním), zatímco u nákladních vozů jsme někde úplně jinde. A požadavek na výšku nárazníků je nekompromisní... Ohledně chodu - tuhle jsem čekal v Hněvicích na Ešus a projel okolo perónu náklad, poslední vůz byl prázdný plošiňák. Co to mělo za podvozky netuším, ale vůz vykonával viditelné i slyšitelné příčné pohyby. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 10:06:33       Ad Geore_vi: Ono u těch vysokých rychlostí u nákladních vozů ani tak nejde o sekundární vypružení (myšleno svislé); s jedním stupněm si na kvalitní trati vystačíte a na nekvalitní zase nebudete jezdit tak rychle. Jde o příčné vypružení podvozku (což např. 26-2.8 vlivem použití plochých závěsek nemá žádné a Y25 teoreticky +/-10 mm vlivem příčné deformace pružin, ale prakticky - zejména je-li vůz ložený - téměř žádné, a to kvůli třecímu tlumiči pana Lenoira). Onen nákladní podvozek, který jsem zmiňoval někde výše (pro 160 km/h, 3 brzdové kotouče na nápravu) tak vycházel z Y25 (stejné vedení dvojkolí), ale příčník s kulovou tornou byl zavěšen na závěskách. Prakticky jde o kolébkový podvozek, avšak kolébkou se nerealizuje 2. stupeň svislého vypružení (na "uvolněném" příčníku nejsou sekundární pružiny, nýbrž rovnou kulová torna), ale právě vypružení příčné. Což je důležité právě pro jízdní vlastnosti ve vyšších rychlostech... Ad Hajnej: Jo, tak to mělo určitě podvozky 26-2.8; tohle je klasika. U plošiňáku ten celkový zvukový vjem navíc umocňuje konstrukce vozu, tedy patřičně rachotící klanice a spol. Pawlik Neregistrovaný host Odeslán z: 109.80.40.109 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 11:01:58       Ten podvozek s kolébkou asi myslíte Y37 http://www.parostroj.net/ sekce technika/podvozky Y25 a další Junkrs Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 3-2007 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 12:36:50       Ad rychlé pošťáky: A copak udělat takhle poštovní Pendolino, jako to kdysi udělali SNCF z TGV? Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 12:39:09       Ad Pawlik: To je přesně ono, díky za osvěžení paměti. Pamatuju si, že jsme to kdysi probírali ve škole v rámci konstrukce vozidel. Ale nebyl jsem si jist označením a nechtělo se mi to zrovna hledat. Kdyžtak tu je odkaz přímo na ten typák podvozku Y37VVR [parostroj.net]... Pastelka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 10-2010 Odesláno Čtvrtek, 21. října 2010 - 14:30:18       Koudy: tak si myslím,že v tomto případě je diskuze o těchto věcech bezpředmětná a baví se tu o H.V.Ě,jestli je tam místo nebo ne?,protože pokud je lokomotiva vybavena-nevybavena hlavním vypínačem a příslušenstvím pro daný systém tak tu není co řešit,buď si zákazník přeje nebo nepřeje.A ještě co si myslím,tak konstuktéři už dávno všechno vymysleli. Raquac Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 464 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 00:07:35       Hajnej: U nakladnich podvozku nejde o komfort. Kontejnerum je jedno, jestli se 8 hodin v kuse houpaji s nejakou neprijemnou frekvenci, zatimco 90% cestujicich by zvracelo do 3/4 hodiny. Takze staci kdyz to vypruzeni vyhovuje s ohledem na bezpecnost proti vykolejeni, sily pusobici na kolej (proto to pricne vypruzeni u Y37) a s ohledem na vysku narazniku. (Příspěvek byl editován uživatelem raquac.) George_vi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 10-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 07:45:27       ...proč mají sekundární vypružení autovozy? Že by prázdná auta taky do 3/4 hodiny zvracely? Kdo pak má ten vagon od oleje, benzínu a nafty umejvat. Ale teď vážně. Nejde tady jenom o účinky pro náklad. Jaké jsou účinky sekundárně neodpruženého nákladního vozu jedoucího rychlostí 160km/h na trať? A ještě jedna poznámka k nákladní vysokorychlostní dopravě - ve výše zmíněném článku o podvozcích Y25 a klonech je zmíněna jedna zajímavá skutečnost - u vysokorychlostních podvozků se uvažuje s nižší hmotností na nápravu, třeba jen 16t... Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2248 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 08:20:35       George vi: "u vysokorychlostních vozů se uvažuje s nižší hmotností na nápravu" Celkem logicky. Jaký význam by měla přeprava uhlí na skládku rychlostí 160 km/h? A nebo železné rudy, štěrku... A co zbývá k přepravě touto rychlostí? Pošta, pokud jde po železnici. Nějaké subdodávky dílů takovou rychlost nepotřebují, tam stačí mít správně určenou a garantovanou dobu příjezdu a délce přepravy přizpůsobit odjezd (ušetření 2-3 hodin na přepravě nemá logistický smysl). A u vozových zásilek, které budou někde 2,3,4 dny stát a čekat, až vyrazí Mn pp, co jezdí v pondělí a ve středu? Mám dojem, že řešíme šotoproblém. Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 09:31:01       Ad George_vi: ...proč mají sekundární vypružení autovozy? Ona přeprava aut (ale také třeba všech strojů, které mají ložiska apod.) po železnici na větší vzdálenosti vyžaduje poněkud větší "komfort", nebo alespoň zaklínování těch částí, jež se vůči sobě mohou vlivem vibrací pohybovat. Nejde o to, že by se této sortě nákladu dělalo za jízdy blbě, ale o to, že by mohlo dojít k vibračnímu poškození některých dílů. (Nějaká zmínka o tomto problému je třeba tu.) Podobný problém se údajně týká i námořní dopravy, kde se mohou projevovat vibrace od lodních šroubů... Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 10-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 09:39:00       R33: Pošta, pokud jde po železnici. Ještě máme rychle se kazící a mražené zboží. To by nešlo? Raquac: Takze staci kdyz to vypruzeni vyhovuje s ohledem na... ... a ten hluk. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 634 Registrován: 5-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 10:27:31       tommasel: to bývalo běžný, ve velkým Nex třeba z Bulharska do Německa a taky až Švédska , po republice Rn ze Slovenska do Čech , v malým "rakety " se spěšninama David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2102 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 11:46:59       u vysokorychlostních podvozků se uvažuje s nižší hmotností na nápravu, třeba jen 16t... Celkem logicky nikolivěk kvůli logistice, nýbrž kvůli dynamickým účinkům na trať. Kvůli tomu drží Japonci nové šinkanseny pod 13 t/n , evropské vysokorychlostní vlaky se musí vejít do 17 t/n, vlaky tažené lokomotivou končí na 200 km/h (až na jednu vyjímku u našich jižních sousedů) a emerická Acela, přezdívaná "bankovní trezor na kolejích" má problémy s nadměrným opotřebením. (Mimochodem ta nesmyslnost amerických požadavků na bezpečnost při nárazů nápadně připomíná naše hlukové limity, které vynucují stavět podél tramvajové tratě protihlukové zdi. ) George_vi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 10-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 17:23:28       to Rudolf 33: Jaký význam by měla přeprava uhlí na skládku rychlostí 160 km/h? A nebo železné rudy, štěrku... A co zbývá k přepravě touto rychlostí? Pošta, pokud jde po železnici. Nějaké subdodávky dílů takovou rychlost nepotřebují, tam stačí mít správně určenou a garantovanou dobu příjezdu a délce přepravy přizpůsobit odjezd (ušetření 2-3 hodin na přepravě nemá logistický smysl). ...tak význam to má především v tom, aby to nepřekáželo na trati rychlejším vlakům a aby bylo dále možno zrychlit železniční dopravu bez nutnosti budování nových tratí... to ythomas-ct: Ona přeprava aut (ale také třeba všech strojů, které mají ložiska apod.) po železnici na větší vzdálenosti vyžaduje poněkud větší "komfort", nebo alespoň zaklínování těch částí, jež se vůči sobě mohou vlivem vibrací pohybovat. Nejde o to, že by se této sortě nákladu dělalo za jízdy blbě, ale o to, že by mohlo dojít k vibračnímu poškození některých dílů. ...no ty auta nejsou zrovna nejlepší příklad, protože mají pneumatiky a vlastní systém odpružení; nebo snad je pro ně projížďka po koridoru ve vagonu větší záhul, než po D1? P.S. Měl jsem na mysli autovozy pro přepravu aut "sbalených na cestu" (např. trasa Praha-Poprad). Mám dojem že některé německé autovozy mají dokonce podvozky přímo z rychlíkových vozů. Comar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 18:36:53       vlaky tažené lokomotivou končí na 200 km/h (až na jednu vyjímku u našich jižních sousedů) Nasi jizni sousede nejsou vyjmka. RailJety nejspis nikdy tech vysnenych 230km/h jezdit nebudou prave kvuli tem napravovym tlakum. Zastupci OeBB PV (osobni doprava) sice obcas tvrdi, ze omezeni na 200km/h je pouze docasne, ale posledni slovo maji lide z infrastruktury, kteri jsou uz od zacatku jasne proti. Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1758 Registrován: 10-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 20:11:23       DJ: které vynucují stavět podél tramvajové tratě protihlukové zdi. Koukl jsem na odkaz, je dílo! Takže už nejen vlaky a dálnice, ale i tramvaj normálně uprostřed ulice! Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech ex fíra Neregistrovaný host Odeslán z: 89.29.9.122 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 20:53:05       A tuto knížku z roku 1920 jste četli? Tommasel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1761 Registrován: 10-2008 Odesláno Pátek, 22. října 2010 - 21:09:34       ex fíra: Ne. Volal jsem na to telefonní číslo, jestli jim nezbyl ještě nějaký kousek, ale neberou to. Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4339 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 23. října 2010 - 11:54:25       Ty jo, pěkné, vím o někom, kdo tohle má určitě pověšený na zdi nad postelí ex fíra Neregistrovaný host Odeslán z: 89.29.9.122 Odesláno Sobota, 23. října 2010 - 14:10:44       Fýra:to já znám jednoho bývalého strojv.instruktora a ten prý měl vytapetovaný byt plány lokomotiv. Rumun Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Sobota, 23. října 2010 - 22:28:31       Tak jsem tuto diskuzi tak zběžně přečetl a místo modrých potvor se zde řeší rychlosti. Pár příkladů z praxe: 1) cca před 7 roky jsem projel s nákladem (Rn) úsek K.Hora - Malom. (180 km) za 2:12 hod (bez překračování rychlostí). Bylo to v noci, zelená ulice až do Brna, ještě dodávám, že většinová část úseku K.H.-H.B.je 70 km/h. 2) překonal jsem v Číně vlakem vzdálenost 3200km za 32 hodin, Vozy byly na max 140km/h, vzdálenost mezi stanicemi cca 300-400 km. 3) jezdím každoročně s kamarády autem k moři (4 - 5 aut). Ostatní jezdí 130-140 km/h, já pouze 100 km/h (po dálnici!), vyjíždím poslední a přijíždím obvykle první. Ostatní po cestě dělají přestávky - chrápou, ale díky nižší rychlosti jsem já méně unavený a jezdím nonstop (možná, že to taky dělá tréning z nočních směn) Co mají všechny tyto příklady společné? Plynulost provozu, jízdu ne rychlou, ale nepřerušovanou a to dělá celkovou cestovní rychlost. Ta honba za vyžší rychlostí mi v našich podmínkách Českého ministátečku připadá zbytečná. Podtext je v něčem jiném, ale to sem nepatří... Nereg Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.125.5 Odesláno Neděle, 24. října 2010 - 20:04:33       George_vi: Ono to vibrační namáhání nedělá dobře ani tomu uhlí. Kamarád co má uhelné sklady mi před časem vyprávěl, že si už nenechává vozit uhlí vlakem, protože se mu tam cestou dělá hrozně mouru, který neprodá (malodoběratelům, elektráně je to sai jedno). Výsledek je ten, že zavážení autem ho vyjde v celkovém důsledku levněji než vlakem. D1: On je tam ten drobný rozdíl, že na D1 se ty ložiska točí, kdežto na voze nikoli. Nemám, ale tušení, jesti se ty ložiska dají takhle opravdu poškodit za pár hodin. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 3836 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 24. října 2010 - 23:01:58       No tak to teda nevím nakolik víc se uhlí samo drtí při jízdě v Easu než při různé překládce a manipulaci na skládce. Já zas slyšel zkušenost s koksem, že překládka z vagónu do náklaďáku je pro něj takový záhul, že se vyplatí to vozit po dráze v kontejnerech (neodpružených až přímo k zákaznkovi, tj. s překládkou celého kontejneru. Myslím, že je x podstatnějších důvodů, proč se uhlí vozí po silnici. Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1516 Registrován: 2-2006 Odesláno Pondělí, 25. října 2010 - 07:14:52       Pánové, viděli jste někdy ty řady vozů Gefco, ATG, Sitfa..... a mohli by jste popsat kde mají sekundární vypružení (mimo dvojitých závěsek UIC), aby se ty miliony aut co převezou nepoškodily? Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 10-2009 Odesláno Pondělí, 25. října 2010 - 12:30:39       Ad George_vi, Nereg, Mcx: Uznávám, že to není nejlepší příklad. V případě několikahodinového převozu k poškození ložisek auta opravdu nedojde. U převozu "aut sbalených na cestu" autovozy a "těch řad vozů Gefco, ATG, Sitfa..." je největší rozdíl v tom, jakou rychlostí příslušné vozy jezdí. Proto ten lepší pojezd u autovozů pro vyšší rychlosti (u některých německých vozů se opravdu používaly podvozky Minden Deutz). A jsme opět u toho, abyste mohli jezdit s nákladním vozem rychleji než cca 120 km/h a stabilně zároveň, potřebujete zejména odpovídající příčné vypružení, což klasické nákladní podvozky s jedním stupněm svislého vypružení moc neumožňují a dvojitý hraníkový závěs UIC k tomu také zrovna nepostačuje... Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2974 Registrován: 6-2004 Odesláno Pondělí, 25. října 2010 - 18:11:57       I já bych se rád připojil k dotazu kolegy Mcx, které nákladní vozy na přepravu aut, určené k řazení do nákladních vlaků, mají dvoustupňové vypružení... Ad Ythomas: A jsme opět u toho, abyste mohli jezdit s nákladním vozem rychleji než cca 120 km/h... Prosimtě, nejdřív mi ukaž na našem území aspoň jeden nákladní vlak, který jezdí rychleji, než stovkou ve stavu loženém. To bude asi hodně dlouhý seznam... V případě několikahodinového převozu k poškození ložisek auta opravdu nedojde. Nezlob se na mě, ale to si vážně myslíš, že to houpání na železničním vozu, když bude trvat déle, než "několik hodin", se nějak podepíše na jeho podvozku, ba dokonce přímo na ložiskách??? To snad ani v Číně by nedokázali udělat takovej šunt, aby se to na něm nějak projevilo. Ložisko se opotřebuje od ježdění, ne od houpání při stání na místě. Ostatně jestli se na autě něco hýbe a namáhá při tom houpání za jízdy vagónu, tak jsou to části zavěšení kol, to jest gumové silentbloky v poloosách, kulové čepy, pružiny, tlumiče a jejich uložení, eventuální zkrutné tyče, pokud tam jsou. Ložiska v kolech při přepravě na vagónu chrápou dlouhým zimním spánkem. A troufnu si i tak říct, že to houpání na vagónu, byť je to občas jak na lochnesce, je ve srovnání s hodinou jízdy v pravém pruhu dálnice D1 jen neškodnou taškařicí. abyste mohli jezdit s nákladním vozem rychleji než cca 120 km/h a stabilně zároveň, potřebujete zejména odpovídající příčné vypružení, což klasické nákladní podvozky s jedním stupněm svislého vypružení moc neumožňují a dvojitý hraníkový závěs UIC k tomu také zrovna nepostačuje... To je zajímavé, že vozy v režimu SS už tu byly v 60. letech, měly samozřejmě jednostupňové vypružení a příčné vypružení obstarávaly akorát ty dvojité závěsy UIC. Samozřejmě otázkou je, jestli si těch 120 v loženém stavu vůbec někdy vyzkoušely, třeba v ČSSR. Při tehdejším stavu tratí si to nějak nedokážu představit. PS: ještě bych dodal, že větší vzrůšo podle mě nastává v prázdném stavu, než v tom loženém... Nereg Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.125.5 Odesláno Pondělí, 25. října 2010 - 22:06:19       Statistik: Nevím jaké jsou tam zrychlení, ale myslím si, že to nastat může. Když se skladují vozidla, tak se s nimi musí občas pohnout, aby se ložiska neproležely. Ty vibrace to rozhodně nezlepšují. Když jeden český výrobce dělal trolejbusy do San Franciska, tak tam měl renomovaný světový výrobce reklamaci na ložiska v motorech. Výsledkem bylo, že se tím ležením v lodi a ve skladech vyležely důlky do kroužku. Nakonec se muselo jednou za asi 3-4 měsíce otočit rotory ve skladu, aby se neproležely. A bylo po problémech (teda s ložisky :-) ). George_vi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 10-2008 Odesláno Úterý, 26. října 2010 - 13:34:05       Když se skladují vozidla, tak se s nimi musí občas pohnout, aby se ložiska neproležely. ...neproleží se při dlouhém stání silničního vozidla spíše pneumatiky? Pročpak se mají sezónní pneumatiky skladovat ve vodorovné poloze a ne nastojato? (Příspěvek byl editován uživatelem George VI..) Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 10-2009 Odesláno Úterý, 26. října 2010 - 19:11:03       Ad Statistik: To bude asi hodně dlouhý seznam... Seznam to (natož dlouhý) nebude, ale nákladní vozy jezdící rychleji než 120 km/h se u nás vyskytují. Nikde také neříkám, že tu někde jezdí takhle rychlé nákladní vlaky. Pokud je ale autovůz řazen v osobním vlaku (jako třeba to, co jezdí na Košičanu), tak Ty ho už nepovažuješ za nákladní? Pokud vím, tak třeba právě tam nacházejí speciální nákladní podvozky (s příčným vypružením; dvoustupňové být nemusí) pro vyšší rychlosti uplatnění... ...to si vážně myslíš... To si opravdu nemyslím. Dobrá tedy, větu "Uznávám, že to není nejlepší příklad." v příspěvku č. 235 si oprav na "Uznávám, že je to blbej příklad." Spokojen? ...vozy v režimu SS už tu byly v 60. letech... OK, tam vem takový vůz a prožeň ho 120 km/h po dnešním koridoru. Dovolil bych si odhadnout, že jízdní vlastnosti tohoto vozidla budou podstatně horší, než kdybys ho (teoreticky, kdybys k tomu měl příležitost) prohnal těch 120 km/h po nějakém "koridoru" 60. let. Jinými slovy, pochybuji o tom, že by to dneska jelo stabilně (mám na mysli zejména vozy s podvozky 26-2.8 a s pojezdem UIC517). Ona kvalita tehdejších a dnešních hlavních je někde jinde co do geometrické polohy koleje, ale zejména co do (Tebou tak od srdce nenáviděné) kontaktní geometrie. Mimochodem, dokud nebyly koridory, nikdo na dráze neměl pořádně ani šajn o tom, co to je nestabilní chod vozu řady B s podvozky Görlitz V... Takže asi tak. Doufám, že letos dorazíš na Hory... Hook Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 3-2005 Odesláno Úterý, 26. října 2010 - 22:43:00       Ty woe,žasnu,co se tady jeden nedozví! Ve véesáku se cestou drtí uhlí,autům a trolejbusům houpáním na vagonech odchází funglovky ložiska... Jezdil jsem několik let jako "pronajatý" řidič náklaďáku vagonovat uhlí v PASO Brno,ve složištích v Modřicích i tehdejších uhelných skladech v Zastávce u Brna. Nikdy jsem neslyšel o tom,že by někdo reklamoval uhlí přímo z vagonu,ať šlo o ořech,kostku,drcené frakce,černouhelné ,většinou německé brikety nebo koks na teplárny. Uhelný prach a mour vzniká přirozeným rozpadem uhlí dlouhodobým skládkováním na složištích ve figurách,a následným katrováním,v žádném případě ne přepravou na vagonu! A to,že by se přepravou aut na vagonech vylágrovaly fungl nová ložiska,tak to už je teda echt totální nesmysl! Co se tady dozvíme dále?Dřevěné klády do Rakous chytly sezónní chřipku,obilí v rakvích ze strachu naklíčilo nebo posera cement ztratil pevnost fobií z uzavřeného prostoru v Raj cibuli? Začíná to tady být hodně interesantní čtení! Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1517 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 27. října 2010 - 18:56:00       Ythomas_ct: jo fantazírovat se dá o čemkoliv a mluvit o řádově desítkách vozů v Evropě pro přepravu aut jezdících v osobních vlacích, jejichž chodové vlastnosti a zejména brzdové vlastnosti odpovídají požadované mximální rychlosti to je proti těm desetitisícům vozů přepravující auta v nákadních vlacích opravdu marginální záležitost. Přepravy v těchto vozech nejsou hodinová záležitost. Mluvit o horší chodových vlastnostech vozů na dnešním koridoru při shodných rychlostech - raději bych vrátil školné :-)) nebo našel shodné vozy v 60. letech a dnes. Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2976 Registrován: 6-2004 Odesláno Středa, 27. října 2010 - 21:15:58       Ještě OT: ...neproleží se při dlouhém stání silničního vozidla spíše pneumatiky? Pročpak se mají sezónní pneumatiky skladovat ve vodorovné poloze a ne nastojato? Přesně tak. Plný souglas s Georgem. Dlouhodobé stání je jednoznačně problém pro gumy. Představa, že se mi "proleží" ložisko od stání na místě, to snad ani nemůže být myšleno vážně. A té povídačce o ložiskách v motorech nevěřím, to muselo mít jinou příčinu. Co třeba zatuhlé mazivo? Dneska je snaha do ložisek cpát dlouhodobá "životnostní" maziva a ta mají obvykle vysokou třídu konzistence. Věřil bych tomu, že při dlouhém skladování v určitých ne ideálních podmínkách (asi hlavně teplota) dojde k zatuhnutí maziva. PS pro Ythomase: do Třebové letos výjimečně asi nedorazím, protože mi zaměstnavatel dlouhodobě plánuje něco jiného. Ostatně ve skrytu duše jsem doufal, že se letos už konečně někdo pochlapí a nebude to na Horách, ale KDEKOLIV jinde. Holt tradice je tradice . Jinak Tome, pochybuj si, o čem chceš, ale vyjdi prosímtě někdy ze školy na světlo Boží a prohlídni si UIC 517 v praxi. Věř, že budeš mít kliku na vagón s tímto pojezdem a s řadovým označením končícím na "ss". A rozdíl oproti těm jugoslávským Ztss ze 60. let, které jsem měl já na müsli, je akorát ten, že ty dnešní dvoukoláky mají parabolické pružnice. Tehdy byly klasické. Co se 26-2.8 týče, tak tento "zázračný" podvozek je rád, když jede 90 a nevyvorá při tom brázdu do svršku. Pro rychlost kilo dvacet a výše to zavání spíš nějakou modifikací Y25. Ovšem i zde bych byl opatrný. Modifikace spíš bude řešit brzdovou výstroj pro takovéto rychlosti než mechanickou stránku vedení dvojkolí. A aniž bych chtěl nějak znevažovat dílo pana Lenoira a toho jeho třecího vehementu, tak bych závěrem dodal, že já osobně bych na (zejména prázdném) voze s podvozky Y25blabla při rychlosti 120 km/h+ fakt sedět nechtěl. Radši zůstanu konzervativní a vyberu si smrt přirozenou cestou... /OT Matus7532 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 11-2008 Odesláno Středa, 27. října 2010 - 23:26:55       ked uz je rec o podvozkoch, toto dnes islo na voznoch z Tatravagonky Poprad, tie tyce to ma sluzit ako odpruzenie ? história a aktuálne nasadenie HDV 350,362,363 ZSSK http://knihajazd.tk/ Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1056 Registrován: 4-2009 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 06:37:56       Matus7532: Ne, ty tyče slouží k natáčení dvojkolí v obloucích. Proto taky má podvozek třecí tlumiče u každé vinuté pružiny. "Obyčejný" podvozek Y25 si vystačí s jedním třecím tlumičem a pevnou rozsochou u ložiskového domku. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1518 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 14:32:20       Tak jest - aktivní vedení dvojkolí v oblouku, aneb do sériové produkce dotažené úsilí o odstranění základního nedostatku podvozků z rodiny Y25 - velké vodící síly v oblouku, díky tomu zatracenému Lenoiru. Jiná řešení byla na letošním Innotransu. VláďaH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.6.26 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 16:20:10       Mcx:Tak jest - aktivní vedení dvojkolí v oblouku Kolego, dovolil bych si drobnou opravu - pasivní. Aktivní systém je dle mého názoru takový systém, kdy je vychylování dvojkolí v obloucích prováděno aktivním členem - například hydraulickým válcem, jak to známe například u lokomotiv řady RE 460/465 SBB/BLS, kde je aplikován systém SIG Navigator. V případě tunningu podvozku Y25 předpokládám pasivní natáčení dvojkolí vlivem působení vodících sil v oblouku. Popravdě velmi by mě zajímala ta funkčnost systému - pokud dokáže jeden funkční Lenoir zlikvidovat spolehlivě všechny vůle ve vedení, pak proti sobě působící dva Lenoiry že by podporovaly natáčení dvojkolí ,,vzájemným přetahováním" a navíc ,,bojem" s protejším dvojkolím pomocí pák, toš to nevím. V každém případě kdyby se tento systém dobře namazal, mohlo by to generovat nádherný sinusový pohyb podvozku Matus7532 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 11-2008 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 17:25:33       Němec_z_ova ja som to neako tak myslel. Prosim nekamenovat, ale toto fakt nie je moj odbor ja som skor na staticke veci - budovy história a aktuálne nasadenie HDV 350,362,363 ZSSK http://knihajazd.tk/ Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1519 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 21:34:27       VláďaH: zdar, z lokomotivního pohledu určitě, zůstaňme tedy u křížové vazby (třeba působí aktivně na pasivní dvojkolí :-) Union_pacific Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 11-2009 Odesláno Čtvrtek, 28. října 2010 - 21:41:49       Jeden obrazem... Kutná Hora (14.10.2010) Ythomas_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 29. října 2010 - 20:17:15       Ad Statistik: Tak to je škoda, loňské pokračování "Doma" (dnes tomu ovšem vlivem kvalitní obsluhy, schopné vyhodit Tě v 9 večer, říkáme úplně jinak) bylo kvalitní. Včetně České sody, takže "buďme tolerantní"... ;o) Jinak zpět k vozům, ten UIC 517 už jsem viděl i pro 160 km/h, ale mělo to podélné tlumiče a kotoučovku (a samozřejmě ty parabolické pružnice). Jinak u tohoto pojezdu asi taky silně závisí na tom, co na něm spočívá a jak je to ložené... Ad Matus7532: Dotyčný podvozek se jmenuje TVP2007... Mcx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1520 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 29. října 2010 - 21:00:53       Jasně nad 120 km/h UIC 517 tj. dvojitý závěs nestačí a doplňuje se třeba tlumičem, ale není to jen otázka pojezdu, ale jak píše Ythomas_ct i konstrukce vozu, např. Lgnss pro švýcarskou poštu (vozy v majetku AAE) po zkouškách dodatečně doplňován jednostranně podélným tlumičem. Vůz na 140 km/h s kotoučovou brzdou. Tady vůz (bylo to ještě foceno klasikou): zde tlumič, zatím provizorně uchycen na takovém mezikruží upevněném na lož. skříni, následně se tam měnily ještě za skříně s uchycením tlumiče na opačné straně vozu chycena lož. skříň tyčí spojenou přes závěs s tlumičem vůz má dva brzdové kotouče - kotouče jsou z hliníkové slitiny Ovšem dnes již je od UIC 517 mnohdy upouštěno - např zde pojezd (trochu špatně viditelný :-)) Laaprs z dlouhým jednoduchým závěsem z TaPo a není to zdaleka první případ použití (samozřejmě zde na 120 km/h) Str Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 6-2010 Odesláno Neděle, 31. října 2010 - 22:42:14       a jak je to s autovozy na rychlicich/EC Praha - Kosice? Jakou maji maximalku? Martin_zlivský Administrátor Číslo příspěvku: 58069 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 01. listopadu 2010 - 03:58:16       Jsou to DDm, měl by mít 160 km/h. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz 21272 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6520 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 02. listopadu 2010 - 21:19:53       Existují nějaké nákladní vozy (vyjma DDm), které mohou rychleji než 120? I ložené? Děkuji. Web o veřejné dopravě - aktualizace fotogalerie - celkem 1201 fotografií Když se setkáš s volem, nejednej s ním! Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1077 Registrován: 4-2009 Odesláno Úterý, 02. listopadu 2010 - 22:51:37       21272: Ten Lgnss od Mcx nestačí? Jsou to jen 3 příspěvky nahoru. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! 21272 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6521 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. listopadu 2010 - 08:03:43       Jo, já tak mám čas číst všecko. A ten může jet naložený 140? Web o veřejné dopravě - aktualizace fotogalerie - celkem 1201 fotografií Když se setkáš s volem, nejednej s ním! Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 03. listopadu 2010 - 17:02:33       21272: Tož jsem se trochu porozhlédl po netu a našel tento obrázek: Dle něj to vypadá na rychlost "pouze" 120 km/h. Zajímavá je zmínka o výměně hliníko-keramických brzdových kotoučů za litinové. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! 21272 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6524 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. listopadu 2010 - 20:51:04       Tak děkuji . Web o veřejné dopravě - aktualizace fotogalerie - celkem 1201 fotografií Když se setkáš s volem, nejednej s ním!