| Diskuse » Železnice » Trať Krásný Jez - Loket - Nové Sedlo » Archiv diskuse Trať Krásný Jez - Loket - Nové S... do 22. 6. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trať Krásný Jez - Loket - Nové S... do 22. 6. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24609 Registrován: 3-2007 |
Když nejsou schopni opravit 10 kiláků tratě z Lokte do Kounice, tak od stejné firmy chcete výstavbu nových tratí v délce stovek km v těžkém kopcovitém terénu? Jenže ono to nestaví SŽ, ale dodavatel. Krásná nová trať je třeba Votice - Tábor. Holt vy máte nějaké ty svoje šotodefinice, že to není nová trať, my víme. Problém ve stavbách je v současné době ani ne tak v penězích na jednotlivé projekty (jak železnice, tak dálnice), ale v katastrofálně dlouhém stavebním řízení, soudy s odvolávajícími se proti těm stavbám atd. >cancour téměř bez významu k letišti v Mošnově. ..si tam přál především kraj a město Ostrava a taky si to u SŽ (a státu) protlačil. A místní jsou na to hrdí -Ohl tady vlak na Mošnov opěvuje periodicky A já jim to přeju a takto se to podle mne má dělat. Byť jinde by takové stavby byly potřeba víc - ale už o tom holt nerozhodují na ÚV KSČ a soudruzi Pláteníci. A mám dojem, že tohle je parketa pro moderní železnici - třeba elektrizovaná dvojkolejka z Prahy na Kladno a rozhodně udělá víc pro lidi, než "motorák do Kralovic" za každou cenu jednou za 4 hodiny, aby šotoušci neřvali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 7-2023 |
J.M.: Akorát tím chci říct, že je škoda, že naši předkové před více než 150 lety nebyli trochu prozíravější. Teď už nikdo nic stavět nebude. A už vůbec ne směrem do prakticky bezvýznamného Karlovarského kraje. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24611 Registrován: 3-2007 |
>je škoda, že naši předkové před více než 150 lety nebyli trochu prozíravější. Když ty tratě holt spojují větší města, ono to je pro lidi a ne tratě pro tratě > A už vůbec ne směrem do prakticky bezvýznamného Karlovarského kraje. Se staví - D6. Jinak já třeba do Varů jezdím vlakem a vyhovuje mi to a třeba od Sokolova na Chomutov je taky dálnice, jen bez poplatku. Ono by bylo dobré počítat i tu silnici a veřejnou dopravu po ní - ale to ultras nikdy neuzanjí, to je pro ně zlo a autobus jim asi v mládí přejel nohu ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 7-2023 |
Na poměry 19. století nebyl Cheb zrovna malé město. Ale jasně, do Prahy, Brna nebo Vídně měl i tehdy daleko. Jestli myslíte tu čtyřproudovou část I/13, tak ta ovšem končí v Ostrově. To, co pokračuje dál do Stráže nad Ohří a Klášterce, má do dálnice hodně daleko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17725 Registrován: 5-2004 |
"Nebo taky jejich obrovský štěstí..." štěstí jednotek, smůla cestujících. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24614 Registrován: 3-2007 |
>Jestli myslíte tu čtyřproudovou část I/13, tak ta ovšem končí v Ostrově. To, co pokračuje dál do Stráže nad Ohří a Klášterce, má do dálnice hodně daleko. Já holt autem odbočuju v Ostrově na Jáchymov a dál jezdím jen vlakem . Mění to něco na gró mého příspěvku? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17726 Registrován: 5-2004 |
On je průser nejen směrové vedení tratí ale i to, že po korytorizaci je stejně každej rok třeba Plch na několik týdnů až měsíců vyloučen. Důsledkem čehož je třeba rozlomení Sp Vary - Plzeň protože NAD to jaksi nestíhá a to ani "rychlíková". |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24615 Registrován: 3-2007 |
>štěstí jednotek, smůla cestujících. Jo, kamaráde, to je (a tady to píše víc lidí) věc krajů, co si zvolí a za co dají peníze. Mně by třeba do Potůčků Regína nepohoršovala a jezdit tam žralokama mi připadá trochu drahý luxus, no když to chtěj, tak to maj - co na to napsat jiného? Samozřejmě lokálka do Potůčků je frekvencí něco jiného, než ty Regíny (šukafony, Bnp s rekobanglí) rvát třeba na silně vytíženou rychlou 070, kde je leckde kilo a ne padesátka, ale to je zase věc krajů a peněz a samozřejmě i tam je to už věc dočasná (od GVD kližky, takže nejpomalejší šroty budou zřejmě rychlíky od Arrivy a nějaký ten posilák ČD). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 7-2023 |
Mladějov: Celkem ano. Je tam sice hezký čtyřproudový úsek, ale spojení se sousedním krajem stojí za vyliž , a to jak po silnici, tak po železnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5850 Registrován: 12-2020 |
Naši předkové byli docela prozíraví. Ovšem tratě se stavěly zejména pro nákladní dopravu a uhlí nespěchalo . Tam šlo spíš o množství (a snížení jeho ceny), než o rychlost. Problém je úplně jinde. V tom, že do roku 1948 se na to nešáhlo a jelo to samospádem. Po roce 1948 byla železnice (po právu) brána jako hlavní dopravní prostředek pro nákladní dopravu a taky pro to uhlí. To byla priorita a podle toho se investovalo. Šlo kapacitu ne o rychlost. Po roce 1989 nastal totální obrat, nákladní doprava (pro kterou to bylo uspůsobeno) je najednou neperspektivní, uhlí už taky. A přestavět ty tratě pro dnešní potřebu, která je úplně odlišná od původního určení je prostě nesmírně nákladné. Zvlášť, když to už neslouží té nákladní dopravě, na které se ty náklady daly rozředit. A Vary holt někdy v 19 století nebyly pupkem světa, i když to byly významné lázně. Ale těm co tam jeli stačilo tam dojet tím pomalým rychlíkem. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24616 Registrován: 3-2007 |
>i to, že po korytorizaci je stejně každej rok třeba Plch na několik týdnů až měsíců vyloučen. Loni byla na Plchu několikaměsíční výluka přesně kdy? Předloni? Jinak obecně jo, souhlas, ale pokud se mají sanovat dlouhodobě problémová místa (viz ten Plch a další), tak jak to jinak na jednokolejce dělat? Holt to je nevýhoda železnice - naprosto nesporná. Já si třeba pamatuju, jak byl okolo r. 2000 problém jet bez nepřetržité výluky z Plzně do Klatov - každý týden se tam někde přes den výlukovalo - celkem souhlasím, že taková trať je dost na houby, i když denně dojíždějících z/do práce se to moc nedotklo. Ono to na silnici není lepší - takové Říčany zavřely Černokosteleckou letos znova (po půlroční výluce) a za deset let to bude zralý znova - ono si nevybereš, leda se jako doochodce zavřít doma a nadávat, jak dřív bylo líp. Akorát, že autem to s určitým nekomfortem objedu a prodloužím jízdní dobu třeba o čtvrthodinu, vlakem je to násobně víc + nepohodlí. Zase další důkaz, že jednokolejné království je prostě problém (teď bude následovat tvá oblíbená 171 viď? ) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5851 Registrován: 12-2020 |
Mladějov: Ono by bylo dobré počítat i tu silnici a veřejnou dopravu po ní - ale to ultras nikdy neuzanjí, to je pro ně zlo K té silnici. Autobus je proti vlaku prostě jiná liga. O moc horší. Bez prostoru, bez hajzlíku, bez možnosti se protáhnou nebo projít. Prostě je to jen z noze cnost. Stačí mi jízda do 30 minut a mám dost. Totéž klimoška v létě. Dnes jí má už většina busů, přesto velmi často je tam vedro, ať už je klimoška nepuštěná nebo nestíhá. U vlaku většinou pohoda. Prostě ty kvalitativní rozdíly tam jsou. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24617 Registrován: 3-2007 |
Autobus je proti vlaku prostě jiná liga. O moc horší. Bez prostoru, bez hajzlíku, bez možnosti se protáhnou nebo projít. Prostě je to jen z noze cnost. Stačí mi jízda do 30 minut a mám dost. Na to by pomohlo uznávat v autobusech režijky Vážně: Na vás je nádherně vidět, jak vlakem jezdíte jen na výlety a nespěcháte - tisíce lidí jezdí třeba rychlíkovými busy z Prahy do Varů, ty busy jsou pohodlné, i s tím WC, fční klimou atd. a normální lidi je berou jako normální dopravní prostředek, který je třeba z Prahy do těch Varů o dost rychlejší než ten vlak a hlavně dost lidí potřebuje někde na určitý čas být a dvouhodinovka vlaku oklikou jim prostě nevyhovuje, natož (třeba na tom Plchu) častá NAD. A přímé autobusy třeba z Jáchymova do Prahy (a opačně), Lokte atd. bývají v exponovaných dnech i vyprodány několik dní dopředu - výhoda přímého spoje je prostě výhoda (třeba s kufrem do lázní). Já teda se autobusu taky možno vyhnu a krkolomným spojením tuplem, bud vlakem nebo autem, ale vím, že jsem vlakofil a umím žel. zeměpis atd., teda asi jako vy, tedy nadstadnadní znalosti, to běžný cestující nemá - a uvědomuji si to, na rozdíl od vás. Věčně tady točit, jak jsou busy na houby, je směšné, nezlobte se. Nepíše se rok 1975. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 7-2023 |
Mladějov: Hlavní nevýhodu autobusu oproti vlaku při cestách do Prahy spatřuji v tom, že po dostavění D6 to bus sice dá na kraj Prahy za 1:20, ale potom vás čeká ještě dalších 40 minut do centra, a to ještě jen za předpokladu, že cestou nechytí významnější zácpu. To se samozřejmě dá zčásti řešit tím, že ten bus nepojede na Hradčanskou a Florenc, ale skončí na Zličíně, tak jako busy od Liberce končí na Čerňáku. Ovšem zdlouhavému cestování do centra se stejně nevyhnete. Kdyby existovala přímá trať z Varů do Prahy, tak byste za těch 1:20 mohl být ne na kraji, ale přímo v centru hlavního města, podobně jako lidé dojíždějící od Ústí, Pardubic nebo Českých Budějovic. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24619 Registrován: 3-2007 |
Kdyby existovala přímá trať z Varů do Prahy, Upřímně vůbec nechápu, proč tohle (zvlášť po dostavbě D6) řešit. Možnost volby vlak/bus/auto má každý. Je to málo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 7-2023 |
Mladějov: Auto v Praze téměř není kde zaparkovat, bus se zasekne v koloně na Bělohorské, vlakem je to na půl dne. I po dostavbě D6 bude nějaké pravidelné denní dojíždění z kraje do Prahy za trest. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 1-2018 |
Metro ze Zličína do centra má v pracovní den interval 4 minuty a jízdní dobu 20 minut. Bus zastaví hned u metra. Co na tom je zdlouhavého? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24620 Registrován: 3-2007 |
HHonza: Nojo, další diskuse nemá zjevně smysl. Vy chcete supervlak z Varů až do centra a nikdo vám ho tam stejně nikdy nepostaví. Za mne bych tenhle kolovrátek ukončil. Jinak k tomu parkování: V centru máte hafo garáží a parkovišť (desítky, stovky), kde můžete s autem na ten den parkovat, když pojedete do hotelu, ten má obvykle vyhrazená místa pro návštěvníky. (Já neříkám, že se mi to líbí, jen prostě váš pohled je naprosto jednostranný). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5852 Registrován: 12-2020 |
TAk o denním dojíždění samo nemůže být řeči. To je šílenost a kdo to dělá, skončí dřív nebo později s pocuchanými nervy Mladějov: Na to by pomohlo uznávat v autobusech režijky No moc ne. Ono totiž necestuju z Prahy a když mám jet třeba do Chodova a jet hodinu do Prahy a pak dalším busem někde z okraje do Varů a tam přecházet na další spoj do Chodova, tak je prostě rychlejší a jednodušší jet R z Kralup přímo, i přes tu okliku s Ústím, víte? Ale s tou režijou v busech souhlasím, i když bych to stejně moc nevyužil Ale máte pravdu, že já nespěchám. Zachovat si dobré nervy, zdraví a klid v duši, to je základ. Výlet si užijete, jen když nespěcháte, jinak to nemá cenu. Na druhou stranu to naženu při chůzi, kde mám rychlost na rovině cca 6 km za hodinu, takže na pořádný výlet stačí cca 5-6 hodin času. A to stačíte dojet vlakem skoro všude, vyjma takových stejně už zakázaných zón jako je JM kraj a Zlínský kraj, kde povětšinou PJD neplatí ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 11-2020 |
KV má hlavně příšerné spojení i s Plzní. I autobusu těch 85 km trvá 1:45, to je šílenost. Na vylepšení by byla potřeba novostavba trati Plzeň - Toužim/Bečov, ale to nikdo nepostaví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 7-2023 |
KV mají příšerné spojení s celou republikou a i s okolním světem. Je to dáno částečně reliéfem, kdy je centrální pánevní oblast kraje, ve které žije nejvíce lidí, obklopena Krušnými horami, Doupovskými horami, Slavkovským lesem a Smrčinami, zčásti tím, že se po roce 1945 kraj dostal zcela na okraj zájmu, v pánevní oblasti se akorát rubalo uhlí, zatímco okrajové části, které by mohly sloužit jako přirozený "most" do jiných regionů, v lepším případě osídlilo pár chudáků, v horší variantě byly přeměněny na vojenské prostory. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5854 Registrován: 12-2020 |
Když je kraj na konci republiky, tak jasně, že má horší polohu a spojení, než třeba Praha, to dá rozum. Zase tam máte ale blízko do Německa. Pražáci to zase mají daleko tam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 7-2023 |
J.M.: Okraj republiky nemusí nutně znamenat špatné spojení. Ústí je také na okraji a spojení má výborné do více směrů, stejně tak i taková Břeclav nebo Ostravská aglomerace. Tady jde spíš o to, že se kraji zcela vyhýbají hlavní mezinárodní tahy. Dálnice do Saska vede přes Ústecký a do Bavorska přes Plzeňský kraj, železniční koridor do Saska přes Ústí a Děčín a pro železniční spojení do Bavorska je upřednostňována trať přes Českou Kubici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17194 Registrován: 12-2009 |
cancour téměř bez významu k letišti v Mošnově. ..si tam přál především kraj a město Ostrava No jo, nic o tom nevím, ale budu o tom psát. odkaz odkaz odkaz okrajové části, které by mohly sloužit jako přirozený "most" do jiných regionů, Ono to i v těch jiných regionech těsně za hranicí taky nevypadá nejlíp. Ten hotel v Janojiříkověměstě naproti nádraží už spadl nebo se opravuje? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 7-2023 |
Měl jsem na mysli především jiné regiony ČR. Kdyby oblast jižně a východně od Varů fungovala jako normální český venkov, jako je třeba pomezí Jihočeského a Středočeského kraje, pomohlo by to i lepšímu napojení Karlovarského kraje na zbytek republiky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13265 Registrován: 5-2002 |
ad HHonza: I v náročnějším terénu by to nějak šlo. Kdyby se tratě jako někdejší BEB, PDE nebo Plzeň - Cheb stavěly místo R-U monarchie o pár kilometrů více na západ, stačilo by dnes dát do pořádku svršek a mohlo by se po nich jezdit 120 - 140 km/h s místními propady na 100 km/h. A to už by byla trochu jiná písnička. Jenže i BEB byla ve své době postavena velmi výrazně nadčasově. Bavíme se o úvahách z let okolo roku 1865 - 1870. Jak jinak nazvat to, že již v roce 1900 (starší JŘ nemám k dispozici) jezdil rychlík Praha - KV za 3:30 a to dokonce tak, že jste si mohl do KV zajet na oběd a ještě se ten den vrátit. Za kolik, že to udělal poštovní dostavník? Za 16 hodin? Nejkratší železniční spojení Prahy a KV bylo tuším za 3:12. Jenže zatímco železnice byla zcela logicky stavěna údolími a okolo nádraží vznikaly města a vesnice, náhrada polních cest se již začasto stavěla za městy a postupně po příchodu spalovacích motorů dokázala využít výrazně kratší vzdálenost mezi Prahou a KV po silnici. Přestože silniční doprava ještě dlouho nedokázala jet rychleji jak vlak, tak na lince do KV už to znamenalo konkurenční výhodu. I dnes jen s drobnými úpravami by šlo jezdit vlakem Praha TGM - KV nonstop někde okolo 2:30. Například šíleným Desirem a tedy o více jak jednu hodinu rychleji než nyní. Jenže proč zavádět něco takového, když to silnice zvládne bez dotací a stejně rychle a v budoucnu ještě zrychlí? Obsluha KV železnicí je na nejvyšší možné úrovni pomocí kombinace podkrušnohorského vymetáku a rychlého spojení z ÚnL do Prahy, tedy do hypotetické dostavby RS 4a Praha - Most. Poté půjde diskutovat o jízdní době 1,5 hodiny.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 7-2023 |
Tak určitě více než třeba taková Českomoravská transverzálka. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5860 Registrován: 12-2020 |
Tak on KV kraj taky má koridor (Plzeň - CHeb), ale holt ne do K. Varů. Bohužel kvůli těm terénním poměrům jen jednokolejný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5861 Registrován: 12-2020 |
No BEB byla stavěna soukromým kapitálem a pro odvoz uhlí, tranzvenzálku stavěl stát pro pozvednutí umírajících krajů. A oboje splnilo svůj účel dokonale. Uhlí se vytěžilo a skoro všechno odvezlo vlakem a kolem tranzverzálky lidi taky nevymřeli a města i obce tam žijí dodnes a s vysokou životní úrovní![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 7-2023 |
J.M.: Zato dnes, po vytěžení uhlí, pro změnu umírá kraj kolem BEB. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5864 Registrován: 12-2020 |
Kraj nemůže umírat, je neživotný. A třeba mezi Prahou a Kladnem bude ta slíbená rýchlodráha, takže tam to neumírá , ale žije. A na vlečce do Kyselky to taky žije. Navíc SŽ modernizuje Podrušnohorskou magistrálu, tak alespoň něco. Máte výhodu v pěkné krajině, lázních. Nikdo nemůže mít všechno. V porovnání s východem Slovenska nebo Rumunskem a vylidněním pobaltí jste na to ještě slušně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 7-2023 |
Jj, kde je Mattoni, tam to žije. Ale jinak si tím Vaším tvrzením nejsem tak jistý. V Pobaltí jsem nikdy nebyl, ale nedávno jsem navštívil východní Slovensko (oblast mezi Popradem a Spišskou Novou Vsí) a čistě podle vizuálního dojmu mi připadá, že Karlovarský kraj je na tom hůř. Když tedy odmyslím ty četné romské osady. (Příspěvek byl editován uživatelem HHonza.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5865 Registrován: 12-2020 |
Já v Pobaltí taky nebyl, ale některá místa prý mají jeden z největších úbytků obyvatelstva, totéž rumunský venkov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17731 Registrován: 5-2004 |
Na větším východě v prdelích světa za Sninou se neobydlených baráků "na odpis" najde dost. On i východ Polska. Sic už to bude za chvíli 10 let, ale bavil jsem se s jiným cyklistou co objížděl Polsko. A vyprávěl že koupil statek v nějaký vsi u Hajnowki. Ves asi o 100 barákách, třetina prázdná a v tom zbytku polovina obydlená babkama nad hrobem neb chlapi se už stihli uchlastat. Mladý zdrhli. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13266 Registrován: 5-2002 |
ad HHonza: Petr_Šimral: Jenže i BEB byla ve své době postavena velmi výrazně nadčasově. Tak určitě více než třeba taková Českomoravská transverzálka. [wink] Úplně jste můj příspěvek nepochopil. I Českomoravská transverzálka měla úplně stejnou konkurenční výhodu. Je potřeba si uvědomit, že tehdy normální rychlost přepravy osob i zboží byla někde okolo 3 km/h, výjimky extrémně drahých poštovních dostavníků s rychlostí 10 km/h v klidu vynechme...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1350 Registrován: 11-2007 |
Asi to tu ještě nebylo, nebo jsem to přehlédl. Pokud to tu bylo, omlouvám se. https://vary.rozhlas.cz/mezi-loktem-a-hornim-slavkovem-pokracuje- budovani-stezky-pro-pesi-a-cyklisty-9492247
KAROSA ŠD11.2036 - královna silnic
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 7-2023 |
Petr Šimral: Jako nadčasové trasování bych spíš chápal něco, co je konkurenceschopné i dnes. Třeba jako trať Norimberk - Cheb, která také nevede úplně jednoduchým terénem, a přesto je na ní i bez přeložek možná traťová rychlost až 140 km/h, která navíc za celou trasu neklesne pod 100 km/h. (Příspěvek byl editován uživatelem HHonza.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 9-2009 |
V době vzniku železnic byli lidé často přesvědčeni, že rychlá jízda škodí organismu. Neměli tedy žádné výhrady k pomalé jízdě vlaku. Ještě v šedesátých letech byla pro cestu mezi Karlovými Vary a Prahou často upřednostňována trasa vlakem přes Chomutov. Autobus tehdy "vymetl" všechny obce na trase. Ještě na počátku sedmdesátých let hlavní silnice R6 do Prahy stále procházela všemi obcemi po trase, takže autobus, který tehdy zastavoval téměř všude, nebyl ve srovnání s vlakem o mnoho rychlejší. Až v průběhu sedmdesátých let začaly vznikat obchvaty obcí, které známe dodnes. Cesta vlakem do Prahy byla pohodlnější, ale kvůli parním lokomotivám také špinavější. Vzpomínka pamětnice: „Jako holky jsme si pod sebe dávaly kapesníky, abychom se neušpinily, a i přesto jsme do Prahy přijely špinavé.“ Tehdy cestování bylo dobrodružství. Žádný spěch. Ještě i já pamatuji na přelomu tisíciletí asi desetiminutové autobusové přestávky v Hořesedlích, což bylo dobré. Dnes něco nemyslitelného. Doba se změnila. O cestování vlakem do Prahy z Karlových Varů, dnes přes Ústí nad Labem, asi málokdo stojí. Ještě v době, kdy jsem dojížděl vlakem do práce, zavedl Viamont spoj z Kraslic do Karlových Varů na dolní nádraží za poloviční cenu oproti Českým drahám. Jakmile jsem to "rozkecal", přidali se i další cestující. Cyklisté najeli v Sokolově přímo na peróně do nízkopodlažní jednotky, což si pochopitelně pochvalovali. Trvalo to zhruba půl roku. Poté byl tento vlak zrušen. České dráhy navíc každého půl roku měnily časy odjezdů, což způsobovalo komplikace. Nakonec to vedlo k tomu, že jsme s cestováním vlakem do práce skončili. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 9-2009 |
I tímto se jezdilo z Karlových Varů do Prahy: Karosárna Sodomka - luxusní autokar Škoda 606 DN v aerodynamickém dálkovém provedení pro trasu Praha - Karlovy Vary. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33428 Registrován: 5-2002 |
Kuřil: Ještě i já pamatuji na přelomu tisíciletí asi desetiminutové autobusové přestávky v Hořesedlích, což bylo dobré. Já zas v Lubenci, ale to byl Jáchymovák. Kromě jiného to řešilo ten chybějící záchod, aby si J.M. nemusel někde u Olšovejch Vrat dělat uzel na pinďouru...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13267 Registrován: 5-2002 |
Kuřil: Ještě i já pamatuji na přelomu tisíciletí asi desetiminutové autobusové přestávky v Hořesedlích, což bylo dobré. A v Hořesedlích měli úžasné slané brambůrky, které se na Sokolovsku koupit nedaly ![]()
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24622 Registrován: 3-2007 |
Stahovací střecha! Perfektní! Jasně, že se u dálkovvých busů dělala na vhodném místě čůrpauza s možností si koupit občerstvení, to byla klasika u busů bez WC. Na delších trasách (dálniční Ex Praha - Bratislava po otevření celé D1 a D2 tamtéž např.) byla půlhodinka kvůli povinné pauze řidiče. Zase jezdili na výjimku 120 - 130 km/h. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17734 Registrován: 5-2004 |
"Na delších trasách (dálniční Ex Praha - Bratislava po otevření celé D1 a D2 tamtéž např.) byla půlhodinka kvůli povinné pauze řidiče. Zase jezdili na výjimku 120 - 130 km/h" U devíti křížů. Což tehdy byla první motoreytpumpa od Průhonic . A fakt se jezdilo s busem (ofiko - na výjimku) 120-130 když tehdy byla na dálnici vmax 110? Jízdní doba Brno - Florenc za 2:40 tomu moc neodpovídá. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24623 Registrován: 3-2007 |
Ano, u 9 křížů, ano, druhý a mám dojem posledni dálnični motorest na trase Praha - Bratislava. Ano, výjimka jest prokázanou věcí a byla zmíněna i v jednom vzpomínkovém pořadu, kde mj. řidič vyprávěl, že Karosa vyrobila speciální sérii busů pro tyto dálniční expresy a povídal i podrobnosti o vyšším přeplňování, větších chladičích oleje a vody, úpravách brzd atd. Byly oranžové a novější pak žluté a když ses za něj pověsil, tak ti razil cestu , ale se Š 100 nebo naloženou 120 jsi neměl do táhlých kopců šanci. Pamatuju si to docela dobře, jezdil jsem tehdy s rodiči po D1 skoro každý týden do Posázaví a "dálkáči" to nemilosrdně sekali a na couraly, co včas neuhnuli z levého pruhu, rozsvítili rampu světel, případně zahoukali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13268 Registrován: 5-2002 |
Zde jsem našel článek o dálničních expresech. 140 km/h jen chvíli, pak kvůli jízdním vlastnostem administrativně 100 km/h.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24624 Registrován: 3-2007 |
Máš blbě odkaz - umaz ho zleva. Jinak si pamatuju, že vzadu byla nálepka 130, později 110 km/h a těch 120 jezdily běžně - měly výjimku na 110, busy směly i po dálnici jen 90. A ono to bylo vzhedem k citlivosti na boční vítr až dost. Prostě těch cca 120 se s tím běžně jezdilo, v levém pruhu s osobáky, co měly 110 bez výjimky. Jen do těch krpálů to slabším osobákům netáhlo, tohle jelo jako ďas. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13269 Registrován: 5-2002 |
Tak ještě jednou :-)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17736 Registrován: 5-2004 |
Ovšem expresy začínaly ještě jako ŠD - taky oranžový. Jiná věc je kolik to jelo a že se to tehdy moc neřešilo. Taky jsem kdysi čuměl na tacho na zadní plošině hurvajze z Jičína do Libuně, kterak to ukazovalo dost přes 80 (a při krácení zpoždění od seklýho Pražáku se jelo Jičín - Libuď nějakých 13-14 minut i se všema zastaveníma...). A nějak koncem sedmdesátek jsem jel jednou z Tábora do Prahy nějakou linkou z Prachatic. Jely 2xŠL a na dálnici do kopce z Mirošovic jsme dojeli nějakou š100 ve středním pruhu. Tak k ní oba busy zajely z boků a začaly troubit . V pohodě tomu osobáku ujely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16868 Registrován: 4-2003 |
Ach jo, ten vlček zase dneska žvaní . Hurvínek do kopce přes osmdesát nepojede ani omylem, když se po rovině dá na čtyřku při maximálních otáčkách rozdráždit maximálně tak na osmdesát. Z kopce pojede i přes osmdesát, když je vyřazena rychlost a sklon je dostatečně velký na to, aby se překonaly všechny jízdní odpory a při osmdesátce zbyla ještě i síla na urychlení vozidla. Odhaduji, že potřebný sklon je přes patnáct promile... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1850 Registrován: 8-2011 |
Z otcova vyprávění si pamatuju, že ty rychlosti se opravdu snížily, dnes už si nepamatuji přesně na kolik,ale snad dokonce na 100,ale byla v tom nějaká klička, že jako pendly k moři mohli snad těch 110,ale ne běžná linka . Že se hlavně v noci jelo co to dá bylo jasný. Jezdíval tyto destinace s ŠD a opravdu jízdní vlastnosti si pochvaloval. Ovšem když začly chodit Karosy s turbem ,to už byla jiná liga . No a mezi zájezdy,aby řidiči nevystydli šup na linky ,Sokolov- Praha ( potvrzuji pauzu v Hořesedlech) nebo Sokolov - Děčín nebo Plzeň. |
|
Machiavelli
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 3-2025 |
Co pamatuji tak spočívala v zákazu přepravy "nesedících" cestujících. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1851 Registrován: 8-2011 |
Je možné, že to mohlo být takto,bohužel už se nemohu zeptat . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 9-2009 |
Petr_Šimral: A v Hořesedlích měli úžasné slané brambůrky, které se na Sokolovsku koupit nedaly. Jste mi to připomněl. Také je pamatuji. Byly vynikající. Hajnej: Kromě jiného to řešilo ten chybějící záchod, aby si J.M. nemusel někde u Olšovejch Vrat dělat uzel na pinďouru... Někdy se však stávalo, že jako posila žlutých autobusů byl nasazen autobus jiné společnosti vybavený toaletou, kde řidič striktně zakázal její používání během jízdy, protože pokud autobus nemá homologaci umožňující stání cestujících, musí všichni sedět a být připoutaní. To kontrastovalo se žlutými autobusy, kde se během jízdy volně pohyboval stevard, ačkoliv ani tyto autobusy neměli schválená místa pro stání a ani žádnou jinou výjimku neměli. Nevím jak je to dnes. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24626 Registrován: 3-2007 |
A to popisujete jaké období? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13270 Registrován: 5-2002 |
No, já popisuji období do roku 1978, pak naši zakoupili Š 105 S a už jsme autobusy nejezdili. Toaleta samozřejmě neexistovala a nejčastěji jsme jezdili ŠD 11.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24627 Registrován: 3-2007 |
Tak já myslím p. Kuřila.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3164 Registrován: 9-2009 |
Mladějov: cca do r 2020. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3165 Registrován: 9-2009 |
Letos tomu bude 155 let, kdy se začalo úředně uvažovat o stavbě této dráhy. Železniční projekt Kraslice - Loket - Mariánské Lázně Rudolf rytíř von Haidinger, továrník a majitel dolů v Lokti, Georg Matschak, starosta města Loket, Franz Hüber, starosta města Horní Slavkov, Josef Ruppert, starosta města Krásno, a slavkovští továrníci Haas a Czizek, Friedrich Hölzl a R. Poetzsch požádali c. k. ministerstvo obchodu o povolení k provedení technických přípravných prací na lokomotivní železnici, která má vést od jednoho bodu na česko-saské hranici u Kraslic až ke stanici Nové Sedlo na výlučně privilegované Buštěhradské dráze a dále přes Horní Slavkov k napojení na C. k. privilegovanou dráhu Císaře Františka Josefa I. u Mariánských Lázní. Tato trať je z hospodářského hlediska považována za mimořádně výhodnou, protože otevírá novou část Krušných hor, spojuje průmyslově rozvinuté oblasti s hlavními železničními tratěmi, zasahuje do uhelných revírů Falknova (dnešního Sokolova) a Lokte, zapojuje průmyslová města Loket, Horní Slavkov a Krásno do železniční sítě a v neposlední řadě propojuje tři z nejslavnějších lázeňských měst – Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Předběžná koncese byla udělena v září 1870. Strýc Rudolfa Wilhelm Karl rytíř von Haidinger byl známý geolog a mineralog. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13271 Registrován: 5-2002 |
Vida, neznal jsem. Nebyl by nějaký náznak trasování? To by musela být hodně zajímavá horská dráha...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 9-2007 |
Krátký aktuální fotoreport z tratě. Svršek v úseku HS - Loket předměstí zdá se být kompletně odstraněn, zemní pláň je už uválcována. Člověk by řekl, že brzo asi začne pokládka nového svršku... Realita bude ale asi kapku jiná |