Dnešní report ze známého místa

Osobní vlaky:



Rychlíci:


Spěšný vlak:


Cargo:



Na slíbené jízdenky myslím



(Příspěvek byl editován uživatelem 850.015.)

850.015
Jak byl obsazen ten "směšný" vlak v podání šelmy? Dík

Tkan: Dneska jsem s ním jel. Obsazenost cca jeden člověk na čtyřku.

Mne zaujal ten piktogram, byl i na infotabulích uvnitř. Co má znamenat?

Tkan: Přes ta tónovaná skla toho moc vidět není, jsem rád, že Simyv odpověděl za mně.

Simyv: ten piktogram znamená:

Držte hubu a krok, jinak dostanete od JIKORDu ránu!

Anebo se ČD chlubí, že 69 let po válce a 25 let po revoluci dorazily zásuvky s 220 V i do nových vlaků a lze se na ně připojit.
Mmch. tohle bych považoval v době atomového věku za takovou samozřejmost, že bych ji nezdůrazňoval v každém článku o nových vozidlech. A ještě zvenčí na piktovo gramu.

nově zajímavá věc v JŘ bus náhrad za vlaky na 220: ranní bus Veselí - Ševětín - ČB místo Os 8203 bude zastavovat i v Ševětíně, ale pouze pro výstup!! (ještě minulý týden tam nebyla zastávka vůbec). To aby náhodou s ním nikdo nemohl jet do ČB? Dnes v 6:19, za dva týdny v 5:06 nebo v 7:08? to je mi pokrok... Příjezd vlaku do ČB byl v 6:43, busu dle JŘ u 220 v 6:50 a podle JŘ 390820 v 7:00 - to se nemůžou dohodnout, co se zveřejní?? Trochu amatérismus. Pro ty co jezdili na sedmou do práce to je stejně likvidační!! Rozumím tomu dobře že pojede v 10:18 Os 8205 z TÁ jen do Veselí a souběžně v 10:15 Comettí bus?

Martin b:Jj taky pravda s tou Břeclaví...

Maršál:Wow díky za ty čísla...Já bych poznal jen známé 751 177 a pak 749 039 a 244 a váhal bych nad tou 143...To je hezká náhodička s tím focením...Byl krásný den a my jeli coby deváťáci na školní vejlet...Příjde mi,že to bylo nedávno a ono už to bude 14 let

Myslím, že už je čas, aby veškerou dopravu na železnici převzala zase Praha a mezi kraje rozdělit jen náklady - takový bordel už je do nebe volající... a pro paciety z Likordu - lidé se nebojí vozů ř.810 nebo Bdt ale Vás, pánové!!! ...A příště jim vezmete sůl nebo rovnou holit hlavy???

Ten piktogram se objeví, když se Panter připojí k síti. Asi tam zapomněl hodit Počátky.

R 206: To je zajímavé... na panelu zastávky svítil Popelín, hlásil se Popelín, ale v KJŘ je konečnou zastávkou Počátky - Žirovnice...

BmbČ: Velmi pěkné statistiky. Obzvláště ty o nákladní dopravě
Čistě náhodou jsem si nedávno zpracovával statistiku PPS Horní Dvořiště za rok 2013. Přes přechod jelo 2601 nákladních vlaků, a odhaduji přibližně 1 milion tun zboží. Pokud to srovnám s Vámi uvedeným rokem 1997, kdy jelo 9275 nákladních vlaků a přibližně 4 miliony tun, tak to je propad jako blázen. Je pravda, že minulý rok se přes Dvořiště asi 50 dní nejezdilo, ale i tak je to propad přibližně o 2/3 (na tuny ještě víc).
Nejsilnějším dnem za minulý rok byl 22. srpen, kdy jelo přes přechod 14 nákladních vlaků. Pokud se použije přímá úměra, tak to vychází, že v nejsilnější dny v roce 1997 mohlo přes přechod projet až 40 nákladních vlaků za den, a to tehdy ty vlaky byly v průměru těžší To si v dieselu na tehdejších zab. zař. ani nedokážu představit.
Neměl byste podobných statistik více? Pokud ano, tak bych Vás chtěl poprosit, jestli byste se mi neozval na můj mail koudsk@seznam.cz Já se snažím podobné statistiky zpracovávat na svých stránkách, a byl bych velmi rád za jakékoliv údaje o této trati.

Jinak přes PPS Břeclav jelo za rok 2012 něco málo přes 12 000 nákladních vlaku. Nemám to číslo přesně, protože jsem to dopočítával z grafického výstupu. Také tam to ale neustále klesá. Údaje za rok 2013 ještě nemám.

ono taky s číslama na Dvořišti určitě zahejbalo převedení uhelných vlaků přes Břeclav... kdy tady vlastně to uhlí skončilo, 2009 nebo 2010? anebo ještě dřív? víte někdo?

Zdenku - https://www.k-report.net/clanky/konec-preprav-koksovatelneho-cerne ho-uhli-pres-hranicni-prechod-horni-dvoriste/

Převedení uhlí na Břeclav je snad velmi logický krok ze strany objednatele - povezete raději uhlí rychlostí 60 - 100 km/h po jednokolejkách přes kopce a nebo 90-100 km/h po dvoukolejce, kratší a v nížině? S touto situací ČD Cargo holt muselo počítat a hledat jiné kšefty, které by také uživili Českobudějovickou provozní jednotku...

Čínskej díky, tak už to budou 4 roky... Já myslel tedy, že to je dýl, ale i tak...

Jo, převedení uhlí přes Břeclav byl asi logickej krok, ale proč se vlastně to uhlí vozilo přes Vysočinu a Horní Dvořiště?
Jo, a mmch ty vlaky Metransu (kontejnery - Po + Čt do Rakouska / Út + Pá z Rakouska) vozí ČD Cargo z jakýho důvodu, Metrans nemá mašiny?

-MS- Tak u vlaku s uhlím není ta rychlost zase tak důležitá. Sami nákladní dopravci říkají, že z hlediska poměru rychlost/náklady je optimální rychlost cca 80 km/h. Je ale pravda, že u nás je to v elektrické trakci zatím jedno, jelikož se platí paušálem (viz níže).
Pokud je možnost rekuperovat, tak v optimálních podmínkách nezáleží na tom, jestli ten vlak jezdí do kopců, nebo jede po rovince. To samé platí o jízdě po jednokolejce/dvoukolejce. Když si vezmete teoretický příklad, jestli postavit trať přes kopec, nebo udělat tunel. Tak z energetického hlediska je lepší postavit trať přes kopec, protože energii spotřebovanou na jízdu do kopce pak v ideálních podmínkách můžete získat zpátky při jízdě z kopce. Zatímco energii ztracenou v důsledku aerodynamického odporu tunelu už zpátky nijak nezískáte. U nás je tohle všechno ale zatím jedno, protože se platí za elektřinu paušálem vztaženým pouze na hmotnost vlaku a vzdálenost. Stoupání, rychlost atd. tedy nemají vliv na to, kolik dopravce u nás platí za energii.
Například ve Švýcarsku je zcela běžné, že ložený vlak na klesání 26 ‰ má 4 lokomotivy, a vzduchem vůbec nebrzdí. Je to v podstatě jedoucí elektrárna.
Co se týče té kratší cesty přes Rakousko. Nevím, jak je to teď, ale v počátku, kdy to uhlí začalo jezdit přes Břeclav, tak ten vlak nejezdil nejkratší možnou cestou a po dvoukolejkách. Psal jsem o tom tady. Po dokončení nové tratě z Vídně do St. Pöltenu na konci roku 2012 se to možná změnilo, ale ruku do ohně bych za to nedal.

Já si myslím, že obecně největším problémem je dopravní politika ČR. V Rakousku například zcela logicky platí osobní vlaky v poměru na tunu vyšší poplatky za použití DC než vlaky nákladní. U nás osobní vlaky platí zcela trapné částky, a dá se říct, že vše zaplatí nákladní doprava. Při hlubším prozkoumání tohoto nepoměru je pak zcela jasné, že nákladní doprava skrytě dotuje osobní dopravu, a to ještě v daleko větším rozsahu než dříve. Navíc se na tomto dotování osobní dopravy ve veřejném i komerčním zájmu nepodílí už pouze jenom státní cargo, jak tomu bylo dříve, ale podílí se na tom všichni soukromí nákladní dopravci využívající naši síť. Stát se v tomto ohledu chová naprosto pokrytecky, když otevřeně říká, jak chce podporovat železniční nákladní dopravu, ale ve skutečnosti dělá pravý opak, protože na ni háže svoje břemeno, a šetří si vlastní kasu. Toto pokrytectví je pak korunováno tím, že veškeré investice do železniční dopravy plynou téměř výhradně na podporu osobní dopravy, a některé nákladní vlaky s drahým zbožím jíž musí jezdit delší trasou po koridorech, protože při jízdě po rozmláceném nákladním tahu se zboží poškozovalo.
V Rakousku platí osobní vlaky přibližně 3* vyšší poplatky než u nás, a všechno hradí stát. U nás platí nákladní vlaky jedny z nejvyšších poplatků v Evropě, protože dotují osobní dopravu.
Stejný problém byl pak i při poplatku za energii, který byl ještě nedávno nastaven v podobném duchu tak, aby zvýhodňoval osobní dopravu. Nevím, jak je to dnes, ale nepředpokládám, že se zde něco změnilo.

Možná to uhlí má větší logiku přes Břeclav. I když s trochou dobré vůle by mohlo jezdit přes Dvořiště dál. Nicméně daleko větší množství vlaků by dle této logiky mělo v tranzitu Německo - Rakousko jezdit přes Dvořiště, protože tato trasa je mnohdy daleko kratší, než když nás tyto vlaky objíždí přes Pasov. Nevím, jestli si to teď dobře vybavím, ale v roce 1986 jezdilo dle sešiťáku v tranzitu Německo - Rakousko přes Dvořiště 8 vlaků denně. Přes Znojmo tehdy v tomto tranzitu jezdily 3 vlaky denně. Dnes, kdy by těchto vlaků mohlo jezdit daleko více, než jezdilo tehdy, tak jezdí v průměru cca 1 vlak za den, a to přes všechny přechody dohromady(především auta z Německa do Koperu přes Dvořiště). Samozřejmě je to celé především kvůli tomu, že když by si to Rakušáci a Němci chtěli natrasovat přes nás, tak by si po cestě museli pěkně zadotovat osobní vláčky, na které by navíc museli čekat a dávat jim po cestě přednost.

Ještě k tomu uhlí: Co jsem měl možnost v posledních letech sledovat, tak už jezdily odhadem pouze 2 páry za den (přes zimu více). Ale zase tak podrobně jsem to nesledoval, takže to nemusí být úplně přesné.

Když v 90-tých letech ještě uhlí jezdilo i přes Prahu a Tábor, tak to byly co pamatuju tak 4 uhelný vlaky za 24h. Ale jezdily taky i přes Jihlavu, takže dohromady nevím.

Koudsk: Mrkněte do mailu.

BmbČ: Děkuji mnohokrát! Budu se snažit dát tuto statistiku na svoje stránky a každý rok doplňovat aktuální čísla

Martin_b: Řekl bych, že v těch 90. letech toho uhlí jezdilo více. Díval jsem se, že v letošním GVD jsou přes Břeclav vedeny 3 páry těchto vlaků. Kolik toho jezdívá ve skutečnosti, nevím.

Koudsk: Nemáte zač. Aktuální stav bude smutné čtení...

BmbČ Mě stačí kouknout doma z okna a vidím,že nic nevidím...kolikrát byly krom 1.koleje všechny zbylý dopravní plný.Ale teď?..Max.sem tam nějaký křižování.

No a na velenické se lidé bydlící v okolí trati už začínají ptát: Co je to vlastně ten nákladní vlak?

a na pražský se budou ptát: co to je, ten osobní vlak? A v Ševětíně: proč je tu nádraží, když tu nic nestaví?

Koudsk: děkuji za doplňující informace. V tomto případě je velká škoda, že se SŽDC nechová tržně - mám volný slot na celou trasu? Ano. Je pomalejší? Ano... poté tedy musím nabídnout lepší cenu za dopravní cestu a ještě na tom vydělám, protože se trať využívá... ad cena DC pro osobku - nejhorší a nejdražší jsou osobáky na vytížených koridorech v okolí Prahy - spočítejte si, kolik by to nabídlo slotů, kdyby jel jako Sp a vytvořil by další kapacitu...

A v celém jč-kraji si lidi můžou říci: na co si platíme koordinátora, když nic nekoordinuje, jen ruší?
...a až si toto řeknou, tak snad budou číst volební programy a v krajských volbách volit podle krajských problémů, ne podle (ne)souhlasu s vládou.

(i když tomu moc nevěřím. )

Zdeňku:
tak už to budou 4 roky...
??? Ja v tom clanku ctu neco srpnu 2012...

Nystrom
Tak to bylo trefný .
Pokles nákladních vlaků je fakt znát.Trať sice nějakej pátek po reko,ale v některejch úsecích je ve stavu jak kdyby to jezdilo co hodinu.Potom pak jízda v Regině do Budějc je např.v obloucích mezi K.Ú. a Včelnou doslova o uši.Ta vlnkovatost je děsná.

Jak jsem slíbil, tak teď plním. Provětral jsem archiv počítačových jízdenek:

Najstarší a také nejzajímavější kousek (maska byla vytisknuta na rubovou stranu):



O něco mladší byly tiskopisy 4292, 4297

Dnes již historická tarifní položka "vstupenka na nástupiště"

Na rubové straně tiskopisů č. 4292, 4297 byl výňatek ze Smluvních přepravních podmínek ČSD:


Dostáváme se do doby, kdy byly dopravcem již České dráhy (zde se omlouvám, že není výdejna České Budějovice, ale Praha "Masaryčka", protože jízdenku z Českých Budějovic bohužel na tomto tiskopise nemám, berte prosím, jako ilustraci vývoje)


Poslední vzhledovou revolucí prošly jízdenky kolem r. 1995, kdy nastoupily legendární "modráky". Tento vzhled, i když v pozměněné podobě si udržely jízdenky z jehličkových tiskáren až do konce vydávání v roce 2012
(tiskopis 4344 na "modrém" podkladu mi bohužel chybí )

A kolem roku 1998 nastoupil vzhled tento:


Poslední milník ve vydávání jízdenek jehličkovými tiskárnami se odehrál mezi léty 2009 a 2010, kdy podobu navrhlo grafické studio Najbrt s fontem "Fedra", vznikly tak 2 podoby jízdenek. Starší, bez oranžovho levého okraje, a mladší s oranžovým okrajem(které se mi líbily asi nejvíce ze všech)

I. verze


II. verze


Jízdenka č. *0084-175 (BL899925) byla bohužel moji poslední jízdenkou vydanou jehličkovou tiskárnou. O den později přišli "termiti", tiskopis č. 4113

Čínskej: do , já už neumím ani počítat
díky

850.015: Parádní přehled.

Vizitka:

Trojaz: vizitka,
to spíš vypadá, že ten čtenář si jen koupil knížku v antikvariátu a leží na boku,aby si ji v klidu přečetl.

Anketa na strankach Jikord - Vyhovoval by vám odjezd vlaku Sp 1931 z Jindřichova Hradce v 5:16 hod. a příjezdem do ČB v 6:43 hod.?zde

Bardotka_749: Řekl bych, že je to Ruda G., ale ten na knížky nikdy nebyl.

A ještě něco jinačího,VKoridor Pha-Linz se stavět nebude... Mmch.Dnes mi bylo 16.Píši to, abyste se pořád nedivili, že se ten můj věk pořád mění.

ale bude, jen se musí přesvědčit nepřesvědčení, VRT potřebujeme jako sůl :-).. a vůbec, v novinách toho už napsali....

mám dojem, že vysokorychlostní koridor Praha - Brno se čtyřmi zastávkami na Vysočině jak je uvedeno pod obrázkem (pominu-li 4 zastávky a rychlost 350) těžko povede na Linec. Trochu to má pan redaktor pomotaný.

Pardon,sypu si popel na hlavu, popsal jsem to špatně.

Mufe, včera ti bylo 15, dnes ti bylo 16 a zítra ti bude 17? To to letí, to to letí...

Ja myslim, ze bychom meli Mufovi pogratulovat k jeho vyznamnym zivotnim jubileum...

Musíte to brát s "nadsázkou".Třeba já jsem se narodil v určitou hodinu,někdo si holt myslí že se narodil pouze ve dne.

Ano ano,na to je potřeba upozornit,jinak by si třeba někdo mohl myslet,že tě přinesl čáp..

(Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.)

V tom případě před tou nádražkou neleží žádný čtenář, nýbrž MUF, který nadmíru oslavil stylově své narozeniny v nádražní restauraci

Dodatečně vše nejlepší MUFe, doufám, že to vezmeš s humorem a nadsázkou jak píšeš

(Příspěvek byl editován uživatelem trojaz.)

Mufe: Přidávám se také ke gratulaci, vše nejlepší.

Díky moc.. Karlis:Byl u mě na oslavě Bdlm ve Velešíně(už ho vezem na vlak).Bdlm tě pozdravuje.

Platy nebo mzdy zajímají každého. Podívejme se do nedávné minulosti, jak tomu bylo v budějcké stanici. V následující tabulce jsou znázorněny průměrné mzdy (i když víme, že průměr je vždy zavádějící) v uvedeném období. V posledním sloupci je pro srovnání uvedena průměrná mzda v tehdejší Československé socialistické republice.

Rok	Stanice celk. [Kčs]	Vlak čety [Kčs]	Stanič. posun [Kčs]	Průměr ČSSR [Kčs]
1971	2367	2615	-	1997
1972	2384	2806	-	2090
1974	2419	3062	2893	2237
1975	2526	3162	3208	2313
1987	3222	3970	4229	3026
1988	3299	4061	4322	3095

Rok 1980 v tabulce není, ale i z něho se se dochovaly zajímavé údaje.
V tomto roce měli z provozních pracovníků nejvyšší průměrnou mzdu (průměrná mzda z nákladů) v budějcké stanici vedoucí posunu - 4288 Kčs, což bylo 1,6 krát více, nežli činil celostátní průměr. A třeba vlakvedoucí os. vlaků měli 3925 Kčs, výpravčí 3 713 Kčs, signalisté 3407 kčs, výpravčí vnější služby 3216 Kčs, průvodčí os. vlaků 2874 Kčs atd.
Zajímavavou mzdu měl tehdy vlakový manipulant, který si tehdy v průměru vydělal více než výpravčí.

Zdroj: KTeR+Rozbory HS v uvedeném období

Ještě snad pro upřesnění. Průměrná mzda z nákladů byla tvořena:
- základní mzdou vč. příplatků
- přesčasy
- prémiemi, odměnami
- prémiemi z FO
Zatížení přesčasovou prací na jednoho pracovníka v roce 1980 /chyběli lidé*/:
- staniční posun - 294 hod.
- signalisté, výhybkáři - 280 hod.
- výpravčí vlaků a operátor - 208 hodin
- dělníci SNV (to bylo pracoviště soustředěné nakládky a vykládky) - 344 hod.
- vlak. čety nákl. dopravy - 416 hod.
- vlak. čety os. dopravy - 334 hod.

* zejména u posunu tehdy chybělo v budějcké stanici neuvěřitelných 38 posunovačů, u vlak. čet 29 pracovníků i přesto, že v provozu ještě vypomáhali vojáci náhradní vojenské služby...

BmbČ: Jako vždy

Plešoun: Díky. Ještě sem dám plnění GVD v uvedeném období, což je také zajímavé čtení.
Trojaz: "Čtenář" ležící před nádražím opravdu nebyl Muf s novinkama, ale byl to přece jen bezdomák Ruda, který v chladném počasí nenašel v okolí nádraží žádný jiný teplý plech. Dnes jsem s ním mluvil a dle jeho slov má za využití tohoto "čtenářského koutku naležato" zaplatit pokutu 1700 Kč. Jestli tedy nekecal.

A když už jsme u bezďáků položím dotaz:
jak je to v Budějovicích s ochrankou? Je trvale přítomná v prostorách nádraží jako v Táboře? Anebo občas někdo přijede, koukne a odejde jako v Benešově?
V Táboře v prostorách pro cestující nesmrdí ani jeden otrapa, nikdo se tam nepochcává a nehuláká, kdežto v Benešově je jich trvale plný vestibul a v případě nemrazů i peron u budovy.
Pokladní jsou povinné v případě jejich výskytu zavolat ochranku - ta sice přijede, vyžene to, ale hned jak odejde se to vrátí zpátky.

Ochranka v Budějcích?No mi přijde,že ten jeden z nevim kolika,co se v Budějcích střídají,se rekrutoval zrovna z těch povalečů a v hale postává jen proto,aby si tam mohl ohřát hřbet.
Na Slovensku pořádek v halách,na peronech a v okolí stanic udržuje POLÍCIA a je tam s prominutím klid.

Tak naposledy k rušení vlaků na 220:

Vážený pane,

obce žádnou částku za dopravní obslužnost (na rozdíl od některých krajů) v Jihočeském kraji neplatí, jde pouze o finance z krajského rozpočtu (resp. u železnice 1/3 z dotace státu). Abychom zachovali rozsah dopravní obslužnosti, bylo nutno některé vlaky na trati 220 nahradit autobusy, ale to Vám bylo již vysvětleno. Je samozřejmé, že autobus nekopíruje železniční zastávky, ale obsluhuje všechny obce dotčené redukcí železniční dopravy s výjimkou obcí, které jsou zahrnuty do MHD České Budějovice. Určitě je blíže např. z Neplachova na autobus, než na žel. zastávku, obdobně v Horusicích či u Vás v Hosíně. Můžete namítnout, že opačná situace je v Chotýčanech s obsluhou několika domů a chat pod nádražím, ale dopravní obslužnost v Jihočeském kraji je stanovena docházkovou vzdáleností do 2 km. Samozřejmě autobus nenahradí vlak i v některých jiných aspektech, ale větší část území JčK není obsloužena jinak, než autobusy.
Regionální doprava není v troskách, ale její rozsah pro rok 2014 zůstává zachován a je dokonce vyšší než v roce 2010.

S pozdravem
Ing. Ivan Študlar

Tak teď nevím kdo lže, starostka tvrdí, že za vlaky, které zastavují na zastávce platí desítky tisíc ročně.

Plešoun: Ano, jsou ve službě vždy dva. Nebudu tady popisovat, jak to ve skutečnosti chodí ohledně této ochranky, to případně někdy u piva pro pobavení.
BmbČ: Si mě pobavil s Mufnovinkama. Pokud je to pravda s těma 1700,-, tak si jen klepu na čelo. Nezastávám se Rudy, že tam ležel, ale takové tresty jsou do nebe volající. Místo peněžní pokuty bych mu dal nějaké práce, aby si odnesl i nějakou tu kačku sebou.

S prací je to problematické. Ti lidé za dobu bezdomovectví ztratili pracovní návyky a ty se pak velmi těžce obnovují. Tomu rozumím, protože stačí pouhých 14 dní dovolené vcelku a už se mi zpět do práce taky nechce. Člověk si snadno a lehce zvykne na volnější život bez povinností a pracovní návyky jsou pomalu v A což potom za rok, dva a více let. Při splnění určitých podmínek (nevím jakých) dostávají od sociálky nějaké peníze s nimiž by si mohli zaplatit noclehy v Riegrovce. Ale je to něco za něco. Musí alespoň trochu spolupracovat, dodržovat určité zásady a hlavně sami chtít, což je problém a mnozí peníze raději zkapalní. V 06.-07.2013 bylo v Budějcích nasčítáno 94 bezdomovců (77 mužů, 17 žen).

Ještě se vrátím do nedávné minulosti s tabulkou plnění GVD v budějcké stanici.

Plnění GVD [%]	1971	1972	1974	1975	1979	1980	1987	1988
Vlaky nákladní výchozí	72,8	78,6	60,2	66,1	39,6	41,3	-	-
Vlaky nákladní končící	69,6	72,4	55,5	58,6	42,7	42,7	-	-
Vlaky osobní výchozí	90,8	95,7	97,2	98,2	94,8	94,8	89,4	91,9
Vlaky osobní končící	74,6	87,3	91,8	94,2	86,3	86,3	74,0	79,6

A ještě pro zajímavost a pro toho, kdo může srovnávat s dneškem: V roce 1971 bylo v budějcké stanici rozposunováno (nejen na spádovišti) celkem 701 809 vozů, v roce 1988 neuvěřitelných 779 458 vozů. V závodní jídelně ČSD bylo toho roku vydáno 180 654 porcí hlavních jídel, z toho 99 591 jídel v rámci bezplatné stravy. Cena hlavního jídla byla pro místní zaměstnance ČSD 4,40 Kčs, pro "cizí" zaměstnance ČSD 9,10 Kčs a pro ostatní strávníky 10,30 Kčs.

Bezďáci v Táboře - z nádraží ČD se přestěhovali do haly Autobusového nádraží.
Alespoň v sobotu tomu tak bylo po celý den.

Tkan: nespletla si to s MHD? Myslím si, že Hosín si pár spojů linky 4 dotuje ze svého v rámci ostatní dopravní obslužnosti

Tkan
Včera jsem se bavil s Velešínským místostarostou p.Růžičkou ohledně zastavování vlaků na "Městě" vs "Nádraží" a kolik,že za to obec platí...
K mému překvapení odpověděl,že.."teď už nic,protože to všechno hradí kraj" a tedy i na to zastavování jestli ano nebo ne,obec nemá vliv.
Takže jak by se řeklo,chtít zastavovat vlak tam a tam můžete,ale hl.slovo máme MY na kraji..