BmbČ: Nedosahuji ještě Vaší kvality ... díky za doplnění


a abych jen neplkal, jeden včerejší večerní rychlík na Prahu


(Příspěvek byl editován uživatelem 850.015.)

Pavel 379: Dovolím si jen zmínit svoje www, kde je něco málo k tý starý plzeňský, ovšem z roku 2009. Vím, že myslíte éru, kdy ještě fungovala. Budu rád, když nejen Vy zmíněné téma rozšíříte.

850.015: To si položil foťák na batoh ne ? Ale jinak parádní fotka

850.015: Neházej žitu do flinta. Na to, žes to neviděl, dobrý. Já mám tu smůlu, nebo štěstí(?) že starou trať ještě pamatuju. Zase máš tu výhodu, že uvidíš věci, které neuvidím já, neboť v té době už budu mít zřejmě vypuštěnej benzín. Třeba tunel u Budějc pro 4. koridor a dálnici a tak podobně.

Ještě sem dám situaci na Pekárenské ul. v období před přestavbou budějckého nádraží (už to zde jednou bylo)


červeně - původní trasa trati na Plzeň
fialově - nová trasa trati na Plzeň (do roku 1968)
sv. modře - druhá kolej na Plzeň, výhledově
zeleně - nová trať na Prahu z os. n.
tm. modře - nová trať na Prahu (pouze pro nákl. dopravu)

850.015, BmbČ: Tři letecké fotky - rok 1952, 2011 a překryté 1952+2011



(Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.)

Lukyy: Díky Foťák jsem si položil na krabici od foťáku


BmbČ, Plešoun: DÍKY

Plešoun: tak to jednoznačné. Díky.

850.015
..Nedosahuji ještě Vaší kvality...
Nechci nijak shazovat tvou snahu,ale na Honzu alias.BmbČ tu nemá a jen tak nebude mít asi nikdo..

A tady z plánu města Č.Budějovice r.1965..

Pvaeldacicky: Já vím BmbČ je super akorát nevím, co znamená jeho zkratka

Pavle, nemáš tak docela pravdu. Ještě je tu jeden člověk, který by se s ním mohl rovnat. LdM.

Chlapi, neblbněte, mým oborem je úplně něco jiného a diametrálně odlišného. Nejsem žádný profík. Mám to jen jako výplň volného času.

Taky prispeju svou "troskou do mlejna". Jako malej kluk si pamatuju opery mostu pres Vltavu. Tu na strane "Ctyraku" a pilir jiz jako znacne poborene, tu na strane mesta bez znamek poskozeni. Opera zmizela, kdyz se zacal stavet silnicni most pres Vltavu (dnes Strakonicka), tedy priblizne 1982. Opera castecne zasahovala do profilu dnesni silnice, ikdyz z Plesounovo (prekrytych) fotek je videt, ze byla trochu posunuta po proudu.
850.015: Dnesni vlecka do Ferony tesne pred prejezdem s Prazskou napadne uhne doprava. Zde puvodni trat pokracovala rovne a po cca 300m se zacala mirne stacet doleva a obloukem sla az k mostu. Byla zde i zastavka. Dotaz pro pametniky, ze ktere strany Prazske tridy byla? Prejezd pres Prazskou - klasicke zavory na kliku...

Čínskej: Já nevěděl, jak vyřešit ten panelákov - Pražské sídliště - tam žádné pozůstatky po dráze nejsou.

Čínskej
Ad zastávka na Pražskej...
Plánek města o pár řádek vejš snad napoví...

Bmbč Tak to jsem vůbec netušil, že u "Hvízdala" byla dřív zastávka. Moc pěkná fotka, už mám další cíl procházky - najít patku od předvěsti od Hluboký. Myslím si, že by mohla být někde mezi rybníky.
Dneska jsem se byl podívat u mích rodičů na Plzeňský a udělal jsem pár fotek.
- tady je zeď kopce na sáňkování, která je postavená na zbytku opěrné zdi z můstku.
- tady to je vidět, vpravo původní zeď, vlevo od stromu přistavěná. Tady v těchto místech jsem před mnoha lety dostal zásach do hlavy zakázanou municí - kamenem. Byly povoleny pouze drny a hlína. To byly boje o tuto pevnost
- to je pohled směrem k Pražské třídě
- tady je pohled směrem k řece a sídlišti Vltava. Červené tečky znázorňují kudy šla trať a to modré je místo, kde byly další zbytky opěrné zdí. Za ní byl násep směrem k řece, který se čas od času odbagrovával. Trať vlastně vedla po hraně toho pole co je mezi silnicí a sídlištěm. Ten strážní domek u mostu byl těsně u řeky, vpravo od Nového mostu. Násep tratě byl o něco nižší než nová silnice, protože si pamatuji, že jsem na něj koukal ze stavby silnice trochu z výšky. S tou zastávkou Staré město - byla na levé straně Pražské třídy, mechanické závory se zvedaly k zastávce - pohon na levé straně - koukám na fotku ve knize České Budějovice zmizelé. Tak to je asi vše co vím. Někde na internetu jsem určitě viděl letecký pohled na most přes řeku - jdu hledat

Děti zastavily přepychový vlak
Když dne 11. t.m. přijel přepychový vlak čís. 10 na vltavský most u Č. Budějovic, spatřil pojednou strojvůdce, že po mostě kráčí dvě malé asi pětileté dítky a sice zrovna uprostřed kolejí.
V místech těch je záhyb a proto děti nemohly býti dříve spatřeny. Strojvůdce ihned vše učinil, co bylo možná k zachránění mladých životů a skutečně se mu podařilo na deset kroků před dětmi vlak zastaviti. Děti na to přešly skrz mřížoví na vyčnívající sloup, aby je stroj nemohl zasáhnouti a vlak po půldruhé minutě ubíhal již zase dále.
Jest děkovati jen obezřetnosti strojvůdce p. Urválka, že nestalo se neštěstí.

Budivoj 15.06.1899

Přepychový vlak byl měl být mezinárodní luxusní vlak (lázeňský Lux), jezdící od roku 1895 v letní sezóně mezi Vídní a Karlovými Vary složený pouze z vozů I. třídy (později ze salónních vozů a jezdící přes lázně až do Berlína).

Oživím z minulosti ještě jednu poznámku k úseku zrušené trati.
V Atlasu drah ČR 2006 - 2007 jsou mj. vyznačeny i památkově chráněné objekty železničního charakteru. Na současné trati Budějce - Plzeň je takto označen jako památkově chráněný objekt most přes Vltavu. Toto zřejmě neodpovídá skutečnosti, neboť památkově chráněný most se nachází dle NPÚ v km 219.826 tratě Č. Velenice - Plzeň, což by asi odpovídalo jednomu mostku (propustku) v úseku zrušené trati někde mezi ptákorybníky. Takže tam někde by se měl dosud nacházet památkově chráněný objekt železničního charakteru.

K Budějovické staré plzeňce snímek z dnešního katastru, i tam jsou ještě po 45 letech od ukončení provozu pozemky tvarem dráhy

mapy.cz

Zde je někde starý mostek :-), mám takový pocit, že jsem tam viděl i kilometrovník, na hrázi je poznat, že je to násep, je mnohem širší, než ostatní.

Tam byly na hrázi ještě relativně nedavno dokonce i kříže (přejezd), podobně jako v Samsonu už ale zmizely. Pravděpodobně s parovodem, který vedle podél staré tratě. Těleso dráhy (místy rozorané nebo přerušené silnicí) lze sledovat až k hlubockýmu vjezdu.

Plzeňská zastávka byla vpravo ve směru jízdy směr Plzeň, těsně za křížením s Pražskou. Byly tam klasické závory na kliku, závorářka také prodávala jízdenky. Jo, jo, už patřím mezi pamětníky. Z jiného soudku: vedle byla zastávka MHD jak ve směru do centra, tak z centra, jednu dobu to byla také hranice pásma (v rámci pásma se jezdilo za 40 hal, přes pásmo za 60 hal.

satal: Vzpomněl byste si, kdy byl objekt zastávky zbourán? Provoz v tomto úseku byl ukončen 26.5.1968 a mám za to, že k demolici došlo asi tak za 6-7 let poté? Díky.

V pátek odpoledne ve 3 hodiny táhla mlíkařka vozík s mlékem do města (Budějovic) po pražské silnici. Když přijížděla v ta místa, kde se silnice křižuje s dráhou Frant. Josefa, zavíral právě hlídač trati cestu a s pravé strany přijížděl od Hluboké vlak. Žena chtíc býti brzo ve městě, nedala si od hlídače ubránit, podjela závor a utáhla přes koleje – přijíždějící ale vlak zachytil vozík, vyhodil ho na sáh do výšky i s mlékem v putnách i s dvěma dětmi na vozíku sedícími. Vše padlo do příkopu; dětem se nestalo nic, jenom se neví, zdali se nápotom zpozdilá žena s prázdnými a rozbitými putnami dále k městu ubírala, čili nazpět s "výdělkem" plačky se obrátila.

Budivoj 10.10.1875

BmbČ:

to jsou zprávičky, pěkně.

Plzeňská zastávka: bouralo se v souvislosti s rekonstrukcí křižovatky, ale rok si opravdu nepamatuji, zas takový pamětník nejsem, byl jsem dítě školou povinné.

(Příspěvek byl editován uživatelem satal.)

BmbČ: Mostek tam je, dokonce 3, památkově chráněný je ten klenutý, mezi rybníky. Další 2 směrem k písecké silnici jsou železobetonové, při pohledu ze stran je na nich z jedné strany nápis - 1916 Weltkrieg a z druhé 1916 Svět. válka. U Bergáma byl ještě v roce 1980 dobře patrný podstavec (asi) závory. Tam co byl strážní domek bydlí nyní majitelka hostince. Co bylo na straně parovodu to při jeho stavbě rozhrnuli. U patek parovodu se hřály kočky ze široka daleka, když jsme tam chodili bruslit. Na sídlišti Vltava pamatuji v době stavby paneláků (ulice Labská - bydlí tam JuDr. Filip, asi č.p. 2) kilometrovník a donedávna (před 3mi lety) válející se základ sloupku drátovodu...

Ty mosty jsou mezi rybníky tuším dokonce 2. Není to ani tak dlouho, co jsem dělal rozbory půdy, abych přesně identifikoval polohu tratě. Mmch. mezi rybníky je taktéž na náspu drážní štěrk, jednou jsem tam zase našel sponu z pražce.
Pokud neznáte geocaching, tady něco málo...
www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=a86fb173-6802-4bb e-9c25-386fa27138e8
www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=895416bb-a462-4e3 1-af63-991daa86de20

(Příspěvek byl editován uživatelem R_206.)

Vidím,že jsem měl zamlada více fotit svým bakeliťákem PIONÝR! Jezdil jsem tudy "mezi babičkami" (Strakonice - Budějovice), na rybníkách jsem jako hodně mladý prý i předstíral bruslení.
Vlaky jsem sledoval i z "okruhu" (trolejbus č.4), když točil z Pekárenské ulice - tam babička s dědou bydleli. Skončilo to v roce 65, když děda umřel.

Posílám slíbenou fotku České Budějovice Staré město

Jeřábník:

Napadlo mě, že když tu toho dáme dohromady hodně, mohl bych to nějak sepsat a přiložit fotografie, pokud by autoři neměli nic proti...

jen taková drobnost, v lednu 1968, Jihozápadní dráha obdržela první lokomotivy řady T 478.1, .
Do kdy se nám tady udrží? Alespoň do roku 2018, bo by bylo hezké kulaté výročí 50ti let. Uvidíme, uslyšíme.

Zdejší studující pozor!

Nešťastnou obětí
chorobné přecitlivosti stala se 17letá žačka VI. třídy zdejšího českého lycea Milada K., dcera vdovy po mlynáři v Ratajích u Kutné Hory.
Obdrževši nedostatečnou známku z mathematiky, rozčílila se, jsouc vždycky popudlivou a těkavou, takovou měrou, že rozhodla se dobrovolně zemřít. Provedla pohříchu svůj úmysl dřív, nežli pominul první nával jejího rozčilení.
Odešedši v sobotu z domu, vyčkala po 4. hod. odpol. politování hodná dívka blíže staroměstské zastávky příjezd od Plzně uhánějícího rychlíku a vrhla se pod jeho kola.
Vlak ji přejel a zoufalá nešťastnice stala se beztvárnou hmotou. Mozek její rozstříknul se až do značné dálky, takže nešťastná dívka byla v okamžiku mrtva. Tragická tato událost vzbudila ovšem po celém městě značné vzrušení, ale zjistilo se, že nešťastná Milada neměla pražádné příčiny k zoufání, ana i když dostala známku špatnou, protože skutečně nedostála, byla z povolané strany utěšována, že vlastní pílí může si ji zase snadně napravit. Zanechané její dopisy svědčí také o tom, že nepřičítala příčiny své smrti nikomu jinému, než sobě samé.

Budivoj 17.12.1907, str. 2

BmbČ: Máme zkouškové

satal, Blabla: Díky.
Jeřábník: Pěkné foto.

Ještě pár postřehů k staroměstské zastávce a už dám pokoj.
- zastávka neměla od počátku čekárnu. V roce 1891 byla žádost o jejím zřízení zamítnuta gen. ředitelstvím st. drah z důvodu nedostatku finančních prostředků. Ledaže by její výstavbu financovali ti, kteří ji požadují, pak by ředitelství nemělo námitek. Čekárna byla postavena později.

- 16. května 1890 byl cestujícím na hlubockou pouť v zastávce vydán rekordní počet jízdenek - 251 ks v celkové hodnotě 56 zl. 45 kr. Čtyři osoby se do přeplněného vlaku už údajně nedostaly. (divné)

- v roce 1912 byla zastávka podrobena silné kritice zejména pro úzký perón, kde se cestující mohou při vystupování snadno dostat mezi drátovody a "zahučet" do hlohových keřů. Na opačné straně zastávky existovala jakási páchnoucí stoka a chlívky pro užitečná domácí zvířata, takže: Nechceš-li míti celý den zkažený, zacpi si rychle nos i ústa šátkem a spěchej rychle, abys se z tohoto milého koutu našeho města dostal co nejdříve. Pobyt železničních zřízenců na zastávce jest asi závidění hodný.

BmbČ: Ještě pár postřehů... a už dám pokoj

Helehele nevyhrožuj a pěkně piš, pěkně se to čte

i já děkuji plodné diskuzi,že je jak má být a něco jsme se díky tomu i dozvěděli.
Já jsem třeba vůbec nevěděl, že trať kdysi vedla Č.Vrbným,i když mockrát jsem dumal, co je to za násep před Dasným, napadlo mne že tudy vedlo nějaké parovodní či jiné nadzemní vedení, hle, byla to trať.

Níže pár aktuál fotek za Č.Vrbným.

odtud:
bod

Patrně nepřinesu nic objevného, ale přesto: Pro studium dávné historie jsou krásné Historické mapy Seznamu na mapy.cz z poloviny 19. století. Třeba naše stará plzeňská trať: http://mapy.cz/#x=14.467139&y=48.993194&z=13&l=5&c=H

Simyv:

BmbČ: K té čekárně něco mám, v sobotu se k těm materiálům snad dostanu, pamatuju si, že jsem fotil i plánek oné čekárny, tak ho zkusím ve svém bordelu najít.

Louis_de_mydlaque: Super! už se těšíme na pěkné archivní poklady.

Simyv 1492: prima mapa. A když jsem na ní "projížděl" býv. KFJB, našel jsem tam pod značkou W.H. všechny strážní domky(jak děda-železničář říkával vochtry.)Také jsem chtěl nadhodit toto téma.Bylo by dobré je zdokumentovat,vylovit i staré fotografie.Některé už jsou nenávratně zbourané,některé naopak udržované v pěkném stavu chalupáři.

Tak někdo může pokračovat v mnou započatém Vechtrovny a hradla.
Mám sice nafocené skoro všechny z \Benešova do Prahy, skoro kompletní číslování atd, ale nějak se nemůžu dokopat to dodělat. Kdyby někdo měl zájem, budu rád, když bude pokračovat třeba z okolí Budějic, Tábora...
Stačí mi napsat a dohodnem se

Vašek_z_hor: ještě dodám, že na té mapě nejsou všechny vechtry. Semtam nějaký chybí, je třeba pátrat přímo na místě. Určitým vodítkem je právě to jejich číslování. A mnoho z nich už zmizelo z povrchu zemského

Plešoun: tak, tak... např. na táborské trati ta základní síť vechtrů byla ještě v pozdějších letech 19.stol. trochu "zahuštěna" dalšími strážními domky. Dá se to vysledovat ještě dnes, že některé domky mají u čísla ještě písmeno (většinou "a"). Rozhodně by stálo tu dokumentaci dotáhnout do konce než zmizí další domky z povrchu zemského.

Panove, velice zajimave. Ale o jedne veci tu zminka jeste nebyla. V jizdnim radu z r.48 je jeste zastavka v km 217.9. A v nejakem trosku novejsim jsem videl jeste zastavku ČB - Čtyři dvory.

Turista_762
Vždyť přece tady na tom plánku ta zastávka je.Tak jakýpak copak?

https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=791795.jpg&httpref =28/527

Pavel Dacicky. Tak sorry, ale ja mam jen mobil, na te male obrazovce je to blbe videt. V textu se o tom nikdo nezminil.

Narazil jsem ještě na zajímavou fotku českovelenického nádraží. Tak málé P.S. k předchozí diskusi

Komarek: Opravdu na tu dobu zajímavé foto.

Vrátím se ještě k úseku staré plzeňské trati, kde vznikaly značné problémy při povodních. Již první velká povodeň, která přišla v únoru 1876 po otevření dráhy do Plzně v roce 1868, ukázala na nedostatečnou průtokovou kapacitu samotného mostu přes Vltavu i dalších mostků a propustku v této části tratě jdoucí záplavovým územím. Na mapě trasy dráhy KFJB z Budějovic do Plzně z roku 1876 je zakreslen podle (nevím jakého) kilometrování mezi km 226,8 a 226,9 mostek s délkou 10 sáhů s ručně připsaným údajem 40 (sáhů) – patrně zamýšlené rozšíření, mezi km 227,1 a 227.2 mostek s délkou 3 sáhy, v km 227,3 následuje most přes Vltavu s délkou 40 sáhů a nedaleko za ním ještě malý propustek s délkou 1 sáhu (1 vídeňský sáh = 1,896 484 m). I přes tyto propustě se rozvodněná Vltava přelévala přes trať v úseku dlouhém bezmála 80 sáhů a již tehdy zde poprvé došlo k protržení železničního náspu. Ani následné úpravy nezabránily poškozování trati v příštích letech (zejména 3.9.1888 a 2.9.1890, kdy rozvodněná Vltava odnesla 23 metrů náspu před mostem u Voříškova dvora).
Uvádí se, že oprava trati probíhala i v noci a státní dráhy zde poprvé použily k osvětlení pracoviště obloukové lampy v počtu šesti kusů.
Násep trati na Linec u dnešního Malého jezu na Malši částečně chránil Budějce před povodňovou vlnou, kdežto násep plzeňské trati jako překážka velké vodě, působil Budějovickým značné problémy.
V hydrotechnickém memorandu bylo později uvedeno, že jednou z příčin přerušování tratě povodněmi, je její nevhodné navržení a doporučovalo se v něm trať přeložit k Českému Vrbnému. To se nestalo a část náspu byla nahrazena dalším mostem (propustkem), který umožnil plynulé odvedení vody při povodních v následujících letech.

Protržený násep u Voříškova dvora s ve vzduchu visícími kolejemi po povodni 3.9.1888

most přes Vltavu za Voříškovým dvorem z r. 1868 byl po 11 letech nahrazen železným 83m dlouhým mostem z Kladenských železáren. Osobně pamatuji v 80-letech zbytky vechtru na náspu před mostem a opěrné zdi mostu a zbytky dřevěných pilířů v řece při nízkém stavu vody (až do stavby silničního mostu 82-85).
Bardotka: Vrbenské rybníky - parovod tam vlezl až po zrušení tratě.

A jeho poslední výměna
Koncem června 1958, kdy se už rozhodovalo o výstavbě přeložky, byl ještě most vyměněn kvůli příchodu nových lokomotiv ř. 556.0 do budějcké topírny. Tyto lokomotivy mohly po původním mostě jezdit jen desetikilometrovou rychlostí, což narušovalo GVD. Zatěžkávající zkoušku vyměněného mostu provedly dvě lokomotivy vezoucí na 123 vozech zátěž 3025 tun.

Jeřábník Pěkná fotka, konečně vím, jak tato zastávka vypadala.
Bmbč - máte hezký koníček. Jsou to krásný útržky z historie, pro někoho úplně bezcenné a přitom to je nádhera - moc hezké čtení.

Ještě jedny(zřejmě poslední Č.Velenice)..opět si dovolím to použít z rakouských stránek:

Na základě této diskuse vytáhl kolega z práce sešitový jízdní řád z plzeňské trati z roku 1963 a tam nás zaujalo to, že žádný osobní vlak na zastávce Čtyři Dvory v tomto GVD nestavěl, v žádném tabeláru ta zastávka nebyla uvedena. Pouze v jedné z tabulek na začátku SJŘ bylo uvedeno hr. Čtyři Dvory. Tady na diskusi bylo prezentováno datum otevření této zastávky 3.10.1948 a datum zrušení po přeložení trati (pěkná tabulka zastávek od Bmbč). Přeložení trati je rok 1968. A v tom je ten rozpor nebo nejasnost. V roce 1963 tam prokazatelně nezastavoval dle SJŘ ani jeden vlak. Věděl by někdo důvod nebo náznak nějaké stopy, jak to bylo?

A dále nás v tom SJŘ z roku 1963 zaujala tabulka dovolených nápravových tlaků (tehdy tam taková tabulka byla). Z Budějovic na Hlubokou bylo 18 tun a v poznámce bylo uvedeno, že je možno dopravovat i vozy s nápravovým tlakem 20 tun za splnění dvou podmínek. Za prvé rychlost na tady mnohokrát probíraném mostě přes Vltavu byla omezena na 20 km/h a druhá podmínka byla ta, že vozidlo s tímto zvýšeným nápravovým tlakem muselo být odděleno s každé strany dvěma dvounápravovými prázdnými vozy s maximální hmotností 3,6 tuny na běžný metr. Z toho dle mého soudu plyne to, že limitujícím faktorem pro nápravový tlak v tomto úseku byl právě most přes Vltavu.

Telegrafroad: Výborná poznámka k zastávce. V ústním podání jsem slyšel, že zastávka Čtyři Dvory nebyla v posledních letech provozu před přeložením trati používána, ale stále existovala. Takže teď už víme, že v roce 1963 tomu opravdu tak bylo. Jestli existovala souvislost se zrušením blízké továrny a tím značnému poklesu dojíždějících?

Pavel Dacicky To je prece Gmünd. Podle me konec padesatych let. Uz je vzadu nova budova depa. Za tim dvourozchodovym prejezdem smerem do mesta.