Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 25. 07. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 25. 07. 2017

dolů
   autor příspěvek
Pondělí, 10. července 2017 - 23:18:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2025
Registrován: 3-2006
Ad Pepek: Rekuperátor tepla z kouře. odkaz
Cogwheel
Úterý, 11. července 2017 - 09:08:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4833
Registrován: 1-2012
Pěkně bizarní byly též lokomotivy s kotlem soustavy Franco-Crosti: http://www.douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/francocrosti/francocr osti.htm
V Itálii snad mají nějakou dokonce provozní.
neregPetrS.
Úterý, 11. července 2017 - 11:29:22  
Neregistrovaný host
77.240.103.200
Je to 741.120
mot
Úterý, 11. července 2017 - 11:42:15  
Neregistrovaný host
109.81.210.126
Nevím jestli je to přesně ono, ale na Wiki píšou:
80 KkStB/ 57/ 524.0...zvláště pozoruhodná byla též 80.4911, na které byl zkoušen předehřívač vody s využitím kouře. Lokomotiva si svým hranatým, objemným zjevem vysloužila přezdívky "Lautsprecher" (amplion) nebo "Bauernschreck" (strašidlo sedláků). Foto asi není.
Ovšem zde má již Říšské označení, takže to bude asi něco podobného v pozdějším "německém" provedení.
Úterý, 11. července 2017 - 12:10:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2606
Registrován: 7-2003
Jedna párovka s podobnou konstrukcí se objevila i ve filmu Von Ryanův express
odkaz
Úterý, 11. července 2017 - 13:06:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2287
Registrován: 5-2008
neregPetrS.: Tam se jezdí na "levo" ?
hank
Úterý, 11. července 2017 - 18:22:43  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Vrbam 2606: Jo, to je Franco-Crosti.

Tepelnou účinnost to sice výrazně zvyšovalo, ale kyselé složky kouřových zplodin rozežíraly konstrukční části kotle korozí natolik, že se tenhle systém příliš nerozšířil.

První (a jediná) lokomotiva této konstrukce byla vyrobena v Belgii (1932), nejvíc jich bylo (přes 200) a nejdéle se udržely v Itálii (až do 70. let). Ta 741.120 je jediná provozní. Přes 30 jich bylo v (západním) Německu a 10 ve Velké Británii.

Ta belgická lokomotiva č. 2096 byla naprosto šílené monstrum, vlastně dvě lokomotivy o uspořádání C1'+1'B1B1'+1'C h8t spojené zadkem k sobě, o váze 248 t a výkonu přes 3000 koní. (Fotky viz Cogwheelův odkaz.) Po r. 1940, kdy ji zrekvírovali Němci, byla přestavěna na dvě zvlášť provozované půlky, v r. 1945 se obě staly sovětskou válečnou kořistí a jedna z těch půlek byla údajně v provozu v Polsku ještě v r. 1955.

Některé z lokomotiv této konstrukce měly strojvůdcovské budky vpředu.
Úterý, 11. července 2017 - 19:11:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2291
Registrován: 9-2009
mot
Úterý, 11. července 2017 - 19:12:01  
Neregistrovaný host
109.81.210.238
Řekl bych, že návěsti mají vlevo. S tím komínem na boku to teda vypadá příšerně.
mot
Úterý, 11. července 2017 - 19:17:53  
Neregistrovaný host
109.81.210.238
Kuřil p: tak foto je. A je to tý 57.305 velmi podobné.
lok4911
Úterý, 11. července 2017 - 20:27:54  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Koukám, že to papouškování nesmyslů (ať už z wiki nebo z nových drahých cz knih) funguje bezvadně. Ale, že by se někdo zamyslel nad tím, proč to oplechování směřuje do popelníku, to už bych asi chtěl moc, že ?

524.0144 za války vypadla v Tišnově, a už tehdy měla stejný tendr. Celých nejméně 30 let patřila pořád stejné výtopně, a ta se určitě nejmenovala Plzeň !
Albert
Úterý, 11. července 2017 - 21:01:05  
Neregistrovaný host
109.80.75.176
V tomto příspěvku https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3773110 je podle mě na fotce č. 2 na pomníku Kolbenka určená pro povrchové tratě dolů v Bosně a je stejného typu jako jezdila na KBK. Může mi někdo moji domněnku potvrdit, nebo vyvrátit? Děkuji.
Úterý, 11. července 2017 - 21:49:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7042
Registrován: 9-2003
Myslím máte pravdu,ještě před pár lety některé z nich v Bosně i jezdily..(reportáže v Dráze)Jaký je současný provoz nevím.Už byly i úvahy o vykoupení jedné z nich zpět do ČR,ale bezvýsledně..
..pořádná mašina má kotel a komín..
mot
Úterý, 11. července 2017 - 22:00:28  
Neregistrovaný host
109.81.210.20
lok 4911: Když tomu rozumíš, tak nám to vysvětli. Každý není odborník na parní stroje.
Úterý, 11. července 2017 - 22:17:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2027
Registrován: 3-2006
Ad Albert: Ano, už se to tu řešilo je to 25-26 viz odkaz
Albert
Úterý, 11. července 2017 - 22:37:05  
Neregistrovaný host
109.80.75.176
Alf, Mořepetr: díky moc
Adam Št
Středa, 12. července 2017 - 01:39:02  
Neregistrovaný host
109.81.211.191
lok4911

Takto přesně je to ale napsáno v Bekově atlasu.
A mám dojem že krom toho je v něm napsáno i to, že 144 dojezdila s baňatým komínem.
Ale stejně jsou ty atlasy na hodně vysoké úrovni, přes desítky chyb (nejznámější je ta s počtem reko 434.2, což beru že od pana Beka byl v podstatě nějaký překlep/překouknutí se).

Jinak, díky za foto té 144.
Cogwheel
Středa, 12. července 2017 - 10:54:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4839
Registrován: 1-2012
Ad Albert+Alf: Záměr odkoupit či výměnou za jinou žel.techniku získat do Česka z bosenského Banoviči jednu z parních lokomotiv typu "Zlatý kůň" (obdobnou nedochovaným strojům KBK) existoval za minulého (solidního) vedení JHMD (tedy za Ing. Šatavy). V nynějších poměrech už je to zcela beznadějné.
Jinak v Bosně prý od letošního května platí zákaz jízd vlaků s parními lokomotivami na všech "státních" železnicích. Eventuální zvláštní vlaky s [masinka] na objednávku jsou tedy možné jen na dolech a na vlečkách. Možná je to kvůli suchu, možná na furt. [uhoh]
Albert
Středa, 12. července 2017 - 13:42:57  
Neregistrovaný host
109.80.75.176
Kdysi mi říkal jeden železniční modelář, že se ptal bývalého topiče na KBK na nátěr Kolbenek a prý po celou dobu provozu byla zeleno-černá jako v Bosně. Je to pravda?
KORTE
Středa, 12. července 2017 - 21:15:28  
Neregistrovaný host
92.43.25.50
Adam Št: 524.0144 byla vyřazena 1.5.1971 v Brně, komín měla litinový s korunou. S baňatým komínem dojezdila 524.0140.
Adam Št.
Čtvrtek, 13. července 2017 - 00:13:26  
Neregistrovaný host
109.81.211.191
KORTE

Krásné foto, krásná lokomotiva, díky.

Jinak zde zdroje šumu. Bekovy vynikající atlasy (bez ironie), chybička se vloudí:


Kvůli tomu překlepu pana Beka o 434.2, vznikl celý dlouhý pěkný článek v časopisu Železnice někdy kolem roku 1994.
Cogwheel
Čtvrtek, 13. července 2017 - 10:09:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4851
Registrován: 1-2012
Možná bych ještě upřesnil, co se mi mezitím podařilo zjistit ohledně toho "zákazu parních vlakú v Bosně", neboť zprávy od agentury "JŠP" (jeden šotouš povídal) nejsou nejspolehlivějším zdrojem informací.
Snad k tomu došlo už loni (nebo dokonce předloni), ale bylo to v květnu. Stalo se to, že s nějakou "němkou" - tamní řadou 33 (která normálně jen popotahuje soupravy uhláků pod násypkami uhlí na kolejišti dolu) se pro "platící devizové cizozemce" vyjelo na širou trať - a [masinka] tam vykolejila. Mělo to za následek i narušení dodávek uhlí pro bosenskou energetiku. Tak někdo Důležitý vydal zákaz parních jízd na veřejných tratích. Zda tento úřední zákaz byl od té doby nějak zmírněn, mi není známo.
Čtvrtek, 13. července 2017 - 15:27:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2375
Registrován: 7-2005
Poslední plzeňské 524.0 byly zrušeny v r.1969. V roce 1970 byly zrušeny 2x z Brna dolního a 1x z Vršovic. No a v roce 1971 to bylo naopak 2x z Vršovic a 1x z Brna dolního.
524.0144 + tendr 516.0260 zrušena výnosem č.42041 z 7.5.1971 v LD Brno dolní a 8.7.1971 předána kovošrotu
Pátek, 14. července 2017 - 17:47:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 513
Registrován: 8-2013
Čiernohronská železnica 2017

VIDEO - https://www.youtube.com/watch?v=dVMFTkm0T7o
Sobota, 15. července 2017 - 12:29:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 663
Registrován: 10-2012
Měl bych takovou malou prosbu... Nevěděl by někdo něco bližšího k tomuto stroji?? Snad by to měl být stroj z nějakého cukrovaru. Autor fota neznámý.
hank
Sobota, 15. července 2017 - 14:52:07  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Quadrophonia 663: Siluetu a uspořádání pojezdu má jako kraussky továrního typu 45 (trojspřežky komerciálek a FOD, 96 kkStB = 300.5 ČSD nebo třeba čakovický Paul Eduard), ale ta eliptická skvrna po továrním štítku nevypadá jako kraussovská...
Neděle, 16. července 2017 - 12:27:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 7-2017
Nějaká historie.

Neděle, 16. července 2017 - 15:12:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 832
Registrován: 12-2012
Pár záběrů z jízdy plzeňské 475.111 na Rysí slavnosti. Z Klatov do Železné Rudy však musel soupravu odtáhnout 754.006:
https://www.youtube.com/watch?v=6hZBb0XBOJc


Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96 [happy]
Neděle, 16. července 2017 - 17:32:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2607
Registrován: 7-2003
mkcomp: Jen škoda, že tu pomoc nejela místo 754 006, tak 754 066 to by pak byly super záběry [jidlo][happy].
Neděle, 16. července 2017 - 18:47:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 835
Registrován: 12-2012
Vrbam: Pravda. Ten ale jel s pravidelným vlakem zrovna proti nim. Tuším se míjeli v Janovicích nad Úhlavou...[sad]
Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96 [happy]
Neděle, 16. července 2017 - 23:46:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 189
Registrován: 5-2009
Video ze zvláštních jízd z Kořenova do Harrachova, kde proběhla zároveň i oslava stého jubilea 354.7152.

https://www.youtube.com/watch?v=vTeFU1CD3ww
Pondělí, 17. července 2017 - 11:05:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 6-2012
hank, Quadrophonia 663: Ten oválný flek naopak přesně odpovídá typickým kraussovským štítkům, takže to vaše informace plně potvrzuje.
Jak vypadá kraussovský štítek viz třeba zde:
http://www.bs-linz3.ac.at/fileadmin/_processed_/6/3/csm_Krauss_Pl akette_bf471dc6f4.jpg

Je pravda, že zpočátku používala fy Krauss relativně velké obdélníkové štítky, ale zhruba od první poloviny osmdesátých let 19.století používala výhradně výše uvedené štítky oválné, linecká firma až do svého zániku v roce 1929 (má ho i mladějovská č.5, jedna z posledních lokomotiv postavených v Linci), mnichovská do fůze s lokomotivkou Maffei v roce 1931. Štítky se vyskytují jak samostatné linecké, tak mnichovské, tak i s oběma městy.
Pondělí, 17. července 2017 - 11:34:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 7-2017
Marky 9: No vida, děkuji. Já jsem měl bůhvíproč zafixované ty velké obdélníkové se zakulacenými rohy.
Pondělí, 17. července 2017 - 13:31:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10
Registrován: 6-2012
dědek hank 4: Jenom nevím kdy došlo přesně ke změně, nikdy jsem po tom nepátral a to datum jsem střelil trochu od boku, protože mám zafixováno, že jsem viděl oválné štítky s datem před 1890. Tak jsem si aspoň orientačně zagooglil a nejmladší obdélníkový štítek jsem našel z roku 1883, nejstarší oválný z roku 1887:
http://www.smirice.eu/nadrazi/vlak/10.jpg
https://farm4.static.flickr.com/3874/15147407122_515d077c2e_b.jpg
Snad to někdo upřesní.

A ještě musím upřesnit jednu věc. I firma Krauss-Maffei po svém vzniku v roce 1931 používala víceméně "kraussovské" štítky:
https://c1.staticflickr.com/8/7287/27732606132_14102152d8_b.jpg
KPKV_Brno
Úterý, 18. července 2017 - 10:30:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 2-2017
Zdravíme

Navázání spolupráce města Telč s ČD a.s., vedlo nakonec k tomu, že se z vystavovaných exponátů, během jednoho dne, stala obyčejná vozidla, která zabírají místo. A tak po cca tříleté spolupráci, nás město Telč vyzvalo, abychom si naše vozidla odtáhli. A tak se také stalo. Zasíláme pár obrázků z celkem neobvyklé přepravy.[masinka]




(Příspěvek byl editován uživatelem KPKV_Brno.)
Úterý, 18. července 2017 - 10:51:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 7-2017
hm...a takových přeprav asi teď přibude[sad]
Čtvrtek, 20. července 2017 - 12:02:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 7-2017
Dobrý den.

Dovolím si nesmělý dotaz: Nemáte prosím někdo tušení, který stroj se má v sobotu 22.7. zhostit Králického Sněžníku?
O 423.009 tu někdo před časem psal, že ukončení vyvazovací opravy vidí nejdříve na konec prázdnin a 464.008 už by měla být na Šumavě.

Předem děkuji.
Čtvrtek, 20. července 2017 - 12:46:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 415
Registrován: 5-2006
423.009 už z Lužné odjela a je zřejmě v Letohradě (Třebové).
Čtvrtek, 20. července 2017 - 12:47:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54
Registrován: 6-2014
Včerejší odjezd [masinka]Bulíka 464.008 z Hradce Králové na Šumavu taženým lokomotivou T435.040.Čas 11.30.


Čtvrtek, 20. července 2017 - 13:03:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 308
Registrován: 3-2010
Srdečně všechny zdravím! Nevíte, jak dopadla mašina, co topila ve Svitávce? https://www.zapletalovi.eu/josef/galerie_svitavka/displayimage.ph p?album=18&pid=478#top_display_media Předem děkuji za odpověď.
Čtvrtek, 20. července 2017 - 17:33:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 7-2017
Golemklusacek 308:
Jestli to byla 456.011, tak do Svitávky byla prodána 28. 03. 1970 a u ČSD formálně zrušena 03. 04. 1970 (LD Děčín). Korbelův samizdat uvádí, že v srpnu 1970 už byla v Kovošrotu v České Lípě.
Čtvrtek, 20. července 2017 - 18:59:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 757
Registrován: 5-2012
Golemklusacek, dědek_hank:
456.011 je to určitě. Ale... Ta mašinka před tím, než byla prodána, měla nějakou nehodu. Snad sjela ze šturcu? Neví někdo, kde se to stalo?
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
Čtvrtek, 20. července 2017 - 22:13:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 309
Registrován: 3-2010
Ad Dědek hank: Děkuji...
Pátek, 21. července 2017 - 07:17:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 225
Registrován: 11-2011
Mirek 2037
456.011 projela točnou v Brně - dolním uhlím napřed a sjela ze srázu pod ní. Na fotce je vidět lehký sněhový poprašek. Poškození lokomotiva žádné zásadní neměla. Kdy se tato událost stala, to nevím. Na chlup stejná situace se tam odehrála v roce 1964, kdy stejně dopadla lokomotiva 524.1314, jen s tím rozdílem, že sjela ze srázu popředu.

456.011 působila v Brně dolním od 1.10.1964 a dne 17.8.1968 byla převedena do Děčína
Sobota, 22. července 2017 - 04:31:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 717
Registrován: 4-2006
Pokud už se to možná řešilo, tak se omlouvám, nejsem železniční šotouš - Jak probíhalo otáčení parních lokomotiv, dejme tomu v 20. - 60. letech? Na nějakém obraotvých trianglech? Nalézaly se na menších nádražích? Bylo obyvklé jezdit i delší úseky zadní částí lokomotivy napřed?
Sobota, 22. července 2017 - 06:59:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 7-2017
Fricoolinek:
" Jak probíhalo otáčení parních lokomotiv, dejme tomu v 20. - 60. letech?"
Samozřejmě ve velké většině na točnách...

Fricoolinek:
" Na nějakých obratových trianglech?"
Ano, v některých výtopnách byly i triangly, např. v Kyšperku = Letohradě. A v některých stanicích vznikly triangly použitelné k otočení strojů "samy", i když samozřejmě z jiného důvodu - viz třeba kunovická spojka nebo bývalé odbočky Sudkov a Chromeč (dnes patří do obvodu žst) u Bludova. Nevím ale o tom, že by se v uvedených konkrétních případech těch trianglů k otáčení strojů skutečně používalo. Možná v nějakých výjimečných případech provozní potřeby.


Fricoolinek:
" Bylo obvyklé jezdit i delší úseky zadní částí lokomotivy napřed?"
Tak s tendrovkami určitě, k tomu byly koneckonců určeny. Běžně jezdily "uhlím napřed" v dost dlouhých úsecích i stroje s přívěsným tendrem, a to všude tam, kde nevadila jejich rychlost omezená na 50 km/h, tj. hlavně při dopravě Mn vlaků a na tratích, kde byla traťová rychlost právě těch 50 km/h nebo méně.
Sobota, 22. července 2017 - 23:48:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 9-2010
Před několika lety jsem v článku v ZP o sedmispřežní ruské parní lokomotivě AA20-1 psal, že nejsou známy žádné záběry tohoto unikátního stroje. Nedávno jsem je náhodně objevil:

https://www.youtube.com/watch?v=nODVjck_Ttw

čas 2:52 - 4:00. Velice zajímavé ....
Neděle, 23. července 2017 - 09:17:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 5-2012
spacula: Díky za doplnění.
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
Neděle, 23. července 2017 - 15:03:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 838
Registrován: 12-2012
Pár záběrů z jízd 433.001 a 464.202 ze Slavností Pernštejnského panství: https://www.youtube.com/watch?v=jefw9CTqErI


Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96 [happy]
Polabský
Pondělí, 24. července 2017 - 08:34:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 942
Registrován: 10-2010
dědek hank:
U některých lokomotivních řad neplatilo omezení pro jízdu "uhlím napřed", protože spojení lokomotiva - tendr bylo pro tento účel konstrukčně upraveno.
Pondělí, 24. července 2017 - 09:19:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2593
Registrován: 5-2002
Tato skutečnost je běžně spojována s "němkami", tedy řadou 555.0, analogicky tedy i 555.3. Platilo to též pro 555.1? A které další jsou ty "některé"? Myslím, že žádná řada původní rakouské, posléze československé konstrukce nemohla tenderem napřed rychleji než těch 50 km/h.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pondělí, 24. července 2017 - 09:57:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 7-2017
Polabský 942, Johny11 2593: Já si taky myslím, že to platilo jen pro 555.0/3. Pokud si dobře pamatuju, něco se v tomto smyslu psalo i o 556.0, ale v jejich případě se z toho vycouvalo kvůli uspořádání podvozků tendru 935.2, které se při jízdě uhlím napřed vyššími rychlostmi moc nekamarádily s tehdy obvyklým stavem svršku. (Aspoň pokud je mi známo, mohu se samozřejmě mýlit.) A kromě toho max. rychlost Mn vlaků byla stanovena i s ohledem na přepravy náběžníků a správkových vozů a další možná omezení daná stavem nákladních vozů, což snad aspoň v některých ohledech platí dodnes.
Pondělí, 24. července 2017 - 11:19:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2594
Registrován: 5-2002
On to nebyl problém jen Mn, kde by těch 50 km/h na většině tratí stačilo bohatě. Lokomotivy s přívěsným tendrem vozily i Os na dost dlouhých ramenech, kde se nedalo točit. Například Os Plzeň - Klatovy - Železná Ruda a zpět vozily v šedesátých letech "sedmičky" (354.7), koncem sedmdesátých let dost často zaskakovaly za "ušaté" poslední poválečné "kremáky" (534.03). No a v Rudě se od konce padesátých let točit nedalo. U těch kremáků rozdíl mezi maximální rychlostí komínem nebo uhlím napřed ovšem byl minimální. No a proužky se také tak pečlivě nekontrolovaly, prémie byly i za dodržování GVD [proud]
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pondělí, 24. července 2017 - 11:37:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 6-2012
dědek hank 13: Přesně tak. 556.0 měly spojení tendru a lokomotivy konstrukčně shodné s němkami, tedy z tohoto hlediska vyhovovaly pro rychlost vyšší než 50 km/h, problém byl v tom, že tendr 935.2 vedly při takové jízdě tři nápravy v pevném rámu. Takže z lokomotiv s tendrem uhlím (nebo mazutem[biggrin]) napřed jezdily rychlostí vyšší než 50 km/h jen 555.0/3.
Polabský
Pondělí, 24. července 2017 - 11:51:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 943
Registrován: 10-2010
Johny11:
Protože řada 52 vycházela z řady 50 DRG a od ní převzala i řešení spojení lokomotiva - tendr, nemá lokomotiva řady 50 / 555.1 rychlostní omezení při jízdě uhlím napřed.
U 556 -ky ale bohužel i u 498.1 zlobil zadní třínápravový podvozek při jízdě pozadu.
Pondělí, 24. července 2017 - 11:58:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14
Registrován: 7-2017
Johnny11 2594: Tento problém řešily i protektorátní BMB/ČMD, když vznikla spousta nových vozebních ramen s obraty strojů ve stanicích, kde taky nešlo otáčet. Některé "pohraniční" výtopny proto měly snahu nahrazovat lok. s tendrem tendrovkami. Jak ale DR postupně dostávaly od spojeneckých kotlářů na prdel, čím dál víc protektorátních strojů zajíždělo do rajchu, resp. do bývalých čs. stanic v Sudetech, kde se otáčet dalo.

Jiný příklad: "Za republiky" se po určitou dobu řešily neustálé tahanice mezi výtopnou Kyšperk a její nadřízenou výtopnou Hradec Králové kvůli provozu lokomotiv bývalé ÖNWB 354.4. V tamních podmínkách byla ideální "torpéda" 354.0, kromě spolehlivosti a menší spotřeby paliva taky kvůli nemožnosti otáčení v Ústí nad Orlicí. Hradečáci samozřejmě přednostně řešili svoje problémy a na Kyšperk často zbývaly ty horší stroje. Nakonec zvítězil zdravý rozum a "torpéda" se do Kyšperka vrátila (sám pamatuju dobu, kdy byla ještě začátkem 60. let v Letohradě nosnou řadou pro osobní dopravu), ale až po značném tlaku a protestech strojvedoucích.

Jinak na konci parního provozu nastávaly i věci dříve nevídané. Třeba zajíždění 475.179 z Lovosic se soupravami sypáků do/z lomu v Dobkovičkách - jedním směrem samozřejmě tendrem napřed...
Pondělí, 24. července 2017 - 17:51:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2595
Registrován: 5-2002
Polabský: Děkuji. Domníval jsem se, že pro nás specifické řešení spojení lokomotivy a tendru u řady 52/555.0 bylo vyvoláno až potřebami vojenské dopravy, zejména na východní frontě.

dědek hank: Ano. Třeba turnusové vedení Os vlaku řadou 475.1 z Mladotic do Klatov, přičemž mašina se do Plzně vracela strojově - v Klatovech se na točnu nevešla (a v noci před tím se jela z Mladotic strojově otočit do Žatce). Ale LD Plzeň potřebovalo výkon. Tuším, že po roce to začalo personálně obsazovat PLD Klatovy (pro topiče možnost se jednou za turnus svézt bez házení lopatou) a po dalším roce rozum zvítězil a vše se vrátilo do režie klatovských ušatých
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pondělí, 24. července 2017 - 21:21:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 7-2017
556.0506 pózující na točně v Českých Velenicích
Pondělí, 24. července 2017 - 21:46:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 6-2009
Polabský:
"
Protože řada 52 vycházela z řady 50 DRG"

DRG zanikly v roce 1937 a první stroje řady 50 jsou z roku 1939. Tedy žádná řada 50 DRG nikdy neexistovala.
Polabský
Úterý, 25. července 2017 - 07:36:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 945
Registrován: 10-2010
Jáchym rotor: Omlouvám se za uklepnutí [biggrin]