| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 08. 09. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 08. 09. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6301 Registrován: 2-2009 |
Baja -neřval, jen jsi mluvil hodně nahlas..... |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 646 Registrován: 6-2006 |
Možná jsem to napsal neobratně. Po dobu plnění válce se do něj musí dostávat pára a to tak, že buď aktivně tlačí a nebo (při zavřeném regulátoru a poklesu tlaku) je do něj nasávána. Leda že by se při zavření regulátoru dostala šoupátka o režimu-polohy, že budou přepouštět páru z prostoru před a za pístem (propojí vstupní kanály obou stran válce) nebo se otevřou oba výstupní kanály a tlak se bude vyrovnávát s okolním prostředím. Ano, jízda na škrcený regulátor a velké plnění je nehospodárná, protože k expanzi dochází jen v malé časti zdvihu. Ale rovnoměrnost síly může být vyšší, protože se tak tlačí s nižším tlakem po delší část zdvihu. Na druhou stranu pro plnění větší než 50 procent začne docházet ke špičkám, protože jsou po dobu (plnění - 50)- v procentech - plněny oba válce současně. No dobrá, ono bude ke špičkám docázet i v případě plnění na 40 procent, protože tlak v expandujícím válci neklesne natolik, o kolik se zvětší tlak na píst druhého válce, který právě začíná být plněn. A ještě k tomu tlak v přívodu (od regulátoru k šoupátku) bude vlivem nulového odběru růst na hodnotu tlaku v kotli. Při velkém otevření regulátoru a malém plnění může být nerovnoměrnost vyšší vlivem vysokého (kotlového) tlaku po dobu plnění a postupné snižování během expanze. Je fakt, že si nedokážu představit, jaký vliv mohou mít takovéto úzké špičky na skluz v porovnání s "masivními" změnami vlivem akce druhého válce za podstatně nižšího tlaku. Taky nevím jaké citlivosti ve změně tažné síly při rozjezdu lze dosáhnout změnou plnění a nebo změnou otevření reguláoru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6302 Registrován: 2-2009 |
Mg - ano tomu se říká vyrovnávačw tlaku a jsou mechanické, automatické a nebo ve formě vyrovnávacího šoupátka - Nicolai, Schulze, Trofimov - všechna provedení zajišťují při zavřeném regulátoru vyrovnání tlaků před a za pístem a otevření do atmosféry aby parní stroj nepracoval jako kompresor. Asi je třeba vzít v úvahu i setrvačné hmoty. Nicméně moudro, které jsem napsal, není z mé hlavy nýbrž z hlavy těch nejpovolanějších - autorů příručky pro strojvedoucí parních lokomotiv, dnešní párařské bible a kultovní knihy. Vzhledem k tomu, že rozvod je na jedné straně pootočen o 90 stupňů tak bych to viděl jinak. Nejlepší průběh tažné síly má trojčitý tříválec / nesdružený / který má kliky přesazeny pravidelně po 120 stupních. Možná, že nezáleží tolik na šířce jako na výšce špičky, nevím. Jak jsou na tom americké nečleněné / plnotlaké, nesdružené / ,, non articulated " Malettky se mi dosud nepovedlo vypátrat. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3032 Registrován: 6-2002 
|
Kteréže to vyrovnávací šoupě má mezi kotouči přítlačnou pružinu? Nicolai? |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 647 Registrován: 6-2006 |
No asi jo, zapomněl jsem ještě na to, jak průběh tažné síly změní klikový mechanizmus, kdy na začátku plnění (v úvrati) je moment nulový/minimální. Ale i tak mi vychází, že je spolehlivější se rozjíždět (alespoň pohnout) s velkým plněním a zaškrceným regulátorem, protože "díra" do některého válce je vždy otevřená, než s minimálním plněním a otevřeným regulátorem, protože je vyšší pravděpodobnost, že budou šoupátka uzavírat přívod páry do válců. Je možné, že lze lehce nacvičit zvyšování plnění až do okamžiku pohybu a pak jej skokově snížit na minimum. Jsem jen teoretikem a nikdy jsem si to nezkoušel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3186 Registrován: 7-2011 |
Já teda nevím, ale přijde mi, že je to stejné, jako se zahradní hadicí. Když budu mít od kohoutku třeba 10m zahradní hadice (a na konci úzkou stříkací hubici), tak v okamžiku vypnutí kohoutku mi v té hadici taky okamžitě poklesne tlak. Jasněže to ještě chvíli stříká. Jenže už to nemá takový tlak. V případě "zbytkové" páry mezi regulátorem a válcem mi to přijde stejné. Navíc v situaci, kdy se kola "utrhnou" a točí rychle. Domnívám se, že na době jejich pohybu se podílí spíš setrvačnost, než zbytková pára. Jistěže na to nějaký vliv mít může a asi i má, ale oproti té setrvačnosti bych ho považoval spíš za mizivý. Vycházím z toho co znám, tedy místo páry honím kola elektřinou. Elektřinu vypnu okamžitě, tam žádná zbytková v drátech není a přesto se při skluzu kola ještě nějakou chvíli točí, než se to zas chytne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3187 Registrován: 7-2011 |
 M_g:"Ale i tak mi vychází, že je spolehlivější se rozjíždět (alespoň pohnout) s velkým plněním a zaškrceným regulátorem.." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2290 Registrován: 5-2002 |
Bobik: Tahle úvaha má chybu v tom, že voda nemá schopnost se rozpínat, na rozdíl od páry. Klíčová slova - voda i pára jsou tekutiny, ale voda je kapalina a pára plyn...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Starý Vlk
|
|
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Bobik: Já jsem to takhle dělal 6 let a celkem se mi to osvědčilo. Ovšem parní lokomotiva je už z principu na skluz náchylnější než ostatní-průběh tažné síly je dost proměnlivý. Ovšem rozjíždět se s hodně otevřeným regulátorem a rozjezd řídit vyložením rozvodu je nesmysl. Možná, že se někdo nachytal na vyrovnávací šoupátka Trofimov-u nich se před rozjezdem stavěl rozvod na plnění cca 10% a teprve po jemném otevření regulátoru se nastavovalo vyložení pro rozjezd. Nezbytně nutné to nebylo, při posunu se to stejně nedělalo, důvod byl jiný-kotouče těchto šoupátek se po uzavření regulátoru za jízdy vlastním třením zastavily u vstupního kanálu a pohybovaly se jen jejich vnitřní disky, pevně spojené se šoupátkovou tyčí. To byl ten vyrovnávací efekt-všechny kanály šoupátkové komory byly propojené. No a čím menší bylo vyložení, tím kratší byla dráha šoupátkové tyče a tím nižší bylo opotřebení jejich vodítek. U šoupátek s mechanickým vyrovnávačem se naopak po uzavření regulátoru rozvod stavěl na plné vyložení-aby se šoupátkové kotouče (nedělené, pevně spojené s šoupátkovou tyčí) pohybovaly po celé ploše komory a opotřebovávaly ji rovnoměrně. |
|
kapitán Nemo
|
|
|
Neregistrovaný host 213.192.12.32 |
Lakro: S úsměvem si vzpomínám na Jirku Horáka, když v HK jezdil "cirkus"(131,Bix,131), to už pára nebyla, tak chtěl vždy na postrku, neboť mu to při rozjezdu vždy chcíplo:-).A Pavel Vaníček byl pro nás vždy "studený kovář". To byli zlatý lidi! Za Pavlem se do Volče chystám, trochu ho povzbudit!![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3189 Registrován: 7-2011 |
Johny11 - jasně, pára expanduje, ovšem ve chvíli skluzu, kdy se to všecko točí fofrem, ten zbytek v trubkách taky fofrem vylítá ven (a při tom ve válci samozřejmě expanduje). Jenže se domnívám, že na celkovou dobu pohybu má menší vliv než setrvačnost toho celého soustrojí. Samozřejmě záleží na kluzkosti koleje, pokud za to vezme fíra moc hrubě při dobrý adhezi, tak to samozřejmě utrhne taky a v tom případě lze čekat větší vliv té zbytkové páry, setrvačnosti bude bránit tření. A ano, uvědomuju si, že tahle moje teorie za silně nepříznivých podmínek nemusí platit (dlouhé trubky/přehřívač jak hrom/malá kola a vůbec "lehký" pojezd atd.) Samozřejmě by se to dalo nějak spočítat, ale to přenechám študovanějším. Ze vzorečků mi bývá špatně. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6303 Registrován: 2-2009 |
Boris - Nicolai |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6304 Registrován: 2-2009 |
Starý vlk - a není to u těch Trofimovek trochu jinak ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 366 Registrován: 7-2011 |
MN-2 Přesně jak je to na obrázku a i popsáno, to byla technika jízdy, tak mě to učili. Rozjezd - plné vyložení, pak stahovat až třeba na 50-55, jízda výběhem, zavřít regulátor, vyložit a stáhnout na 10. Potřeba hnací síly - otevřít regulátor, vyložit na potřebné plnění. Na zálohách se šíbovalo s plným vyložením, jedině snad do výtahu se trochu stáhlo. Rozvod na střed - zkoušení těsnosti přívodních rour, článků a šoupátek, poslouchalo se u otevřené dýmnice a otevřených dvířek pece. Lakro - jo topičská práce to byly galeje, já jako topič s titulem "kandidát strojvedoucího" jsem si toho užil, ale jak postupem času přibývalo zkušeností a rad zkušených, tak to i šlo. Měl jsem štěstí na fíry, naučili mě toho hodně jak na Pětikolácích, Kremákácích a pak i na Štokrech. Zejména na posledně jmenovaných jsem dostal školu od elitního fíry, ještě žije, za rok mu bude 90. U něho jsem také odjezdil jako druhý fíra potřebné hodiny zácviku. Párař par exellence. Jeho zkušenosti mě byly platné po celou dobu mojí párařské éry, čož bylo 12 let. ;Rok před odchodem do důchodu si zajezdil ještě na motorech. Předchozí příspěvky jsou hodně teoretické, já si myslím, že moji předchůdci o expanzi moc nevěděli, měli však zkušenost a cit. Když nechtěli, tak nezabrousila, když chtěli tak si zabrousila. A jestli to pootočení o čtvrt kola je vlivem expanze zbytkové páry nebo setrvačnosti jim bylo u prdele. = |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6305 Registrován: 2-2009 |
Frako - díky. Máš nějaké zkušenosti s Kremáky 534.03 v traťové službě ? |
|
Starý Vlk
|
|
|
Neregistrovaný host 90.178.49.205 |
Mad_noodle2: Bylo, upsal jsem se-místo vnější jsem napsal vnitřní. Tak, jak jsem to napsal, by to pochopitelně nefungovalo. Já jsem při tom psaní přemýšlel o vnitřním vstupu páry a to mne zblblo. Omlouvám se všem, které to zmátlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 7-2011 |
No Kremáci, především jsem si tam rok odtopil, začátky byly drsné, fyzicky náročné, přesně jak to popisuje Lakro. Měl jsem tehdy mladého fíru bylo mu 25, mě 18a1/2. Na svůj věk byl i zkušený a uměl. Nechal mě pořádně vyšťavit, ale když viděl, že padám na držku, tak vždy pomohl i tu kytaru vzal do ruky. Ke konci naší spolupráce mě na půl šichty vždy poslal na P stranu. Převážně jsem šíboval ve stanicích a pravidelně za střevo z Vojkovic do Ostrova, což je furt do kopce. Byl to on který mě dal ty fírovský základy. Jezdili jsme v tratI So - Chom - So, Mn, Pn a postrky. Co šichtu jsem tam naházel 80q a dělal dva ohně. Můžu napsat, že na konci tohoto období jsem to s kytarou uměl a konec konců i s vlakem. Po zkouškách a roce na zál. s pětikolákem a neustálém přetáčení rozvodu a vytahování vyrovnavačů a brzdění jsem si druhý rok záloh odšíboval na zál. v Ci, kde byl Kremák, byla to zál. kde se z vlečky také vytahovaly ucelené těžké vlaky, takže tam to byla také škola. No a pak už na Štokry nejdříve na zál. v N.S. a pak do štokrácké postrkové skupiny a pak na upalováky atd. To bylo tak v kostce já a Kremák. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6308 Registrován: 2-2009 |
Frako - ahoj, díky za vzpomínky. Co se týká topení a topičů na Kremáku, tak se hodnocení vzácně shodují. Totiž, že to byla fuška. A řádná. Starý vlk - stane se, mě to taky zmátlo tak jsem se obrátil k literatuře. Problém u mě bývá to najít. Pořádek není moje silná stránka a na netu je pusto a prázdno. |
|
WLAB 160
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.233.77 |
Nemáte prosím info k nedělní akci se čtyřkolákem do Nelahozevsi? Předem díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 7-2011 |
Ještě dodatek k té lopotě, aby jsme to my tehdejší topiči neměli tak jednoduché tak na většině Kremáků bylo ještě kombinované mazání klacků. Hlavní spojnice a ojnice olejem, ostatní pevným mazacím tukem velkou dekalamitkou do které se vkládal špalek tuku o průměru cca 50mm a délky cca 200mm a značnou silou se to tlačilo do ložiska dokud se tuk neprotlačil ven. Ložiska tendru byla také kluzná (olej), takže také mazat. To byla naše mašinka 534 0389, kde asi po Falknově skončila. Oč jednoduší a za stejné peníze to bylo pro topiče na Štokru. Pro fíru to vyšlo nastejno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 8-2006 
|
frako - pro Vás ,ale i ostatní milovníky páry. 534.0389 -jezdila nějaký čas v Děčíně a nasklonku svého "života" dojezdila v Jaroměři. |
|
SKF
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
a tak koukám na ty ložiska tendru od 389 a říkám si, kam ten Frako ten olej cpal ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 7-2011 |
Ano SKF, vidím také SKF, patrně byl tendr vyměněn. Tam bych býval olej necpal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6315 Registrován: 2-2009 |
frako - ad vazelína neboli mazací tuk - Papoušek má na klackách podobné řešení a byl to někdy boj tam to mazivo dostat. My jsme používali lithný tuk s Molykou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 10-2005 |
Čtyřkolák 434.2186 na dnešních Slavnostech města Hostivice |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 449 Registrován: 6-2010 |
VIDEO: Subjektivní pohled strojvedoucího 434.2186 na trať Praha Vršovice - Hostivice https://youtu.be/VuGDauA8EfA |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 12-2014 |
Zdravím! Pro zájemce ke shlédnutí video z cesty vršovického Čtyřkoláka na pouť v Kácově https://youtu.be/Ox7XWfYIFPM
Můj Youtube kanál s převážně železniční tématikou dostupný zde
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
|
|
434
|
|
|
Neregistrovaný host 188.175.212.236 |
V nedělním odpoledni nás potěšila TV Nova když dávala film "Páni kluci "Opět byla možnost vidět pěkné traťové záběry parní lokomotivy 310 134 zde jezdící pod názvem " Vlkava ".Natáčelo se na dnes zrušené trati Úštěk horní nádr .-Lovečkovice .Filmového strojvedoucího hraje pan Josef Laufer .Ten nezasahoval do ovládání lokomotivy .Skutečný strojvedoucí nesměl být v záběru vidět a proto klečel v budce pod předním okénkem a trať pozoroval dírou po šroubu .Lok .310 134 neměla tlakovou brzdu pro vlak a tak souprava byla brzděna ručně .Na osobním voze vlakvedoucí obsluhoval ruční brzdu .Přitom na této trati byly spády až 38 promile . Ve dnech 17. a 18. září 2016 mají z Ústí n. Labem Střekova do Zubrnic jezdit vlaky tažený parní lokomotivou . \ |
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 5-2002 
|
434: super film. Jen dodám že strojvedoucí(ten skutečný) tam vidět je. A tady jsou další zajímavé screeny. |
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 5-2002
|
Pokr: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2848 Registrován: 5-2002 |
Tenhle balzám na duši miluju ... ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") A doma vidím, že je to dědičné ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6242 Registrován: 4-2003 |
Pavel reiser:Tenhle balzám na duši miluju ... Však nejsi sám, mám to úplně stejně ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 10-2005 |
Něco z "Kolešovky" také ode mne. 9.7.2016 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3175 Registrován: 10-2008 
|
Legiovlak v Ostravě-Svinově |
|
Joska
|
|
|
Neregistrovaný host 185.64.40.27 |
Mám dojem, že se asi s místními pisateli neshodnu. Kremák je zde totiž líčen jako příšera, která odrovnávala nebohé topiče po stovkách. Mám bohaté zkušenosti s těmito stroji, a to na levé i pravé straně, a proto se jich musím zastat. Byly konstruované na topení lopatou – podlaha tendru je ve stejné výšce jako topná dvířka (nemusím se tedy zbytečně ohýbat, a to ani na jedné straně), pravá ruka se nemusí vyhýbat klice ruční brzdy (jako např. na čtyřkoláku), mezi tendrem a topnými dvířky je dostatek místa na získání potřebného švihu lopaty k pokrytí přední části roštového pole uhlím (ale zase ne tak velký, jako třeba na němce, kde si topič menší postavy musel s lopatou udělat mezikrok), šířka roštu umožňuje bezproblémové založení zadních rohů palivem, sklopné roštové pole (padák) dostatečně usnadňuje čištění ohně, žhavé háky a škrabky se lehce zastrčí do trubky v tendru. Při vyzbrojení uhlí v poměru 1 (černé)/ 2-3 (hnědé), což bylo u traťových mašin běžné, dobrém seřízení dyšny, fungující pneumatické šlapačce a fírovi, který věděl, že rozvod tam není jen pro změnu směru, to s těmito mašinami docela dobře fungovalo. Gieslovy ploché dyšny navíc většinou tahaly oheň od dvířek, kde nebyl s pokrytím roštu žádný problém. Jako fíra jsem měl, samozřejmě, raději štokra, ale na topení mi byla milejší lopata. Co a kam jsem si hodil, to jsem tam měl. Nemusel jsem štelovat trysky podle zrnitosti uhlí, trnout hrůzou, že si zafoukám rakovku nebo že se odporoučí přikladač. Stejnou zkušenost měli i mnozí moji kolegové. Svého času mi na kremáku topíval malý, kulaťoučký pán, bývalý rotmistr Hradní stráže, železničář z politických důvodů. Bez jediného zbytečného pohybu a bez lapání po dechu si ve svých 60 letech, a k plné spokojenosti pana fíry, s každým kremákem poradil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6330 Registrován: 2-2009 |
Joska - hezky napsané, ale Kremáka zde nikdo neodsuzoval, jen jsme konstatovali, že byl náročnější na topení. Zvlášť ty starší typy./001 až 092/. Nakonec na Mikádech taky občas jezdili dva topiči. Taky možná záleželo na tom,kde jezdil a co za sebou vláčel.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 10-2006 
|
434: Myslím si (samozřejmě se mohu plést), že pan strojvedoucí se jmenoval Haken (přímo její kmenový fíra i s topičem) a s parní mašinkou dojel po vlastní ose nejdříve do Prahy pro vozy od "rekvizitářů" železničářů a pak po svých až na lokálku. Pamatuji si to z vyprávění od svého táty, který za nimy na vlečku chodil pravidelně se vozit a jednou mu řekli, že tam teď "chvilku" nebudou |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6331 Registrován: 2-2009 |
Jak se pánové jmenovali nevím, ale je pravda, že s mašinkou na natáčení jeli. V roce 1976 to už byli bezvadní staříci, náležitě pyšní na svůj stroj - musel jsem ho s nimi prolézt od komína až po pojezd, abych viděl,v jakém ji mají ,,pucu". Vynikající chlapi.![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
VKEROB
|
|
|
Neregistrovaný host 62.24.72.244 |
434: To jsou úžasné fotky 310.134!! Také jsem se tehdy v Levíně okolo mašinky s fotoaparátem motal, ale mám to pouze černobíle. Na snímku z Doks je strojvedoucí, nechci se plést, ale tuším, že se jmenoval Karel Dlouhý, někde bych měl mít jeho adresu, protože jsem mu posílal fotky. Ten s ní právě jezdil v cukrovaru v Mnichově Hradišti. Díky za to, že jste je sem dal, moc mě to potěšilo. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
jojo...jako malý kluk ji pamatuju...u nás v Hradišti..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 7-2016 |
Pro pana Josku: Sic nemohu sloužit a hýřit zkušenostmi z Kremáka, ale na 434.2186 jsem toho věru odtopil dosti, tak potvrzuji, ta klika od ruční brzdy způsobila mnoho ran do "loketní brňavky", když si člověk nedával pozor. A s tím ohnutým hřbetem máte taky pravdu a i s tím úkrokem na Němce taktéž, i když ne vždy. Mohu ale sloužit několika málo akcemi na 486.007, kde jsou dvířka ve stejné rovině s lopatářem tendru a tím je "cvičení s lopatou " pohodlnější než třeba na Čtyřkoláku nebo Sedmě. Jinou kapitolou je 464.102, tam je technika pro krátkou vzdálenost lopatáře od dvířek zcela jiná: je to spíše o práci zápěstím než o nějakém rozpřáhnutém švihu. Dost se tam zůročí sportovní zkušenosti z badmitonu![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") . Jo a pro 434.: Díky za úžasné záběry z natáčení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, co se vlastně stalo s původními tendry 818.060 od 534.027 a 818.093 od 365.025? Díky |
|
434
|
|
|
Neregistrovaný host 188.175.212.236 |
Mašinku 310 134 na filmování doprovázela četa která na ní jezdila v cukrovaru .Strojvedoucí pan Haken a topič pan Svoboda .Vlastní přepravu a obsluhu lokomotivy při filmování zajišťovalo LD Česká Lípa .Vlakvedoucí byl ze žst . Úštěk .Četa z cukrovaru mohla jezdit jen na vlastní vlečce a ne na trati . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 6-2009 |
434: jako hradišťák děkuju za úžasné fotky z MH. Takhle si 310.134 pamatuju, i když tehdy jsem byl ještě kluk. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
to je hezký..já také hradišťák! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 6-2009 |
vlečka: net je malej Zrovna jsem si říkal, že ta fotka by šla zopakovat i dneska. Stroj se zachoval a to místo se taky skoro nezměnilo. Stačilo by trochu prořezat ty nálety a počkat až opadá listí |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
no právě!!a já v kaštance trávil hodně času..při pozorování provozu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2016 |
Pár obrázků když ještě dráha byla dráhou. Třeba někdo vzpomene na svůj stroj Rok 1976, tehdy v Jaroměři |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 10-2008 |
434 : Nebylo by možné nějak získat kopie do archivu ZMŽ a pro případné spolkové využití.Samo že autor bude všude uváděn.Barevných fotek z natáčení je jako šafránu.Blíže když tak na mail.Děkujem předem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 6-2014 |
firafigo:Náderný fotky-děkji za zveřejnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6345 Registrován: 2-2009 |
Jen pan fira frigo není autorem a mohl by se obtěžovat alespoň s uvedením zdroje, nakonec i autor se dá dohledat. Nejsem purista ale je to slušnost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 11-2011 |
Pára v Jaroměři tu už byla před několika lety... Zdroj: https://www.flickr.com/search/?text=CSD%20steam%2076 MN2 - Ahoj Ivane, prosím odkud je zkopírováno schéma šoupátka Trofimov, které jsi nedávno do zdejší diskuze vložil? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6347 Registrován: 2-2009 |
Ahoj, Z jedné stránky Atlasu ing.J.Beka seniora - byl to paperback, který se po dvou otevřeních rozložil na jednotlivé listy. Odkud ho získal autor nevím. Bylo to 4 nebo 5 dílů, první ještě vázané. |
|
Nádraží
|
|
|
Neregistrovaný host 217.66.170.1 |
Jaké mají inventární čísla ty čtyřkoláky na první a posladní fotce? Z fotek to jde blbě přečíst. |
|
Neregistrovaný host 37.48.32.19 |
Přátelé, dáváme dohromady informace a materiály k oslavě 60. let lokomotiv řady 464.2 a jmenovitě pak 464.202. Mohli byste mi pomoci se sestavením seznamu akcí, na kterých byla naše 464.202 (464.201 před zrušením?) vystavena. Zatím jsem (dle fotek) sestavil toto, ale u řady akcí nevím, při jaké příležitosti byla vystavena, nebo kdy výstava probíhala: - 23.8 až 7. 9. 1980 – výstava lokomotiv k ukončení parní trakce, Liberec - xx.xx. 1982 – výstava, Nymburk město - 16. 5. 1981 – výstava v Děčíně - 4. a 5. 11. 1983 – výstava k oslavě 20 let ZC Velim - 9. 1984 – výstava Valašské Meziříčí - 27. 6. 1989 – vystavena na výstavišti v Brně A jinak samozřejmě velmi uvítám jakékoliv materiály k lokomotivám 464.2. Prosím Vás o pomoc; za jakoukoli informaci budu moc vděčný. |
|
Jindřich Rosa
|
|
|
Neregistrovaný host 195.113.180.178 |
Přidám něco, co pamatuji jako malý capart: 14. 9. 1985 - 130 let železnice v Opavě, žst. Opava-východ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 6-2009 |
vlečka: já chodil přímo na nádraží sledovat kremáky při posunu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 7-2011 |
Joska, nechtěl jsem Kremáka pohanět, chtěl jsem pouze poukázat na jistou náročnost na jeho topení a to zejména s užitím jeho výkonu na horní hranici. Což bylo tehdy takřka pravidlo - vytížení na normu. Zbrojení u nás 1/3, černé/hnědé byla utopie. Černým myslím kvalitu, né Kladno. Dělat oheň padákem uprostřed roštové plochy s plnou pecí byla makačka né, že ne. Zastrčit rozžhavené háky do trubky byla už jenom úleva a otření čela. Žádný topič, ze Štokra, co jsem znal, by se na Kremáka dobrovolně nevrátil, ruce pryč od kytary. Velmi neblaze se o Kremácích, on jim říkal "starej Gremák" zmiňoval můj již uvedený školitel, oni s nimi po válce jezdili z Falknova až do Kladna na samé hnědé, zpět zase na samé černé. Oč jednodušší byla úprava ohně na štokru. Seřídit trysky si můj topič uměl perfektně, většinou měl prostřední zavřenou, s nastrčeným věnečkem na trojúhelníku rozmetací desky. Před odjezdem si oheň vždy ručně založil. Nebyl to také žádný mladík, měl 2 roky do důchodu. Poprvé se podíval do pece po vystoupání na Hájek a zastavení na odvěšení postrku. Štokroval podle kouře. Tlak šel dolů, ostatně jako každému před vystoupáním na Prunéřov (stará trať) po 75 Km jízdy, s jedinou zastávkou, na zmíněné odvěšení postrku. My jsme naší 003, později 358 měli v perfektním stavu, ale on si poradil i s mašinkami letmo, které nebyly zrovna v dobrém teplotechnickém stavu. Vždy ji ošetřil jako by byla jeho. Měli jsme jedinou závažnou závadu kterou jsem již popsal. Jinak s ním to byly krásné epizody mé párařské éry a snad i jeho se mnou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 11-2006 |
Dobry den panove! Krasne se ctou radky lidi majici profesni zkusenosti s parni trakci. Chtel bych polozit otazku, zda se v mistnim vlakne nenachazi lidicky majici bohate zkusenosti s radou 556.0 v LD Decin z dob jejich pravidelneho nasazeni. Pokud ano prosim na email : tubifex@seznam.cz .Dekuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 7-2008 |
Ještě jedno pozvání na zajímavou akci s antonem v rakouském Ampflwangu. |