Mn dnes - zatím ...

210 027 + bat.vůz H.Dvořiště - Vyšší Brod
743 009 Číčenice - Volary
742 111 Strakonice - Lipka a zpět

749.243 - 2x300kW není v globále moc,ale bobinka má trvale 360kW.

Tady jsem vygůglil , že Adamovka měla trvalý výkon 540 kW. Ale to je celkem jedno, zajímavější by bylo spočítat, jakým výkonem disponovala trolej ve stoupáku pod Lipnem. A kolik z toho výkonu Adamovka spotřebovala jen na uvedení a udržení sama sebe v pohybu (přeci jen vážila přes 50 tun). A kolik toho výkonu zbylo na nějakou nákladní zátěž.

Bmbč - Sice odlehlé místo, ale vyšebrodská hydrocentrála jej udělala od poč. 20. stol. známým v celé Evropě - koncem 20. let výkonem téměř 17 MW

Řeč je o Spirově elektrárně?

Opět Almanach 1924-25:

Brod Vyšší (Hohenfurth). Jednací řeč německá.
Ig. Spiro synové v Českém Krumlově. Správce Jul. Sigmund.
Vodní turbiny 12.000 HP, parní záloha 4000 HP. Proud 3X22.000/ 15.000/800/330/120 V, 42 p/s.

"42 p/s" je kmitočet? Nejsem silnoproudař a tak fakt nevím...

honzaklonfar:

"42 p/s" je kmitočet?

Ano, Spirova síť měla 42Hz. A proto nebyla propojitelná se sítí JČE. A v tom může být trochu háček. Měnírně je sice asi jedno, jestli bere 42Hz nebo 50Hz, ale ta měnírna přímo navazovala na dodnes exisující rozvodnu JČE. A pro točivé stroje napájené z veřejné sítě frekvence asi důležitá být může.

Na konci roku 1946 byla 50Hz síť JČE nejblíže ve Větřní a Kaplici. Jestli dosáhla v roce 1948 Vyššího Brodu, nevím. Pokud ano, tak skoro určitě ze směru od Horního Dvořiště (do rozvodny vstup od jihu). V roce 1953 takové vedení už určitě existovalo.

Je ale možné, že nejdřív mohla být měnírna napojena provizorně od Spira na 42Hz (síť taky už patřila JČE).

Jak to bylo doopravdy by mě docela zajímalo. O tom jsem ale nikde nic nenašel (ani nevygůglil).

Tak GWTR ještě nemá vyhráno.
Jihočeský kraj nesmí uzavřít smlouvu s GW Train Regio na šumavské vlaky

doplnění ...

210 027 Vyšší Brod - Rybník a zpět
210 027 Vyšší Brod - H.Dvořiště
743 009 Volary - Číčenice - Protivín

Napsal jste to velmi výstižně a správně: GWTR nemá vyhráno. Ona možná a očekávaně snadná virtuelní výhra (těch několika mocipány z KÚ protěžovaných nenažraných zbohatlíků) mohla pro většinu (cestující)znamenat prohru. Už zadání je neuvěřitelné, snad jako cvičení pro "ekonomy" ze zvlášky. Kdyby šlo o dodávky hajzlpapíru za pár kaček pro ten jejich ouřad na 20 let dopředu, to bych se nedivil..Kupodivu se o těch "bagatelních důvodech, detailech" opatrně zmiňují i v odkaze. Otázkou je, kde všude ještě kraj vlaky zlikviduje - podobně, jako před více než rokem zlikvidovali osobáky na 220. Zrovinka v době, kdy se dělalo "ekonomické posouzení" možné stavby nejdražší části IV NŽK. Náhody nejsou. Zato volby se blíží. ..

Státem živené, dotované a vlastněné dráhy podávají žalobu na stát? Být to v jiné, normálně fungující firmě, druhý den majitel svolá valnou hromadu a rozpráší dozorčí radu a vedení na kusy. A nikdo by se mu nemohl divit.

KPtrain: to nevím proč. Jediný kdo chybuje a je ve schizofrenní situaci je MD. Jako vlastník ČD si "musí povinně" pouštět konkurenci na koleje a ještě jim dodávat informace, které ostatní zveřejňovat nemusí (bylo prokázáno rozsudkem soudu mezi ČD a MD).
O jihočeském kraji a soudruhovi Študlarovi už ani nemá cenu mluvit - místo aby chodil kanály tak vymetá jeden raut za druhým. Nezbývá než to Zimolovi v příštích volbách spočítat. Je ale potřeba říct, že spousta lidí z jeho dalších nápadů (Letiště v ČB za 160+350mega) je nadšená...Jednou budeme asi jezdit do Prahy lodí a létat do ciziny z Budějc - určitě to bude ekonomicky velice efektivní a lidé budou z hluku letadel přímo nadšení :-)

ČouĎák: tak to je hodně drsný....
A taková stanice má v názvu slovo "klášter" ???
Ani soudruh Potěmkin by to neudělal líp ....

drsný?....je svátek práce....,tak mále připomenutí.

Drsný je už to, že práce má svátek! Kdo jsou asi její rodiče a kdy má ta blbka narozeniny?

KP trajn: Ty magore....

Pro Zbyňka: Mě např. Študlar (soudruh asi těžko, neb šikovně zahraná ublíženost jej hladce pronesla celými devadesátými až k současné vejminkové teplounké sesli) na jednom z rautů nevysvětil, jak to bylo okolo nákupu luxusního bytu ve Studentské 1655/1B s následným rychlým prodejem téhož. Odkvačil beze slova na WC, to víte, věk a prostata asi. Že by "uspořené" peníze za "optimalizace", 192, 193, či zrychtování Os na 220? Až jej někdo potkáte, optejte se ho.

Čest práci a rukám klid! Heslo platné po celý rok.

Chce to jen umět chápat psaný text
On si neda pokoj. On je asi opravdu letadlo... Ale oprosteme se od přiblblých osobních invektiv...

Z lipenky posíláme neschopnou 210-057 a 2 fazolky k tomu . Jako náhrada přijela 210-045 a s ní další 2 fazole . (VESNIČAN 214)
Pockalo to tam na me a jak pekne si to na Certovce pri 25kV v troleji "vrnelo"... A pri te prilezitosti jsem mel moznost zpovidat jednoho pametnika (VESNIČAN a ČouĎák vi o koho jde) a ten mi mj. rekl. Na Drahu nastoupil v roce 1955. Pamatuje si zapojeni nove menirny ve V.Brode zhruba v dobe, kdy nastoupil. Tedy roku 1955 jako zmene napeti muzeme verit. Ze na Lipne do te doby bylo min, to nevedel, ale pro nasi diskuzi to neni podstatny. Taky si jako skolak pamatoval pozar v Herbertove a potvrdil mi mou domnenku, ze menirna z roku 1948 byla napajena z elektrarny pod Certovkou (tedy ze Spirovy elektrarny). Pripadny docasny parni provoz 1947 - 1948 mi ani nepotvrdil, ani nevyvratil.
Pak jsme se bavili o motorakach. Pro nej byly dvounapravove a ctyrnapravove, vic o nich nevedel a potvrdil mi, ze pamatuje tri dvounapravovy a pak prichod dvou ctyrnapravovych. Ty byly nasazeny do provozu hned, jak to slo a dvounapravove jezdily tez, ale jako zalozni. Tedy potvrdil mi to, co jsem tu jiz napsal. Kdyz jsem se zeptal, jestli si pamatuje kdy presne byly dvounapravovy vyrazeny, tak jeden z nich skoncil behem provozu ctyrnapravaku (a zrejme poslouzil jako zdroj nahradnich dilu pro zbyle dva) ostatni dva se sice prichodu hepet na Lipne opravdu nedockaly, nicmene z Lipna odesly nedlouho pred jejich prichodem (rok, dva? Nevim...) vypomahat do Tabora. Tam se prichodu tech hepet klidne dozit mohly! Co s nima bylo dal? Jeden udajne zlikvidovan v Tabore, druhej je v muzeu. Ale v kterym, to nevim. Ja ho nikdy nevidel. A jak dopadly ctyrnapravovy, to vime, o tom doufam spor neni...
Pak jsme se jeste bavili o provozu na stare nadrazi. Po doby vystavby prehrady fungovaly obe trate paralelne. Osobni doprava nejakou dobu koncila na provizorni zastavce zhruba zde. V te dobe se uz na nove lipenske nadrazi jezdilo, bylo tam vyrazne vic koleji a vykladal se tam material na stavbu. Ze na novem Lipne bylo vyrazne vic koleji tam je videt dodnes. Druhe vykladkove misto bylo na stare trati priblizne v miste dnesni hraze. Ja si myslim spis nad docasnou zastavkou, teleso trati se da dohledat az v podstate ke hrazi a ze by tam bylo torzo nejakyho sirsiho vykladkovyho mista, to se rict neda. Rok 1955 jako rok zahajeni provozu na nove nadrazi tedy bude spis rok "prepnuti" osobni dopravy. Likvidace mostu pres Vltavu na Sv.Prokopu probehla az pozdeji v prubehu 60.let.

V roce 1956 byly ve Vyšším Brodě a Rybníku vybudovány dvě nové měnírny a původní napájecí napětí 1280V resp. 1200V bylo zvýšeno na dnešních 1500
Kde stávala ta měnírna v Rybníku a kdy byl ukončen její provoz?
Pamatuju si torza stozaru podobnych tem u napajecky ve Vyssim Brode. Stala zhruba v tomto miste. Odstranena byla tusim az s prestavbou stanice Rybnik v souvislosti s elektrizaci trati do Dvoriste.
Kdysi jsem se bavil s nejakym elektrikarem a ten mi rekl, ze technologie ve Vysebrodske menirne je ze 70.let. Tedy zrejme v te dobe se ukoncil provoz menirny v Rybniku a trat se cela zacala napajet z (opet) nove menirny ve Vyssim Brode.

2x300kW není v globále moc,ale bobinka má trvale 360kW. Víc než 2 vlaky najednou tehdy stejně na Lipně asi nejezdily...
A pak se zaclo stavet Lipno a vlaku bylo potreba vice a proto docasny parni provoz...

Sice odlehlé místo, ale vyšebrodská hydrocentrála jej udělala od poč. 20. stol. známým v celé Evropě - koncem 20. let výkonem téměř 17 MW.
Pak je otazka, kolik z tech 17MW nebylo potreba a mohlo se "uvolnit" pro drahu. A kolik v roce 1947 taky draha pozadovala...

KP trajn: Ty magore....
Souhlas. Docela nevhodna poznamka...

Čínskej: Zajímavé. S pamětníky je to ovšem trochu ošidné. Většinou si pamatují události a situace, které se nedají nikde jinde dohledat, což je samozřejmě perfektní, ale ve kterém roce se tyto staly, to už je trochu horší. Kdysi jsem pamětníky také vyzpovídával, dokonce jejich vzpomínky nahrával a zjistil jsem, že málokterý udal (když už) letopočet nějaké události správně (to bylo někdy, když asi...). Nejideálnější kombinací je použít archivní materiály a k nim jako pověstnou třešničku na dortu přiřadit vzpomínky pamětníků. Ale to jen na okraj. Jinak díky za zajímavý příspěvek do této diskuze.

Čínskej - A pak se zaclo stavet Lipno a vlaku bylo potreba vice a proto docasny parni provoz...

Takže ze kdy je teda ta fotka Adamovky na Lipně, abychom se vrátili na začátek diskuze? A jak výkonná měnírna ve VB byla potřeba, aby tam ta Adamovka vůbec dojela?



Bmbč - Nejideálnější kombinací je použít archivní materiály a k nim jako pověstnou třešničku na dortu přiřadit vzpomínky pamětníků.

A co gůgl? Vzpomínky pamětníků jsou vůbec ten nejhorší historický pramen.

Gůgl je gůgl a archiv je archiv. Ověřené vzpomínky pamětníků mají pro nás i další generace cenu zlata.
Moje prabab třeba vzpomínala, jak u trati mezi N. Vsí a Trocnovem (pod vesnicí Zborov) byly činěny pokusy o nalezení uhlí. Žádné tam ve vykopaných sondách nenašli a tak, aby průzkumné práce pokračovaly a dělníci neztratili práci, chlubili se prý uhlím shozeným z okolojedoucích parních mašin.
Tady ať každý posoudí, zdali je tato vzpomínka pravdivá.

Čínskej 1144:

A ta provizorní měnírna z roku 1948 byla tam, co ta pozdější? Já si teda myslím, že jo, protože je vidět na leteckých snímcích roku 1952 i na vojenské mapě z roku 1953, kde to ovšem vypadá, že je napájená ze sítě JČE.

Ta měnírna v Rybníce byla o pár metrů vedle, přesně v místě toho "domku". Na mapě z roku 1953 tam něco podobného je (nemusí být hotov), na leteckých snímcích z roku 1952 ale po ní není ještě ani stopa.

"Držet hubu a krok" - asi by bylo lepší držet se hesla z vašeho nicku, husy jsme spolu nepásli a na vaše hulvátské výlevy opravdu nejsem zvědav.

McBain: Tipuju, že foto je z roku 1951 - 2. Tomu by odpovídala písmena i kastrůlky (příchod Adamovek roku 1956 je nejspíš chybný údaj). Měnírna měla výkon cca 0,75 MW.
Edit: ještě se pokusím prohrabat starými (barevnými) časopisy Železničář, kde se o Lipence několikrát psalo. Schválně co uvádí tam...

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)

kpt. Znáte to: Na hrubý pytel, hrubá záplata. Bez ohledu na nemožnou spoluúčast při sycení drůbeže.

vypomahat do Tabora. Tam se prichodu tech hepet klidne dozit mohly! Co s nima bylo dal? Jeden udajne zlikvidovan v Tabore, druhej je v muzeu.
Na 99% v Táboře dvounápravové vozy z Lipna nejezdily. Nebyl důvod, v Táboře bylo mašin dost. Jako malej pionýr si pamatuji příchod "Žehliček"- oranžové smrdící novotou. Nepamatuji si, že by mi někdy táta povídal něco o dvounápravových el. vozech. Kdysi byl v Tá na výstavě ten Lipenský 411. A vím, že to táta komentoval jako počeštěnou němkyni. A nikdy tu také nejezdil. Až za dlouho jsem se dozvěděl skutečnou (částečnou) historii těchto dvou "Němkyní".
Třeba sem taky nahlédne jeden velký znalec, pamětník a fotograf a dá nějakou relevantní informaci. Je tedy docela skoupý, ale dost by určitě vyjasnil.
Kruci, náměstku, poučte své bývalé ovečky....Ať tak netápeme v historii. Děkuji...

Bmbč:
Tipuju, že foto je z roku 1951 - 2. Tomu by odpovídala písmena i kastrůlky
Kastrůlky se používaly až do roku 1954.
Nápisy se zjevně vztahují k 1. pětiletce, která byla v letech 1949-53. Ale v roce 1951 byly úkoly pětiletky navýšeny. K tomu se zjevně vztahuje heslo „Zvýšené úkoly Gottwaldovy pětiletky splníme“. Pokud nebyly úkoly zvýšeny až v průběhu roku, tak je to rok 1951 (v opačném 1952).
Čouďákova fotka motorového vozu a ta z 1. května jsou skoro určitě pořízeny najednou (hlavně podle těch holubic za okny motorového vozu).

V Harákově brožuře se píše, že v roce 1951 byla z Prahy zapůjčena E423.001. A pak že v roce 1955 byly z Prahy předisponovány E423.001 a 002.

Zmínka o změně napětí v roce 1955 tam je taky, ale "nejasnosti" okolo měnírny ve Vyšším Brodě objasněny nejsou.
Myslím si, že pro změnu napětí byla podstatná ta druhá měnírna v Rybníce, která skutečně tak 1954-55 zprovozněna být mohla.

A než začnu rozvíjet teorie o napájení a napětí, tak bych měl jeden teoretický dotaz: Co všechno ovlivňuje výkon měnírny a výstupní napětí?

PS: Není to řečnická otázka. Doopravdy se ptám.

(Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)

Oldcerry - vypomahat do Tabora. Tam se prichodu tech hepet klidne dozit mohly! Co s nima bylo dal? Jeden udajne zlikvidovan v Tabore, druhej je v muzeu.
Na 99% v Táboře dvounápravové vozy z Lipna nejezdily. Nebyl důvod, v Táboře bylo mašin dost.

Samozřejmě, to už se dostáváme na úroveň úplných spekulací.

Vámos - Nápisy se zjevně vztahují k 1. pětiletce, která byla v letech 1949-53. Ale v roce 1951 byly úkoly pětiletky navýšeny. K tomu se zjevně vztahuje heslo „Zvýšené úkoly Gottwaldovy pětiletky splníme“. Pokud nebyly úkoly zvýšeny až v průběhu roku, tak je to rok 1951 (v opačném 1952).
Čouďákova fotka motorového vozu a ta z 1. května jsou skoro určitě pořízeny najednou

Já si taky myslím, že všechny ty fotky jsou z května 1951. Maximálně 52... . Květen 1953 už to nejspíš nebude.

Takže teď jde jen o to vyřešit, jaký že to zdroj umožňoval provoz Adamovek na stoupáních až 31 promile s nákladními vlaky.

Vámos - A než začnu rozvíjet teorie o napájení a napětí, tak bych měl jeden teoretický dotaz: Co všechno ovlivňuje výkon měnírny a výstupní napětí?

Výkon a napětí na "svorkách" měnírny je jedna věc (asi chápu, kam tím dotazem míříš ), ale další věc je, jaký výkon/napětí poskytuje trolej na konci napájeného úseku.

Ještě k historickým pramenům, které se tu různě objevují: mám dojem, že všechny jsou různými variacemi na text z brožury "Vyšebrodská elektrická místní dráha" z roku 1992, kterou vydala tehdejší Společnost dopravy ČSVTS. V té je pro nás zajímavé období popsáno na straně 18, ale nemůžu se zbavit dojmu, že i tehdejší autoři vařili dost z vody, i když pár zajímavých věcí tam k nalezení je.

Například že v roce 1951 byla lokomotiva E 423 používána jen v noci a jen pro "přísun nákladních vozů pro papírnu Vltavských mlýn", a že ve dne byla na stejný výkon nasazena parní lokomotiva řady 423. Což by tak nějak korespondovalo i s těmi fotkami tady a hlavně s tím, že těžká Adamovka na nic náročnějšího (a navíc v souběhu s další dopravou přes den) nasazena být prostě nemohla.

Každopádně to ale nevysvětluje tu fotku E 423 v původním nádraží Lipno počátkem padesátých let (označení písmenem P na kapotě) .

Bmbč - ještě se pokusím prohrabat starými (barevnými) časopisy Železničář, kde se o Lipence několikrát psalo. Schválně co uvádí tam...

Teď jsem ještě našel text Josefa Bosáčka v Železničáři 24/1986, ale tam není z inkriminované doby vůbec nic zajímavého. Jen obecné věty o "rekonstrukci trolejového vedení a napájení v padesátých letech". A že lokomotivy E 423.0 "byly z Prahy zapůjčeny po přeměně napájecího napětí".

Vím, že před tím o lipence vyšel v Železničáři ještě jeden článek, ale ten nemám. Pamatuju se, že na titulní straně onoho čísla byl vyfocen osobák s E 422.0

McBain:
Vím, že před tím o lipence vyšel v Železničáři ještě jeden článek, ale ten nemám. Pamatuju se, že na titulní straně onoho čísla byl vyfocen osobák s E 422.0

Ž84/14. Ale jsou to jen takové tlachy. Romantický popis výletu Zdeňka Bauera po Lipence

Ž 11/1974

Na 99% v Táboře dvounápravové vozy z Lipna nejezdily.
Je to mozny. Jak pise BmbČ S pamětníky je to ovšem trochu ošidné.
Kdysi byl v Tá na výstavě ten Lipenský 411.
I toto je ta mozna "vypomoc"...

A ta provizorní měnírna z roku 1948 byla tam, co ta pozdější? Já si teda myslím, že jo.
Ja si myslim to samy. V roce 1948 byl postaven "barak", ve kterym se vystridaly tri ruzny menirny (1948, 1955 a 70.leta).

V roce 1948 byl postaven "barak", ve kterym se vystridaly tri ruzny menirny (1948, 1955 a 70.leta).

A já tvrdím, že takto jednoduché to nebude.

V té mé brožuře jsou i tyto fotky:



Na první fotce je vůz EM 201, asi 003?. zjevně na novém lipenském nádraží. Což se mohlo stát nejdříve kdy? A druhá fotka je ještě zajímavější, je na ní vůz EM 200.102 (ex Berchtesgaden) s modernizovanou skříní, dvoubarevným nátěrem, ale hlavně jen s 2. třídou.

Mn dnes ...

742 111 Horažďovice - Sušice a zpět

Něco z historie z tratě 194 České Budějovice - Černý Kříž
Že, tehdy místní dráha Šumavských lokálek musela státním drahám platit ročně 300 korun za používání železničního úseků České Budějovice- Odbočka Rožnov.
Na zátěžovou zkoušku na Holubovském mostě vyjelo na most 12 vagonů naložených cihlami. Holubovský most bylnejvětším objektem na trati byl železniční most před stanicí Adolfov( dnes Holubov) železné konstrukce na 2 postranních kuželovitě oblložených pilířích a 1 opěrném středním pilíři ,100 m dlouhý,30 m vysoký.

McBain:
Ta první fotka je i v Harákově brožuře s datací 1953. M201.003 je tam čitelné dobře.
Ta druhá je zajímavá, protože dokazuje, že EM200.102 jezdil i po roce 1956 - resp. se počítalo s jeho provozem s cestujícími. Ukončení provozu starých motorových vozů mi tak nějak koreluje s příchodem bobinek.....

Ta první fotka je i v Harákově brožuře s datací 1953.

V roce 1953 už existovalo nové nádraží Lipno?

Ta druhá je zajímavá, protože dokazuje, že EM200.102 jezdil i po roce 1956 - resp. se počítalo s jeho provozem s cestujícími. Ukončení provozu starých motorových vozů mi tak nějak koreluje s příchodem bobinek.....

To taky .

V roce 1953 už existovalo nové nádraží Lipno?

Kouknul jsem do nějakých starých jízdních řádů. Z nich se sice staré a nové nepozná, ale v létě 1954 a starších se na Lipno jezdí. V zimním 1956 je úsek Loučovice - Lipno bez provozu, v roce 1958 se zase na Lipno jezdí, tak je to asi jasné. Na vojenských mapách z roku 1953 není po novém nádraží ani stopa (na rozdíl od měnírny Rybník)

Trochu čtení o výběrku na Šumavské lokálky. http://www.osz.org/index.php/zpravodajstvi-on-line-osz/36-zol-inf ormace/2964-e15-jihocesky-kraj-nesmi-zatim-uzavrit-smlouvu-s-gw-t rain-regio
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/jihocesky-kraj-ne smi-uzavrit-smlouvu-s-gw-train-regio-na-sumavske-vlaky-1185555

ČouĎák: kelbouch dolů. Podle šutrů v řečišti naprosto přesné místo.

Vopátek to tefil. Akorát nejsou podobné názory příliš hlasité, oproti barvitě vylíčeným Zimolovým světlým zítřkům, samým pozitivům a oblyštěným odeessmanským frázím typu "privátní je stokrát lepší, nežli ČD". Velká svinstva samozřejmě potřebují velkou reklamu.

Taky bych chtěl být odborářem, nejlépe odborářem "z povolání". Ale chápu, že jim to třeba i dnes někdo "žere", oni se přeci starají jen o blaho obyčejných zaměstnanců

Čouďák:

Mn dnes - zatím ...

210 027 + bat.vůz H.Dvořiště - Vyšší Brod
743 005 + 009 Číčenice - Volary

743 009 Volary - Lenora a zpět
743 005 Volary - Kájov a zpět
742 437 Strakonice - Lipka a zpět

(Příspěvek byl editován uživatelem Pépa_Rákos.)

Čouďák: Pěkný fota, díky i za porovnání s dneškem

doplnění ...

210 027 + bat.vůz Vyšší Brod - H.Dvořiště
743 005 + 009 Volary - Číčenice

oni se přeci starají jen o blaho obyčejných zaměstnanců

Nechci to tady plevelit, neboť je to nekonečná diskuze, ale u firem "garážovek" tak do 30 lidí, kde každý zná každého, odbory smysl nemají, ale u velkých firem, a za tím si stojím, smysl mají určitě. V kolektivních smlouvách jde nad rámec ZP se zaměstnavatelem dojednat věci na které by zaměstnanci - jednotlivci těžko dosáhli. Velká firma má přece jen větší možnosti. Právě proto, že u zaměstnanců mnohde neplatí: čím víc dělám, tím víc mám, zvlášť při tlaku na zrušení placených přesčasů, které byly pracovitým KOPRům vítaným přilepšením k výplatě. Tak se na to zatím musí jít jinak. Třeba přes ty vysmívané odbory.

Honzo, s tímto nesouhlasím. KS je již tak perfektně napsaná, že v jednom bodě na to nárok máš a v druhém zase ne. A když se s ní oháníš, zaměstnavatel si samo vybere vždy to pro tebe horší. Tak jsem se radši oháněl ZP. Ale i toto mi bylo na prd. A odbory a federace? Mlčí a mlčí.

Mn dnes - zatím ...

742 111 Horažďovice - Kolinec - Pačejov - Horažďovice

V Boršově bude od 11.5.2015 vypnuto SZZ JOP , výhybky se budou přestavovat ručně .
Výpravčí se do Křemže na letní provoz už nevrátí , konce vlaků budou ohlašovat strojvedoucí a v případě kolapsu ZZ si do Křemže udělá výlet pohotovostní výpravčí z Kaplice ( nebude-li zaneprázdněn ) nebo dozorčí z ČB .

V Boršově bude od 11.5.2015 vypnuto SZZ JOP

JOP není SZZ, SZZ v případe Boršova je ESA 11 a JOP je jen uživatelské rozhraní.