Zdravím pánové, chtěl bych se vás zeptat zda máte zkušenosti s nočním vlakem z Varšavy do Moskvy (myslím tím ten, který jeden a nikoli na lince z Berlína nebo Prahy/Nice). Je kvalita srovnatelná jako s větví do Berlína nebo je to spíš sovětská klasika?
díky!

KarelNOvak: myslíte Poloneze ? Zkušenosti s ním nemám, ale soudě dle videa s ním, na něm jezdí ruská lůžka:

https://www.youtube.com/watch?v=PLi_-6PlPO4

https://www.youtube.com/results?search_query=pociag+polonez

ale asi to neplatilo 27.3.2015
https://www.youtube.com/watch?v=Iy3VaiwAvTA

Na Polonezu se obden střídají polská a ruská lůžka, viz http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=PKPIC&cislo=10&rok=20 15 (jsou tam vypsány i konkrétní dny, kdy které jedou). V tomto případě jsou kvalitnější vozy RŽD.

Panove, dekuji!

zdravím,
vysvětlil by mi, prosím, někdo, jak fungovalo železniční spojení Praha-Jasiňa (trať vedla z Hrušova přes rumunskou peáž Sighetu Marmatei do Valea Vişeului) v meziválečném období? Dnes jsou na to úseku dva rozdílné rozchody. Respektive kdy se úsek Čop-Solotvino předělal na rozchod 1520mm?
Dnes je úsek Sighetu Marmatei - Valea Vişeului 1435mm, nicméně Solotvino-Čop je dnes 1520mm.
Děkuji.

Solotvino Chop je splitka 1435/1520.

Splítka je z Čopu jenom do Koroleva (a navíc jenom na trianglu na spojce mimo stanici), dál do Solotvina čistě 1520.

Za první republiky byl na celém tamním území normální rozchod 1435 mm - takže bez problémů. Přestavba na široký ruský rozchod se uskutečnila až s vítězným tažením Sovětské armády v závěrečném období 2. světové války.
Nicméně sovětské Rusko vždycky chtělo expandovat na Západ - viz např. tyto instrukce z roku cca 1930 http://zhistory.org.ua/nastpzhd.htm (dnes, doufejme, mají již jen historickou hodnotu).

P.S.: V roce 1945 také např. byla postavena širokorozchodná kolej až do Berlína (nejen pro logistiku voj.operací, ale i pro odvoz válečné kořisti).

V tomto případě jsou kvalitnější vozy RŽD.
Ano
Přestavba na široký ruský rozchod se uskutečnila až s vítězným tažením Sovětské armády v závěrečném období 2. světové války.
Nicméně sovětské Rusko vždycky chtělo expandovat na Západ - viz např. tyto instrukce z roku cca 1930 http://zhistory.org.ua/nastpzhd.htm (dnes, doufejme, mají již jen historickou hodnotu).
P.S.: V roce 1945 také např. byla postavena širokorozchodná kolej až do Berlína (nejen pro logistiku voj.operací, ale i pro odvoz válečné kořisti).
A co se s ní stalo? Nevíte to náhodou? Kde lze nalézt více informací?

Více třeba v knize "Russische Züge auf deutschen Schienen" vydané roku 2002, viz obsah na: http://d-nb.info/965468100/04 (nevlastním ji, měl jsem ji jen půjčenou).
Ty výše zmiňované historické sovětské instrukce pro přerozchodování evropských železnic jsou ale řešeny dost primitivně (podobně úsporně a narychlo byla stavěna i ta sovětská vojenská širokorozchodná trať do Berlína 1945). V sovětském Rusku zřejmě byl standartem svršek s plochými podkladnicemi na teslovaných pražcích, v lepším případě klínové podkladnice (obojí přitlučené hřeby). Takže Rusově v ofenzivních plánech předpokládali víceméně jen vytahání hřebů z pražců a přetlučení pokladnic kousek vedle. Případné potíže při válečném přerozchodování mělo vyřešit masové nasazení fyzicky pracujících lidí (vězňů z gulagů, příslušníků vojenských pracovních praporů apod.), doplnění dřevěných pražců a celkové snížení technické úrovně železnice.
Kdežto u nás před válkou již byl běžný svršek s rozponovými podkladnicemi, v Německu zase ocelové pražce, často ve výhybkách - to ruským mužikům při přerozchodovnání muselo klást značné, ale ne nepřekonatelné potíže.

Něco je zmíněno též zde: http://trains-worldexpresses.com/500/510.htm
Když např. krátce po válce přijel Stalin na Postupimskou konferenci (vítězných mocností), přijel tam širokorozchodným vlakem (Stalin totiž zásadně nelétal). Až do Postupimi (jihozápadně od Berlína) tehdy pro něj postavili kolej s ruským rozchodem.

ad Cogwheel : drobná nepřesnost - ruský mužik přestal existovat vznikem Sovětského Ruska, ale přerozchodování prováděl uvědomělý "sovětský člověk", pro něhož nebylo při cestě ke komunismu nic nemožného a každá překážka musela být překonána i cenu obětování vlastního života ...

Jen mě tak napadlo,jak to řešil Wehrmacht v Rusku,když natáhl běžný rozchod až na Krym,kladl při tom kovové pražce? Nebo jenom vytahoval hřebíky a přibíjel jimi zase kolejnice o něco blíž?

kpt. Hejl - to druhé, ocel byla potřeba pro důležitější věci, jako třeba tanky. Někde existovali i 3 kolejné splítky pro provoz širokorozchodných osobních vlaků. http://www.ipmsdeutschland.de/Literatur/Militaer/Eis_zw_OFuAW_39- 45.html této knize je řada fotografií z přerozchodování tratí, ale i vozů

Předpokládám,že wehrmacht při tomto primitivním přerozchodování používal používal své elitní technické jednotky,nebo že by snad vězňě z koncentráků,po Evropě posbíraných podlidí a jiných trestaneckých oddílů?Když dva dělají totéž,není to prostě zjevně totéž.

Něco stručně v češtině k této problematice je na: http://www.fronta.cz/dotaz/nemecke-zeleznice-v-sssr
Je tam i zmíněno, že technický stav železnic na sovětském území byl nevalný.

Tříkolejnicová splítka 1435/1524 mm těžko, která kolejnice má patu širokou necelých 9 cm (přičemž vynechávám prostor pro upevňovadla). Pro takové účely se dělá speciální kolejnice se dvěma hlavama na jedné patě ale to není záležitost vojenské válečné rychlopřestavby. Proto splítky 1435/1524 zásadně čtyřkolejnicové.

Sorry za mystifikaci - samozřejmě splítka normálního a širšího rozchodu byla 4 kolejná. V odkazované knize je vidět, že přerozchodování vozidel dělali německé útvary, na traťové práce stačilo místní obyvatelstvo.

kpt.Hejl : řekl bych, že to byly "obnovovací jednotky", něco podobného jako bylo v tuzemsku "železniční vojsko". Ono to vyjmutí jedné kolejnice (samo o sobě nic náročného) a její posunutí o kousek se musí udělat přece jen přesně a pak se musely vyměnit kompletně veksle, tam to jaksi nešlo tak jednoduše.
Když jsem před 19 lety absolvoval cestu po čtyřkolejnicové splítce z Čopu do Djakova a zpátky na Sergeji, bylo vidět, že v roce 1996 mají kolejnice spolehlivě k pražcům přitlučené hřeby ...
Konec konců "něco jako hřeby" (neznám odbornou traťováckou terminologii) lze vidět i v západní Evropě na "víkendových tratích", zajímavé je, že všude tam mají svařované kolejnice ...
I ve Francii jsou kolejnicové pásy připevněny k pražcům poměrně jednoduše pomocí dvou "šroubů" ...

Bylo vidět, že v roce 1996 mají kolejnice spolehlivě k pražcům přitlučené hřeby

Zrovna v bývalém SSSR jsou hřeby ještě zcela běžná věc, například na BAMu jsou všude tam, kde jsou dřevěné pražce, což je vlastně, krom pár nově zdvoukolejněných úseků na betonu, všude. Kolejnice jsou však k podkladnicím přichyceny především pomocí zvláštních „profilů” ve tvaru písmene S.

V USA (předpokládám i v Kanadě) jsou hřeby rovněž stále populární i na hlavních tratích.

Víkendový spoj Grodno - Lida - Vilnius a zpět prodloužen do 18.10. !!!

Zdravím!

Plánuji teď v září okruh přes Slovensko, Ukrajinu a zpátky přes Polsko. Chtěl bych se zeptat, kde se dají předem koupit jízdenky (s lůžkem) pro cestu Lvov > Krakow. Zkoušel jsem stránky PKP Intercity, ale ty umí online pouze vnitrostátní. Pro cestu po Ukrajině (Užhorod > Lvov) jsem našel možnost přímo na stránkách Ukrajinských železnic. Napadlo mě, jestli se dají jízdenky pro tuhle relaci koupit u mezinárodních pokladen ČD.
Předem díky za info!

Cuboy, Užhorod - Lvov bych kupoval až na místě, CD neumí rezervace a to druhé bych také koupil až na místě, jednodušší, levnější a již je po sezóně, takže místa jsou...

Cuboy: Ukrajinské vnitro si kupte na stránkách ukrajinských železnic, zaplatíte kartou, lístek si vytisknete doma a jdete s ním přímo do vlaku.

Dotaz na znalce UA poměrů:
Kdy lze čekat největší zátěž na smíšených vlacích na bývalé úzké do Holovanevsku? Mohu si vybrat ze všech tří dnů v týdnu, kdy je gruzopassažirskij zaveden. Předpokládám správně, že se zátěž nahromadí před víkend na pondělí? A gruz jen z Pidhorodnej, z Hajvoronu po úzké asi nic, že?

Hajvoronu
Kua, ti Ukroši mne teda s tím há za každou cenu, aby se lišili od ruštiny, míchaj.
Mně docela dostalo, když slyším, že v elektrárně nemaj generátor (podobné skoro ve všech jazycích), ale henerátor

EDIT: Snad Hruzopassažirskij ?

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Ahoj, máte prosím někdo zkušenosti s cestou vlakem z Prahy na Kavkaz? Asi Mineralní Vody nebo Zakavkaskaja. Na kolik to vyjde, kde kupovat lístky? Pojedeme v srpnu příštího roku v 6 lidech.

"Kua, ti Ukroši mne teda s tím há za každou cenu, aby se lišili od ruštiny, míchaj."

Zas ale uznej že "na govno" resp. "v gajzlu" nemá ten správnej zvuk

Ale to H se říká i v ruskojazyčných oblastech.

PV: Mnohem lepší je jít pro kilohram sacharu v hórodě do mehamarketu.

Sachar? Snad cukor.

Ty panimaješ?
Nět, ja pani ně máju

ad ukraїnština: je zajímavé, že tento jazyk má jak [h]...Г(u+0413) tak i kupodivu [g]...Ґ(u+490), ale tu jazykovou alchymii, kdy se rozhodli jednou pro to a podruhé pro tamto nechápu (proč tedy většinou [h], ale např. v [garaž] nebo [globus] je [g]?)

Možná to bude tím, že garáž a globus jsou slova původem cizí, ne ukrajinská.

To je henerator taky

[g] je i v ukrajinských slovech, např. ґудзик - tlačítko.

Petr_vlček: jo jo. U vas krásnyj živót.

Případně "ja idu sprasiť vašu děvočku"

R_1463Úpa: A co cesta dál? Já tam byl 1988 letadlem a cesta autobusem (od Sportturistu) do Terskolu (dolina Baksan) byl zážitek "bolšoj".
Něco mi našeptává, že kvalita silniční sítě se nezlepšila, mají tam dost jiných starostí.

ad Kyrill : a teď si vezměte, že tam mají "křestní jméno" Vasyl a taky Vasil ... Ukrajinština se od ruštiny liší, tak jako se liší slovenština od češtiny, třeba tím, že ve slovenštině můžete mít ve slově jen jednu dlouhou samohlásku, ve slovenštině existuje měkké L = Ľ, stříškované O = Ô, ve slovenštině není kroužkované U = Ů, není háčkované E = Ě ....

Ukrajinština se od ruštiny liší, tak jako se liší slovenština od češtiny
Ty rozdíly jsou, řekl bych, o něco větší. Pro představu, s ruštinou má společných 62 % slovní zásoby, což je méně, než s polštinou (70 %), běloruštinou (86 %) nebo dokonce onou slovenštinou (66 %). Bavíme se samozřejmě o spisovné podobě jazyka, realita je taková, že i v ukrajinskojazyčných oblastech je v mluvené řeči zcela běžné "přimíchávání" ruských výrazů.

což je méně, než s polštinou (70 %)

Mohu potvrdit, byl jsem kdysi v Praze na jedné přednášce o politické situaci na Ukrajině. Přednáška byla v ukrajinštině, k dispozici byl simultánní překlad do sluchátek. Po několika prvních větách jsem k mému překvapení zjistil, že překlad nepotřebuji. Připadalo mi to jako nějaký dialekt polštiny (kterou ovládám) s malou příměsí ruštiny (ze které si trochu pamatuju ze základky).

ales-76 : no právě, máte nějaké základy ruštiny, jako mnozí co základní nebo střední školu absolvovali před rokem 1989 (pak začala být ruština fuj), takže jakž tak tomu jazyku rozumíte ... naše soudružka učitelka jazyka ruského vystihla naše jazykové projevy definicí "slovanské esperanto"... Před rokem jsem navštívil rumunské "ukrajinské" pohraničí (na druhé straně bývalé Československo), tam jsem si celkem srozumitelně "slovanským" esperantem pokecal se starším Rumunem ukrajinské národnosti pamatujícího že tam "za řekou bylo Československo" ...
Díky znalosti azbuky si "my starší" dokážeme poradit s textem psaným v Srbsku nebo Bulharsko cyrilicí ...

Tak nám začal jezdit nový pár vlaků 821/1065 a 1066/822. Technickou zajímavostí může být to, že překračuje hranici bez toho, že by se převazovaly podvozky a přitom dvojkolí nejsou vybavena systémem pro změnu rozchodu (jako je např. SUW2000 apod.). Jedinou drobnou vadou snad může být to, že to jede na "nákladové" nádraží, kam vede kolejová splítka. Pokud na běžného kaštana čekají jeho kámoši na nádraží "pro lidi" a on přijede na to "nákladové", tak asi ten kaštan není tak úplně nadšený. Nicméně od vlaku a k vlaku jedou 2 autobusy, nikoliv tedy kamiony jak by se dalo snad očekávat :-))) . Na každé straně hranice to samozřejmě čeká cca. 3/4 hod kvůli důkladné kontrole na pomezí EU :-))) , takže jízdní doba je poněkud "zdlouhavá" i na místní poměry a běžný kaštan nejspíš příště pojede autem.

http://www.vagonweb.cz/fotogalerie/LT/LG_ER9M.php

Koukám správně, že "električky" v Litvě mají rozložení sedadel dokonce 3+3? Je to železniční rekord?

Taky mají širší skříň.
3+3 je běžné třeba i v Indii.

To snad maj električky všechny ex Union. Fakt je že na šířku ty místa nejsou o nic stísněnější než třeba panťák kterým jsme jeli z Londýna na Stansted a kýž měl 3+2 jako u nás šukafon.

Je to zajímavé, ta variabilita. Pokud bychom zůstali ve 2. třídě, tak je to od 0+3 (kupé moderních dvojek) do 3+3...

V buse je to vždy 2+2..... (když nepočítám nějaký skutečně superluxusní autokary)

mhd busy maj i 2+1. a mam tušení, že nějaká tramvaj T3 1+1

Asi jsem "objevil Ameriku", ale přes přechod Dostyk (ex. Družba) už jezdí normálně dálkové rychlíky do Urumči.
K postsovětské Asii jeden dotaz: Jezdí nějak prokazatelně (=tzn. například někdo tam byl, viděl, funguje apod.) i letos osobní (!) vlak z Termezu do afghánského Hajratonu? Loni jezdil a myslím, že na jaře by to mohl být pěkný výlet...

Stasylos dojezdil 8. listopadu:
Passenger services over the border crossing between Stasylos and Benjakonī (Belarus) were reintroduced on 6 June 2015, with one train each way between Grodno/Гродна and Vilnius at weekends only, but withdrawn after 8 November.
Zdroj: EGTRE

To jsem zvědavý, zda motorový expresy CFM z Kišiněva k Iasy nebudou mít podobnou "životnost" projektu...

Úzkokolejka v ruských pustinách - a jak tam lidé žijí: http://www.theguardian.com/artanddesign/gallery/2015/nov/13/sovie t-time-capsule-village-end-of-the-line-pictures

Pružinskij: no ono se stačí podívat na mapu a hned je vidět, že z Vilniusu do Grodna by přes Stasylos by asi nejel ani ten nejzarytější šotouš, neboť je to šílená zajížďka. Pokud je o toto spojení zájem, tak nejkratší trasou - přes Varénu a Marcinkonys.

ZFJ: Nejkratsi trasa z Vilna do Hrodna je na litevsko-beloruske hranici prerusena.
Clovek trochu premysli, jak moc nutne brat Schengen vazne v koncinach, kde dohromady neni zadny problem.
V kazdem pripade jedna z nejstarsich magistral v Evrope z Petrohradu do Varsavu pres Dvinohrad, Vilno a Hrodno dost trpi tim, ze prochazi 5 krat pres Schengenskou hranici.

Jural: čili přechod Marcinkonys LG - Izberež BŽD je bez kolejí ? Škoda... V tom případě je železniční spojení Vilnius-Grodno nereálné.

Asi jsem to tu už kdysi vkládal. Zdá se Vám to sjízdné?




Jinak "reálnost" toho spojení naráží (krom ostnatých drátů soudruha Lukašenka a videokamer Evrosajůzu) například na vízovou povinnost.
Magistrála Varšava - Petěrburg je dnes bez osobní dopravy ještě mezi Turmantasem (LG) a Pskovem (RŽD), tedy kompletně v Lotyšsku.

Pružinskij:, hmmm, "dobrý"... Těžko člověk uvěří, že ještě počátkem 90-tých let tam jezdily dálkové rychlíky (např. "Leningrad-expres" Leningrad-Beslin s přímáky Riga-Berlin)...

P.S. Lotyši a Litevci prý jednají o protažení litevských osobáků z Tatrmanštadtu do Daugavpilsu. Ale jak to dopadne, to neví ani ten nahoře...

Na té druhé fotce (staženo z netu) je krásně vidět kvalita "sovětského" svršku...
Do Marcynkonysu dnes jen 3 páry Os. Poslední "velký vlak" tam byl asi speciál PTG, např.: http://www.flickriver.com/photos/scubatrack/9085441817/

ZFJ, Pružinskij: Těleso tratě Porečje (Bělorusko) - Marcinkonys (Litva) je jen lehce zarostlé a na státní hranici přerušené 2x ostnatým drátem ("zlým" běloruským a "hodným" EU litevským), jinak je trať sjízdná, koleje nechybí, nepočítám svodidla na nějaké silnici v Litvě, které jde odstranit, těleso tratě je dvoukolejné. Do poslední zastávky v Bělorusku Uzberež jezdí 4x denně osobáky (je to na dohled od státní hranice), na rozdíl od pana Pružinského jsme tam fotili v Bělorusku, ne na zoom 500 přes státní hranici z Litvy

Nesjízdná a částečně vytrhaná je odbočná trať z Porečje (Bělorusko) do Druskininkai (Litva), jezdí se v Bělorusku jen do zastávky Učitel (rovněž na dohled od státní hranice).