Krása!

Zazaoffice:
Žádný zázrak od toho nečekejte. Jsou to 2 miniaturní brožurky na mizerném papíře a ještě špatným tiskem. Bylo to míněno jako pomůcka pro zaměstnance dolů a určitá chuť zaznamenat tehdy aktuální stav.

Nahoře Ledvice, dole Obránci míru.
A tím jsou Ledvice "komletní" - tedy více toho není.
Zbytek Obránců míru později - 13 stránek.

Stejně díky.Úpravnu Ledvice jsem poznal.Jelikož mě důlní zeleznice hodně zajímá a dělám toto téma i v modelu tak jsem vděčný za cokoliv co se toho týče.

Zazaoffice:
Stačí Vám to v této kvalitě - mám sem dát i zbytek, nebo to chcete poslat mejlem v plné velikosti? Nevím zda to tady hnojit, jestli by to ještě někoho zajímalo.

Mám i "karty" k elektrickým lokomotivám Škoda (papír A4 - mizerná fotka + technické parametry + mizerný výkres a trakční charakteristiky) - mám naskenované lok pro povrchové doly ČSSR + SSSR + Čína + Bulharsko - máte o ně zájem? Na ukázku viz příloha 26 E - prototyp.

Důlní dráhy mě také zajímají, ale bohužel více toho zajímavého nemám.

ZR:
Jen zpětná vazba - kolejová schémata a příp. technologické postupy (co odkud kam, jak to fungovalo) mne taky zajímají. Jestli můžete, tak prosím OM sem .

Myslím že se nikdo nebude zlobit když to sem dáte

ZR: bomba!

Schémata kolejové dopravy by měla na Czech Coal pořád vycházet.

Ten stav dolů Obránců míru (a také Československé lidové armády) z roku 1985 je zajímavý-v uhelném lomu dožívá kolejová doprava, ale ještě není zprovozněna dvoukolejná trať a posuvné koleje do jednotlivých skrývkových řezů přímo u zámku Jezeří (kde nešla využít pásová doprava).

Dobře je tam patrné i to, že doly (SHD) dostaly do správy i část původení tratě mezi Litvínovem a Jirkovem ("koziny") v úseku mezi žst. ČSD Horní Jiřetín (od roku 1971 pouze pro nákladní dopravu) a v roce 1985 už neexistující stanicí Dřínov (do konce 70. let nákladní provoz ČSD, pak provoz SHD včetně elektrifikace staničních kolejí!, stanice zanikla někdy začátkem 80. let). Jak je vidno, tak v roce 1985 se ještě tato stará trať z roku 1872 využívala pro dopravu materiálu na dvě montážní místa rypadel a zakladačů v místech bývalých obcí Albrechtice a Dřínov.

U té ledvícké úpravny je zajímavé to úrovňové křížení koleje 1435 a 900 mm. To jsem vůbec netušil, že tam něco takového bylo.

V té době byla ještě ledvická úzkorozchodná důlní dráha poměrně rozsáhlá. Normálněrozchodná elektrifikovaná důlní dráha ale fungovala pouze na krátkém úseku mezi nákladištěm MG (UL4) a úpravnou. Ta normálněrozchodná část je pro mě velkou neznámou, vůbec netuším, zda někdy v historii byla její kolejová síť větší (?).

červená: dnes již neexistující tratě a dopravny

čerchovaná červená: v roce 1985 ještě neexistující tratě a dopravny-dnes zrušené

modrá: původní trať ČSD Jirkov-Litvínov (kozina) v roce 1985 v úseku montážní místa u Dřínova-žst. ČSD Horní Jiřetín ve správě SHD.

Od včerejška se snažím poslat zbytek, ale protože jsem se snažil poslat najednou vše - moje blbost, tak to neprošlo a nyní mi zůstává pořád v poslání 13 obrázku a nemůžu se jich zbavit (potřeboval bych se několika zbavit a poslat to nadvakrát), odpoledne se tím budu zabývat a pak pošlu zbytek. Já jen, že jsem na to nezapomněl.

Orlí_spár:
A je šance se k těm současným kolejovým schématům dostat? Zkoušel to někdo?

Ještě k hist. schématu: Někdy v 50. letech prý existovalo i propojení důlní dráhy a trati ČSD východně od Horního Jiřetína.
Ta obloukem stoupající, krátce existující el. důlní trať ke skrývkovým řezům pod zámkem Jezeří (Orlím spárem vyznačená čárkovaně), přeťala starou trať ČSD Litvínov - Jirkov asi pětimetrovým náspem.
Někdy počátkem 90. let vyšla na titulní straně zaniklého časopisu Železnice pěkná fotka odklizových lokomotiv s příslušnými soupravami na těch kolejích pod zámkem Jezeří.

ZR: Ad posílání obrázků. Nevím kdo to takhle vymyslel. Díky té změně nemohu posílat obrázky z mobilu. Omlouvám se za OT

Vinařičák: shodou okolností mám na stole časopis Stavivo (leden 1952), kde je několik zmínek k vašemu tématu.

Podnik Pražské cihelny, n.p., měl v roce 1951 (nepochybně kromě dalších) závody: Libčice, Sedlec, Radlice, Pakoměřice, Prosek I a II. Kromě toho existovaly Cihlářské závody Uhříněves, n.p. mě je známá ještě cihelna Štěrboholy, nevím, kam byla organizována, ale tam samozřejmě vlečka nebyla.

Pro ilustraci situace té doby uvádím výpis dalších cihlářských národních podniků z tohoto jednoho čísla: Východočeské cihelny (závod Tuněchody), Hanácké cihelny (závod 09 Předmostí I), Středočeské cihelny, Polabské cihelny, Brněnské cihelny, Bohunické cihelny, Jihočeské cihelny, Západočeské cihelny, Karlovarské cihelny, Severočeské stavebniny, Severočeské cihelny, Poštorenské keramické závody, Hodonínské cihelny, Hanácké cihelny, Slovácké cihelny, Slezské cihelny. Pálilo se v kruhovkách, s minimem mechanizace, a těch bylo obrovské množství. Ani se nedivím, že pan Brzobohatý ve filmu Ucho řešil problém reorganizace cihelen. Celý československý průmysl procházel zejména v 50. letech obrovským množstvím organizačních změn.

Státní podniky vznikaly od roku 1988 transformací národních podniků, takže Pražské cihelny n.p. a Pražské cihleny s.p. může, ale nemusí být totéž. Ale rozhodně není totéž Pražské cihelny n.p. v roce 1951 a v roce 1988.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.)

Kubrt. V okolí poštorenské keramičky jsem se jako patnáctiletý několikrát potuloval, jenže to bylo bohužel v době, kdy byl mobil s fotoaparátem i digitální fotoaparát relativně velkým luxusem...Mlhavě si vybavuji nejspíš prasátko za branou.

Tak jsem pro jistotu registroval a posílání obrázků jde, tak konečně posílám část kolejových schémat závodu Obránců míru.

Zbytek OM.

A ještě omylem neposlaná strana 8.

A ještě část elektrických lokomotiv Škoda pro povrchové doly. Asi to nebude kompletní, protože mi chybí např. karta typu 27E.

vlečka Předměřice n.L. - dnes i před týdnem na vlečce byl stroj 797 503-0 v barvách SD s jejich interním číslem 290. Vlečka opět funguje od loňského roku, ale viděl jsem jen odstavené velké nákladní vozy s možností vsypání materiálu skrz horní zavírací klapky. Letos proběhla oprava "šturcu" (znatelný nový štěrk)

Další část důlních mašin Škoda

Poslední část. U typu 28 E je uveden uživatel BDŽ, předpokládám, že má být asi Bulharsko.

A stejně není nad to, toulat se s foťákem podél důlních kolejí - v dopravnách, podél seřaďáků, v depech i na širé trati - fotit bez omezení a nenechat se otravovat blbečkama z DORY, či jak si říkají ...

Pár fotek z vojenské vlečky v Trenčíně...






V topírně na prvním snímku,jsou prý zaparkovaný dvě loko.Jistě budete někdo vědět jaký.Já se to od hlídače nedozvěděl.Jen to,že vlečka vede dál do lesů a délka že je ještě cca 4-5 km a že tam jsou výhybky i z roku 1890..

V Trenčíně je T211.1743 (0614) a Ponorka 730.615 (516)

Cogwheel Někdy v 50. letech prý existovalo i propojení důlní dráhy a trati ČSD východně od Horního Jiřetína.

Ano, to existovalo, jako vlečka k montážnímu místu zakladačů pro tehdy vznikající jiřetínskou výsypku. Stoupání tam bylo řádně velké.

Ta obloukem stoupající, krátce existující el. důlní trať ke skrývkovým řezům pod zámkem Jezeří (Orlím spárem vyznačená čárkovaně), přeťala starou trať ČSD Litvínov - Jirkov asi pětimetrovým náspem.

Ten násep znamenal konec úseku mezi montážnimi místy u Dřínova/Albrechtic a přejezdem v Černicích. Ještě v roce 2002 byly vidět vyčuhující kolejnice zpod toho náspu-při jeho stavbě prostě nasypali hlínu na tehdy nepotřebný úsek. A v roce 1998 ještě existovaly koleje (značně poničené) od toho náaspu směrem na západ do míst bývalých Albrechtic (snad včetně železného mostu nad silnicí).

Ad Rampa. Na kterém dole to je foceno?

V poslední Dráze jsem se dočetl, že u nás existovalo 10 vleček s osobní dopravou. Já osobně si vybavím 3. Mohl by někdo uvést jejich seznam? Díky.

pal: celý seznam nedám, ale co vím: Nová huť, Semtín, Kunovice, Ratíškovice, letiště Čáslav, Dioss Nýřany, cementárna Podolí.

Já bych ještě přihodil zbrojovku Vsetín - Jasenice. A víc taky nedám ...

Vítkovice...

pal: Sigma Lutín. Tak to už máme deset, ne?

Nezapomeňte na Poličku. To Podolí bych vynechal. Tam provoz zajišťovaly státní dráhy. Nebyla to čistě vlečková doprava pro zaměstnance.

A jestli se to vztahovalo na celé Československo, tak i ZŤS a ZVS Dubnica n.Váhom měla vlastní zaměstnaneckou dopravu.

ad Orlí spár: staré mapy H.Jiřetín z 1953 zde
http://historickemapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=topo_csr1&me=-953 246.202901,-1587510.7158599999,-94531.42082800006,-865194&languag e=cz&config=topos&resetsession=ALL&resetsession=ALL

Kubrt - to letiště Čáslav fungovalo do kdy? Já tam sloužil 1974/75 a nic takového jsem neregistroval, zato autobusy pro lampasáky v pracovních dnech a v sobotu večer pro vojáky ano.

ad Filipes - to vypadá na Rožínku (mínus asi 5 let ? podle aktérů)

honzaklonfar: ty Chotusice byla novodobá záležitost, skončilo to kolem roku 2000. Někde mám i jízdenku. Jestli se nepletu, tak ráno přijela 810 s bafíkem, ten nechala na konci vlečky a sólo odjela do Čáslavi jezdit vlaky do Třemošnice. Odpoledne se pro bafíka vrátila. Tys tam ale mohl zažít Škodu 706 RTO s vlekem, obojí dle pamětníků khaki.

Zaměstnanecké vlaky měly jezdit i z Markušovců do Rudňan. Aspoň mezi válkami Vítkovice, coby majitel, žádaly o povolení omezené osobní dopravy na rudňanské vlečce. Dál jsem po tom nepátral, ale nejspíš povolení získaly.

No vidíte. A co taková KND ? Vojáci měli svou dopravu i v Milovicích

sloužil jsem v Chotusicích na vojně v roce 2002 a jako strážáci jsme chodili každé ráno otevírat bránu vlaku a pak kontrolovat, jestli tam jedou ti, co tam mají co pohledávat, takže tam to muselo skončit o něco později

Čáslav2002: díky za upřesnění. Já jen vím, že na podzim 2003 už to bylo minulostí.

Dotaz: Používají se některé vlečky v Olomouci u hlavního nádraží směrem od Přerova? Dříve vedla kolej i přes hlavní cestu, ale to už je asi dávno..

http://www.mapy.cz/#!q=Olomouc&t=s&x=17.289611&y=49.584677&z=15&d=muni_1_1&qp=17.4693 06_49.198594_17.505812_49.211950_14&c=F

Tchytil: od Přerova vpravo je předávací kolejiště vlečky ADM(bývalé MiloII),na ni navazují vlečky do Juty(občas plecháč),Solné mlýny(ucelenky z říše),pivovar(nic),bývalý MEZ?(nic)to směrem k nádraží,no a pak je větev-bývalé uhelné sklady(dnes Balus stavebniny),cukrovar(asi slouží k odstavování)a pak větev dozadu k samotnému ADM(měli tam Rosničku tuším 710776,reko Rosňu 711 ze Ptení a viděl jsem tam ještě řádit lego)

Bender1974: Díky za info, nebyla to rosnička modré barvy?

Tchytil:tuším,že jo

A nevíte někdo jak to bylo a je s vlečkami na nádračí v Jičíně? Vidím na fotomapě jednu do kovošrotu a pak bývalou vlečku přes cestu do nějaký skladů, která je zrušená...díky

Omluva: Nový Jičín

Kovošrot ??? Kde ?

V Novem Jicine je kovosrot, v byvalem sile nebo nekde tam, ale neobsluhuje se. Pres cestu byla vlecka do Tabacky.

Co se týče vleček v NJ tak kovošrot podle leteckých map jsem nikde nenašel, ale možná tam někde je. Jinak dle letecké mapy - bývalá vlečka Tonaku - ty ruiny = Tonak, z ní se jelo úvratí na ZZN, býv. hospodářské družstvo. Zajímavý je celkem čístý šturc u koleje, která vedla do Tonaku ( vedle ní je ZZN ) a jak psal Vojtag, tak ještě vlečka tabačky. Kdo neví kde hledat, tak když příjíždíte ze Suchdolu n. O. projedete nádraží "přes šturc" a jste v tabačce. Na mapách je ještě vidět, ale ve skutečnosti dopadla jak Tonak

(Příspěvek byl editován uživatelem PavelN.)

Vlečka odbočující z trati do Nového Jičína - Dolní nádraží (?) v obci Bludovice (vím, že tu byla fotoreportáž z té vlečky) je také zlikvidována nebo lze obsloužit??

V Bludovicích, co jsem viděl, když jsem jel onehdy na Valmez není už místy ani poznat, že tam kdysi byla trať.Takže obsluha NE.Věřím, že někdo zdokumentuje stav po několika letech od ukončení provozu, něco by se našlo i tady v archívu.

Tu vlečku mělo myslím kdysi vojsko. Pokud ne tak mne opravte. Ale po bleskové povodni v červnu 2009 ( http://www.youtube.com/watch?v=Nj2ipPVzZjs a jiné videa podobné i horší ) byla cca polovička tratě v háji a už nebylo v zájmu ČD ani obcí, přes které trať vedla, ji obnovit. Takže obsluha vlečky asi nee. Ono ta trať byla co se týče osobní dopravy dost ztrátová a nákl doprava taky rovná nule. Z trati se má udělat co ? Hádejte ? No přece cyklostezka. Pokud budou peníze.

V Bludovicích jsou vojenské opravny, vlečka už snad dva roky snesená. Pro vojsko nebyla zase tak důležitá, aby se kvůli ní zachraňovala trať, ale přesto se občas používala. Naposled snad v září 2009 se tam nakládalo dost zetek

Pokud to bylo v září 2009 kam se to vezlo - a čím ? Měli svoji vlečkovou loko ? Protože od června 2009 byla trať nesjízdná.

Jasně,bylo to o rok dřív, v září 2008. Zátěž se vždy vozila na předávací kolejiště a z tama nahoru do závodu to brala tamní 730, číslo si teď nevzpomenu.

Vojtag:v Bludovicích byla 730?ja myslel že 740-ka.
Nebylo by foto této lokomotivy?

Něco vlečkového z Olomóce: Farmak

Tak v Olomouci jsem se narodil.Jako náctiletý lecos prolez tehdy ještě bez aparátu ale tuto vlečku neznám byť název fabriky je mi povědomý.To je pahrbek už na nákladovém nádraží?