| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 08. 12. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 08. 12. 2019dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9084 Registrován: 5-2007 |
Skúste potrénovať čítanie s porozumením. Vďaka. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4683 Registrován: 4-2003 
|
Tak já si myslím, že jsem vám porozuměl na první dobrou. Vy jste ovšem na první dobrou moji reakci nepobral a vynutil si druhé kolo. Pochopil jsem, že váš návrh spočívá v takových úpravách veřejného prostoru, aby problematické skupiny nebyly tolik na očích. Což je paralela k zametání pod koberec. Můžeme je sebevíc maskovat, no veřejný prostor bude jejich výskytem stále poznamenaný. Pokud jste chtěl vyjádřit něco jiného, pak se obávám, že bude chyba na vysílači. A pokud bych měl ve stručnosti a obecnosti alespoň načrtnout obrysy možného řešení, pak je především nezbytné eliminovat příčiny jejich výskytu v místě. A pouhá eliminace automobilové dopravy to vskutku není. Bavme se o eliminaci různých heren a non-stop barů, zdrojů levného alkoholu a zdrojů drog, zastaváren. Ruku v ruce s tím jde řádný a trvalý dohled nad místem.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 7-2017 |
Byl jednou jeden... třeba Honza, šel po Nádraží a chtěli po něm dvacku. Tak jim řekl, že potřebuje od zítřka na stavbu 3 helfry, tisícovku za den, výplata na konci směny. Ti ho hnali, že musel zdrhat. Student si tehdy vydělal na brigádě petikilo až šest stovek za směnu. Mno před rokem 1989 by takoví seděli v kriminále, když nechcou pracovat, nemám pravdu? Takže by je nebylo vidět. Mimo jiné tehdy taky nebyli vidět vozíčkáři, pamtujete? Byli totiž také zavření, v ústavu. Podivné existence se na nádraží dostanou tak, že utečou z léčebného ústavu pro duševně choré, typicky z oddělení pro alkoholiky. Řešením z doby před 89. by bylo přesunout ten "šaškec" do Libavé případně zakázat všem pacientům vycházky do konce života. Problém by tak nebyl vidět... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 10-2007 
|
Již sto let... (zdroj: Výsledky činnosti státní železniční správy v roce 1918-1919)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 10-2007
|
Už pár dní je otevřený přístup od Tesca k nádraží, zdá se mi ale že ho moc lidí nepoužívá.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 591 Registrován: 2-2011 |
Já sem o něm ani nevěděl a to tama chodím docela často. A který to je? Ten blíže Židenicím s výtahy nebo ten druhý? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10182 Registrován: 8-2012 |
Joe: já teda nevím, ale "pořádací nádraží" je v Brně od roku 1953.
電車オタク
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 10-2007
|
Zdenek102: Je to jediný vstup z té strany, o kterém vím ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") T_._H_.: Já myslím, že ten text nemluví o Maloměřicích.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7146 Registrován: 12-2011 
|
Joe: Nevím, jestli zrovna teď je nějaký důvod ho masově používat, protože hlavní nádraží není plně v provozu a je uzavřen vstup do budovy z tohoto podchodu. Až se zase vrátí provoz na hlavní nádraží a hala bude zase přístupná jako dřív, tak lidi určitě budou. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 10-2007
|
Taky moc nevím, proč to zprovoznili a proč zrovna teď. Žádné oficiální vyjádření jsem k tomu neviděl.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 9-2005 
|
V červenci se vyjádřili, že se bude otevírat začátkem září, ale byl tam ještě problém se zatékající vodou - ještě před pár týdny rostla ve vchodě tráva Proč s tím čekat až do prosince, když už je to hotové a odpovídat na dotazy lidí jako já, kdy už to konečně otevřou.
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3316 Registrován: 5-2005 
|
Otevřené to je, ale z ulice to člověk nepozná pokud kolem toho neprojde a dveře se neotevřou ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
|
Bugear
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3784 Registrován: 8-2005 
|
Konečně po 13 letech. Teď už to moc nevyužiji. Ještě by to chtělo celodenně otevřít noční pokladnu. @intelpetr: Uživatelé asi nebudou mít potřebu chodit do budovy. Ti kteří ji mají můžou jít rovnou městským.
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 656 Registrován: 8-2017 |
T . H . 10182: Pokud se pamatuji, tak se plánovalo nádraží a depo v jižní za Svratkou. Pak se někdy ve 30. chvilku uvažovalo o současné poloze, pak za války to Němci proměřili, řekli že to má jít na jih, pak nic, pak se měřilo v 50., vycházelo jim to na jih, nebo do Maloměřic, pak se do toho zamíchala nějak armáda a skončilo to tam kde to je. Takže bych snaze o vybudování ranžíru v roce 1919 věřil. V Břeclavi se přednádraží taky stavělo někdy ve 20.-30. Tehdy se musela železnice celkem zásadní způsobem přebudovat, máme za 1. republiky zdvojkolejnění do Břeclavi, snad i 2. kolej na Vláře atd. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4688 Registrován: 4-2003
|
Více než týden uplynul a stále nevíme, kolik lidí tu žilo na ulici v r. 1989, ani nic bližšího k stále početnějším deklasovaným vrstvám. dědku hanku, nezbývá, než si u vás udělat další čárku v kolonce "plácání do větru". Jen si říkám, co vede dospělého člověka k takovýmto prázdným a hloupým výkřikům do tmy.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 1-2011 
|
https://www.youtube.com/watch?v=dgoNdYFjq4w Rekonstrukce infrastruktury na brněnském hlavním nádraží |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 12-2006 
|
Joe příspěvek 805: Co se nachází za okny s tou okrovou fasádou vlevo od průchodu do podchodu? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 10-2007
|
Kdysi tam byly tzv. dělnické pokladny.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 9-2015 |
Doktor: Za komunistů také byli u nás lidé, kteří žili na ulici. Ale je pravda, že jich bylo proti dnešní době podstatně méně a nebyli vidět proto, že se museli schovávat před VB, jelikož když se jim dostali do rukou, šli okamžitě do kriminálu za příživu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 807 Registrován: 11-2004 
|
Změní se po rekonstrukci hlavního nádraží rychlosti nebo zůstane všechno při starém? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 8-2006 
|
Co jsem koukal do plánků, tak odjezd na jih stále vexle na 30 a 40km/hod, na severu také, odbočení na Vláru a Chrlice vypadají na 60. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 11-2004
|
 Vasekpetr1:"Co jsem koukal do plánků, tak odjezd na jih stále vexle na 30 a 40km/hod, na severu také, odbočení na Vláru a Chrlice vypadají na 60. " |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 8-2006
|
Comar: myslím si, že ne, ale zkusím se zeptat. Zkus mi napsat na mail pod nickem. Tvůj mail je nedoručitelný. (Příspěvek byl editován uživatelem vasekpetr1.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2577 Registrován: 8-2010 
|
ad Vasekpetr1: ...odbočení na Vláru a Chrlice vypadají na 60... Ne, že jenom vypadají... ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ..ony jsou totiž na V = 60 km/h (= viz výhybky 3,5,6 na svršku S49, v poměrové soustavě 1:12-500), ale jezdit se stejně budou jenom V = 50 km/h, a to vždy na jednosvětlovou návěst - viz výkres definitivního stavu SZZ Brno.hl.n:
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 573 Registrován: 8-2017 |
ona se hlavně snížila úroveň zabezpečení - místo kolejových obvodů jsou jen počítače náprav, bude zajímavé sledovat, jak po fialové smrti budou výpravčí lítat a zjišťovat volnost a sjízdnost jednotlivých kolejí | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 8-2006
|
Škoda, že ty "třicítkové" vexle u perónů také nešlo předělat aspoň na čtyřicítkové a že aspoň do páté kusé se nedá dostat bez kolizní cesty z první traťové s 9. a 11.(13.) kolejí pro současné vjezdy a odjezdy na Jhlavu ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") . |
|
|
Schmitz
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 9-2017 |
Vexle jsou všechny min. na 40, problém jsou samotné oblouky u nástupišť - na jižním konci nevychází (podle starého číslování) kolej č. 5 a 2, na severním možná nějaké jiné. | |
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 7-2014 |
Practicus: Fialová smrt automaticky neznamená, že výpravčí budou lítat a zjišťovat volnost. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2581 Registrován: 8-2010
|
ad Vasekpetr1: Škoda, že ty "třicítkové" vexle u perónů také nešlo předělat aspoň na čtyřicítkové... 30-kove vexly jsou ale pouze ty, které jsou v tabulce uvedeny v poměrové soustavě jako 1:7,5-XY a takových tam vidím naprosté minimum (= celkem 5 ks), naopak většina je v poměrové soustavě 1:9-190, resp. 1:9-300, a to jsou rychlosti do odbočky - dle poloměru odbočné větve - buď V = 40 km/h (pro R = 190 m, celkem 22 ks) nebo V = 50 km/h (pro R = 300 m, celkem 19 ks). (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 574 Registrován: 8-2017 |
Klasik - pokud se restartem vymažou data o obsazení, tak jo (asi jako když zmáčknete tl. reset na zaseklým PC, který nereaguje na žádný povely) | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 11-2004
|
A proč zůstaly na Břeclav ty nízké rychlosti v přímém směru? Vždyť od mostu přes Svratku je to úplně rovné. | |
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 7-2014 |
Practicus - Prvně tam jsou horké zálohy technologických počítačů a za druhé by musely vypadnout počítače náprav. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 8-2017 |
Klasik - to my víme, a taky víme, že se několikrát stalo, že zálohy selhaly hned při startu - no uvidíme, ovšem, kolejové obvody jsou kolejové obvody | |
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 7-2014 |
Horké zálohy nestartují, ale běží stále. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 7-2003 
|
Netušil jsem, že AŽD je tak chudá firma a její octávka musí vyjíždět od nové budovy u pátého peronu kolem stánků a chodník na Nádražní, a nepoužije normální výjezd z parkoviště u Malé Ameriky; samozřejmě v době odpolední špičky, kdy o počet lidí není nouze... | |
|
Slanour
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 6-2008 |
Practicus:..a taky krok zpět, co se týká přenosu kódu na návěstní opakovač. No celá ta rekonstrukce je tak nějak špatně. Uvidíme jak to celé (ne)bude fungovat.
Slaňour
|
|
|
Schmitz
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 9-2017 |
Pra: Jak jste přišel na to, že 1:7,5 musí být na 30? O rychlosti rozhoduje poloměr, tedy vše s R>=188,8 m je na alespoň na 40. V tabulce u schématu, co jste přikládal, jsou výhybky na 30 jen některé na odstavných nádražích. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 576 Registrován: 8-2017 |
Slanour - kódování VZ tam nebylo nikdy, mimo to, většinou by to kódovalo stejně na stůj, protože se často jezdilo na opakovanou výstrahu ETCS tento problém nevyřeší, neboť bude ukončeno před modřicemi a začne před babicemi n.S. z jednoho prostýho důvodu - je to digitální systém a ten je značně omezen počtem adres, takže se nedá použít ve velkých uzlech a uzlových stanicích - takže tam, kde je nejvíce průserů nikdy nebude |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1863 Registrován: 7-2017 |
Practicus: Kolika bitová je ta adresa, když to nedá uzel? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Kde se dá o tom někde něco přečíst prosím? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9124 Registrován: 5-2007 |
Practicus: 1) Zato koľajový obvod, ktorému sa tak dnes "verí", že sa ešte musí istiť ÚBP/EZŠ (ergo po sebamenšom prepade napájania beháte zisťovať voľnosť rovnako ako na počítačoch náprav), je zvýšenie bezpečnosti o sto bodov. 2) Viete to, čo ste si prečítal pred 10 rokmi, keď ešte ESA horké zálohy nemala. Takže neviete nič. 3) O ETCS ste si tiež kedysi prečítal, že môže mať problémy vo veľkých uzloch. Ale sú to problémy komunikačné, nie, že by sa to nedalo uadresovať. Ale hlavne, Brno, v ktorom je v jeden okamih po biede 20 vlakov, nie je z tohoto pohľadu veľký uzol. Slanour: Vymenujte, aké bezpečnostné funkcie ponúka LS v uzle, kde sa potácate od jednej nedostatočnej k druhej. |
|
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 7-2014 |
ETCS tento problém nevyřeší, neboť bude ukončeno před modřicemi a začne před babicemi n.S. z jednoho prostýho důvodu - je to digitální systém a ten je značně omezen počtem adres, takže se nedá použít ve velkých uzlech a uzlových stanicích - takže tam, kde je nejvíce průserů nikdy nebude A stavba ETCS v uzlu Brno je jako co? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2582 Registrován: 8-2010
|
ad Schmitz: Jak jste přišel na to, že 1:7,5 musí být na 30? Upřímně, měl jsem právě ten poměr 1:7,5 nějako s tou 30-kou v mysli pevně spojené, ale je pravda, že se dělají 1:7,5-150 a 1:7,5-190 a na tu 30-ku jsou - máte pravdu - jen ty první a tyto navíc v té tabulce, co jsem sem dával ani nejsou.. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Tady jsou použity výhradně 1:7,5-190 a ty jsou na V = 40 km/h. ad Asdf: ...môže mať problémy vo veľkých uzloch... Hm a už to někde a někdy skutečně fyzicky nastalo, nebo se to jen tak furt dokola "domněnkuje" a "papouškuje" ?.. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Já jen, že zadavatel si dneska může říct, kolik aktivních navázaných (paralelních) komunikačních relací má ta RBC umět - zda 30, 60, 90, 120 vlaků současně a marně tedy přemýšlím, který uzel v Evropě by třeba těch 120 současně přihlášených vlaků v reálu měl..???.... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9125 Registrován: 5-2007 |
PRA: Problém nie je v RBC, ale v možnostiach GSM-R. GSM-R používa pre dátové prenosy absolútne obstarožné okruhové prepínanie dát (CSD). Jeden TRX uzol zvláda prepínať 7 okruhov a v štandardnej BTS sú 2-3, maximum je 4. To znamená v rámci jednej BTS max. 28 spojení (to sú všetky zapnuté mobilky, stojace, idúce, ...). Na Brno dobré, Praha ešte tiež, ale trebárs taký Frankfurt alebo podobné aglomerácie už môžu mať problém. Preto ostatne Nemci tlačia na zavedenie paketovo prepínanej komunikácie do GSM-R. Obstarožné bolo už pri vzniku špecifikácii GSM-R, ale dokážem si dosť dobre predstaviť, prečo si ho vtedy vybrali, ono to totiž buďto funguje, alebo nefunguje, žiadne nedeterministické stavy pri saturácii, ako v paketovo prepínaných sieťach, tam nie sú. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2583 Registrován: 8-2010
|
ad Asdf: To znamená v rámci jednej BTS max. 28 spojení To sice možná ano, ale uzel rozhodně "nestojí a nepadá" s jednou BTS-kou dneska... ..třeba konkrétně uzel Ostrava se samostatnou RBC je uvažován s 22 aktivními vlaky během 10-ti minutové špičky ve výhledu s tím, že s 50% zálohou je zde počítáno s celkem 33 aktivními vlaky v samotném uzlu = to je tedy minimálně na 2 BTS-ky.... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 8-2017 |
Asdf - aha, tak proto jsou ty výpadky GSM-R tak častý s hláškou "není síť" - to se to bude krásně jezdit - není síť - bum, stojím do té doby, než se ušije síť nová..... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2584 Registrován: 8-2010
|
ad Practicus: To bude asi líp vědět Asdf, bo nejsem nějako vzdělán ve věci GSM-R, ale napadá mne, zda ty výpadky nejsou rozdělené na té síti GSM-R na a) hlasovou komunikaci a pak b) na datovou. Z pohledu datové se totiž oblasti dvou sousedních BTS-ek navzájem překrývají, právě z důvodu zajištění vysoké dostupnosti signálu pro ETCS Level 2 - tuším, že na koridorech se udává průměrná vzdálenost dvou sousedních BTS-sek na nějakých 4,5 - 5 km nebo tak něco... ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") PS: V souvislosti s těmi výpadky mne zaujalo nedávno i publikované číslo ze sítě VRT v Itálii, kde se uvádí pro jejich ETCS vybavenou VRT síť + ETCS vozidla v průměru cca. 0,058 % ztrát komunikace ze všech GSM-R datových volání v jednom průměrném měsíci, což znamená při cca. 12 000 datových volání GSM-R v průměru cca. 7 nouzových brzdění (= tripů !). To hodnotím jako výborné číslo z pohledu dostupnosti GSM-R signálu, které by mohlo být de facto totožné s I. koridorem při výhradním provozu - cirka 400-450 vlaků denně v měsíci nebo kolik jich tam dneska jede je nějakých 12 000-13 500 GSM-R datových volání.. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9129 Registrován: 5-2007 |
Practicus: Nepodieľam sa nijak na nasadzovaní v GSM-R v ČR, takže netuším aké problémy sú/nie sú vo výpadkoch GSM-R, ale domnievam sa, že si najskôr pletiete pojmy a dojmy.. PRA: To rozdelenie platí do určitej miery, aj tá hlasová komunikácia nejakým spôsobom cez tie TRX uzly prestupuje, ale tam už nesiahajú ani moje znalosti. Inak to prekrývanie BTS je nejakým spôsobom obmedzené, takže tá BTS nemôže byť ľubovoľne malá, a na ten limit 28 spojení sa nakoniec niekde dostať môžeme, ale naozaj nebavíme sa o uzloch typu Brno, Ostrava alebo Praha, najskôr ani Viedeň, ale o uzloch typu Frankfurt, Hamburg, Paríž, ... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4230 Registrován: 5-2004 |
Asdf: "Obstarožné bolo už pri vzniku špecifikácii GSM-R, ale dokážem si dosť dobre predstaviť, prečo si ho vtedy vybrali, ono to totiž buďto funguje, alebo nefunguje, žiadne nedeterministické stavy pri saturácii, ako v paketovo prepínaných sieťach, tam nie sú." |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9131 Registrován: 5-2007 |
DJ: Tu sa ale nejedná o fikciu spoľahlivého média, ale o fyzickú stabilitu komunikácie (teda QoS). A techniky riadenia QoS v paketových sieťach boli v tej dobe naozaj v plienkach. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4232 Registrován: 5-2004 |
Pravda. To by sice (asi) šlo řešit prodloužením intervalů, kdy je přípustné být bez spojení (tedy v tomto případě aktuálních dat), ale to by zase snižovalo kapacitu, jestli dobře chápu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 12-2019 |
Nalezeno na zdopravy: Na koleje brněnského hlavního nádraží se přitom stejně jako hlavního nádraží v Praze vejdou současně dva vlaky na každou kolej. Co se ale dívám na schéma, koleje nejsou rozděleny cesťáky (kromě 5b/5). Znamená to, že nové SZZ je projektované tak, že bude umět dávat návěst "Jízda podle rozhledových poměrů" pro vjezd na obsazenou? |
|
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 7-2014 |
Znamená to, že nové SZZ je projektované tak, že bude umět dávat návěst "Jízda podle rozhledových poměrů" pro vjezd na obsazenou? Ano |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 5-2009 |
Pár fotek z Brna hlavního nádraží. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20651 Registrován: 5-2002 
|
Pract: ona se hlavně snížila úroveň zabezpečení - místo kolejových obvodů jsou jen počítače náprav, bude zajímavé sledovat, jak po fialové smrti budou výpravčí lítat a zjišťovat volnost a sjízdnost jednotlivých kolejí Nechtěl bys přestat žvanit o tom, čemu zjevně nerozumíš...? je to digitální systém a ten je značně omezen počtem adres ... proto jsou ty výpadky GSM-R tak častý s hláškou "není síť" Speciálně v Brně jsem před pár lety vídal výpadek GSM-R vždy v tom samém místě, z čehož si troufám odhadovat, že to "počtem adres" nebude... PRA: 30-kove vexly jsou ale pouze ty, které jsou v tabulce uvedeny v poměrové soustavě jako 1:7,5-XY Hele, když tak rád čteš, tak si někdy přečti toho Vlasáka...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 8-2017 |
Charles 180: Tak si říkám, že by to nádraží sneslo nějakou tu zeleň. |
|
|
Vasek011
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 1-2012 |
Vyskytl jsem se dnes shodou náhod v budově Hlaváku a pocity poněkud smíšené. 1) Rozsah rekonstrukce jsem čekal větší. Cca rok staré články zmiňovaly investice do budovy v řádu stovek milionů (jako nutnost vyplývající z nájemní smlouvy). Na první pohled je krom výmalby, LED světel a zrušených oken s pizzou a pečivem největší změnou instalace fotobuňkových dveří paralelně s těmi současnými - vznikla mezi nimi jakási předsíň (vzduchová clona ale chybí). Na postranní křídla budovy, stejně jako na "vedlejší" podchod nebo spojovací chodby, se nesáhlo vůbec - špína a grafitti zůstávají v původním rozsahu (poslední pořádná očista proběhla tuším na Národní den železnice, který byl v Brně někdy v roce 2012 cca). Trochu smutné, že ani na vyčištění nebyl za ten rok čas/vůle/peníze... 2) Toto stadium rozpracovanosti bych očekával někdy v létě a ne cca týden před zahájením plného provozu. První nástupiště podle cedulí zavřené, hlavní podchod taky (rozebrané podhledy), v hale evidentně práce v plném proudu...to se má jako opravdu stihnout? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 655 Registrován: 3-2005 |
Vašek011 - možná jsi trochu pomýlený, jak už říkal Husák :-) ,,,,ale účelem té roční pauzy byla živá voda pro kolejiště jih. A buďme rádi, že se zadařilo k tomu připojit i reko výpravní budovy, aspoň hlavního vestibulu. Nevím, jestli není svatokrádežné se takhle vyjadřovat,ale to všechno kolem V.B., ta poslední dlouhá léta, mě připadají jako horší než za soudruhů. Takže jásejme nad tím co se vůbec povedlo. Až se jednou nádraží přestěhuje, tak o tuhle suprově vypadající centrální halu se budou prát filharmonici :-) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 815 Registrován: 10-2007
|
V reportáži říkali, že sice výluka skončí, ale dál budou pokračovat menší rekonstrukce (zmiňovali např. páté a šesté nástupiště).
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 8-2017 |
Vasek011 Čištění možná ještě bude, nevíme. Ale ta budova nejsou jenom prostory pro cestující, ale i tam mnoho věcí nebude za pět korun, například kamenné obložení bude asi drahé (jak to s tím nakonec dopadlo? Nové, nebo obnova prvorepublikového?) Čištění těch mohutných sloupů (je to umělý, nebo pravý kámen), také nebude za pět korun, další věc je třeba fakt že to nejsou jenom prostory pro cestující, ale celé zázemí, patro budovy, víte co se děje tam? Rekonstruuje se tam kdesi restaurace/cukrárna, nebo co to bude, jenom vybavení kuchyně budou jednotky až desítky milionů. Bůh ví kolik stály třeba sítě, zase, udělat novou elektriku v takovém baráku jsou stovky tisíc až miliony, navíc ani nikdo neví co kam vede co je kam napojené, jak je co staré. Největší gól by bylo kdyby tam třeba byly ještě prvorepublikové okruhy, něco bylo v hliníků a pod. Možná se tam musela dělat voda, nebo ji ještě budou dělat, odpady... (a stačí jedna azbestová stupačka a cena jde nahoru) Jsou desítky věcí, které jako cestující nepoznáte. Rekonstrukce prvního nástupiště, která by se také měla dělat, nebude též levná, pokud se navíc budou dělat některé nové sloupky... Někdy ty drobnosti mohou být hodně drahé. |
|
|
Slanour
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 6-2008 |
No s tím přenosem kódu to bylo myšleno tak, že dříve tam byl autoblok, čili přenos byl až k býv. vjezdům, kdežto teď, no ti co tam jezdí, ví, já osobně na rekonstrukci současného zabzař nevidím jediné pozitivum, do toho eště navíc 2x změna číslování pro "pacienty", aby se jakože nenudili, holt je potřeba podle dobré správy udržovat všechny v pohotovosti. Co se týče rekonstrukce prvního perónu, výměna dlažby je fajn, ale zbytek je enom schovaný pod bílýma "lamelama". Ani se neobtěžovali s výměnou/opravou sloupů a kovových věcí, jen se natřeli, tak jak byli prohnilé a to ani ne všude, takže "pár let" to vydrží- dobře je vidět rozdíl při chůzi z kusých na první, kde je přechod původního a opraveného zastřešení.
Slaňour
|
|
