| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 26. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 26. 12. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11318 Registrován: 8-2004 
|
Hostivař - Uhříněves: Pozoruji, jak tu jeden nejdřív vysloví kategorické tvrzení a pak začne usilovně shánět podklady. Jestli ono to s tou VRT kolem Kolína nebude obdoba. terminál Uhříněves: Nechci malovat čerta na zeď, ale když tak pozoruji rozrůstající se zástavbu Horních Měcholup, říkám si, aby nedopadl terminál podobně jako dopadá ranžír v Libni. Tím by úloha nabrala zcela jiný směr (doslova). ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7418 Registrován: 5-2002 |
Hele a nedá se ten přesmyk třeba řešit tak, že se nastoupá jen polovina potřebný průjezdný vejšky a ta druhá glajza se naopak zakope o stejnou vejšku do země? Čistě kvůli rovnoprávnosti [wink] Máte na to tento prostor: https://mapy.cz/s/1hU8z Já to nevymyslel. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 5-2016 |
prag: Tak se to dělá, když jsou obě koleje pro osobní dopravu, kde větší sklon příliš nevadí. Tady je ale spodní kolej pro náklady a tam by event. zvýšení sklonu max. o 2 ‰ jednak zhoršilo dnešní stav a ten necelý metr, který by se získal, asi nemá smysl využít. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 5-2016 |
Hroch: Přes Kolín VRT P-B nepůjde, ale aby šla přes tento okres, je jednoznačně výhodné. Výhod je několik a jednou z nich je, že už se pro RS na Benešov budou dělat tunely jenom tam, kde to z terénních důvodů nejde jinak. Tj. z Prahy až od Strančic. Ze Zahr.Města se tak s výhodou může využít stáv. trať rozšířená o 1 kolej až za Uhříněves a nová trať RS může začít až tam. A při tom by nebylo by vhodné, aby se mezi Hostivaří a Uhříněvsí úrovňově křížila osobní doprava s nákladní (třeba ta velká firma, která z toho bude mít užitek, na to taky trochu přispěje). Hrochu, tak se to přeci dělá: napřed zjistím, jestli by něco v zásadě mohlo jít, a pak teprv ověřím detaily. To, že s Prahy do Brna je nesrovnatelně lepší terén kolem Kolína, ale vědí všichni. Jenom trvá dlouho, než se projeví, jak je tato okolnost důležitá proti jiným hlediskům, které byly v případě trasování VRT překvapivě nadřazeny. |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7645 Registrován: 8-2003 
|
 Petr_Šimral:"Obzvláště pokud je trať postavena na limitním stoupání pro normativ hmotnosti a úsek Libeň - Uhřiněves je jediným výrazným stoupáním na celé trase z Hamburku." Při vší úctě, vím že ten terminál vznikl do značné míry postupným (živelným) vývojem, ale pokud si někdo dá terminál na kopec, tak musí počítat se stoupáním.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7419 Registrován: 5-2002 |
Při vší úctě, vím že ten terminál vznikl do značné míry postupným (živelným) vývojem, ale pokud si někdo dá terminál na kopec, tak musí počítat se stoupáním. Však my s ním počítáme a počítali jsme. Ale od roku 1993 se přece jen dost věcí změnilo. Hlavně tlak státu na převod nákladů ze silnice na železnici a tedy na výrazné zvýšení produktivity železnice. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1629 Registrován: 5-2002 |
PŠ: Kdyby se nějaké použitelné řešení přesmyku našlo, kdo by ho financoval? (a pokud vy, jestli by nevyšlo levněji přestěhovat terminál...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7420 Registrován: 5-2002 |
ad P_v: PŠ: Kdyby se nějaké použitelné řešení přesmyku našlo, kdo by ho financoval? (a pokud vy, jestli by nevyšlo levněji přestěhovat terminál...) Bezbariérová nástupiště, informační systémy a zvyšování rychlosti nad 100 km/h financuje kdo? |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1630 Registrován: 5-2002 |
PŠ: To záleží na tom, jak se to politicky podá. Jako stavba pro jeden konkrétní subjekt, nebo zlepšení obecně prospěšné sloužící všem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2347 Registrován: 5-2002 
|
Já bych si dovolil tak jemně upozornit, že logika typu "ten kdo to chce ať si to taky zaplatí" už na dráze způsobila nejeden problém... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 5-2016 |
P.Šimral, Hajnej, TZ: Jednodušší bude udělat přesmyk uvnitř trianglu mezi ZM a Hostivaří ve stavbě Hosti-Vrš. Tuším, že už je tam beztak zvýšení nivelety 221 s novým mostem přes nákl.průtah - je to tak? Přidalo by se tam křížení přes 2. kolej Malešice-Hostivař. Nový most přes trať u zast. HM bude třeba v každém případě, ale stavěl by se až s RS Uhříněves - Strančice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5511 Registrován: 6-2005 
|
Tak přihodíme další info. Triangl je přírodně cenné území. Jedná se o soukromou "rezervaci" v majetku jednoho z největších českých spolků zabývajících se ochranou biodiverzity. Výkup byl realizován z prostředků z veřejné sbírky a ten spolek jen těžko bude moci přistoupit na to, že o toto přijde, neb jinak ztratí celý program svou tvář před veřejností. RS Uhříněves - Strančice je Váš výmysl, takže se vraťme zpět a zkuste odpovědět na to, jestli to křížení Hostivař - Uhříněves postavit jde. Když se nepovede toto odblokovat. tak na VRT kolem Kolína zapomeňte.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Vy jste dost přísnej, o zájmu na povýšení ochrany této lokality vím, ale tenká stužka jedné koleje by to snad tolik nepokazila, není to smradlavá silnice. Křížení v úseku Hostivař-HM postavit jde, ale tohle vyjde z několika důvodů jednodušeji. Šikovná trasa VRT jde spíš kolem Kutné Hory a průchod touto krajinou vymysleli dávno jiní. Teď jde jen o včasný návrat ke zdravému rozumu a o dořešení všech souvislostí a detailů. |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3170 Registrován: 5-2002 |
Právě kvůli Trianglu se snad vymyslela varianta, že by se šlo pod zem už na Zahradním městě... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Abych Vás uklidnil, zábor pro tu novou kolej by byl cca 35 m od východní hranice vašeho pozemku. S vaším pozemkem ale na JZ straně přímo sousedí násep hlavní trati a traťové těleso na jeho koruně by se mělo zvednout a rozšířit. Asi víte, že to jde udělat šetrným způsobem, aby stávající zeleň na této vnější straně oblouku zůstala zachována. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1785 Registrován: 11-2005 
|
Já nechápu, co se to tady vymýšlí za krkolomnosti. Pokud trasovat VRT Praha-Brno okolo Benešova, tak to poslat do tunelu už za Zahradním městem. Má to hned několiv výhod: - nejsem omezen směrovými poměry, takže rychle docílím slušné rychlosti (alespoň 200 km/h), což bych na povrchu nedal, - terén směrem na JV buď stagnuje nebo stoupá, takže, - VR tunel by se za stanicí nejdříve prudce potopil s 20 až 25 promile, - na začátku klesání dát styk 3kV/25kV, - část tunelu tak 1 km v horizontu, do té doby vlak již funguje na 25kV a akceleruje - pak 1 km sekce stoupání s 10 promile (stále kvůli akceleraci), - následně zbytek až ven na maximálním přijetelném sklonu. V opačném směru do Prahy by brzdící vlak o vysoké energii s krátkým stoupáním 20 až 25 promile mít problém neměl. V případě, že bude muset před stanicí (ještě v tunelu) zabrzdit, tak se následně na minimálně 60 km/h rozjede ještě před stykem, který bych dal na hrb u portálu tunelu. Dále směr Vršovice to bude mírně z kopce, takže bez problému.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 5-2016 |
Rail2005: Víte líp než já, že tunely pro vysokou rychlost nejsou dobré a vězte, že jít na Brno touto superdráhou skrz značně kopcovitou krajinu kolem Benešova vůbec není třeba. I kvůli potřebné etapizaci se musí kolem Havl.Brodu a tam se dostanete jen mírně zvlněnou krajinou jinudy než kolem Benešova a dokonce kratší trasou. Takže tunel bude, ale jen tam, kde to nejde jinak. V Praze bude krátký a povede na východ od ZM. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1786 Registrován: 11-2005
|
Pokud vést vést tuto VRT okolo Kolína/Kutné Hory, tak mi stejně vychází na výjezdu z Prahy tunel o délce minimálně 7,5 km ale spíše až 10 km. Okolí Prahy je tak silně zastavěné, že jakákoliv jiná varianta bude neprůchozí. A nemá smysl z hlediska kapacity (a opět i rychlosti, protože je třeba přivést vysokou rychlost co nejblíže centru Prahy) se snažit tuto VRT zapojit do trati 011 ani 231. Jedinou schůdnou variantou je opět začít na Zahradním městě a dostat se alespoň východně od Hájku u Uhříněvsi. Dále na východ už by to mohlo jít téměř bez tunelů za předpokladu sklonů 35 promile.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5512 Registrován: 6-2005
|
Suchol: Ten pozemek není můj, ale byl jsem členem rozhodovacího orgánu toho spolku v době, kdy se ten výkup jako vůbec první v rámci programu schvaloval. Bude-li návrh příčetný, nemusí to být marné. A že jsem dost přísnej, tak to mi říkaly děti v oddíle taky. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Dobře, zkuste to črtnout, přihoďte zmizení HB2f do země a navrhněte, jak při tomto řešení zrychlit směr Benešov a Tábor.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11320 Registrován: 8-2004
|
A postavil byste RS bez provozu nebo byste zrušil příměstskou do Říčan, Mnichovic ad.? Jistě, s bouráním budov je to jednodušší. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 5-2016 |
Rail2005: Tunel ze ZM není třeba tak dlouhý, v tom se neshodnem. Asi nečtete mé příspěvky soustavně. Nadějně se jeví (nejen mně) var. HB2f a tu je jen třeba doladit. Sklony stačí do 25 ‰. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 5-2016 |
Hrochu, zas mi zbytečně něco podsouváte. Na takovou debatu nejsem zvědavý. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Časem bude, když nebude do té doby něco v tom smyslu lepšího. Ale potřeboval bych tu ofic. HB2f (ne z prezentace, ale podrobné výkresy ze studie). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5513 Registrován: 6-2005
|
A nebude to zapojení na ZM zcela shodné jako v případě trasy do Benešova? Rozdíl ve směru tunelu bych čekal až zhruba někde pod Průmyslovou.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12629 Registrován: 5-2002 
|
TZ: Já bych si dovolil tak jemně upozornit, že logika typu "ten kdo to chce ať si to taky zaplatí" už na dráze způsobila nejeden problém... To platí obecně. Stačí, když projednáváš ve společenství vlastníků bytů opravu střechy - ti z přízemí ji přece nepotřebují... Suchol: Tuším, že už je tam beztak zvýšení nivelety 221 s novým mostem přes nákl.průtah - je to tak? Tušíš docela špatně, od Hostivaře to zase klesá 9-10 promile až někam k Vršovicím. Ta benešovská je prostě furt nahoru dolů s krátkými odpočinky ve stanicích. A to nemluvím o tom, že tím přesmykem osobní trať zpomalíš na osmdesátku, ne-li hlouběji - ono to není jen tak to esíčko vytočit. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Asi bude, ale mě by zajímal i celý zbytek té trasy. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 5-2016 |
Hajnej, nemusej mi vykládat, že Hostivař je vejš než Vrš. Ptal jsem se na niveletu kolem nákl.průtahu. Krátký hrb na 221 vznikne, ale je zhruba uprostřed mezi stanicemi, kde jsou už vlaky rozjeté, takže to nebude moc vadit. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1631 Registrován: 5-2002 |
S tou cenností přírodního území v trianglu je to takové zvláštní. Je to vidět v ortofotoarchivu. Nejdřív pole, pak zahrádkáři, pak skládka, pak náletová vegetace, a najednou rezervace. Nešlo by zřídit náhradní cenné území na nějakém jiném smetišti? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5514 Registrován: 6-2005
|
P_v: Ono už je to dávno a myslím, že ta debata odborníků na biodiverzitu byla tehdy dost bouřlivá. Dost se diskutovalo, zda toto je ideální volba pro první vykoupený pozemek. Snad jsem se tehdy i zdržel hlasování, ale obecně tehdy zvítězil přístup, že pokud se má program vůbec rozjet, tak je třeba někde začít. Myslím, že tehdy zaznělo i to, že britské a snad i americké landtrusty mají i rozvojové záměry, kdy se některých typů pozemků zbavují a za utržené prostředky pořizují cennější lokality. A třeba i ten český program bude za patnáct let tak daleko, že si s tímto vůči veřejnosti bude umět poradit a odkomunikovat to.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2925 Registrován: 5-2004 |
Ti, co trvají na bezpodmínečné takové hodině P-B by měli prosazovat hlavní vjezd do tunelu v Praze už mezi Botičem a ONJ. Ad přesmyk - nešlo by kolej Mal<-->Hos zvednout a zaústit mezi koleje Vrš-Hos? Ad cenná území - některá vyžadují naprostý klid od člověčí činnosti, jiná naopak motokros nebo tanky (coby simulaci aktivit velkých savců). |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1204 Registrován: 9-2009 |
David_jaša: To by ovšem nešlo zastavit na ZM, což by byla škoda. Chceme z toho systému přeci vyždímat co nejvíc, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2348 Registrován: 5-2002
|
V42: to bych řešil různými linkami. Přece jen je potřeba se dostat pod hodinu dost výrazně, spíš pod 55 min., to nevidím se ZM jako reálné v žádné z variant. |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 9-2009 |
TZ: A to ani "Jihlavskými pomalíky"? Tedy tou pomalejší vrstvou? Případně rychlíky od ČB? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 5-2016 |
DJ: Nešlo, kolej v relaci Mal-Host má mezi mostem na MO a pěší lávkou sklon zhruba 10 ‰, takže musí jít osobní koleje přes ní |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 5-2016 |
TZ: Myslím, že je nám jasné, že k tomu, aby byly VRT efektivní (a vyšla ekonomika), musí být jejich služby konkurencí vůči IAD. Proto se dělají ty parkoviště P+R u stanic. Ale v Praze nemůžete mít jedinou zastávku pro důležité a atraktivní přímé spojení do Brna jen na Wilsoňáku. Pro všechny Středočechy a taky dost Pražáků proto musí přímé vlaky P-B zastavovat i na ZM. Když bude trasa P-B krátká, tj. nikoli přes Benešov, tak ten časový limit vyjde. Podobně trať na Ústí n.L. musí vést přes Vysočany, protože atraktivní přestup z IAD (i z metra) se dá udělat tam. Snaha udělat nákladnou podzemní žel. zastávku někde pod Prosekem je omyl. Zastavování na Smíchově ve směru Plzeň snad nikdo nezpochybňuje. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 5-2016 |
DJ: "Ti, co trvají na bezpodmínečné takové hodině P-B by měli prosazovat hlavní vjezd do tunelu v Praze už mezi Botičem a ONJ." (asi "taktové") tohle beru jako nepříliš povedený vtip - nebo jste to snad myslel vážně? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12630 Registrován: 5-2002
|
Suchol: takže musí jít osobní koleje přes ní A pak hurá 20 promilema dolů, aby se vejškově vešly pod laňák (dokonce to musí stihnout ještě o fous dřív, bo výhybky). Akorát mám takovej nepříjemnej pocit, že se to bude vytáčet přes zahrádkářskou kolonii - a pokud je ten pocit správnej, tak se to bude projednávat doooost těžko. O tom, že to bude nejspíš překážet VRTce, raději žádná... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2349 Registrován: 5-2002
|
V42: Ale jistě, jen si prostě myslím, že ze směru Brno bude tolik lidí, že se ještě bude hodit je vozit různými linkami na Wilson a na Zahraďák, a to i kdyby se to teoreticky stíhalo pod hodinu s tím zastavením. Ony VRT vůbec často způsobí nutnost řešit úlohu dnes nevídanou: "jak to sakra všechno ve špičce odvozit" (na rozdíl od většinou aktuálního "kde bychom ještě pár cestujících vyškrábli"). Tak doufám, že v Brně nakonec pro VRT fakt nebudou jen 4 glajzy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2796 Registrován: 2-2009 
|
Řekl bych, že v české kotlině se bude sáhodlouze o VRT jen kecat, jak doposud a nikdo nemá odvahu praštit do stolu a konečně začít. Jinde, byť dle našeho pohledu na to neměli, za pětadvacet let dokázali postavit z ničeho hodně. Jistě vzdálenosti v těchto zemích jsou poněkud jiné než u nás, ale u nás za diskuse, sněmy a pod kol VRT se vydalo tolik, že už by dokonce za tytéž peníze něco postaveno bylo (přehnáno, ale schválně). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5515 Registrován: 6-2005
|
Někdo měl odvahu praštit do stolu v souvislosti s D47 a míra průšvihu je myslím všeobecně známa. Takže tudy ne ...
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.24.1 |
David Jaša 2923: Dobrá práce. Měl bych, s dovolením, dvě připomínky a protinávrh. Připomínky: a) Ve směru z(do) Vlkova na(od) Břeclav v případě úvrati ztrácíte čas kvůli úvrati také díky křižování s osobkou Brno-Břeclav. Z prostorových (a hlavně výškových) dispozic v HH uděláte jen ztěží bezúvraťovou jízdu od Břeclavi. Od/do Přerova to je jednoduché. b) z Brna až k Troubsku jedete v souběhu s příměstskou dopravou, výhledově 30min takt Os a hodinový takt rychlíků ve špičce i poloviční. Vznikne zde kapacitní problém, má-li zde jezdit větší počet nákladních vlaků. Protinávrh: Zažneme v Horních Heršipicích. Pokud bychom se dokázali výškově dostat z mostu na trat rozumným spádem, byla by to výhra (jede se dolů, 25 ‰ by nemělo vadit). Ve směru na Břeclav by opdadlo úrovňové křížení. Případně by se v HH musel stavět druhý most. Z horních Heršpic až do Maloměřic má nákladka sólo koleje, to je výborné. V maloměřicích je vše řešeno mimoúroňově, jak na CT, tak HB. Jediné úrovňové křížení je od Krpole směr nákladní průtah, avšak s vlaky směr Blansko/ČT je křížení mimoúrovňové. Z Maloměřic do Králova pole je souběh s S-Bahn, který má výhledově jezdit co 30/15 mimo špičku/ve špičce, ale až do Kr.Pole by se to nějak překlepat dalo. Dál je to kapacitní problém a to až do Tišnova. Zde bych si dovolil přesunout finanční prostředky z Vašeho návrhu. Namísto kutání tunelu pod Kývalkou navrhuji postavit tunel SJKD v Brně z Hlavního až mezi Řečkovice - Krpole. Tím se omezí kolize nákladní dopravy s osobní v Maloměřicíh, zapojení SJKD do stávající trati je možno provést přesmykem. Od napojení diametru až do Kuřimi bych navrhnul čtyřkolejku - S-Bahn získá vlastní koleje a nákladka ho bude moci předjet. Prostor kolem trati by byl, jen u Jehnic by to vyžadovalo větší objem zemních prací. Úzký prostor je jen v Kuřimi na Brněnském zhlaví. Od návěstidla po návěstidlo je v Kuřimi 640 metrů. Následuje tříkolejný most, převádí 2 traťové a jednu vlečkovou, ta je ale už nevyužívánaná, pokud se nepletu. Pokud by z kapacitních důvodů vycházela nutnost třetí koleje z Kuřimi do Tišnova, tak je od čeho se odrazit. V Tišnově pásmuje S-bahn, dále již je kapacita trati vyšší. V mém návrhu je možná bezúvraťová jízda jak ve směru na Přerov (kdyby se přes HB a Brno objížděla Česká Třebová) tak ve směru na Břeclav. Čas nutný pro přepřah (viz připomínka a) spotřebuje nutnost připojení a poté odpojení postrku, ten jsem neušetřil. Za ušetřené investice z mého protinávrhu ale může být v Tišnově k dispozici postrk placený správcem infrastruktury, cestou dolů může zase vypomáhat EDB bržděním. Chápu to tak, že cílem Vašeho návrhu bylo vyhnout se tomuto prudkému stoupání a zároveň získat možnost vést nákladní vlaky od JV na SZ České republiky mimo Českou Třebovou. Ve svém návrhu se snažím co nejvíce využít existující stavby a najít řešení kapacitních omezení na současné infrastruktuře aniž bychom zíkali trať, která bude z části přetížená a za Troubskem slabě využitá. Důvod je následující: Jízda přes ČT znamená nastoupat do 460 metrů nadmořské výšky, zatímco přes Havlíčkův Brod stoupá trať do 580 metrů n. m. Zároveň trať přes ČT umožňuje vozbu mnohem težších vlaků, což z ní dělá prioritní volbu pro dopravce. |
|
Mirek Zv. mob
|
|
|
Neregistrovaný host 37.48.36.186 |
Nahradni uzemi za Triangl je Nakladove nadrazi Zizkov. A az si prestehujete terminal, tak pripadne Uhrineves. Pokud nechapete: Princip je v tom, ze provozem prekladiste se navezlo spoustu netypickych, exotickych, a tudiz zde vzacnych druhu, nejen rostlin, ale dokonce i drobnych zivocichu. Nejistota je v tom, ze ekologove se neshodnou, jestli je chranit, kdyz jsou nepuvodni. |
|
thruby75
|
|
|
Neregistrovaný host 37.48.40.174 |
Dobrý den, vzhledem ke zdejší diskuzi o (pevně doufám) budoucí VRT trati/ích (na úvod a v dohledném horizontu zdejší optikou beru reálně pouze hlavní osu a dopravní tepnu státu: Berlín - Praha/Brno/Ostrava - Vídeň)a s ohledem na reálné faktické zaostávání ČR v rozvoji infrastruktury (nejen té železniční) mě zaujal věcný popis na aktuální situace ohledně železniční infrastruktury v Polsku z www.ceskedalnice.cz. Přijde mi celkem poučné a příkladné, jak dokáží Poláci modernizovat jejich infrastrukturu a celou zemi, kdy např. postavili a staví stovky až tisíce kilometrů nových silnic, dálnic a obchvatů převážně z fondů z EU. Ve srovnáním s tím, jak jsme s celou věcí naložili my a co tu už dlouhou dobu předvádíme, kdy i zcela potřebné a přínosné strategické veřejné infrastrukturní projekty nejsme schopni v přiměřeném časovém horizontu úspěšně realizovat v zájmu našich obyvatel a občanů (viz. např. SOKP 511, D3, D11, D35, stále nedokončené železniční koridory, navíc v ne příliš konkurenceschopných parametrech, dráha na letiště atd.) tak to se dá pomalu a bez přehánění hodnotit jako trestuhodné a nepochopitelné promrhání historické příležitosti podruhé (za první považuji Marshallův plán). Někteří tu pořád brečí, že prý nejsou a nebudou peníze, ale to není pravda. Podívejte, jak se zde vytvořil významný zdroj a lehce vytáhne z kapes nás všech cca 40mld Kč/ročně, které jdou do čistě soukromých peněženek v rámci solárního tunelu a nic se neděje a jde to. Oproti tomu VRT bude strategická investice do budoucnosti, užitečná a potřebná vnitrostátní dopravní tepna, která navíc ČR propojí a ukotví i v rámci Evropy a která zde bude desítky až stovky let dobře sloužit všem a hlavně budoucím generacím a našim dětem. Příspěvky: 522 Autor: ML90 Příspěvek Re: Železniční doprava Slíbil jsem si, že přidám trochu rozsáhlejší příspěvek do tohoto vlákna. Souvisí to se dvěma věcmi: 1) Nedávno jsem měl tu čest jet z Varšavy do Krakova a doslova mě zarazilo, když jsem uviděl čas jízdy 2 a půl hodiny (na vzdálenost 293 km) - a to jsem nejel nejrychlejším pendolinem. Vlak totiž jel po trati č. 4 tedy tzv. CMK (Centralna Magistrala Kolejowa) spojující Varšavu s Katovicemi (respektive Krakovem). Polská pendolina dnes tuhle trasu dojedou za pouhé 2 hodiny a 15 minut. Na 90km úseku už totiž platí maximální rychlost 200 km/h, přičemž pokračují práce na tom, aby se tento úsek ještě prodloužil - v roce 2017 už by to mělo být na dvojnásobek. Zároveň se stále počítá s tím, že maximální rychlost na CMK bude postupně zvýšena až na 220-230 km/h. Výrazná zrychlení vlaků se týkají i jiných tratí, které se postupně modernizují. Obecně platí, že podobná druhá prestižní trať je Varšava-Gdaňsk, která byla v letech 2006 - 2014 kompletně zrekonstruovaná. Tam stále probíhá instalace vyšší úrovně systému ETCS, po čemž by i zde mělo na části trati jezdit 200 km/h. I nyní už se tahle trasa jezdí za 2 hodiny 45 minut (vzdálenost je 328 km) Zároveň probíhá modernizace i řady jiných tratí, tam se ale s rychlostí nad 160 km/h zatím nepočítá (např. z Varšavy do Wroclawi se teď zkrátila cesta o půl hodiny), ačkoliv nedávno se ředitel PKP (polské ČD) a ministr infrastruktury nechali slyšet, že by se mělo začít pracovat nad překonáním této rychlosti i na dalších tratích. Co je ale důležité: ačkoliv není výstavba v současných vládních plánech, tak se stále intenzivně pracuje nad koncepcí polských VRT (hlavně tzv. trati "ypsilon" z Varšavy přes Lodž do Poznaně s odbočkou do Wroclawi). V roce 2011 byly sice plány nad VRT na úrovni vlády zmraženy, ale to neznamená že se nic nedělo. Naopak se pokračovalo na práci nad studiemi proveditelnosti a současná vláda vyčlenila prostředky na další přípravné práce fakticky stále pokračují (v roce 2015 byla ukončena studie proveditelnosti týkající se prodloužení trati ypsilon směrem na Berlín a na Prahu). Konkrétní plány výstavby by měly být známé do roku 2020. A že to v Polsku myslí skutečně vážně, o tom svědčí i druhá věc: 2) V neděli 11. prosince bylo slavnostně otevřeno zrekonstruované nádraží Lodž Fabryczna. Kromě toho, že se jedná o další z řady kompletně zrekonstruovaných polských nádraží (v minulosti už se to týkalo mimo jiné nádraží v Krakově, Katovicích nebo Wroclawi), tak je to důkaz toho, že by se skutečně výhledově mělo na VRT začít pracovat - nové nádraží je tomu totiž přizpůsobené. Mimochodem když už jsme u Lodže, tak již brzy se začne stavět železniční tunel pod městem, který spojí dvě největší nádraží - Lodž Fabryczna a Lodž Kaliska (už probíhá výběrové řízení na stavbu). Ačkoliv je tedy v Polsku obecně železniční doprava na nižší úrovni (především tam není tak hustá a logická síť jako u nás, ale to je prostě dáno historicky - v době největšího boomu výstavby železnic v Evropě bylo Polsko rozděleno mezi tři státy, přičemž větší část byla v Rusku, kde obecně není železniční síť tak hustá), tak se pracuje nad projekty, které jim můžeme závidět. Narozdíl od ČR existuje velmi slušná pravděpodobnost, že se výhledově skutečně začnou realizovat VRT, což je po dálnicích další krok k normálnímu spojení se západní Evropou. fotografie nového nádraží v Lodži najdete zde: http://www.dzienniklodzki.pl/wiadomosci ... ,21879955/ a zde: http://wiadomosci.dziennik.pl/wydarzeni ... yczna.html Pro zajímavost ještě přidávám odkazy na fotografie zmíněných nádraží v Krakově: http://www.bryla.pl/bryla/51,85301,15481981.html?i=1 a ve Wroclawi: http://www.gazetawroclawska.pl/artykul/ ... t,zid.html |
|
Mirek Zv. mob
|
|
|
Neregistrovaný host 37.48.36.186 |
Ta varianta zacit z Prahy pres Zahradak je jedina uvazovana? Kdyz by to zrychlovalo uz na urovni Vrsovic, byly by tedy tak 3 minuty pomale, ale kdyz by az za Zahradakem, dava to tak 7 minut pomale, to neni malo. Kdyz se pro legraci vratim k me maluvce, byly by tam po Novem spojeni tak 4 min za premosteni Balabenka, dal uz by to slo rychle skrz byvale nadr.Vysocany do tunelu k novemu zacatku Boleslavske dalnice. (tedy pri zruseni Vysocan nebo jejich zasadnimu odlehceni propojkou z 231 v Hloubetine na 011 do Libne; jenze ta by se treba ani nedala postavit). Ne, to nema byt seriozni navrh. Proste me jen zajima, jestli start smer Zahradak je jediny uvazovany. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5516 Registrován: 6-2005
|
Mirek ZV mob: Má-li někdy existovat něco jako VRT síť, tak je třeba si Balabenku nechat pro směr z Prahy na sever. Brno už se Vám k tomu nevejde.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
00_Hex
|
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
2thruby75 Že VRT je záležitostí strategické investice jsem na tomto vlákně napsal už před časem. Průšvih je, že tento stát žádnou strategii na 10, 20 neřkuli na 50 let nemá. Jo a pevný nervy až se na vás sesypou někteří zdejší připěvatelé |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1161 Registrován: 10-2012 |
thruby75: "Někteří tu pořád brečí, že prý nejsou a nebudou peníze, ale to není pravda. Podívejte, jak se zde vytvořil významný zdroj a lehce vytáhne z kapes nás všech cca 40mld Kč/ročně, které jdou do čistě soukromých peněženek v rámci solárního tunelu a nic se neděje a jde to. " Jste jako Zeman, tomu to vadí také. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2687 Registrován: 3-2007 |
Tak az Vam zase bude smutno a budete mit den volna, tak nam sem zase napiste nejakou pulkilometrovou dojmologii, prosimvas. A dejte tam i nejakou veselou vsuvku treba tu o historickych korenech zaostalosti polskych drah, to bylo bajecne... idealne publikujte v sobotu. |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 7-2015 
|
Aktivity v Polsku bychom určitě měli pečlivě sledovat, ale zatimní výsledky nejsou zas tak ohromující. 293 km je o něco méně než z Prahy do Hranic na Moravě, což jezdí RegioJet za 2:45 (a to také není nejrychlejší pendolino).
Tolik ve stručnosti.
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2688 Registrován: 3-2007 |
Polsko se tu s podobnymi zavery pred nedavnou dobou resilo. To jsme ovsem netusili o tunelu v Lodzi! ![[bomba]](https://www.k-report.net/discus/clipart/bomba.gif "[bomba]") |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 5-2016 |
Hajnej 12 630: Uklidněte se, jste strašnej strašpytel. Přeložka 221 přes novou kolej Mal-Host, rozšířená o 3. kolej má oblouk cca 600 m, tj. na 100 km/h. V kritickém profilu u jejího nadjezdu přes nákladní průtah budou severně od 221 dvě koleje začátku VRT na náspu s opěrnou zdí, za ní stáv. obslužná kom. podél zahrádek (na pozemku HMP 4298/1) a teprve pak stávající (nedotčené) zahrádky na pozemcích 130 vlastníků. Takže VRT jenom ukousne úzký cíp toho pozemku HMP. První oblouk VRT (levý) může být rovněž cca r=600 m, pak nová trať přejde postupně přes všechny 4 malešické koleje (uvnitř trianglu přitom v dostatečné vzdálenosti mine pozemek ČSOP) a druhým (pravým) obloukem cca r=1000 m se trefí do Rabakovské ul., kde už asi bude v hloubeném tunelu. Jak vidíte, není to nic složitého. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5518 Registrován: 6-2005
|
Suchol: Řešení prvního (levého) oblouku VRT přebíráte z ÚTS VRT Praha - Benešov? Pokud ano, tak mne dost překvapuje, že je tam tak malý poloměr. Popsal byste ještě, jak navrhujete zapojit koleje na západním zhlaví Hostivaře a jak si představujete zapojení trojkolejky na ZM. Tedy pokud chápu správně, že rozšíření o třetí kolej je myšleno jako trojkolejka ze ZM do Hostivaře. Jaké Vám tam vychází sklony?
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 5-2002 |
Priapos 1161: O tom, že dotace (ze státního rozpočtu i tzv. příspěvkem na OZE vybíraným od spotřebitelů) solárním elektrárnám je tunel, snad dneska nepochybuje nikdo kromě zelených dementů. A protože to vadí prezidentovi (asi máte na mysli jeho, já znám jiného Zemana a tomu to vadí také), tak je to špatně?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Jsem rád, že se zajímáte o konkrétní řešení (na rozdíl od jiných, kteří tu řeší nesmysly, jak dostat na VRT nákladní vlaky a trať P-B na Balabenku nebo jenom o VRT klábosí). 1) Nepřebírám nic z hotové ÚTS P-Benešov (nemá naději na realizaci) ani trasu HB2f (jejíž podrobné řešení bohužel neznám). 2) Už jsem tady psal, že kvůli nezbytným návaznostem je třeba, aby všechny vlaky používající VRT zastavovaly v zast. ZM a pokud je mi známo, provozní technologie s tím beztak počítá. V 1. oblouku končícím cca 1 km za středem nástupiště by ještě měla stačit TR 100 km/h (výjimečný projíždějící vlak si zpomalí). Pokud by bylo r=600 m málo, může být v projektu poloměr větší, třeba pokud bude kolem pozemku ČSOP trať na mostě. 3) Trojkolejku 221 uvažuju mezi ZM a MÚ-rozpletem (tj. začátkem tratě RS P-Benešov) za Uhříněvsí (ve směru od Prahy). Zapojení 3. TK do západního zhlaví Hostivaře předpokládám do výh.č.14 s tím, že kolej 3b by odbočila západněji. Úprava vých. zhlaví ZM pro 3. kolej vzhledem k dostatku místa snad nebude problém. 4) Max. sklon na hrbu 221 vychází 20-22 ‰ mezi podjezdem nové malešické koleje a pěší lávkou jižně od trianglu, jinde je míň. Na nové malešické koleji tam uvažuju 11 ‰. |
|
00_Hex
|
|
|
Neregistrovaný host 89.177.105.6 |
Pane Suchol vy jste občanským povoláním projektant dopravních staveb? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5519 Registrován: 6-2005
|
Trojkolejku ZM - Hostivař rozhoďme na dvojkolejku s těmi sklony a k tomu jednu jižní kolej bez hrbu sloužící cargu Plzeň - Uhříněves. Jde-li to, tak je to asi přijatelné řešení. K zapojení do Hostivaře se jistě vyjádří někdo jiný.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Spojku vjezdová sk. Vršovice-Hostivař (bez hrbu) tam mám, ale 3. kolej ZM-Hostivař pro osobní vlaky je podle mě třeba (možná až výhledově) kvůli RS P-Benešov. 00_Hex: Nejste registrovaný, proč Vás to zajímá? (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 9-2009 |
Suchol: P-Benešov nemá šanci na realizaci? Máte info které nemám? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 5-2016 |
Vláďa42: Benešovsko mít VRT nemusí, stačí tam RS na 160-200. Není proto třeba kvůli Benešovsku zásadním způsobem mršit půlku trasy P-Brno. Je to ale jen můj jednoznačný názor (zabývám se tím s přestávkami už dost dlouho). |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Podstatně větší poloměr 1. oblouku je zřejmě třeba a zároveň je jistě vhodné mít trať zhruba rovnoběžnou s osou Rabakovské. Mostní pilíře by měly být mimo pozemek ČSOP ještě při r=1300 na 160 a to už by snad mohlo být přijatelné. |