| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 16. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 16. 12. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Reality show
|
|
|
Neregistrovaný host 37.48.39.42 |
 Paul_red_adair:"Ing. Pohl se ve svém názoru na to, jak by měla vypadat VRT-ka malinko "vymyká" od pohledu, který se - řekněme "ustálil" - zde na K-Repu potažmo MD ČR nebo SŽDC." Jaký pohled na VRT se nyní ustálil na MDČR nebo SŽDC? |
|
poznámka
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
o máme 3000 MW - to abychom se pomalu, ale jistě loučili s pojmem "noční proud"... Nevím, jak to chcete nabíjet v noci, když k tomu David_Jaša chce používat bezfosilní zdroje. Krásná ukázka toho, jak zelení borci nejsou schopni uvažovat komplexně - jádro ne, fosilní paliva ne (vědí, že plynovky jsou také fosilní?), výkon vodních elektráren nestačí s ohledem na geografii, sluníčko v noci nesvítí a větrníky se naštěstí u nás také nerozšířily (nehledě na to, že v noci také fouká méně). Ale budou to nabíjet nočním proudem. Pane Jašo, ten přebytek v noci (zatím) vzniká tím, že ekonomicky i technicky je nejlepší provozovat jaderné elektrárny s konstantním výkonem, zatímco spotřeba se logicky v průběhu občanského dne mění - v noci klesá. Nebude jádro, nebude noční proud. Elektromobily budou jezdit jen někdy. Už se těším na to, jak v obchodě bude cedule "Nepřivezli chleba - nefoukal vítr". |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1170 Registrován: 9-2009 |
Jsou chvíle, kdy dnes 3 MW přetéká nabídka poptávku. Většinou v noci. Jinak taky 1,5 Temelína. Posíláme ji z větší části do Nemecka. Že jádro ano chápe i většina Zelených. Zkušenosti od sousedů varují. Jádro zůstane pilířem naší energetiky. Co tím chci říct? 3 MW nejsou problém. Problém jsou baterky. A dojezd. Řešení? Auto na krátkou vzdálenosti. Nad 100 km železnice. Ta baterie nepotřebuje. Jasně, bude to chtít změnu paradigmatu, kdy mám v garáži svého mazlíčka. Ale zítra to nebude, to snad ani nikdo neříká. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1391 Registrován: 8-2010 |
ad Reality show: Jaký pohled na VRT se nyní ustálil na MDČR nebo SŽDC? Aktuálně zatím platí vize, že VRT-ky by měly umožňovat smíšený osobní provoz (s výjimkou úseků Ústí nad Labem - Drážďany, Praha - Beroun/Hořovice, Brno - Přerov), tomu by měly pak odpovídat i parametry tratě - nejvyšší rychlost 350 km/h, nejpomalejší vlak 160 km/h, podélný sklon max. 20 promile, min. poloměr 6100 m, osová vzdálenost kolejí 4,70 m, kolejové spojky po 15 km apod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13160 Registrován: 12-2007 
|
Tři lehce spekulativní otázky k zamyšlení, resp. do pléna: - Bude-li (v masivní míře) užit pro nabíjení elektromobilů noční proud vyrobený (nejen) v jaderných elektrárnách, nebude pak chybět někde jinde/někdy jindy ( = omezení efektu přečerpávacích elektráren)? - Nelze do určité míry argumentovat, že při globálním zvýšení teploty v ČR o X stupňů Celsia, sníží se emise fosilních paliv o Y % díky (o něco) nižší potřebě vytápění? - Ad etapizace VRT Praha - Brno (resp. její hlavní části Strančice/Benešov - Velké Meziříčí/Velká Bíteš) - může něco takového vyjít ekonomicky? (aneb - bude-li zvlášť územně projednáván/ekonomicky hodnocen úsek např. Strančice - JI/HB a zvlášť úsek JI/HB - Velká Bíteš, tak ekonomické hodnocení jednoho z úseků bude muset počítat s možností "co když druhý z úseků nebude realizován". Náklady na výstavbu jednoho km budou v etapizované verzi obdobné nákladům ve verzi neetapizované, ale přínosy započítané do ekonomického hodnocení chtě nechtě budou výrazně nižší - ?) |
|
Smithers
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 12-2007 |
David: - přečerpávacích elektráren jaksi moc nemáme a stavba dalších je velmi problematická. - mírně nižší topení bude bohatě vyváženo vyšším požadavkem na klimatizaci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 11-2005 
|
- Nelze do určité míry argumentovat, že při globálním zvýšení teploty v ČR o X stupňů Celsia, sníží se emise fosilních paliv o Y % díky (o něco) nižší potřebě vytápění? Rozhodně nelze. Globální zvýšení teploty neznamená, že zrovna u nás bude celoročně tepleji. Teplota se v průběhu roku mění a vyšší energie v atmosféře přinese větší dynamiku počasí. Tzn. že se budou častěji objevovat extrémy v podobě veder (kdy bude vysoká spotřeba elektriky kvůli klimatizacím) a zároveň lze v zimním období očekávat i neobvykle brutální výlevy arktického vzduchu (takže bude třeba topit). Zvýšení globální teploty povede k rozbourání tradičních obrazců chodu počasí (wetter patterns) a i když bude průměrná celoroční teplota o 1 až 2 stupně výše, teplotní maxima i minima budou mít větší aplitudu výkyvu.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5480 Registrován: 6-2005 
|
Ad etapizace VRT Praha - Brno (resp. její hlavní části Strančice/Benešov - Velké Meziříčí/Velká Bíteš) - může něco takového vyjít ekonomicky? 4. koridor měl ekonomické hodnocení jistě nějak udělané jako celek. Pak do toho vletěl pád Lehman Brothers, následně Bárta, ne celé se to vešlo do superstrategie a jak to bylo dál známe všichni. Tedy kladné ekonomické hodnocení na celek ještě neznamená, že nepřijde výkyv v ekonomice (a může to být obdoba turbuletních jevů v počasí/klimatu) a že stavba neskončí pouze hotovými úseky. Z toho podle mne pak plyne to, že každý úsek by měl být aspoň rámcově "samopřínosný", neb se nikdy neví, zda vnější vlivy neodloží dokončení stavby na neurčito.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5481 Registrován: 6-2005
|
Dusanh (+ T.Z.): Jinak mám takový nápad: Co takhle nějaký "povánoční večírek" za účelem přenesení diskuse z internetu do úst (a taky nad mapy, schémata a v neposlední řadě při zapojení gestikulace mimiky, tónu hlasu a podobně)? Souhlasím, možná se mnohé zpřehlední [happy] Praha? Leden? Rád se přidám. Pokud by zájem o toto setkání projevili i Brr, Pikehead a Bkp, tak bych to považoval za velmi přínosné z hlediska spektra názorů.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2909 Registrován: 5-2004 |
Mibl 5479: díky Hajnej: ad kola: jednoduchý výpočet zabraného uličního prostoru na člověka: - auto: 4,5 m, 45 km/h, -2 m/s², šířka pruhu 3 m, odstup 2 s, 1,25 člověka/vozidlo → 70,8 m²/os - kolo: 2 m, 20 km/h, -1 m/s², š.p. 1,25 m, o. 2 s, 1 člověk/vozidlo ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") → 16,4 m²/os - 12m autobus: 12 m, 45 km/h, 3 m, 60 lidí → 1,85 m²/os - 30m šalina: 30 m, 45 km/h 3 m, 200 lidí → 0,825 m²/os celý řád to není, ale i tak se dá lidí na kolech provézt daným prostorem mnohem víc, než lidí v ![[auto]](https://www.k-report.net/discus/clipart/auto.gif "[auto]") , čísla pro MHD jsou pro zaplněné, ale nepřeplněné vozy. Přepočet na propustnost skrz křižovatky ty poměry už IMO moc nezmění. Jinak myslím, že k městskému OT by to už mohlo stačit. ad auta: kdyby se najelo průměrně 100 km/prac.den, bude průměrný nájezd českého auta nad 23000 km/rok. Ale i kdyby to bylo o něco míň, furt to vychází vysoko. PRA: tak to je jasné, proč ten podíl tunelů vychází tak vysoko. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Pro Vmin = 160 km/h, Emax = 110 mm, Vmax = 320 km/h, Ilim=90 mm* vychází minimální poloměr 4600 m, spolu s maximálním sklonem 35 ‰ by to mělo tunely mimo výjezdy z Prahy a Brna omezit na naprosté minimum... Podmínkou je pak ten měrný výkon jdoucí ke 20 kW/t i u "regio" souprav, ale to dnes není problém. * E vzaté jako Elim z návrhu TSI odtud: http://www.europakorridoren.se/spargeometri.pdf , I z francouzských, parametrů odtud: http://associationtgvdeveloppement.fr/docs/3Etudes%20compl%E9ment aires/Volet%20B/B-3%20Etudes%20techniques/B-3.1%20Infra-Estimatio n-Temps%20de%20parcours/B-3.1.1%20Methodologie%20et%20r%E9sultats %20g%E9n%E9raux/B-3.1.1.2%20Conception%20technique.pdf |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 7-2015 
|
Možná mě někdo opraví, ale moje představa ekonomického hodnocení je taková, že se do něj započítávají budoucí přínosy, pokud jsou navazující úseky už součástí nějakých závazných dokumentů (např. vládní usnesení o 4. koridoru). Samozřejmě se ty přínosy mohou započíst jen pro část návrhového období, kdy se očekávají, a posuzuje se pak taky robustnost takových očekávání. To byl mj. důvod výběru úspornější varianty Brno-Přerov, protože v závazných dokumentech byla jen část VRT na Ostravu a ještě v blbé trase a s velkou nejistotou, takže se nemohlo počítat, že přes Brno budou v dohledné době jezdit všechny expresy do Ostravy a rychlejší trať jim ušetří spoustu času.
Tolik ve stručnosti.
|
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1617 Registrován: 5-2002 |
David_jaša: v tom výpočtu jsou zásadní chyby. První je v obsazenosti, auto 1,25 osoby (průměr je cca 1,7), ale tramvaj a bus natřískané. Ale budiž, třeba to tak někdy je. Druhá je v tom, že u kol a aut se uvažuje odstup 2s, zatímco u tramvaje a busu je 0s, mělo by být několik minut jakožto souhrnný interval. Minimálně však 30-40s, jinak se nevejdou do zastávky. (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) |
|
JosephPilsen
|
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
Ještě k té elektromobilitě ze zásuvky. Když tu uvádíte ty grafy spotřeby, tak den/noc potvrzuje to, co tu bylo uvedeno, že noc = o 3GW výkonu méně než přes den. http://www.nazeleno.cz/Files/FckGallery/Nov%C3%BD%20objekt%20-%20 WinRAR%20ZIP%20archiv.zip/02.jpgspot%C5%99eba.png Ovšem rovněž velmi podstatný údaj - rozdíl v jednotlivých měsících. V létě je to o třetinu méně toho, co v zimě, což hezky vychází pro elektromobilitu, protože motoristická sezona je v létě, kdy je nejnižší spotřeba energie a přitom nejvyšší výkon "obnovitelných" zdrojů. Docela by mě zajímalo, kam s tou energií míří v létě, kdy se do výroby zapojují i např. teplárny, které v zimě jedou primárně na výrobu tepla a v létě mimo odstávky jedou do elektrické rozvodné sítě. http://www.nazeleno.cz/Files/FckGallery/Nov%C3%BD%20objekt%20-%20 WinRAR%20ZIP%20archiv.zip/01-spot%C5%99eba.JPG |
|
JosephPilsen
|
|
|
Neregistrovaný host 185.99.176.2 |
Dodatek: omlouvám se, že ty grafy jsou obráceně. Kdyžtak ať je admin prohodí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2536 Registrován: 5-2002 |
kdy se do výroby zapojují i např. teplárny, které v zimě jedou primárně na výrobu tepla a v létě mimo odstávky jedou do elektrické rozvodné sítě. A jak jste na to přišel? Teplárny s kombinovanou výrobou pouští do topných okruhů páru za turbínou... Právě v tom je jejich půvab a výhoda. v tom výpočtu jsou zásadní chyby. V tom výpočtu nejsou chyby. To je záměrně. Říká se tomu manipulace.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2910 Registrován: 5-2004 |
P_v, Johny11, tak tedy ještě k tomu OT. Výpočet je velice rychlý, abych si mohl udělat rychlou kontrolu cizích čísel (těch z NACTO). Počítal jsem: A = š * (L + V[km/h]/3.6 * t)/n výsledek je plocha zabraná jedoucím vozidlem (tedy šířka pruhu š krát součet délky vozidla L a volné délky před vozidlem při daném časovém odstupu t (2 s pro všechny druhy dopravy) a n je počet lidí ve vozidle). Jinak autobus se 60 lidmi na palubě fakt natřísknutý není, to je možná takové saranče při těch 200, nicméně i když to srazíte na 130-150, poměry se tím zásadně nezmění. Zastávky s tím nemají co dělat, ty začnou být problém až při počtech lidí/h, které jsou mimo dosah individuální dopravy, naopak takhle zabraná plocha souvisí přímo s propustností skrz křižovatky. Jo a 1,7 člověka na vozidlo možná dosahují auta na ulici před "mou" MŠ v 8 ráno, kdy tam rodiče-taxikáři vozí svá dítka a sem-tam projede "normální" auto s jedním člověkem na palubě, jinak pochybuju, že je průměr za osobáky takhle vysoko. Johny11, rád bych slyšel, co je na těch číslech manipulativní. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1392 Registrován: 8-2010 |
ad Kreativec: To byl mj. důvod výběru úspornější varianty Brno-Přerov... Neee, Studii proveditelnosti dělal zhotovitel přesně dle pokynů zadavatele, takže do CBA-analýzy uvažoval horizont krátkodobého výhledu (do roku 2016) a pak střednědobého výhledu (po roce 2025). Dlouhodobý výhled (po roce 2040) už do CBA-analýzy nevstupoval, ale je pochopitelně v dopravní technologii zohledněn, takže trať na tento výhledový rozsah dopravy kapacitně vyhovuje. V tomto výhledu se uvažuje již mj. s realizovanými VRT Brno-Praha a VRT Bohumín-Přerov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5482 Registrován: 6-2005
|
PRA: ale je pochopitelně v dopravní technologii zohledněn, takže trať na tento výhledový rozsah dopravy kapacitně vyhovuje. Byl byste tak laskav a ten výhledový rozsah dopravy vypsal? Nejlépe v členění: Linka, místa zastavení, interval špička/sedlo.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1618 Registrován: 5-2002 |
David_jaša: Zastávky a interval s tím právě mají co do činění, když se uvažuje, kolik lidí daný systém umí provézt. Jelikož systém ty lidi nejen veze, ale musí je i nakládat a vykládat, on je neveze na vyhlídkovou jízdu. Z toho důvodu je nereálné počítat rozestup vozidel hromadné dopravy 2s. |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3164 Registrován: 5-2002 |
Co takhle tento výjezd ze Zahradního města, s 3km tunelem pod prům. zónou a okrajem štěrbohol: https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=14.7410052&y=50.0 538976&z=11&rm=9h6i4xXovjgl0GPmB05eujO05215f0f5JhV0fgu5W0gh2iR0fU -iD0eFRiS0f8Kiv0feRhv0fELld0e7j952A4h.F95Kk4gPN5a0esri70cl-ih0d-M in0fQR95cl4faIjl0doYk40ahw Od Klášterní Skalice dále už dle ZÚR. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2911 Registrován: 5-2004 |
P_v: jasně že zastávky hrají roli, je to další limit, který se uplatňuje jindy. Nicméně pro propustnost skrz křižovatky hraje roli ten zabraný prostor na jednoho člověka, limit daný zastávkami se dá relativně snadno zvednout prodloužením zastávek tak, aby odstanicovalo víc spojů zaráz. Iiii: možná spíš takhle, kvůli minimálním poloměrům (6,1 km dle MD, nebo těch 4,6 km pro V=320). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5483 Registrován: 6-2005
|
Anebo jako HB2f dle SUDOP Praha (vizte stranu 12 této prezentace).
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12587 Registrován: 5-2002 
|
DJ: jednoduchý výpočet zabraného uličního prostoru na člověka Jo, jednoduchej výpočet z částečně nesmyslnejch čísel. Pro osobní auto se počítá královsky širokej třímetrovej pruh, zatímco cyklistu narvu do metru a čtvrt, aby se neměl kam vyhejbat. A to už raději nekomentuju, že normovaná dvacítka je pro mě celkem nezajímavá, já jezdím po rovině přes 30... |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 4-2015 
|
Pokud by zájem o toto setkání projevili i Brr, Pikehead a Bkp, tak bych to považoval za velmi přínosné z hlediska spektra názorů. Přijedu, pokud přijede Vláďa42 s krumpáčem a nebude to v Nové Sedlici. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
West code was broken.
|
|
Krumpac
|
|
|
Neregistrovaný host 178.248.249.175 |
Mohu take prijet😎? |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7636 Registrován: 8-2003 
|
Já nejsem proti.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
|
Telini
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 555 Registrován: 10-2006 |
Inovace & železnice V příspěvku generála SŽDC je na mapce Rychlých spojení u RS1 číslovka 2050. Jsou to sice jen křídové papíry, ale o něčem to také vypovídá. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 5-2016 |
Mirek Zv.: Vaše malůvky vůbec neodpovídají mému popisu, nenamáhal jste se najít ty lokality, kudy by trasa mohla jít, takže jste namaloval nesmysly. Už jsem tady navrhl, že místo nad nějakými malůvkami je lepší se bavit o ofic. variantě HB2f s napojením na kolínskou trať (dle návrhu SUDOPu je to var. HB2d, ale lepší by bylo odbočit k trase 2f už v D.Počernicích) - tj. 1) zda by bylo vhodné spojku k Pečkám dotáhnout v samostatné trase až do Kolína a 2) zda by bylo vhodné var. 2f doplnit o jižní napojení z Kolína na hl. trasu P-B. Rozdělil by se tím značně dlouhý úsek z Prahy až k Havl.Brodu (cca 106 km) na dva zhruba stejně dlouhé (v mém trasování je to 54 km Praha-Kolín + 50,5 km Kolín-Okrouhlice). Oba tyto úseky by měly významné přínosy pro odlehčení kolínské trati a pro zkrácení a zrychlení nejen v trase P-Brno/Jihlava, ale i ve východních směrech. Mibl: Uplatnil jste tady pokleslou úroveň diskuse: nadávka a žádný argument. Slušně jsem Vás 11.12. požádal o odpověď a Vy mlčíte. Není Vám to trapné? |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3165 Registrován: 5-2002 |
Díky za odkaz na prezentaci ing. Vachtla. Takže HB2f je o 10 km kratší a o 2 mld dražší než HB2a. Na rozdíl od ní však se napojuje na Zahradním městě. Ještě to chtělo podobné porovnání s některými jihlavskými variantami. Sucholovu verzi Otice-HB si moc představit nedovedu.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 8-2010 |
Kompletní ÚTS VRT (4 ks) ke stažení zde. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 5-2016 |
P_r_a: Bohužel zatím sem nikdo nedal právě tu ÚTS varianty HB, která je teď asi nejzajímavější. Nejen grafika, ale i text. Mohlo by tam třeba být, jak by ještě před dokončením dalších 74 km k Havl.Brodu mělo fungovat napojení na kolínskou trať, které je už někde u Tatců. Provoz v úseku Tatce-Kolín by to úplně znehodnotilo. Iiii: Z Otic už to tady zkusil D.Jaša a má to podobně jako já až k Janovické Lhotě, pak to ale odklonil na jih od Zbraslavic, kde je těžký terén. Já jdu ještě rovně a teprve u Štipoklas odkláním ke Světlé. Když se nedělají zbytečné zákruty v Praze, u Havl.Brodu a za Jihlavou, tak z toho vyjde mezi hl.n.P-B jen cca 201 km u var.E (u var.B by to bylo ještě míň). Podle mě je ale třeba dělat plynulou čáru v podrobné mapě (nejlíp 1:10 000), sledovat sklony nivelety atd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5484 Registrován: 6-2005
|
Suchol: Uplatnil jste tady pokleslou úroveň diskuse: nadávka a žádný argument. Slušně jsem Vás 11.12. požádal o odpověď a Vy mlčíte. Není Vám to trapné? Není mi to trapné. Jednak nemám potřebu na vše, co se mi zdá koncepčně nevhodné, předkládat argumenty (toto vede toliko k boji o pravdu a ne k hledání řešení) a jednak občas na lidi aplikuju "homeopatickou" léčbu jejich komunikačních vzorců (když Vy to, co se Vám nelíbí, "odignorujete", tak já nevidím důvod neučinit totéž; činím to nerad, ale jsem k tomu nucen). A k Vaší otázce: Považuji sjezd z "hradeckého" RS (vedeného severně od D11) do Kolína za natolik obtížně proveditelnou záležitost, že bych se tím prostě nezabýval. Navíc mi nejsou zřejmé přínosy tohoto (když už tedy nepřijdete do Kolína ze Zálabí, co třeba vliv kapacity úseku Poříčany/Pečky/Cerhenice* - Kolín na rychlost; * = je celkem jedno, kam to zapojíte). Stejně tak bych hypotetické RS do Hradce netahal skrz Kolín (kapacita uzlu, výrazný rychlostní propad). Máme tu i cargo.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Varianta HB2f ani můj námět nevede za Poříčany podél dálnice, ale blíže ke kolínské trati. A (největší) Kolín je uprostřed pěti blízkých měst obsloužených dráhou. Proto mám za to, že zastavování dálkových vlaků v Kolíně bude třeba i nadále. V poslední etapě P-Brno se udělá úsek hl.trasy, který vede mimo Kolín, a podobně až bude VRT přes HK mířit do Polska, dodělá se hl.trasa, která vede rovněž mimo Kolín, severně. Jak byste chtěl tu síť tratí RS stavět jinak, než po úsecích, které budou postupně/každý z nich přinášet potřebný užitek? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 5-2016 |
Do Kolína se jde podle mě dostat s další kapacitou jen od Zálabí, Vy byste to dovedl od zastávky Kolín? Jak by to vypadalo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5485 Registrován: 6-2005
|
Ale já nechci vést debatu o tom, kudy se dá přivést další kapacita do Kolína, když výsledkem odstranění lineárního problému mezi Prahou a Kolínem bude to, že si vyrobím bodový problém v Kolíně. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") A když už: Myslím, že jediné, co se dá brát u HD2f do úvahy je dotáhnout v souběhu s I/12 novostavbu do Kolína a zapojit ji pomocí MÚK do odb. Lučební. Předpokládaný výsledek: Výsledkem odstranění lineárního problému mezi Libní a Kolínem bude zhoršení lineárního problému od Kolína po Choceň. Pokud jste si zalistoval výše odkazovanou prezentací ing. Pohla, tak tam se jasně píše, že pro ekonomické hodnocení stavby je benefitem postavit ji celou (byť po stavebních etepách) v co nejkratším čase. Přistavíte-li odbočky na konvenční síť, tak Vás jistě budou něco stát (zhoršení ekonomického hodnocení) a asi byste pro ně měl mít nějaký rozumný dopravní program i poté, co bude stavba jako celek dokončena. Máte ho? To Vámi nadhazované spojení Liberecka a Brna, tak úplně nepůsobí.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
3690013
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 2-2011 |
Jen jestli neni Suchol z Kolina, to by mnohe vysvetlovalo... Jasne, bit se za svuj region je v poradku, taky to delam. Nektere vlaky dalkove dopravy (pokud za dalkovou dopravu povazujeme Praha - Brno) budou v Koline jiste zastavovat i po zprovozneni RS1, ale nemusi to byt zrovna EC Hamburg - Budapest, bude to treba nejaky Ex Brno - Svitavy - CT - Usti n. O. - Pardubice - Kolin - Praha. Jak jiz bylo receno, netreba vymyslet sjezdy ke Kolinu, kde by vyrobily vic problemu, nez jich vyresily. (Příspěvek byl editován uživatelem 3690013.) (Příspěvek byl editován uživatelem 3690013.) |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Předpokládám (opakuji), že se postaví zkapacitnění V.Osek-HK-Choceň a v Kolíně se dělí zátěž na Pce a HB. 3..3: Lokální bijec nejsem. Ani jeden z vás nenapsal, jak se bude postupně stavět P-B jinak než přes Kolín. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 184 Registrován: 5-2016 |
Mibl: Vy chcete nechat jen dvoukolejný vjezd od Prahy? Jižní napojení Kolína na P-B bude nejen pro vlaky do samotného Kolína, ale i na Nymburk-Ml.Boleslav, Turnov, Č.Lípu. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5486 Registrován: 6-2005
|
Předpokládám (opakuji), že se postaví zkapacitnění V.Osek-HK-Choceň a v Kolíně se dělí zátěž na Pce a HK. A já zase nevidím jedinej důvod tahat směr Hradec z Prahy přes Kolín. Tím bych to uzavřel. Vy chcete nechat jen dvoukolejný vjezd od Prahy? Pivovar v Kolíně bych vážně neboural. Ani jeden z vás nenapsal, jak se bude postupně stavět P-B jinak než přes Kolín. Nemám na to odpověď a cucat z palce si ji nebudu. Pokud se to s tou VRTkou bude jednou myslet vážně, tak první etapa sestávající ze Zahradní Město - HavlBrod mne neuráží. Pokud toto nebudeme schopni naráz připravit a financovat, tak se do toho vůbec nepouštějme a hledejme řešení, jak zečtyřkolejnit Choceň - odb. Parník.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1278 Registrován: 4-2015
|
Ani jeden z vás nenapsal, jak se bude postupně stavět P-B jinak než přes Kolín. Nebude to tím, že to prostě nikdo neví, neexistuje jediné závazné rozhodnutí ohledně tohoto a spekulace zde prostě nemají žádný význam?
West code was broken.
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 5-2016 |
Pružinskij: Klidně můžete předpokládat, že rozhodnutí o výstavbě nových tratí bude. A pak je třeba vědět, jak je smysluplně uskutečnit, trať P-B má pro ČR jednoznačně význam největší. Takže i škarohlídi si mohou tříbit názor. |
|
3690013
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 2-2011 |
Nevím, jak se RS1 nakonec bude stavět, ale já bych byl nejraději, kdyby se stavěly postupně tyto etapy: 1. VRT Brno - Velká Bíteš + napojení Velká Bíteš - Křižanov (sjezd na trať 250): řeší kapacitu Brno - Tišnov, ale kvůli řešení ŽUB by asi došlo ke zprovoznění až po 2. etapě. 2. VRT Praha - Benešov: řeší kapacitu původní trati a pomůže zrychlení do ČB. 3. VRT Benešov - prostor Humpolce - Jihlava/HB (sjezd na trať 225/250): pokud by se postavil sjezd z prostoru Humpolce do HB, již tahle etapa může díky jízdní době asi něco málo nad dvě hodiny přinést převedení části vlaků z přetíženého úseku 1. koridoru Praha - Brno. Ano, jsem ze Žďáru n. S., takže variantu se sjezdem Humpolec - HB bych velice uvítal. Ale i bez něj, tedy s nějakým způsobem napojení Jihlavy, by (nejen) Vysočině tato etapa pomohla (zejména rychlejším spojením Praha - Jihlava - Třebíč/Znojmo). 4. VR obchvat Benešova + VRT prostor Humpolce - Velká Bíteš. Ostatně podobně (jen bohužel bez sjezdu do HB) je to navrženo ve výše odkazovaných ÚTS VRT, konkrétně ÚTS VRT Praha - Benešov, soubor A-1 Průvodní zpráva.pdf, kapitola 9 Etapizace spojení Praha - Brno (strana 39). Výhody toho trasování a výše uvedené etapizace oproti etapě VRT Praha - prostor Kolína + sjezdy do Kolína: - všechny etapy najdou uplatnění i v cílovém stavu (což bych o sjezdech do Kolína neřekl), - dle mého odhadu nepřináší tolik nejen kapacitních problémů v kritickém uzlu sítě (jako různé varianty etapizace s napojením na trať 010 v okolí Kolína), - každá etapa znamená zlepšení v síti: 1. a 2. etapa řeší kapacitní problémy (Brno - Tišnov, Praha - Benešov), 3. etapa má potenciál zhodnotit kapacitně nevyužité úseky (HB - Křižanov), umožňuje zkrácení jízdní doby Praha - Brno a tím odlehčení 010 a zároveň zlepšuje napojení Vysočiny, 4. etapa kompletuje VR spojení Praha - Brno a tím dále snižuje JD Praha - Brno. Rád bych se přítomných zeptal - se sjezdem z "benešovské" varianty RS1 do HB již není uvažováno? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 5-2016 |
3..3: Vybral jste si náročnější z variant BN/HB a začínáte nejdražšími úseky - v situaci, kdy železnice a výstavba RS nemají mezi lidmi podporu. Myslíte, že je to nadějné řešení? P-Benešov se spoustou tunelů dokonce ani P-B neřeší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2912 Registrován: 5-2004 |
Suchol: Holt jsou ty dražší úseky nejpřínosnější z celé trasy, tak se mají stavět první. BTW nepřipomíná vám to něco? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 5-2016 |
DJ: Vaše náznaky mi nic nepřipomínají a dlužíte výklad těch zkratek - ve slovníku nejsou. Trasování přes Benešov rozhodně není efektivnější, z toho vycházejte. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2913 Registrován: 5-2004 |
3690013: Suchol z Kolína nebude, když je tam schopen plánovat nový most. Suchol: odkazuju se na svůj příspěvek a následnou diskusi, načrtl jsem tam prakticky stejné etapy, jako popsal 3690013, a s podobnými důvody. BTW efektivnost trasování přes Benešov pro mě není východisko, ale výsledek úvah, které nenabouraly ani vaše varianty (z důvodů shrnutých výše v diskusi Mibla a 3690013). |
|
3690013
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 2-2011 |
Suchol: "3..3: Vybral jste si náročnější z variant BN/HB a začínáte nejdražšími úseky - v situaci, kdy železnice a výstavba RS nemají mezi lidmi podporu. Myslíte, že je to nadějné řešení?" Můj skromný názor je ten, že do doby výstavby první etapy RS1 Praha - Brno bude v provozu alespoň jeden jiný úsek rychlých spojení, kde se ukážou výhody i nevýhody. Z hlediska řekněme politického marketingu (aneb jak "to" voličstvu prodat) by tedy bylo nanejvýš vhodné, aby se "to" povedlo hned napoprvé. Nemůžu souhlasit s vaším tvrzením, že železnice a výstavba RS nemají mezi lidmi podporu. V případě RS by mělo MD a SŽDC zapracovat na tom, aby bylo neželezniční publikum dostatečně informováno, co a proč se chystá a mohlo se k tomu vyjádřit. Tím se do budoucna může předejít podobným případům, jako je "rychlodráha" na letiště nebo (ne)odsun nádraží. Pokud se projekt rychlých spojení vhodně informačně pokryje (letáky - vizte ŘSD, konference, jednání a informační schůzky se starosty a hejtmany), může mít podle mě celospolečenskou podporu srovnatelnou s výstavbou dálnic. Pak ano, myslím, že i nákladné úseky jsou prosaditelné. Ale řeší, jen ne samostatně. Jde prostě o jednu část toho spojení. Dokonce existuje výborná dálniční analogie. D1 Praha - Mirošovice spolu s "přípojkou" do Benešova (1971) do výstavby navazujících úseků (1977) nahradila starou silnici a sloužila pro spojení do Benešova a dál do jižních Čech, ne pro spojení do Brna. I další úseky RS1 mají analogii v etapizaci výstavby D1. Nestavělo se jen od Prahy, ale i od Brna, úsek Brno - Velká Bíteš byl zprovozněn již v roce 1973. (Příspěvek byl editován uživatelem 3690013.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11299 Registrován: 8-2004 
|
Fascinuje mne, jak hluboko se podařilo zakořenit představu uvolnění I. koridoru.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5487 Registrován: 6-2005
|
Mne taky. Zvlášť v situaci, kdy existují řádově levnější řešení jak udělat něco s kapacitou stávajícího koridoru, než stavět 200 km novostavby.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 5-2004 |
Spíš 280 km, a taky nakoupit hromadu nových vozidel. Nicméně jestli/až na to dojde, tak může být I. koridor mezi Kolínem a MuN přetížený i s těmi řádově levnějšími řešeními v provozu. IMO. |
|
Honzalb
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 11-2010 |
Nemá někdo čistě náhodou uloženou tyto chvalozpěvy na další produkci z dílny Ing. Sosny, která dnes záhadně zmizela z webu? http://www.ceskainfrastruktura.cz/zpravy/stanovisko-ke-konceptu-d okumentu-mdcr-analyza-potencialu-rozvoje-rychlych-zeleznicnich-sp ojeni-v-cr/ |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 5-2016 |
3690013: U nás většinově nevlídný vztah k železnici a její výstavbě byste si měl připustit, je to (bohužel) realita. Jako první z tratí RS se zřejmě postaví Brno-Přerov s významem spíše regionálním než celorepublikovým a to asi popularitu železniční výstavby příliš nezvedne. A pak už jen spoléháte na propagační um MD+SŽDC, což je spíše Vaše zbožné přání. Já myslím, že potřebný obrat veřejnosti k železnici je třeba získat pronikavým zlepšením celostátně důležité služby v hlavním směru, tj. ve spojení P-B. Váš příměr varianty BN k výstavbě dálnice vůbec nesedí. V úseku P-Mirošovice přeci bylo dost vybudováno za protektorátu a ještě po válce a jeho výstavba tak byla mimořádně jednoduchá. Kdežto úsek VRT P-Benešov má naopak snad ze všech největší % trasy v tunelech. DJ: Odkazujete na svůj příspěvek o etapizaci ze 7.12., ale já jsem už před tím tady psal o postupu, kdy úsek u Brna byl už v druhé etapě a úsek Praha-Otice co nejdřív po první etapě P-B (s menší délkou tunelů, než má ofic. var. N13). Zopakuju to znovu přehledně: etapa / úsek 0. RS P-Kolín a po 1. etapě VRT Praha-Otice + spojka do Strančic 1. spojka Kolín-Dědice + VRT Dědice-Dobrá n.S. + spojka Dobrá-Okrouhlice 2. spojka Křižanov-D.Radslavice (tj.zhruba tzv. "Vel.Mez.VRT", původně "Ruda") + VRT D.Radslavice-Brno 3. východní napojení Jihlavy + VRT Ždírec-D.Radslavice 4. VRT Dobrá-Ždírec + západní napojení Jihlavy 5. VRT Otice-Dědice První je tedy úsek VRT bez ražených tunelů, kterým se pojede na Brno, kdežto vy chcete stavět jako první úsek, kde je tunelů nejvíc a po jeho dokončení se na Brno nepojede. Tímto návrhem přeci nemůžete zájem veřejnosti o výstavbu RS získat! Hroch, Mibl: Uvolnění I. koridoru není hlavním účelem 1. etapy VRT P-B. Ale když ho dovedete levně zkapacitnit a pokud je nadějná vaše představa, že se může někdy vyplatit samostatná trať RS P-HK, aniž by měla vazbu na Kolín, pak by bylo řešení spolehnout se na přechodnou funkčnost krátkého dvoukolejného úseku přes zast.Kolín (dle návrhu p. Mibly). Budoval by se tedy celý úsek ZM/odb.D.Počernice-odb.Tuchoraz-odb.Červené Janovice-odb.Dobrá n.S.-Okrouhlice najednou a taky alespoň se spojkou Tuchoraz-Pečky-zast.Kolín dle var. HB2f+2d. První krátkodobá provozní etapa (1.a) P-Brno/Jihlava by tak byla ještě přes Kolín a zároveň by zůstala možnost výhledového doplnění jižního napojení Kolína od Č.Janovic. Posun trasy HB2f je podle mě nutný, protože např. u Opatovic I. je spousta chat, trasa nevhodně vede přes Chraňbožský les a zřejmě zůstal nevyřešen její průchod přes Služátky. Znovu se ptám, mohl by sem někdo dát novou ÚTS P-B s var. HB ? Variantou HB2f+2d by se zároveň zásadně zlevnila nová trať P-Benešov, která by už neměla parametry VRT, ale stačila by na rychlost (do) 200 km/h s celkovou délkou tunelů jen cca 5 km, z toho 4 km až v druhém (zřejmě pozdějším) úseku Svojšovice-odb.Benešov sever. Volbou var. HB2f+2d by se tak čestně vycouvalo z nešikovného záměru na VRT P-B kolem Benešova. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1394 Registrován: 8-2010 |
Znovu se ptám, mohl by sem někdo dát novou ÚTS P-B s var. HB ? Mohl, ale pouze neoficiálně, a to její zpracovatel (SUDOP Praha a.s.). Oficiálně nikoliv - k ÚTS Benešov - Brno mi SŽDC s.o. napsalo, že k datu podání mé žádosti na základě zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 23.11.2016 uvedená ÚTS není finálně schválena, je ve stavu "živý dokument", a proto poskytnuta být nemůže... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5488 Registrován: 6-2005
|
Suchol: Tak tou klikou flašinetu klidně točte dál. Nejste schopen čehosi, co bych nazval "být duchem přítomen v diskuzi" a pak je debata s Vámi vážně těžká. Ostatně Vy nejspíše ani diskutovat nechcete, Vy chcete, aby ostatní přijali to, co hlásáte a to bez ohledu na vnější okrajové podmínky. Myslím, že další věcná debata s Vámi je zbytečná a to bez ohledu na to, že byste k tomu z věcného hlediska měl co říct.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 5-2016 |
P_r_a: Existuje nová ÚTS P-Jihlava s var.HB, o které je tady řeč (nikoli P-B, prve jsem to spletl). V prezentaci, co sem dal Mibl, je jen tabulka a přehledný výkres je nečitelný. Abychom se o tom mohli dále bavit, jsou třeba čitelné podrobné výkresy a celý text. Mibl: Zase jste napsal zbytečně agresivní slova a je zřejmé, že jste si můj text až do konce ani nepřečetl. Z věcné debaty jste se tak vyřadil sám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 12-2016 |
>> Dusanh, Mibl, T.Z., Brr, Pikehead, Bkp, Krumpac, Suchol a všichni ostatní (tedy pokud nevadí, že bych takto pomohl s organizací) ----------------------------- Ve St 18.1. od 17h (lze samozřejmě i později) je zamluven stůl v Praze, v pivovaru Malešice. Pokud jsi nedostal pozvánku osobně (omlouvám se) a chceš se zúčastnit (výborně), napiš na mi.novo@seznam.cz svůj mail. Budu pravidelně (po Novém roce) rozesílat seznam účastníků. Spojení zpět: Brno bus Regiojet 23:00 nebo 23:55 (městský bus 23:16) Brno/Pardubice vlak 21:07 (bus 20:46) nebo Metropol 23:58 (bus 23:29) Olomouc/Ostrava 21:29 (bus 21:05), 22:00(22:11?), 23:09 (bus 22:36) apod. Nekuřácká restaurace Pivovar Malešice, Malešická 126/50, http://www.malesickymikropivovar.cz/ vlastní pivo + cca 6-8 dalších na výběr, z jednoho stolu rezervaci můžeme jakkoli rozšířit i nad 20 lidí (samostatná místnost v patře). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 12-2016 |
PS: pro případné mimopražské zájemce vhodný příjezd: - z Praha Libeň bus 15 min (každé 4 min) - z Praha hl metrem 1 stanici (Florenc), dál bus 18 min (každých 6 min) |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7638 Registrován: 8-2003
|
To už se diskuze na Káčku dostaly do hledáčků hospodských nahaněčů?![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5489 Registrován: 6-2005
|
Suchol: a je zřejmé, že jste si můj text až do konce ani nepřečetl. Z věcné debaty jste se tak vyřadil sám. Váš přístup je postaven na východiscích/premisách, o jejichž pravdivosti nejsem přesvědčen (Mám za to ...; vedení RS1 kolem Kolína jakožto předpoklad pro etapizaci; potřeba protažení hradeckého RS skrz Kolín; první etapa RS1 musí zlepšovat spojení Praha - Brno; ...). Postupně z toho ustupujete, to je pravda, ale ... je to prostě únavné. Cosi typu HB2f se mi celkem líbí, ale hledět na to rovnou tak, že je to ústupová varianta vůči čemusi přes Benešov je podle mne příliš brzké. Osobně bych považoval za rozumné vybrat slušnou variantu kolem Strančic/Benešova a slušnou variantu kolem Kouřimi a pak se podívat na přínosy/náklady. Od toho se pak samozřejmě odvíjí řešení Praha - Benešov a nepřímo i Praha - Hradec Králové. Snad ještě jednu poznámku: Územní průchodnost a technická proveditelnost odboček neříká nic o tom, zda si jimi následně nenatropíme provozní problémy o kus jinde. Zkuste brát do úvahy i toto.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 5-2016 |
Mibl: To už je dobrá odpověď. Ke kvalifikované debatě je třeba znát všechny ofic. zpracované varianty a teprv pak se o nich bavit. Proto ta moje prosba o ÚTS P-Jihlava s variantami HB a byla by třeba taky ÚTS Benešov-Brno, kterou SŽDC nechce zveřejnit. K Vaší pochybnosti o možnosti "zakruhování" Jihlavy ve var. HB (na niž jsem zapomněl odpovědět) mohu sdělit, že k Jihlavě se lze od Havl.Brodu dostat kolem Dobronína (viz ofic. návrh) nebo lépe kolem Zvonějova a odbočit s napojeními Jihlavy buď dvěma jednostrannými - západně od Stříteže a u Ždírce - nebo (ofic.) trianglem východně od Stříteže do jediné trasy, a to vždy se zaústěním do stávajícího koridoru tratě 225 jižně od dálnice. Pak je snad už jediné vhodné řešení uzlu Jihlava s napojeními do obou zhlaví žst. J-město s tím, že nové západní napojení vede podél silnice I/38. |