| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 23. 11. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 23. 11. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 9-2002 |
Vlada42 1119 1250 + 400 vs. 8600+ 1100 + 750 + 520 ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6584 Registrován: 4-2003 
|
vs BRITOVÉ PŘEDSTAVILI Proč se srovnáváte s Velkou Británií, zemí s téměř 6 x větším počtem obyvatel, mnohem větší mírou urbanizace a několikanásobně většími přepravními proudy, navíc na mnohem větší vzdálenosti? Jakou to má vypovídací schopnost o užitečnosti takovýchto staveb u nás?
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 9-2009 |
A kde je problém? Chci snad do Liberce HS2? Nebo máte pocit, že současný stav (včetně takových věcí jako nádraží MB) je optimální? Místo mrkání mi zkuste říct, zda je spojení Prahy a Liberce po železnici v pořádku a co byste s ním dělal vy. |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1121 Registrován: 9-2009 |
RadekŠ: takže spojení Praha-Lib je v cajku? Nic netřeba, vše stačí jak je? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 9-2002 |
Sorry, ja tu verzi ani neotevřel. Tak si to opravte na: 1250 + 100 vs. 8600+ 1100 + 750 + 520. Jinak dopravní spojení Liberce s Prahou je dostačující a celkem bych s ním nic nedělal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6585 Registrován: 4-2003
|
spojení Praha-Lib je v cajku? Do Liberce žádná VRT nikdy nepojede a je bezpředmětné se o tom bavit v tomhle tématu.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1122 Registrován: 9-2009 |
Kdo tu mluví o VRT? Přijde vám spojení stotisícového města+takové zanedbatelnosti po cestě, jako je MB, dostatečné? |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 5-2016 |
RadekŠ: VRT to nebude, ale trať RS by měla postupně vzniknout, je totiž možné rozdělení na řadu etap. Jednou z prvních by mělo být překlenutí úvratě v Turnově (tj. úsek Loukov-Doubí u T.). A taky by bylo třeba se vrátit ke staršímu záměru na propojení Milovice-Čachovice, následně (pro zrychlení) udělat přeložku Lysá-Milovice s přesmykem přes 231, jak to původně mělo být. Samostatně lze odstranit závlek do Rychnova (tunel 4,9 km, ale se značným zkrácením JD) atd. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9057 Registrován: 3-2007 |
Ono silniční spojení Praha-Liberec nevyhovuje nebo za 20 let vyhovovat nebude, nebo proč je potřeba stavět novou trať ? |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1123 Registrován: 9-2009 |
Přijde vám spojení stotisícového města+takové zanedbatelnosti po cestě, jako je MB, dostatečné? Máte pocit, že by se nehodilo i železniční spojení? Nebo jaká je vaše představa? Něco konstruktivního... ne, prostě je v pořádku jak to je, vše jak je stačí a jen je škoda že zavřeli tu nádražku. To je váš přístup, počítám. To už mi je skoro milejší názor toho blba Agenta, který by jen překládal 260. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9058 Registrován: 3-2007 |
Můžete mi odpovědět na mou otázku nikoli další otázkou ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 6-2016 |
Suchol: jaký je prosím rozdíl mezi VRT a RS. Pracuji na SŽDC, ale doteď jsem to nepochopil... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 5-2016 |
Mladějov: O rychlou výstavbu souvislé tratě zřejmě v případě Liberce asi nemůže jít, ale měla by se postupně vylepšovat stávající trať/tratě kvalitními úseky (tj. na 160-200 km/h). |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 5-2016 |
PeHo: VRT je na větší rychlost ... |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 5-2016 |
Mladějov: Železniční doprava je environmentálně příznivější než silniční a proto jsou jejími trasami ozdobeny územní plány, tedy i tzv. ZÚR - právě Liberecký kraj jich tam má celou řadu. Myslíte, že se to nemá brát vážně? Tuším, že něco tím směrem má i S-kraj, ale asi by to chtělo revizi. |
|
cest
|
|
|
Neregistrovaný host 80.92.252.254 |
VRT jsou tratě pro rychlé vlaky jako například TGV, Shinkanseny, ICE, AVE (s rychlostí uvažovanou až 350 km/h). Rychlá spojení je koncepce stavby vysokorychlostních tratí ministerstva dopravy. Ta koncepce zahrnuje jak vysokorychlostní tratě, pomalejší výpadovky z měst na vysokorychlostní tratě se sjezdem na konci pro etapizaci, stejně tak některé pomalejší tratě. Příkladem těch pomalejších tratí je modernizaci Brno-Přerov, úsek Drážďany Ústí nad Labem a a možná další úseky, které po redukci rozpočtu nebude možné nazvat vysokorychlostními, protože nebudou dostatečně splňovat parametry vysokorychlostní tratě. Liší se také od předchozího návrhu vysokorychlostních tratí navržených dříve tím, že se na VRT plánují zastávky zhruba po 30 kilometrech pro pomalejší vrstvu vlaků s rychlostí 200 km/h. V podstatě stát usiluje o minimum k čemu jsme se zavázali (vybudovat síť VRT), ale honosně tomu říká koncepce Rychlých spojení a ještě bude mít co dělat, abychom to splnili v termínu. V čem se liší Vysokorychlostní trať od trati nad 230 km/h (kromě poloměru zatáček, který umožní vyšší rychlost) je řešení zastávek, kde vysokorychlostní trať musí mít pro průjezd rychlých vlaků plnou rychlostí speciální průjezdnou kolej dostatečně vzdálenou od nástupišť. (Nejde na ní stavět zastávky pro obsluhu obcí podél trati tím, že se podél hlavní koleje postaví nástupiště). |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1124 Registrován: 9-2009 |
Mladejov: ano, nakonec se ukáže, že bude třeba nová trať. A troufám si tvrdit, že nepovede přes Lysou. Nicméně priority jsou vyšší na jiných úsecích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2344 Registrován: 3-2004 |
David: Pokud jde o IV. TŽK, tak vám nerozumím. Ten jsme nikdy nezpochybňovali ani co do obsahu, naopak jej (jižně od BN) považujeme za první pořádnou stavbu v ČR. To vím již z dřívějška. O to více mne udivila slova, která jsou s tímto poněkud v rozporu, a to že Tak by snad nemělo nikoho urážet, že by za nějakých 10 let mohla konečně přijít na řadu železnice, jejíchž "dálnic" se zatím postavilo přesně nula kilometrů. Což, jistě uznáte, není opravdu mnoho Tak na železnici se opravdu žádné ekvivalenty dálnic nepostavily. IV. koridor je něco jako výstavba obchvatů Nymburka, Kolína, Čáslavi, H. Brodu a Jihlavy na silnici I/38... Poslední takovou stavbou na železnici je (zřejmě) 70 let stará stavba H. Brod- Tišnov... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5444 Registrován: 6-2005 
|
Suchol: Studie se jmenuje "Výhledové zvýšení propustnosti trati v úseku Poříčany – Praha hl.n.", zpracovatel IKP CE (2008). Prověřováno bylo zečtyřkolejnění stávající trati až do Poříčan, tak i novostavba trati až do Kolína. Před časem byla někde na netu ke stažení. Pokud mi napíšete mailem, tak vám to pošlu přes úschovnu. Přesmyk malešické trati v Libni je hlavně pro cargo. Překopání Libně obnáší doplnění jednoho nástupiště, vytvoření obratiště v nulté a její úpravu tak, aby se ve směru do Běchovic zapojila čtyřkolejka. Proč otáčet osobáky ze 171 až v Libni? Další krok k průjezdnému modelu eSka v Praze. Na MÚK v prostoru Dolních Počernic bych na Vašem místě s klidem zapomněl. Jak si představujete přidání 4. koleje v tomto úseku?
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 3-2015 |
Ad Mibl: Spíš je otázka, proč obracet osobáky už v Libni. Co bych ale v Libni (nebo spíš Vysočanech kvůli metru) obracel jsou rychlíky jak od Plzně, tak od Budějovic. |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 7-2015 
|
Problém východního výjezdu z Prahy není jen na jejím okraji, ale právě už v Libni, kde by se musely vykřižovat tratě Libeň - Masaryčka (v budoucnu dejme tomu NSII), Libeň-hl.n., Libeň-Poříčany a nová VRT, to vše navíc s nákladním koridorem Holešovice-Malešice. Asi by to nějakým brutálním mimoúrovňovým křížením šlo, ale určitě by pak nemělo smysl vést VRT a stávající trať v souběhu jako čtyřkolejku. Rychlá trať by musela odbočit už na Krejcárku a pak jít nejspíš tunely a nadjezdy.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 5-2016 |
Výborně, pošlu email. Mezi směrovým uspořádáním na západní straně žst. Libeň a rozvětvením tratí u vých. okraje Počernického rybníka musí být MÚ-přesmyk, a to mezi podchodem východně od Broumarské (km cca 400,6) a mostem přes Lomnickou (km cca 399,6), kde je na to vhodné místo. Ve vyznačeném úseku by se na severní straně postavila opěrná zeď a v kratším úseku by byl i zábor jižního okraje zahrádek, tedy bez demolic. Nevěděl jsem, že přesmyku Libeň-Malešice mezi Hrdlořezy a Hloubětínem se říká "v Libni". Kvůli otáčení osobáků ze 171 snad není možné zatěžovat vítkovské tunely. Vlaky S-linek je podle mě třeba kvůli potřebné systémové vazbě na metro B dostat novou hrabovskou spojkou do Karlína a pak může část vlaků končit na nových odstavných kolejích pod Krejcárkem (popř. už na obratové koleji východně od zast. Karlín) bez "překopávání Libně". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5445 Registrován: 6-2005
|
Kreativec: Zbytečně komplikujete. Stačí "jen" přesmyk Malešické trati v Libni a přidat čtvrtou (jižní) traťovou z Libně do Běchovic. Z Libně do Běchovic pak máte vnější koleje eSkové a vnitřní pro dálkovku (jak do Kolína přes Č. Brod, tak ve směru na NBS). MÚK pro "odbočku" k D11 se navrhuje východně od perónů žst. Běchovice. Samotná čtyřkolejka z Libně do Běchovic by byla výrazným zlepšením a náklady na její realizaci by nebyly horentní. Mnohem těžším úkolem je to projednat.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 5-2016 |
Kreativec: Dostavba MÚ-křížení pod Krejcárkem je dobře možná, ale RS Praha-Kolín musí umožnit zastavení v Libni (pro nezbytné vazby na P+R a MHD). Čtyřkolejka Libeň - Běchovice se podle mě (i jiných) dá postavit bez větších problémů. |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 4-2015 
|
kvůli potřebné systémové vazbě na metro B Na metro žádnou systémovou vazbu nepotřebujete, metro jezdí skoro furt. Mladějov: Vždyť je na přímo odpověď zbabělej.
West code was broken.
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 4-2015
|
protože v nich vidí ohrožení (ať přes vyzobané sociekonomické přínosy nebo jednodušeji přes rozpočet) zatím nepostavených dálnic (které politici chtějí, protože titíž úředníci jim nenabízejí či přímo rozmlouvají alternativu v podobě modernější železnice, tj. včetně VRT). Souhlaste, nebo ne, ale s těmi lidmi jsem byl ve styku příliš dlouho, než abych měl jiný názor. To je naprosto logické, stejně jako fakt, že ty dálnice mají celospolečensky pro ČR podstatně větší význam než VRT.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 6-2009 |
dálnice mají celospolečensky pro ČR podstatně větší význam než VRT Už bylo zpracované nějaké celospolečenské hodnocení variant dálnice - VRT? Sem s ním! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12491 Registrován: 5-2002 
|
Koukám, že v zájmu zachování duševního zdraví je nejvyšší čas tuto diskuzi přestat sledovat... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1748 Registrován: 11-2005 
|
Něco z jiného soudku. Minulý týden jsem pořídil GPS záznam jízdy EC 103 Polonia z Otrokovic do Vídně. Posuďte, kdo má lepší koridor :-)
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1125 Registrován: 9-2009 |
Tak obecně Rakousko nějak nemá zájem stavět něco slušnějšího do... no k nám. Jinak je třeba říct, že celá 330 je, chtěl jsem říci nadstandard, ale zkrátka tak má vypadat slušná regionální trať. Když pak srovnám třeba s cimbuřím na 090. U té 330 je štěstí, že je postavená tak velkoryse a vede naprostou rovinou, kdyby tam byly kopečky, bude v rámci optimalizace trpě stejnými problémy, jako naše ostatní tratě. Už bylo zpracované nějaké celospolečenské hodnocení variant dálnice - VRT? Sem s ním! Myslíte, že vám ti pánové odpoví? Samozřejmě že nebylo. Ale oni to prostě vědí! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 10-2011 |
Pružinskij: On snad někdo chce bourat dálnice a místo nich stavět VRT? Nebo mají být VRT nadstavbovým systémem pro propojení největších aglomerací? |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 7-2015
|
Bourat ne, ale diskutujeme tu o tom, že dostavba silniční sítě bude mít asi prioritu, až půjdou tlustý do tenkejch, a snažíme se naznačit nechápavým, že to má své legitimní důvody.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3037 Registrován: 5-2002 |
Nebo mají být VRT nadstavbovým systémem pro propojení největších aglomerací? Přesně tak. Tedy pro propojení největších českých aglomerací s Prahou, propojení tří největších moravských/moravskoslezských měst a propojení Brna a Prahy. |
|
Vláďa42
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 9-2009 |
Zas a znovu. Praha a Brno nejsou osamělé ostrovy. RS1 pomůže celému spojení východ-západ. Ano, nejvíc lidí projede Brno-Praha, ale samozřejmě pomůže i spojení Plzeň-Ostrava. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 7-2015 |
Vláďa: Máte pravdu. Je to pořád dokola: RS1 není rychlé spojení Praha - Brno RS1 není rychlé spojení Berlin - Wien RS1 není rychlé napojení Vysočiny na zbytek ČR RS1 není způsob, jak odlehčit přetíženému příměstu a uvolnit kapacitu tratí pro eSko RS1 není způsob, jak zajistit rychlé spojení třeba západních Čech a Ostavy RS1 je všechno výše uvedené zároveň. Věřím, že to časem většina lidí pochopí. (Mimochodem, když někdo říká, že VRT jsou drahé, zkuste si spočítat, kolik by stálo výše uvedené věci řešit jinak, tedy odděleně, a zda by to vůbec bylo možné. Pak to porovnejte s cenou RS1. |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2015
|
WWW: 1) "Rychlé spojení" Berlin-Wien vlakem nikdo nepotřebuje (a proč bychom to měli financovat?). 2) Nic nezaručuje, že RS1 skutečně odlehčí "přetíženému příměstu", minimálně ne na trati 011. Ostatní body platí, ale asi nestačí.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1749 Registrován: 11-2005
|
Kreativec: Už z podstaty věci, nemůžete mít všechno, ale RS1 odlehčí 221, na které zůstanou jen osobáky, což také nemí málo. V případě 011 v minimální variantě zmizí 1 pár za hodinu. Nicméně už jsem tu mluvil, že opravdová liberalizace na trase Praba - Brno není bez RS1 technicky možná. Exitence RS1 by umožnila vést v úseku Praha - Brno více, jak 1 rychlý vlak za hodinu. O výrazně vyšší rychlosti, která to bude multiplikovat ani nemluvě.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 11-2004 
|
Rail2005: K tomu rychlostnimu profilu na rakouske strane: Prubezne se opravuje svrsek a snad se v dohledne dobe bude jezdit i 160km/h. Zustanou ale dva zasadni problemy, u kterych se nasledujicich 10-20 letech nejspis nic nezmeni: a) 40-50km/h skrz uzel Süßenbrunn - to by se muselo prekopat cele a to kvuli par minutam nikdo delat nebude. b) Süßenbrunn-Gänserndorf - tady je problem s kapacitou kvuli primestske doprave. Staci minimalni zpozdeni nejakeho vlaku a EC/RJ musi poskakovat za Schnellbahnem. BTW v prihranicnim useku Breclav-Bernhardstal nedavno doslo k mirnemu zrychleni na ceske strane. Od nove postaveneho mostu po statni hranici se jezdi nove 120km/h (misto drivejsich 100km/h), na moste samotnem je porad PJ 100km/h. |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 5-2016 |
Kreativec: Z Prahy do Brna, Pardubic, Jihlavy se jezdí přes Kolín a výstavbu VRT je výhodné začít méně náročným a hodně zatíženým úsekem, který odlehčí "příměsto", takže to bude úsek Praha-Kolín. Z Havl.Brodu do Brna vede lepší trať, takže další výhodný úsek bude Kolín-HB, který lze postupně překlenout novými úseky včetně napojení Jihlavy, napřed od Brna. A nakonec se postaví dlouhý, obtížný přímý úsek od Prahy k Havl.Brodu s tím, že Kolín-HB zůstane využitý pro spojení Brno-Ml.Boleslav-Liberec. Výstavbou RS1 tak máte odlehčenou i trať 011. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1750 Registrován: 11-2005
|
Comar: Jestli se nepletu, tak jsem na výjezdu z Břeclavi viděl zalepené rychlostníky 160, takže tou rychlostí by se snad po odstranění PJ na mostě přes kanál Dyje mohlo v dohledné době jezdit alespoň do pohraničního bodu. Vzhledem k tomu, že je to přes hranici mírně do kopce, tak by bylo rozjetí na co nejvyšší rychlost žádoucí. Samotný Süßenbrunn by nevadil. Překopávat tohle je blbost. Ale dál až po Gänserndorf by to chtělo alespoň třetí kolej, aby ta EC mohla spolehlivě valit 160 a možná i 200, pokud by měla plně vyhrazenu infrastrukturu. Prubezne se opravuje svrsek a snad se v dohledne dobe bude jezdit i 160km/h. Podle toho, co jsem viděl v říjnu a teď minulý týden to vypadá, že to bude trvat ještě hodně dlouho. Nějaký souvislejší úsek na 160 asi až po roce 2020.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 11-2006 
|
Zajímavý program resp. je to aplikace do mobilu? Kde se dá taková věcička pořídit? Stačí jen přesměrovat na gůgl. Díky (Příspěvek byl editován uživatelem kastelan.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1360 Registrován: 8-2010 |
ad Rail2005: Podle toho, co jsem viděl v říjnu a teď minulý týden to vypadá, že to bude trvat ještě hodně dlouho. Klííídek....všechno bude - po roce 2025 - (= poslední slide), jen je toho celkem ještě i dost jiného k dokončení.... ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2308 Registrován: 5-2002 
|
Za posledních pár dní je příspěvků tolik, že se omlouvám, ale už nestíhám na vše reagovat. Nicméně bych se rád ještě vyjádřil k "rozporu" mezi RS 1 v trase BN-JI a kapacitou směr východní Čechy: Zkapacitnění úseku Praha - Poříčany nevyřeší nic. Nejhorší úseky jsou Kolín - Velim a Řečany - Záboří, a to i přesto, že do Úval jezdí více osobáků. Resp. úplně nejblbějším místem je běchovické zhlaví Libně, ale tam je potřeba MÚK směr Malešice asi zcela jasná - že je trochu méně jasná potřeba MÚK také pro odjezd nákladů směr Běchovice je smutné, což ale na věci nic nemění. Úsek Počernice - Běchovice lze zečtyřkolejnit relativně snadno "ukradením" jedné malešické koleje. Zejména, pokud by případná tangenta od Malešic byla ukončena ještě na konci dvoukolejky v prostoru D. Počernice. Jednokolejný úsek pro ND by nebyl dlouhý, v Běchovicích nákl. n. je možnost chvíli počkat směr Praha (a jízdu ND tak řídit prioritně dle sledu mezi vlaky z Prahy), což je navíc i s kopce. Další kolej v úseku Libeň - Dol. Počernice znamená přeorat Kyje, nicméně lze se bez toho za určitého předpokladu obejít (a stačí vytáhnout čtvrtou z Libně někam před Kyje tak, aby osobákově trval ten tříkolejný úsek cca 3 minuty; to by asi šlo ruku v ruce s tím přesmykem "od Holešovic do Běchovic"). Dále až na Běchovice střed není problém a pak by se přidala jedna kolej nad Suezem (jižně od stávajících hlavních), zaústěná do odjezdové nákladní. Kdyby čtyřkolejka končila zde, bude to přece jen limitující, kdyby se podařilo přidat jednu kolej jižně (kde pokud vím není chráněný les) do Klánovic (jižní perón posunout o 1 osu), tak zbyde tříkolejka Úvaly - Klánovice mimo a to by bylo za předpokladu rychlých paralelních spojek na konci už v pohodě. Tříkolejka Úvaly - Poříčany se dá uzpůsobit bez zásadních věcí, jde o trochu chytřejší návrhy zhlaví, teoreticky by na většině (cca Tuklaty - Klučov) šla dodělat i ta čtvrtá glajza, kdyby chtěl být luxus (nebo kdyby se nechtělo rušit příliš jízdu vlaků během stavby). Za Úvaly by to chtělo asi dva šturcy v liché skupině pro obracení končících Os (= aby nemusely do stanice vjíždět nebo ze stanice odjíždět křížem dle GVD, ale aby ten 1-2 km "Sv" projely přes protisměr dle operativních možností). I z rychlostního hlediska by ta trať byla řekněme přijatelná (navíc je z pohledu směrových poměrů asi možné ji přece jen ještě zvýšit, přinejmenším pro V130, ostatně už taky není zrovna nejmladší). Kapacitní peklo začíná na dvoukolejce. Takže nějaké zásadnější řešení by to chtělo odtud. Ať už "VRT RS 5" ve variantě přes HK s případným napojením Pardubic, nebo alespoň nějakou spojku pro náklady a Ex směr 020 do Velkého Oseka/Kanína (v krajním případě asi i jako dvoukolejku s přeložkami na 060 a jízdou přes NB nebo jen Poděbrady s uplatněním i pro R = uvolnění 231), bude-li odtud vážně dvoukolejka na 160 km/h (a nebude-li ambice tudy tahat Varšavu). Na 010 případně nějaké předjízdné koleje na zastávkách nebo 3-4 kolejné vložky na předjetí Os rychlíky, čímž Os nebude překážet nákladům (nebo už jen minimálně). Ať už by to východně Poříčan dopadlo jakkoli, je vidět, že nemá smysl trasovat VRT do Brna ve var. HB v naději, že to vyřeší kapacitu 010/011. Ono by to naopak problémy přidělalo, protože na jedné dvoukolejné novostavbě by se sešly vlaky z Prahy "od Jičína po Jihlavu", a ta by tím pádem zase nestačila. Už vůbec by pak nestačilo Nové spojení vzhledem k tomu, že tam jsou ještě nějaké Os a velká změna rychlosti, roztahané severní zhlaví Wilsona a ve směru RS 1 - RS 4 bychom si vytvořili úvrať = křížení právě tohoto zhlaví (od Libně na Balabenku = přes všechny koleje), a navíc i vyšší nároky na obsazení kolejí PHL. Reálně by to tak vyvolalo potřebu nějakého mimoúrovňového přesmyku typu "od Libně do sudých PHL" (nebo z lichých PHL do Libně), nebo možná současně nějaký pološílený rozplet v Běchovicích spolu s přeložkou úseku Zahradní Město - Běchovice na podstatně vyšší rychlost (což si neumím moc představit, ale třeba by to šlo). A ejhle, ony ty náklady na "levnější polabskou trasu" budou najednou tak nějak dost srovnatelné s tím "metrem" do BN... Navíc je asi pravda, že samotný úsek Praha - Benešov coby nejdražší a (bez Brna) nejméně zatížený v okolí Prahy by asi nevznikl, zato východní vstup do ŽUP, byl-li by ve výhledu přece jen potřeba, má přece jen naději být odůvodněn i samostatně (ale to je, pravda, již spekulace). |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 5-2016 |
Pan Záruba bohužel nepochopil, že přes Kolín se bude jezdit do Brna jen do doby, než bude přímý úsek od Říčan k Havl.Brodu, že to není žádná var.HB. Ale naopak, že způsob výstavby RS1, který jsem dnes večer znovu zopakoval, vyřeší kapacitu 011 už v prvním kroku. (Příspěvek byl editován uživatelem Suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2309 Registrován: 5-2002
|
Promiňte, ale na myšlenku "provizorní VRTky" KO - HB jsem tedy skutečně nereagoval. Ani se nedomnívám, že je to třeba. Co jsem napsal, platí pro srovnání "D1" s var. HB, teoreticky dosud "chtěnou". |
|
Suchol
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 5-2016 |
Myslím, že stavět RS1 s prvními úseky kolem Benešova až někam k HB se nemůže podařit, kdežto s prvním úsekem na Kolín se výstavba nové tratě zdůvodní mnohem líp. Úsek RS KO-napojení na VRT (podle mě "odb.Dědice") by se bohatě využil pro spojení od Brna (a Jihlavy) s Kolínskem, Ml.Boleslaví a Libercem. Myslím, že nějaká rychlejší trať mezi HK a Turnovem nikdy nevznikne. Dají se někde prohlídnout ÚTS Benešov-Brno a nové var.HB? (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 11-2004
|
@Rail2005: tak jsem na výjezdu z Břeclavi viděl zalepené rychlostníky 160 AFAIK se 160km/h bude jezdit az po zprovozneni ETCS. Nicmene pokud na rakouske strane nebude rychlost vyssi nez 120km/h, tak to nema cenu jezdit na ceske strane rychleji. Usek od vyjezdu z Breclavi po hranici ma asi 4km. Vzhledem k tomu, že je to přes hranici mírně do kopce, tak by bylo rozjetí na co nejvyšší rychlost žádoucí. Spojeni Breclav a "kopce" mi prijde vtipne. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Ja myslim taurus nebo 380 s 5-7 vozy v techto velehorach nebude mit problem s akceleraci. @Paul_red_adair Muzete prosim nekam nasdilet celou tu prezentaci? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1361 Registrován: 8-2010 |
ad Comar: AFAIK se 160km/h bude jezdit az po zprovozneni ETCS V úseku Vídeň - Bernhardstal by mělo být dnes již funkční ETCS Level 2, přičemž dnes je zde instalován i národní VZ (PZB), který vyhovuje do rychlosti V = 160 km/h, a protože i po modernizaci zde nebude vyšší rychlost než těch V = 160 km/h, tak je/bude možné jezdit v tomto úseku na PZB/ETCS. Výhradní provoz ETCS se v tomto úseku nepředpokládá, ten se naopak předpokládá v nově budovaných tunelech a a i zde se to celé ještě větví na 2 případy - úseky s výhradním provozem ETCS zcela bez návěstidel a úseky s výhradním provozem ETCS, ale s návěstidly a stávajícím PZB využitelným v případě poruchy ETCS (= backup function). Jestli pohledám doma nějakou aktuální tabulku, která se tohoto týká, tak ji zde samozřejmě zveřejním.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1751 Registrován: 11-2005
|
Na poslední stránce té prezentace je několik "nesmyslů" nebo řekněme nekonzistencí. - Jednou se tam mluví o cestovní době Praha - Wien 3h45, pak zase 3h50. - Čas Wien Hbf - Břeclav 60 min. Ale dnes už tam máme u EC/RJ 55 min, resp. 54 min v novém GVD. Zvýšením rychlosti na 160 km/h v úseku Wien Süßenbrunn - Bernhardsthal musí dojít k propadu jízdní doby Wien Hbf - Břeclav na minimálně nějakých 48 až 49 min.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5448 Registrován: 6-2005
|
Zvýšením rychlosti na 160 km/h v úseku Wien Süßenbrunn - Bernhardsthal musí dojít k propadu jízdní doby Wien Hbf - Břeclav na minimálně nějakých 48 až 49 min. A nedostane se pak rychlejší trasa do kolize s osobáky? Jen aby hlavním cílem celé investice tvářící se jako zrychlení směr ČR nebylo především udělat stanice a provést DOZifikaci ...
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2310 Registrován: 5-2002
|
Rail2005: Samotný Süßenbrunn by nevadil. Překopávat tohle je blbost. Dovolím si bez důkazu tvrdit, že vyřešením Süssenbrunnu (plus pár bodových omezení na cca 80 km/h nebo kolik dále po Laaer Ostbahn) by došlo ke zrychlení dost podobnému, jako opravou trati na Vmax 160 km/h. A navíc by problémy kolize s Os nevznikaly / nebyly prohloubeny. Jiná věc je, jestli je úplně rozumné en bloc zakázat předjíždění S-Bahnu rychlíky. Neznám podrobně rakouskou zabezpečovačku a už vůbec ne tamní detaily ETCS, ale nějakým cíleným přizpůsobením jedné stanice to může trvat řekněme 2-3 minuty (pro klasické ZZ, když náš AB se všemi svými nevýhodami a bůhvíkam vystrčenými vjezdy to umí podobně). Samozřejmě s narvaným vlakem někde 10 km za Vídní (Prahou) kravina, ale tam kde už je obsazenost slabší bych to jako nemožné neviděl. (Příspěvek byl editován uživatelem Tomáš Záruba.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 11-2005
|
TZ: Na obrázku je v TOPO mapě situace oblasti Süßenbrunn. Obávám se, že více než 50 nebo 60 km/h se z těch oblouků ve směru Stadlau - Břeclav vyrazit nedá, aniž by se masivně demolovala okolní zástavba. Že by se pak mělo dát jet až na Wien Simmering konstantně 100 nebo 110 km/h, to by mělo jít, kdyby se chtělo. Současný stav je poněkud tragický (viz můj záznam).
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 11-2004
|
@Tomáš_záruba: nějakým cíleným přizpůsobením jedné stanice to může trvat řekněme 2-3 minuty To funguje ale jen za predpokladu, ze vlaky jedou na minutu presne. To se u RJ/EC z CR/Polska stava malokdy (vetsinou 5-10min - pro cestujici zadna tragedie ale na rychle prejdizdeni v praxi nepouzitelne). V opacnem smeru jsou zase problem primestske vlaky z Vidne, ktere maji kvuli pretizene Schnellbahnstammstrecke casto nejakou tu minutu navic. Samozřejmě s narvaným vlakem někde 10 km za Vídní (Prahou) kravina, ale tam kde už je obsazenost slabší bych to jako nemožné neviděl. Obsazenost je docela vysoka az do Gänserndorfu, kde ty Schnellbahny konci. Vlastne jsou tam problemy podobne jako v okoli Prahy - kombinace rychlych a pomalych vlaku snizuje kapacitu. Rozdil je ale v tom, ze z Prahy smerem na vychod a jih je poptavka dost velika na to, aby se tam uzivila nova trat. Z Vidne na sever ta poptavka na novou trat neni - kvuli jednomu rychlemu vlaku smerem CR za hodinu nikdo novou trat nepostavi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 696 Registrován: 11-2004
|
@Rail2005: Že by se pak mělo dát jet až na Wien Simmering konstantně 100 nebo 110 km/h, to by mělo jít, kdyby se chtělo. Tam bude problem s mosty pres Dunaje (oba) a Donaukanal. Ty by se na vyssi rychlosti musely postavit znovu a to by byl drahy Spaß. A i zde je primestska doprava (v useku Hbf. - Hausfeldstr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2311 Registrován: 5-2002
|
R 2005: nějaké dvě myšlenky https://mapy.cz/s/1eov5 https://mapy.cz/s/1eow4 Comar: To ale platí vždy a o všem, včetně jízdy ve sledu, to nemůžete používat jako argument pro jedné konkrétní variantě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 11-2004
|
@Tomáš_záruba: U prvni varianty budete mit problem s propustnostni protoze najednou budou kolize mezi vlaky smerem CR a primestskou linkou S2 (usek Leopoldau-Gerasdorf). Tyto dva smery jsou v soucasnosti bez kolizi. U druhe varianty vam zase vznikne krizeni na napojeni do Nordbahn. Soucasna podoba uzlu Süßenbrunn je provozne v poradku a ve vsech dulezitych smerech umoznuje jizdu bez kolizi a krizeni. Problem jsou pouze rychlosti. Prave proto se tam v dohledne dobe nic nezmeni - provozne je to v poradku a kvuli tem par minutam to nema cenu. Predjizdeni samozrejme mozne je, ale rozhodne ne mezi Süßenbrunnem a Gänderndorfem, protoze tam jsou ty vami navrhovane 2-3minuty v praxi proste nerealne. Pro srovnani na Südbahn maji Schnellbahny na predjizdeni 5min zastavku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 5-2002
|
Ad var. 2 - myslel jsem samozřejmě komplet v úrovni +1, teprve po srovnání do rovnoběžky (dvou rovnoběžek) směr Deutsch Wagram sklesat a zapojit se. Problem jsou pouze rychlosti. Prave proto se tam v dohledne dobe nic nezmeni - provozne je to v poradku a kvuli tem par minutam to nema cenu. Jenže ten propad je tak velký, že to "pouze" je obávám se dosti nepatřičné. Mimo místa zastavení je to vlastně nejpomalejší místo na celé trati z Prahy / Ostravy. Copak mně je jasné, že se asi s tím nic moc neudělá, ale to přece neznamená, že je to v pořádku. Predjizdeni samozrejme mozne je, ale rozhodne ne mezi Süßenbrunnem a Gänderndorfem Já taky nemyslel tady, ale podstatně dál. Nemáte někde plachtu toho úseku? Cosi jako "rakouské pomůcky" jsem nikde nenašel. Mně se nějak nechce moc věřit, že je nějaký větší problém na úseku 3-4 zastávek... Pro srovnani na Südbahn maji Schnellbahny na predjizdeni 5min zastavku. A v Přelouči 3 min., v sudých Kostěnicích 2,5 min. Ono opravdu hodně závisí na konfiguraci dané stanice a návěstidel kolem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 5-2004 |
Suchol: to, co navrhujete, je kvadratura kruhu. Úsek Kolín-HB je dlouhý, pomalý, ve zvlněném terénu a s velkým převýšením. Když ho využijete, za velké peníze (za ostatní úseky) se bude jezdit stejně rychle jako po dnešním koridoru. Když ho významně zrychlíte, dáte za to stejné peníze jako za fungl novou VRT a s podstatně menším užitkem, a zároveň tím zabijete výstavbu Praha-Benešov-HB. Než zareagujete, zkuste si to zhruba spočítat... (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 11-2004
|
Ad var. 2 - myslel jsem samozřejmě komplet v úrovni +1, teprve po srovnání do rovnoběžky (dvou rovnoběžek) směr Deutsch Wagram sklesat a zapojit se. Tak to jo. Ale moc realne to nevidim :-( Copak mně je jasné, že se asi s tím nic moc neudělá, ale to přece neznamená, že je to v pořádku. V poradku to samozrejme neni, ale jsou mista na siti ÖBB Infra, ktere tlaci mnohem vic, napr. dalsi 2 koleje Linz-Salzburg A v Přelouči 3 min., v sudých Kostěnicích 2,5 min. Ono opravdu hodně závisí na konfiguraci dané stanice a návěstidel kolem. SZDC planuje tak ze "papir snese vsechno" a ono uz se to "nejak vyjezdi". ÖBB Infra je v tomto mnohem konzervativnejsi a prisnejsi. Mně se nějak nechce moc věřit, že je nějaký větší problém na úseku 3-4 zastávek... Ve spice mate mezi Leopoldau a Gänserndorf 4 regionalni vlaky za hodinu (30min takt R ktery zastavuje jen v DW a 30min takt S ktery ma po ceste 5 zastavek). Plus Schnellbahn se v Gänserndorfu otaci takze dva krat za hodinu na chvili krizi obe koleje. Ty EC/RJ se tam presto nejak nacpou, ale moc vic jak tech 120km/h v tomto useku bez dalsich koleji pujde jen tezko. Dal na sever smerem k hranici je to uz volnejsi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2887 Registrován: 5-2004 |
Ještě bych se vrátil k té rychlosti (doplnění/rozvední toho, co psal Mibl o pár archivů výš): ono je záhodno, aby provozní rychlost na českých VRT byla co nejnižší a to z více důvodů: 1) poloměry směrových i výškových oblouků rostou s druhou mocninou rychlosti (a s nimi i stavební/investiční náklady) 2) potřebná trakční energie roste se třetí mocninou rychlosti (s tím přímo úměrně i provozní náklady) 3) pokud má po VRT jezdit významné množství regionálky, měl by být u ní co nejmenší rozdíl rychlostí dálkovky a regionálky: 4) s rostoucí rychlostí se zmenšuje přínos každého dalšího zrychlení. Rozdíl atraktivity a užitečnosti P-B 0:56 vs. třeba 1:05 není zásadní, rozdíl rychlostí je zásadní dost (průměrná rychost 225 vs. 195 km/h) 5) s rostoucí rychlostí se nadproporčně projevuje vliv jakýchkoliv zdržení, proto je pro výsledný čas důležité zkrátit na minimum jakékoliv zpomalení. Ideálně by měl být vlak omezen jen schopností zabrzdit u peronu 6) ve světě se rychlosti nad 300-320 km/h pro pravidelný provoz na tak krátkou vzdálenost nikde neosvědčily, používají se jen pro krácení zpoždění (stará informace, jestli se někde jezdí 320 a víc na něčem pod 350 km, tak mě opravte) |