T4440276 : já bych řekl že je to 411.0 CSD

V žst.Levice jsme zkysli kvůlivá vystřídání strojženoucích na lamině. Toho nového jsme taktně dopředu upozornili, aby počítal s tím, že po zařazení první odbočky začne vlak nekontrolovaně zrychlovat s patřičným zvukovým efektem. Nakonec se mu to docela líbilo.Maďarský zelený ďáblík jel na studeno a chlapi ho začali zatápět až potmě během pobytu v Novej Bani.Na druhé fotce je pro představu souprava, kterou stodevítka odvezla na jedno zbrojení na 200km rameni.

E499001: nechci rejpat, ale 109.13 není "gölsdorfka" ani omylem, i když to možná tak vypadá... Čmoud

S touto lokomotivou jsou spojena tyto jména: Steffan Prossy,Ernst Hans a Eustace Prossy To jen pro přesnost

Asi máš pravdu, myslel jsem ,že to golsdorfova konstrukce je.Ale jeho vliv na konstrukci se zapřít nedá. Opět se potvrzují slova mého kantora z průmyslovky: Myslet, znamená ho.no vědět.

109.13: Souhlasím. Koncepce dvojčitých strojů s přehřívačem se v Rakousku za života velkého, avšak konzervativního a patřičně ješitného Gölsdorfa příliš neprosadila - respektive pokud ano, tak mimo dosah jeho přímého vlivu, tj. především mimo státní dráhy, viz Česká severní a její IIc = 342.0 ČSD vyrobená v Českomoravské. Teprve po jeho smrti, v době, kdy už se po pruských kolejích proháněly tisíce Garbeho strojů (např. S3, G8, T 12 a P8) s přehřívači, se přehřátá pára začala postupně prosazovat i v Rakousku na úkor strojů na mokrou páru s dělenou expanzí. Ale výroba některých gölsdorfovských konstrukcí, třeba ř. 178 = naše 422.0, v Rakousku pokračovala ještě i několik let po WW I.

Ona ta stodevítka skutečně vypadá impozantně a její výkon je jedním z řady důkazů, jak potřeby provozu na horských tratích Jižní dráhy poháněly rakouské konstruktéry ke stále dalšímu zdokonalování lokomotiv. Je až neuvěřitelné, že ani ne deset let před stodevítkami vyhovovaly pro provoz rychlíků (!) přes Semmering Gölsdorfovy lokomotivy řady 170 = 434.0 ČSD, tj. nosná řada nákladních lokomotiv v Rakousku i později u ČSD.

T 4440276 1851: No teda... Za tím davem se schovaly všechny důležité rozpoznávací znaky. Určitě je to něco od ÖNWB, z toho mála, co je vidět, tipuju na Vd nebo Ve = 151 kkStB = 312.2 ČSD. Ale jistý si teda nejsem ani trochu.

Hank - nejsem si nA 100% JIST, JESTLI ÚPRAVA 210 NA 310 byla až post mortem konstruktéra. Ale jinak naprostý souhlas. Teprve dosazením přehřívače se ukázalo, co vlastně konstruktér vytvořil. A pokud se nepletu tak tam hrály roli i nějaké osobnostní spory mezi jmenovanými pány.

Mad_noodle2: Až večer přijdu domů, podívám se do chytrých knih. Fakt je, že některé konstrukce s přehřívači vznikly ještě za Gölsdorfova života, ale a) nebyly jeho dílem, b) jejich autoři si je museli tvrdě prosadit proti jeho vůli. I ten zbytečný mezistupeň v podobě sušiče páry byl důsledkem Gölsdorfovy tvrdohlavosti. Pokud je mi známo, v provozu se sušiče všude demontovaly.

Na druhé straně - ať ho jen nehaníme - praktické využití dělené expanze páry přivedl téměř k dokonalosti a ve své době (začátek 90. let 19. stol.) to byl zcela jistě krok vpřed.

Hank - jo, to je pravda, 210 upravil až po té, co nebyla schopna vydat plánovaný výkon.

Nejsem si zcela jist, ale nebyly v tom i nějaké problémy s licenční výrobou přehřívače?

Bohumír má pravdu, za vším hledej peníze. Licenční poplatky za přehřívač byly nemalé. Nicméně i tak je Gölsdorf autorem následujících řad s přehřívačem Schmidt: kkStB 306,
kkStB 160, kkStB 299, kkStB 278, kkStB 80, kkStB 29, kkStB 10, kkStB 380, kkStB 429, kkStB 310, kkStB 100, kkStB 470, kkStB 910

Bohouši i peníze tam mohli hrát roli ale někde jsem četl, že i ty špatné mezilidské vztahy a nedůvěra k novému zařízení, která hraničila až s nechutí ke zmíněnému zařízení.

Pár záběrů z nedělní jízdy 475.111 do Plas: http://www.youtube.com/watch?v=N3_ZsJz3DxQ

Ne vždy se lokomotiva s přehřívačem osvědčila viz 36 vyrobených kkStB 29 versus 260 kusů torpéd kkStB 229.
Mad noodle2: Mohu prosím vědět, kdo s kým měl ty údajně špatné mezilidské vztahy?

Erwin byl rychlejší. Ale jak na to tak koukám, úplně nových konstrukcí - tj. takových, kde přehřívač nebyl dosazen na stroj původně zkonstruovaný bez něj - je míň než polovina: 10, 380, 100, 470, 910. (Osmdesátka tak napůl, můžeme diskutovat, zda šlo o zcela novou konstrukci nebo o vývojový stupeň řady 180.) A jak píše Mad_noodle2, ty zcela nové konstrukce vznikaly v době, kdy už se hlásili o slovo mladí konstruktéři, často za osobních sporů mezi nimi a konzervativním Gölsdorfem. Ona jistě nebyla náhoda, že první novou konstrukci - řadu 270 = 434.1 ČSD - po jeho smrti sice koncepčně navrhl Rihosek, ale rozkreslení a náběh výroby prvních kusů byly 100% svěřeny Českomoravské.

Například řada 29 nesplnila očekávání provozních úspor (i když subjektivně se mi líbí, protože je mnohem elegantnější než klasické torpédo) - mám za to, že se u ní měla rovnou změnit i koncepce parního stroje na dvojčitý a nechápu, proč se to neudělalo. Podobný názor mám i na sdružené osmdesátky nebo na řadu 160.

Ještě upřesnění jmen konstruktérů řady 109: Byli to Ernst Prossy a Hans Steffan z lokomotivky StEG. Svůj podíl na jejím vzniku však měl i otec Ernsta Prossyho Eustach Prossy, ředitel strojní služby Südbahn (Jižní dráhy).

Ještě doplním sám sebe: Ani tu řadu 10 nelze považovat za novou konstrukci, víceméně šlo o stodesítku s naroubovaným přehřívačem. A podobně tomu bylo s řadami 280 a 380. Takže nám zbývají pouhé 3 lokomotivní řady nově navržené Gölsdorfem od samého počátku na přehřátou páru: 100, 470, 910.

mkcomp
475.111 nebo 475.105?

Erwin - podle toho článku mezi Golsdorfem / nemůžu najít přehlasované O / a Schmidtem. A nejen mezi nimi. Podle článku panovaly na vysokých postech v Rakousku vztahy nikoli idilické, ba spíš naopak.

rorejs - obojí, jak vidno z fotky. Jede tam 111 ale vidíme 105.

Ze sobotního dne Radegastu. Počasí bylo prachbídné tak snad se na to dá trošku koukat.

Mad nodle , skús Ő ( ľavý alt 138 ), alt 153 Ö

A nebo v české klávesnici Alt+0214

Mad_noodle2 4307: Místo přehlásek, když je nemáš na klávesnici a nevíš ani příslušný ASCII kód, klidně piš spřežky - místo ö oe, místo ü ue apod. Většina webových prohlížečů i automatických překladačů a slovníků tomu rozumí.

V sobotu 21.9. na Den zeleznice v JH bude po oprave verejnosti predstavena Malletka.
Dle plakatu ma vozit vlaky do Lovetina. Odjezd v 9.20 a 13.20.

Díky za výpomoc pánové. Jinak bych si věděl rady přes vlož znak ale v mailu mi to moc nejde, spíš vůbec.

Jak dlouho bude 475.111 bez uší a se špatným číslem?

Mad noodle2 – Souhlas, vztahy na vysokých postech nebyly vždy idylické, často byly ovlivněny úřednicko-vojenskou mašinérií. Gölsdorf si 14,5 tuny na nápravu nevymyslel, stejně tak omezení pro dovoz kvalitního oleje pro mazání mašin s přehřívačem.
Poměrně dlouho jsem procházel Gölsdorfovu pozůstalost, uloženou v archivu Deutsches Museum v Mnichově. A z čilé korespondence se Schmidtem nemůže být o nějaké řevnivosti řeč. Také Lothar Rihosek, vnuk Johanna Rihoska, nemluví o sporech mezi Rihoskem a Gölsdorfem. V Čechách vžitý mýtus, že všichni mladí konstruktéři (mimochodem Rihosek byl jen o 8 let mladší než Gölsdorf) by, nebýt Gölsdorfa, prosadili masivní použití přehřívače v Rakousku před koncem 1.světové války, je mylný.

Erwin - to si nemyslím, mám za to, že Rihosek se ubíral svou cestou od začádku. A přejímání osvědčených prvků je naprosto běžná věc. Proto vždycky žasnu nad českou malostí a zapšklostí, kdy si někteří borci dovolí tvrdit, že novodobé konstrukce par ze Škodovky a ČKD nejsou české lokomotivy. Jen proto, že byly převzaty osvědčené prvky z ciziny. Ovšem syntéza jednotlivých prvků zřejmě česká byla. A napaječ, rošt, komín, přikladač sami jezdit neumí. Kdo tupí českou lokomotivní školu a to včetně rekonstrukcí je u mě duševní malorolník.
Jinak ten článek zřejmě zdaleka nepostihoval to, co obsahují archivy. Nicméně na každém šprochu pravdy trochu. Diplomaté se taky nečastují výrazy blbec etc. i když si to o sobě myslí.....

Mad_noodle2 4310: Ono to zrcadlově platí i z rakouské strany, taky už si nepamatuju, kde jsem četl úsměvné, nicméně naproto vážně míněné sdělení, které mezi lokomotivy rakouského původu počítalo nejen všechny postupně modernizované meziválečné série 354.1 ČSD, ale i válečné provedení lokomotiv 354.1220 - 234.

Myslím, že jeden z nejpádnějších argumentů o kvalitě české konstrukční práce té doby dává známá "protentokrátní" historka o porovnávacích zkouškách lokomotiv BR 50 DR a řady 534.01 BMB/ČMD. Řekl bych, že pokud jde o výkon a účinnost kotle kremáka, Němci se tehdy divili i ušima.

Mě příde , že v dnešní době je móda pošpiňovat celé České (Československé) dějny 20. století. :-) Všechno bylo špatný a okopčený, Baťa byl nácek,první republika byla diktatura, Masaryk vrah, atd. atd......... Takže vlastně všechny lokomotivy jsou jenom okopčený Rakety, všechny auta Benzova tříkolka......

A inspirovan DRG 50 (pripadne 52) kdosi v Ceskoslovensku udelal 556.0... Ta podobnost neni nahodna.

Agent - ano to je obecně známo už od pravěku, že na lepší německý pojezd byl namontován český kotel s americkými,anglickými prvky. Tak vznikla vynikající česká / československá/ lokomotiva. Na druhou stranu by mě zajímalo která německá, rakouská, americká, francouzská lokomotiva byla vzorem pro 475.1,477.0,464.2,498.1, 476.0, eventuelně 486.0, 498.0

Z dnešního nakládání 213 901 v Telči. JK

Sominus: Moc dlouho už ne. Tahle víkendová akce byla poslední bez nich.

Sominus : Dobrý den. Ano, je to tak. Já jsem se ptal přímo lidí z IMC Plzeň a ty mi sdělili, že uši i její původní tabulky se správným označením 475.111 budou na ni dány ještě před koncem letošního roku.

Mad noodle2: A co takhle 387.0 pokud je mi známo, tak byla v evropě opěvována jako nejhezčí, později pak 475.1 ale s tím kopírováním by se dalo ukazovat prstem i na cizince mezi cizinci, nebo podobně jako tomu je dnes, kdy všechno vypadá jako taurus, ikdyž to úplně stejně je X-tá verze X-té značky a Y-tého modelu mašiny...

Flaizer - nevím, cos chtěl sdělit. Hlavně až se naučíš rozlišovat pojem kopírování a používání shodných konstrukčních celků ať už chráněných patentem nobo volně dostupných bez licence bude Ti mnohé jasnější.
Lapidárně - vynalézat již vynalezené je mrháním časem a prostředky a tento nesmysl stál lidstvo už mnoho.
Kopírují třeba Číňané a jiní ovšem bez osvojení si příslušné technologie. Proto jsou jejich auta taková, jaká jsou. Například.

Zajimavy (pry inspekcni?) parni motorak z USA. Podle fotky to bylo postaveno z vetsi lokomotivy ? Jak velky to melo kotel?

Anglicka parni lokomotiva postavena z motorove, Man Groundle Glen Railway 610 mm: http://www.nwrail.org.uk/nw1308b.htm

Americke parni dreziny:
Prameny: http://nwprr.net/photo/steam-speeder-1?commentId=3290209%3ACommen t%3A105196&xg_source=activity#!/photo/steam-speeder-3?context=user ; http://www.youtube.com/watch?v=HfXaiXDYJBg ; http://www.trainweb.org/PiedmontRR/speeders.html

Mad_noodle2: No prostě byli stroje, u kterých byla první škodovka a jen málo věcí se kopírovalo, kupříkladu napaječ, každá mašina to mělaa a nelze říci, že by se to kopírovalo, dobrá v dnešní době je více patetní tajemstí chráněné ale i tak se kopíruje, ono to ani u parních mašin nešlo, krom takových drobností jako dyšny, přikladaše, rošty atd, v podstatě to je to a samé zkopírované co už Stephenson vymyslel, takže spíše dělit o to, do jaké míry bylo použito standardní konstrukce a do jaké míry bylo použito nově vymyšlených prvků... No nezdá se mi, že by škodova okopírovala BR50 pro svoji 556, to a samé můžeme pak říkat, že okopírovali BR01(03) pro svoji 399 ... oni ve škodovce tehdá uměli jít vlastní cestou a nebáli se modernizovat, zatímco němci uměli technicky ale drželi se osvědčených prvků... možná to píšu jinak než bych to myslel, ale to je úděl psaného vs. mluveného...

Flaizer - máš pravdu, píšeš poněkud méně srozumitelně. U mikáda Ti hloupí puristé budou cpát pod nos národnost konstruktéra, jinde zase něco jiného.
Nikde jsem nepsal, že Štokr je okopírované cokoliv. Štokr je česká mašina, kde konstruktéři spojili osvědčené cizí prvky a výsledkem byl mimořádně povedený stroj, který ve své třídě neměl konkurenci. Tečka.

A Štokr je navíc i krásná mašina,co se vzhledu týče . A nejen Štokr.

Včera byly ve večerních zprávách na Markíze v rámci reportáže o ukončení provozu Prievidzské Ušaté krátké ale zajímavé dobové záběry Malletek z SK tratí.

Dnešní Dobruška - pendly do Opočna při dni otevřených dveří v dobrušské firmě Servisbal.
Poslední fotka úmyslně není šoto fotka, ale dokumentační fotka z akce včetně lidí a posunovače v ne-retro oblečení...

213.902 a 20.let Zubrnické muzeální železnice...

Nekdy bych chtel videt obe 213.9 na jednom vlaku. Jako ppriprez.

Jedna retro z Opočna. Vlaky byly zavedeny především v rámci Dne železnice a svezlo se skoro 1000 cestujících. Společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. v Dobrušce je třeba především poděkovat ze finanční podporu.



(Příspěvek byl editován uživatelem pravapara.)

Čtyřkolák 434.2186 a T478.1008 na Pražském železničním dni: http://www.youtube.com/watch?v=uKwmsDGj0sA

Ví tu někdo něco o historii panceřované lokomotivy 559.0701?

Pár záberov na poslednú jazdu 464 001 v tomto roku http://www.youtube.com/watch?v=JgYo64Z5q1Q
Snáď za pár rokov opäť vyjde na trať.

jace: zdravim, nemate jeste neco? Diky :-)

Pražský železniční den čistě dokumentačně

Tři roky zpět se prvně blíže ukázala veřejnosti "Motorová remíza" Olomouc ( už tehdy zvažovaná jako budoucí muzeum ) a to v rámci Dne železnice.
Na snímku zachyceny tři bratrsky spřátelené lokomotivy, které se ukázaly na této akci

Valach : To to letí...a dvě z nich jsou dnes již tuším studené.

475 179 při oslavách 150 let železnice v Brně

Přátelé, co je na tom pravdy, že lokomotivy 433.002 a 003 měly z výroby prohozená v.č. a neví někdo, co se stalo s akumulačkama ze Setuzy? Díky

Navrhuji: Jankovi Lemochovi žádné informace neposkytovat, dokud nezveřejní svoje database.

O tom prohození v.č. jsem četl na www.lokomotivy.webzdarma.cz/433_0.htm.

To Bek napsal pěknou blbost