V Plzni nachystaná směs do Mostu, všechno prázdný. 753.768+769. Odpoledne se dá očekávat něco zpátky.

Aneb Ú.Di.Š. zpravodajství 24 hod. denně:velký,odklony zažívají comeback.

Kašticemi tranzistoři na Plz, Catky tepřív zapřahají v CV. Tak vstávejte z postelí...

Ú.Di.Š.: Dobré ráno
Ty Brejlovci by měli jet z CV nejdřív ve 14:30, vidim to spíš pozdějš, tak mi to na Droužkovicích snad neujede.

Plzeňáci Droužkovicema a vezou cibule

3-mošná...




... a pak tam byl jeden u rampy prázdný Es, kterým přijelo světecké uhlo a na vlečce Čepro dvě cisterny (PL-GATXP a D-NACCO)

A pak tam začal být déšť, čímž se vysvětluje, proč jsem tam přestal být já.

Nyní na Os 7608 jede Žralok.

Dva dnešní deštivé odklony. Aneb doprava se neptá jaké je počasí

Přidám ten první odklon ještě z Orlíku, počasí si člověk nevybere...

Ocelové ráno přeje Údiš:
Z Plzně nahoru na sever vyrazí Vn na 4 katry, v Žatci Unido směr Plzeň. Katry budou zřejmě brát zpátky uhlí. Chomutovák zatim nic.

Uhlí do Plzně je Žatec západ. Lv Unido do Mostu odjíždí z Plzně.

Ú.Di.Š osobka info: Od neděle je žralok, pes, Šárka nebo polskej sráč, jak chcete na obratu 7608/7603 pravidlo

Návrh jízdního řádu Tak to vypadá na zrušení 7642/7643, čímž nám o víkendu vzniká krásná čtyřhodinová mezera mezi osobními vlaky A bohužel to vypadá na konec osobních vlaků Čistá-Kralovice

Chápu, že zruší jedenáctku z Plzně, která jezdí v kladiva, ale co jezdím 7642, tak prázdný nebývá.
A tu 162 teda taky pěkně zbídačí. Doufám, že se do konečné podoby JŘ na příští rok ještě změní.

Milanm: Však až Poved zveřejní návrh, tak můžeš napsat připomínky. Pak nám sem pro pobavení můžeš zveřejnit důvody proč...

V čele uhlí do Strakonic dnes 750.061 + 750.252 - odjezd ze Žatce západu krátce po sedmé večerní.

Jo, to se někdo má, když mu tam jezdí nulky za světla...

M_f: To mám taky v úmyslu.

Podvečerní uhlí jezdí ze Žatce pravidelně? Případně i nějaká vyrovnávka od Plzně za světla..

V čele uhlí do Plzně dnes opět "brejlovci" 750.252 + 750.061, na postrku dvojče 742.169 + 742.166.

Zdravím.Tušímže v roce 07 jsem jel nějakým rychlíkem z Žihle do Teplic.Co to bylo za vlak? Odkud kam jezdil?

Schneefall: Dříve současné R Plzeň - Most, když ještě jezdily mimo takt, pokračovaly až do Ústí nad Labem a oproti chebským R měly více zastávek - například zastavovaly v Bohosudově.

T478.4023 : Pěkný, to je přejezd poblíž Žatce?

Mph: Před týdnem zhruba kolem 20.00 hod. z Plzně vlaky jezdily, teď je to v tuhle dobu opět na normálu, tzn. nic.Včera stálo uhlí v Plzni odpoledne bez mašin,zda to jelo v noci jsem nezjišťoval.

Na obrázku Vn1.nsl 59555 s chomutovskými 742.166+169 z Počerad do Berouna.O cca hodinu později již na postrku zpět s uhlím na sever.


PS: čtyři stíny na kopečku jsou na retenčce šotící parta.

Danous: Je to přejezd mezi Libočanama a Žaboklikama - v podstatě kousek od Žatce. Dříve u tohoto přejezdu byla hláska Ovčín.

17:50 - Rychlik Plzen - Most stret s dodavkou na prejezdu pred Podborany.

Dnešní wapy s dvojčetem 750.252+061 a nečinnou 742.031.

Krásný fotky odklonů, ať to na té magistrále do Žatce fotíte kdekoliv. Moc za to dík. Byly časy, kdy to tam jezdilo úplně běžně. Moc mě potěšila fotka z Ovčína. Kde jsou ty časy, co jsem tam sloužil jako hláskař. Ještě štěstí, že taková trať existuje. Když se někde něco nedaří, jsou výluky apod., jak se hodí. Jen tak dál.......

Lib: , myslím,že mohu poděkovat za všechny fotící,ano, o tom to je.

Unipetrol dnes po šesté večerní ze Žatce západu, v čele 741.511 + 741.515, na postrku 753.722.

Jen doplním, že jeli směr Cheb.

Dnes jsem cestoval do Žihle na návštěvu, odpoledne jsem si tam cvakl Žraloka:

R1199 ve složení 842+Bt+klasika

Dnes večer vlak 67941 do Plzně bez zátěže - pouze čtyři mašiny: 742.409-6+742.372-6+750.061-4+750.252-9.

Jedou pro wapky do Unipetrolu, který háknou v Plzni

Fotografování mi vůbec nejde, tak jsem začal kreslit radši omalovánky...
Páteční Bondeno obrazem:

Trojice tlak trativších tranzistorů brala z Plzně směs a kvadratura za Bondenem jedoucí brala z Plzně uhlí pro Unipetrol...

Ranžírem teď AWT 2x753.7+2x74x.x s Vn na sever.

Překvapil mě zvuk čmeláčí a ony to byly AWT 753 603+604+742 507+361.

Máme neděli, tak si zavzpomínejme na rok 2005.. tehdy pravidelnou nedělní přípřež na R 994.
http://www.youtube.com/watch?v=-o1wEgBfITk&feature=youtu.be

Měl bych dotaz na znalce trati 162. Nevíte prosím někdo, kdy byla zprovozněna zastávka Všesulov? Při zahájení provozu na trati v roce 1899 to nebylo - na želpage v JŘ 1918/19 zastávka není, v JŘ 1944/45 už je. Našel jsem, že zastávka Příčina byla otevřena v roce 1932 a Strachovice v roce 1958, ale najít zprovoznění Všesulova se mi nedaří :-(

tady by to mohlo být http://historie-trati.wz.cz/

6332: Díky za tip, ale datum zprovoznění stanic/zastávek v té databázi není (nebo jsem ho tam alespoň nenašel), je tam pouze zprovoznění jednotlivých úseků.

V útlé knížce 100 let místní dráhy Rak. - Mlad. píšou, že zast. Všesulov vznikla v roce 1938 jako zastávka na znamení pro některé motorové vlaky. Nikdy nebyla obsazena. Nadmoř. výška 502.35 m.n.m. Poloha na trati 14.8 km a vzdálenost od středu obce 0.5 km.

zkus na tu zastávku kliknout, ale Marťa_rak už to rozlousknul

Pánové, díky.

Na sever vyrazí ze Škodovky vyrovnávka s herkulem a na pk 2x742. Zhruba okolo 8 ráno

Hlavním nádražím projížděl vlak složený z černé rakve a dvou tranzistorově tranzistorových vosích (přípřež/přípřež/vlaková) a ucelenky Wap, tak nějak před 10 HaDinou dopolední, od jižního k lavce jedoucí a dál, viděno z jiného drážního vozidla...

Z Plzně za moment odjede opět Vn Wap na sever. Vepředu herkul a 2x742.

Dlouho zde nebyla šotka z pravidelné nákladní dopravy. Zde se "pokochejte" co nám zbylo z kdysi bujné a těžké nákladní dopravy...

Jaro 2006, kdy jsme ještě neznali tzv. zvÍšené vÍkony ČDC.

Brovokace, před přečtením smazat...

Stromy musí dorůst k novému pokácení a odvozu, leda že by se to nyní vozilo po silnici.

Přitom prý z širšího okolí trati Plzeň - Žatec pochází větší množství "biopaliva", které se spaluje v plzeňské teplárně.

Tohle je vůbec pěknej flek, tam by se vyjímal Čmelák Škoda, že jsem to tam začal prozkoumávat později.

Marťa: fotka je rok potom, co traťovka vyřezala vrby u kolejí, viz nárůsty od plošiňáku před hytlákem dál.
Cogwheel: pravda je že poté, co nastala dřevěná horečka a na štěpku se mele snad všechno, tak je v kraji obecně problém legálně sehnat palivocé dříví pro samovýrobu. Štěpka se tahá vagonama až ze Šumavy, ale přijde mi, že spíš v množství aby se neřeklo (podívejte, jede to vlakem, jsme ekologičtí) ale stačí se chvíli zastavit u silnice do teplárny a je to jeden velkoobjemovej kamion za druhým. Naprosto ekologicky předtím jedou přes celý město...svět je naruby.

Co se týče dřeva, tak na žatecký naprosto ustal vývoz dřevní hmoty ven za kopečky, především do Rakouska. Cca od vzniku Carga došlo k utnutí této vozby, dále došlo k ukončení vozby Hábublin s kaolinem do Bělé pod Bezdězem, ložení dřeva v Kaznějově, nakládka kaolinu na vývoz v Bříze, nakládka žárohmot do Tamsů v Třemošné rovněž na vývoz.. Jediný dřevo co se udělá, je z lokálek a ve většině případů jsou to Hněvice, popřípadě Ždírec. Neříkám že za to může Cargo, hodně za to může krize kterou tu máme od roku 08, nebo taky přístup Lasasbagru k železniční dopravě, který je naprosto odmítavý. Nejezdí už ani tradiční Laakircheny. Nevím, osobně si myslím že přepravy které přežily bouřlivá 90.léta plná likvidace průmyslu, pochybných privatizací a nic neřešících stávek na dráze, se daly udržet do dneška. Proč cca od let 2006-2008 tyto přepravy padly.. toť otázka. PS: Všimněte si, že jsem vypsal přepravy jejichž podniky žijí dodnes celkem normálním životem - snad s vyjímkou pily v Kaznějově...

V ČR se postupně děje přesně to, co se dělo už Německu dávno v 70 letech, pro znalce dějin netřeba psát o tzv. Leberově plánu a nebo o známém programu MORA C. Tento stav je nyní tristní obecně v celé EU.
(od 749243 bych vzhledem ke vzdělání čekal lepší reakce, než ty co zde na K-reportu prezentuje)

Proč nefunguje vývoz kusovek? To je přesně ono, protože to mnohdy nelze doručit a nebo lze, ale jen na určitá místa a dál hezky po silnici. Další kámen úrazu jsou ceny, mnohdy se těžko dá konkurovat silničním dopravcům, to je též důvod proč o takové přepravy nestojí ani externí dopravce, který se pohybuje na kolejích SŽDC.

Téma papírny v ČR je kapitola sama pro sebe. Menší podniky prostě ukončily výrobu a nebo silně omezily, případně se zaměřují jen na určité zboží, které nelze vzhledem k objemům a nebo místu doručení přepravovat, viz Větřní, Bělá p/B.

Hněvice stejně jako Paskov, Ždírec je asi jediná naše jistota v ČR kam lze vozit dřevo. Ale to je na delší vyprávění, kdo chce najde nepochybně na internetu.

Nojo, jenže Němci kromě hromadného rušení lokálek v 70. letech nacpali nemálo peněz do silniční sítě...narozdíl od nás mají dálnice a silnice I i II. tř. milionové. Když už jsme u žatecké, tak zrovna I/27 po které proudí fůra náklaďáků semtam je třeba okolo Blšan Pšova nebo Velemyšlevse a Žaboklik jednička, opravdu jak vyšitá. Připadá mi že v Německu nějak lépe zvládají ideově a prakticky, takže si tam kamionové firmy, nebo jejich řidiči nemůžou dělat co chtějí, a jezdit přeložený dřívím, co auto uveze, jen aby byl vejvar. Ne nadarmo u nás jezdí čím dál víc polodivocí Poláci a negramotní Rumuni, co jedou podle navigace pro osobní auto (firma šetří, nákladní kupovat nebude) a věčně jsou někde zapasovaný pod mostama, spadlý v příkopech na div ne polňačce (vedla mě navigace...) nebo si pro samý navigování nevšimou přejezdu...
Nám je jedno úplně všechno, postaví se maxisklad nebo provozovna uprostřed polí a na nějakou obslužnost se kašle. Ať si kamiony jedou kudy chtěj, třeba přes vesnici po rozbité okresce přímo lidem pod okny a ať si při čekání parkujou třeba po autobusových zastávkách. Já, slovutný podnikatel v logistice (logistika=zaklínadlo), naše velkofirma, chceme jenom složit náklad přesně JIT na 5minut a víc nás nezajímá.

Stačí si přečíst Dráhu č.6/2013 a objevili jsme historii Leberova plánu a Moru C, že.
Krom toho Němci nacpali spoustu peněz i do těch lokálek, už proto je naprosto nepochopitelné, že se vymýšlel nějaký Leber či MORA C.
Mnohdy nelze doručit kusovky a proto nefunguje jejich dovoz či vývoz? Jestli to není náhodou tím, že ČDC nedokáže zákazníkovi nabídnout komplexní službu typu ,,z domu do domu" ve spolupráci s dalším druhem dopravy ve své režii, třeba prostřednictvím nějaké své nebo najaté logisitické firmy jako např. DB má firmu DB Schenker, už i AWT to umí, takže není to jen tím, že se to nedá doručit, všechno se dá, ale musí se chtít a jak vidím ono se stále nechce a spíš se vymýšlejí důvody, proč to nejde, že.

Vážený pane,
Váš zajem o článek v Dráze nás samozřejmě těší, ale nejsem si jistý, zda-li jste ho četl pozorně.

Druhá Vaše věta v příspěvku naprosto postrádá smysl:
- Leberův plán vznikl už na konci let šedesátých
- DB do lokálních tratí nikdy závratně neinvestovalo, nechápu odkud tuto informaci máte? Jediné čeho se lokální tratě na sklonku let devadesátých v Německu dočkaly, byly redukce kolejišť a vybudování nástupních hran, ve většině případech se ani s nákladní dopravou nepočítalo.

Komplexní služba:
- hezký, novodobý termín, ale trošku se obávám, že si tohle pletete s Českou poštou a nebo fy PPL. Nasložit někde v ČR jeden vůz, dopravit ho do nějaké vlakotvorné stanice na DB a zde přeložit je o více než 50% nákladnější než samotná přeprava po silnici, žádný zázrak ani tajemství v tom nehledejte - říká se tomu kupecké počty a zisk v podnikání.

Aha, DB neinvestovalo do tratí...Jaktože tedy v době, kdy my jsme s velkou slávou zaváděli velkokoridor s rychlostí místy i 160 a na vedlejších tratích DOZky, tak od nás na západ se 160 jezdilo naprosto běžně, tratě mezi většími městy nejdou pod 120, spíš 140 a výpravčí po stanicích už tam nejsou dávno?
Mimochodem, kolik má dnes ČDC lokomotiv, u kterých se v praxi používá dálkové ovládání, tak aby na jednoduché místní obsluze stačil jeden člověk? Jsou samozřejmě místa, kde je potřeba posunovače neoddiskutovatelná a nutná, ale jsou obsluhy, kde by si fíra vystačil sám. Typicky jízda do jednoho místa obsluhy, kam se vozy ten den přistavují, nebo jen stahují. Donedávna u takových výkonů trávily půl šichty ležením v hytláku čety 1/1.

Stejné je to s investicemi do vozového parku. V době, kdy se u nás s velkou slávou u ČDC zaváděly velkoprostorové hliníkáče místo polorozpadlých zetek (a zákazníci je dostávali div ne na pořadník, jak Favority před rokem 1989) a Laapsy místo uhláků na dříví, tak na západě tohle bylo už 20let. Stený to bylo se zrním a podobnými substráty...rakve k nám přišly jako světový objev, před nimi dostal zákazník leda tak obilné zetky, děravé skrz na skrz, které si musel ucpat, aby místo sypání ptáčkům něco dovez.

Právě o komplexní službě je podnikání v dopravě a služba zákazníkovi. Ne že se mu přistaví uhláky na polena do půlmetrového bláta, 15km od místa kde by chtěl on (přitom v tom místě, kde by chtěl on, se fyzicky nakládat dá a třeba i mnohem lépe manipulovat s mechanizací) a za čtyři dne se to milostivě odveze a do tejdne doveze do Hněvic. Když přijde výluka, pošle se zákazníkovi na 14 dní ZAN, přičemž leckdy se dá místo obsluhovat z druhé strany...pak se nelze divit, že firma se při použití kupeckých počtů, místo do zisku, dostala na hranici krachu.

Abysme neutíkali od žatecké do obecna, zrovna zavlečkovaná cihelna v Žihli (blahé paměti) utekla od železniční dopravy dávno před tím, než ukončila provoz. Důvodem bylo to, že na kolejích se jim roztřískalo zboží v množství větším než malém. O nějakých velkoprostorových vozech s přepážkami, aby tam palety neputovaly, si tehdy mohli nechat jen zdát...velice živě si pamatuju z Chlumčan kontejnery na plošiňákách, fixované přibitými trámy. Zatímco ISO kontejnery znala Evropa snad od války, dráha v zemích českých na ně jaksi neměla ani na vnitropřepravu vozy s nabodávátky...a trvalo to sakra dlouho, než si je opatřila. Dneska ty občejné Sgs hromadně stojej v deponiích...

743.243-2:
Nejprve bych si rád ujasnil, o jakých tratích je vůbec vedena debata? Řešíme lokálky jako je např. 161-ka, případně ex. hlavní tah po vzoru 160-ky.

Na DB jsou též lokáky /a to nejen v pohraničí/ v neradostném stavu. Zpravidla jsou udržované dvě dopravní koleje, po kterých projede maximálně nějaká mutace desira. Manipulační koleje buď zcela vymizely z povrchu zemského, a nebo jsou ukryté pod letitou vegetací.

Dále na DB jsou tratě srovnatelné s naší 160-kou. Tratě vedou i do 20-tisícových destinací, stanice jsou udržované, ale manipulační koleje nenávratně oterčované. Jízda nákladního vlaku lze spočítat třeba v horizontu čtvrtletí na prstech jedné ruky. /pokud tam vůbec nějaký nákladní vlak jede/

Teď mi laskavě vysvětlete, jak do těchto končin přepravovat levněji než po silnici - pokud možno bez překládání zboží? Proč to tedy DB nedělají?

Padla zmínka /možná stížnost/ na nějaké ZAN-y nebo špatnou přístavbu/odvoz vozů. O kterou lokalitu na trati číslo 161/160 jde? Je to něčím podložené, a nebo jde jen o mýtus?
Za případný podmět děkuji.