Já bych si pokud možno žádné knihy takto "na dálku" nekupoval. Knihu, o kterou mám zájem, si vždycky radějí fyzicky prohlédnu v knihkupectví - jestli je obsahově kvalitní, jestli nemá nějaký defekt - a až potom se rozhodnu si ji koupit.
Své exempláře výše zmiňovaných knih jsem koupil v knihkupectví Klubu za starou Prahu na malostranském konci Karlova mostu, ale nevím, zda je tam dosud mají.

Prdík83: Já tyhle knihy také radši koupil v kamenné prodejně. V Ostravě je vedou, mimo jiné, i v Academii.
Jen mne mrzí, že pánové zapomněli v březnu zmínit naši " ostravskou" knihu od stejných autorů. A tak jí nyní udělám reklamu alespoň já Ta knížka také stojí za pozornost.

K Vaší otázce něco málo odpovědí z eshopu NPÚ:

Kontaktní údaje prodávajícího:
adresa pro doručování: Valdštejnské nám. 162/3, 11801 Praha 1,
adresa elektronické pošty eshop@up.npu.cz,
telefon +420 234 653 331.

Držím Vám palce, aby to dobře dopadlo

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Knihy od NPÚ se dají koupit také přímo v jejich prodejně podlíž Bartolomějské ulice na Praze 1.

Všem děkuji za rady. Samozřejmě bych si to raději taky koupil v kameném obchodu, ale jezdit kvůli dvěma knihám ze Znojma do Osttravy nebo do Prahy se mi moc nevyplatí, tak jsem to risknul a jak se zdá, moc mi to, alespoň prozatím, nevyšlo.

Prdík83: Za vyzkoušení kontaktů z mého předchozího příspěvku nic nedáte a pro Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru si zajedete osobně do Academie v Brně
Taky se chystám do brněnského muzea pro knihu o bratrech Kleinech.

Tak jsem jim napsal, velice se omlouvali. Sice mi psali na mé tři mejly odpovědi tři různí lidé, ale nakonec jsme se dobrali konce. Účtárna jim neposlala potvrzení o přijetí mé platby a dnes to prý odeslali, tak uvidíme. Ještě jednou díky za pomoc.

No vida, tak ať se knížky líbí. Stojí opravdu za pozornost.

Odkaz na stiahnutie knihy Františka Bizuba Považska lesná železnica v elektronickej podobe na internetovej stránke obce Kráľová Lehota http://kralovalehota.sk/povazskalesnazeleznica vo formáte pdf a zip "http://www.axitlmp.sk/kniha/FBizubPovazska_lesna_zeleznica_2012.p df" a "http://www.axitlmp.sk/kniha/FBizubPovazska_lesna_zeleznica_2012.z ip"

Milan O: Díky za odkaz.

Nevíte jestli už vyšel Svět Železnice?

blíží se pražská burza v menze, takže je to jasný

http://corona-knihy.eshop-zdarma.cz/index.php?s=product&id=991
nový SŽ

Sháním prosincové číslo ŽM z roku 2004. Neví náhodou někdo, kde by se dalo sehnat?

Hon: Co třeba tady?
http://corona-knihy.eshop-zdarma.cz/index.php?s=product&id=70

V pražské kamenné prodejně knihkupectví Corona (Hybernská ul., v pasáži proti východu z Masaryčky) mívali k dispozici všechna vyšlá čísla ŽM...

T478.3002, Jef: Díky za informace. O té Coroně vím. Dnes jsem tam byl, bohužel to číslo nemají. Snad by byla šance to sehnat to ještě na burze.

Pokud to tady čte někdo z lidí okolo Světa železnice, tak bych měl pár připomínek k aktuálnímu číslu (46/2013):

- v článku o lokomotivách řady 311.1 se na straně 35 píše, že "... lokomotiv 311.111, 19 a 30, které stále nasazovala do dopravy osobních vlaků výtopna v Kopidlně. Lokomotiva 311.111 však byla roku 1930 poškozena při nehodě a zrušena"

A potom následuje na stranách 44 až 60 obsáhlý článek o nehodě lokomotivy 311.111 9. prosince 1929 v Jihlavě, kam byla "v 1. 1929 předána z Brna (?)" (strana 45)

Nemůžu si pomoct, ale něco mi tu nesedí...

- a potom by mě zajímalo, jestli autor článku o lokomotivách Rakovnicko-protivínské dráhy a dráhy Tarnów - Leluchów (strany 38 - 43) ví, kde leží Leluchów. Protože jestli ano, tak bych uvítal vysvětlení, jak vlastně myslel první odstavec svého textu (dráha Prešov - Tarnów, její prodloužení Tarnów - Leluchów, žádná její trasa nevedla na halčském území????).

McBain: Ta zmínka o Kopidlně je uvedena slovy (která jsi v citaci vynechal) "v té době", čímž je v kontextu napsaného míněno evidentně období před rokem 1928. Kromě toho otazník u údaje předání z Brna do Jihlavy říká, že to autor resp. jeho pramen neví přesně. Takže to není v rozporu. 311.111 klidně mohla stihnout v l. 1928 - 9 přesun z Kopidlna přes Brno do Jihlavy (a kdoví, co tím "Brnem" bylo míněno, údaje tohoto druhu bývají často nespolehlivé, protože je do papírů zaznamenávali úředníci od stolů a často si s jejich přesností moc hlavy nelámali...).

Já si osobně myslím, že s tím nasazováním lokomotiv 311.1 do osobní dopravy v Kopidlně to v r. 1928 už moc žhavé nebylo. Tehdy už tam měli v pravidelném provozu dva kolejové autobusy (M 120.001 už od 01. 12. 1927 a nejpozději od 07. 10. 1928 M 120.216), z dob BCB zbývaly ještě poslední 3 ks řady 310.2 (odešly až koncem roku 1929 a v r.1930) a odjinud se tam stahovaly i lokomotivy 310.0 a 310.1. Význam kopidlnské výtopny pod ČSD postupně klesal, strojní služba na bývalých BCB přecházela pod Nymburk, Českou Lípu a Hradec Kr. a Kopidlno obsluhovalo už jen trať do Bakova n. Jizerou s odbočkou do Taxisu Dobrovice. Na tři páry motoráků (z toho jeden jen do Dol. Bousova) stačil jeden motor (a jeden v záloze), na třídenní oběh se smíšenými vlaky nanejvýš 5 lokomotiv (počítám dvě v záloze). Samozřejmě jiná situace mohla být (a na řepných drahách pravidelně bývala) v době kampaní, to jistě jezdilo vše, co mělo kola, ale umím si představit, že mimo kampaň veškerý provoz odjezdili s těmi třistadesítkami.

Takže přímé důkazy sice nemám, ale na rozdíl od tebe mi to sedí.

McBain a trať Tarnów - Leluchów:
Podle mne jde o špatný překlad poznámky z knihy "Dampfbetrieb in Alt-Österreich". V knize je napsáno "Kein Streckenbau auf galizischen Gebiet, daher Bauausführung durch k.k. Tarnów-Leluchower Staatsbahn ..."

Jenomže to neznamená, že na haličském území nevedla žádná její trasa. Pokud vím, tak koncese byla vydána pro celou trať z Eperjes (Prešov) do Tarnowa. První část trati z Prešova až na dnešní hranice do Orlova byla zprovozněna 1872, ale pak přišla krize a stavba dále nepokračovala. Ta poznámka jenom říká, že v té době nebyla zhotovena na haličském území žádna stavba. Po krizi od roku 1874 pokračoval ve výstavbě stát. Až do Tarnowa se začalo jezdit od roku 1876. Později přešel uherský úsek pod KsOD, haličský byl provozován EUGE, 1884 postátněn.

Poraďte mi, prosím, kde se dá sehnat kniha 120 let trati Krásno nad Bečvou - Rožnov pod Radhoštěm, kterou loni vydaly ČD Zlín? Díky.

Dobrý den,
nevíte náhodou něco o lokomotivě 433.018, např. uvedení do provozu depo kde sloužila, na jaké trati jezdila, popřípadě který strojvedoucí a topič na ni jezdil a podobně. Děkuji.

Žirafa: O víkendu mi ji přivezl kolega z Moravy, který ji koupil přímo na nádraží ve Zlíně (v tamním ČD-centru). Je to zajímavý soubor slušně reprodukovaných dobových dokumentů, fotek a výkresů, s plánovou přílohou (textu je v publikaci málo). V jiném vláknu vláknu ji kdosi (asi konkurence) dosti zkritizoval, ale já si myslím, že stojí za to, si ji pořídit.

ad hank 22. června 2013 - 22:19 – ono to chce číst pomalu a pozorně.
Pak zjistíš, že McBain má nejen pravdu o těch nesrovnalostech v textu pana K., ale že těch blábolů tam je daleko více. Třeba jednu lok zrušil už za císaře pána a pak najednou ji má u ČSD, nebo ty 311.1 v provozu v ČTŘ v roce 1933, i když už v předchozím roce tam tuto řadu neměli. Místo toho mu ale zas chybí stroje 311.1 v jiných výtopnách.
Dle textu pan K. vychází pouze z dislokace (a často si ji plete se slovem „deponovat“) v červnu 1914. Vše ostatní je černá díra. Jestliže si myslí, že loko dle stavu 6.1914 byly ve stejných výtopnách i o 10,15 let později, je jeho myšlení poněkud divné, řeknu-li to móc slušně.
Jestliže tedy píše o roce 1933 a v další větě čteme "v té době" , tak snad je jasné, které doby se to týká. Dokonce to tam sám jasně uvádí - "po roce 1928".
To, že neumí bez chyby opsat ani názvy zdrojů už patří k jeho tradici.

Panove, mam dotaz. Asi tak pred 10. lety vysla brozurka od Romana Kozaka 'Neznama valka pod Boubinem'. Nekomu jsem to pujcil, samozrejme nevratil. Protoze je to docela poutave cteni o ceske historii nejen ve spojitostech zeleznicnich, rad bych ji opet vlastnil. Roman uz 2 roky rika, ze dotisk bude, ale stale nic. Nemel by nekdo tip, kde bych ji znovu mohl ziskat.

Zdravím, nevíte někdo, kde bych mohl sehnat časopis Tulák po drahách číslo 32? Vyšel 22.08.2003 a podle všeho by tam mělo být nějaké info o lesní drážce na Kyselou vodu u ČB.

Zdravím, existuje nějaká podrobná kniha o síti TEŽ, kde by byly popsány detailněji zaniklé vlečky, zastávky, apod.? Co jsem koukal do té nové knihy Dejiny TEŽ, tak tam toho moc není.

Lepší knížky o TEŽce napsal Mikuláš Argalács - poslední je "Električka do tatranského nebíčka" - viz např.: http://corona-knihy.eshop-zdarma.cz/index.php?s=product&id=998 Ty "Dejiny TEŽ", co sepsal Ladislav Szojka, prý obsahují dost chyb.

No já zatím objevil asi 10 špatných popisků fotek. Je to docela škoda .

Právě vychází 2.díl ZTRACENÁ DEPA A VÝTOPNY. Tentokrát depa Beroun, Všetaty, Kladno-Dubí, Obrnice, Duchcov, Český Brod, Louka u Litvínova. Opět popisy dep, seznamy lokomotiv, plány dep, GPS, v příloze CD s foto lokomotiv. Info na eremu1@seznam.cz}

Už se zase blíží Vánoce. Navíte někdo, jestli nevyjde některá z dlouho avizovaných knih - např. T-434.0, Ganzy, atd...

Koupil jtse si někdo novou knihu od Roberta Drozdy Železná dráha v Plasích? Co na ní říkáte? Mě přijde jako by ji pan Drozda psal narychlo v předvečer tisku.

Koupil jsem se ji v sobotu v Plasích.
Zatím jsem jí tak více listoval a přijde mi to spíše jako souhrn historie Žatecké trati a žst. Plasy. Celkově vzato k tratím v západních Čechách moc obsáhlé knihy nevycházejí a nebo jde jen o fotoknihy /např. Praha-Plzeň-Furth im Wald/. Přitom jsou tady tratě, které by si zasloužily obsáhlejší knižní díla. Takže každá knížka o trati z mého kraje potěší. Některé popisované události a fotografie jsou zajímavé. Co mi zklamalo je kapitola Lokomotivy, které u nás jezdily, protože ani ne polovina fotek je tam z jiných tratí a bez popisů.

Nevíte někdo, jestli vyšla (příp. jestli je v prodeji) kniha To bylo nádraží Praha-Těšnov? Jedinou zmínku o ní jsem našel na webu Růžolícího chrochtíka, kde je zmíněn rok (přípravy nebo vydání?) 2012. Je to téma, do kterého bych investoval ... :-)

Milanm : Kapitola lokomotivy zklamala i mě. Např. mi tam některé řady chybí a jiné zase přebývají. Navíc se v ní objevují začátečnické chyby typu T754, nebo to že regína je označená jako 841 (916).

"srpnový" Svět železnice :
- Nákladní lokomotivy StEG kategorie V (ČSD 401.0) (1)
- Věčný souboj se sněhem. Vývoj do roku 1918 (1)
- Železniční stopy našich předků
- Vozy kkStB řady ABCa z let 1903-1908
- Na kolejích v zeleném (2)
- Historie psaná vlněním
- 45 let provozu tramvají Tatra v Lipsku (1)

Jéžiš, už zase Lionel Messi pózuje před lokomotivou (Na kolejích v zeleném 2). Ještěže jsou v článku fotky z provozu úzkých tramvajek, i když souvisejících s článkem pouze geograficky. V ostatních článcích opět přehršel detailní techniky, pro "traťaře" nic moc.

Malokarpatské úzkorozchodné železnice T. Haviara jsou pro mne lepší káva. Zběžné prolistování jeho zatím nejtlustšího díla: obsahuje pojednání nejen o smolenické síti, ale i o malacko-rohožnické a zmíněny jsou i další místní úzké, včetně novodobé Katarínky. Objasňuje doposud neznámý vývoj sítě v prostoru Dobrá Voda - Kátlovce. Samozřejmostí jsou dosud nepublikované fotografie.

vagonet: Kdes toho nového Haviara prosím koupil? Zatím to marně hledám ve všech obvyklých internetových nabídkách...

Klasicky v šotostánku na Masaryčce, a dokonce v sobotu. Asi je to tam mírně dražší.

Vagonet: Tomu stánku Pragomodelu se říká šotostánek? Já to mám do Prahy daleko, tak asi nejsem moc v obraze. Navíc Pragomodel má web naposledy aktualizovaný 27. 09. a tato kniha tam zatím v nabídce není.

Stánku tak říkám já a možná někdo další. Hlavně že je jasné, o co jde.

ad Vagonet & SŽ č.47 :
mě dostal na str. 67 " Pohled ve směru od nádraží ... v obytném domě vlevo bydlelo mnoho železničářských rodin ..."
Už se těším na všechny možné další variace :
Park, před kterým stojí dům, za nímž kdysi bývala trafika, kde si mnoho železničářů kupovalo tabák...
Les, do kterého chodilo mnoho rodin železničářů sbírat maliny...
Fotografie středu města na jehož okraji se nachází nádraží ...

Asi nemáte pochopení pro tramvajovou archeologii. Ta fotka v SŽ č.47 krásně dokumentuje atmosféru Nového Bohumína v dobách fungování úzkokolejné tramvaje. Co tam měli napsat jiného, když tramvaj je na záběru příliš daleko a tudíž asi nelze zjistit její ev.č.? Že v té ulici je novodobě instalován kousek úzkých kolejí coby pomník tramvajového provozu?

Ví někdo něco bližšího, kdy asi vyjde 2. díl "České stavby parních lokomotiv" od Karla Zeithammera?

Tip pro šířeji zaměřené šotouše (když už nám železniční literatura téměř nevychází):

Znamení dálek 1

Znamení dálek 2

Obnova části chybějících příspěvků (bez části obrázků a odkazů):

projížděč NAD - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 10:00:21
"Supi se slétají nad parní trakcí" a snaží se vytěžit z její mohutné historie aspoň něco pro sebe - viz například: http://www.bux.cz/knihy/150262-anatomie-parnich-lokomotiv.html - když ovšem čtu v anotaci, že: "Kniha obsahuje podrobný přehled u nás provozovaných parních lokomotiv a seznamuje čtenáře s jejich konstrukcí, zajímavostmi z jejich provozu, historií parních strojů, hlavními konstrukčními celky, jejich opravami a údržbou. Kniha přináší rovněž zajímavé informace o úzkorozchodných drahách a speciálních parních lokomotivách i mnoho unikátních barevných fotografií z období počátků dějin české železniční dopravy." a zároveň vidím, že kniha má pouhých 128 stran (neuvedeného formátu) a docela nízkou cenu (nebo že by ji snad "dotovaly" ČD ze svých "repre" fondů?), tak si nedovedu dost dobře představit, jak kvalitní dílo to asi bude (zejména když má obsahovat i "mnoho unikátních BAREVNÝCH FOTOGRAFIÍ z období počátků dějin české železniční dopravy") ... Možná se ale pletu a bude to kniha lákavá či dokonce užitečná i pro "odbornější" část veřejnosti - zájemci nechť to posoudí sami.

---

Párař - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 12:47:16
ad projížděč NAD: Jako autor dotčené knihy na to musím reagovat. Uvedený reklamní text zplodil bůhví kdo, ale rozhodně ne já. Kniha v žádném případě nedisponuje žádným výčtem lokomotivních řad (to by ani nešlo). I provozní záležitosti parních lokomotiv a údaje o úzkorozchodkách jsou tam jen v té míře, v jaké mají návaznost na hlavní zaměření knihy - a tím je konstrukční vývoj stavby parních lokomotiv (především u nás) od 19. století do konce parní éry, a to z pohledu strojaře. Snažil jsem se knížku psát tak, aby si našla cestu především k mladšímu čtenáři. A rovněž i někdo, kdo třeba nemá příliš přehled o tom, jak pracuje sací nebo tlaková brzda, mazací lis, sací nebo nesací injektor, by mohl moje dílko ocenit. Kniha má těch zmíněných cca 130 stran na formátu A4 a je členěna do těchto částí: stručný historický vývoj, vývoj konstrukce lokomotivních kotlů, vývoj konstrukce parního stroje včetně rozvodů, vývoj konstrukce brzdových systémů, vývoj konstrukce lokomotivních pojezdů a rámů, něco taky o tendrech. Kritice se rozhodně nebáním, je to pro mne důležitá zpětná vazba, ale očekával bych ji až poté, co bude kniha na trhu. V neděli mám v Praze na hlavním nádraží autogramiádu spojenou s okružní jízdou po Praze. Pozvánku na ni jsem zveřejnil v příloze na jiném vláknu k-reportu. Tímto všechny zvu.

---

projížděč NAD - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 14:06:29
Ad "Párař" = 42: Děkuji za upřesnění: po pravdě řečeno, chtěl jsem původně napsat, že takto avizované dílo bude asi spíše ("jen") nějakou "dětskou encyklopedií" (což nemá být výhrada proti tomuto druhu literatury, který může být ostatně občas užitečný i "odrostlejším" dětem) - a Váš příspěvek to vlastně potvrzuje ... Můj komentář nebyl (a samozřejmě ani nemohl být) kritikou, ale pouhou úvahou vycházející ze silně pochybné "anotace" - pro příště si tedy raději pohlídejte, co o Vašem díle Vámi vybrané vydavatelství zveřejní jako "anotaci" (resp. mu ji dodejte raději sám), aby nedocházelo k podobným blamážím: mě tentokrát obzvlášť zaujalo to množství "unikátních barevných fotografií z období počátků dějin české železniční dopravy" (barevné fotografie z té doby bych opravdu rád viděl - byly by to skutečně opravdové unikáty!). Svůj posudek o předmětné knize mohu pochopitelně dodat, ale až ji (předtím) uvidím "v reálu" - a jistě to udělají i další osoby. U vědomí toho, co vše v posledních letech vychází (a od koho) a jakou to má mnohdy úroveň, se ovšem nemůžete divit, že jsem si dovolil být i ve Vašem případě raději preventivně "opatrný".

---

Párař - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 15:39:42
"Barevné fotografie z období počátků železniční dopravy" jsou samozřejmě také nesmyslem. Barevných fotek mám v knížce docela dost, ale velká většina z nich byla pořízena v posledních cca 5-ti letech. Převažují přitom fotky jednotlivých konstrukčních prvků, jako jsou kompresory, injektory, písečníky, mazací lisy apod. Fota celých mašin jsou v menšině.

Mám na informované dotaz....kde lze pravidelně kupovat Železničáře v tištěné formě?Jsem z CL.

Dotaz: Existuje nejaký vícejazycný slovník zeleznicní techniky a dopravy ((cesko-nemecko-francouzsko-anglický)? Ne-li,nebylo by mozno takový vytvorit spojenými silami. Kazdý by mohl prispet dle svých mozností, ku pr. exerpcí z cizích odborných casopisú. Snad by se nasel nekdo z dopravní fakulty v Pardubicích, kdo by to redigoval a dirigoval.

V šotostánku na Masaryčce je k dostání publikace z edice Zmizelá Praha "Nevěstince a nevěstky"

Mnohem zajímavější je kniha Jaroslava Jáska "Veřejná místa pro intimní chvilky" - o historii pražských veřejných záchodků. Viz např.: http://zastarouprahu.shop4you.cz/verejna-mista-pro-intimni-chvilk y/produkt-2907/ Zpracováno za účasti našich předních železničních a tramvajových historiků a archivářů, hodnotná dobová fotografická a výkresová dokumentace.

Neví někdo, jestli nevyšel, případně kdy by měl vyjít druhý díl České stavby parních lokomotiv?

Ještě pár dní na světě bude konečně pořádný žrádlo... odkaz

Druhý díl České stavby je již v tiskárně. Uvidíme jestli stihneme expedici do 15.12. Ono je to opět trochu náročnější dílko, které vyžadovalo trochu více práce než nějaká obrazová publikace.....

V NADATURU se chystá titul Historie železničního vojska od doc. Radovana Souška a kolektiv.

Vyšla další převážně obrazová publikace o "Posázavském pacifiku" - tentokrát o "dolním" úseku: "Posázavský pacifik - z Prahy do Čerčan a Dobříše na starých pohlednicích" od trojice Černý, Džurný, Navrátil (vyd. Tváře). Kniha obashuje i historické plány a dokumenty, jakož i stručný text (nejen reprodukce starých foto). Obálka vypadá takto:

ale v tradičních "šotoprodejnách" jsem ji dosud v prodeji neviděl.

DENNIS: Jo jo, dnes jsem to spatřil na Masně. A ta stylová cena 735,- No kdyby ta kniha stála 466, bych se nezlobil

Cogwheel:

V Coroně jsem ji tento týden viděl.

Golda. Doufam že jako vždycky nebude dalši termin. Jako jsou volby,tisknou se volební lístky atd.

556.0298: Každá věc potřebuje čas, jinak nebude kvalitní. Kniha je v této věci podobná jako víno, whisky či sýr. Nerodí se jedním krásným odpolednem na WC, takže se uklidni a těš se!

Po delší době si opět dovoluji upozornit zájemce na pokračování v rozprodávání sbírky http://aukro.cz/listing/user.php?us_id=6530695

Fakt jo? Aby to nezralo dost dlouho