Mám už jí asi týden na stole a teď jsem jí otevřel, tak jen stručně - 272 stran, vydalo nakladatelství Růžolící chrochtík.

Slovo úvodem
I. Historie
- Od počátků železnice k organizovanému železničnímu výzkumu
- Historie organizační struktury
- Železniční doprava a přeprava
- Lokomotivní a vozové hospodářství
- Traťové hospodářství
- Vojenské středisko VÚŽ
- Elektrotechnika a energetika
- Sdělovací a zabezpečovací technika
- Materiály a technologie součástí žel. techniky
- Informatika
- Středisko státní zkušebny
- Železniční zkušební okruh
- Dynamický zkušební stav a hala na přípravu zkoušek HPZ I
- Železniční výzkum pro pražské metro

II. Současnost
- Od odštěpného závodu ČSD ke vzniku VUZ, a.s.
- VUZ, a.s.
- Akreditovaná Zkušební laboratoř VUZ
- VUZ jako autorizovaná a notifikovaná osoba
- VUZ a rámcové programy pro vědu a výzkum EU
- Zkušební centrum VUZ Velim

Hned na začátku je taková zvláštnost, na straně 11 je nedokončena věta, která pak pokračuje až na straně 24 .

Valis88: To vypadá velmi ale velmi zajímavě! Tam bylo i vojenské středisko? No, asi už vím co budu chtít k svátku.
Díky za odkaz a info!!!!

K6S310DR-na vše se pohlíželo očima bojovníka- byla studená válka-plošiňáky na dopravu techniky-vagonování tanků bez rampy, upínací háky pro lana a v zetkách zase háky na závěsná lůžka pro raněné jo byla taková doba.

Aha, to jsem ani vůbec netušil jaký věci tam taky vymýšleli. Aspoň se z té knížky ještě poučím. Už aby byla doma!
Jo dneska jsem narazil náhodou na zajímavý článek o ŽZO, o jeho vzniku, je to moc pěkně napsaný, je tam i jak vlastně vybírali i místo kde ho vlastně postaví, bylo prý šest možností z toho dvě na Slovensku, nakonec zvítězil plac u Velimi s tím že pro daný účel je nejlepší a dá se popřípadě jednoduše s nejmenšími náklady rozšířit. To jsem taky vůbec nevěděl......

K6S310DR- promiň mi tu částečnou mystifikaci. dráhy byly pro vojáky zajímavé už i za rakouska. pouze místo tanků byl uváděn počet koní. a pro umístění ZO byla určitě ve hře i dostupnost z Prahy. ZO byla zkušební základna ale sídlo všech zůčastněných VÚ byla Praha.

Protikorupční policie obvinila bývalého generálního ředitele pražského Dopravního podniku Martina Dvořáka z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Kdy ze stejného důvodu bude obviněn Žaluda, který vědomě a prokazatelně přijímá kusové zásilky se ztrátou a způsobuje tak škody Cargu (státu/daňovému poplatníku)?

Když vezmu jak se u nás ve stanici s výpravčím zapisují štítky.
Mohl by mi někdo znalý popsat jak probíhá zapisování bezpečnostního štítku ve stanici řízené z CDP? Mám na mysli komu např. takový pracovník štítek předá, komunikace, zakreslení ho na panel v Přerově, atd.

Pavel Večeřa:
Upravuje provozní řád CDP:
1) Kdo pracuje v kolejišti (příp. vedoucí pracovní skupiny), musí být vybaven přenosným rádiovým zařízením a ve spojení s traťovým dispečerem (čl. 20 PŘ CDP Přerov).
2) K zajištění bezpečnosti zaměstnanců pracujících v kolejišti (dle čl. 206 - 209) smí dispečer povolit ve svém obvodu jen tolik prac. míst, u nichž je vzhledem k provozní situaci schopen spolehlivě zajistit informování o jízdách žel. vozidel, bez vlivu na plnění GVD.
Dispečer zavede na JOP DOZ bezpečnostní štítky (v traťovém úseku výlukové štítky obdobně dle čl. 181, takže nemůže být zabezpečovacím zařízením samočinně dovolena jízda vlaku). Při stavění každé cesty přes štítek pak musí potvrdit (myslím dokumentovaný?) úkon.
3) Dokonce při předání z dálkového ovládání na místní musí být práce ukončeny a nové pomínky zajištění bezpečnosti se sjednávají s místní obsluhou, která bude nadále řídt dopravu v dotčeném úseku.

Ad Porucik: Dovolím si připomenout, že p.Dvořák je (možná) obviněn z pletich při prodeji jízdenek. P.Žaluda nechává dopravovat kusové zásilky po železnici firmou ČD Cargo z úplně jiných důvodů-třeba proto, že by se jejich přepravy okamžitě zmocnili soukromí autodopravci a dál by zatěžovali naše již přetížené silnice. On sám z toho nemá žádný profit.

Maličkost: I přes tento argument ale stále způsobuje vědomě škodu ČD Cargo. Nemusí z toho mít prospěch, stačí, že vzniká společnosti škoda.

balik : zajímavé téma > nemohu v provozním řádu najít informaci, jak se pracovník "externího subjektu" v postavení vedoucího práce dostane k tomu přenosnému radiovému zařízení (nepředpokládám, že tím zařízením může být i mobilní telefon) ... možná špatně hledám ...

Našel by se zde nějaký pamětník, který ví, jaké vlaky vozila "Turbínka" TL 659 a jaká byla jejich největší dosažená zátěž?
Chci si sestavit v MSTS nějaký stachanovsko-dankovský gigavlak a chtěl bych se pokud možno co nejvíc přiblížit realitě. Bílina - Ostrava, Vmax. 80 km/h. Jak tyto dovolené zátěže s ohledem na trať a rychlost vypočítávat, podle Korefa? Existuje někde dostupně pro TL 659.0?
Díky za čas a případnou odpověď.

Ad Porucik: Takhle černobílé to zase není. Doprava v celostátním měřítku je přece jen něco jiného než továrna na plyšáky. To by se také mohlo říci, že primář, který prosadil a z peněz nemocnice nechal zaplatil televizi a internetovou wifi přípojku na standardní pokoje také způsobil škodu společnosti. Vždyť nemocný se uzdraví i bez televize a Internetu.

MI636- historické prameny uvádí výkon 2355 kW, spotřeba při plném výkonu 960 kg za hod.mechanický přenos výkonu. ČSD převzaly jeden kus. co se týká zátěže tak pravidelně tam byl jako první řazen kotlák s PHM. ti co ji pamatují na vlastní bulvy vzpomínají, že později praskl plášť turbíny který byl zavařen způsobem který znemožňoval její pozdější opravu. historky o tom, že při rozjezdu utrhl prsa přivěšené 556tky jsou spíše pohádkou -i šroubovka má svoje limity. byla to jedna ze slepých uliček ukončená roku 1966.

Venda: Díky za info, něco jsem o ní také četl na stránkách o prototypech, prý to byla nejvýkonnější turbínová lokomotiva na světě s mechanickým přenosem výkonu. Bylo by zajímavé ji teď slyšet na tratích, určitě byla nezaměnitelná. Četl jsem, že se s tím jednou nebo vícekrát odtáhla nějaká rekordní zátěž něčeho, ale podrobnosti jsem se nedozvěděl.

ML636: napiš mi na jiri(at)zlamal(.)cz, něco ti k tomu pošlu.

MZ: 18:25:06
U nás to "rádio" (vysílačku) buď nafasují ze stojanu, nebo si naladí tu svou. Vždy se minimálně nějaká najde, ať už naše či jejich. Vždy se může zapsat navíc číslo mobílního telefénu.

historické prameny uvádí výkon 2355 kW, spotřeba při plném výkonu 960 kg za hod
Hm, z toho vychází zhruba 400 g/kWh neboli cca 2x tolik, co sežere diesel...

To by se také mohlo říci, že primář, který prosadil a z peněz nemocnice nechal zaplatil televizi a internetovou wifi přípojku na standardní pokoje také způsobil škodu společnosti. Vždyť nemocný se uzdraví i bez televize a Internetu.

To je hodně blbej příklad. Zde se tyto vícenáklady právě promítají v tom příplatku za nadstandard.

Doprava v celostátním měřítku je přece jen něco jiného než továrna na plyšáky.

Který zákon říká, že doprava je víc než plyšák?

Už naposledy: O nadstandardu v nemocnici jsem vůbec nepsal. A o tom, že doprava v celostátním měřítku je něco víc než plyšáci, svědčí mimo jiné i to, že jsou na ni-na rozdíl od těch plyšáků-speciální zákony. Konec.

Ale v tom zákoně určitě nic není o tom, že by dopravci měli něco vozit se ztrátou!

Dobrý den, mohl mi někdo, kdo ví a zná , říci, kudy přijíždějí EC od Vídně/Břeclavi na brněnské hlavní nádraží? Jedou přes nádražíčko HH, nebo bokem a přes to seřazovací? Jde mi o vhodné místo k focení z malé plošiny, tak ať vím, kde hledat. Moc díky.

Samozřejmě že přes HH.
Přes odstavné by to šlo asi jen cestou posunu, ne?

22michal: Nebyl jsem si jistý... to kolejiště na SV od heršpického nádraží mi, podle mapy, připadá průjezdné, a co já vím, jak to tam vypadá po té rekonstrukci okolo HH. Tak se raději ptám, jestli tam není vybudovaná nějaká spojka atd. Děkuji za info.

Focus: fotky na Mapách jsou sice z doby výstavby myčky, ale průjezdná kolej od Vídně tam vidět je, a po té se jezdí (furt rovně).

Vezmou mě s kolem do Metropolu z Prahy do Brna?

Na Wikipedii se o termínu vydávání nového JŘ píše, že změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ.

Kde přesně se dají zjistit tyto datumy, nebo alespoň algoritmy pro určení tohoto datumu?
Co jsem lehce pozoroval, tak celoroční JŘ končí vždy druhou prosincovou sobotu a nový začíná následující den. Je tato úvaha správná?

Nemusí z toho mít prospěch, stačí, že vzniká společnosti škoda.

Pokud je to v souladu s nějakou strategií, kterou stanovili akcionáři, tak to nutně nemusí být trestné. To by potom mohl jít sedět každý ředitel kdejakého ČSAD, které má ve svém vozoparku restaurovaného veterána Š706 RTO, který taky jistě generuje jen ztrátu...

Focus 1976- EC od Břeclavi jezdí stále stejně původní trasou tj.přímo přes H.Heršpice. Zmiňovaný nově vybudovaný průtah vede přes dolní nádraží a Židenice do Maloměřic a slouží výhradně nákladní dopravě,popř. Lv jízdám (samozřejmě pokud nedojde k nějaké mimořádnosti) a byl zbudován za účelem odlehčení kapacity H.Heršpic kde je vysoká frekvence os.dopravy a proplést se tudy tehdy nevyhovující spojkou s dlouhým nákladem 30km. rychlostí býval pro zúčastněné pracovníky doslova adrenalinový proces.}

novotny: proplést se tudy tehdy nevyhovující spojkou s dlouhým nákladem 30km. rychlostí - toto platilo, pokud ho brali spojkou po 12. koleji přes stanici. Na 14. a 16. byly pokud si pamatuji "šedesátkové" výměny. Další záludnost ovšem byla, že pokud náklad stál na 14. koleji a čekal na odjezd směr Modřice, tak hned za odjezdovým klackem byl dělič a přes křížení se také stahovalo - čili dost dlouhý úsek na stažený sběrač.

slouží výhradně nákladní dopravě,
Nevím jak letos, ale před 2 lety jsme se synkem projeli Brno dolní pravidelným osobním vlakem (jely asi dva za den k velké radosti jednak šotoušů a jednak běžných cestujících, které na tuto záludnost nikdo neupozornil a v Modřicích do něj klidně vlezli v přesvědčení, že za chvilku budou na Role...)

Aleši, myslím, že letos už tam nic takového nejede. Bude zase, ale až o prázdninách, protože Rola nebude průjezdná. Oprava vekslí a viaduktu nad Křenkó.
No a co se vlastně stalo? Prd. Trubky, co neumijó jeztit zukem vystópili v Šimicách a vrátili se na Rolu. Nebo jeli šmirglem. Pěkné deň. P.

Aleš Lisk: no, já loni s tím Os co jezdil mimo hl.n. jel (právě abych se projel po obchvatu), a v Modřicích přímo hlásili, že vlak jede mimo Brno hl.n.

Paul2no: po našem (plánovaném) výletu přes Dolní, společně s nemnoha dalšími, kteří tam jeli nedobrovolně (ten vlak snad půlil 15-minutový interval "normálních" vlaků jedoucích přes Rolu a pak pokračoval tuším do Tišnova) jsem napsal SŽDC, upozornil je na tuto situaci *) a navrhl, aby se při ohlašování vlaku výslovně upozornilo, že vlak nejede přes Rolu. Poděkovali mi a řekli, že to tak udělají. No a jak vidno, opravdu udělali :-)


*) ještě jsem se ptal, proč se u vlaků snad na Sok.-Tel. hlásí "Upozorňujeme cestující, že na zastávce UV vlak nestaví. Zastvávku XY vlak projíždí.", jaký je rozdíl mezi oběma sděleními. Taky přislíbili, že to sjednotí.

A.L.: sem k nám co jezdí vlaky, tak zastavují vždy v Chrlicích, Sokolnicích, Újezdě, Hostěrádkách, Zbýšově a v Křenovicích končí. Nebo jen Chrlice a konec v Sokolnicích. Ale ani v jednom případě nevynechají jedinou zastávku- asi to muselo být na jiný směr.

Podroužek: dnes, dyž sem vzal z hoky kramle a valil na škopek, mazala to ňáká hydra s vlečňákem dolů vodó (cca 16:55 na mostě přes Svitavu)

(Příspěvek byl editován uživatelem M_G.)

22M> tak to asi byl směr přes Slatinu (tusím že jedna ze jmenovaných zastávek byly Černovice?). Je to už přes dva roky a nepamatuju si ani důležitější věci...

A.L.: ano, Černovice to mohly být.
A s tím pamatováním- to není ojedinělý stav jednoho jedince, to je (alespoň když soudím podle sebe a svého okolí) docela epidemie

55p : dnes na změně jízdního řádu (včetně té letní změny) rozhoduje spíše na úrovni EU, ale neplatí to pro všechny členské nebo přidružené země EU. Francie má odlišné termíny, podobně Švédsko nebo Finsko ...

Kdysi platilo pravidlo, že se jízdní řád mění v neděli nejbližší 1. červnu, ale bývaly v tom odchylky, Francie měnila jízdní řády až k 1. červenci apod. Stejně tak Švédové nebo Finové si termíny upravili.

chtel jsem se zeptat,jestli nekdo nemate planek na zapojeni blikace na prejezdu(pouze cervena svetla) a jake pouzit soucastky a jejich hodnoty.urcite tam budou jine.jedny svetla jsem zapojil,ale jsou na 5V pres integrac na diody,ale potrebuju na skutecne svetla proto prosim o radu.predem diky

A to si to neumis upravit na releovy spinani zarovek ??? Potrebujes dve rele, par trazistoru a nejaky odpurky.

A úplné (t)lamy jako já co se nechtějí namáhat s nějakými RLC členy si vyberou tady a může se vesele blikat v intervalu 0,1s - 10 dní

martin111> víte, co vlastně chcete? Já mám dojem, že plánek zapojení blikače by vám byl k ničemu, protože asi neseženete potřebné součástky. Klasický přejezd tam totiž má reléový kmitač sestávající ze dvou relé se zpožděným odpadem, relé kontroly celistvosti vláken žárovek s polarizovanou kotvou či kontrolní relé...
Myslím, že jedna 555 a pár součástek okolo to jistí.

Ještě jsem dostal jeden šílený nápad za použití pouze diskrétních součástek.
Žárovky na přejezdu spínat pomocí tranzistorů a jako řídící obvod pro tyto spínací tranzistory použít klasiku astabilní klopný obvod.
http://www.danyk.wz.cz/blikace.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klopn%C3%BD_obvod

Je to pravda , že dopravní sál v Brně na UPV se rekonstruje ( rekonstruoval) ? a v jakém rozsahu ?

Zdravím,
při nedávné návštěvě Dánské Kodaně jsem mimojiné projížděl zdejší systém příměstských vlaků S-tog. Zajel jsem mj. i linkou B na konečnou Hillerod severně od Kodaně, ale ještě dřív než jsme vůbec dojeli do té konečné, jsem si všimnul že jsme minuli nějakou zřejmě lesní, či průmyslovou úzkokolejku. Velice měto zaujalo, ale na internetu jsem nenašel o ní jedinou informaci. Nemáte někdo tušení, o co by se mohlo jednat?

Dobré odpoledne,

měl bych otázečku:

jako malý jsem jednou jel R Jan Palacha jedoucí z Brna/Břeclavi do Děčína přes Střekov. Matně si vzpomínám, že tam jeli kombinované vozy (oddíl, velko) nejspíš typu Bee272. Věděl by někdo jestli to bylo některé (které) GVD pravidlo? Jak vůbec tyto vlaky jezdilo obsazovány. Vozy byly z "moravské" nebo ze "severočeské" strany jízdy vlaku? Jak tento vlak vůbec jezdil dlouho?

(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)

Vozy Bee²⁷² tehdy byly snad brněnské a bylo to pravidlo. Ale kdysi dávno, když se blížil konec toho vlaku, tak tam jezdily pravidelně Béčka.

Ano béčka odvozili poslední roky a byly taky brněnské?

To už nevím, ale hádám, že ano, protože bych očekával, že oběh bude společný (ostatní R přes Vysočinu + Jan Palach).

Díky moc.

Kdopak jste mi dneska vyfouknul na Aukru ten dodatek k návěstním předpisům z roku 1947? přiznejte se ! Prodalo se to za 2600, to jsem tedy zíral.

Nevíte někdo, proč je teď pomalá jízda (30) mezi Kyjicema a Komořanama na trati 130 na obou kolejích? V tomhle úseku je možný pohyb podloží, ale jezdím tudy téměř denně a před zavedením té pomalé to tam vůbec neházelo; to už je horší ten levotočivý oblouk před Jirkovem u Zooparku (pravá kolej).

(Příspěvek byl editován uživatelem George VI.)

Info JPP(nevím,zda je to pravda).Údajně je pomalá z důvodu pražců.

Aha! Taky mne to napadlo, jsou pěkně shnilý. Jsem se divil, že se dneska ještě na důležité hlavní trati používají dřevěný pražce; je k tomu nějaký objektivní důvod?

Ano, je - dusledna neudrzba.

Toť otázka (za shnilé pražce určitě údržba může). Tento inkriminovaný úsek tratě se totiž nachází na přeložce trati Chomutov-Most z konce sedmdesátých let (v té době se na hlavní tratě betonové pražce už dávno dávaly!) právě v úseku, kde ta trať vede po vysokém umělém náspu, který byl nasypán do vytěženého uhelného dolu (odjakživa se tomu úseku také říká "koridor"). Dříve ten úsek byl dokonce čtyřkolejný právě z důvodu obavy pohybu toho náspu s tím, že dvě koleje budou průjezdné a dvě se budou průběžně opravovat. V průběhu devadesátých let byly přebytečné dvě koleje sneseny a úsek je již jen dvoukolejný. Právě proto jsem se ptal na ty dřevěné pražce, jestli tam nejsou třeba z důvodu rizika možnosti pohybu podloží (betonové pražce možná praskají...).

(Příspěvek byl editován uživatelem George VI.)

Podél pomalé je již přichystáno několik balíků nových dřevěných pražců.Takže se budou zřejmě vyměňovat.

Takže nějaké opodstatnění asi přeci jen mají...

George_vi : Najmä na výhybkách a srdcovkách. Kde sú potrebné aj širšie podvaly, ako sú bežné betónové.