Nevěděl by někdo náhodou kde je tohle?? (nemusí to být zrovna v čechách)

Teď se mi to konečně líbí.Celé panoráma dává tomuto místu neopakovatelné kouzlo severních vrcholů Malé Fatry.

Tak to jsem rád, že jsi rád! ..."vidíš táto ty panorámata"....

Souhlasím, takhle je to fakt lepší

Ty Dymokury, to je nádhera.

Občas se objevují zajímavé záběry ve starších hraných filmech. Občas si některé natáčím jen za účelem zajímavých dobových exteriérů.

Teď něco z filmu "Černá sobota" z roku 1960 o takové menší metanolové aféře. Základ se odehrává v "Brodech", které jsou natáčeny v Běchovicích (tehdy ještě ne v Praze).



Nevím, jestli je odtud i záběr dopravní kanceláře. Ten panel by tak skoro vypadal - až na to, že by na něm byly na Klánovice jen dvě koleje (svítí postavená vlaková cesta).



Na tomto záběru si možná někteří s lepším postřehem všimnou, co že to stojí v pozadí - prosvítá mezi sloupy nesoucí střechu nástupiště - než do záběru vjede rychlík s jedničkovou bobinou. EM475.0



Bek jede na svatbu do "Lejčkovic" s demižónem, ve kterém je místo dobrého alkoholu metanol. Jede tam přes Prahu, ale na dobíhá vlak jedoucí od Prahy, pak je tam záběr z pražského hlavního nádraží, kde měl přestupovat.



Z vlaku (ovšem jedoucího do Prahy) vystoupí v Tomicích. Nevím, jestli je to regulérní vlak nebo jen půjčený pro filmování - je to ušatá(?) a 5 vozů.


Pak jede stopem, přičemž se střídají záběry z různých míst. Přejíždějí taky železniční přejezd, který mi připadá jako ten už neexistující u zastávky Mezno. Druhý záběr je z vozu když právě přejíždí koleje směrem na Tábor.



Nakonec dorazí do těch "Lejčkovic", což jsou ve skutečnosti pražské Bohnice
Nějaké záběry z filmu jsem dal i sem

A nějak jsem zapomněl vložit ještě tyto záběry z tříkolejné trati u odpobčky Blatov:



Zajímavé je, uprostřed toho rychlíku zaženého nulkovým albatrosem je mezi vozy Ba a Bai řazen i jeden Bam. Je to určitě nějaký náhodný záběr projíždějícího rychlíku.

Nazdar pánové,já bych tu s dovolením přihodil pár fotek co se mi podařilo vyšťourat z obecních stránek městyse Veverská Bitýška. Jde o trať Kuřim - V.Bitýška zrušenou tuším roku 1936.

Veverska Bityska - oficialni stranky obce_php.mht (713.6 k)

na těch vozech jsem si už v tom filmu všiml těch typických krátkých německých žeříků na střechu!!u vozů téhle konstrukce jsem to nikdy neviděl

Vámos: ten přejezd je na 100% bývalý přejezd v Meznu. Dnešní nová silnice vede vpravo přes most. Už jsem skoro zapomněl, že taky na závory dávaly výstražní svítilny. Pěkné.

Železniční zahrážky, jimiž uzavírají se cesty přes dráhy vedoucí, když blíží se vlak, nejednou už nepříjemně "narazily klobouk" nepozornému chodci, který při spouštění jich právě se octnul pod nimi.
Avšak udál se tyto dny také případ, že padající zahrážka i lidský život zmařila.
Ve středu večer chtěla dcera pastuchova ze Škvrňan přeběhnouti dráhu po daném znamení ke spuštění zahrážky. Přišla však právě v té chvíli, kdy trámec klesal. Než mohla uhnout, padla jí zahrážka na hlavu a dívku zabila.

Budivoj 24.8.1890

Zas něco ze starého filmu - tentokrát Manželství na úvěr z roku 1936:
Na první sérii snímků je odjezd motoráku v čele s motorovým vozem, který jsem dosud neidentifikoval, se dvěma, tehdy zcela novými, přípojnými vozy - Clm (4-6246 - 4-6252) a CDlm (4-9700 - 4-9717). Motorový vůz je zjevně ještě ve starším nátěru celý tmavě zelený, přípojné vozy by měly být v té novější "tmavší hráškové zeleni" s oranžovou poprsnicí. Jenže mi připadá poměrmně světlá, skoro bílá (viz porovnání s bílými popisy).

Stanici jsem nepoznal, pozná ji někdo jiný? Většinou se nenatáčelo od Prahy moc daleko.



Pak je tam jakýsi osobní vlak (dle dvouosých vozů), možná pod Barrandovem. Táhne ho snad 365.0.



Pak je příjezd osobního vlaku na pražské Wilsonovo nádraží s lokomotivou E466.001. Na vedlejší koleji stojí dva různé vozy tehdejší řady Be.



Později jsou zase záběry nějakého osobního vlaku z Wilsonova nádraží odjíždějícícho. Z elektrické lokomotivy je vidět jen sběrač, pak je hytlák a 4 klasické osobní vozy (poslední dva jsou Ce) a na konci vůz Clm, ale většího provedení (4-6300 - 4-6360) než v první sérii snímků. Nátěr je opět v té "středně zelené" barvě, šedý rám a světlá oranžová linka na poprsnici. Na druhém snímku je vidět zcela vpravo hrboun na Plzeňském rychlíku.



Pak je tam jeden záběr vzdalujícího se rychlíku kdesi v lese. Jediné místo, které mě napadlo, jsou Klánovice, směrem od Prahy.



A pak je tam ještě hezký záběr tramvaje na lince 6 před Wilsonovým nádražím. Protože v tramvajové diskuzi nevím kam to dát, tak to dám taky sem.

Vámos 4875: Ten motorák by mohl být M 232.0.

nebo M130.1 1.série......

Ale mapy.cz tam zastávku mají -



a mapy.1188.cz když ještě fungovaly, měly zakreslenou tramvaj i se zastávkami až do Suchdola. Geoportál čźk by měl být z roku 2010. A komerční servery mají co dům dal. Třeba Nokia má krásně vysněžené České Budějovice.

Nejaktuálnější ortofota má Praha na geoportál Praha

taky jsem na to koukal,tuším tam bylo vidět Poděbrady,ještě jako staré nádraží.ale jinak bohaté na drážní záběry

Hank + Bobo:
Prolistoval jsem "Motorové vozy ze Škodovky" a přikláním se na stranu Hanka = M232.0. Na M130.1 je to moc dlouhé, nesouhlasí počet oken.

V roce 1924 se konaly v Prešpurku asi první Raildays u nás, nemá někdo odtud fotky ?
Ve filmu / ČT2 ..ztracený čas/ byl jen parní válec, ale měly tam dle MŽ být i loko.
Možná by něco bylo v tom katalogu :

Bobo 11338: Myslím, že nemáš pravdu, M 130.1 měl okna vedle dveří z obou stran užší než ostatní, kdežto M 232.0 všechna stejně široká, což je vidět i na těch fotkách.

asi to M130.1 neni. já to detajlně nezkoumal, pouze uvažoval jako další možnost.

Ve filmu Kvočna z roku 1937 je hezký záběr pařížáku. Nepřišel jsem na to, kde to je, moc mi to nikam nepasuje. Napadly mě Mokropsy, ale protože se mi nějak nechce zobrazovat historická mapa, tak jsem to neověřil. Je to u nějakých (oddílových?) návěstidel, ve směru jízdy vlaku je zneplatněné.

Za hrbounem je hytlák společnosti EST (řady Dsyi, u SNCF pak Dqd2yi), pak (snad lůžkový) vůz CIWL, pak 3 tehdy nejmodernější vozy společnosti EST (A31/2B5myfi+C11myfi+C11myfi), z dalšího vozu je vidět už jen kousek.




Pak je ve filmu ještě příjezd rychlíku nebo osobního vlaku na Smíchov, tentokrát s 365.0.

Nepřišel jsem na to, kde to je, moc mi to nikam nepasuje. Napadly mě Mokropsy

Řekl bych, že to jsou Mokropsy.

Je to u nějakých (oddílových?) návěstidel

Spíš je divný ten kus návěstidla, že by nějaká atypická předvěst?

A ještě k Manželství na úvěr:

Stanici jsem nepoznal, pozná ji někdo jiný?

taky jsem na to koukal,tuším tam bylo vidět Poděbrady

Poděbrady tam byly ze strany ulice, ze strany kolejí s těmi motoráky je to někde jinde.

Pak je tam jakýsi osobní vlak (dle dvouosých vozů), možná pod Barrandovem.

Určitě je to pod Barrandovem.

Mcbain:
Spíš je divný ten kus návěstidla, že by nějaká atypická předvěst?

No joí, máš pravdu, je to předvěst. Málo jsem si to prohlédl. Je zjevné, že osa otáčední je kolmá ke kolejím a I profil byl taky spíš už předvěstí.
Ale nemyslím si, že je atypická. Naopak bych řekl, že je to typická předvěst

Naopak bych řekl, že je to typická předvěst

Mě zmátl ten "terč" - to je tedy clona?

A kde je tabule s "X" nebo "křížem"?

Jo, ten terčík je clona spuštěná během dne dolů. Je samozřejmě jen jedna - zelená - protože bílé volno se neclonilo.

Tabule X není vidět, protože podle tehdejších předpisů se umísťovala 1,5 m před předvěst. Je tudíž tak někde na úrovni kameramana, takže není vidět ani v záběru na blížící se, ani vzdalující se vlak.

Tak pak je to vše jasné .

A mmch. podle mě stejná předvěst se pak mihne v úplném závěru filmu .

hmm,opravdu velmi zajímavá a pestrá souprava!!!

A ještě něco z filmu Barbora řádí z roku 1935. Všechny železniční scény byly natáčeny v prostoru tehdejší zastávky Chuchle (což odpovídá zmíněné logice "co nejblíž k Barrandovu"):

Nejdřív oddílové návěstidlo - ty "brejle" na druhé straně byly k čemu?



Pak 4x Chuchle




A na závěr filmu ještě projede Pařížák, v podobné (ale ne stejné) sestavě jako v Kvočně

Vámos a Mcbain...
vy válíte... jsem mladík a nemám takové zkušenosti a přehled, před Vámi smekám....

škoda, že do takovéto diskuse se nezapojuje více zde diskutujících. Asi tohle nejsou ojiděnelé filmy, kde železnice je zdokumentována...

Na druhem snimku je sluzebnak spolecnosti Est ( SNCF samozrejme jeste neexistovala ), na tretim fungl novy celokovovy ryclikac stejne spolecnosti, ten byl tehdy skutecne novinkou, posledni dojezdily az v devadesatych letech na vojenskych vikendovych vlacich Nemecko -vychod Francie - Pariz.

z dalšího vozu je vidět už jen kousek.


Jde o "Pancéřák" ČSD série z let 1930-1932. Bohužel nejde poznat, zda je to vagon třetí (Ca), nebo druhé+třetí třídy (BCa). Rozhodně to však není "půlhytlák" CDa.

http://www.parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=39&ktere=0& razeni=0&odkud=40

http://www.parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=43&ktere=0& razeni=0&odkud=80

http://www.parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=197&ktere=0 &razeni=0&odkud=80

ad : Vámos , Za hrbounem je hytlák společnosti EST (řady Dsyi, u SNCF pak Dqd2yi), pak (snad lůžkový) vůz CIWL, pak 3 tehdy nejmodernější vozy společnosti EST (A31/2B5myfi+C11myfi+C11myfi), z dalšího vozu je vidět už jen kousek.

Docela to sedí, i k řazení o pár let dřív, ale těch Est tam tehdy nebylo tolik:

735:
Řazení vlaků, to mě velmi zajímá!!! Máte toho k dispozici více?

Postupně projíždím další filmy, které jsem si v minulosti nahrál. Teď film Sextánka z roku 1936.

Je tam tento zimní záběr Wilsonova nádraží. Bohužel je v půlce střih, takže není vidět, jaká (elektrická) lokomotiva táhne ten osobní vlak. Přestože Wilsonovo nádraží bylo elektrifikováno, část posunu se odehrávala v parní trakci a hlavně v zimě sloužily parní lokomotivy k předtápění souprav. Osobní vozy u ČSD tehdy neměly žádné elektrické topení.



Pak je tam tento osobní vlak s lokomotivou řady 354.7, pravděpodně mezi Chuchlí a Radotínem. Ta silnice s autem je dnešní Radotínská, trať je dnes "čtyřkolejka". Auto na silnici stojí, takže asi bude toho kameramana, co záběr točil.



A je tam ještě záběr z vlaku jednoucího zimní krajinou. Napadlo mě, že by to možná mohlo být na trati Zdice - Protivín, cca 500m za zastávkou Rejkovice směrem na Zdice.



Jinak podle mě záběry železnice ve starých filmech jsou často na způsob "strašidelný les" ve filmu Trhák

Pak je tam tento osobní vlak s lokomotivou řady 354.7, pravděpodně mezi Chuchlí a Radotínem.

Napadlo mě, že by to možná mohlo být na trati Zdice - Protivín, cca 500m za zastávkou Rejkovice směrem na Zdice.

To by oboje mohlo být. Ale hlavně jsou zajímavý ty zimní záběry, těch v těchhle filmech moc není, a to ani mimo železnici.

McBain: Hraklo Mokropsy to není ani náhodou. Protože to leží v přímé koleji a široko daleko je tam trať na čtyřmetrovém náspu. Spíš by to mohlo být hradlo Kazín, pokud v okolí tehdy nestály domy.

Mě to připadá jako předvěst Hr.Kazín v místech současné zastávky černošice-Mokropsy.

Mě to připadá jako předvěst Hr.Kazín v místech současné zastávky černošice-Mokropsy.

Přesně tak jsem to myslel. A McBain snad taky tak
Vzhledem k tomu zneplatněnému návěstidlu se v té době asi poloha hradla měnila.

Poloha hradla se nezměnila od jeho postavení. Spíše se prodlužovala zábrzdná vzdálenost, či se měnila poloha návěstidla.

Vámos: k předtápění vozů na W.n. sloužila centrální kotelna v podzemí severní věže hlavní budovy (komín vedl středem budovy a je tam dodnes). Horká pára byla podzemním vedením vedena k zadním odstavným kolejím, kde byly stojany s topnými spojkami. Kdy tam bylo předtápění vozů instalování nevím, ale dle archivu mělo být ve 30. letech funkční?

JiStr: To je ten čoudící, nebo spíš pářící komín na fotce ? Fotka pochopitelně google map.

Asi ano, já jsem si myslel, že ještě jeden kulatý komín vede severní věží, co je dnes Drážní úřad. Ovšem jak říká můj tatínek "myslet neznamená vědět" Už jsem tam dlouho nebyl.

Hraklo Mokropsy to není ani náhodou.

Kde mluvím/píšu o hradle Mokropsy, Qěcy??

No kotelna na hlaváku byla v posledních letech úplně jinde, dnes už tam jsou zbytky. A i historicky proč nebyla spíše někde kolem depa. Proč by byla ve Fantově budově? Jiná věc je, jak je dnes vytápěna budova nádraží, kdy už se soupravy dávno nevytápí.

Podle mne sloužila vytápění budovy a souprav - depo bylo poměrně malé, ale to jsou jen moje dedukce, takže pozor - jedině archivy nebo pamětníci pamětníků

V nějakém materiálu jsem o tom zachytil zmínku, ale už před lety, tak nevím, jestli to byla publikace nebo něco v Národním archivu ve fondu Ministerstvo železnic I. Asi v tom archivu - člověk po něčem jde a v kartonu je řada dalších složek, které jsou ohromně zajímavé, ale já se snažil soustředit na moje téma...

Kotelna potřebuje uhlí - to vysypali Wapku na 1.perón ? Rovnou do podchodu ?

Já pamatuji kotelnu na hlavním nádraží v 80. letech v samostatném objektu pod Italskou ulicí, přibližně na úrovni budovy VŠE.

Mahel: Myslíte zřejmě tuto kotelnu ... její poslední zbytky byly zbourány až před rokem.

Jinak cihelný komín (odkaz) vedoucí z Fantovy budovy je vyvložkován a tudíž uzpůsoben pro výfrk vlhých spalin, které tak zevnitř nepoškozují zdivo = typicky plynové kotelny a nebo klidně i ta pára. Tím však netvrdím, k čemu komín přesně sloužil či slouží.

Bouřka - tak tohle místo už bych taky považoval za pravděpodobnější pro kotelnu k vytápění souprav, nutnou po zavedení E-trakce 1928. Do kdy fungovala na uhlí ? A kdy reko na plyn ?

Tak to nemám tušení. Znám jen stav po r. 2009...

Bouřka: Ano, tam. Původní uhelná fungovala někdy do 70. let, v roce 1979 už byla v provozu nová, pokud vím, tak na topný olej.
Zřejmě během přestavby se používaly parní lokomotivy, z té doby je znám incident, kdy se jedné 534.0 utrhl parní dóm, ale detaily si nepamatuji.

Jako mladí strojvedoucí jsme místo noční pohotovosti v PLD Praha hl.n. byly některými strojmistry v případě nedostavení se popeláře do zmiňované uhelné kotelny (většinou člověka bez vztahu k práci a odpovědnosti, kterému se s odstupem času nedivím) předisponováni k vyvážení vozíků s popelem. Kotelna patřila depu Praha střed, jehož zaměstnanci prováděli obsluhu a opravy. Pracoviště hrozné, sklepní prostor s nízkým stropem, pocit stálého přikrčeni, zápach od par vycházejících z hašeného popela. Z pohyblivého roštu se do přistavených vozíků stále sypal popel, který bylo nutno vyvážet vozíkem ven do přistaveného nákladního vozu. Ráno jsme mi z „prvního elektrického depa v republice“ vypadaly jako ti praví popeláři od odpopelovacích jam v depech s plným parním provozem. Se zmiňovanou kotelnou byli stále potíže, hlavně v nočních směnách. V zimě si stěžoval personál dopravních kanceláří a stavědel na to, že je zima a ať v kotelně přidají na tlaku. Byla to opravdu potíž, protože potrubí pod kolejištěm hlavního nádraží bylo tak děravé, že při mrazech to vypadalo jako u sopek na Filipínách, všude se ze země pářilo. Nebylo to nic příjemného ani pro posun na hlavním nádraží. Najíždět na soupravu, stojící v oblacích páry vycházející ze země se muselo zvláště opatrně. Čelo soupravy nebylo vidět, o posunovači a náraznících ani nemluvě. A to bylo v době, kdy se nově do provozu zaváděl zákaz vstupu mezi nárazníky pohybujících se vozidel (starší si jistě vzpomenou, jak se po tom šlo). Opatrně jsme si počínali i při stání s elektrikou nad místem, kde vycházela pára ze země. Vzpomínám na jednu historku se zdejší paní dozorkyní topírny, kdy na stole topírenské zazvonil telefon s tím, že v kotelně "hoří". Ona odvětila "No a co, buďte rádi, když nehoří, tak si stěžujete, že je zima". Opravdu „hořelo“, za pár minut bylo slyšet zvuky sirén přijíždějících hasičů. Tato epizodka pravděpodobně přispěla k zrychlení výstavby vedlejší kotelny na tehdy užívaný pojem "mazutové topení". Páté záloze ubyla práce, nákladní vozy s uhlím se přestaly přistavovat, cisterna s mazutem nejezdila tak často. Jinak vytápění Prahy hl.n. má také svoji historii v používání parních lokomotiv, a to nejen známá záležitost s utrženým víkem parojemu u pětsettřicetčtyřky. Někde jsem chytil informaci o přechodném používání lokomotivních kotlů a topiček, dokonce i řadu 375.0 na výpomoci v padesátých letech. Přesně jsem si přechod na mazut nezaznamenal, ale mohl to být rok 1978 až 1980 možná v souvislosti se stavbou nové odbavovací haly. Všichni si oddechli

Mám tu jednu fotografii datovanou 12.5.1923, a myslím, že se jedná o stavbu nádražní budovy v České Třebové (ta byla dostavena v r. 1924). Nejsem si však 100% jist, a to také díky lávce pro pěší v pozadí. Její existenci se mi nepodařilo doložit. Tak snad někdo doplní. Děkuji.

něma problema.
Je to tak
kopce, střechy i ta lávka, vše pasuje.Podchod je asi pozdějšího data.

Ad Quadrophonia: Je to Třebová - ta lávka sloužila až do doby, kdy byl vybudován podchod k dílnám a pak bylo jedno pole lávky sešrotované a druhé je dodnes k vidění v Brandýse nad Orlicí u koupalište...

Golemklusacek: nojo, část té lávky fakt v Brandýsi n/O. existuje (viz. foto) To jsou věci..... každopádně děkuji!

Nebyla ta lávka snesena až s elektizací, jako Milerův most? Velká akce za provozu realizovaná železničním vojskem.

Lávka byla snesena po dostavbě současné výpravní budovy. Stalo se to v záři 1925.