Archiv do 19.listopadu 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2449 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 19. srpna 2006 - 11:21:21         Je to Wana pro Liberec. MHD na Hané - http://www.mhdnahane.net, ICQ #277-439-754 Repelend Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 10-2004 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 11:12:05         První kousek na 1000mm!!!! Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2484 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 28. srpna 2006 - 11:40:31         Bude jezdit o víkendu 16.-17.9.? MHD na Hané - http://www.mhdnahane.net, ICQ #277-439-754 Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 8-2005 Odesláno Středa, 06. září 2006 - 15:02:48         Tohle je dobré - ze zpravodajství ČTK Stávky v silniční hromadné dopravě od roku 1990: 24. dubna 1990 - Stávka části pracovníků trolejbusové a autobusové dopravy Dopravního podniku města Ostravy od 04:00 do 08:30 na podporu řešení kádrových a finančních problémů zaměstnanců. Po schůzce s primátorem Ostravy stávka ukončena. 7. září 1990 - V Praze se uskutečnila pětiminutová stávka odborářů na protest proti odvolání ředitele DP-Autobusy a hrozbě odvolání ředitele DP-Metro. 18. listopadu 1994 - Pětiminutová stávka řidičů tramvají a autobusů v Olomouci. Odmítali přepravovat stále rostoucí počet neplatících cestujících. 6. března 1997 - Pracovníci městské dopravy v Olomouci zahájili časově neomezenou stávku s požadavkem na zvýšení mezd v průměru o 17,8 procenta. Po několika neúspěšných jednáních mezi odboráři a představiteli města byla stávka ukončena 21. března před půlnocí po příslibu zvýšení mezd nejméně o 14 procent. Kolektivní smlouva byla podepsána 28. března. Soud později rozhodl, že protestní akce byla nezákonná a vedení olomouckého dopravního podniku se rozhodlo, že po odborech bude vymáhat náhradu škody. 3. února 2003 - Stávka řidičů pražských tramvají. Z původních 80 procent řidičů odhodlaných stávkovat jich po policejním zásahu zůstalo ve stávce 30 procent. Dopravní podnik posílil spoje o 200 autobusů, které nahrazovaly chybějící tramvaje. Protestující řidiči požadovali stejné podmínky jako mají řidiči autobusů. Mnozí řidiči ale se stávkou Federace řidičů tramvají nesouhlasili. Městský soud v Praze v červnu 2003 rozhodl, že stávka nebyla v souladu se zákonem. 21. června 2004 - Ranní stávky se v Praze zúčastnilo něco málo přes deset procent řidičů autobusů, takže se cestujících významněji nedotkla. Na protest proti vládnímu návrhu silničního zákona někteří z nich přerušili od 08:00 na 20 minut dopravu. Řidiči nesouhlasili zejména s tím, že by jako profesionálové měli být za dopravní přestupky trestáni přísněji. Odmítali také možnost, že by policisté mohli na místě zadržet řidičský průkaz. 6. září 2006 - Odboráři Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK)a ČSAD Česká Lípa pravděpodobně o půlnoci vstoupí do stávky a ve čtvrtek v kraji nevyjedou autobusové spoje. Odborům vadí, že kraj si u ČSAD Česká Lípa objednal autobusové spoje jen do konce roku. Více než 2000 autobusových spojů v Ústeckém kraji, které zajišťoval DPÚK, nevyjely již 1. srpna. DPÚK zajišťoval v kraji většinu autobusových linek, ale nedohodl se s krajem na zaplacení ztráty z osobní dopravy za tři měsíce. Dopravu na všech autobusových spojích DPÚK obnovil po čtyřech dnech. Bobyk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4815 Registrován: 1-2005 Odesláno Středa, 13. září 2006 - 18:32:20         No cement... http://www.super.cz/vtipky/4723-deti-maji-casto-chytre-napady.html Jen nevím, v čem spočívá ten vtípek. Jo, být to tak video a pak tam vidět, jak ten blbeček dostane jednu po hubě, to bych bral... ICQ: 321725091 Tabulka nejvyšších spatřených RZ Mayg Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 11-2004 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 09:24:11         Někdo zdejší? odkaz Ostrava: první město v ČR se 100% tramvají s digitálními transparenty (Sbohem ceduláky ) Foťte kachny! Než jim upadne druhá hlava a bříško se propadne dolů (Už jich moc nezbývá ) Zabij bobra, zachraň strom Quex Administrátor Číslo příspěvku: 3700 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 09:32:13         Otto Bismarck rytíř síly kráčí pilně k svému cíli Vlastimil Leška Neregistrovaný host Odeslán z: 82.113.44.88 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 16:55:52       Ad úchylný tramvaják: Napadá mi téma dizertační práce o neukojenému sexuálním pudu šotouše, který se musí ukájet na nebohých chlapcích. A neb do boje s heslem "Milenku pro každého šotouše, dokud není pozdě". Bobek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 2-2006 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 17:18:41         Hlavně ne kastraci! Rul Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 7-2006 Odesláno Sobota, 07. října 2006 - 22:50:52         Berlin:   Dresden:   Honza_Šlehofer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1340 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 09. října 2006 - 09:44:02         SMS od MJ: Přes Pardubice právě projel ve směru na Třebovou nákladní vlak minimálně se dvěma tramvajemi, viděl jsem jen střechy, ale asi KT4. Dej to na K-R. (Příspěvek byl editován uživatelem Honza_Šlehofer.) Plzeňské tramvaje - aktuální zajímavosti z provozu již šest let na internetu Tramvajové provozy - fotografie z různých měst včetně zahraničí Jpnk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 10. října 2006 - 19:23:13         Dle některých info má v sobotu do Prahy přijet(být dovežena) 3 14T ví někdo více? http://www.darujkrev.cz/ Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2564 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 11. října 2006 - 17:58:39         Dle některých info má v sobotu do Prahy přijet(bý dovežena) 3 14T ví někdo více? Nažhavit foťáky a jít do akce ... MHD na Hané - http://www.mhdnahane.net, ICQ #277-439-754 Šimša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 10-2003 Odesláno Pátek, 13. října 2006 - 09:37:55         jedna novinka, kterou jsme čistě náhodou objevili v depu Dněpropetrovsk 3 :   Martin_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5414 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 14. října 2006 - 08:32:15         Jéje! Tohle jsme tm loni potkali v krátké verzi! Koukám, že ta tramvaj za poslední rok pěkně vyrostla A bus station is where a bus stops. A train station is where a train stops. On my desk... I have a work station. Bafy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 9-2006 Odesláno Pondělí, 16. října 2006 - 22:47:20         Neví někdo něco blíže k této skříni z tramvaje? Stojí v chatové oblasti poblíž Kysaku na Slovensku. Díky moc   Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 17. října 2006 - 08:39:12       Původně určitě jezdila v Praze, do Košic se (spolu s ostatními ex-pražskými) dostala jako výpomoc až po válce. Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 18. října 2006 - 23:27:01         Kdypak dotáhnou Viamonti z Plzně Poršáka ?? Když testovaly na Zlíčíně rampu taq se mluvilo o polovině října .......   Nodes Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 22. října 2006 - 22:24:39         ŠIMŠA: Zaujimave... Daju sa najst na internete nejake podrobnosti? Staňa Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.168.67 Odesláno Čtvrtek, 26. října 2006 - 17:40:25       Nemáte někdo k dispozici nějaký souvislejší text o vývoji tramvajové dopravě ve světě? Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 27. října 2006 - 10:18:21         Jnd: Už to bylo na spadnutí minulý víkend 10/1991-10/2006 ... Absolut má 15. narozeniny Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 28. října 2006 - 15:46:07         Staňa: Nemáte někdo k dispozici nějaký souvislejší text o vývoji tramvajové dopravě ve světě? O tom nic nevím, ale snad budou mít něco kolegové na zapád od naších hranic. MHD na Hané - http://www.mhdnahane.net, ICQ #277-439-754, Karosa C734.00 odkaz1, odkaz2 alonso Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.224.139 Odesláno Sobota, 28. října 2006 - 19:21:53       Náhodou jsem na webu objevil tuto fotku z města Barnaul,poblíž pohoří Altaj.Tam bych vůz naší výroby ani nečekal...   Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 26931 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 28. října 2006 - 22:20:56         Staňa: Něco jsem našel na http://www.spvd.cz/?p=svet/seznam_tram/seznam_tram.html&m=menu_svet.html, je tam odkaz na http://www.lrta.org/world/worldind.html#index. Tož zkus projít tohle (odkazů je tam dost) a nějakých 10 stránek o tom sepíšeš Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Jenik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 10-2006 Odesláno Neděle, 29. října 2006 - 01:25:58         alonso, ty bys nečekal tramvaj naší výroby v Rusku???? Tam by bez tatrovek ani nevěděli, co to vlastně tramvaj je! Jestli ovládáš azbuku, můžeš si prohlédnout tuny českých tramvají i trolejbusů prozovaných v Rusku na photo.tramway.ru alonso Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.224.139 Odesláno Čtvrtek, 02. listopadu 2006 - 19:43:00       Mno,já jsem nemyslel Rusko obecně,ale toto město třeba.Stahoval jsem krásné scenérie z pohoří Altaj a zaujaly mě T3SU u místního nádraží...Ale samozřejmě máš pravdu.Ta T3 s lyrou v Taškentu fakt nemá chybu... Jenik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 10-2006 Odesláno Pátek, 03. listopadu 2006 - 22:23:28         Tak to jo.. Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2110 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 17:06:21         Mám takový zajímavý dotaz na znalé (i neznalé). Může být tramvaj provozována na železničních kolejích, přímo železniční trati? Nejde mi o řešení provozního zabezpečení apod. Jde mi o vztah kolo podvozku kolejnice. Může být tramvaj (typu například podobná projektu Superior-http://www.inekon.cz/showdoc.do?docid=110) takto uzpúsobena? Tedy, že bude mít kola s nákolky taková, že toto bude možné? Nebo by stačila kola profilu Most nebo Ostrava? A v případě, že to jde. Je reálné provozní bezpečné přejíždění železničních výhybech, případně křížových výhybek? A provozní rychlostí? Nejde mi o detaily, jako, že taková želeniční trať musí být v perfektním stavu. Jde mi o to, jestli je to čistě parketa vlakotramvaje, nebo zda je to reálné pro standartní tramvaj nebo rychlodrážní tramvaj? Předem všem moc díky Tramvajak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 4-2006 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 17:45:16         Vladass: Může být tramvaj provozována na železničních kolejích, přímo železniční trati? Nepochybně ano, když v Ostravě je snad polovina sítě tvořena vignolovými kolejnicemi. tramvajakovy webové stránky > www.tramvajak.wz.cz Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2311 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 18:09:54         Těch problémů v mechanické části (vůbec se nebavím o napájení, signalizaci, zabezpečení a elektrice) je trošku víc, než jen kolo : 1. profil kola - Ostrava je asi nejblíže, ale kolo jako takové je užší, než železniční (100mm vs. 135mm); to by vedlo k vyššímu riziku vykolejení při přejíždění srdcovek ve výhybkách; kolo by vlastně "spadlo" do srdcovky, nemá dost šířky na "přemostění" díry v srdcovce. Po plně železničním svršku včetně angličana se v Ostravě dost najezdily dvounápravové vozy, ale ty měly šířku kola 120mm. Naopak když se poprvé zkoušelo jet do Kyjovic s "téčkem" tak se i přes širší obruče (115 nebo 120mm - prameny se liší)ukázala nezbytnost úprav železničních výhybek ve Vřesině, tam ale šlo nejspíš o problém z dalšího odstavce. 2. Průjezdný průřez v oblasti podvozků - pokud byste stávající podvozek z "téčka" pouze "přezuli" do kol šíře 135mm a vyrazili na trať nejspíš byste dost brzy špatně skončili. Ze železničních výhybek totiž nad rovinu temene kolejnice vyčnívají různé věci, hlavně přídržnice. S tím tramvajový podvozek nepočítá, a mohli byste se hezky "zaseknout" kolejnicovou brzdou nebo spodní hranou převodovky (výpustným šroubem) ve výhybce; v obou případech by to skončilo brutálním vykolejením, destrukcí výhybky, nebo podvozku, nebo obojího. 3. Průjezdný profil v oblasti spodní části skříně - tam, kde má tramvaj schůdky, plenty a podobné hlouposti nemá vlak nic, zatímco do tohoto prostoru může (ale nemusí) trčet různé haraburdí, například výhybková závaží, trpasličí návěstidla, perónní hrany nebo krabičky s dráty a relátky všeho druhu. 4. tuhost skříně - pro provoz na železnici jsou předepsány určité minimální tuhosti skříně, aby v případě nějakého drobného "ťuknutí" vozidla vše přestála bez úhony a v případě větší rány byla nějaká rozumná šance na přežití. Pokud se mezi takto masivní vozidla pustí něco natolik "papírového" jako tramvaj je třeba se trošku zamyslet, zda to prostě ignorovat (papír snese mnoho), nebo to nějak provozně či technicky "ošetřit". Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2112 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 18:25:02         Jenki moc děkuji 1. Tohle mě napadlo, že šíře kol bude malá. Jak vidím je malá. Tedy jestli to dobře chápu, případné vozidlo by muselo mít šiřší kola. Pak mě tedy napadá, bude to provozovatelné na klasické (dnešní) městské trati? 2. Z toho asi vyplývá, že případný souběh tramvají a vlaků, by znamenal úprava tratě a všeho okolo. Prostě vyčistit průjezdný profil tramvaje. Chápu to dobře. Ono tohle by se stejně muselo dělat, protože trať by musela projít slušnou rekonstrukcí, protože si neumím představit, jak po tradiční dnešní trati přes nalámané oblouky a propadané spoje jede tramvaj. 3. To souvisí s tím druhým odstavcem. Úprava trati na případný provoz tramvaje. 4. Tenhle bod mě nanapdl. Ono by se to asi muselo ošetřit papírově. Ono i vlakotramvaj od Bombardieru v Saarbruckenu by asi při šťouchnutí do nějaké lokomotivy dopadla zle. Při větší bouračce mi to připadá, že by to byl jak brouček o sklo. By tramvajce prolítnul zadeček čumákem. Hold chudák ty lidi. Jenki ještě jednou díky. Závěr je tedy jaký? Jde to při velkých úpravách nebo to nejde, protože pak by musely přijít úpravy i ve městech? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 18:48:20         1. Stávající trať v Mostě by to určitě nesnesla (BKV + úzký žlábek = neřešitelné). I v Ostravě by s tímto byly problémy. Stačí, když se jdeme projet s historickou tramvají a vidíme, kde všude drtíme vystouplé panely a asfalt, kde se "šprajcujeme" v oblouku nebo ve výhybkách... 2. Ehm... a nebude to "vyčištění" vadit železničním vozidlům? Třeba taková změna rozměrů přídržnic není zrovna bezpečnostně nepodstatná... 3. To je asi to nejjednodušší. 4. Zrovna vozidla v Saarbrückenu na tohle nějak dimenzována jsou, dokonce jdou v nouzovém případě tlačit klasickým žel. vozem přes nárazníky (odře se barva, ale nic se nezdeformuje), nicméně nechtějte slyšet cenu... Závěr : úpravy jsou nezbytné na železnici i ve městech. Vždy jde o složitý komplex problémů a o běh na dlouhou trať. TMB Neregistrovaný host Odeslán z: 195.47.89.210 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 20:49:19       Problém č. 1 - možná závažnější, než šířka kola, je rozkolí. Železniční je, tuším, 1366 mm, tramvajové nějakých 1380 - 1386 mm. Na toto rozkolí jsou dimenzovány přídržnice v srdcovkách výhybek, takže na železniční vyhybce při jídě do odbočky okolek tramvajového kola narazí do srdcovky a vyšplhá na ni. A železniční vozidlo se zase pochopitelně nevleze do úzkých žlábků tramvajových kolejí. Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2313 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 21:43:58         TMB - samozřejmě, toto jsem opomenul; v Ostravě toto nějak neřešíme vesele žijeme "pod obojí" - dvounápravové vozy 1360mm železniční, nové vozy 1375kompromisní, a taky to jde... teda pokud to někdo nezapomene říct výrobcům výhybek Velmi hezky toto obešli v Kasselu, ovšem k tomu aby to fungovalo je potřeba, aby všechny železniční výhybky na "kočkopsí" trati měly již zmíněné "vyvýšené" přechodnice - viz obrázek : Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2113 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 22:24:12         Já vám chlapy děkuju Na mě je to místama moc složitý, to názvosloví si musím odvozovat. Přídržnice je? To je takový to železo, který drží kolejnici. Je v tom šroub a pod tím je druhý železo, na kterým leží kolejnice. Přídržnice je tedy na každé straně jedna? Pokud tady mezi Mostem a Litvínovem jezdí tramvaje na "rychlodráze" tam je také železniční uchycení na betonových pražcích. Nebo ne? Já bych řekl, že je to stejné, a to jsem se po železničních kolejích něco nachodil. Na koridorech jsem viděl i jiné uchycení kolejí, prostorově méně náročné. Jestli tedy chápu, co je přídržnice Závěr očekávaný. Úpravy tedy všude a vlastně všeho. Nicméně. Jestli dobře chápu. Na širé trati bez výhybek může klidně tramvaj (s ve městě provozovaným podvozkem vyjet). Problém je tedy křížení. Jestli to chápu, jde upravit výhybky tak, aby to šlo projet. Předpokládám, že asi jen klasické, křížové by byly velmi náročné. Na nádraží v Litvínově je železniční výhybka upravena tak (je to spojka se železniční sítí, jezdí se jen přímý směr a ve směru sjíždícím), že je v tom kříži (jestli chápu v srdcovce) něco navařeno a tramvaj to přejede po nákolku. Přejede to pak i železniční vozidlo? Díky za informace a zajímavý obrázek. Zaujal mě ten Kassel. Tam mají ve městě široké žlábky a jaké podovzky, soukolí a kola? Já vím, chci toho hodně. Ale je to určitě zajímavé i pro ostatní. Přijde mi, že je to docela zajímavá problematika. Ty Saarbruckenské vozy. Ty mě také zajímají. Sice tomu moc nevěřím, že to bude, ale ta možnost rychlodráhy Most-Žatce pořád je. Tato vozidla se jeví jako velmi pravděpodobná. Kolik tedy stojí? A jaké mají tedy parametry, zda by po dnešní trati v Mostě projely? Norton Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 12-2004 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 22:43:52         Vladass: Mno, domnívám se, že tu jsou některé pojmy špatně pochopeny - přikládám obrázek, ať můžete (kdo to víte) specifikovat nám laikům, co je co... Co naplat, vše už tady jednou bylo a bude zase... Mění se jen čas, místo a obsazení rolí... solidní dopravní fotogalerie... http://norton1.ic.cz Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2115 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 04. listopadu 2006 - 23:00:17         Norton: Díky. Už je mi to jasný. Přídržnice je ten kus, co přidržuje. U dolní koleje přímého směru. Ona ta druhá na tom obrázku je vidět jenom kousek. Už je mi i jasný, proč to tam je. Teď jsem to zkoušel s modelem Teď fakt nevím, ale přes tohle tady tramvaje jezdí. Na těch spojkách se železnicí to je (tedy doufám, že si to dobře vybavuji). Ale na první pohled menší. Já bych měl napsat, proč tady tak otravuju. Jde mi o to, že teď je moderní psát o vlakotramvajích. Já mám takovej dojem, že to zdaleka není tak jednoduché, jak se tak rádo médii a politiky prezentuje. Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2314 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 13:16:35         Kassel : ve městě mají úzké žlábky; na příměstských tratích je klasický železniční svršek. Problém je v tom, že "kočkopsí" tratě jsou vlastně opuštěné lokálky, které se "akorát" zadrátovaly 600V. Rozhodně nejde o "plnohodnotnou" vlakotramvaj, stejně tak na bývalé lokálky zdaleka není zachována plná přechodnost železničních vozidel. Jde o tratě soukromé s omezeným voz. parkem, takže určitý kompromis musely provést obě strany. Od DB by se kompromis asi čekat nedal. Saarbrücken : to je úplně nový provoz, ve městě je vše postaveno v širokém žlábku na železniční normy. Vozidla jsou po mechanické stránce plně kompatibilní s "velkou" železnicí (akorát nevím, jak to je s tuhostí skříně, ta bude asi někde "mezi"); 1 kousek stojí asi 5 mega Ojró... (Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2116 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 13:49:51         Jenki díky Tedy když se tak zamyslím, tak než kočkopes na stávající provozy, tak se mi pomalu vyplatí postavit podél tratě dvě tramvajové koleje. Když vezmu, co ušetřím na vozidlech a rekonstrukci současných městských tratí. Je má domněnka správná? Jestli dobře chápu, tak by mohly mostecké tramvaje bez změn na kolech jezdit po širokých žlábkách? A z toho mi plyne, že pokud chtějí do Žatce vlakotramvaje, musejí překopat celou městskou trať v Mostě? Poslední dotaz. Na, třeba, stránkách Bombardieru jsou i tramvaje schopné rychlosti 80 Km/h. Musejí ta vozidla být pevnostně jiná než tramvaje pomalejší a liší se třeba i koly apod.? Je to poslední dotaz. Všem opravdu moc díky za nastínění a vysvětlení problematiky Isidor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 10-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 14:39:40         Regiotram? Pche, v Kosiciach je to pre miestne (byvale) politicke hviezdicky uplna trivialita http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=24.2.2004/42122K http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=13.4.2006/66416K http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=3.11.2006/77291K Ej, zvolebnieva sa... Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2315 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 14:48:56         1. domněnka je správná - vlakotramvaj je hezká věc, ale vyplatí se jen ve velmi specifických podmínkách. 2. Stávající mostecké tramvaje na širokém žlábku nemá šanci, stejně jakoželezniční vozidlo nemá šanci na stávajícím úzkém žlábku v Mostě. 3. Stávající CZ legislativa toto vůbec neřeší - dostáváme se do legislativního vakua... Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2118 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:17:03         Isidor: Tak to vidím taky. Politicky a mediálně je to jednoduché. Prakticky a technicky velmi složité. Jenki: Opět díky. Ještě dva malé, opravdu už poslední, dotazy. V Ostravě máte široké žlábky? Ještě jedna věc mě napadla. Tramvajovou dopravu velmi zpomalují výhybky, kde i při jízdy do přímého směru (odbočka využívána nepravidelně a občas) musí vozy brzdit na 20 Km/h i více. Existují výhybky, které by umožnily vyšší průjezdovou rychlost (alespoň při sjíždění)? Mayg Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 11-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:26:00         ad vladass: v Ostravě máme široké žlábky. co se týče vyhýbek odkážu Tě na bibli, najdi si vahadlovou vyhýbku Ostrava: první město v ČR se 100% tramvají s digitálními transparenty (Sbohem ceduláky ) Foťte kachny! Než jim upadne druhá hlava a bříško se propadne dolů (Už jich moc nezbývá ) Bobr je mrtev, ať žije bobr? Kdo si přečetl, že poslední písmenko mojeho nicku je Q tak ať si to přečte znova Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2318 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:27:02         1. Žlábky máme široké, už od roku 1894... 2. Výhybky na vyšší rychlosti samozřejmě existují, ale CZ zákony, vyhlášky a ČSNky je neznají, takže i kdyby ta výhybka byla vykovaná z jednoho kusu nerezu, rentgenovaná a ultrazvukovaná na mikrotrhliny 4x denně a zabezpečená 15ti nezávislými způsoby proti podhození tak proti hrotu furt jen 15km/h... sice si některé podniky v některých případech stanovily rychlost vyšší, ale je to trošku na jejich vlastní riziko. (Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2119 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:37:00         Mayg: Díky za odkaz. To už jsem onehdá četl. Šlo mi to vyšší rychlosti, ale to mi odpověděl Jenki. Přesto díky Jenki: To znamená, že v Ostravě by ten Saarbruckenskej zázrak mohl jezdit. A znamená to tedy, že ostravské tramvaje nemůžou jezdit po úzkých žlábkách? Takže s těmi výhybkami to omezuje norma apod. Tak nic no. Co se dá dělat Mayg Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 11-2004 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:40:57         Ono ja se ani nedivím ,že tam ta norma je přece jen zopakovat tohle by bylo nepříjemné, táta byl se školou na pitevně po té nehodě a říkal,že poté co si na člověka lehne tramvaj tak už z něj moc nezbyde. Ostrava: první město v ČR se 100% tramvají s digitálními transparenty (Sbohem ceduláky ) Foťte kachny! Než jim upadne druhá hlava a bříško se propadne dolů (Už jich moc nezbývá ) Bobr je mrtev, ať žije bobr? Kdo si přečetl, že poslední písmenko mojeho nicku je Q tak ať si to přečte znova Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2319 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 17:41:14         Saarbrückenskému zázraku by asi nechutnala polarita - v troleji a občas by někde o něco lehce škrtl díky šířce skříně 2,65, ale staré vozy mají 2,60, takže by to asi prošlo. Norma se dá změnit, nebo ignorovat Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 27221 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 18:53:15         Hlavně ta norma nejspíš vznikla v době, kdy o „rychlé” výhybky nebyl zájem, příp. se to ani neumělo. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2739 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. listopadu 2006 - 19:03:02         Pokud by se používala rychlá výhybka tak by měla být trať kolem výhybky v pořádku ... Aby někoho nenapadlo použít výhybku novou a kolem oraniště. MHD na Hané - http://www.mhdnahane.net, ICQ #277-439-754, Karosa C734.00 odkaz1, odkaz2 zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.145.38 Odesláno Pondělí, 06. listopadu 2006 - 01:38:26       Jak se tedy řešil souběžný provoz vozidel se širokými a úzkými okolky tam, kde to bylo nutné ? Široké okolky (tedy železniční profil) se používal v Brně, Ostravě a Košicích. Jestli Ostrava pořád používá stále původní profil, tak u Brna a Košic si vůbec nejsem jistý. Pokud se někdy v minulosti přecházelo z jednoho profilu na druhý, muselo se po nějaký čas jezdit souběžně s obojím (není možné během jedné noční výluky přezout všechna vozidla a také upravit všechny výhybky). Jak se to dělalo ? A proč by to teď nešlo udělat v Mostě zase obráceně? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2321 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 06. listopadu 2006 - 06:43:01         Brno : pro nákladní dopravu se širokými okolky byly upraveny pouze určité tratě; na nich zřejmě byly použity nějaké "kompromisní" tvary výhybek, podrobnosti netuším. Je třeba si uvědomit, že šlo o období provozu 2nápravových tramvají, kdy rychlosti byly menší než dnes. Košice : oficiálně se stále používá šíroký okolek, ale do toho se vesele instalují BKV s úzkými žlábky. Zvýšené opotřebení kol a kolejnic a zvýšená četnost vykolejení nikoho nes**e, holt divoký východ. Vladass Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 06. listopadu 2006 - 16:27:28         Jenki: Jasně, ta Saarbruckenská vlakotramvaj je široká. Mě šlo o projet ve smyslu problematiky kol. zmar: To jsou moc zajímavé otázky. Jenki: Tedy jestli to dobře chápu. Pokud by po Mostě mohla jet Saarbruckenská vozidla muselo by se udělat toto: Celá městská trať překopat na širší průjezdný profil a změnu kolejí za šoriké žlábky. Všechny ostatní tramvaje přezout na jiný profil. A tedy i úprava výhybek. A co s místy, kde by (třeba v Litvínově zbyly úzké žlábky)? Souběh tedy jde, ale musela by se snížit rychlost + všechny ty nevýhody Košič (větší nebezpečí vykolejení a vyšší opotřebení kolejnic)? Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 06. listopadu 2006 - 22:11:33         ad výhybky: normu (či mechanismy výhybek) je doopravdy načase změnit, ono třeba jet z břevnova na hradčanskou je co zastávka, to křižovatka, resp. nějaká (nepoužívaná) odbočka. nebýt těch pomalých rychlostí, sníží se JD z marjánky z 10 minut tak na šest, sedm. není pak divu, že si veřejnost o tramvajích myslí to, co si myslí. vždycky jsem nadšen z mnichova, jak jim to tam lítá, a následně znechucen cestou MHD z nádraží domů. Jožo_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 11-2002 Odesláno Úterý, 07. listopadu 2006 - 20:53:07         Už to tu v tichosti sledujem niekoľko dní a veľa vecí sa mi vysvetlilo. Niektoré finty som tiež netušil. Keď je tu reč o tých výmenách na kočkopsích tratiach, je zaujímavé všimnúť si na okraji Viedne na WLB. Tam to riešia nejakými špeciálnymi prestaviteľnými srdcovkami. Videl som ich z vozidla ale nikdy som nevidel ako sa to prestavuje v pre jazdu klasického vlaku.Viem, že sa tam stretajú vozidlá tram. versus klasické žel. nákladiaky. Nákladná doprava cez deň je dosť vzácnosť aj keď raz som tam nákladiak videl. Kto vie, nech vysvetlí, Plíís, poteším sa! zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.145.38 Odesláno Úterý, 07. listopadu 2006 - 23:14:20       Jenki: mám za to, že v těch třech městech v době, kdy tam po ulicích tahali nákladní vagóny od velké dráhy, měli jako svoji tramvajáckou normu převzatý železniční profil. Takže všechna vozidla měla stejný profil jízdní plochy kol a všechny tratě (i ty bez nákladního provozu) měly tomu profilu odpovídající svršek. Proto potom byl přechod na úzký profil komplexní záležitostí celé sítě a všech výhybek i všech vozidel. Rychlost jízdy vozidla výhybkou se od té doby příliš nezměnila - ani dnes není dovoleno o moc víc než 10 km/h. Ale mířím jinam - pokud se tehdy dalo technicky zvládnout přechodné období souběžného provozu, tak se to dá stejně dobře zvládnout i dnes. Není důvod vyvolávat paniku. I tady platí klasické: "Kdo chce, hledá jak. Kdo nechce, hledá proč". zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.145.38 Odesláno Úterý, 07. listopadu 2006 - 23:55:59       Ješrě jsem si uvědomil jednu souvislost: u nás už málokdo ví, že i 'velká' železnice u nás dřív nepoužívala široký profil jízdní plochy kol, ale starý Stephensonův profil. Ten starý profil se zřejmě pořád používá ve Velké Británii, takže kontinentální vozidla, která tam mají přechodnost musejí mít nejen odpovídající obrys skříně (je také historický, u nás už opuštěný), ale i upravená dvojkolí. A naopak britská vozidla nesmějí na kontinent (a proto se tu běžně britské vozy nevyskytují). Takže přechod z jednoho profilu na druhý si prožily i naše nejstarší velké železnice. Když jsem se o to blíž zajímal, tak i naši klasičtí železniční historikové byli zaskočeni ... Jožo_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 11-2002 Odesláno Středa, 08. listopadu 2006 - 18:13:22         A ten starý Stephensonov profil bol aký? Zaujímalo by ma. zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.145.38 Odesláno Středa, 08. listopadu 2006 - 18:34:18       Byl užší než dnešní profil. Tedy užší okolek i užší jízdní plocha. Podrobnosti se mi zatím nepodařilo zjistit. Vozidla s tímhle profilem neprojedou přes srdcovku našich výhybek. A tak když někdy v osmdesátých letech byla v Praze na návštěvě funkční replika stephensonovy The Rocket, nedalo se s ní jezdit jinde než na kusé koleji mimo výhybky. Verusha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1311 Registrován: 5-2005 Odesláno Sobota, 18. listopadu 2006 - 23:24:32         Měl bych takový odbornější dotaz pro modelářské účely. Vyrábím na model plošinu na vozíčkáře - výsuvnou. Jelikož na trolejbusech nic takového nemáme, chtěl bych to vyzvědět alespoň od tramvají. Tedy: - pokud se plošina zasouvá / vysouvá, je k tomu nějaký akustický signál? Pokud ano, jde mi o to, jaký (stálé pískání, přerušované, nebo nějaké tydli tydli?) a zda zní přímo pouze při pohybu, nebo už před zahájením pohybu plošiny a zda jen při vysouvání, nebo jen zasouvání, nebo při obojím. - jak je zajištana ochrana plošiny před vysunutím do nějaké překážky? V plánech 21Tr máme ještě takový pohrobek z prototypu - zakreslenou logiku plošiny, kde je nějaká nárazová lišta. Používá se tedy lišta, nebo je to ošéfováno nějak podobně jako na el. dveřích řekněme IGE, kde obvod detekuje nadproud pohonu a dveře (nebo tedy plošinu) vrátí zpět nebo zastaví? -jací jsou u nás výrobci plošin (pokud to tedy třeba ČKD například do KT8N nebastlilo samo)? Jménem modelu 22TrAC 1:6 děkuji za alespoň nějaké odpovědi . Nemám mobil - v dnešní době to lze považovat za luxus. Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2323 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 19. listopadu 2006 - 08:49:20         Pár odpovědí : - pokud se plošina zasouvá / vysouvá, je k tomu akustický signál přerušovaný píp - píp - píp... - jak je zajištěna ochrana plošiny před vysunutím do nějaké překážky - u plošin pro CZ dotekovou lištou na čele výsuvné desky. Pokud je spínač sepnut plošina zajede zpátky do domečku. Pokud je detekován nadproud (ten tam je taky) tak se plošina zastaví a "umře". U plošin pro USA doteková lišta není, protože čelo desky je zbroušeno do špičky pro hladký nájezd vozíku, a tudíž se doteková lišta nemá kam vejít a je tam jen nadproud. - prakticky monopolní (protože jediný, kdo si na to troufl) výrobce plošin u nás je CTS Okřínek, www.cts-servis.cz. Dělá plošiny pro Astru, Trio 01 i 12, 14T, Wanu... akorát ručně ovládané plošiny si bastlí každý sám. Jinak CTS jsou správní nadšenci, pokud jim zašleš dotaz + pár obrázků toho, co tvoříš, budeš téměř jistě zasypán dokumentací - Existují i plošiny zahraniční, konkrétně trošku znám BODE plošinu, ale to je strašný paskvil; má to první série ULFů a díky úžasné spolehlivosti se na další série dává plošina ruční. Pokud se v některé vídeňské vozovně na tuto plošinu zeptáš jako odpověď ti na hlavu přiletí veškeré dostupné nářadí a naučíš se spoustu nových slovíček. - logika ovládání : plošina se pohybuje dovnitř nebo ven jen když jsou zavřené dveře, aby cestující nešlápli na jedoucí desku a nerozbili si ústa. - doporučení : jakkoliv to může dělat potíže doporučuji blokování jízdy vozu od nezasunuté plošiny. Jízdou s otevřenými dveřmi nic nezkazíš, ale nemusíme si vysvětlovat, co udělá náraz vysunuté plošiny za jízdy do něčeho pevného. Když tak podrobnosti mejlem.