Archiv do 07.prosince 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 05. října 2006 - 14:11:51         modiat: Předpokládáte špatně, bylo myšleno na povrch tělesa tvořeného vinutím - tedy de facto "sáhnout si na železo". Vyhřeznutí z drážky jsem opravdu na müsli neměl (u vinutí "motaných kolejnicí" se to tuším dokonce klínovalo)... modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 213.180.32.174 Odesláno Čtvrtek, 05. října 2006 - 20:11:52       ad Aleš Liesk-nerozumím, v čem je spor? ad Hajnej, "sáhnout si na železo". Jsem rád, že jsem předpokládal špatně (vyhřeznutí z drážky je skutečně pravděpodobné s pravděpodobností skoro 0). Jenom proti čemu se izoluje vinutí. Pro jednoduchost, statorové vinutí je zapojené do hvězdy a má 100 závitů na cívce, jedna cívka na fázi, nápájecí napětí je 3x380 V. Takže na závit mi vychází 2,2 V (na cívce je fázové napětí), stačí mi třeba olakování vodiče pro izolaci mezi závity. Napětí cívky proti železu je 220 V (železo je na potenciálu země), tzn. že celou cívku v drážce musím izolovat min. proti 220 V drážkovou izolací, do drážky mezi železo a cívku musím vložit další izolaci. ,,u vinutí "motaných kolejnicí" se to tuším dokonce klínovalo)...". Musíte drážku prakticky vždy uzavřít (a zároveň tím vinutí mechanicky fixovat) , je to dáno primárně tvarem a stupněm otevření drážky (polouzavřené drážky u vsypávaných vinutí, otevřené drážky u ,,kolejnic"-krásný nazev) nikoliv typem vinutí. Bez obrázku, popisem, už špatně vysvětlitelné. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 06. října 2006 - 09:43:28         modiat: Z pohledu izolace je nepochybně zajímavá dvojitá hvězda ATM na 471 nabo 380 - nejen kvůli symetrii obou půlek, ale i kvůli strmosti napěťové vlny při spínání IGBT v měniči. Akorát jsem to nikdy neviděl ani na obrázku... barguzin Neregistrovaný host Odeslán z: 158.193.85.72 Odesláno Pátek, 13. října 2006 - 13:56:42       Vrátil by som sa k Tr - celkom by ma zaujímala preťažiteľnosť trakčného transformátora, môže mi niekto objasniť ako dlho možno trakčný transformátor preťažovať napríklad pri 120% a 150% men. výkonu? V trakcii je použité olejové chladenie s obehom, je použité aj ofukovanie chladiča? (mám na mysli rad 350,362 aj nový rušeň 380). modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 213.180.32.174 Odesláno Neděle, 15. října 2006 - 20:11:11       ad hajnej- věta č.1 zcela určitě, akorát je vinutí pracnější a dražší. Např. Siemens vtipně, protože používá jednoduchou hvězdu, při napájení systémem 1 500 V ji přepíná do trojúhelníka kvůli kompenzaci poklesu napětí. Je důležité si, ale uvědomit, že vlastně trakční motor je svým způsobem ,,bastard" z důvodu geometrického omezení a způsobu napájení. věta č.2 pokud by jste neměl k dispozici diagram vinutí, tak by jste typ vinutí na pohled (jeho parametry) nepoznal a asi nikdo z nás. Jinak ATM Škody má poměr 0,63 kW/kg, nevíte náhodou někdo jaký poměr má Taurus? Rychlé srovnání technické vyspělosti výrobců (u srovnatelných motorů). Díky Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 16. října 2006 - 10:49:19         Ovšem jednoduchá hvězda je výhodou pouze z pohledu čistě motorářského. Platí se za ni vysokonapěťovějšími a tedy pomalejšími prvky v měniči - a za nižší spínací frekvenci se zase platí většími rušivými proudy a tedy i větším rizikem nevejití se do 100 mA... neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Úterý, 17. října 2006 - 09:18:33       Nevím, školy nemám, ale dvojitá - nedvojitá, zdá se mi, že dnes všichni používají IGBT na 6,5 kV. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 17. října 2006 - 09:58:14         Hajnej: No ale když používám spínací prvky s nižším napětím, tak jich musím mít zase víc, ne? Co hmotnost, není pak také limitující? Trafo bude mít na hmotnost ale asi větší vliv, že. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.43.5 Odesláno Úterý, 17. října 2006 - 10:47:14       ad Hajnej-,,z pohledu čistě motorářského", napadá mě krásné české přísloví,,seno voní jinak koňovi a jinak milencům". Je to ale sériový řetězec (trafo-měnič(e)-ATM), takže prvky řetězce musíte navrhovat s ohledem na celkovou kompatibilitu. A důležité jsou samozřejmě i technologické možnosti a už použitá a vyzkoušená řešení výrobce. neregPetrS.-stejně důležitým parametrem jako jmenovité napětí, je rychlost zotavení závěrného napětí (spínací schopnost-rychlost) Qěci-přesně tak Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 18. října 2006 - 09:21:11         Qěcy: prvků je opravdu dvakrát tolik. Je to ale asi pořád lepší, než uprostřed série měnit typ motorů jenom kvůli tomu, že teď už ty prvky k mání jsou. PetrS.: pořád je na tom 6.5 kV prvek na 1500 voltech dvakrát lépe, než na plné troleji. Nicméně ponechme to koňovi a pohonářům, mají na to větší hlavu... neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 18. října 2006 - 13:04:58       Hajnej: Otázka ovšem zní, zda je na tom lépe prvek v měniči Škoda, Siemens nebo třeba Medcom. Drago Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 6-2003 Odesláno Neděle, 29. října 2006 - 01:54:03         Jak vůbec pokračuje stavba prototypů a jak dopadla stlačovací zkouška skříně. Jsou již nějaké výsledky, případně pokroky na kompletaci prototypů. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 29. října 2006 - 17:52:27         Drago, říká vám něco otazník? Ale stejně nevíme. Kastle je furt v Cerhenicích. Majlan od Horek Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.15 Odesláno Čtvrtek, 09. listopadu 2006 - 19:39:57       štítek na Taurusu v Břeclavi dne 11. října 2005 je tam i váha 13.2 tuny 7146 kVA do 35 stupňů 7446 kVA do 12 stupňů   presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Sobota, 11. listopadu 2006 - 22:19:20       Trakční trafa do 109 E dodá ABB. Vizte http://bwb.webgarden.cz/lokomotiva-skoda-109-e Lokofanda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 4-2006 Odesláno Neděle, 12. listopadu 2006 - 01:33:35         Kurňa už aby byly aspoń ty prototypy v kupě a zkoušeli se.....A aby jim to jezdilo aspoň trochu obstojně... Jóó tratě 241 a 240 jsou mi nejblížší Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 304 Registrován: 8-2005 Odesláno Neděle, 12. listopadu 2006 - 09:45:26         presswurst: A ty trafa teda pocházejí z čeho? Každý večer trhám lístky kopretinky. vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, chrrrr.... presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Neděle, 12. listopadu 2006 - 10:58:31       Raspi: Nevím, jestli vůbec z něčeho pocházejí. ABB vyrábí trafa pro lokomotivy, ale pro které řady konkrétně, nevím. Domnívám se, že některé švýcarské a italské. Ani z jejich stránek jsem to nedokázal vyčíst. Nyní je akutní pro 109 E vyrobit podvozky. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2410 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 17:09:55         Majlan od Horek: Díky za štítek. Jak je zapojeno těch šest sekundárů? To se mění při 25kV/50Hz a 15kV/16,7Hz? presswurst: Jaké trafo má lokomotiva řady 185 DB? Ta je od firmy ADtranz, kde to "A" zbylo po firmě ABB (pokud se nepletu). Neprosáklo náhodou, proč nebyli v BEZ-ETD, a.s. (dříve ŠKODA ENERGO) ochotni/schopni zmíněné trafo vyrobit? presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 17:57:16       M_v: Jo, něco prosáklo, ale důvod je JPP, takže to šířit nebudu. Spíš kdyby mi někdo pomohl vypátrat, které lokomotivy mají trafa od ABB. Určitě jej má ETR 500. To trafo pro 380ku je už dávno odzkoušené a je spolehlivé. Tedy nejspíš jezdí v nějakých mašinách. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2411 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 18:27:23         presswurst: Veden intuicí, zadal jsem do Googlu: TRAXX ABB traction transformer a vypadlo mi několik zajímavých odkazů. První a třetí tvrdí, že bombardovací TRAXX používá trafa od ABB, ostatní jsem detailně nezkoumal. Trochu obavu mám z výkonu (TRAXX má max 5,6 MW). Stačí to takhle jako pomoc? modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 213.180.32.174 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 20:24:54       presswurst-další možnost, Ansaldo Breda E 403 (E 402 C), trafo ABB Sécheron SA (maximální výkon lokomotivy 6 MW ). O letních prázdninách 2006 byla ve Velimi společně s ETR 600. Jinak ADtranz, ABB Daimler-Benz transportation, Daimler Benz prodal svůj podíl Bombardieru, aby měl peníze na koupi Chryslera, pokud mne paměť neklame. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 22:13:00         M_v: teda zkusil jsem všechno možné, ale zatím nikde jsem nenašel parametry traf těch 185ek DB, ani jiných pěti až šestimegových mašin. Zýmenc si do všech mašinek dává asi vlastní trafa, že? Ale jinak díky všem za pomoc. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2412 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 13. listopadu 2006 - 23:00:50         modiat: Aha, takže E 402 C se ponovu jmenuje E 403! Tady na straně 40 mezi referencemi E 402 C zmiňují, ale na SPŽ mi vypadl jen článek o E 402 B s trafem od Siemense. Až teď na mě vykoukly červnové novinky s popisem testů ve Velimi (402C mají bohužel psáno bez mezery, čímž prve unikla). Qěcy: Ne, ten výkon nebyl od trafa, ale P_max z celé řady lokomotiv TRAXX. Haupttrafo řady 185 je popsané i se schématem. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2413 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 00:04:33         modiat: A není čistě náhodou trafo pro E 403 to stejný, co má 185 DB? Vzhledem k tomu, že E 403 má být podobná kusovka jako 380 ČD (objednaných 24 kusů pro Trenitalia GL) a trvalý výkon je 5,6 MW... Ansaldobreda E 402C - leták Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 09:04:50       Ta je od firmy ADtranz, kde to "A" zbylo po firmě ABB (pokud se nepletu). Nepleteš. Asea Brown Boveri Daimler Chrysler tranzportation systems nyní "Bombardier" (a v signální divizi bych ještě mohl pokračovat - Zaklady Wyprodukujuce Urodzien Signalizacyjnych ) (možná ten polský pravopis nebude nejsprávnější :-)) Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 17:53:37         Já slyšel význam ABB Daimler transportation from A to Z... Rozhodně ale nad tím názvem zvítězil Word fíčůrou "opravuj první dvě velká", protože ADtranz se to psalo jen na logu, ale ftextu zásadně Adtranz... Majlan od Horek Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.15 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 18:10:50       M_v: Bohužel jsem tenkrát nevyfotil celý vývodový nákres, jen tu levou polovinu. Z toho soudím, že na trolej se zapojují ty tři paralelně zapojené vinutí popsané jako OS. A vždy dva sekundáry z šesti jsou spojeny sériově, US1, US2 a US3. Ale jak to cvaká v mašině při změně 25 a 15 kV to bohužel zatím nevím.   Majlan od Horek Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.15 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 18:20:28       viz modiat 15. října 2006 - 20:11:11 Píše, že jiná loko na 1500V se Siemens trafem přepíná hvězdu do trojúhelníka. Tak tady u toho z 25 na 15 by to poměrem také odpovídalo, hvězda na 25kV a do trojúhelníku na 15kV. Znalejší potvrdí. modiat Neregistrovaný host Odeslán z: 213.180.32.174 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 20:06:10       ad M_V- taky mě to napadlo, určitě ABB má vyvinuté trafo(a), které pak používá do různých lokomotiv různých výrobců. Ale na druhou stranu udávaný výkon lokomotiv je výkon na obvodu kol (na hřídeli TM) nikoliv zdánlivý výkon trafa. Proč by v E 403 nemohlo být výkonější trafo, které je s ohledem na výkon ATM částečně předimenzované? Třeba na zkoušku, (napadají mě i jiné důvody). Jenom úvaha. Ještě jsem se díval do jedné chytré knihy a ADtranz vyráběl i řadu 101 DB, kde výkon lokomotivy je 6,4 MW. Je sice na 15 kV, ale protože jim funguje (zvládli napěťově nesymetrická vinutí na sekundáru) neměl by být problém v primáru ,,vložit" i 25 kV. presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Úterý, 14. listopadu 2006 - 21:15:42       No ABB v sekci o trafech píše, že: Single to multi-systems (AC only, AC/DC, 16.7 Hz, 25 Hz, 50 Hz, 60 Hz) Inductors Power range (up to 10 MVA locomotives and EMUs) Versatile applications (high speed, tilting, suburban, long distance, freight, cargo, narrow gauge, cog-wheel etc.) Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123 Odesláno Středa, 15. listopadu 2006 - 08:45:48       Majlan od Tamaď: Hvězda a Treugolnik jsou pojmy z třífázové techniky. U jednodrátu v nich neplatí režijka. K rozkladu (jazdy :-) ABB-ATdranc: ještě se dá rozklíčovat slovo ASEA, ale už jsem to zapomněl. Je tam tuším nějaká "Svenska Elektrika", ale přesně ujž nevím. presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Středa, 15. listopadu 2006 - 10:17:14       ASEA - Allmänna Svenska Electricitets-Aktiebolag M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 15. listopadu 2006 - 10:40:33         Aleš: A taky se dá rozklíčovat BB podle zakladatelů - Charles Eugene Lancelot Brown a Walter Boveri. Švýcarská BBC v roce 1988 fúzovala se švédskou ASEA (Allmänna Svenska Elektriska AB) - koukám že do roku 1933 měli zajímavé logo... No a od 1996 již dříve vysvětlený ADtranz koupený v 2001 Bombardierem. M_g Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 6-2006 Odesláno Středa, 15. listopadu 2006 - 16:47:32         Ano třeba BBC - Black Bussines Company nebo Badenische Busines Company. A pak ABB AnotherBlackBussines. Yalapeak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 10-2006 Odesláno Středa, 29. listopadu 2006 - 21:06:53         Je tady už dlouho ticho, není to podezřelé? Co skříň v Cerhenicích a jak vypadají problémy v Plzni? Trafo, podvozky.... RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2011 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 29. listopadu 2006 - 21:22:53         Je tady už dlouho ticho, není to podezřelé? Nepochybně.Domácí výrobce nazásobuje domácí šotoscénu šotoinformacema. Co s tím ? Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2991 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 29. listopadu 2006 - 22:16:34         Co s tím ? Pochod na Plzeň. Případně defenestraci. A pokud ani ta neuspěje, tak pouštění písniček Markéty Muchové. Jsem Helenkofil a nestydím se za to! Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 05. prosince 2006 - 22:05:47         Poršecí kastle úspěšně prošla pevnostními zkouškami a stala se tak první evropskou vysokorychlostní mašinkou (teda kastlí) splňující TSI pro vysokorychlostní mašiny platné od půlky roku 2007. Jinak mám čím dál větší pocit, že pokud se 380ky podaří úspěšně vyrobit, schválit, zajezdit a prodat, budou mít krom pevné kastle výhodu i v nižší skupině přechodnosti, než Tarusy, které mají skupinu 3. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 15:51:52         Jednu kastli jsem viděl fpátek ve fabrice na vlastní oči. Jako upřesnění dodávám, že byla základovkovitě červená... Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 377 Registrován: 8-2005 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 16:48:39         Jaká kastle ?? Tak první krůček by už byl. Byla tam i nějaká destrukční zkouška, která ten rám nějak poškozuje? Jestli teda ten rám bude moci být dál použit. Každý večer trhám lístky kopretinky. vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, vyjede, nevyjede, chrrrr.... Malý_fotograf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 18:54:43         Quěcy: Pokud mají Taurusy skupinu III tak to znamená, že musí u nás jezdit podle kulatých rychlostníků? Každý je šotouš, ale v jiné věci... -mám novou poštovní adresu: stepan.esterle(a)dopravni.net Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 28166 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 19:06:25         Jo. Ale nejspíš do té skupiny nakonec spadat nebudou. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova Nevíte, do čeho jdete? Jeďte do Pelhřimova! V sobotu 9. prosince i s doprovodným programem. Podrobnosti zde. Jakuza Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1003 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 20:17:33         On je totiž problém že udajně Taurus má na každé dvojkolí dvě nápravy. Jedno je klas. dvojkolí a druhé by mělo být s brzdovými kotouči. Můžete mi to někdo potvrdit a když tak jestli náhodou nemáte někdo výkres podvozku Taurusu. Proto by mělo být problémem rovnání oblouků kvůli kinetickým silám a tím pádem rovnání oblouků vše je jfp - jeden fíra povídal * * * Usmívej se! Bude Hůř Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 20:39:07         Na ŽSR mají Taurusy údajně přechodnost 3 (i když nejsou schváleny). Nevím, jak bych si to ověřil. Hřídele s kotouči má čtyři, pro každou nápravu jednu. Výkres nemám, ale z přiloženého obrázku je to jasně vidět, hlavně brzdové válce (v červených kroužcích.   Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3024 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 22:02:22         Při prolejzání K-R jsem narazil na článek o lokomotivách Siemens a v něm narazil na zajímavou informaci: Vzhledem ke skutečnosti, že při rychlosti 200 km/h a výkonu 6 000 kW již nelze použít týž sběrač pro AC a DC systémy (těžká DC hlavice je z důvodu velkých dynamických sil na lehkých AC trakčních vedeních nepřípustná)... Jak bude tato věc řešena u lokomotiv 380? Také více sběrači na různé systémy, anebo si s tím v Plzni (?) poradí? Jsem Helenkofil a nestydím se za to! Bobr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 10-2006 Odesláno Středa, 06. prosince 2006 - 23:49:13         "Elektrickou energii do lokomotivy přivádějí dva univerzální polopantografové sběrače (univerzální pro všechny tři systémy) s odpojovači přes univerzální obvod indikace napájecího systému." Zdroj:http://bwb.webgarden.cz/lokomotiva-skoda-109-e Bobr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 10-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 00:24:08         Sběrače prý má dodat Lekov, ale na jejich stránkách jsem je nenašel. Hummus Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 07:55:02         Taky by mohl byt problem s tim, ze do Polska je nutny sberac s medenym oblozeni. U nas se pouziva s uhlikovym oblozenim a napriklad do Svycarska je potreba mit zase sberac uzsi nez je ten u nas (Ale 380 ve Svycarech asi jezdit nebude.) Jestli se pletu, necht me nekdo opravi. neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 08:14:40       Qěcy: Obávám se, že jsi zakroužkoval brzdové válce. Ten hřídel s kotouči je blíž ke kolu a kotouče mají trochu větší průměr. Takhle by tam muselo být vložené ještě další ozubené kolo. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 09:02:27         ad Humus, co jsem slyšel, tak SBB postupně upravuje tratě aby nemusela být užší hlavice... Ale je to JPP Zdraví Martin Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5651 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 09:43:12         sestava pro úzkej sběrač byla zvolena asi qůli tunelům. taky se o ní uvažovalo u nás při drátizaci brna, naštěstí to neprošlo. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno pouze plynulá doprava může být ekologická Čahoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 09:44:29         Něco jsem našel ...   Stanin84 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 09:46:51         Zdravím, mám takový dotaz.. Co je to "konstrukční rychlost"? Myslel jsem, že je to maximální rychlost, která se nedá překročit. Ptám se na to proto, že na stránkách http://bwb.webgarden.cz/lokomotiva-skoda-109-e u popisu podvozku píší, že jeho konstrukční rychlost je 200km/h, takže čistě teoreticky, pokud se ta konstrukční rychlost nemá překročit, by se nedala ř.380 schválit na 200km/h, bo by musela těch 200km/h překročit.. Nebo jak to s tím podvozkem a pojmem "konstrukční rychlost" je? Třeba TIS má maximálku 230km/h a konstrukční 253km/h.. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 871 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 09:54:33         Nereg. PetrS: No dyť jsem psal, že zakroužkovaný jsou válce. Ty hřídele z obrázku poznat nejde. Konstrukční rychlost je nejvyšší rychlost, kterou smí vozidlo pravidelně v provozu jezdit. Při TBZ musí být nejméně o deset procent překročena. TIS má samozřejmě konstrukční rychlost 230 km/h. Ulubos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 10:01:14         Qěcy : Na ŽSR mají Taurusy údajně přechodnost 3 (i když nejsou schváleny). Nevím, jak bych si to ověřil. http://www.fssr.sk/index.php?ind=downloads&op=entry_view&iden=25 strana 51 Stanin84 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 10:22:38         Qěcy: Aha, tož díky. Ale dal bych ruku do ohně za to, že jsem někde u TISu u kolonky "kontrukční rychlost" viděl 253km/h. Takže to je 230km/h, ok.. Ale škoda toho. Škodovka mohla zkusit překročit rychlostní rekord Taura :o) Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3027 Registrován: 8-2003 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 10:47:59         Stanin84: Jen jestli si každý pod tím pojmem nepředstavuje něco jiného. Ta formulace ("popisu podvozku píší, že...") patrně říká, že tyto podvozky jsou určeny pro provoz rychlostmi do 200 km/h. U TISu (i já bych řekl, že jsem viděl to samé) se tím myslí nejvyšší rychlost dosažitelná při zkouškách... Jsem Helenkofil a nestydím se za to! Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.135.70 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 11:53:12       ad Bkp: Si s tím nikdo radit nemusí, pokud mašina má maximálku 200 km/h - což 380-ka má:--)) Třeba 1216-ka má dostatečný výkon na 3 kV i 25 kV, f = 50 Hz pro V = 230 km/h, ale právě kvůli smetáku má psáno (= může) na 3 kV jen 200 km/h (viz. obchodní prospekt k typu). Zdravím... presswurst Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.3.1 Odesláno Čtvrtek, 07. prosince 2006 - 12:02:12       K čemu je dobré mít mašinku pro 230 km/h, když v Evropě neexistují skoro žádné vozy pro tuto rychlost?