Při návštěvě různých expozic vždy platím,neb sám vím jak těžce se drobné schraňují..

No, snad se nějaký ten kádr najde..

Hlavně taky, aby tam vydržel ...

Zdá se mi, že "úmrtnost" na tomto postu přesahuje i "úmrtnost" italských vlád v jistém období ...

AD Modřaňák.: Rovněž děkuji za upřesnění informací o stroji 354.7122. Předání v červnu 1962 do Přerova a informace od DP doplňují skutečnost, že tato lokomotiva byla na závěr své kariéry plonkovní a byla pak předána do nového depa Maloměřice, zřízeného v roce 1964. Tato lokomotiva zde byla podle jiných zdrojů v roce 1968 zrušena.

k 354.7122 bych dodal ještě výt.Chomutov a Kralupy)

Prosím o identifikaci této 475 ve Vrútkách, kterou jsem tam fotil 10.7.2012.

Předem děkuji. Je zajímavý, že o tom jsem nevygoogloval ani zmíňku...

751_364-1: 475.1130

Mirek_2037: Díky moc.

Posun s pětasedmou 475.141 Brno dolní 18. června 1993. Vedle ještě stojí 556.0206, 556.0254 a 475.194. Docela zachovalé mašince 475.141 zbývají dva měsíce jejího lokomotivního života. V srpnu bude sešrotovaná. Škoda, myslím, že by jí to dneska slušelo třeba ve Veselí nad Moravou....
https://www.youtube.com/watch?v=QSX51PKOa0w&feature=youtu.be


(Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.)

To nechápu, jaký hovado ji nechalo sešrotovat, však jí nic nechybí..

K 475 141: Asi by se muselo jít do pamětí, jaký byl tehdy její technický stav. Pak by se dalo uvažovat odborněji o předchozím výroku.

Jo, byt mladší, třeba bych do toho muzea i šel. Dnes mi hrozí, že bych tam mohl zůstat jako exponát
Navíc když má šéf jiné představy tak to nedělá dobrotu. Radši zůstanu u firmy, kde jsem spokojen.

Mariane, Ty bys tam mohl být přínosem, nejen jako exponát.
Hezký den !!

Pánové, v rámci toho odkazu na aukci, co zde minulý víkend dával Boris, mne zaujala tato foto, resp. popiska:
http://www.ebay.com/itm/35mm-Slide-CSD-Czechoslovakia-Railways-St eam-Loco-556-0101-V-Nast-1965-Origi
Copak je to za lokalitu, identifikovanou s přehledem dle cedule jako nádraží ve V. Nást? Je to Kolín?

Pro Mariana P.: asi máš pravdu, co píšeš. ID 2

Mariane, kolikrát pochybuji, zda šéf vůbec nějaké představy má Vlastně má...

Jindřich Rosa : je to Kolín, v pozadí vykukuje kolínská elektrárna

Mixmouses - ono to bylo jasný už podle toho V.nástupiště, kolik takových bylo a je?
Mě se tam víc líbí ta nově dokončená bouda pro posunovače, tam je krásně vidět, jak se tenkrát stavělo. A moc rád bych bych viděl ty chytráky, co vymysleli tu povinnost mít energetický průkaz budovy i pro tyto starší stavby, jak by právě zde, kde je každej kousek z jinýho materiálu, dokázali přesně vypočítat tu náročnost bez rozebrání budovy. Myslím, že křišťálová koule by dala výsledky daleko přesnější.

Záběry z jízd parních vlaků na Fichtelbergbahn 7.2.2015
Nasazeny byly lokomotivy 99 1773-3 a 99 1785-7

https://youtu.be/hiatCCAFlrY

Mirek_2037 : Kde přesně jsou snímky pořízené?

Řekl bych že tady: 49.1812119N, 16.6130508E

Sominus:
První fotka: 49.1811886N, 16.6124839E
Druhá fotka: 49.1814944N, 16.6134475E

Něco z ptačí perspektivy

ktorá para zo Škodovky mala v.č. 1834 z roku 1947? Vďaka

Mirek_2037 : Díky za info, mělo mě napadnout hned Dolní nádraží.

Blekk1: 475.112, ale rok 1948.

Rok 1947. Ten stroj 475.112 měl už v prosinci roku 1947 tovární zkoušku.

Blekk1 (12):
Lokomotiva 475.112 vyrobena pod výr.č. 1834/47. Tovární zkouška dne 15.12.1947. Ze Škodovky Plzeň však odeslána až 22.1.1948 s tendrem 935.0144 do výtopny Chomutov. + 26.9.1977

Po půl roce, ale přece. Svijanský speciál 2014 se Štokrem 556.036
https://www.youtube.com/watch?v=3B5zVH1y7XQ

Zderem: moc pěkné, díky

Ahoj
Baja: Sice to zde nepatří k tématu ale co je to za Brejlovce vpravo s červeným vrškem?
Dík za případnou odpověď.

Pavel T.: Je to zvolenská T 478.3109.

Safra chlapy f té hromadě mašin je hlavně k povšimnutí klenot 313.432 a vás zajímá kybl z kolbenky, vlastně pocházijó z tama obě....

Pár fotek z oslav 100 let Moravské západní dráhy


Fotky pocházejí z filmu nalezeného v bordelu při vyklízení prostějovské strojovky

Zdravím přátelé, kolega staví model lokomotivy 365.038 s tendrem 818 když jezdila v Lounech. Ale nevíme číslo toho tendru. Poradíte někdo?
Děkuju. V. Lapka

365.038/818.021 do Loun přišla 1.5.1962, zrušena 26.2.1969

spacula Dík, tendr bude mít číslo. V.L.

16.Května pojede pára na Moldavu....

Dispečer o11: skvělá zpráva, díky za ní

Kdy vyjde 3. díl "České stavby parních lokomotiv" od Ing. Zeithammera? Prosakují již nějaké informace?

Saská úzkorozchodka kolem Popelčina zámku: Löβnitzgrundbahn
http://www.youtube.com/watch?v=Q7cQc62xMPo

K párař: snad v roce 2015

Párař: Třetí díl přijde v pátek 20.2. z tiskárny.
Takže odpoledne v Pragomodelu již v prodeji.

Dobrá zpráva

Vážení můžete nás prosím rozsoudit, vedem neodbornou debatu o točně v Lužné. Když přijede do Lužné delší stroj než je točna, musí se jet otáčet do Žatce, ale neotáčí se na Žatecký točně, ale na trojúhelníku.

Z toho tedy plynou otázky:

Kde je nejbližší funkční točna kde se otočí 498.1 atd., jsou to Louny?

Je Točna v Žatci mimo provoz?

A poslední nesmysl, když by 498.1 udělala dost páry, je technicky možné stihnout odpojit tendr ( vodu, elektriku, vzduch, parní topení, šnek s uhlím atd.) otočit lokomotivu, natáhnout tendr, otočit tendr, vytáhnout tendr a objet ho lokomotivou a znovu ho připojit. A to vše jen lokomotivou na tu dopředu nadělanou páru?

Že je to nesmysl vím.

Slaný: točna v Žatci už neexistuje

Ad Slaný a rozkuplování jedničkového Albíka.
Nejde ani tak o dělání páry, jako o dostatek vody v kotli.
Pokud by totiž klesla hladina pod nejnižší stav( 100mm nad stropem topeniště,bylo by nutno udělat mašinu studenou-shodit oheň z roštu, jinak by došlo k vytavení olovníků- v lepším případě. V tom horším by mohlo dojít k výbuchu kotle se všemi následky.
Jinak ke "kuplování" mašiny a tendru za účelem otočení mašiny:
Jedná se o sebevražedný čin!
V případě jedničkového albíka jde o mašinu, vybavenou navíc ještě mechanickým přikladačem, takže množství práce je větší než u mašiny s ručním topením.
Co je tedy vše potřeba udělat?
-rozpojit vzduchové potrubí
-rozpojit parní potrubí topení
-rozpojit parní potrubí mechanického přikladače
-rozpojit vodní potrubí od tendru k napaječům
-rozpojit elektrické kabely osvětlení
-rozpojit šnekový dopravník mechanického přikladače-špinavá a časově náročná práce
A aby jí nebylo málo, tak je zde ještě horší práce-rozpojení spojky mezi mašinou a tendrem.
Je tam totiž listová pružina, která odpružuje mašinu vůči tendru a její předpětí je značné( několik tun).
Rozpojení a hlavně spojení této tzv tuhé spojky vyžaduje stlačit tendr vůči mašině velkou silou.
Běžné je, že z jedné strany se mašina zapře např. o zabrzděného "čmeláka", přičemž tendr vůči mašině natlačuje "bardotka".
prostě je zapotřebí minimálně jedna další mašina s dostatečnou silou.
-no a ještě se musí rozpojit pomocné(nouzové) spojky mezi mašinou a tendrem.

Suma sumárum: dřina neskutečná, riziko úrazu není zanedbatelné a za čas, který zabere tato raubírna by Albík do Žatce a zpět do Lužné dojel několikrát!
Takže je to nápad z kategorie těch šílených!

Velice krásně popisuje kuplování velké mašiny( Šlechtičny) v teplém stavu pan Vladimír Klimeš v knize: " Mám páru rád"-navíc je to vzpomínka na doby pravidelného provozu.

Tolik tedy ke "kuplování" velkých mašin.
Debatu o točnách v Lounech a Lužné nechám povolanějším a znalejším místa!

(Příspěvek byl editován uživatelem pterodaktyl.)

Připomenu, že poblíž Loun-předměstí je také triangl. Veliká lokomotiva se dá otočit na něm (nejlépe i s doprovodným vozem pro lok.četu - aby byl stále u lokomotivy). Může to být operativnější, než zajíždět v Lounech do depa. O délce tamní točny nemám informace po ruce.

pterodaktyl: V jedné železniční publikaci jsem před pár lety četl, že mikáda se v počátku svého provozu otáčela v Přerově (nebo České Třebové, už si to přesně nepamatuji), kde byla tehdy krátká točna, tak, že se rozkuplovala mašina od tendru, obojí se otočilo a znovu spojilo. Vycvičená parta zámečníků to údajně stihla za nějakých 50 minut. U mikáda to bylo o něco snažší neboť neměla přikladač.
Hodinu bez možnosti dotáhnutí vody do kotle mašina vydrží bez potíží, pokud není rozhicovaná.

Topič:
K tomu rozkuplování Mikád kvůli otáčení-nevzpomenete si v jaké knize jste to četl?( nechci tím v žádném případě tvrdit, že nemáte pravdu, to ne! Rád bych se ale po té knize podíval a pročetl ji).

-tahání vody do kotle: ano, souhlasím s Vámi.Pokud zastavím kompresor a turbínu, tak pára může mizet jen případnými netěsnostmi.
Nicméně jsem chtěl tazatele Slaný nasměrovat na logičtější cestu úvah.
A ta voda v kotli( a její nedostatek) je podle mne ta správnější otázka, než řešit "nadělání páry".
Ba naopak-jak správně píšete-čím víc mašinu rozhicuju, tím spíše mohu mít problémy s vodou( začnou odfukovat pojišťovací ventily( neboli:" řvát sichráky") a voda( pára) mizí.
Když v kotli dobře "založím ", tak mi oheň vydrží.
Takže řešit oheň není podle mne ta správná otázka pro tento účel

Tazateli Slaný jsem svým příspěvkem chtěl naznačit, že spojení mašiny a tendru není stejné a stejně jednoduché, jako spojení mašiny a vagonu.
A rozkuplovat mašinu a tendr je opravdu náročnější, než rozpojit šroubovku a potrubí brzdy mezi vagonem a mašinou.

pterodaktyl: super počteníčko!

čmelák 770: Díky za uznání!
Rozhodl jsem se jako doprovod k mému textu naskenovat pár listů z Příručky pro strojvedoucí parních lokomotiv, kterou napsali odborníci na slovo vzatí,páni inženýři Louda a Mareš. Jedná se o vydání z roku 1956 , které je ve slovenštině. Nicméně jsem použil toto vydání , protože se týká doby výroby posledních typů parních mašin.
A co k tématu:"spojení lokomotivy a tendru" píší pánové Louda a Mareš?
Cituji:"I u tohoto provedení je otočná listová pružnice K vložena do spřáhlové skříně s předpětím několika tisíc kilogramů. Toto předpětí musí být větší než zrychlující síly hnacího mechanismu během jedné otáčky.
Proto je svěšování lokomotivy s tendrem obtížné a používají se k němu různé stahovací pomůcky nebo tlak jiné lokomotivy." Konec citace

vpravo fotografie odpojeneho tendru-jdou videt naraznicky odpruzeni , vodni hadice i snek prikladace obrazky c. 1-177.tif (963.6 k)

vykres spojeni mezi lokomotivou a tendrem- pismeno K oznacuje onu diskutovanou listovou pruznici obrazky c. 178-325.tif (579.8 k)

pterodaktyl: Tuším, která to asi byla. Podívám se i když mám teď knihovnu v dosti neuspořádaném stavu. Dostanu se k tomu až o víkendu nebo příští týden. Třeba se někdo zde ozve dříve.

Možná se hloupě zeptám, ale když je ke spojování lokomotivy s tendrem potřeba "násilí", je tomu tak i při rozpojování? Pakliže ve spoji působí síla pružiny, logicky by to tak mělo být. Díky

(Příspěvek byl editován uživatelem spacula.)

Topič: Děkuji za ochotu!

spacula:ano, na rozkuplování je potřeba též"násilí"-stlačit tendr vůči lokomotivě a tak odlehčit čep tuhé spojky. Vyrazit tento čep, pokud by byl kolmo na svoji osu("na střih") zatížen silou, kterou vyvozuje pružnice by nebylo možné.

V knize:"Mám páru rád" je líčeno rozpojování i spojování tohoto spojení, ovšem u té Šlechtičny došlo k prasknutí té pružnice a tedy její tlak vymizel. Rozpojení tedy nebylo tak náročné.
Ovšem spojení už problém byl, k překonání síly pružnice bylo potřeba nabrat tendr "ranou" -rozjet stroj řady 411.0 a nárazem přemoci předpětí té pružnice.

Ve 20.tých letech se muselo rozkuplovat na každý druhý točně, a pak se z toho stala složitá věda...

Pamatuji rozpojování a spojování 556.0 s tendrem za asistence dvou sergejů, resp. jednoho zarážedla a jednoho serjoži.A potichu zrovna nebyl.

na co zarážedlo ? Všechna kola 556 podložena klíny a 781 jen zatlačil. Bouchat se ale muselo, když místo 781 byla po ruce jen 702,ta pak musela tvrdě najet. Přetrženejch šneků bylo hodně(čedičový kostky jsou moc tvrdý), a bez rozkuplování to opravit nešlo.

Pánové. naco zarážedlo. stačí klíny a loko zabrzdit.

Nebo je ještě jedna možnost, nejlíp je když je mašina ještě v páře aby si sama tendr namačkla, vyrazí se klín z tuhé spojky a tendr se nechá jen na nouzácích... Než se rozkupluje bižuterie mašinka schladne a ještě ji zůstane trocha páry aby sama od tendru poodjela....
Byla to krásná podívaná když mašinka odjíždí a tendr zůstane stát a v boudě je najednou víc světla.....