frako 274:když jsem před dvaceti složil do sklepa poslední fůru(80 q) uhlí před plynofikací baráku (naházet lopatou do kolečka - popovézt 10 m - vysypat kolečko před sklepním okénkem - naházet lopatou do sklepa), byl jsem z toho 3 dny "nemocný". Ta představa, že bych tohle + další úkony měl mít za sebou po každé směně mi pomohla dívat se na práci topiče s respektem.

Pánové nevim včem se oba ztrácíte, ale já jsem chtěl pouze říct něco o konkrétních zkouškách lokomotiv řady 50 a 534.0. Vycházím z materiálu které mám k dispozici a které po přečtení naznačují snahy našich techniků o zachování dodávek lokomotiv 534.0 pro ČMD, konkrétně v letech 1940 - 1942 (dalo by se také říc na začátku války). To ostatní bylo stranou. Souhlasím s názorem, že řada 50 u ČSD 555.1 po ustálení poměrů nebude tak složitá, ale řada 52 bude tvrdší oříšek.

Čtenář:
Tak železnice byla po odstoupení pohraničí o dost menší, takže tu byl spíše přebytek lokomotiv v těchto letech ve zbylých výtopnách. Také v roce 1939 není uzavřena žádná smlouva na dodávky nových lokomotiv řady 534.0. Po výše zmíněných zkouškách konaných na konci května 1940 bylo v červenci objednáno pouze dvakrát po pěti kusech lokomotiv řady 534.0 (534.0129 až 534.0138).

AD Vlasta. Vlastíku a to si ještě zapomněl dodat prdelí napřed kolem vody. Jo a u Rasputina to bylo vždy těžké. Zdraví Marian

Zderadíček- teď si představ ,že jsem měl pocníka kirowa a denně se např v Hradci Králové vyložilo 10 veesáků uhlí. Ty jako pomocník jsi musel vyházet uhláky dočista. Když byl dobrej jeřábník ,dal ti do vozu kapsu, když se mu nechtělo ,tak odevřít dvířka a házet na figury.Občas jsem si šlapal na ruce. Taky jsem hooodně dlouho jinou lopatu než uhelku neuznával.
Jinak pánové o řadě 534.0 a řadě 50 nebo 52 se hezky píše v knize Česká stavba parních lokomotiv - 3.

Mariane dneska to vše je k smíchu ale tenkrát to bylo k pláči.Rád na tu dobu vzpomínám.

Modřaňák: O tom, že máte jasno v Br 50 a Br 52 jsem měl možnost přesvědčit se osobně. Ještě jednou děkuji.
Pro doplnění, když jsem bádal v životopise lokomotivy 555.103. Od pamětníků jsem se tehdy dozvěděl, že řada Br 50 nebyla Rudou armádou tolik žádána, pro její provozní a hlavně servisní složitost. Upřednostňovali Br 52, pro jejich jednoduchost. Další takovou maličkostí byla snaha zdejších opraven vnutit Rudé armádě Br 52 s rámovými tendry, u kterých se objevovaly vážné únavové trhliny. Docházelo i k záměnám tendrů u již předaných lokomotiv.

P.S. Docela by mne osobně potěšil obrázek lokomotivy "ČSD" 555.0 s rámovým tendrem.
Sháním informace o živočichopise lokomotivy 556.0148. Pomůžete prosím ?? Děkuji.

Avizované foto 556.0238 a 556.0361, 1980/1981

Ví prosím někdo, jaká němka stojí v Finském muzeu Hapämäki ? Předem děkuji za info.

Na základě objednávky D-30107/40-III/3 z 2.7.1940 bylo v roce 1942 vyrobeno 6 strojů řady 534.0129-134 a na základě objednávky D-39906/40-III/3 z 31.7.1940 4 stroje 534.0135-138. Obě objednávky byly pro ČMD.
Několik poznámek pro lokomotivu 534.0133 (fota). Výrobní číslo 1248, tlaková zkouška prosinec 1941, tovární zkouška 17.1.1942, TBZ 6.2.1942, datum předání 9.2.1942. Po skončení války ČSD, v roce 1972 jako K 526. Lokomotiva patří do zde popsané série.

Já se tehdy teprve učil fotit a na Smíchově vznikly mé první železniční snímky z bakeliťáku Corina2, které jsou ovšem nepublikovatelné. Děkuji Bóžo za oživení vzpomínek z mládí.

Modřaňák 975: Je známo, kdy přišla o to napájecí čerpadlo?

http://youtu.be/AchAsfv632E
odkaz na jízdu lok 50 německých drah
Vojenský vlak DB ve stoupání v Sasku mezi Schwarzenbergem a Annabergem

(Příspěvek byl editován uživatelem spacir148.)

Kotel z lokomotivy 456.159 byl přesunut z Opavy do muzea v Jaroměři. viz fotky zde: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.948871611792140.1073741 839.493877333958239&type=1

Vzpomínka na rok 2010 - Poslední parní víkend v Lužné z letadla.

http://youtu.be/J3UR1QKe2rA

Zítra má výročí od poslední jízdy 354.1217 DKV Brno... už je to 10 let.

...jen ta poslední jízda dopadla neslavně. Až se dokopu ke scaneru, dám sem fotky z dolního. Škoda jí i jiných...

Radekc: to je zatím to nejhezčí modelové kolejiště, co jsem kdy viděl. Díky!

Jedna historická nehoda - ztráta křižákového pravítka, vedoucí na dráze cca 53 kilometrů k destrukci celého rozvodu, zakončená kolizí uvolněné (a ohnuté) ojnice, křižáku a utržené pístnice s protijedoucím nákladním vlakem, vykolejení a pořádné "hromadě" s pěti obětmi na životech.
21. ledna 1960 v 1:48, poblíž Settle v Británii.


http://www.railwaysarchive.co.uk/documents/MoT_Settle1960.pdf

Zajímavosti:
Brzdící váha lůžkového expresu s vakuovými brzdami je asi 71,5% (není to málo, Antone Pavloviči)?
Volná křižáková pravítka jsou psána v knize oprav už od 31.12.1959, tj. plné tři týdny před nehodou.
Lokomotiva byla stará necelých 6 let, GO měla 4 měsíce před nehodou.
Strojvedoucí (60 let z toho 18 za regulátorem) kvůli neklidnému chodu mimořádně zastavil už cca 22 km poté, co začal ztrácet díly rozvodu, ale na závadu nepřišel a s vlakem pokračoval dál.

Angličania majú čudný PDF. Najprv mi to otvorí, a potom za pár sekúnd to hodí na ukážky a nedá sa s tým pohnúť.

Zkus ho stáhnout do počítače a otevírat tam, chyba může být v prohlížeči. Já to totiž bez problémů otevřel celé.

Colonel mal si pravdu, Chrome si s tým neporadil, ale Firefox to zvládol. Ale tie posledné výkresy som musel veľmi zmenšovať.

Zdravím....nevi někdo v jakém městě se bude letos konat Národní den železnice??předem dekuji za odpovědi....

ale víme.... hledejte ho ve východních Čechách.

myslite Pardubice???

No tak já bych to spíš viděl na Třebovou.

ani jedno ani druhé

Tak jedine Hradec či jaromer???

ta Třebová by byla fakt nejlepší. Srpen 1995 byl nezapomenutelný.

Velikonoce ve skanzenu

Tak ta ČT by byla příhodnou hlavně díky letošním 170 letům Dráhy Olomoucko-Pražské...

NDŽ: NDŽ bude poslední víkend v září a 170 let olomoucko-pražské bude 12. září. Obě akce spolu vůbec nesouvisí.

Ak chcete vidieť v prevádzke parné rušne Malého Býčka 422.0108, Šľachtičnú 475.196, Štokra 556.036, Albatrosa 498.104, Papagája 477.013, Zubačku TIVc 4296 ale aj ďalšie historické vozidlá nielen zo Slovenska, tak bude pre vás vítanou pomôckou kalendár nostalgických vlakov 2015, ktorý môžete nájsť na stránke Múzejno-dokumentačného centra ŽSR:

Kalendár nostalgických vlakov ŽSR 2015

K článku o hrbounovi. Těch 5,5 hodiny z Vídně do Prahy někdy dal nebo to je hypoteticky? 420km s mašinou která má Vmax 100km/h a potřebuje vodu min. každých 130km na dřívějších tratích??

NDŽ-dobry den...muzete me prosím napsat klido do mejliku v jakém městě ve východních cechach se bude konat národní den železnice?? a jeste se optal ke 170letum olomoucko pražské drahy-budou to oslavy většího rázu?jízdy s parnima lokomotivama?? předem dekuji za odpověď...

NDŽ: Už naše babičky věděly, že nejvíce pomáhá omývání vlažnou vodou.

JNi: Těch 420 km počítáš kudy? Tehdy se jezdilo z Vídně do Prahy buď 410 km po tratích StEGu, tj. přes Hrušovany n. J., nebo 347 km po KFJB, tj. přes Gmünd/Č. Velenice a Veselí n. L.

Lokomotiva řady 910/364.0 ujela po tratích bývalé ÖNWB 458 km z Vídně přes Znojmo a Nymburk do Děčína (dnes DC východ) za 7 hodin.

Polabský: jo jo, to hlavně platí v NTM..

hank: aha, pravda. No já hlavně koukám na naše patníky co jsou na trati 090 (měly by ukazovat vzdálenost od Vídně). Jestli to i přes Velenice dával za 5,5 hodiny, tak to šlapal RailJetu se 4 hodinami pěkně na paty už před 100 lety :-)

NDZ - Trutnov?

Hank 1.3. poukázal na doplnění informací, zde dodávám. Tehdy zmíněný Mn87653 (duben 1963) odjížděl ze So cca 12:15, většinou s normou, někdy i s postrkem, norma zátěže v úseku So - Nejda (Hájek) byla pro 534.0 850t, v úseku Há - Chom 1050t, při průjezdu Kláštercem 1250t, ale to nikdy nebylo. Popisovat práci v jednotlivých štacích by zabralo místa, ale věřte byla to zabíračka, nerad vzpomínám třeba na Klášterec. Do Chom. byl příjezd kol.20:00, někdy se podařilo i s náskokem, někdy jsme náskok + něco navíc odstáli v Kralupech, protože ranžír "nebral".
Než se mašinka na vlak vystavila musela se namazat a u té mojí 389 to bylo trochu komplikované, protože namazat obnášelo do každého osového ložiska stříknout 1,2 špricky strojního oleje, přimazávačkou naplnit mazání ojnic, hlavních spojnic, křižáků a kulis. Zbytek klacků byl na tuhé mazivo z velkých dekalamitek, což byla dost fuška to tam natlačit. Ložiska výstředníkových tyčí byla zase na vazelínu z malé dekalamitky. Ložiska tendru byla kluzná, kde něco chybělo tak také dolít. Fíru jsem měl velkého odborníka a znalce těchto mašin, dalo by se říci s mašinkou zžitý. Měl na této mašince namontovánu i tu zde několikrát zmiňovanou vícehlasou houkačku, kterou si pak přemontoval na na Štokra 351, 556,0 nahradily kremáky a on to na té 351 dojezdil do důchodu. Já mu topil 3 měsíce a pak jsem přešel zase topit 3 měsíce Štokry, tam jsem měl fíru "floťáka", štokristu od té doby co do Sokolova přišly, zkrátka fíra par exellence, od něj jsem se naučil, zůstal jsem u něho i jako 2. strojv. před zkouškama. Ještě jsme si zajezdili jako už kolegové, těsně před jeho odchodem do důchodu na Sergejích. Ještě žije je mu 91 a je to studnice vědomostí.

frako 277: Děkuji.

zajímavá nabídka:http://aukro.cz/listing/listing.php?order=m&string=technick%C3%A1 +dokumentace&bmatch=seng-v6-p-dom_czech-0819

Po čase vcelku podrobný republikový výčet nostalgických jízd: http://www.cd.cz/volny-cas/nostalgicke-vlaky/kalendar-nostalgicky ch-jizd/-13383/

Národní den železnice 2015 bude v Hradci Králové...

frako:trošku se mýlíte , v roce 1963 nemohl jezdit vlak s číslem 87653, ten mohl jet asi až tak za deset roků

Parmezano - přesně tak, tenkrát ještě bylo užíváno číslování z roku 1924.

V roce 1963 měl manipulák zcela nepochybně 4 místné číslo, ale začínal zcela jistě číslicí 8, to je správně.
Nicméně je to poněkud nepodstatné v tomto pěkném a zajímavém vyprávení...

Od přečíslování se ale tento vlak opravdu po mnoho let jmenoval 87653. Vozil jsem ho i já v letech 1991 - 1995. To už samozřejmě s 770, 771.

CH parni zubačka / rack steam: http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=479591&nseq=16#remar ks

Další male svycarske parni lokomotivy z http://www.railpictures.net/showphotos.php?locomotive=E%202/2

Co je prosím tohle za stroj??? (u Kamenných Žehrovic)

Tak to číslování se mi popletlo, zcela určitě to zpočátku byla čtyřmístná čísla, děkuji za uvedení na pravou míru. Já mám toto číslo zafixováno v paměti a pak ještě 67591,67593 z pozdějších let.

Quadrophonia:

http://kkvk.wz.cz/

frako: 1963 - to byl opravdu plnokrevný, hodnotný parní provoz, v podstatě před samým vrcholem (a nejen to). Tiše závidím.

Zeleznej dedek - řekl bych už na vrcholu. Např. v r. 1965se u nás zkoušely Plzeňské pomeranče, pro velkou poruchovost to skončilo, v r.1966 se začínají objevovat sem tam na Os Chomutovské Bardotky, stále to však jistily pětasedmy. R. 68,69 už nasazování Sergejů, zatím do parních oběhů atd. Cheb - Plzeň zadrátováno střídavinou, Štokry, Albíci, zdejší doména pryč. Páře začíná zvonit umíráček.

Ještě k dotazu výše: U těch Kamenných Žehrovic stojí dosti zdařilá atrapa parní mašinky - má ale např. kolečka z důlních vozíků a i z jiných hledisek je nefunkční.
Něco podobného (ale kvalitnějšího) t.č. mají v Zemplínských Hámrech na východě Slovenska. V tomto případě ale byly pro konstrukci pomníkové lokomotivy použity díly pocházející ze skutečných "Brigadelok", důkladně opravovaných v Česku pro zahraniční zákazníky. Viz např. tato tisková zpráva: http://humenne.korzar.sme.sk/c/7128177/na-muzeum-a-pamiatky-ziska li-zemplinske-hamre-vyse-milion-eur.html

Frako: V podstatě ano, ale ještě pár let to šlo pořád vzhůru. Do r.1966 ještě nebyla např.žádná větší produkce motorových lokomotiv ani střídavých elektrik. Přitom zátěže se neustále zvyšovaly a současně zkracovaly jízdní doby. Nad některými těmi výkony zůstává i dnes rozum stát.
Jarda Kocourek kdysi někde vyhrabal ze statistiky, že zlomový byl údajně rok 1967. V tom roce poprvé připadl větší podíl na výkonech jiným trakcím než parní...i když jen o trochu.

frako - těm chomutovským bardotkám 2 roky přidej,
v roce 66 pomalu ani v Praze ještě nevěděli, jak ta mašina vypadá. Na silvestra v CH provozních 0/celkem 4.