Opravdu to jezdí....http://pass.rzd.ru/luxtrain/public/ru?STRUCTURE_ID=1374&layer_id= 4814&refererLayerId=4813&id=136

Hmm, od 22:13 do 23:55 jede z Pitěru na Moskvu 8 rychlíků... To musí být slušné masy lidí, co tam takhle přes noc jezdí.

Zřejmě jsou... pár vlaků jede ještě po půlnoci, takže celkem mají na výběr z asi 12 nočních rychlíků. Ten dvoupodlažní by měl být spíše levnější (ve své třídě kupé). Teď jsem koukal na ceny a v několika nočních jsou řazené i vozy k sezení, to myslím dřív nebývalo. A cena 670 rublů, tj. asi 240 Kč, tak takhle levné to snad nebylo nikdy (aspoň pro nás )

A k tomu asi 50 přímých letů denně z moskevkých letišť na Pulkovo..

Praha Jasjnia pancéřákem Čsd ř.Ca?

Prosím mám dotaz na funkci spřáhla SA-3, pokud budete někdo vědět
.
Prošel jsem různá videa a stránky ale pořád nerozumím tomu které díly se vzájemně spojují.
Uvnitř spřáhla jsou tyto pohyblivé díly které popíši přibližně tak jak se vyslovují rusky:
zámek, „zamka děržatěl“, „predochranitel“, „paďjomnik“, „valik paďjomnika“

Při spřažení dochází:
1) pomocí malého i velkého zubu se obě spřáhla nasměrují proti sobě
2) dojde k nárazu obou zámků o sebe
3) oba zámky se nadzvednou

4) a tady netuším co se stane – které díly se spojí, když jsem se díval na jednotlivé díly rozebraného spřáhla, tak si nedokáži představit co má držet spřáhla pohromadě – zapadne „zamka děržatěl“ do zámku protějšího spřáhla, nebo se zaklesnou navzájem zámky (na to mi nesedí jejich vybrání)???????

5) „zamka děržatěl“ se posune
6) oba zámky se vrátí do své původní polohy
7) současně „predochranitel“ zajistí zámek

Jak jsou spřáhla odolná a spolehlivá proti samovolnému rozpojení?

Pokud někdo víte, po jaké trase se vozí ruda z Krivého Rogu do Maťovců - těch možností je několik.

rampa: Co třeba toto?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Sa3.gif

Ta spací patra jezdí na vlaku 103/104 do Adleru (Soči) a na vlaku 5/6 do Petrohradu. V Rusku je dálkový vlak na sezení spíš výjimkou, mezi Moskvou a Pitěrem je provoz jak hrom, vezměte si kolik jezdí vlaků mezi Prahou a Brnem a to jsou velikostně neporovnatelná města, takže ty vlaky se opravdu naplní. Navíc, když chcete být v Pitěru ráno, tak nic jiného než jet spacím vlakem nezbývá, ještě můžete tedy sedět a přijet tam totálně rozsekaný (letadla v noci nelétají a dostat se v Moskvě v noci na letiště na první ranní odlet, na to aby měl člověk dvě vysoké). Pak je tu ještě varianta pro sadomasochisty a ty, na které nezbydou lístky, což se běžně stává, nebo jim uletí letadlo jako mě, a to je autobus

Prý jezdí i dálkové autobusy na trase např. Moskva - Jerevan. Jedou asi 3 dny. To musí být teprve očistec!

V posledním Železničním magazínu (1/2015) píšou o skluzu ve zkouškách a homologaci souprav Talgo pro RŽD (s měnitelným rozchodem). Ty by měly od letošního prosince vozit přímé vlaky Moskva - Berlín. (Jen jestli to nebude, vzledem k vývoji mezinárodní situace, pouze optimistické přání.)

No to talgo by mohl být problém, přeci jenom těmi vlaky přes Bělorusko mohou jezdit jen ruští turisté, ostatní budou létat. A těch, jak víme, dost ubylo. Třeba ho také přetrasují, v Rusku s těmi novými vlaky taky šibujou, jak se dá. Např. desira=lastočky už jezdí dálkovky do N. Novgorodu místo Sapsanu, a talga místo do Kyjeva mají jezdit tamtéž v noci. Navíc celé je to takové... jak u nás na Ostravu, koupí se nové soupravy, aby se zjistilo, že klasika je o deset minut pomalejší... (viz ten N. Novgorod nebo Sapasan vs. Něvský expres tažený škodovkou.

Cogwheel: no něco na tom asi bude. Vlak Moskva-Paříž asi už tolik netáhne - v polském JŘ je uvedený jen do června. Pokud poté zanikne, tak by tím zmizelo i přímé spojení Moskva-Berlín, a to myslím Rusové budou chtít zachovat. No uvidíme.

Z jiného soudku: v létě t.r. má být (dle dřívějších informací) dokončena výstavba splítky 1435/1524 mm v relaci Šeštokai-Kaunas. Má někdo přehled zda se to stihne ? Pokud ano, ví se již co tam bude jezdit za osobní vlaky ?

Vlak Moskva-Paříž asi už tolik netáhne - v polském JŘ je uvedený jen do června.

Netáhne

Won hlavně soudruh Putin nemá peníze, když je utrácí jinde, rubl klesá a tak se zrušila řada mezinárodních spojů i přes to, že se to v Rusku bralo jako hlavně prestižní záležitost.

Holt ty peníze - na ty šotouši nikdy nemyslí.

Zdalipak jsou někde na netu dostupné podrobné plány kolejišť v poslední dobou všemi médii skloňovaném železničním uzlu Debalcevo? (Pokoušel jsem se hledat, ale nepříliš úspěšně.) Prý je to něco jako naše Třebová a říká se, že kdo ovládá Debalcevo, ovládá celý Donbas.
Rusko (a Ukrajina) zřejmě dosud nerezignovaly na vojenský význam železnice (na rozdíl od Evropy).

Cogwheel vvole - právě proto to tam není. Nicméně nepřeceňuj význam železnice pro soudobou armádu. Ano moc lokálek přežilo díky přípravě na minulou válku, nikdy neuskutečněnou, co by se odehrála jinak. Ale před 70 nebo 100 lety. Dnes má armáda jiné plány, železnice nemá ekonomicky co nabídnout nebo jen tu svou podstatu.

Borovička: jde hlavně o provoz po válce. Na opolčenském území je to jediná železniční spojnice Luhanska a Doněcka - jiná trať, která by umožnila přímé propojení obou sítí tam není. Jedině pak oklikou pře Rusko (Rostov na Donu). Mapa je např. v kníže Fenomén ČME3, nebo Atlas železnic Ruska a okolních zemí (vydání 2010) str. 80.

Pokoušel jsem se hledat, ale nepříliš úspěšně
Cogwheel vvole - právě proto to tam není

No a co se takhle podívat na google maps, to velectěné pány nenapadlo? Rozlišení je takové, že je tam patrna každá kolej, ba i stojící VL8 (což mne zaujalo nejvíce) v depu, vše samozřejmě se souřadnicemi, atd... Tak že případné protibojující armády určitě absence plánků stanic na netu jaksi nebolí

No, ale aby se neřeklo (jako že se to stejnak řekne), že tu jen tluču hubou, tak pro další rozvíjení konspiračních teorií ...

Дебальцеве.pdf (293.2 k)

Дебальцеве-сорт.pdf (1110.1 k)

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

Pepa_l: Děkuji, právě něco takového jsem hledal. Knihu o ČME-3 mám, tam otištěné mapy jsou málo podrobné. Na oplátku posílám fotku z lokodepa Debalcevo ještě z "mírových" dob (zdroj = internet):

Cogwheel - ony ještě jezdí ? A nebo to je hodně staré fotka ?

jó, když ještě lidi nespěchali, tak si to cestování dokázali vychutnat. To z letadla, když jsou mraky vidí prdlajs.

http://parovoz.com/newgallery/pg_view.php?ID=487481&LNG=RU#pictur e
http://parovoz.com/newgallery/pg_view.php?ID=499974&LNG=RU#pictur e
http://parovoz.com/newgallery/pg_view.php?ID=504334&LNG=RU#pictur e

Jak je vidět, tak jezdí.

Je nutné si uvědomit, že na UA příliš nefunguje vnitrostátní kamionová a dálková autobusová doprava (nevím, proč tomu tak je - špatné silnice?) a železnice má mnohem vyšší význam než u nás. A asi by separatistům příliš nešmakovalo nechávat si proclívat vlaky mezi regiony (nebo z Ruska) Ukrajinci..

Cogwheel - ony ještě jezdí ? A nebo to je hodně staré fotka ?

Právě že jezdí, ale je třeba říct že už jenom na Ukrajině. V Rusku už nejezdí. V Gruzii a Arménii byly ponechány na dožití a jak jsem se loni sám přesvědčil už bohužel dožily (včetně starých gruzínských strojů řady VL22). Jaká je situace v Abcházii nevím, ale tam bych tomu moc nedával. Možná by byly k vidění ještě v Ázerbájdžánu (včetně „jednodílné” řady VL23), ale tam se teď železnice po taktovkou Rusů modernizuje (stejně jako v Arménii), tak že jestli ještě jezdí, tak už to mají asi opravdu „za pár”, stejně tak tamní elektrické Sergeje. Poslední místo které mne napadá by mohl být ještě (teď už autonomnější než předtím) Krym, rozhodně když sem se tam roku 2009 pohyboval, tak v okolí Simferopolu jezdily a když koukám na odkazy kolegy Vodise, tak tomu i tak bude.

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

Při bojích na východě Ukrajiny byly zničeny také nějaké letité motorové soupravy Ganz D 1. Již loni jsem v jakémsi (českém) zpravodajství z tamních bojů viděl fotku těchto vozidel - zasažených asi přímo v depu a vyhořelých. Bohužel jsem si ji nestáhl.

Já mám za to, že VL 8 jsem zahlédl na Krymu ještě v roce 2012.

Já je na krymu v roce 2012 viděl taky, ale ne v provozu.


Zato v roce 2013 u Doněcka, tam snad nejezdilo nic jinýho.

Výše zmiňovaná fotka Ganzů nalezena, asi i v lepší kvalitě, na: http://trainphoto.org.ua/view/27036/

No nazdar. Teď jim tam Putin může poslat třeba Marfušu.

Atmák: ono je potřeba si uvědomit taky to, že co je u nás dálkovka je u nich příměsto. 100 a více km električky nic mimořádnýho.

Jinak nějaký dálkový autobusy se tam i pohybovaly už za Unionu - někdy v roce 87 jsem viděl hýkarus "sovtransavto" v Mariupolu s linkou Doněck - Křivej Roh. No a trošku jsem se pocoural po městě a navštívil i antabusák a tam z časů vyplývalo, že to jelo nejmíň 10 hodin...

Jinak silnice žádnej zázrak nejsou a nikdy nebyly (to ostatně ani kolem roku 2000 kdy jsem si v patrovým eurolajnesu z Parnu do Rigy připadal jak na lodi - houpáníko a poskakováníko v koloně kamionů po něčem co byla zhuntovaná obdoba silnice třeba Tábor - Pejřimov.

Ovšem nejlepší zážitek tehdy představoval "autobus" v podobě nástavby na ZILu (s "čumákem", kdysi u nás takovýhle auta rozvážely zeleninu), kterej byl pro svý jízdní vlastnosti na místních tankodromech a perfektní pérování pojmenován Interrupčák. Když nás tím vezli na letiště tak jsme museli na kufrech v uličce takřka ležet... Tudíž příjemnější asi byla i ta delší cesta električkou nebo dizlpojezdem i s dřevěnejma lavicema.

Petr_vlček - Avia "skriňovka" nás kdysi vezla z Hronce do Č.Baloga. Jízda podobná, jelikož postranní lavice byly obsazeny a ta uprostřed, na níž jsme seděli, nebyla připevněna k podlaze.

Tohle byl autobus "téměř profi". Ta nástavba měla okna, koženkový příčný sedačky a "bouchací" dveře ovládal řiditel toho busu nějakým táhlem. Koncepčně to připomínalo RN ale drncalo a skákalo to mnohem líp.

Jinak tehdy to tam byl vůbec dobrej zážitek. Tramvajový koleje s dírama s "vyžvejkaným" asfaltem až na pražce, v noci dost mizerný a řídký uličnický osvětlení leč přesto se tam běžně jezdilo "na parkovačky" (jednou jsem večer čekal na tramvaj - jezdily tam tehdy výhradně solidní šroty z Usť Katavu - a na dlouhatánský rovný trati nikde nic aneb "to zas bude doba než něco přijede". A asi za minutu přidrncala tramvajka který svítila nějakou klozetkou osvětlená linková orientace na střeše, jinak nic.

Trolejbusy zas byly výhradně český - 9 a pár tehdy zánovních 14 (vše sólo na rozdíl od Kyjeva kde byly "scepky" alias dvojice Tr9 na štangli). No a kolega vzpomínal jak se usadil na tý podélný sedačce vepředu na blatníku. Když se rozjeli, tak si říkal že to nějak divně pruží - no a sedačka ukotvená do bočnice držela na druhý straně urezlej podběh. Tak tu cestu zase odstál...

Když kouknu na obrázky z roku 2009, tak je pravda, že tenkrát spíše postávaly v depu, než jezdily. Cestou ze Sevastopolu jsme však v Bachčisaraji křižovali náklad s „Osmičkou” v čele. Ale teď je situace třeba úplně jiná . No a když už sem tam hrabal, tak i trošku přednádražního ruchu...





(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

Pepa_l: Ta lávka v Simferopolu je krásná pozorovatelna nádraží. Bohužel odtamtud se asi už jen tak nepodívám...

Vodis: Já doufám, že se ještě někdy trolejbusem k moři svezu, byť už to asi Tr 9-ka nebude . Tenkrát sem tam projížděl dost na rychlo. Ani na výšlap do hor, čehož zpětně lituji nejvíce čas nezbyl, co naplat...

Já tam byl několikrát, ale výšlap do hor včetně návštěvy Mramorové jeskyně, jsem na podzim 2012 asi stihnul taky na poslední chvíli. Na plánovaný přechod hor, návštěvu nedostavěné krymské jaderné elekrárny či pátrání po úzkokolejce u Jevpatorie asi bohužel jen tak nedojde.

Zajímalo by mě odkud přesně střílela za 2. sv.v. Dora (železniční dělo sestavené na 2 kolejích položených vedle sebe - ráže 80 cm) na Sevastopol. Jedinou nápovědou je zmínka tady:

odkaz

kde se uvádí, že to bylo odtud:

odkaz

Fotky děla zde:

odkaz

odkaz

Tak to mohu doporučit knihu Gerhard Taube: Deutsche Eisenbahn Geschütze, vyd. Motorbuch Verlag, 1991 - viz např.: http://www.verkehrswesen-antiquariat.de/buchdetails_4201.html (aspoň foto obálky). Před lety jsem ji v Německu koupil zlevněnou.

Cogwheel: díky za info. Sice bych si jí koupil rád, ale není to v dohledné době možné. Můžete, prosím, poslat přibližné souřadnice, nebo bližší specifikaci toho místa? Já ho hledal v google earthu podle současného stavu terénu (hledal jsem nepotřebný zářez v oblouku), ale protože jsem tam nikdy nebyl tak jsem se "nechytal".

rampa: tu se o tom píše:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=22&t=1388
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=22&t=1398
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=22&t=1411

Panstvo, říkám to pokaždé a říkám to znova, kdyby jste si do Googlu nahodili heslo „Dora kanone Krim”, tak by jste se ani ne za minutu dozvěděli, že to místo, které hledáte a které se za ty roky trošku změnilo, bylo zde.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

ad Atmák : s těmi nekvalitními silnicemi nejste daleko od pravdy. V carském Rusku a následně CCCP byly (a nepochybně v současném Rusku a mnoha dalších bývalých součástí CCCP, mimo pobaltské republiky) byly vždycky problémy s pozemními komunikacemi ... Sklizené obilí shnilo na polích, protože ho nebylo možné odvézt.
Paradoxně to pomohlo ve Velké vlastenecké válce, kdy se wehrmacht topil v blátě, protože tam kvalitní silnice nebyla. Dobové filmové záběry to dokazují.
Prostě nebyly tam silnice se zpevněným povrchem, které se nejen v c.k. monarchii, ale většině Evropy stavěly.
Já jsem byl k CCCP někdy před více jak 30 lety, jeli jsme z Moskvy na východ do Vladimiru a Suzdalu autobusem po "dálnici" směrem na Gorkij ...
Dálnici představovala běžná silnice na níž byly traktory i koňské potahy.
Tak jsme se zeptali průvodkyně Inturistu "počemů éto dálnica" ... Odpověď byla překvapivě prostá - protože vede daleko ...
O pár let později jsem tam byl na "volnějším zájezdu", z Moskvy do Charkova se jelo vlakem, z Charkova do Poltavy autobusem ... po silnici jakž tak, přes socialistické "děrevně" se skutečně dřevěnými domečky ...
Když vidíte v TV obrázky s oblasti bojů a po čem se tam jezdí ... tak se toho moc nezměnilo ...

V Taganrógu Balníca - hromady bordelu z rozpadlých budov, už prorostlé dost velkými stromy.
Što éto ? - Éto bómba razbambíla.
A nikdo se za 22 let od války neobtěžoval to uklidit a nějak dát do pořádku.
Existují různé národní zvyky a ty trvají stále, bez ohledu na právě vládnoucí politiku.

Pepa I připomněl gruzínské VL22 - tak možná to jsou tyhle, na trati Tuapse-Soči-...ale i tam občas už jela VL 8, a na Os byly ER2.

FS: Jsou. Konkrétně tedy řada VL22m (vyšla z řady VL22, která vyšla z řady VL19). Poslední depo které je nasazovalo bylo gruzínské Kutaisi na zajímavé lokálce do hornického městečka Tkibuli. Dle místních jsou nasazované jako záloha na dožití, za jinak „turnusovanou” řadu VL 10 (po gruzínsku řadu 10) a jak vidno na parovozu.com loni na podzim ještě zaskakovaly. Mimo jiné v Chašuri na pomníku existuje (byť ve stádiu polovraku) jejich „matka”, která je nejstarší elektrickou lokomotivou vyrobenou v SSSR, tedy VL19-01 z roku 1932.

Tak koukám pane Zikmund, že budem muset ty naše vzpomínky na hrbaté silnice zrevidovat, taky je pamatuju, sice už byl asfalt, ale vedle druhej pruh hliněnej pro povozy. Teď jsem to s Gůglem marně hledal. Nějak se to tam po skoro půlstoletí změnilo, hlavně asi potom, co Jelcin poslal policajty, aby zbouchali obuškama komouše na Rudém náměstí a tím ukončil jednu neslavnou epochu dějin.

Chystám se poprvé na Ukrajinu a měl bych dotaz na zkušenější ohledně přechodu v Čopu. Četa které země doprovází vlak? Je vhodné dělení jízdenky v pohraničním bodě? Cena 2,60 eur mi za tak krátký úsek, jakým je Čierna - Čop, připadá ve srovnání s cenou za další cestování po Ukrajině zbytečně vysoká, na druhou stranu bych se rád ve vlaku vyhnul komplikacím. Něco jako MPS předpokládám neexistuje. Díky!

ales-76: díky, pomocí mnoha podobných schémat jsme konečně pochopil, že moje prvotní úvaha o funkčnosti scepky byla chybná. Je to mnohem jednodušší než jsem čekal.

Parmezano: díky

Pepa_l: díky, já věděl, že chyba je v prostoru mezi klávesnicí a židlí

Adamek: možná došlo ke změněn, ale v JŘ ŽSR uvedeném zde:

JŘ ŽSR 2014/2015

Jsou pro trať č. 190 uvedeny v úseku Čierna - Čop 2 páry osobních vlaků a podle starších fotek z Čopu to odhaduji na motorák řady 810.

JŘ ŽSR - trať číslo 190

rampa: podle mě aspoň jeden pár Čierna nad Tisou-Čop veze klasika, bo šukafón by asi lůžkový vůz Bratislava-Kyjev neutáhl.

Možná došlo ke změněně, ale v JŘ ŽSR uvedeném zde:

Dost tady matete a nikoliv nepřítele. Určitě došlo ke změně, doporučuju vyhledat normálně v Idosu a nebo na stránkách správce infrastruktury. Ten vlak v 6:10 z Čierné na který se nedá dostat ani z Košic, je za ta léta která, co tam jezdím opravdová , to se teda (slušně řečeno) moc nepovedlo. Jak na to koukám, asi budu muset jet letos poprvé za celá ta dlouhá léta autobusem . Tak si říkám, spíše řečnickou otázkou, pro koho ta změna byla vůbec určena?

Jsou pro trať č. 190 uvedeny v úseku Čierna - Čop 2 páry osobních vlaků a podle starších fotek z Čopu to odhaduji na motorák řady 810.

Kdepak! Klasicky klasikou, tedy 163+Bh v protipašerácké úpravě, která spočívala v dosazení laminátových sedáků z tatranských električek. Řada 810 tam snad nikdy na pravidlech nejezdila, pouze se zaměstnaneckými vlaky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

Pepa_l: Právě jsem se chtěl zeptat, zda tam ještě jezdí ty vozy Bh s laminátovými sedadly ze starých jednotek TEŽ (protipašerácká úprava) - viz např.: http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=2030 ?

V tom případě se omlouvám za matení. Vycházel jsem z JŘ uvedených na stránkách vlaky.net a nechal jsem se zavést na nepravou cestu i grafickým provedením, které jsem bral jako podklad pro "knihu hříchů" (tištěné vydání JŘ). A fotek 810 v Čopu u peronu jsem našel povícero, tak jsem to odhadnul.

Mimochodem ta jízdní doba je na 10 km hodně dlouhá - to je kvůli kontrolám?

A fotek 810 v Čopu u peronu jsem našel povícero, tak jsem to odhadnul.

Říkám, 810-ka jezdí (nebo alespoň jezdila) jako služební vlak do Čopu. Zvláštností je (a to sem nevěděl), že se jedná původně o širokorozchodnou M152.5002, která byla po převázání na normální rozchod přeznačena z 810.802 → 810.674, tj. jak ZSSK Cargo, tak i ČD mají teď svoji 810.674



Mimochodem ta jízdní doba je na 10 km hodně dlouhá - to je kvůli kontrolám?

Jo a někdy i bývá pravidlem, že je většinou delší než je uvedeno v JŘ.

Předpokládám ale (a doufám), že na odpolední/podvečerní vlaky do vnitrozemí se v Čopu dá od Os 8864 přestoupit bez problému...?

Ty fotka mají díky barvě oblohy zajímavou atmosféru.

Dá se přibližně říci kolik ŠR nákladních vlaků denně přijede do Čierné?

Platí pořád, že překládá ta železnice, která přijímá zboží na svojí síť?

Koukám, že i Pepa_I si všimnul té podivné změny s prvním vlakem z Čierné pri Čopu.. k čemu ten vlak má být, je mi taky záhadou, alespoň na zpáteční cestě se dá krásně chytit vlak z Čopu 8:05 (tedy 9:05 kyjevskýho) nočním vlakem od Lvova. Na změnu ani není upozorněno (na stránkách ŽSR je u trati 190 uvedeno datum 14.12.2014, přitom se ale neshoduje s KJŘ...)

Cogwheel: Ten vůz byl podle mě jen jeden a ten samý. Ovšem při mé poslední návštěvě 13.9.2014 (obsazenost směr UŽ 2 báby) jezdil Apeer 001, takže jestli stále jezdí i laminátové Bh?

Adamek: Příjezd směr UŽ býval většinou vždy včas nebo s náskokem (i když výjimku jsem taky zažil - na čáře vypnuli proud v troleji, protože probíhalo clení rudného vlaku - UA běhali po vagónech a píchali tyčema do kuliček), což ve výsledku znamenalo cca +30. Krásný noční výjev, v zemi nikoho, hustý déšť, samopalníci v pláštěnkách a špačkárny s reflektorama..

Atmák: No já tam zažil už třeba + 1.30, když tenkrát z vlaku vysadili studenta tmavé pleti, kterýžto pocházaje někde z Ghany studoval na Ukrajině nějak na černo bez víz. Nevím jak prošel ukrajinskou pasírkou v Čopu (věděli že ho Slováci polifrujou zpět), ale když dojel do oplocenky na hranici, tak začal žádat o Slováky o azil. No a ty ho sbalili (pomalu museli vynést z vozu) a odvezli. Scéna jak z nějakého filmu. No v tom prostoji, aby se asi zabil čas, tak museli ostatní třikrát rozbalovat a sbalovat zavazadla a při posledním rozbalu iniciativně strkaje celníkovi před nos špinavé fusekle se mi dostalo napomenutí „Ať neznevažuju služební výkon” .

Jak sem se zpětně dozvěděl, ten rok byla migrace těchto studentů přes onu hranici velmi silná a nebyl to jediný případ. Samozřejmě je vraceli zpět na Ukrajinu.

"Ruská matka" za mlada,

ovšem spíše první povedená ruská kopie amerických General Elektric SS 18 či jaké to mělo číslo.Celé Rusko odjakživa stálo na kopiích západních výrobků.