Prosba. Neví někdo inventární čísla řady 170 dislokované na Rakovnicku (Rakovník, Zdice popřípadě Beroun). Možné i dle Kryšpína 434.0 (2). Díky.

v 03/1955 uvádí vojenská evidence na území ČSR celkem 22 vleček, kdy 15 má svojí lokomotivu (ať parní nebo motorovou). K tomu je potřeba připočítat Vojenský železniční sklad 1 (Pardubice) se svoují zálohou. Tento seznam udává 35 lokomotiv označené čísly podle vzoru ČSD a jednu s jiným označením. Jen u motorových mašinek chybí písmenko T. Vylučovacím postupem lze určit 11 parních lokomotivy (z toho 2 akumulační). Zbytek jsou motorové různého stáří (i nové z NDR).
Na vlečce Velvěty byla po převzetí od Rudé armády benzinová vlečková lokomotivy bez označení. Co tam předala ČSLA je ve hvězdách. Seznam z 03/1955 tam udává loko 200.911 a 200.951. Jen musím doplnit, že vojenské loko T 200.912 až 914 byly v roce 1954 dodané nové stroje z NDR (typ N4). Už o 2 dva roky dříve přišlo do ČSR z NDR 5 nových loko typu N3. Jestli i ty měla armáda nevím. Podle známé fotky z Velvět, by loko T 200.911 měl být výrobek O&K. Ale ....

ad Urpín - znám vojenské Df-ko, ale né v Poličce. Znám ho z Milovic. Jelikož železniční výcvik probíhal i na této vojenské vlečce, proč nemohlo být zapůjčeno Df-ko i sem...

U58: Neznám např. zdravotní stav p. Wünsche, ale intenzivně se vtírá domněnka, že neuměl ani slovo česky, tedy aspoň ne tolik, co se po zaměstnancích ČSD na jeho úrovni asi vyžadovalo po r. 1918. Takže šup do penze.
V armádě byli třeba penzinováni důstojníci, kteří sice češtinu pro běžné služební účely ovládali, ale neprošli poválečnými jazykovými testy, kde se po nich požadovaly i znalosti české literatury typu "jak se jmenovali psi v románu B. Němcové Babička". Jestli to bylo u drah podobné...?

U58, ZČ... víte, před 100 lety byl padesátiletý člověk velebný kmet :-). Takže před 80 lety mohl být padesátník klidně důchodce - na tom kameni není, jak dlouho tu penzi pobíral, jestli rok nebo pět...
Nemám podklady po ruce (služební pragmatiku), ale pokud se dobře pamatuji, tak na penzi měl nárok cca po 25 letech traťové služby, což by odpovídalo těm padesáti letům věku (chvíli než se po vyučení dostal na mašinu na levou stranu, pak na pravou kolem komína a nakonec na trať).

Ok, to zní rozumně

ad SŽ :...víte, před 100 lety byl padesátiletý člověk velebný kmet

a proto se tihle velební kmeti v devadesáti skoro hluchý špacírovali po kolejích a porazil je vlak. Nebýt té hluchoty nebo vlaku, tak v pohodě dovršili 100 let. A bylo jich hodně. Tak jak to je s tím prodlužováním věku, o kterém dnes furt slyšíme ?

S tou penzí souhlas, byla po 35 odprac.letech, u kkStB se lok četám roky počítaly 1 1/2 násobkem, u MÁV i vlak. četám, tam to bylo lepší.

a co zanmenalo, že byl někdo "pod penzí"?
chápu to tak, že důchod nedostal každej, kdo dělal? např. ve fabrice?

Jasně, důchod byl jistý jedině někde ve státních službách, jinak pak záleželo na "lidumilství" pana továrníka
nebo bankéře s jarmulkou...a stejně jako dnes i tehdy platilo, že se nejlíp měl
pan továrník sající ze státního cecíku

Ad Bobo: Přesně tak. Pěkně je popsán začátek penzijního pojištění zde odkaz

Mořepetr 1418: Ta brožurka je pěkná, ale zapomíná na jednu důležitou informaci, totiž že v Evropě je historicky skoro stejně starý jako bratrské pokladny středověkých horníků "systém", který měli Židé ve svých ghettech. Z dnešních hledisek sice připomínal spíš charitu (proto píšu "systém" v uvozovkách), ale "mezi svými" byl uplatňován všeobecně a v praxi znamenal, že židovské obce se o své staré, chudé a nemohoucí starali mnohem lépe a účinněji než majoritní obyvatelstvo. A především bez předběžných a výběrových podmínek, kterými byla často doprovázena charita křesťanských církví a klášterů. Jestliže se dnes za znak modernosti systémů sociální péče považuje nárokovost, tak tuto podmínku židovské systémy splňovaly mnohem dříve než křesťanské, i když to nikde nebylo napsáno - tedy přesně řečeno bylo, v talmudu, který je dnes nežidy chápán více jako náboženský text, ale který ve své době plnil především funkci zákoníku. Omlouvám se za OT, ale v zájmu přesnosti jsem to musel napsat.

Vážení pánové historici, potřebuji poradit, nedávno definitivně spadla střecha na motorárně bývalého depa ve Veselí nad Lužnicí a na stěně se objevilo datum 24.03.1944. To je datum kdy byla ta motorárna přistavěna ? Měl jsem za to, že byla postavena ve druhé polovině 30tých let. Dokáže mi někdo prosím poradit ?

Bobo: "Pod penzí" byla tzv. definitiva, na rozdíl od smluvních zaměstnanců nebo nádeníků.

Celá služební pragmatika, která platila s drobnými úpravami až do doby po druhé světové válce (1951?) je zde http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1914&page=14 3&size=45

Veselák: Přikláněl bych se spíše k tomu, že se v tomto datu dělala nějaká údržba, případně třeba i protipožární nátěry krovů, dle tehdejších německých nařízení. No a někdo, kdo se zrovna motal v krovu se štětkou, tam nechal po sobě půvabný vzkaz budoucnosti. Teprve podstatně později se psalo například: "Servít je vůl".
Hezký den.
P.S. Datace se většinou tesaly do kamene,vyškrabovaly do fasády.
V tomto pozdním období jen vyjímečně nechávali tesaři datum na trámech, spolu se svojí značkou.

Ještě drobnou poznámku k evidenci vojenských lokomotiv z roku 1955. Uvědomil jsem si, proč tam není u motorových lokomotiv označeno písmeno T, byť na lokomotivní tabulce určitě bylo. No, protože vojenská vozidla začínající písmenem T byla tankového vojska. Například všechna vozidla, až na lokomotivy, u obrněných vlaků ČSLA začínala písmenem T, protože obrněné vlaky byly podřízeny velitelství tankového vojska. Ach ti vojáci...

eprve podstatně později se psalo například: "Servít je vůl".

Dovolím si nesouhlasit. O uvedeném nápise se zmiňuje již Jaroslav Hašek ve svých předválečných (rozuměj prvoválečných) povídkách.

Zvídavý_člověk včera : Neznám např. zdravotní stav p. Wünsche, ale intenzivně se vtírá domněnka, že neuměl ani slovo česky.
S tím bych si až tak moc jistý nebyl – viz třeba „nejčeštější jméno“ v česku je Klaus, jak jsme se dozvěděli při jeho volbě před deseti lety.

A tady to je přesně obráceně : sice české jméno, ale -

Polabský: Děkuji za vysvětlení a kdy ta motorárna vlastně vznikla, to víte ?

Veselák: Existuji tzv. pasporty lokomotivních dep, ve kterých jsou uvedeny roky výstavby/přestavby jednotlivých budov toho určitého depa. Tam by to nebylo?

Veselák: Viz "čtenář" , "šmudlo hledej".
Stačí si třeba trochu zagůůglit, kouknout do knhovny a mnoho dalších badatelských možnosti.
Hezký den.

Zdepa: Řekl bych, že DFko na fotce má na sobě napatronováno ČSD. Takže zřejmě jedině jako zápůjčka od státních drah.

"Šmudlo hledej", tak jsem to nemyslel. Chtěl jsem nasměrovat na jeden dokument, který by mohl být uložen např. v depu Č. Budějovice.

ad Urpín - proč ne, vojáci si půjčovali hodně od dráhy.

Dobrý večer,
chtěl bych se prosím zeptat, zdali někdo neví, jak to chodilo za ČSD s vytápěním souprav, kdy už vlaky tahaly elektrické lokomotivy? Mám na mysli vozy bez průběžných topných spojek. Tedy rok 1930-1950 - čtyřosáky BCa, Ca, CDa, Da, Fa. Vedly HDV soupravy s vozy vybavenými parním topením bez kamen vlaky jen v teplotně příznivých dobách?

Vzhledem k tomu, že elektrifikované byly jen pražské spojky, tak to bylo jednoduché. Na Wilsonu se soupravy předtápěly z rozvodu páry ze stacionární kotelny, pak se 10 minut netopilo (jízda Wilson - Smíchov/Vršovice/Vysočany) a poté už si vlak převzala parní lokomotiva. Při cestě na Wilson to za 10 minut nevychladlo, nehledě na to, že se cestujíc před výstupem začali oblékat a postupné ochlazování bylo vlastně aklimatizací :-).

Po výstavbe jednosmerného systému na I. hl ťahu Praha - Košice existovali tzv. vykurovacie vozne, ktoré sa radili za rušeň do súprav, ktoré boli ťahané el. rušňami a vozne nemali el. vykurovací systém. Postupne sa dodávali vozne s kombinovaným systémom, napr. Bai, ktoré mali pod sedadlami parné vykurovacie telesá a popod oknami elektrické odporové kúrenie. Nakoniec sa postupne parné kúrenie zrušilo , zároveň aj parná trakcia a nahradilo elektrickým, kde zasa museli byť prerábané dízlové rušne, ktoré mali parný generátor na elektrické kúrenie.
Ďaľšia kapitola bola vykurovonie motorových prívesných vozňov. Mnoho krát sa namontovali kachle na uhlie, čo bolo návratom späť do praveku, čo sa týka obsluhy a aj hygieny ovzdušia a tech. úrovne cestovania. Zavádzalo sa naftové teplovzdušné kúrenie pre privéšaky Balm, alebo Blm, ktoré však mali tiež svoje problémy ťažkosti. Preto je lepšie používať ucelené mot. jednotky pre regionálnu os. dopravu, kde je riešené kúrenie z centrálneho zdroja.

Možná to s tím úpně nesouvisí, ale ČSD převzalo po kkStB celkem 3 vytápěcí vozy, které označilo jako č.600 až 602 (602 byl dř. Gz 136). Kotle všech 3 vozů vyrobily dílny Sanok v roce 1912. V roce 1922 je vede kotlově výtopna Přerov. Ve 12/1945 byly 600 a 601 ve výt.Veselí n.M. Naposled jsou vedeny v soupisu zvláštních vozů z r.1948 v H.Heršpicích. Koncem roku 1948 už 602 vytápěla provizorní dílny postavené v Benešově a kotle zbylých vozů byly v roce 1949 prodány nějaké moravské moštárně. Konec války zavál na naše území přes dvě desítky německých vytápěcích vozů. Podle známých podkladů byly u ŘSD Plzeň - 3, Praha - 6, Hr.Králové - 6, Brno - 3, Olomouc - 4, Ústí n.L. - 1 a dále několik mimo evidenci vedených pod původními čísly. Valná většina měla nové kotle z počátku 40.let, ale pak tu byl i jeden s kotle stejně starým jako původní vozy kkStB. Ještě v létě 1968 uźívalo ČSD 10 topných vozů, z čehož 8 bylo na Slovensku. Poslední rušení proběhlo 8.2.1974, kdy byly najednou zrušeny poslední 4 vozy.

RK kn: "Po výstavbe jednosmerného systému na I. hl ťahu Praha - Košice existovali tzv. vykurovacie vozne, ktoré sa radili za rušeň do súprav, ktoré boli ťahané el. rušňami a vozne nemali el. vykurovací systém"

Možná ano. Je však nutno si uvědomit, že zkušební provoz na ucelených úsecích Košice-Žilina a Praha-Č. Třebová byl zahájen teprve v roce 1958. V té době již měly ČSD k dispozici stovkové série tzv. papíráků a osmidvéřových vozů Bai, které měly i elektrické topení. Elektricky vytápěných vozů tedy nebyl nedostatek.

Ešte začiatkom 60. rokov som videl párkrát prebehnúť mimoriadne vlaky, medzi Žilina - Košice a späť , kde sa za Bobinami dymilo, zrejme to boli vykurovacie vozne , ale aj lôžkové a reštaurácie mali vlastné separátne vykurovanie.

Dobrý den,
děkuji za info. Nemíte prosím někdo fotku, jak taková kotelna vypadala? Předpokládám, že stejně jako normální dnešní výměníková stanice. Dochovaly se tyto objekty dodnes? Jak tedy vypadala topná spojka na nástupišti? Nějako jako dnešní předtápěcí stojan?

Zdepa: To jsou ty vozy označeny jako "topný vůz" vedené ve výtopnách atd. např. Praha Mas. n.?

Tady třeba píšou "topný vůz - kotel: Wolf-Magdeburg-Buckau, tov. č. 18290, rok. výr. 1914" atd. Ještě je veden pod původním německým číslem.

E499.2002: kotelna byla na uhlí a měla pochopitelně komín, který výměníková stanice mít nemusí. Byla umístěna pod Italskou ulicí, přibližně pod zastávkou autobusu směrem na Vinohrady. Původní kotelna se přestala používat v druhé polovině 70. let a byla nahrazena novou kotelnou na topný olej, která stála v sousedství. Oba tyto objekty byly už před lety zbořeny při přestavbě hlavního nádraží.

Čtyřnápravové vytápěcí vozy německého původu byly mimo jiné udržovány v provozuschopném stavu až do 70. let pro použití v mimořádných podmínkách, např. pro možnost vytápění zdravotních vlaků apod. Tato potřeba pominula, když potom byl už dostatek motorových lokomotiv s parním generátorem.

Jinak přinejmenším některé (ne-li všechny, k tomu zatím upřesňující informaci nemám) vozy Cai první série z výroby elektrické topení neměly (jen přípravu k jeho zabudování) a byly opatřeny kamny.

Rudolf_33 - el. provoz : do košic až 1961, Pha-ČTŘ 1958 - jo, ale na nákladech. Masaryčka měla páru 475,477.498.
SNV,Mgc,Lip.Hrá. V Plz PG500, ale v Chom nevím, zda na uhlí ?

Je to tak, jak už zde zaznělo od znalých, do zač.70.tých let hajcvágny byly funkční - SNV,Mgc,Lip.Hrá. V Plz PG500, ale v Chom nevím, zda na uhlí ?
610 měl H-opr.66 v ČV, a tuším, že i další 71. 620 měl H-opr 65 v ČTŘ. Pro kotel platil V4.

Nejlepší hajzvágny měli u MÁV - na kastli blesk, v nádrži pouze nafta. vodu nepotřeboval.

Kotelna pod Italskou odkaz

Ten plechový komín byl až od té druhé kotelny na LTO.

Nejlepší hajzvágny měli u MÁV - na kastli blesk, v nádrži pouze nafta. vodu nepotřeboval.

Jj, a vytápěly soupravy vozů s (pouze) parním topením :-). Připomínám, že původní dotaz směřoval na období 1930 - 50 a na elektrifikované tratě ČSD.

SŽ-Topné vozy MÁV s bleskem nevyrábějí páru,ale elektriku(proto ten blesk)pro použití u HV bez topného agregátu např.Sergeje.V 90tých letech takto jezdily s rychlíkem až na Slovensko(Zvolen?).

Tomas , ale potom tie maďarské dízelagregáty nemohli byť použité na vozne bez elektrického systému vykurovania. Mohli sa používať len pre rušne, ktoré nemali vykurovanie. Ako napr. Sergeje, alebo naše čmeliaky. Neviem, ako riešili elektriku na Nohaboch, originál mali parné vykurovanie. }

SŽ - zmínka o těch MÁV byla jen pro info, že Hajzcvágny byly nejen pro výrobu páry, když už je debata o nich.
Pokud jde o ty elektrifikované tratě ČSD 1930-1950, tak pouze Bechyňka a Lipno. Moc jich nebylo.
O tom chomutovským nic ? Sergeje tahaly nejen Pařížák, ale i Karlex(nebo Karola ?)

Rk_kn: maďarské nohaby taky jezdily, po ukončení parního vytápění, s těmi elektro-vytápěcími vozy. Nepatří to sem, ale zmíním, že norské nohabky byly rekonstruovány z parního na elektrické vytápění.

Tomas.0045: Zkuste si pročíst a pochopit předchozí diskusi. Já nezpochybňuji maďarské vytápěcí vozy s elektrickým generátorem. Tady se řeší/řešilo trochu něco jiného.

U58: Tedy, jestli si to dobře pamatuju, tak Karlex a Karola byly MEx... Jestli máte nějaký doklad o tom, že jezdily nějakou dobu (bavíme se o období sergejového Pařížáku, čili 1968 - 70) v klasice, tak sem s ním. To by bylo hodně zajímavé.

Doklad nemám, proto se po něm ptám.
Ve stavu byl ještě 73, a 74 už ne. V r.71 vozily sergeje R 347, ale mám fotku ze srpna, takže se netopilo. Zda právě na něm býval ten Hajcvágen, by mne taky zajímalo.Třeba někdo má fotku R 347 z topného období ?

No kdosi na německé wikipedii tvrdí:
Der Karlex war ein durch die Deutsche Reichsbahn (DR) von 1959 bis 1994 betriebener internationaler Schnellzug zwischen Berlin und Karlovy Vary. Bekannt wurde er durch den Einsatz der Schnelltriebwagen der DR-Baureihe VT 18.16 von 1969 bis 1981, in dieser Zeit zählte er als Expresszug (Ex) zu den hochwertigen Zügen der DR.[1] Bis 1992 verkehrte er wieder als D-Zug. Danach fuhr er noch kurzzeitig bis 1994 zwischen Leipzig und Prag. Von 1972 bis 1990 verkehrte zusätzlich der Karola zwischen Leipzig und Karlovy Vary.

a dále

Ex-Züge bei der DR 1972:
...
347/348 Karola: Karlovy Vary–Leipzig (nur im Sommer)

Čili - pokud Karolu tahal turnusově sergej, tak vytápěcí vůz nepotřeboval, neboť "nur im Sommer". Nicméně je možné, že byl v Chomutově jako záloha pro případ ochlazení atd.
Je zde ovšem jedno ale - Chomutov byl v Severozápadní dráze, Karola jezdila KV - Lipsko přes Vojtanov, čili pouze v obvodu Jihozápadní dráhy...

karolu/karlex nějakej čas tahala varská karkule, pak brejlák (když to bylo v klasice). roky nevim.
fotky VT 18.16 ve varech jsme viděl.

SŽ - přesně tak, Chomutov je SZD, ale otázkou je, jaké tehdy měli oběhy HV, co kdo kam tahal.

A zde trochu historie - co vše se člověk nedozví :

To vypadá, jako by ten Lanžhot byl asi tak 20000 km od Blavy....

Děkuji pánové za velmi zajímavé informace.

SŽ-Reagoval jsem na příspěvek U58,kde píše o vozech MÁV s bleskem,jinak si dokážu přečíst,že prvotní diskuse je o topných vozech vyrábějících PÁRU.

Tak jsem prohrábnul staré jř a zjistil :
R348/347 jezdil 70/71 do 23.9., v jř 71/72 taktéž. Jméno žádné, oba roky k nám jel z Bln, zpátky jen do Lpzg. Od 72/73 ho pojmenovali Karola, a byl v M trakci. Z Bln už nejezdil.

měl bych prosbu:
nemá někdo výkresy vedlejších budov,jedna záchody a hospodářské stavení, druhá zřejmě poštovní úřad.

díky předem rkwa

Pěkný večer,
pokud máte na mysli drážní budovy dle normálie, tak bych zkusil něco zde:

prolistovat: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=11&t=4380&start=15

http://vytopna.hekttor.biz/view.php?cisloclanku=2009070001

rkwa: Taky jsem je neúspěšně sháněl... Zděné byly/jsou jen na staré Tišnovce (Nové Město, Rožná, Bystřice, Doubravník) od samého začátku a dodatečně byly dostavěny v Telči (nebo v Dačicích? určitě někde na slavonické). Není/nebyla v nich ale pošta. Byly tam kromě záchodů a dřevníků pro obyvatele nádražní budovy i pomocné prostory jako třeba prádelna, lampárna nebo příruční sklad. A ta menší vypadá jako signální domek. Dnešní využití neznám. Ani nevím, jestli ještě někde stojí. Nedávno ještě ta větší na 3 okna stála v Doubravníku.

U většiny budov podle normálie 16/H se ale stavěly vedlejší budovy dřevěné podle normálie 19a/H nebo 19b/H, někde i 35/H - lišily se počtem dřevníků/chlívků, které přináležely jednomu, dvěma nebo třem bytům (v pořadí, jak jsem to napsal).

hank:to vím a výkresy těch vedlejších dřevěných budov vlastním, ale bohužel v žádných normáliích KKStB, ke kterým jsem se dostal, jsem právě nenašel tu zděnou budovu záchodů. Zřejmě to bude specialplan pro Žďárskou trať. Ta menší bouda určitě není signální domek (návěstidla ve stanici nebyla a výměny se stavěly ručně), ale může to být právě domek poštovního úřadu na nádraží - stavěly se na důležitějších stanicích pro zaměstnance pošty a zabezpečení přepravovaných zásilek - vím, že něco takového (té velikosti) bylo v Lipové před přestavbou staniční budovy (úřadovna pak včleněna do budovy) a i v Jeseníku bylo něco podobného, no a Nové město kdysi určitě nebyla žádná díra

rkwa: Poslal jsem e-mail.

Za těch skoro 100 let se toho v našich národních zvycích mnoho nezměnilo : dlužit každému, koho potkám.

U58: Po dědovi mám doma pár desítek železničářů (často dosti starých) a v jednom je o tom krátký článek a fotka rychlíku tuším v Plzni se sergejem a topným vozem. Byl to nějaký krátký dvounápravový.
nemám ale čas to hledat (ani kde naskenovat).

Na Západním expresu jezdily krátké čtyřnápravové vytápěcí vozy německého původu z doby druhé světové války. Jeden byl rekonstruován dosazením parního generátoru PG 500, druhý záložní zůstal v původním provedení s kotlem na uhlí.

V Táboře se za éry socialismu a zřejmě již i éry "sergejů" stala na pražsko-ražickém zhlaví vážná nehoda vojenského transportu tankistů. Mnoho táborských občanů na to dodnes vzpomíná, je však velmi málo pravděpodobné, ale zdaleka ne nemožné, že by vznikl nějaký fotografický materiál či byly známy bližší informace?? Ví o tom někdo něco bližšího? Děkuji.

Ad Fucida: Není to tahle fotka z Chuchle? odkaz

Mořepetr: ano, je to tak. Portál tunelu na most inteligence hovoří jasnou řečí.

Simba: Bylo to přibližně okolo roku 1960 a vojenský transport vedený strojvedoucím z Vršovic co neměl na této trati seznání projel návěstidlo a vjel do šturcu co stál pod mostem. Mašina byla 556.0 a doopravdy tam bylo hodně mrtvých vojáků. Napište sem váš mail a já až se dostanu domu napíši podobnosti, znám i přesnou hodinu střetu.